Marcela Březinová:…Z vídně do říma vlakem

ZajíMavé přepravyPivní lahve na železnici

KorutansKý nassfeldZa sluncem a sněhem

ročník 2010 / únor / číslo 2 Měsíčník čD Cargo, a. s.

2 edItorIal

Vážení čtenáři,zima se přehoupla do své druhé poloviny, ale stále ještě o sobě dává vědět. Dvě naše zajímavosti se vrací k nejkritičtějšímu bodu letošní sněhové kalamity. S vypětím všech sil, ale úspěš-ně, jsme ji i my v ČD Cargo překonali.Osobností měsíce je protentokráte Marcela Březinová. Málo-kdo ví, že Marcela v roce 1968 emigrovala s rodiči do sever-ní Afriky. Povídali jsme si s ní o jejím útěku, který se částeč-ně odehrával i ve vlaku, o problémech, se kterými se po návra-tu potýkala, ale také o tom, že jí učaroval venkov, kam se ne-dávno přestěhovala.Náš malý cestopis vás zavede do korutanského Nassfeldu, jednoho z největších lyžařských středisek nejjižnější rakous-ké spolkové země. Slunce a sníh, to jsou typická zimní láka-dla této oblasti. Také pivní lahve je nutné převážet. A jak jinak a efektivněji, než po kolejích. Právě jim je věnován další díl našeho seriálu o zajímavých přepravách na železnici.Dále v únorovém čísle najdete například seznámení s dů-ležitou profesí - hlavním vozovým dispečerem, repor-táž z plesu ČD Cargo v Ostravě nebo informace o adap-tačním programu pro nové zaměstnance ČD Cargo, který je částečně financován i z fondů EU. Pochopitel-ně jsme nemohli naše čtenáře ochudit ani o oblíbený kvíz a křížovku. Takže pokud možno bezkalamitní zbytek zimy a hodně šťastných kilometrů na kolejích.

reDakCe

Vydavatel: Čd Cargo, a. s., www.cdcargo.cz, Šéfredaktor: karel Houška, Vedoucí redakce: Pavel Hanuška, adresa redakce: Čd Cargo, a. s., odbor marketingu a komunikace, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7, Vydavatelský servis: GRand PRInC a.s., Produkce: kateřina Žežulková, Grafický design: Studio marwin CZ, s.r.o.

obsah vydání

Zajímavosti 3

Marcela Březinová Z vídně ...

adaptační program Čd CaRGo

Čd Cargo představuje profese

korutanský nassfeld

Cargoplesání v ostravě

Přepravy pivních lahví po železnici

Test – Co víte o sv. valentýnovi

křížovka

4–6

7

8–9

10-11

12

13

14

15

3

Přepravcem automobilů z ko-línského závodu TPCA je firma GEFCO Česká republika. Le-tošní lednová sněhová nadíl-ka zkomplikovala život i zde. Na odstavných parkovištích zůsta-ly stát stovky nových aut, zce-la zapadané sněhem. Bohužel se tady žádná technika nedala použít, a tak musely vyrazit pra-covní čety s lopatami a v mra-zivém počasí vozidla ze sněho-vého příkrovu osvobodit ručně. Stejně tak i speciální vagony, na

kterých se auta převážejí, muse-ly být pracně čištěny. ČD Cargo, které s firmou GEFCO již od svého vzniku úspěšně spolu-pracuje, se snažilo navzdory sní-žené průjezdnosti tratí přista-vovat a odvážet ucelené vlaky v co nejkratších termínech. Bo-hužel ovšem ne vše je jen v ru-kou ČD Cargo. Nakonec se po-dařilo, sice se zpožděními, ale s úspěchem, situaci vyřešit.

Pavel Hanuška

sníh komplikoval nakládku aut

TeXT a FoTo RedakCe

TeXT a FoTo -am-

ZaJímavoStI

V lednu a únoru vládne krajině podle staročeských pranostik sněhová či ledová královna. Na to jsme možná v posled-ních několika mírných zimních obdobích pozapomněli. Le-tos si paní zima vynahrazuje to, co několik sezon zanedbá-vala. A to s sebou pochopitel-ně přináší i jisté komplikace. Nejinak je tomu v dopravním sektoru, železnici nevyjímaje. Sněhové kalamity, ať se to ně-komu líbí nebo ne, k zimě pa-

tří. Letošní ostrá zima se sně-hovými přívaly průběžně pro-věřuje železničáře v osobní i nákladní dopravě. Jinak tomu není ani v kraji Vysočina, kde i během největších sně-hových závalů nedošlo k žád-nému zásadnímu naruše-ní grafikonu nákladní dopra-vy. Nezbývá než dodat, že na Vysočině jsou železničáři na větší sněhovou nadílku zvyk-lí a dovedou si s ní velmi rych-le poradit.

splněná dětská přáníNaše společnost ČD Cargo, již tradičně splnila přání, která vyslovily děti z Dětského domo-va se školou Sedlec-Prčice, co by chtěly nalézt pod vánočním stromečkem. Děti měly z dár-ků obrovskou radost. Všem za-

městnancům ČD Cargo za spl-něná přání děkují a přejí šťastný nový rok i pohodu v novém roce 2010. Jednu z vlastnoručně vy-robených „péefek“ otiskujeme v našem měsíčníku.

na vysočině jsou na sněhovou nadílku zvyklí

spřažená dvojice „laminátek“ společnosti Čd Cargo v zasněženém Havlíčkově Brodě.

