Téma: Hody, hody, slepičko

Ahoj kamarádi,

protože se nám blíží Velikonoce, něco se o nich dozvíte. Připravili jsme si pro Vás řadu

aktivit. Vyberte si ty, které se Vám budou líbit.

A než se do nich pustíte, máme tu pro Vás přání od nás.

; Malovaná vajíčka,

zahradu plnou sluníčka,

přejeme Vás ze srdce,

krásné Velikonoce.

Evička

Žanetka

Martinka

Míša

A nyní už si pojďme povídat o Velikonocích

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které

oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se lišily

vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční ho období, které trvalo šest neděl. Jejich

úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na

znovuzrození přírody.

Na Květnou neděli se v kostelích symbolicky světí vrbové proutky s kočičkami. Hlavně v

minulosti jim pak byla přisuzována zvláštní moc. Věřilo se, že posvěcené vrbové proutky s

kočičkami mají ochraňovat před zlou mocí. Posvěcené, rozdrcené a do vody ponořené kočičky

se dávaly k jídlu lidem i dobytku pro zdraví. Spolknutí posvěcené vrbové kočičky mělo ochránit

po celý rok před bolestí v krku. Hospodáři zapíchli proutek s kočičkami do rohu pole a věřili,

že tím bude zajištěna dobrá úroda.

Modré pondělí, Žluté pondělí nebo také Velké pondělí. Spolu se zítřejším Šedivým úterým

nebyly tyto dny nijak výjimečné z hlediska lidových zvyků. Dětem začínaly jarní prázdniny a

chystal se jarní úklid stavení.

Jaké domácí práce při úklidu znáš?

Škaredá, Sazometná, Smetná středa. Lidová pověra říká, že kdo se škaredí na škaredou středu,

bude se škaredit celý rok každou středu. Jidáš na škaredou středu žaloval, škaredil se na Ježíše,

proto tento název. V lidové tradici se tento den uklízelo celé stavení a vymetali se saze z komína.

Předveď, jak vypadá někdo, kdo se mračí. Ukaž, jak se umíš usmívat.

Na Zelený čtvrtek se všude rozléhalo ticho. Nezvonily zvony a někde se dokonce i kravám

sundávaly zvony z krku. Říkalo se, že “zvony odletěly do Říma” a opět se rozezní při mši na

Bílou sobotu. Funkci zvonů přebírali (a někde stále přebírají) chlapci „vrkáči“, někde i holky.

Vrkáči chodili ve skupině po vesnicích s řehtačkami (vrkačkami, klepačkami, hrkačkami,

chřestačkami) při každém klekání – časně ráno, v poledne a večer. Jejich obchůzky končily na

Bílou sobotu, kdy obcházeli domy a říkali básničky o Jidášovi. Někde dostali kapesné, někde

něco dobrého. Hospodyně na Zelený čtvrtek vstávaly časně ráno, zametly dům a smetí donesly

na křižovatku. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Držela se řada rituálů, která

měla odlákat škůdce a naopak přivolat zdraví a šťastný rok. Na Zelený čtvrtek se podle tradice

jedlo něco zeleného, ať už špenát, jarní polévka s prvními bylinkami, česnečka rovněž s

mladými bylinkami, hrách, zelí, bylinková nádivka. Pekly se sladké jidáše s medem. Med

nesměl být kupovaný, ale darovaný. Darovaný med měl chránit před hadím uštknutím a žihadly.

Jaké znáš zelené potraviny? Zkus je najít v prodejním letáčku.

Na Velký pátek, ještě za tmy, vstala hospodyně a v zahradě se pomodlila za zdravé

hospodářství.

Hospodář ráno sledoval počasí, podle kterého předpovídal, jak se bude hospodářství v tomto

roce dařit. Hospodář ještě před svítáním vykropil svěcenou vodou stavení i stodolu, aby nepřišlo

neštěstí. Lidé věřili, že tento den má voda omlazující a zkrášlující účinek a může vyřešit kožní

problémy, protože vyvěrá ze země, kam byl pochován Ježíš. Nejen ženy tak chodívaly k potoku

omývat se vodou.

Do země se tento den nesmělo rýt ani kopat, nemělo se pracovat. Věřilo se také, že tento den

se země otevírá a vydává svoje poklady. Na Velký pátek se nekonaly mše a stále nezvonily

zvony. Nejedlo maso a nevařilo se. Jídlo bylo připraveno z předešlého dne. Tradičně se jedla

např. zelňačka

Jaké poklady vydává země? Co tě napadá?

