Za´klady cestovnı´ho ruchu - econ.muny.czecon.muny.cz/data/PRCERU/KRCR_dso.pdfTento projekt byl...

Masarykova univerzitaEkonomicko-spravnı fakulta

Zaklady cestovnıho ruchudistancnı studijnı opora

Jirı Vystoupil

Martin Sauer

Brno 2006

Tento projekt byl realizovan za financnı podpory Evropske unie v ramci programu SOCRATES – Grundtvig.

Za obsah produktu odpovıda vylucne autor, produkt nereprezentuje nazory Evropske komise a Evropskakomise neodpovıda za pouzitı informacı, jez jsou obsahem produktu.

This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES – Grundtvig.

Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of EuropeanUnion and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product

Recenzoval: doc. RNDr. Rene Wokoun, CSc.

Zaklady cestovnıho ruchu

Vydala Masarykova univerzita

Ekonomicko-spravnı fakulta

Vydanı prvnı

Brno, 2006

c© Jirı Vystoupil, Martin Sauer, 2006

ISBN 80-210-4205-2

Identifikace modulu

ZnakKRCR

NazevZaklady cestovnıho ruchu

UrcenıStudijnı program Hospodarska politika a sprava, obor Regionalnı rozvoj asprava, smer Regionalnı rozvoj a cestovnı ruch 3. semestr bakalarske kom-binovane studium.

Autori/garantiRNDr. Jirı Vystoupil, CSc.Ing. Martin Sauer

Cıl

Vymezenı cıle

V ramci predmetu zıskate zakladnı znalosti z oblasti cestovnıho ruchu, jez se stanouvychozı znalostnı bazı pro Vase dalsı navazujıcı studium. Zaroven behem studiabudou vytvoreny predpoklady, ktere Vam napomohou k utvarenı prehledu o souvis-lostech, ktere na sebe vaze cestovnı ruch jako multioborova disciplına.

Dovednosti a znalosti zıskane po studiu textu

Nastudovanım predlozene distancnı studijnı opory:

zıskate komplexnı prehled o problematice cestovnıho ruchu,osvojıte si zakladnı stavebnı prvky systemu cestovnıho ruchu a budeteschopni identifikovat vnejsı faktory ovlivnujıcı cestovnı ruch,seznamıte se strucnym historickym vyvojem cestovnıho ruchu,budete schopni urcit zakladnı faktory rozvoje cestovnıho ruchu v uzemı,zıskate prehled o zakladnıch problemech statistiky cestovnıho ruchu,zıskate poznatky o prostorove diferenciaci mezinarodnıho cestovnıho ruchu,seznamıte se s ekonomickym vyznamem cestovnıho ruchu,osvojıte si zaklady politiky a managementu cestovnıho ruchupochopıte specifika destinacnıho marketingu,nahlednete do problematiky informacnıch a rezervacnıch technologiı v ces-tovnım ruchu.

Casovy plan

Casova narocnosttutorial 8 hodinsamostudium 26 hodinPOT 20 hodin

Celkovy studijnı cas

54 hodin

Harmonogram

Rıjen:

1. tyden samostudium – kapitola c. 12. tyden samostudium – kapitola c. 2 a 33. tyden samostudium – kapitola c. 44. tyden samostudium – kapitola c. 5 a 6

Listopad:

1. tyden prezencnı cast – tutorial 4 hodiny2. tyden samostudium – kapitola c. 73. tyden samostudium – kapitola c. 84. tyden samostudium – kapitola c. 9

Prosinec:

1. tyden samostudium – kapitola c. 102. tyden prezencnı cast – tutorial 4 hodiny3. tyden samostudium – kapitola c. 11; POT

Zpusob studia

Studijnı pomucky

Doporucena literatura:

NEMCANSKY, M.: Odvetvı cestovnıho ruchu. Vybrane kapitoly 1. a 2. dıl.Karvina: Slezska univerzita v Opave, 1999MALA, V.: Zaklady cestovnıho ruchu. Praha: VSE, 1999International tourism: A global perspective, 1st ed. Madrid: World TourismOrganization, 1997HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Cestovnı ruch, ubytovanı a stravovanı, vyuzitıvolneho casu. Praha: Grada Publishing, 2003PASKOVA, M., ZELENKA, J.: Vykladovy slovnık cestovnıho ruchu. Praha: Mi-nisterstvo pro mıstnı rozvoj CR, 2002

Doporucena periodika:

Ekonomicka revue cestovneho ruchu. ISSN 0139-8660Czech Hospitality and Tourism Papers. ISSN 1801-1535COT business. ISSN 1212-4281Travel profi: mesıcnık pro cestovnı ruch. ISSN 1211-2798

Doporucene internetove zdroje:

Ceska centrala cestovnıho ruchu – CzechTourism. Dostupna na:www.czechtourism.cz

COT business. Internetovy server cestovnıho ruchu. Dostupne na:www.cot.cz

Server cestovnıho ruchu CR. Dostupny na: www.cestovni-ruch.czSvetova organizace cestovnıho ruchu – World Tourism Organisation (WTO).Dostupne na: www.world-tourism.orgSvetova rada cestovanı a cestovnıho ruchu – World Travel and TourismCouncil (WTTC). Dostupna na: www.wttc.orgSvetova banka. Dostupna na: www.worldbank.orgMezinarodnı sdruzenı vedeckych pracovnıku cestovnıho ruchu. Dostupnana: www.aiest.org

Vybavenı

PC s CD-rominternetSoftware – MS Word, MS Excel, MS Access

Navod prace se studijnım textem

Predkladane DSO se sklada z jedenacti kapitol. Ty lze chapat jako zakladnı te-mata, ktera resı problematiku cestovnıho ruchu jako celku. V tomto kontextu je celaDSO koncipovana tak, ze dane problemove oblasti muzete studovat izolovane, beznutnosti znalostı ostatnıch temat. Nicmene cely text tvorı uceleny celek, ktery je pro-vazan mnohymi vazbami. Z tohoto duvodu Vam doporucujeme studovat jednotlivekapitoly v poradı, ve kterem jsou publikovany. Nezbytnym predpokladem uspes-neho absolvovanı predmetu je vypracovanı prace opravovane tutorem (POTu). Jehopresne zadanı, tj. tema, pokyny pro zpracovanı, forma a termın odevzdanı i jehohodnocenı, bude blıze specifikovano na internetu v aplikaci Studium On-line nazacatku semestru a podrobneji objasneno na prvnım tutorialu.

Obsah

Obsah

Strucny obsah

Kapitola 1

Cestovnı ruch jako objekt poznanı

Cestovnı ruch je relativne mlady vednı obor, ktery ma multidisciplinarnı charakter, coz vede k tomu, ze najeho predmet a objekt zkoumanı se nahlızı z nekolika uhlu pohledu. Komplexnı pohled na problematikucestovnıho ruchu podava teorie systemu, ktera zachycuje vazby mezi jednotlivymi systemy (nadrazenysystem a system cestovnıho ruchu) a jejich prvky (turisty, podniky, organizacemi a destinaci).

Kapitola 2

Typologie cestovnıho ruchu

Cestovnı ruch je jev, ktery nabyva ruzneho obsahu, a proto hovorıme o jeho typologii. Na zakladespolecnych charakteristik rozlisujeme podle motivace ucastnıka mezi formami cestovnıho ruchu a nazaklade vnejsıch faktoru mezi druhy cestovnıho ruchu.

Kapitola 3

Strucny historicky vyvoj cestovnıho ruchu

Cestovanı je stare jako lidstvo samo. Stejne jako se vyvıjela spolecnost, menily se taktez potreby lidı, cozv dusledku melo vliv na motivy k cestovanı. Clovek se jiz nepresouval z mısta na mısto kvuli uspokojenızakladnıch fyziologickych potreb nybrz kvuli regeneraci dusevnıch sil. Tento zlom nastal v 19. stoletı,od ktereho se datujı pocatky cestovnıho ruchu.

Kapitola 4

Geografie cestovnıho ruchu

Poznatky z oboru geografie jsou nesmırne dulezite pro popis cestovnıho ruchu jakozto casoprostorovehojevu. Znalosti z geografie jsou vyuzıvany nejen ve vyzkumu, ale predne urcujı faktory rozvoje a rozmıstenıcestovnıho ruchu v uzemı.

Kapitola 5

Statistika v cestovnım ruchu

Vyznamnou ulohu pri vyjadrenı ci popisu cestovnıho ruchu sehrava statistika, ktera se snazı i pres cetnenedostatky zachytit vyvoj a trendy cestovnıho ruchu. Statistika cestovnıho ruch je dulezita i z hlediskamezinarodnıho srovnanı.

Kapitola 6

Mezinarodnı cestovnı ruch

Cestovnı ruch nabyva mezinarodnıho rozmeru, a proto je dulezite jej sledovat i z teto perspektivy.Dulezitou ulohu zde sehravajı mezinarodnı organizace cestovnıho ruchu, ktere se snazı koordinovatrozvoj cestovnıho ruchu na mezinarodnı urovni. Soucastı jejich aktivit jsou take mezinarodnı statistiky.Z mezinarodnıho hlediska je zajımava prostorova diferenciace cestovnıho ruchu.

Kapitola 7

Ekonomicky vyznam cestovnıho ruchu

Realizace aktivit spojenych s cestovnım ruchem s sebou prinası pozitivnı, ale i negativnı ekonomickedopady na hospodarstvı, ktere nabyvajı i mezinarodnıch rozmeru. Podstatou teto kapitoly je poukazat naty ekonomicke faktory, ktere jsou pro cestovnı ruch typicke.

Kapitola 8

Politika cestovnıho ruchu

Cestovnı ruch je jednım z odvetvı narodnıho hospodarstvı, a protoze zasahuje do rady dalsıch sektorua je ovlivnovan verejnymi politikami, vyvstava otazka jeho usmernovanı. V ramci politiky cestovnıhoruchu se uplatnujı ruzne prıstupy, ktere majı dopad i na stanovenı cılu a nastroju.