4 …Z vídně do říMa vlaKeM RoZHovoR

Zpěvačka Marcela Březinová začala chodit do první třídy v Praze. Do druhé nastoupila už v americké klášterní ško-

le v hlavním městě libye v Tripolisu, kam s ní maminka utekla v roce 1968 před ruskými tanky. čtyři roky strávené v arabské africe zanechaly v její duši nesmazatelné stopy.

někdy se dodnes cítí v čechách, kde žije, jako cizinec.

Marcela Březinová:

…Z vídně do říma vlakem

Proč si vaše maminka vybra-la za cíl své cesty právě vzdá-lenou Libyi?Tatínek byl zubní lékař, a proto-že ve svém oboru vynikal, dostal v květnu roku 1968 nabídku do Libye a přijal ji. Já a mamin-ka jsme zůstaly v Praze. Když se to tu ale v srpnu tak „pěk-ně“ semlelo, vzala maminka ta-tínkův červený diplom, vyzvedla mě z prázdnin a než jsem se sta-čila vzpamatovat, ocitla jsem se na jiném kontinentě.

Po jak dlouhé době a proč jste se vrátili zpátky do oku-povaného Československa?V Libyi jsme pobyli celé čtyři roky, to znamená od roku 1968 do roku 1972. Musím říct, že to pro mě byla veliká škola. Je senzační vycestovat a zkonfron-tovat si své názory a je celkem jedno kolik vám je let. Tehdy mi bylo osm devět let, tedy dost na to, abych vnímala, co se ko-lem mě děje. Byla to velká změ-na a navíc k lepšímu. Před ná-vratem zpět do Československa otec dostával nabídky do Kana-dy, Švýcarska a jinam, kam emi-

grovala spousta jeho spolužáků, ale my jsme v Čechách necha-li dvě babičky a právě kvůli nim jsme se vrátili.

Ve vaší vlastní rodině vlád-ne liberalismus a názor kaž-dého jejího člena, tedy i dětí, má stejnou váhu? Zeptala se vás tehdy vaše maminka na váš názor, zda vůbec chce-te opustit zemi, kde jste vy-růstala?Tehdy nebyl čas na domluvy, šlo o záchranu rodiny. Byla to otáz-ka mžiku. Utíkali jsme narych-lo. Když vám za domem, bydle-li jsme tehdy na Leninově, dnes Evropské třídě, přistávají ve čtyři hodiny ráno ruská vojenská le-tadla, nemáte moc času si ani zabalit. Trávila jsem prázdniny u babičky na chatě v Chocera-

Když přijedu kamkoliv do afriky, okamžitě se vrátím

do dětství.

5TeXT Pavel bUňata FoTo lenka HataŠovÁ

dech u řeky Sázavy. Maminka poprosila rodinné přátele, kteří měli auto, a rozjeli se za mnou. Nestihla jsem se ani umýt. Vzala jsem si svou oblíbenou panen-ku a pohádkovou knížku a až na hranicích jsem si koupila talis-man – plátěného kašpárka, kte-

rého dodnes nosím v kabelce. Byl to risk, protože v závěsu za námi jely ruské tanky. Zkrátka „ohne sranda“, jak s oblibou ří-kávala moje maminka. Přátelé nás dovezli na rakouské hrani-ce a odtud jsme pak jely stopem až do Vídně.

A z Vídně jste již letěly přímo do Libye?Tak jednoduché to nebylo. Z Vídně jsme musely jet vlakem do Říma a teprve odtamtud le-tadlem do Libye. Díky tomu, že maminka kdysi pracovala jako stevardka a později na letišti,

využila svých kontaktů. Dostaly jsme se tak do nejbližšího leta-dla, ačkoli bychom jinak nemě-ly žádnou šanci. Šlo o výjimeč-nou situaci. Nikdo nechápal, co si to ten Rus dovolil, a všechny normální státy a normální lidé se nám, emigrujícím Čechům, sna-žili být nápomocni. Cítila jsem velkou solidaritu. Nestalo se, že by nám někdo odmítl pomoc.

Po dvou dnech cestování jste tedy konečně vystoupi-ly z letadla na letišti v Tripo-lisu?Žádné podrobnosti po mně ne-chtějte, je to přece jen dávno. Nicméně život v arabské Africe byl fascinujícím zážitkem. Do-dnes je to pro mě jedno z mála zásadních míst na světě. Když přijedu kamkoli do Afriky, ať na Djerbu, do Tunisu nebo do Egypta, a vystoupím na letišti, mé nozdry se roztáhnou a za-větří a já se v tu chvíli okamžitě vrátím do dětství.

Jak jste se zpočátku dorozu-měla?Rukama a nohama. Myslím ale, že tím nejdůležitějším komu-nikačním klíčem je především úsměv. Když jím nešetříte, od-pustí vám domorodci neznalost

6

oni zůstali a tančili na naši hud-bu. Ani netušíte, jak mi to zvedlo sebevědomí.

Nedávno jste se odstěho-vali do nového hnízda. Kam a proč?Na venkov, kousek od Kut-né Hory, je tam blíž k přírodě a jsme tam šťastni. Jeli jsme kdysi kolem a já byla tak nad-šená krajinou, že jsme zavolala bratranci mého muže, zda neví o něčem na prodej právě v této lokalitě. Když jsem popr-vé vstoupila do polorozpadlé-ho stavení a dostala se až na půdu, našla jsem tam starou te-levizi. Jmenovala se Marcela. A o úžasném místě bylo rozhod-nuto! Samo si mě přitáhlo.

Takže teď jste regulérní ven-kovanka?Prahy už jsme měli tzv. plný kec-ky. Stačí mi do ní dojíždět pár-krát týdně. Dřív jsem si myslela, že se beze mě žádný mejdan ne-obejde. Tohle období už je defi-nitivně za mnou.