Večer na Bílou sobotu se “vracejí zvony z Říma”, takže naposledy chodili (někde stále chodí)

“vrkáči”. Ti na Bílou sobotu obcházeli stavení, říkají básničky o Jidášovi a dostávají peníze

nebo něco dobrého k jídlu.

Ještě před rozedněním se novým koštětem uklizené stavení vybílilo. Pekli se velikonoční

beránci, mazance a chléb. Bílou sobotou končil 40 denní pomasopustní půst.

Pomoz mamince upéct beránka, upleť s tatínkem pomlázku z vrbových proutků.

Neděle, Boží hod Velikonoční. Ženy barví vejce, malují kraslice. Chlapci pletou pomlázky z

vrbových proutků. Tento den končíval půst a lidí nosívali na mši do kostela jídlo, které si

nechávali posvětit. Někde posvěcené jídlo jedli přímo v kostele, jinde ho nosívali domů a všem

členům dali kousek z posvěceného jídla. Nezapomínalo se ani na hospodářská zvířata. Jídlo se

dávalo příp. i na pole a zahrady, aby pozemky přinesly znovu úrodu.

Velikonoční neděle – pomoz mamince s vařením a zdobením vajíček

Velikonoční pondělí vždy patřilo lidovým tradicím a zvykům, které s církevními obřady

nesouvisí. Už časně ráno vycházejí chlapci s pletenými vrbovými pomlázkami za děvčaty.

Jemným mrskáním pomlázkou jim mají zaručit zdraví a mládí, tzv. je pomlazují.

Symboly Velikonoc – určuj první a poslední hlásku ve slově, počet slabik ve slově

Jidáše je sladké pečivo různých tvarů, pomazané medem. Jedlo se na Zelený čtvrtek a mělo

připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš.

Mazanec, jak ho známe dnes, sladké pečivo s rozinkami, se peče od 18. století. Má kulatý tvar

připomínající slunce, kterého bude v dalších dnech přibývat. Na vršku se mazanec nařízl do

kříže, připomínající ukřižování Krista.

Beránek - Sladké bábovkové těsto ve formě beránka patří k Velikonocům nejen jako moučník,

ale i jako dekorace. Na krk se beránkovi uvazuje barevná stuha, rolnička, místo očí se dává

koření hřebíček, rozinky. Beránek symbolizuje nejen mláďátka, která se na jaře rodí, nový

život, ale má i křesťanský význam, který symbolizuje obětování Ježíše Krista.

Řechtačky, klapačky - Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty chodívali (chodívají) chlapci

„vrkáči“, někde i holky, ve skupině po vesnicích s řehtačkami (vrkačkami, klepačkami,

hrkačkami, chřestačkami) při každém klekání – časně ráno, v poledne a večer. Jejich obchůzky

končily na Bílou sobotu, kdy obcházeli domy, říkali básničky o Jidášovi. Někde dostali

kapesné, někde něco dobrého. Rámusem, který vydávali dřevěná řechtačky nahrazovali zvony,

které tyto dny nezvonily. Tento zvyk se v některých vesnicích stále drží.

Vrbové kočičky představují nejen jaro, ale váží se také k Velikonocům. Na Květnou neděli se

v kostelích symbolicky světí vrbové proutky s kočičkami. Hlavně v minulosti jim pak byla

přisuzována zvláštní moc. Věřilo se, že posvěcené vrbové proutky s kočičkami mají ochraňovat

před zlou mocí. Posvěcené, rozdrcené a do vody ponořené kočičky se dávaly k jídlu lidem i

dobytku pro zdraví. Spolknutí posvěcené vrbové kočičky mělo ochránit po celý rok před bolestí

v krku. Hospodáři zapíchli proutek s kočičkami do rohu pole, aby tím zajistili dobrou úrodu.

Pomlázka - Mladé proutky z vrby, břízy

nebo jalovce spletené do sebe. Pomlázka

má různé velikosti. Rukojeti mohou být

pletené zdobně a na konci navázané stuhy,

které na pomlázku váží chlapcům dívky za

koledu a vyšlehání. Pokud dívka navázala

chlapci na pomlázku červenou stuhu, mělo

to značit lásku, modrá naději, zelená

sympatie a žlutá odmítnutí.

Vejce je symbol nového života, naděje, plodnosti, zrození, ale i smrti. Začátku a konce.