Kapitola 9

Management cestovnıho ruchu

Aby probıhal v destinaci rovnomerny rozvoj cestovnıho ruchu, je nezbytne destinaci koordinovane rıdit.Otazkou rızenı se zabyva disciplına management cestovnıho ruchu, ktera aplikuje poznatky z obecneteorie rızenı, pricemz bere v potaz atypicke charakteristiky cestovnıho ruchu.

Kapitola 10

Marketing cestovnıho ruchu

Nezbytnym nastrojem rızenı je marketing, jehoz pomocı organizace dosahuje svych cılu. Marketingcestovnıho ruchu ma vsak jista specifika v podobe siroke palety cılu a vysoce diferencovaneho produktu(produktem destinace je souhrn sluzeb poskytovany jednotlivymi aktery cestovnıho ruchu).

Kapitola 11

Informacnı a rezervacnı technologie v cestovnım ruchu

V soucasnosti je nemozne si predstavit cestovnı ruch bez vyuzitı informacnıch a komunikacnıch tech-nologiı, ktere znatelne napomahajı jeho rozvoji. Sırenı informacı pomocı informacnıch a rezervacnıchsystemu je vyhodne nejen pro subjekty poskytujıcı sluzby cestovnıho ruchu, ale take pro samotne uziva-tele sluzeb, tj. navstevnıky.

Obsah

Uplny obsah

Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1. Cestovnı ruch jako objekt poznanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.1. System cestovnıho ruchu 18

1.2. Vnejsı (nadrazene) systemy cestovnıho ruchu 19

Technologicke prostredı 19

Ekologicke prostredı 23

Socialnı prostredı 24

Politicke prostredı 24

Ekonomicke prostredı 25

1.3. Pojmovy system a definice cestovnıho ruchu 28

2. Typologie cestovnıho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.1. Formy cestovnıho ruchu 34

Rekreacnı cestovnı ruch 34

Kulturnı cestovnı ruch 35

Spolecensky orientovany cestovnı ruch 35

Sportovnı cestovnı ruch 36

Ekonomicky orientovany cestovnı ruch 36

Specificky orientovany cestovnı ruch 37

2.2. Druhy cestovnıho ruchu 37

Cestovnı ruch dle puvodu ucastnıku 37

Cestovnı ruch dle poctu ucastnıku 38

Cestovnı ruch dle veku ucastnıku 38

Cestovnı ruch dle delky trvanı 38

Cestovnı ruch dle prevahy mısta pobytu 38

Cestovnı ruch dle rocnıho obdobı 39

Cestovnı ruch dle zpusobu ubytovanı 39

Cestovnı ruch dle vlivu na platebnı bilanci 40

Cestovnı ruch dle zpusobu cestovanı (organizace) 40

Cestovnı ruch dle zpusobu financovanı 40

3. Strucny historicky vyvoj cestovnıho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

3.1. Zakladnı motivy cestovanı od praveku po stredovek 44

Pravek 44

Starovek 44

Stredovek 45

3.2. Od cestovanı k cestovnımu ruchu 46

Novovek 46

20. stoletı 47

21. stoletı 48

3.3. Historicky vyvoj cestovnıho ruchu v Ceske republice 48

Mezi dvema svetovymi valkami 48

Po II. svetove valce do roku 1989 48

Po roce 1989 49

3.4. Zakladnı predpoklady vyvoje cestovnıho ruchu 49

4. Geografie cestovnıho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

4.1. Objekt a predmet vyzkumu geografie cestovnıho ruchu 52

4.2. Hlavnı smery vyzkumu a problemu v geografii cestovnıho ruchu 55

Teoreticke a metodicke problemy 55

Hlavnı smery vyzkumu v geografii cestovnıho ruchu 55

4.3. Vnitrnı clenenı systemu rekreace a cestovnıho ruchu 58

4.4. Faktory rozvoje a rozmıstenı cestovnıho ruchu 59

Selektivnı predpoklady rozvoje cestovnıho ruchu 59

Lokalizacnı predpoklady rozvoje cestovnıho ruchu 60

Realizacnı predpoklady pro rozvoj cestovnıho ruchu 65

5. Statistika v cestovnım ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

5.1. Tradicnı statistika cestovnıho ruchu 70

Metody tradicnı statistiky cestovnıho ruchu 70

5.2. Nedostatky statistiky cestovnıho ruchu a jejich eliminace 72

Nedostatky statistiky cestovnıho ruchu 72

Eliminace nedostatku statistiky cestovnıho ruchu 72

5.3. Prognozy a budoucı vyvoj cestovnıho ruchu 74

5.4. Statistika cestovnıho ruchu v Ceske republice 74

Ekonomicka odvetvı 75

Obsah

Navstevnost 75

Satelitnı ucet cestovnıho ruchu 76

6. Mezinarodnı cestovnı ruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

6.1. Vyznam a vyvoj mezinarodnıho cestovnıho ruchu 80

Prostorova diferenciace mezinarodnıho cestovnıho ruchu 81

6.2. Statistiky mezinarodnıho cestovnıho ruchu 82

Mezinarodnı prıjezdovy cestovnı ruch 82

Mezinarodnı vydaje v cestovnım ruchu 84

Mezinarodnı prıjmy z cestovnıho ruchu 85

6.3. Cestovnı ruch v rozvojovych zemıch 87

7. Ekonomicky vyznam cestovnıho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91

7.1. Vseobecna charakteristika 92

Makroekonomicky pohled 92

Mikroekonomicky pohled 93

7.2. Ekonomicke funkce cestovnıho ruchu 93

Vyrovnavacı funkce 93

Funkce zamestnanosti 94

Prıjmova funkce (multiplikacnı efekt) 95

Vyrobnı funkce (efekt tvorby hodnot) 96

7.3. Prıjmy a vydaje z mezinarodnıho cestovnıho ruchu 97

8. Politika cestovnıho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

8.1. Teoreticko-metodologicka vychodiska 102

Historicky vyvoj regulace cestovnıho ruchu 102

Regulace cestovnıho ruchu 102

Prıstupy k politice cestovnıho ruchu 103

8.2. Politika cestovnıho ruchu 104

Cıle politiky cestovnıho ruchu 105

Nastroje politiky cestovnıho ruchu 105

Nositele politiky cestovnıho ruchu 106

Evaluace ucinku politiky cestovnıho ruchu 107

8.3. Politika cestovnıho ruchu v CR 107

Vyvoj politiky cestovnıho ruchu v CR 107

Programove a strategicke dokumenty politiky cestovnıho ruchu v CR 108

Nositele politiky cestovnıho ruchu v CR 109

9. Management cestovnıho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

9.1. Pojem destinace 112

Definice destinace 112

Vyznam destinace 113

9.2. Destinacnı management 114

Specifika managementu turisticke destinace 114

Ukoly managementu turisticke organizace 115

Kooperativnı ulohy v ramci destinace 115

9.3. Struktura turistickych organizacı a jejich ukoly 118

Vznik destinacnı spolecnosti 118

9.4. Vyvoj rızenı a organizace cestovnıho ruchu v turistickych destinacıch 119

Turisticky vyspele destinace 119

Rızenı cestovnıho ruchu v CR 120

10. Marketing cestovnıho ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

10.1. Specifika marketingu cestovnıho ruchu 124

Specifika destinacnıho marketingu 125

10.2. Koncept marketingove strategie destinace 126

Analyza soucasne situace destinace 126

Segmentace trhu 127

Marketingova strategie 127

Marketingovy mix 128

Kontrola 130

11. Informacnı a rezervacnı technologie v cestovnım ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

11.1. Informace v cestovnım ruchu 134

Proces zpracovanı informacı a jejich vlastnosti 134

Informacnı toky v cestovnım ruchu 135

11.2. Informacnı a rezervacnı systemy 136

Realizace informacnıch a rezervacnıch systemu 136

Clenenı informacnıch a rezervacnıch systemu 136

11.3. Informacnı a rezervacnı systemy v CR 139

Shrnutı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

Rejstrık . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

Obsah

Glosar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .151

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

Uvod

Uvod

Cestovnı ruch je odvetvı, ktere zasahuje do rady lidskych cinnostı. Podchytit tuto skutecnost nenıjednoduchou zalezitostı, presto se o to pokousı tato publikace, ktera se snazı predlozit komplexnı prehledproblematiky cestovnıho ruchu v co nejsirsıch souvislostech.

Prvoradym krokem je pochopenı zakladnıch teoretickych vychodisek cestovnıho ruchu, tj. predmet aobjekt zkoumanı, definovanı samotneho cestovnıho ruchu a vymezenı jeho soucastı (prvku). Pro doplnenıterminologie cestovnıho ruchu je zarazena typologie cestovnıho ruchu, kde jsou vysvetleny zakladnı typycestovnıho ruch a jejich clenenı. Ve spojitosti s regionalnım rozvojem je zarazena problematika zabyvajıcıse geografiı cestovnıho ruchu.

Pohled do historie poukazuje na provazanost vyvoje spolecnosti s vyvojem motivace k cestovanı, potazmocestovnımu ruchu. V souvislosti s tımto vyvojem se zacına o cestovnı ruch zajımat i ekonomie, a to vespojitosti s jeho (pozitivnımi) dopady na hospodarstvı. Ke slovu se dostava i politika cestovnıho ruchu,ktera usiluje o regulaci tohoto odvetvı ve snaze podporit jeho hospodarsky vyznam, a to nejen na narodnıurovnı, ale take na urovni mezinarodnı.

Rozvoj cestovnıho ruchu by mel zahrnovat vedle ekonomickych aspektu i cıle environmentalnı a soci-okulturnı. Ukolem destinacnı organizace je prispıvat k rovnovaze mezi temito jednotlivymi cıli a pilırirozvoje cestovnıho ruchu. Podstatnou ulohu v rozvoji cestovnıho ruchu v regionu sehrava i marketing avyuzıvanı informacnıch a komunikacnıch technologiı.