či nedokonalost jejich řeči, po-kud vidí, že máte snahu komu-nikovat. V Londýně tak na mě něco vy-chrlí a já jim s úsměvem říkám: „Prosím vás, pomalu.“ Jsou po-každé ochotni vyjít mi vstříc.V klášterní škole jsme měli po-vinný arabský jazyk, jinak se samozřejmě mluvilo anglicky a také trochu italsky. Mám ráda

arabské písmo, dokonce jsem ho kdysi i ovládala, stejně jako řeč. Je plné ornamentů a je do-cela možné, že z toho pramení má slabost pro tetování.

Mluvila jste česky, arabsky, anglicky, do toho jste byla konfrontována s italštinou. Vaše dětská duše se v tom musela ztrácet…Kolikrát, když jsem přišla domů, jsem nevěděla, jak určité věci

formulovat. V mém dětském mozku nastal trochu zmatek. Ale co? Doma jsme se vždycky ně-jak domluvili. Nejhorší to bylo, když jsem se vrátila v roce 1972 zpátky do Čech a učitelský sbor se dozvěděl, že jsem nechodi-la do české nebo ruské ško-ly, jak bych měla, ale do americ-ké. Za ty čtyři roky jsem samo-zřejmě leccos z pravopisu zapo-

mněla. Koneckonců, odešla jsem po první třídě, a tak jsem umě-la akorát tak: Ema má mísu. Ma-minka mi proto našla doučová-ní, ale s pedantskými „soudruž-kami“ učitelkami jsem si zaži-la své. Dávaly mi to pěkně se-žrat! Šlo o blbosti, nuance. Byla jsem zvyklá násobit pod sebou, zde byli zvyklí násobit v řadě a za takovou pitomost jsem od nich byla peskována. Nebo za-čaly vykládat, jak jsou lidé v kapi-

talismu chudí, a tak jsem se při-hlásila a řekla, že to není pravda. Nebo mluvily o osmašedesátém a já prostě nedokázala mlčet.

Po kolika letech jste tu ne-spravedlnost rozdýchala?Dneska se tomu už směji, ale někdy si tu připadám jako ci-zinec, nebo spíše mimozem- šťan. Není to tím, že bych nemě-la ráda Prahu nebo Českou re-publiku, spíš je mi někdy stydno za některé lidi. Jako by netuši-li, jak obrovskou kulturní historii mají „v zádech“.

Jak často vyjíždíte za pozná-ním cizích zemí?Cestuji ráda, kamkoliv a kdyko-liv. Jakákoliv cesta je pro mě vý-zvou, jestli zvládnu něco jiného, než ten náš „CZ okrsek“. Zajímá mě, když třeba někde jinde zpí-vám, zda tam uspěji. Největším prubířským kamenem bylo pro mě v tomto směru „angažmá“ na výletní lodi v Karibiku. Pasa-žéři mohli přijít, ale rovněž ode-jít a jít se bavit do jiných sálů, ale

Cesta přes hranice byla risk, protože za námi jely ruské tanky.

…Z vídně do říMa vlaKeM RoZHovoR

7

V rámci projektu byly ukonče-ny čtyři klíčové aktivity z osmi plánovaných. Ve spolupráci se společností Integrity Consul-ting, s. r. o., byl připraven adap-tační program pro nové zaměst-

nance, v jehož rámci byla vytvo-řena koncepce deseti typizova-ných pozic s tzv. adaptačními kolečky. Tvorba programu byla zahájena diskusními seminá-ři, na nichž odbor lidských zdro-jů přizval ve spolupráci s vedou-cími jednotek organizační struk-tury vybrané pracovníky, podíle-jící se na práci s novými zaměst-nanci v daných jednotkách or-ganizační struktury společnosti.

Cílem seminářů bylo podat jeho účastníkům co nejrozsáhlej-ší přehled informací o dané ty-pizované pozici; tzn. nutné zna-losti a dovednosti, komunikační toky apod. Výstupem jsou stážo-vé pozice, které by měl nový za-městnanec v procesu zapraco-vání do společnosti absolvovat.

TeXT RedakCe FoTo aRCHIv Čd CaRGoInforMaCe

čD Cargo pro své zaměstnance realizuje projekt, zaměřený na vývoj adaptačního programu pro nově přijaté zaměstnance. členům realizačního týmu projektu se podařilo k tomuto účelu získat finanční prostředky z fondů evropské unie.

projekt tvorby adaptačního programu pro nové zaměstnance je ve své polovině

vzdělávací kurz je více oriento-ván na další vzdělávací témata, jako např. asertivita, obchod-ní dovednosti, projektové říze-ní, time management, legisla-tiva EU a další. Kurz v rozsahu cca 200 minut absolvují i další skupiny zaměstnanců, kteří bu-dou moci získané znalosti vyu-žít pro svůj další osobní rozvoj.V období do konce měsíce března roku 2010 bude pro-jekt pokračovat aktivitou za-měřenou na vývoj e-learningo-vého kurzu. Zároveň bude vy-tištěna finální podoba příručky nového zaměstnance. V nepo-slední řadě proběhne od dub-na školení pro druhou cílo-vou skupinu, tj. nové zaměst-nance společnosti. Ti si bu-dou zvyšovat své počítačo-vé znalosti a dovednosti for-mou kurzů ECDL a MS Outlo-ok. Další informace o projektu a o jeho aktualitách jsou k dispo-zici na internetových stránkách společnosti ČD Cargo na ad-rese www.cdcargo.cz/projekty.