V průběhu staletí se vytvořila řada pověr a obřadů. Vejce se přidávaly do základů nových domů,

do hrobů, sloužila k léčbě i ochraně před různými nemocemi, k věštění a mnoho dalšího. Na

Velikonoce se uvařená vejce (po 1. světové válce i vyfouklá vejce) různými technikami malují

a zdobí. Říká se jim kraslice. Označení kraslice pro malované vejce se u nás začalo používat

až koncem 19. století. Do té doby se malovaným vejcím říkalo podle techniky zdobení, např.

vyškrabovaná vajíčka, malůvky, rejsky, straky, slaměnky, obtáčené, voblikaté. Zdobila se plná,

vařená, převážně slepičí vejce, někdy i husí, holubí, od perliček.

Inspirativní videa:

Povídání o Velikonocích

Březen - Velikonoce - YouTube

Barvení vajíček

☼ KÁJA A BAMBULÁČEK ☼ - Barvíme velikonoční vajíčka🎨🥚 - YouTube

Pohádka

Hurvínkova pomlázka

Spejbl a Hurvínek - Hurvínkova pomlázka - YouTube

Pat a Mat – Velikonoční vajíčko

Pat & Mat - Velikonoční vajíčko - YouTube

Cvičeníčko

Cvičení pro děti - O velikonočním zajíci - YouTube

Dětská jóga - Velikonoční příběh - YouTube

Koledy pro kluky a holky

Hody, hody slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

Já jsem malý koledníček,

přišel jsem si pro trojníček,

trojníček mi dejte,

nic se mi nesmějte.

Já jsem malý koledníček tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený a pro koláč bílý,

jsem-li vám já tetičko, koledníček milý?

Nauč se básničku s pohybem: Zajíček

Vyletěla včelička (běh na místě)

polekala zajíčka. (poskoky snožmo)

Zajíc běží co má sil, (běh v prostoru)

jako kdyby závodil.

Když se trochu vzpamatoval, (stoj na místě, otáčíme hlavou do stran)

do nory se radši schoval. (dřep)

Ještě teď mu v hlavě zvoní, (dřep, kýváme hlavou jako zvon)

a přemýšlí, kdo ho honí. (dřep, přemýšlíme)

Zkus vytvořit velikonoční vajíčko z toho, co najdeš doma.

Zraková pozornost: zkus najít chybějící části vajíčka. Můžeš je buď vystřihnout a

nalepit nebo spojit tužkou.

Zraková pozornost: Spoj obrázky s jejich stíny.

Předčtenářská gramotnost: Obrázkové čtení - popros maminku nebo tatínka, aby si s

tebou pojmenovali jednotlivé obrázky. Pak si společně přečtěte pohádku, písmenka bude

číst maminka nebo tatínek, ty budeš číst obrázky. Kontrolujeme při čtení správné tvary

doplňovaných slov.

Předmatematická gramotnost: spočítej obrázky a vyznač jejich množství, buď číslem

nebo puntíky.

Vystřihni si obrázky a skládej.

Grafomotorika: obtáhni vajíčka po směru šipky. Dbej na správné držení tužky a

uvolněnou ručičku.

¨¨

Obrázek rozstříhej, slož a nalep na papír.

Zazpívej si písničku

Vyrob si vajíčko, slepičku. Ptejte se dítěte např. na: Kde bydlí slepička? S kým bydlí

slepička? Copak jí slepička? Co nám dává slepička? Jak mluví slepička - koko, kuřátko –

pí pí, kohoutek - kykyryký?

Vyrob si přáníčko: obrázky na následujících stránkách vystřihni po plné čáře, tam kde

je čára přerušovaná, přelož. Obrázek si vybarvi (můžeš využít vzor pod textem).

Z druhé strany můžeš něco napsat. Video návod zde:

https://video-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t42.9040-

2/89182405_520255298628182_422951663297363968_n.mp4?_nc_cat=103&ccb=1-

3&_nc_sid=985c63&efg=eyJ2ZW5jb2RlX3RhZyI6InN2ZV9zZCJ9&_nc_ohc=Z6NWK

O4SKBwAX8TecUs&_nc_oc=AQl7uZsOJBeA8yH4ppD_-7l414opJj14xSJ9wkOPLaxW-

SPRbmWH0tvsYPB7JXxMwkU&_nc_ht=video-prg1-

1.xx&oh=a0cae4437211bc9378a8a411203829ef&oe=6060D6EB

Vyrob si velikonoční ozdobu z přírodnin, papíru. Obrázky jsou pro inspiraci. Popros

maminku nebo tatínka o pomoc, určitě něco společně vymyslíte. Pošli nám na fcb školy

fotku, jak se vám dařilo. Už se moc těšíme.

Vymaluj si obrázek.

Obtáhni kohoutka a beránka jedním tahem. Můžeš obtahovat pořád dokola.