Poznanı a pochopenı vyse uvedenych souvislostı cestovnıho ruchu vam odhalı vazbu mezi regionalnımrozvojem a cestovnım ruchem.

jI System cestovnıho ruchu

jI Vnejsı (nadrazene) systemy cestovnıhoruchu

jI Pojmovy system a definice cestovnıhoruchu

Cestovnı ruch jako objektpoznanı

1

1. Cestovnı ruch jako objekt poznanı

Cıl kapitoly

V teto kapitole se naucıte chapat cestovnı ruch jako system navzajem propojenychprvku a definovat vztahy mezi nimi. Vase pozornost bude predevsım soustredenana vztahy k vnejsımu prostredı. Smyslem kapitoly je take snaha o to, abyste zıskalizakladnı prehled o terminologii cestovnıho ruchu.

Casova zatez4 hodiny

1.1 System cestovnıho ruchu

Ekonomickya geografickypohled

Cestovnı ruch nenı mozne v nejsirsım slova smyslu posuzovat oddelene od pro-stredı, v nemz se odehrava. Jiz skutecnost, ze clovek je tezistem pozornosti naukyo cestovnım ruchu, nas nutı k tomu, abychom ho neposuzovali izolovane. Musımese odpoutat od jednorozmerneho myslenı a pokusit se o vıcerozmerny prıstup k pro-blematice cestovnıho ruchu. Je pochopitelne, ze s ohledem na nas cıl se budemezabyvat zejmena ekonomickym a geografickym prostredım.

Systemovateorie

Budeme se snazit do nasich uvah zahrnout interdisciplinarnı dimenze socialnıho,technologickeho a ekologickeho prostredı cestovnıho ruchu. Pritom poukazemezejmena na problemove souvislosti. Pouzijeme pritom systemovou teorii, ktera nampomuze tyto souvislosti strukturovat. H. Ulrich oznacuje vseobecnou systemovouteorii za formalnı vedu o strukture, vazbach chovanı nejakeho systemu. Systemempritom rozumı jednotu ruznorodych prvku, mezi kterymi existujı urcite vztahy anebomezi kterymi je mozne takoveto vztahy vytvorit.

Systemcestovnıhoruchu

Znazornıme-li formalne cestovnı ruch s jeho mnohostrannymi vztahy k vnejsımuprostredı a jeho vnitrnı vztahy k jeho podsystemum, nepovıme jeste nic o povaze(druhu, charakteru) a rozsahu techto vztahu. Ve zjednodusene podobe tım pouzeznazornıme vsechny vztahy a jevy cestovnıho ruchu jako „systemu cestovnıhoruchu“, a to spolecne s jeho vztahy k nadrazenym anebo jinym systemum, jakozi k jeho prvkum, ktere tvorı casti systemu.

S cılem zobrazit vztahy mezi systemem cestovnıho ruchu a nadrazenymi systemy ajeho prvky (subsystemy) jasne a prehledne, byl redukovan pocet jednotlivych vazebpredevsım na ty, ktere jsou pro nase uvahy nejdulezitejsı (obrazek 1.1).

Nadrazenesystemy

K nadrazenym systemum patrı:

ekonomicke prostredısocialnı prostredıpoliticke prostredıtechnologicke prostredıekologicke prostredıPodsystemy

cestovnıhoruchua jeho prvky

Jako podsystemy cestovnıho ruchu pak byly urceny:

subjekt(y) cestovnıho ruchu

18

objekt(y) cestovnıho ruchu: institucionalnı podsystemy jako jsou cılova mıstacestovnıho ruchu, podniky cestovnıho ruchu a organizace cestovnıho ruchu(verejnopravnı a soukrome-pravnı organizacnı jednotky).

Toto vyse uvedene clenenı je jednım z mnohych, ktere nejdeme v odborne literature,zde je cerpano predevsım z nemeckych a rakouskych prıstupu.

Obrazek 1.1: System cestovnıho ruchu

Nadřazený systém

Sociálníprostředí

Technologi éprostředí

ck

Podsystém

Subjektcestovního ruchu

(turista)

Objektcestovního ruchu:

Institucionální podsystém

PodnikyCR

OrganizaceCR

CílovémístoCR

Politi éprostředí

ck Eko icklog éprostředí

Systém cestovního ruchu

Ekonomicképrostředí

Pramen: Nemcansky, M., 1996

Vlivcestovnıhoruchu/okolına okolı/ce-stovnı ruch

System cestovnıho ruchu je v dusledku jeho vztahu k vnejsımu prostredı (okolı)otevrenym systemem. Kdyz je system cestovnıho ruchu silne ovlivnovan vnejsımprostredım, ktere ho obklopuje, ale sam toto prostredı ovlivnuje, muzeme hovorito inputech (vstupech, resp. vlivu nadrazenych systemu) anebo o outputech (vy-stupech, resp. vlivu na nadrazene systemy). Intenzita inputu a outputu nam muzeposkytnout informace o mıre vlivu jinych nadrazenych systemu na cestovnı ruch,resp. o mıre vlivu cestovnıho ruchu jako systemu na jine systemy.

1.2 Vnejsı (nadrazene) systemy cestovnıho ruchu

1.2.1 Technologicke prostredı

Dopravnıtechnika

Dopravnı a ubytovacı moznosti muzeme oznacit za vlastnı technologicke prostredıcestovnıho ruchu. Predevsım dopravnı technika ma velky vliv na rozvoj cestovnıhoruchu. Uz z historie cestovnıho ruchu vıme, ze doprava ovlivnila cestovnı ruchpredevsım svojı rychlostı, bezpecnostı, vykonnostı a hospodarnostı (a to v doprave

19


zeleznicnı, letecke, namornı i silnicnı). Krome kvantitativnıch pozitivnıch vlivu nacestovnı ruch predevsım nasledkem zlevnenı dopravy, jsou pozoruhodne take vlivyspolecenskeho a kulturnıho charakteru. Vyvoj dopravnı techniky prispel zejmenak vetsı prostorove a osobnı volnosti ucastnıka cestovnıho ruchu. Dnes muzeme rıci,ze kazde cılove mısto cestovnıho ruchu je dostupne autem nebo i letadlem.

Dıky pokroku dopravnı techniky jsme v poslednıch desetiletıch dosahli nasledujıcıchzlepsenı v cestovnım ruchu:

vetsı bezpecnost dopravnıch prostredku,vetsı rychlost dopravnıch prostredku,zlepsenı pravidelnosti verejnych dopravnıch prostredku,vetsı pohodlı a komfort dopravnıch prostredku,zvysenı vykonnosti verejnych dopravnıch prostredku (zeleznice, letadlo).

Negativnıucinkydopravy

Podstatne zlepsenı kvalitativnıch prvku dopravnıch prostredku jsme ale museli vy-koupit znacnym zdrazenım dopravy. Dulezitou vyjimkou je jen letecka doprava.Vyvoj dopravnı techniky, pokud pomineme hospodarske dusledky, ma i negativnıucinky:

mobilita turisty muze narusit jeho rekreaci,pri velkych dopravnıch rychlostech klesa schopnost vnımat zazitky a dojmy,ktere jsou jen povrchnı v porovnanı s mensı dopravnı rychlostı (cesta Evropouza osm dnı),cestujıcı se casto nachazı ve sfere masove spotreby (dopravnı zacpy nacestach, doprava jumbo-jetem, kolektivnı cestovanı),hluk a znecistenı ovzdusı znemoznujı zotavenı.

Ubytovacıtechnika

Velky vliv na rozvoj cestovnıho ruchu ma, jak jsme jiz uvedli, vyvoj ubytovacıtechniky. Mame na mysli predevsım nove formy profesionalnıho ubytovanı (velkehotely), technicke novinky ovlivnujıcı pracovnı proces v hotelnictvı, ktere ochudilypodnik cestovnıho ruchu o osobnı kontakt a spolecensky zazitek.

Dopravnı sıte

Dopravnı sıt’ a dopravnı prostredky patrı k zakladnım predpokladum prostoroverealizace a rozvoje cestovnıho ruchu a rekreace. Hodnocenı dopravnıch pomeru seopıra o analyzu rozmıstenı komunikacnıch sıtı a o rozbory dostupnosti turistickych arekreacnıch mıst a oblastı. V evropskych pomerech majı vyznam predevsım analyzydopravnı propustnosti vıkendoveho rekreacnıho cestovnıho ruchu a casova dosazi-telnost atraktivnıch rekreacnıch oblastı (more, horske oblasti). Specificky vyznamma doprava u mezinarodnıho cestovnıho ruchu.

Komunikacnı system patrı k zakladnım predpokladum rozvoje cestovnıho ruchu.Dopravnı sıt’a dopravnı prostredky umoznujı ucastnıkum cestovnıho ruchu premis-t’ovat se z mısta trvaleho pobytu do vybranych regionu, lokalit, ci jinych cılovychmıst cestovnıho ruchu. Zmeny v dopravnı technice a dopravnıch prostredcıch seprojevujı i ve zmene smeru a cılu cestovnıho ruchu. Ovlivnujı pritom formy a mıstacestovnıho ruchu. Z dopravnıch prostredku dominujı ty, ktere zkracujı cas cesty.Intenzivnı rozvoj cestovnıho ruchu byl uzce svazan s rozvojem zeleznicnı sıte, jejızvyznam velmi poklesl s rozvojem automobilove a letecke dopravy.

20

Zejmena automobilova doprava se vyznacuje velkou dynamicnostı rozvoje. Z hle- Automobilovadopravadiska cestovnıho ruchu ma v soucasnosti nejmasovejsı charakter, nebot’je prostorove

nejmobilnejsı a umoznuje pohyb obyvatelstva z jinych sıdel az po cılove mısto. Po-cet automobilu neustale narusta (v roce 1938 bylo ve svete 42,7 mil. automobiluveskerych typu, v roce 1976 337 mil., z toho 266 mil. osobnıch a 2 mil autobusu).V soucasnosti jezdı na svete okolo 600 mil. automobilu, z toho 480 mil. osobnıch(v roce 2002).