Účastníci diskusí se také spo-lečně zamýšleli nad potřebami, které pociťují při přijímání no-vých zaměstnanců. Většinou se shodli, že novým zaměstnancům chybí především základní infor-

mace o chodu společnosti, tj., kde mohou najít důležité mate-riály, jak uvedou do provozu svo-ji e-mailovou schránku atp. Tyto postřehy byly shromážděny do uceleného souhrnu, který po-slouží jako podklad pro tvorbu „Příručky nového zaměstnance“ a e-learningového modulu. Zároveň bylo ve spolupráci s In-tegrity Consulting, s. r. o., připra-veno osmidenní školení pro čty-ři skupiny interních lektorů (cel-kem bylo proškoleno 48 zaměst-nanců), sestávající ze tří bloků. Školení proběhlo v prostorách hotelu IBIS-Karlín od září do lis-topadu 2009. Byli vybráni pře-devším ti účastníci, kteří přichá-zejí často do styku s novými za-městnanci. Mohli se tak zdoko-nalit v komunikačních dovednos-tech, schopnosti věcně a kvalit-ně předávat informace, v otázce motivace nového zaměstnance, ale zároveň mohli poznat ucele-

ný koncept adaptačního proce-su, který bude v průběhu letoš-ního roku zaváděn v ČD Cargo. Za tímto účelem byli účastní-ci školení seznámeni s komplet-ním systémem i prostředky, kte-

ré se budou v průběhu adaptač-ního procesu používat. K dvě-ma základním pomůckám patří již zmíněná Příručka nového za-městnance a elektronický vzdě-lávací kurz.Zatímco Příručka nového za-městnance je zaměřena čis-tě na ucelené a zjednodušené podání informací o společnos-ti ČD Cargo v kontextu nové-ho zaměstnance, elektronický

příručka nového zaměstnance a elek-tronický vzdělávací

kurz pomáhají.

praha eu: Investujeme do vaší bu-doucnosti. evropský sociální fond.

Školení připravilo 48 stávajících pracovníků, kteří často s novými zaměstnanci přicházejí do styku.

8 PRoFeSe

Hlavní vozový dispečerČd Cargo

Tady v nepřetržitém provozu řídí pět hlavních vozových dispeče-rů pohyb železničních náklad-ních vozů. V rámci dispečerské-ho aparátu ČD Cargo pracují i další specializovaní dispečeři, přičemž hlavní vozový dispečer pro nákladní vozy spolupracuje především s hlavním produkto-vým dispečerem a hlavním pro-vozním dispečerem. Hlavní vozový dispečer pro nákladní vozy má aktuální čí-selný přehled o všech vozech ČD Cargo, které se pohybu-jí na území ČR i za hranicemi (tam za předpokladu předává-ní pohybových informací o vo-zech z ciziny) v informačním sys-tému Ústřední dirigování vozů (IS ÚDIV). Zde on-line vidí ak-tuální stav vozů, zda jsou lože-

Druhou profesí, kterou v našem miniseriálu představíme, je hlavní vozový dispečer pro nákladní vozy. o české Třebové, kde všichni dispečeři pracují, by se dalo s nadsázkou psát jako o srdci řízení provozu společnosti čD Cargo.

né nebo prázdné, jejich výskyt, směrování k vykládce a prová-dí ručně nebo poloautomatic-ky směrování vozů na nakládku a shromažďování do ucelených vlaků, sleduje termín požadova-ného přistavení k nakládce, ode-sílání vozů ČD Cargo k nakládce

do ciziny, vyřazení vozu do správ-kového stavu apod. Ucelené vla-ky naložené nebo směrované k nakládce v uhelných pánvích jsou v IS ÚDIV zobrazeny v jed-nom řádku pod číslem vlaku. Hlavní vozový dispečer pro ná-kladní vozy má vždy přidělen ur-

čitý druh nákladních vozů (např. kryté, plošinové, vysokostěnné, uhelné atd.). Jeden hlavní vo-zový dispečer, tzv. cizinec, řídí hospodaření se všemi vozy, po-skytnutými zahraničním želez-ničním dopravním podnikem na území ČR, jedoucími k vykládce a k nakládce na území ČR nebo tranzitujícími v prázdném stavu přes naše území.Na základě požadavků a spe-cifikací zákazníků na přistave-ní vozů k nakládce, zadaných do IS ÚDIV buď vozovými dispo-nenty provozních pracovišť (cel-kem je území ČR rozděleno na 80 disponentských obvodů) nebo přímo zákazníky přes in-ternetový portál ČD Cargo, roz-hoduje hlavní vozový dispe-čer o přidělení vozů na jednot-Hlavní vozový dispečer má přehled o všech vozech na kolejích.

9

livé požadavky s ohledem na technické údaje o voze (přede-vším použitelnost vozu a pláno-vaná příští revize vozu), potřeb-né množství vozů a další důležité informace. Následně tak může nadirigovat vozy, pokud budou včas volné k dispozici, na poža-dované místo nakládky. Za tímto účelem může využít funkce sys-tému ÚDIV, které umožňují po-loautomatické nebo automatic-ké pokrytí požadavků zákazníků. Další významnou náplní činnosti dispečerů je také kontrola včas-nosti a správnosti směrování a přístavby prázdných vozů k na-kládce v souladu s vyrovnávkou.

Pro realizaci požadavku klien-tů ČD Cargo mohou být použi-ty nákladní vozy, které jsou ve vlastnictví ČD Cargo, ale i vozy zahraničních železničních do-pravních podniků či vozy naja-

té od jiných tuzemských nebo zahraničních držitelů. Pokud ČD Cargo nemá k dispozici vlastní vůz, který odpovídá spe-ciálním požadavkům zákazní-ka, je třeba takový vůz objednat u zahraničního železničního

podniku, který může tyto vozy poskytnout (v dnešní době se jedná například o vozy na obilí řady Tadgs, kterých má ČD Cargo ve vlastnictví jen omezené množství).

Jakmile je vůz naložen, odba-ven nákladním listem a sepsán na výchozím vlaku, naplánu-je se v IS ÚDIV čas předpoklá-daného příjezdu do stanice vy-kládky a doba přísunu na mani-pulační místo a již s ním může

pracovat vozový disponent v obvodu vykládky, např. infor-movat zákazníka o doběhu vozů k vykládce, plánovat další využi-tí vozu k nakládce ve svém ob-vodu apod. Co profese hlavního vozové-ho dispečera pro nákladní vozy ještě obnáší? Základním před-pokladem je pochopitelně úpl-ná znalost všech řad náklad-ních vozů a technologie rozvozu vozů (plán vlakotvorby) na celé síti ČD Cargo. V současnosti disponuje společnost ČD Cargo vozovým parkem cca 30 tisíc vozů ve čtyřiceti různých zá-kladních řadách.

vozový dispečer má aktuální přehled o všech vozech Čd Cargo.

TeXT RedakCe FoTo aRCHIv Čd CaRGo

v práci pomáhá především systém Is ÚdIv. Znalost technologie a vlakotvorby je samozřejmostí.

10 CeStovÁní

Za sluncem a sněhem do korutanského nassfeldurakousko je pro naše zimní turisty asi nejznámější zemí. Bohužel některé jeho kouty jsou českými turisty málo objevené. Jednou z takových neprávem trochu opomíjených perel jsou korutany (kärnten).

Korutany jsou nejjižnější ra-kouskou spolkovou zemí, sou-sedící se Slovinskem a Itálií. V létě se přes ní přeženou ti-síce českých turistů, kteří míří na jih, na jadranské pobřeží Itá-lie. V zimních měsících sem sice už naši milovníci lyžování našli cestu, ale obecně jsou Koruta-ny zemí ne moc známou. Ces-tovat se sem dá jak vlastním vozem, vlakem nebo s cestov-ní kanceláří autobusem. Vla-kem je ovšem cesta pohodl-ná a bez starostí. Jednou den-ně je přímé noční spojení Pra-ha – Villach, ale o hodinu rych-lejší je denní spoj s přestupem

ve Vídni. Z Villachu už můžete pokračovat dále buďto místní-mi vlakovými spoji (všemi hlav-ními horskými údolími vede že-leznice) nebo autobusovými lin-kami přímo do jednotlivých ly-žařských středisek.

Korutanská zimní střediska jsou známá především tím, že zde přes zimu převládá sluneč-né počasí. Zimní rekreace v Ko-rutanech spojuje výborné sně-hové podmínky, průměrná nad-

mořská výška místních Alp ne-patří v Rakousku k těm nej-vyšším. Ale bariéra Alp udržuje v zimě chladné počasí s dostat-kem sněhových srážek a stře-domořské klima zase dostatek slunečných dní. Kromě toho má

většina středisek vlastní umělé zasněžování, a tak se i v sezo-nách s nižšími srážkami nemu-síte obávat – sněhu na sjezdov-kách je vždycky dost. Jedním z nejkrásnějších a také nej-

vyhledávanějších je středisko Nassfeld-Hermagor.Areál Nassfeld leží přímo na italské hranici mezi rakous-kým Hermagorem a italskou Pontebbou v nadmořské výšce 1400–2000 metrů. Středisko se může pochlubit několika alp-skými primáty. Kabinková lanov-ka Millenium express je se svou celkovou délkou šesti kilome-trů nejdelší lanovkou v Alpách. Překonává výškový rozdíl 1286 m. U její nástupní stanice sou-časně končí sjezdová trať Car-nia – nejdelší alpská sjezdov-ka. Jejích 7,6 km je perfektně udržovaných. Spodní část tra-

alpské štíty udržují v nassfeldu stabilní slunečné počasí a dostatek sněhu.

Bariéra alp zaručuje v nassfeldu dostatečné sněhové srážky a přitom udržuje dostatek slunečných dní.

11

tě je osvětlena a nabízí tak mož-nost oblíbeného nočního lyžo-vání. Sjezd Carnie je skutečným sportovním výkonem a násle-dujících přibližně dvacet minut v kabinkové lanovce při jízdě na vrchol přijde znavenému spor-tovci určitě vhod. Celý areál je protkán sítí 110 km sjezdovek všech stupňů ob-

tížnosti, na které se zájemci do-stanou díky třiceti vlekům a la-novkám. Všechny sjezdové tra-tě mají samozřejmě umělé za-sněžování. Ani běžkaři nepři-jdou zkrátka – je pro ně připra-veno přes tři sta kilometrů upra-vených tratí.Přímo ve středisku je přes dva-cet hotelů a penzionů. Navíc lze využít ubytovacích kapacit v Tröpolachu (konečná lanovky Millenium express) nebo v de-set kilometrů vzdáleném Her-magoru.Nassfeld ale uchvátí nejen mi-lovníky lyžování, i vyznavači pří-rodních krás si přijdou na své. Alpské vrcholy kolem doko-la udržují stabilní počasí, a tak je možné setkat se s neuvěři-telnou scenérií, kdy na svazích Nassfeldu svítí slunce a za nej-bližšími vrcholky hor prosvítají blesky probíhající bouřky. A pro-tože zdejší lyžařské svahy jsou obráceny na různé světové stra-ny, je velice příjemné je v průbě-hu dne střídat tak, jak je postup-