Zatızenedopravnıtrasycestovnımruchem

V soucasnosti nejvıce zatızene trasy vlivem cestovnıho ruchu v Evrope jsou cestypolednıkoveho prechodu, konkretne napr.: Londyn–Parız–Madrid, Parız–Lyon–Nice, Parız–Lausanne–Rım, Amsterdam–Kolın nad Rynem–Zurich–Rım, Stock-holm–Hamburg–Mnichov–Verona, Krakov–Banska Bystrica–Budapest’–Jadran.

KaravaningS cestovnım ruchem uzce souvisı i rozvoj karavaningu, jako nove formy rodinnemototuristiky. V soucasnosti se pouzıvajı rozlicne typy obytnych prıvesu za osobnıvozidla, nebo prımo obytne automobily. Rozvoj karavaningu vyvolava zvyseneprostorove naroky v autokempech a jejich reorganizaci v poskytovanych sluzbach.

Zeleznicnıdoprava

Zeleznicnı doprava je v soucasnem obdobı ve stadiu vyznamnych zmen, ktere vy-plyvajı z rozvoje jinych dopravnıch prostredku, predevsım automobilove dopravy.Trate jsou modernizovane, zavadı se nova technika (automaticka), zvysuje se i pro-pustnost, rychlost a modernizuje se vozovy park.

Vyrazne poklesl i vyznam osobnı zeleznicnı dopravy. V mnoha vyspelych zemıchse pocet prepravovanych osob snızil o 30–40 %. Snızenı se projevilo v poctu prepra-vovanych ucastnıku cestovnıho ruchu, a to ve vnitrostatnı i v mezinarodnı preprave.Objevujı se tendence renesance zvysenı prepravy osob na zeleznici, zejmena v prı-mestskych oblastech velkych mest a na tech dopravnıch tazıch, kde doslo k moder-nizaci a zvysenı prepravnıch rychlostı. Na zeleznici se hledajı moznosti poskytovanınovych druhu sluzeb ucastnıkum cestovnıho ruchu.

Leteckadoprava

Velmi dynamicky rozvıjejıcım se dopravnım odvetvım je letecka doprava. Ve sve-tovem dopravnım systemu se uplatnuje zejmena v preprave osob na strednı a velkevzdalenosti kontinentalnıho, ale nejvıce interkontinentalnıho charakteru. Umernevzrusta jejı vyznam zdokonalovanım dopravnıch prostredku (zvysovanı rychlosti aprepravnı kapacity letadel) a technicke vybavenosti (letiste, zabezpecovacı zarızenı).Prednostı letecke dopravy je rychlost, cımz se podstatne zkracuje cas na linkach in-terkontinentalnıho charakteru. V soucasnosti se rocne prepravuje priblizne 1,3 mld.cestujıcıch. Letecke linky v Evrope a Severnı Americe rocne vyuzıva asi 30–35 %osob jako ucastnıku mezinarodnıho cestovnıho ruchu z celkoveho poctu preprave-nych cestujıcıch v ramci danych kontinentu, pri interkontinentalnıch letech podılucastnıku cestovnıho ruchu stoupa az na 60 %.

LetisteLetecka dopravnı sıt’se neustale vyvıjı a menı sve rozlozenı. Zakladnı zmeny jsouvyvolavane sıtı letist’. V soucasnosti je na svete zaregistrovanych priblizne 5 000letist’, ze kterych nejvetsı mezinarodnı letiste odbavujı rocne desıtky milionu cestu-jıcıch (v roce 1999 napr. Londyn 102 mil. prepravenych (odbavenych) cestujıcıch,New York 90 mil., Chicago 86 mil., Tokio 80 mil., Atlanta 78 mil., Parız 69 mil.,Dallas 69 mil., Los Angeles 64 mil., Frankfurt nad Mohanem 46 mil. prepravenych

21


cestujıcıch). Velka svetova mezinarodnı letiste tvorı rozsahle plosne komplexy, za-bezpecujıcı komplexnı sluzby cestujıcım (zamestnavajı prumerne 10 000 az 15 000pracovnıku).

Hodne svetovych letist’ bylo specialne vybudovano a prizpusobeno potrebam ces-tovnıho ruchu (u mest Cagliari, Alghero na Sardinii, Ajaccio na Korsice, u Palma deMallorka, Nice, Tarbes pro Lurdy, a dalsı v jiznım Spanelsku, na ostrovech Recka,Bahamach, Antilach). Do tohoto typu je mozne zaradit i letiste v laznıch u Cernehomore v Rusku (Soci – Adler, Mineralnı Vody) a nebo Jadranskeho more (Split,Dubrovnık). Charakteristickym znakem pravidelne letecke dopravy od 50. let jevetsı nabıdka sluzeb nez poptavka. Pocet leteckych spoju roste o hodne rychleji nezprırustek poctu cestujıcıch.

Charterovelety

Soucasne energeticke problemy vedly k omezenı leteckych spoju ve vıce evrop-skych i mimoevropskych zemıch. Tento problem vyrazne vyresily tzv. charterovelety (Inclusive Tour), organizovane cestovnımi kancelaremi na urcitych trasach,v urcitych obdobıch roku s presne vymezenym cılem. Takoveto zajezdy s pausalnesnızenou cenou zahrnujı dopravnı naklady na cestu tam i zpet a casto i nakladyspojene s ubytovanım a stravovanım po dobu trvanı zajezdu. Ve vetsine prıpadu jdeo kyvadlovy zpusob dopravy. Charterova preprava zabırala v polovine 70. let asi30 % objemu letecke prepravy, v soucasnosti na vybranych trasach az 70 %. Nejvetsıintenzita charterovych linek je mezi zememi severnı a zapadnı Evropy a oblastmiStredozemnıho more (skandinavske zeme, Velka Britanie, SRN). Tyto lety zıskavajıvetsı popularitu i ve Francii, Svycarsku, Nizozemı a Belgii. Znacna cast ucastnıkucharterovych letu smeruje do Spanelska, Italie a Recka. Narustajıcı vyznam techtoletu po organizacnı strance vedl ke vzniku cestovnıch spolecnostı, ktere sdruzujıletecke spolecnosti, ubytovacı a stravovacı kapacity a cestovnı kancelare.

Predpoklada se, ze v budoucnosti bude uloha letecke dopravy v preprave ucastnıkucestovnıho ruchu systematicky narustat a v preprave na velke vzdalenosti bude mıtvyznamnejsı podıl.

Namornıdoprava

V zavislosti od rozvoje mezikontinentalnı letecke dopravy klesa vyznam osobnınamornı dopravy. Osobnı namornı doprava ma pro svoje specifika zvlastnı vyznamv rozvoji cestovnıho ruchu. Naprıklad rekreacnı plavby, o ktere je cım dal vetsızajem ze strany ucastnıku cestovnıho ruchu, v soucasnosti prevladajı nad ostatnılodnı dopravou v prostoru ostrovu Karibskeho more, Azorskych ostrovu, jakoz i veStredozemnım mori. Aktualnı je i koncepce tzv. plovoucıch turistickych ostrovu,ktere budou splnovat vsechny podmınky komplexnosti poskytovanych sluzeb naotevrenem mori. Mimo zakladnıch sluzeb (stravovanı, ubytovanı a obchod) bu-dou poskytovat i lazenskou lecbu, sport, zabavu. Tedy vsechno, co dnes poskytujıprımorska rekreacnı strediska.

Trajektovadoprava

Dalsı forma sluzeb, ktere poskytuje namornı doprava pro ucastnıky cestovnıhoruchu, je zabezpecenı trajektove dopravy. Od poloviny 20. stoletı zaznamenala dy-namicky rozvoj v souvislosti s automobilovou dopravou. Nejvetsı cast trajektovychpropojenı je v Evrope.

22

Mezi nejvetsı morske osobnı prıstavy pro cestovnı ruch v soucasnosti patrı Pordus Namornıprıstavyv Recku, Kobe v Japonsku, Algeciras ve Spanelsku, Split, New York, Janov v Italii,

Barcelona, Marseille, Dubrovnık.

1.2.2 Ekologicke prostredı

Dıky studii Massachusetts Institute of Technology (MIT) na tema „Hranice rustu“,kterou uverejnil Rımsky klub, si lidstvo uvedomilo v jak spatne situaci se nachazı.Znecistenı vzduchu a vody, lehkovazna zastavba urodne pudy a devastace existujı-cıch surovin ma za nasledek vazne narusenı prırodnı rovnovahy s apokalyptickymidusledky pro lidstvo. Ekologie jako nauka o vztazıch mezi zivymi organismy aprostredım, se stala rozhodujıcım prvkem lidskeho prezitı.

Prvkyzivotnıhoprostredı(krajiny)

Cestovnı ruch uz z hlediska podstaty zavisı na prirozene tvorbe atraktivnıho pro-stredı. Tato zavislost cestovnıho ruchu na ekologickem prostredı je mnohem vetsınez ve vetsine hospodarskych odvetvı. Narusenı krajiny, jejımiz prvky jsou puda,voda, ovzdusı, rostliny a zvırata stejne jako lidska dıla nejruznejsıho druhu, musılogicky vest k narusenı cestovnıho ruchu. Je proto nezbytne stanovit cıle ochranyzivotnıho prostredı take z hlediska cestovnıho ruchu. Je potrebne sladit prıpustnezatızenı obnovitelneho prırodnıho potencialu, vyvoj techniky a hospodarstvı s bla-hobytem a volnym casem. Je treba podniknout opatrenı pro dlouhodobe optimalnızachovanı a rozvoj biosfery s jejımi prvky – puda, voda, ovzdusı, klima, rostlinstvo azivocisstvo. Pritom musıme mıt na zreteli, ze prıpustne zatızenı nepredstavuje kon-stantnı velicinu. Je treba pokusit se o sladenı vlivu lidskych aktivit s obnovitelnymprırodnım potencialem, ktery by celou biosferu, ke ktere patrı i clovek, dlouhodobenejen udrzoval, ale i dale rozvıjel.