ně ozařuje slunce. Dá se tak maximálně využít krásného na-ssfeldského počasí.Pro děti i dospělé jsou připra-veny lyžařské školy s možnos-tí individuálních kurzů. V cent-ru NTC Blue Day si zájemci mo-hou vyzkoušet i netradiční zim-ní sporty, jako jsou jízdy na pne-umatikách, skiboby nebo sněž-

né skútry. Je to vítaná změ-na a osvěžení pro unavené nohy lyža-ře po několika dnech na sva-zích. Pro milovníky bruslení leží u Hermagoru Pressegerské je-zero, které v zimě nabízí oko-lo 55 ha ledové plochy. V Her-magoru leží také jeden z nejlep-ších rakouských kempů se zim-ním provozem – Camp Schlu-ga. Můžete se v něm ubytovat s vaším přívěsem, obytným vo-zem nebo si zde pronajmout tzv. mobilheim. Perlou jsou mo-derní apartmány přímo u Pres-sengerského jezera. Ceny pro-nájmů jsou u mobilheimu pro 3–6 osob v hlavní sezoně 99 EUR/noc, apartmán pro 4 oso-by vyjde na 145 EUR/den. Od kempu jezdí přímo do střediska Nassfeld pravidelný skibus zdarma. Jistě stojí za zmínku i to, že Nassfeld si oblíbila a zde po-prvé stála na lyžích i první novo-dobá československá miss Iva-na Christová.

TeXT a FoTo Pavel HanUŠka

jaK se taM dostat?Korutanami procházejí dva hlavní silniční tahy, které se protínají v jednom z největších měst Korutan – Villachu. Dálnice A2 (Ví-deň – Itálie) a A10 (Salzburg – Slovinsko) jsou nejrychlejšími spojeními pro cesty vlastním vozem. Z dálnic se odbočuje hned za Villachem směrem na Hermagor a pak je to už jen 10 km hor-skou silničkou přímo do střediska Nassfeld. Letecké spojení se světem zajišťuje letiště v hlavním městě země – Klagenfurtu. Ve-lice dobré je i spojení železniční. Z hlavních železničních stanic zajišťuje většina lyžařských center dopravu vlastními autobusy. Přímé spojení je mezi Prahou a Villachem, kdo jede např. z Brna, musí přestoupit ve Vídni. Z Villachu jede lokálka přímo do Her-magoru. Cesta vlakem trvá průměrně 8–10 hodin.

sKIpasy a slevyVětšina středisek nabízí krátkodobé skipasy pro jeden region. Ovšem všechny permanentky na dobu delší než 1,5 dne jsou automaticky platné pro celé Korutany a východní Tyrolsko. Lze tak využít služeb 34 lyžařských areálů s více jak 950 km sjezdo-vek. Např. šestidenní skipas pro dospělého přijde v hlavní sezo-ně 189 EUR.

Co se tady jíJižní část Korutan je silně ovlivněna italskou a slo-vinskou kuchyní, takže nabídka je skutečně široká.

Ze studené kuchyně je typický tzv. selský špek (Bauernspeck), který má chutí a konzistencí nejblíže k italské šunce prosciutto. V restaura-

cích je nabízen i Bretljause, což není nic jiného než směs výborných místních uzenin a sýrů. Typickým korutanským jídlem jsou Kasnudeln. Jsou to taštičky z nudlového těsta s různými náplněmi. Nejtradičnější

je náplň z brambor, cibule, česneku a směsi bylinek. Nudle všech možných úprav jsou typickou korutanskou

specialitou. Vzhledem k množství jezer a horských řek nabí-zejí restaurace i čerstvé pstruhy na všechny způsoby.

www.kaernten.at – korutanská turistická centrálawww.nassfeld.at – lyžařské centrum

www.schluga.com – místní kemp se zimním provozem

lyžaři mohou využít také 5 kabinkových lanovek.

12

Reprezentační ples ČD Cargo pořádá odbor marketingu a ko-munikace a je určen především našim zákazníkům a obchod-ním partnerům. Ti se na plese setkávají nejen s představite-li managementu ČD Cargo, ale i s obchodními manažery, pra-covníky provozu i dalších od-větví společnosti. Silné zastou-pení mají především představi-telé významných firem a osob-ností z ostravského a morav-skoslezského regionu. Tradičně velký zájem o ples překonal letos všechny rekor-dy. Téměř čtyři stovky návštěv-níků zcela zaplnily kapacity ple-sových prostor hotelu. Jejich příchod sice poněkud zkompli-kovala sněhová kalamita, ale všichni se nakonec v pořádku dostali do sálů. Po devatenácté hodině se nádherně vyzdobeným sálem rozezněly tóny ostravské sku-

piny Proxima a na parket vpluly první nedočkavé páry. Po prv-ní taneční sérii se účastníkům plesu představili i oba mode-rátoři večera, Marie Retková a Petr Vichnar. Na taneční par-ket pak uvedli členy tanečního klubu Jarky Calábkové Ostra-va. Pod vedením Miroslava Ku-chaře profesionální taneční-ci nabídli divákům dvě lahůdky v podobě ukázek tanců z kate-gorie „Latino Show“ a „Coupple Special“. A že se bylo opravdu nač dívat, o tom svědčí i refe-rence tanečníků, kteří se mo-hou pyšnit titulem mistrů svě-ta z roku 2009.V posledních letech je tradičním hostem plesu zpěvačka Heidi Janků. Její hity i méně známé písničky byly i výzvou k dalším tanečním kreacím všem tan-cechtivým.Sál ještě rezonoval po poslední písni Heidi, ale vše již směřova-