Zatızenım prostredı rozumıme zmeny prırodnım pomeru, tj. predevsım zhorsenızivotnıch podmınek cloveka, zvırat a rostlin a to z kvalitativnıho i kvantitativnıhohlediska.

Kvantitativnızatızenıprostredı

Z hlediska cestovnıho ruchu je nejdulezitejsı kvantitativnı zatızenı, ktere se tykazejmena:

znecistenı vzduchu, vody a pudy,hluku,rozdelenı a rozdrobenı krajiny a tım narusenı obrazu krajiny.

Ochranazivotnıhoprostredı

Vyuzıvanı oblastı puvodne urcenych pro rekreaci k jinym ucelum je nejvyznamnejsıkvantitativnı zatızenı prostredı, ktere se prımo dotyka cestovnıho ruchu. V ramcicestovnıho ruchu muzeme zabezpecit ochranu zivotnıho prostredı zejmena:

uzemnım usporadanım, resp. uzemnım planovanım aopatrenımi na snızenı nebo odstranenı emisı.

Ekologickyunosnycestovnıruch

Rozhodujıcı vliv na zivotnı prostredı mohou mıt aktivity cestovnıho ruchu jakoztomasoveho jevu. Vzajemne prolınanı a zavislost prırodnıho prostredı, resp. ekolo-gie a cestovnıho ruchu se tu stava zvlast’ vyznamnym. Ekologicke otazky dalsıhorozvoje cestovnıho ruchu si uvedomuje znacna cast obcanu, kterı reprezentujı svojeuvedomenı v ruznych politickych aktivitach. Tato skutecnost omezuje rozhodovacıprostor zodpovednych pracovnıku cestovnıho ruchu. V poslednıch letech se stalevıc podporuje rozvoj tzv. ekologicky unosneho cestovnıho ruchu, tedy takoveho

23


cestovnıho ruchu, ktery se snazı o vytvorenı rovnovahy mezi krajinou, zotavenım atvorbou ekonomickych hodnot.

1.2.3 Socialnı prostredı

Delbaprace

Chovanı, myslenı a jednanı soucasneho cloveka v rozhodujıcı mıre ovlivnuje jehosocialnı prostredı. Rostoucı delba prace urcuje kazdemu cloveku jistou ulohu, kterouma plnit ve spolecnosti v prıpade, ze se chce prosadit a prezıt. Prednı mısto pritomma vlastnı prace, za kterou dostava clovek odmenu a ktera mu umoznuje prezitı.Podmınky na pracovisti ve znacne mıre urcujı i jeho vztah k cestovnımu ruchu.

Financnıprostredkya volny cas

Az do prvnı svetove valky byl tento vztah k cestovnımu ruchu z hlediska zamestna-vatelu a zivnostnıku bezvyznamny (vedly k tomu ekonomicke a socialnı duvody).Nejenze teto kategorii obyvatelstva chybely ekonomicke, resp. financnı predpo-klady, ale nemela ani narok na odpovıdajıcı volny cas v podobe prazdnin, resp.dovolene. Neexistovala ani motivace k cestovanı. Financnı podmınky a dostatekcasu na cestovnı ruch mela jen presne vymezena skupina obyvatelstva, a to slechta,velkostatkari a prumyslnıci. Americky sociolog T. Veblen v teto souvislosti napsal,ze tehdejsı cestovnı ruch byl vysadou tzv. leisure class, to znamena vrstvy, kteramela dostatek financnıch prostredku a volneho casu.

Zmeny vespolecnosti

Prevratne udalosti obou svetovych valek mezitım podstatne zmenily tyto podmınky.Rostoucı blahobyt vsech trıd obyvatelstva, jakozto i pokrokove socialnı zakono-darstvı, ktere zabezpecilo pravo na placenou dovolenou, vytvorily predpoklady proucast v cestovnım ruchu.

Motivacek cestovanı

Soucasna prumyslova a na vykony zamerena spolecnost vytvorila socialnı pred-poklady pro podstatne posılenı motivace cestovanı. Frustracnı situace vyvolanerostoucı monotonnosti a masovostı pracovnıho procesu, stejne jako zhorsujıcı sezivotnı podmınky v oblastech s velkou koncentracı prace a bydlenı prispely k tomu,ze stale dulezitejsı je fyzicka a psychicka motivace ve vztahu k cestovnımu ruchu.Mobilita, kterou dnesnımu cloveku zarucuje dopravnı technika, umoznuje reali-zaci uvedene motivace cestovanı a soucasne i prısne oddelenı sveta prace od svetadovolene jako casti sveta volneho casu.

Zda se, ze motivace, ktere prevladaly v minulosti, to znamena kulturnı, mezilidska amotivace vyplyvajıcı z postavenı a z prestiznıch duvodu, ztracejı na vyznamu, i kdyzjen prechodne. Fyzicka a psychicka motivace je vyznamne ovlivnena existujıcımiekonomickymi pomery.

Rekreace se stava faktorem rovnovahy pracovnı cinnosti a dovolena resp. prazdninyzaslouzenou kompenzacı vsednıho dne.

1.2.4 Politicke prostredı

Socialne politicke podmınky vystupujı jako soubor cinitelu, ze kterych zejmenaoficialnı statnı politika, hmotna a kulturnı vyspelost obyvatelstva a fond volnehocasu vyrazne podminujı dynamicky rozvoj cestovnıho ruchu.

24

Socialnı politika mnohych statu vytvarı podmınky masove ucasti obyvatelstva na Socialnıpolitikacestovnım ruchu. Vyspele staty prijımajı zavazne dokumenty, ktere otevırajı a zdo-

konalujı rekreaci pracujıcıch, jako soucast sveho ekonomickeho programu. V nasemstate na zabezpecenı rozvoje cestovnıho ruchu byla v roce 1962 vladou schvalenaRajonizace cestovnıho ruchu. Tento zakladnı prostorovy dokument resil koncepcirekreace a cestovnıho ruchu na celem uzemı statu. Cestovnı ruch se tu vyrazne pro-sazoval jako ekonomicky, socialnı a prostorovy jev, ktery je treba rıdit a organizovatv uzkych souvislostech s dynamickym rozvojem ekonomiky a zivotnıho standarduobyvatelstva.

Zivotnıstandardobyvatelstva

Cestovnı ruch je motivovan zivotnı urovnı obyvatelstva. Zivotnı uroven je podmı-nena stupnem rozvoje vyrobnıch sil, ktere se v konecnem dusledku projevujı v urovnivyzivy, bydlenı, vzdelanı, kultury, zdravotnicke pece, pracovnıch i mimo pracovnıchpodmınkach, v pravu na praci, delce pracovnıho casu, v delce dovolenych, v zıs-kavanı volneho casu, v rustu realnych mezd apod. Existuje prıma umernost mezizivotnım standardem obyvatelstva urciteho statu a jeho podılem na cestovnım ruchu.Je to mozne pozorovat napr. v prumyslovych oblastech, ve kterych zivotnı urovenobyvatelstva je mnohonasobne vyssı v porovnanı s mene rozvinutymi oblastmi.

Aktivitaobyvatelstva

Platı tu vzajemny vztah, ze se stupnem rustu ekonomicke aktivity statu roste i stupenaktivity obyvatelstva v cestovnım ruchu vyjadreny jeho podılem pohybu v jednotli-vych formach cestovnıho ruchu. Aktivita pohybu se vaze i na socialnı a zamestna-neckou strukturu obyvatelstva a jeho realne mzdy. Predpokladem aktivity cestovnıhoruchu, resp. vyberu jeho forem je i dosazeny stupen kultury a vzdelanı spolecnosti.Skupiny obyvatelstva, ktere vykazujı urcity stupen vzdelanı, se vyznacujı vetsı ak-tivitou v cestovnım ruchu.

Disponibilitavolnehocasu

Dulezitym predpokladem ucasti na cestovnım ruchu je disponibilita volneho casu.Hlavnım zdrojem rustu volneho casu je rozvoj vyrobnıch sil, ktery postupne umoz-nil zkratit pracovnı cas dne, tydne a roku. Se zkracenım pracovnıho casu v prubehuroku, se zmensuje i pocet odpracovanych let v zivote cloveka. Skupina trvale za-mestnaneho obyvatelstva zıskava zakladnı fond volneho casu placenou dovolenou,ktera je v soucasnosti v mnoha zemıch uzakonena v delce 3 az 4 tydnu.

Travenıvolnehocasumestskehoobyvatelstva

Je mozno pozorovat, ze volny cas, zejmena koncem tydne a i v case dovolenych seve vyssı mıre vyuzıva v rekreacnıch formach cestovnıho ruchu zejmena u obyvatelvelkych mest. Urbanizovane prostredı neumoznuje zamestnanemu cloveku prime-reny odpocinek po praci. Velke mesto izoluje obyvatelstvo od prırody. Nenahradıje ani mestske parky a zahrady vzhledem na jejich omezeny pocet a prostorovounevyvazenost. Soucasne tempo zivota mestskeho obyvatelstva zatezuje psychicky afyzicky, a tak podstatne pusobı na jeho nervovy system. Proto vznika u obyvatel mestaktualnı potreba aktivnıho odpocinku mimo mestske prostredı. Industrializace, ur-banizace, jako je technika prostredı, vytvorily novy problem, ktery je mozne nazvathospodarenı s volnym casem (Giezgala 1977). Cılem je fyzicka a zejmena psychickarehabilitace, jako prirozena nutnost reagovat na novodobe podmınky prace a bydlenıve meste.