lo ke slavnostnímu oficiálnímu zahájení plesu. Předseda před-stavenstva a generální ředitel ČD Cargo Josef Bazala ve vý-borné náladě a s humorem při-vítal všechny jeho účastníky. Popřál jim příjemnou zábavu a odstartoval tak večer plný ne-opakovatelných zážitků, výbor-né hudby a zpěvu.Půvabnou Heidi vystřídal ka-pelník Jiří Bertók se zpěvač-kou Lenkou Krajnovou, která si se svou slavnou předchůdky-ní v pěveckém umění rozhodně nezadala. S napjatým očekává-

ním se všichni těšili také na vy-stoupení dalších hvězd veče-ra. Ondřej Brzobohatý ani Tere-za Kerndlová nezklamali a uved-li tanečníky do toho správného plesového varu. S nabitým programem čas rych-le a neúprosně běžel vstříc půl-nočnímu losování o hlavní ceny

tomboly. Jen co opadlo napě-tí, vystřídaly jej rytmy tanečních skladeb, opět v podání Proximy.To už se ale blížil další z vrcholů večera, vystoupení Michala Da-vida. Ten svými hity rozproudil celý sál, který se s ním jen nerad loučil i po několika přídavcích.Jako památku na letošní ples si mnozí odnášeli i vtipnou ka-rikaturu od „rychlokarikaturis-ty“ Jana Kotoráka či nevšed-ní zážitek ze setkání s kouzelní-kem Robertem Foxem. Jeho tri-kům a kouzelnickým kouskům, prováděným přímo mezi hosty

u stolů, přihlížela většina jen v němém úžasu.Není se tedy čemu divit, že čas všem návštěvníkům utekl doslo-va jako voda. A již nyní můžeme všechny ubezpečit, že další roč-ník „cargoplesání“ v moravsko-slezské metropoli se začíná při-pravovat.

Cargoplesání v ostravě s bohatým programemJiž tradičně je začátek nového roku a nové plesové sezony vyhrazen v ostravském hotelu Clarion (dříve známý pod názvem atom) reprezentačnímu plesu čD Cargo. letos se uskutečnil již popáté; potřetí v novodobé historii samostatné společnosti čD Cargo.

ZaJímavoStI TeXT Zdeněk ŠIleR FoTo RedakCe

Čtyři stovky návštěvníků zcela zaplnily plesový prostor hotelu Clarion.

jednou z hvězd večera byla také tereza Kerndlová.

profesionální tanečníci byli pro návštěvníky plesu inspirací.

13

Jednou ze společností, které patří k významným producen-tům obalového skla, je akciová společnost O-I Manufacturing Czech Republic, součást nadná-rodní společnosti O-I, jednoho z největších světových výrobců obalového skla s tradicí saha-jící do roku 1903, kdy Michael J. Owens zahájil automatic-kou výrobu lahví v Perrysburgu, ve státě Ohio. Dnes tato spo-lečnost zaměstnává více než 23 tisíc lidí v 79 pobočkách v Severní a Jižní Americe, Asii, Austrálii a samozřejmě i v Evro- pě – v České republice, Eston-sku, Finsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a Velké Bri-tánii. Česká pobočka je tvořena dvěma výrobními závody v Dubí u Teplic a v Novém Sedle u Lokte. Portfolio výrobků těch-to dvou závodů je skutečně širo-ké – lahve na alkohol, pivo, víno, nealko, konzervárenské skleni-ce, lahvičky pro farmaceutický průmysl, a to vše v různých bar-vách.Ve výrobním závodě v No-vém Sedle u Lokte jsou mimo jiné vyráběny pivní lahve urče-

né pro renomovaného výrob-ce piva – pivovar Budějovický Budvar, národní podnik. Ten se může pochlubit neméně slav-nou tradicí jako skupina O-I. Přímým předchůdcem Budvaru byl Český akciový pivovar zalo-žený roku 1895 a jeho pivo bylo již počátkem 20. století zná-mé v řadě evropských zemí. Od 20. let, kdy se výborné pivo roz-šířilo i na další kontinenty, si pi-

vovar nechal registrovat ochran-né známky, které se staly sym-bolem vysoké kvality. Od roku 1936 se značka Budvar obje-

vuje i v názvu pivovaru. V sou-časné době se v Budějovic-kém Budvaru ročně vyrobí cca 1,3 mil. hl piva, přičemž téměř polovina produkce míří na ex-port do přibližně 50 zemí celého světa. Zlatavý mok se plní nejen do sudů, ale také do skleněných lahví. A právě lahve z O-I Manu-facturig Czech Republic, a. s., splňují i ty nejpřísnější požadav-ky na kvalitu.

V kryté hale na vlečce O-I Manu-facturing Czech Republic, a. s., v Novém Sedle u Lokte jsou vy-robené pivní lahve nakládány

do nákladních vozů ČD Cargo. V letošním roce to bylo téměř 900 vozů mířících ze Sedla do Českých Budějovic. Jednalo se o moderní vozy řady Kils – kry-té dvounápravové vozy s po-suvnými stěnami. Ty jsou ur-čeny pro přepravu kusových i velkoobjemových zásilek nebo zboží uloženého na paletách. Do jednoho vozu řady Kils se ve-jde 31 euro-palet, což předsta-vuje přibližně 51 150 pivních lahví v závislosti na jejich typu. Ty jsou na paletách pevně zafi-xovány fólií, ale i přesto vyžadu-je přeprava vozů se sklem zvý-šenou pozornost především při posunu, neboť větší náraz může způsobit poškození zboží. Pře-pravy jsou organizovány ve spo-lupráci se společností Spedi-Trans Praha, s. r. o., a nutno po-dotknout, že k plné spokojenosti zákazníků, kteří si vozy objedná-vají on-line prostřednictvím in-ternetového portálu, kde mohou rovněž sledovat pohyb svých zásilek. Tento příklad je jedno-značným důkazem, že po želez-nici je možné výhodně přepravit i křehké zboží, jakým sklo beze-sporu je.