Vychazıme z predpokladu, ze cım vıc mame volneho casu, tım vetsı jeho castmuzeme venovat cestovnımu ruchu, a tak jsou moznosti rozvoje jednotlivych foremcestovnıho ruchu neobycejne velke.

25


1.2.5 Ekonomicke prostredı

Prıjmovea majetkovepomery –poptavkapo cestovnımruchu

Zjistenı, ze jen potreba podlozena kupnı silou se muze stat predmetem poptavky natrhu, zduraznuje vyznam ekonomickych faktoru a jejich vliv na subjekt cestovnıhoruchu. Jen takova potreba se stava potrebou cestovnıho ruchu a predmetem poptavkypo cestovnım ruchu, ktera je podlozena zajmem a financnımi prostredky. Rozsahpoptavky subjektu cestovnıho ruchu urcujı predevsım jeho prıjmove a majetkovepomery, resp. cena nabıdky. Dale jsou to uz zmınene motivacnı faktory, ktere ovliv-nujı s ruznorodou nalehavostı ochotu ke koupi sluzeb cestovnıho ruchu. Tyto dveskupiny faktoru vysvetlujı i castecne chybejıcı nebo opozdenou zakonitou zavislostcestovnıho ruchu na ekonomickych faktorech jako jsou prıjem a majetkova situacena jedne strane a motivace cestovanı na strane druhe. Potreby lidı se obecne vztahujına nasledujıcı ekonomicke kategorie:

a) statky existencnı potreby,b) statky vyssı potreby (kulturnı potreby),c) statky luxusnı potreby.

Zmenyv potrebach –ekonomickychkategoriıch

Prirazenı cestovnıho ruchu k jedne z uvedenych kategoriı se v poslednıch desetiletıchzmenilo, a to z kategorie c) (az do konce prvnı svetove valky) na kategorii b)(az do sedesatych let) a v nasledku sılıcı fyzicke a psychicke motivace se budepriblizovat stale vıce ke kategorii a). Krome financnıch podmınek muzeme tentotrend pripsat take rostoucımu fondu volneho casu. Napr. R. Zuend na zakladeregresnıch a korelacnıch analyz v letech 1939 az 1964 zjistil, ze rostoucı prıjmy,ktere mohou kryt jen existencnı potreby nemajı jeste vliv na cestovnı ruch. Dale seukazalo, ze rostoucı prıjmy, ktere umoznı kryt i vyssı potreby, majı nejvyraznejsıvliv na cestovnı ruch a rostoucı prıjmy, ktere umoznujı krytı luxusnıch potreb, sev pozitivnım smyslu projevujı jen v omezene mıre. Toto poslednı konstatovanımusıme posuzovat s ohledem na omezeny cas, ktery ma tato skupina k dispozici nacestovanı.

Poptavkapo cestovnımruchu –obdobıhospodarskerecese

Pro odvetvı cestovnıho ruchu ma take vyznam reakce poptavky po cestovnım ruchuv obdobı hospodarske recese (napr. energeticka krize v letech 1974–75). S. Schul-meister vysvetlil posuny v ramci struktury v recesi cestovnıho ruchu nasledovne(teorie vrstev):

V casech hospodarskych krizı a vseobecneho zhorsenı ekonomickych podmıneksoukromych domacnostı reaguje poptavka po cestovnım ruchu v zavislosti na social-nıch vrstvach, ktere jsou urcovane predevsım ruznou urovnı prıjmu a jsou podstatnerozdılne.

Nejvyssı socialnı vrstva, pro kterou se staly samozrejmostı minimalne dve dovolenerocne, nereaguje na negativnı hospodarskou situaci. Jejı poptavka po cestovnımruchu roste v zavislosti na skutecnem vyvoji prıjmu a dlouhodobejsıch trendu. Cımje socialnı vrstva nizsı, tım vyrazneji se menı spotrebnı chovanı v nasledujıcımporadı:

nejdrıv se snızı realne naklady, konkretne pri volbe ubytovanı. Od ubytovanıv nizsıch trıdach hotelu se prechazı k ubytovanı v soukromı a snizujı sehlavne vedlejsı vydaje

26

pak se draha zahranicnı dovolena nahradı dovolenou domanakonec se socialne nejslabsı vrstva zrekne dovolene uplne.

„Intenzita cestovnıho ruchu“

Z vyzkumu trhu v cestovnım ruchu vyplynuly zajımave korelace mezi cestovatel-skymi navyky a pocınanım behem cestovanı na jedne strane a socio-ekonomickymifaktory na druhe strane. V popredı je intenzita cestovanı obyvatel jedne zeme, kteraje v mnohych smerech projevem poctu a struktury obyvatelstva.

Cista(netto)intenzitacestovnıhoruchu

Pojmem cista (netto) intenzita cestovnıho ruchu rozumı H. P. Schmidhauser procen-tualnı podıl tech osob na celkovem poctu obyvatelstva nebo na urcitych skupinachobyvatelstva, ktere behem zkoumaneho obdobı (obycejne roku) absolvovali alesponjednu soukromou cestu (se 4 anebo vıce prenocovanımi). Tento druh cest (pobytu)je zajımavy proto, nebot’se zucastnuje cestovnıho ruchu. Institut cestovnıho ruchuv St. Gallen zjistil, ze v roce 1988 byla tato netto intenzita cestovnıho ruchu svy-carskeho obyvatelstva 76 %. Studijnı ustav cestovnıho ruchu v Starnbergu zjistil,ze prumerna netto intenzita cestovnıho ruchu za 14 let v SRN byla 66,8 % (1989).Znacne rozdıly v netto intenzite cestovnıho ruchu neexistujı jen mezi jednotlivymizememi, ale i mezi jednotlivymi skupinami obyvatelstva.

Bruttointenzitacestovnıhoruchu

Intenzita cestovnıho ruchu nedosahne nikdy 100 %, protoze vzdy budou existovatlide, kterı z nejakeho duvodu nemuzou anebo nechtejı cestovat (nehoda, choroba,vek, nedostatecna kupnı sıla, nedostatek casu atd.). Muzeme konstatovat, ze lide,kterı se zucastnujı cestovnıho ruchu, stale casteji realizujı v prubehu roku nejenjednu, ale i dve anebo vıce cest, resp. pobytu na dovolenych. Tım vyrazneji rostepocet cest, jake by jsme mohli na zaklade intenzity cestovnıho ruchu predpokladat.Tuto skutecnost oznacujeme jako brutto intenzitu cestovnıho ruchu a dostaneme ji,kdyz pocet cest dame do vztahu s poctem obyvatel.

Frekvencecestovnıhoruchu

Delenım brutto intenzity cestovnıho ruchu netto intenzitou cestovnıho ruchu (resp.delenım poctu cest poctem zucastnenych osob) zıskava H.P. Schmidhauser udajo frekvenci cestovnıho ruchu.

Zkoumanı intenzity cestovnıho ruchu na zaklade sociologicko-ekonomickych fak-toru napr. ve Svycarsku zjistilo informace o nasledujıcıch vseobecnych souvislostı.

Nejvyssıintenzitacestovnıhoruchu

Nejvyssı intenzitu cestovnıho ruchu (netto tak i brutto) dosahujı:

lide s vysokymi prıjmy,osoby svobodnych povolanı, podnikatele, reditele, vedoucı pracovnıci (vzde-lanı),obyvatele velkych aglomeracı (uprednostnujı bydlenı ve meste),vekove skupiny mezi 36. az 46. rokem, i do 65 let,osoby z malych domacnostı (brutto) tak i rodiny se skolou povinnymi detmi(netto).

Nejnizsıintenzitacestovnıhoruchu

Nejnizsı intenzitu cestovnıho ruchu proti tomu zaznamenavajı:

lide s nızkymi prıjmy,zemedelci, pracovnıci, duchodci, maloobchodnıci, remeslnıci,male deti a osoby starsı 75 let,

27


obyvatele z obcı s mene jak 2000 obyvateli,osoby z velkych domacnostı (vıce jak 5 osob).

Oba dva extremnı segmenty muzeme charakterizovat prıjmy (nejvyssı intenzita ces-tovnıho ruchu) a povolanım (nejnizsı intenzita cestovnıho ruchu). Naprıklad osobys prıjmem na jednoho clena rodiny vıce jak 3400 CHF dosahujı netto intenzitu ces-tovnıho ruchu 86 % a brutto intenzitu cestovnıho ruchu 222 cest (na 100 obyvatel),cemuz odpovıda 2,57 cest na jednu osobu.

Ucast na cestovnım ruchu ovlivnujı ekonomicke, profesnı, vzdelanostnı, demogra-ficke a sıdelnı faktory. Tyto vzajemne vztahy muzeme charakterizovat nasledovne:

intenzita cestovnıho ruchu roste se vzdelanım,intenzita cestovnıho ruchu roste s postavenım v zamestnanı,intenzita cestovnıho ruchu klesa s vekem,intenzita cestovnıho ruchu roste s velikostı mısta trvaleho bydliste,intenzita cestovnıho ruchu roste se stupnem urbanizace a mısta trvalehobydliste.

Trendyintenzitycestovnıhoruchu

Vseobecne muzeme konstatovat, ze intenzita domacıho cestovnıho ruchu je vyssınez u pasivnıho zahranicnıho cestovnıho ruchu. V Evrope roste intenzita cestovnıhoruchu smerem na sever. Z hlediska veku se v poslednıch letech ukazuje vyrazny rustaktivity cestovnıho ruchu mladeze (15 az 21 let) a senioru (v duchodovem veku).

1.3 Pojmovy system a definice cestovnıho ruchu

Cestovnıruch = jev

Ackoliv jsou definice pouze nastrojem myslenı a pouzıvajı se z duvodu jasneho ajednoznacneho vyjadrovanı, majı ve vedecke i prakticke cinnosti velky vyznam.I proto mela definice Hunzikera-Krapfa zasadnı vyznam pro vedecky popis, vyklada vystavbu systemu vztahu „cestovnıho ruchu“ jako jevu. Tato definice vytvorilazaklad pro vysvetlenı faktu, ktere souvisı s cestovnım ruchem.