První zmínky o skle nacházíme ve starém egyptě již kolem roku 3000 př. n. l. Zpočátku se používalo na výrobu ozdob, přibližně od počátku křesťanského letopočtu začalo sloužit jako obalový materiál. stoupající obliba skla pak vycházela z jeho výjimečných vlastností – čisté sklo je průhledný, relativně pevný materiál, který je zároveň odolný proti opotřebení a ve své podstatě inertní a biologicky neaktivní. a právě z těchto důvodů je sklo i v dnešní době velmi oblíbeným materiálem pro výrobu nápojových a dalších lahví.

pivní lahve ve vlacích Čd Cargo

ZaJímavé PřePRavy TeXT mICHal RoH FoTo aRCHIv bUděJovICký bUdvaR, o-I manUFaCtURInG CZeCH RePUblIC, a.S.

pro přepravu jsou používány moderní vozy Kils s posuvnými stěnami.

14 KvíZ

V zemích, kde se mluví například anglicky či francouzsky, si 14. února posílají zamilovaní dopisy a pohlednice plné milostných vyznání. I u nás jsme před lety přijali tento svátek za svůj. I přesto, že únor je měsícem zamračeným a nevlídným, tak alespoň jeden den byl vyhrazen pro vlídnost a pro lásku už od dob pohanských.

Co víte o sv. valentýnovi?

1) Jak nazývali pohané den zamilovaných?

a) Svátek lupercalia.b) Svátek Supercalia.c) Svátek troupercalia.d) Svátek lucerpalia.

2) V době čí vlády žil Valentýn?

a) Ceasara I. b) Claudia II.c) Cicera III.d) Caliguly Iv.

3) Jaké vykonával Valentýn povolání?

a) Povolání lékaře.b) Povolání hvězdopravce.c) Povolání komorníka.d) Povolání alchymisty.

4) Kvůli čemu byl uvězněn?a) Protože byl bezvěrcem.b) Protože věřil ve svého boha.c) Protože odmítal uctívat

římské božstvo.d) Protože se rouhal.

5) Kdo převzal pověst o Valentýnovi a propojil ji

se svým stejnojmenným světcem?

a) Protestanti.b) katolíci.c) evangelíci.d) křesťané.

6) Čím se provinil jmenovec Valentýna?

a) navzdory císařovu zákazu oddával zamilované.

b) Porušil kněžský celibát.c) byl zastáncem svazků mezi

milenci různé barvy pleti.d) odmítl oddat vysoce

postaveného úředníka.

7) Jak byl potrestán?a) byl uvězněn v žaláři.b) byla mu sťata hlava.c) Skončil na šibenici.d) byl zbaven titulu a vyhnán

z města.

8) Který den je u nás považován za svátek lásky?

a) 1. květen.b) 21. březen.c) 1. máj.d) 21. květen.

Výherci knihy Vstříc bouři z čísla 12/2009: Vladimír očenášek Praha 8, ludmila Uhrová třebíč, Dana linkeschová brno, Josef Horák Sezemice, Josef sobotka třebíč II

Jeden den nevlídného měsíce února byl vyhrazen pro vlíd-nost a pro lásku už od dob pohanských a tehdy se mu říka-lo svátek Lupercalia. Ale kde se vzal svátek sv. Valentýna? V době vlády římského císaře Claudia II. Valentýn zastával kněžský úřad a vykonával povolání lékaře. Jelikož však Va-lentýn odmítal uctívat římské božstvo, byl uvězněn. Děti, je-jichž náklonnost si získal svou moudrostí, vzdělaností a přá-telstvím, nosily svého oddaného ochránce stále ve svých srd-cích, proto mu do žaláře přinášely přátelské vzkazy, které pro-tahovaly mezi mřížemi. Křesťanství později převzalo římskou látku a spojilo ji s vlastním stejnojmenným světcem, který na-

vzdory císařovu zákazu pořádal sňatky. Za nepovolené od-dávání zamilovaných dvojic byl záhy zajat a bez milosti po-praven. Valentýn svá poslední slova směřoval k dceři vězeň-ského dozorce, která zněla: „Od tvého Valentýna."I přesto, že jsme u nás převza-li tento svátek zamilovaných za svůj, skutečným svátkem lásky u nás nadále zůstává první květen, jinak také první máj.

Text: PAB

soUTĚŽ o 5 knIH s MIlosTnoU TeMaTIkoUJosef „Pepson“ SnětivýdoPISy v mIloStnýCH laHvíCH

soutěžní otáZKa: Sv. valentýn letos vychází na:

a) úplněk b) novoluní

a jak to vlastně bylo se sv. valentýnem?

15KřížovKa

Vyluštěnou tajenku z č. 2/10 zasílejte do 26. února 2010.GRAND PRINC, SPECIÁL ČD CARGO, Vinohradská 174, 130 00 Praha 3.

Správné znění tajenky z č. 1/10: Chlapečkovi září očka – k Ježíšku se vláčku dočkal.

Křížovka o ceny výherci z minulého čísla

František Brejcha, Praha 7

emilie Holmanová, branky

Václav Výborný, Čáslav

Pavel Vidlář, Přerov

alena Hercigová, karviná

215x270.indd 1 20.8.2009 15:02:02