Cestovnıruch = souhrnvztahu a jevu

Intenzivnı rozvoj sluzebnıch cest a kongresoveho cestovnıho ruchu, vyvolaly zmenudefinice cestovnıho ruchu na pude Mezinarodnıho sdruzenı vedeckych pracovnıkucestovnıho ruchu (AIEST). Sluzebnı a kongresovy cestovnı ruch znacne ovliv-nujı cestovnı ruch v mestech. Vyclenenı kongresoveho a sluzebnıho cestovnıhoruchu z definice nenı mozne jen na zaklade dogmatickeho a ekonomicko-vedeckehozduvodnenı (spotrebnı orientace). Cestovnı ruch uz davno nenı jen narodohospo-darskym jevem. Definici cestovnıho ruchu jako „souhrn vztahu a jevu“ obsahujesystem uvedeny v predchazejıcı casti (system jako usporadany celek prvku, mezikterymi existujı urcite vztahy anebo tyto vztahy mohou vzniknout) a zduraznuje sev nı multidisciplinarnı charakter cestovnıho ruchu. V teto definici cestovnıho ruchuvsak chybı geograficky prvek.

Geografickyprvek =cestovanı –zmena mıstapobytu

Pro cestovnı ruch je rozhodujıcı zmena mısta, coz znamena, ze mimo pobytu nacizım mıste musı do celeho procesu vstoupit cestovanı jako prvek, ktery umoznızmenu mısta. Podle naseho nazoru nenı potrebne cestovanı zvlast’ charakterizovatz prostoroveho a casoveho hlediska. Vyjimku tvorı definice, ze mısto pobytu nenımıstem trvaleho bydlenı, resp. mıstem zamestnanı. Denne cestujıcı do zamestnanı avracejıcı se domu nepokladame za ucastnıky cestovnıho ruchu. Regionalnı cestovanı

28

kvuli nakupum, na rozdıl od nadregionalnıho, resp. mezinarodnıho cestovanı zanakupy se nikdy nepokladalo, a to pravem, za cestovnı ruch. Delka cestovanı/pobytua prekrocenı hranic jako zakladu klasifikace se nam zda v soucasnosti pro vymezenıvseobecneho pojmu „cestovnı ruch“ neucelnym. Takto postupujı jen mezinarodnıorganizace s cılem zıskat statisticke udaje. Jednodennı lety do mıst s obchodnımanebo nakupnım cılem se z toho vclenujı jako vyznamna soucast mezinarodnıhocestovnıho ruchu.

Vseobecnadefinicecestovnıhoruchu

Dulezita je dıky tomu skutecnost, ze pro osoby, ktere se nachazejı na cizım mıste,toto mısto nemuze byt mıstem jejich trvaleho pobytu anebo mıstem zamestnanı. Toznamena, ze osoba po dobu pobytu v druhem byte anebo obchodnı cestujıcı, kteryvyuzıva hotelove sluzby, se v podstate chova tak jako ucastnık cestovnıho ruchu.Na zaklade uvedenych uvah lze definovat cestovnı ruch jako souhrn vztahu a jevu,ktere vyplyvajı z cestovanı a pobytu osob, pricemz mısto pobytu nenı hlavnım anitrvalym mıstem bydlenı a zamestnanı.

Tato definice zahrnuje kompletne cely cestovnı ruch a vyzaduje proto dalsı upres-nenı. To platı predevsım pro pouzitı pojmoveho aparatu v praxi (statistika cestovnıhoruchu, zakonodarstvı a management cestovnıho ruchu).

Ekonomickepojetıcestovnıhoruchu

V odborne, zejmena ekonomicke literature se definuje cestovnı ruch jako „formaupokojovanı potreb reprodukce fyzickych a dusevnıch sil cloveka, a to mimo kaz-dodennı zivotnı prostredı a obvykle ve volnem case, jako i potreb spolecnosti mimokazdodennı zivotnıho prostredı “ (Kopso 1979: 12, Gucik 1990: 46). V cestovnımruchu jde vzdy o specifickou formu osobnı spotreby:

uspokojuje spolecensky uznane potreby reprodukce fyzickych a dusevnıchsil cloveka, tj. odpocinku, poznavanı, lecenı, kulturnıho i sportovnıho vyzitı,spolecenske komunikace, rozptylenı, zabavy apod.,dochazı k nı behem ucasti na cestovnım ruchu, tj. se zmenou mısta pobytuv jinem nez pracovnım a domacım prostredı,jde o ucelne vyuzıvanı volneho casu na vykonavanı rozmanitych cinnostıv mnohotvarnych formach projevu.

Sociologickepojetıcestovnıhoruchu

Casto vznikajı nejasnosti v interpretaci pojmu „volny cas“, ktery je obvykle chapanjako cas, ktery nenı vyplneny pracı. Presneji ho vymezuje napr. francouzsky socio-log J. Dumazedier, ktery se zabyva vyzkumem volneho casu. Definuje ho jako cas,ktery clovek venuje podle svych zajmu ruznym cinnostem jako je zabava, rozpty-lenı, zıskanı dobrovolne zvolenych poznatku a informacı z duvodu lepsıho zapojenıdo socialnıho spolecenstvı. Vsechny tyto cinnosti clovek vykonava po svych profes-nıch, rodinnych a socialnıch povinnostech. Nakolik se kazdodenne zhorsuje kvalitanaseho zivota, intenzivneji roste potreba „zastavit se“ a dıky tomu roste i podılcestovnıho ruchu v strukture volneho casu.

Faze vyvojepojetıvolneho casu

Podle nemeckeho sociologa H. Opaschowskeho existujı ve vyvoji volneho casu trifaze:

po valce az do 50. let 20. stoletı dominovala faze volneho casu, ktera sezamerovala na zotavenı (regeneraci pracovnı sıly),volny cas v 60. a 70. letech 20. stoletı se zameroval na spotrebu (volny casse rovna spotrebe)

29


v 80. letech 20. stoletı zacına faze volneho casu, ktera se zameruje na zazitky(kulturnı vyuzıvanı volneho casu zamerene na zazitky). Dosazenım novekvality vnımanı zazitku vznika i jina alternativa spotreby. Lide majı dostatekcasu na tvorbu nehmotnych zivotnıch statku a tım narusta ochota vyuzıvatvolny cas ke spolecenskemu zivotu a socialnı angazovanosti v nejblizsımokolı, ke kreativnı tvorive a produktivnı cinnosti.

Interdis-ciplinarnıprıstup

Cestovnı ruch je nejen socioekonomickym, ale i prostorovym jevem. Je proto objek-tem zajmu ekonomiky, sociologie, geografie, medicıny, psychologie, pedagogiky,urbanismu. Zkoumanı cestovnıho ruchu jen z pohledu jedne disciplıny je nedosta-tecne, proto se uplatnuje interdisciplinarnı prıstup. Pri vyzkumu cestovnıho ruchuse vyclenila ekonomika cestovnıho ruchu, sociologie cestovnıho ruchu, geografiecestovnıho ruchu, rekreologie a dalsı specialnı disciplıny, ktere cestovnı ruch zkou-majı vzdy z jisteho zorneho uhlu a pritom si utvorily vlastnı metodologicky aparat.Jednotlive vednı disciplıny definovaly cestovnı ruch s ohledem na objekt svehostudia.

Teoriecestovnıhoruchu

Vysledky jedne vednı disciplıny ovlivnujı ostatnı, coz ma za nasledek rozsırenıa prohloubenı vyzkumu a poznatku o cestovnım ruchu. V konecnem dusledku toznamena, ze vednı disciplıny, jejichz objektem zkoumanı je cestovnı ruch, tvorıcelek – teorii, resp. vedu o cestovnım ruchu. Jsou pro ne charakteristicke urcitespolecne tendence, spolecne poslanı a moznosti. Spolecne moznosti urcujı jednotnouformu, ktera je odrazem socioekonomickych podmınek. Teorie cestovnıho ruchu jenovou a interdisciplinarnı vedou, coz je prıznacne pro soucasnou specializujıcı sevedu. Predmetem teorie cestovnıho ruchu je cestovnı ruch jako komplexnı jev.

Ciniteleformujıcıcestovnıruch

Vyznamnym teoretikem byl i H. Poser (1939), ktery se ve studii o cestovnım ruchuv Krkonosıch zabyval vseobecnymi teoretickymi otazkami. Poser definoval ces-tovnı ruch jako „lokalnı nebo uzemnı nahromadenı cizincu s prechodnym pobytem,ktere podminuje vznik vzajemnych vztahu mezi cizinci na jedne strane a domacımobyvatelstvem, mestem a jeho uzemım na strane druhe“. V praci uvadı i cinitele,ktere se podılejı na formovanı oblastı cestovnıho ruchu:

rozdıly v charakteru krajiny navstevovaneho mısta a mısta trvaleho pobytunavstevnıka,poloha navstevovaneho mısta,vzdalenosti a moznosti dopravnıho spojenı s prumyslovymi a obytnymi cen-try,pocet, hustota, vekova a socialnı struktura obyvatelstva v okolı navstevova-neho mısta,majetkove pomery a velikost prıjmu obyvatel,psychologicke podnety obyvatel a propagace,vliv politickych hranic.

Geografickeaspektycestovnıhoruchu

Poserovu definici vıce nez tri desetiletı akceptovala vetsina autoru geografickychvyzkumu. Na zaklade dosazeneho stupne rozvoje cestovnıho ruchu a jeho geo-grafickych vyzkumu se o definici cestovnıho ruchu, vystihujıcı geograficke aspekty,pokusil P. Mariot. Za cestovnı ruch poklada „spolecenskou aktivitu, ktera podminujepremıst’ovanı obyvatelstva do castı krajinne sfery, charakterizovanych interakcemikrajinnych prvku, schopnymi vyvolat docasnou zmenu mısta pobytu“ (1983:14).

30

Takto koncipovana definice cestovnıho ruchu vymezuje objekt studia geografie ces-tovnıho ruchu.

Shrnutı kapitolyPro nazorny vyklad cestovnıho ruchu se pouzıva zobrazenı cestovnıho ruchu jakosystemu, ktery ve zjednodusene podobe zachycuje vsechny vztahy a jevy k nad-razenym anebo jinym systemum, jakoz i k jeho prvkum, ktere tvorı casti tohotosystemu. Nadrazeny (vnejsı) system umoznuje zahrnout interdisciplinarnı dimenzecestovnıho ruchu, tj. socialnı (delba prace, financnı prostredky, volny cas), tech-nologicke (doprava a ubytovanı), ekologicke (zivotnı prostredı, zatızenı prostredı),politicke (socialnı politiky, zivotnı standard obyvatelstva) a ekonomicke (prıjmove amajetkove pomery, intenzita cestovnıho ruchu) prostredı cestovnıho ruchu. Vnitrnısystem cestovnıho ruchu zobrazuje prvky – podsystemy cestovnıho ruchu (subjekta objekt), ktere jsou soucastı cestovnıho ruchu. Vsechny prvky vnejsıho i vnitrnıhosystemu vstupujı do vzajemne interakce a vyvolavajı pozitivnı ci negativnı efekty(vstupy ci vystupy).

System cestovnıho ruchu podava komplexnı obraz o vztazıch a jevech, ktere souvisıs cestovnım ruchem. Toto zobrazenı umoznuje uvedomit si rozsah cestovnıho ruchu,ktere se rovnez projevuje i v samotne definici cestovnıho ruchu. Nestacı pouzevymezit cestovnı ruch z hlediska geografickeho, ekonomickeho ci socialnıho je trebapouzıt interdisciplinarnı prıstup, ktery je schopen tyto hlediska spojit. Cestovnı ruchje tedy mozne definovat jako souhrn vztahu a jevu, ktere vyplyvajı z cestovanı apobytu osob mimo trvale bydliste, jez je (vetsinou) realizovan ve volnem case a jeformou uspokojovanı potreb reprodukce fyzickych a dusevnıch sil cloveka.

Otazky k zamyslenı

1. Do ktereho podsystemu cestovnıho ruchu jsou zarazeni rezidenti?2. Myslıte, ze na poptavku cestovnıho ruchu majı vliv i takove aspekty jako

industrializace, urbanizace ci demograficky vyvoj?

31


32

jI Formy cestovnıho ruchu

jI Druhy cestovnıho ruchu

Typologie cestovnıho ruchu

2

2. Typologie cestovnıho ruchu

Cıl kapitolyV teto kapitole se dozvıte o typologii cestovnıho ruchu, ktery nabyva ruznychpodob. Prestoze rada autoru uvadı ruzna clenenı, bude prezentovano clenenı naformy a druhy cestovnıho ruchu, v ramci kterych budou definovany jednotlive typycestovnıho ruchu.

Casova zatez1,5 hodiny

Tato kapitola je zvetsı casti prevzata z publikace Paskova, Zelenka (2002) Vykladovyslovnık cestovnıho ruchu a ze skript Mala a kol. (2002) Zaklady cestovnıho ruchu(str. 15–26), ktere je mozne vyuzıt v prıpade detailnejsıho studia.

Jak bylo vyse uvedeno cestovnı ruch je souhrnem vztahu a jevu, ktere nabyvajıruzneho obsahu. Cestovnı ruch je mozne clenit na zaklade toho, v jake konkretnıpodobe se projevuje at’jiz z pohledu poptavky nebo nabıdky.

Naprıklad P. Bernecker clenı cestovnı ruch na druhy a formy, kde jako rozhodu-jıcı kriterium pouzıva motivaci prostredı. Jinı autori vsak pouzıvajı jina clenenı.Kuprıkladu V. Mala (2002) v ramci typologie cestovnıho ruchu rozlisuje typy ces-tovnıho ruchu jako vyjadrenı jeho jevove formy, ktere umoznujı lepe charakterizovatucastnıka cestovnıho ruchu z hlediska:

prevazujıcı motivace ucasti na cestovnım ruchu,mısta realizace,vztahu k platebnı bilanci statu,delka pobytu,zpusobu zabezpecenı cesty a pobytu,poctu ucastnıku,zpusobu financovanı,veku ucastnıku,prevazujıcıho prostredı pobytu atd.

Pro nasledujıcı vymezenı jednotlivych typu cestovnıho ruchu budeme vychazet zeclenenı P. Berneckera.

2.1 Formy cestovnıho ruchu

Formy cestovnıho ruchu jsou odvozeny od motivace navstevnıku. Mezi primarnımotivy realizace cestovnıho ruchu, od kterych se nasledne vymezujı formy cestov-nıho ruchu, patrı motivy rekreacnı, kulturnı, spolecenske, sportovnı, ekonomicke aspecificke.

2.1.1 Rekreacnı cestovnı ruchFyzickaa psychickaregenerace

Spolecnym jmenovatelem teto formy cestovnıho ruchu je fyzicka a psychicka re-generace. Tato forma zahrnuje prımestskou rekreaci a pobyty na dovolene a dale

34

lazensky cestovnı ruch, ktery vyuzıva prırodnıch lecivych faktoru (voda, plyny,peloidy, klima apod.).

Z hlediska vyvoje cestovnıho ruchu se jedna o jednu z puvodnıch, tj. nejstarsıch, anejvıce rozsırenou formu cestovnıho ruchu.

Prımestskarekreace

Prımestska rekreace probıha v zazemı mest (napr. prımestske parky, rekreacnı zarı-zenı, vodnı plochy, lesy apod.), ktere jsou vyuzıvany dıky dobre dostupnosti uzemımestskou verejnou dopravou, pesky nebo na kolech. Prımestska rekreace je vıken-dovou alternativou pro druhe bydlenı (tj. chatarenı a chaluparenı). Nevylucuje sevsak ani kratkodobe vyuzitı ve vsednıch dnech.

Lazenskycestovnıruch

Ucast na lazenskem cestovnım ruchu je charakteristicka pobytem v laznıch, at’ jizza ucelem regenerace, poznanı nebo socialnıch kontaktu. Modernım trendem jsoukondicnı a preventivne-zdravotnı pobyty v laznıch. Vzhledem k dlouhodobe tradicia povesti ceskeho lazenstvı a klientele s nadprumernymi vydaji (a tedy s vysokounavratnostı investic) se jedna o jednu z klıcovych forem aktivnıho cestovnıho ruchupro Ceskou republiku.

2.1.2 Kulturnı cestovnı ruch

Spolecnym znakem kulturnıho cestovnıho ruchu je poznavanı jinych kultur, zvyku,tradic, zpusobu zivota, nabozenstvı apod.

Vzdelavacıcestovnıruch

Jendou z forem kulturnıho cestovnıho ruchu je vzdelavacı cestovnı ruch, ktery jemotivovan zıskavanım znalostı a dovednostı v navstıvene destinaci na vlastnı na-klady navstevnıka nebo organizacı, institucı v zemi bydliste navstevnıka – jazykovekurzy, poznavanı mıstnıch kultur a zvyku apod. Do vzdelavacıho cestovnıho ruchunejsou vsak zahrnuty studijnı pobyty, hrazene (i castecne) z prostredku (grantu,stipendiı aj.) navstıvene zeme.

Vzdelavanı v ramci vzdelavacıho cestovnıho ruchu ma casto formu samostudiamıstnı krajiny a spolecnosti, coz je podporovano informacnımi tabulemi, infoboxy,vytvarenım naucnych stezek apod.

Alternativnıcestovnıruch

V prıpade alternativnıho cestovnıho ruchu jde zpravidla o cestovnı ruch v malychskupinach, respektujıcı potreby a zvyklosti mıstnı komunity a jejı zivotnı prostredı.Jedna se o poznavanı zivota jinych lidı v jejich domacım prostredı. Prıkladem muzebyt agroturistika ci ekoagroturistika.

Nabozenskycestovnıruch

Dalsı formou cestovnıho ruchu, ktera je zamerena na poznavanı, je nabozenskycestovnı ruch, nebo take religioznı ci poutnı cestovnı ruch, ktery je charakteristickynavstevami a prohlıdkami religioznıch pamatek, tj. kostelu, katedral, hrbitovu, pout-nıch mıst aj. Soucastı vsak muze byt i ucast na nabozenskych obradech a poutıch.

2.1.3 Spolecensky orientovany cestovnı ruch

V prıpade techto forem cestovnıho ruchu jsou navstevnıci motivovani predevsımspolecenskym setkanım, ktere je temito formami zprostredkovano.

Navstevaprıbuznych

Asi nejrozsırenejsı formou je navsteva prıbuznych a znamych, pri ktere se navstev-nıci zajdou podıvat napr. na vystavu ci navstıvı nejakou kulturnı pamatku apod.

35


Mezi formy cestovnıho ruchu, ktere jsou spolecensky orientovane, patrı i klubovyKlubovycestovnıruch

cestovnı ruch. Charakteristickym znakem kluboveho cestovnıho ruchu je vedomeutvorena skupina lidı, kterı jsou spojeni spolecnymi zajmy a zalibami (sportovnı,kulturnı ci jine), prıpadne obdobny styl travenı volneho casu. Pobyty v ramci kluboveturistiky jsou charakteristicke bohatou programovou naplnı, vysokou mırou animacea celkove druznym spolecenskym zivotem. (Mala 2002: 17)

2.1.4 Sportovnı cestovnı ruch

Sportovnı cestovnı ruch je mozne rozdelit na dve skupiny, a to na formy cestovnıhoruchu s aktivnı sportovnı cinnostı a na formy cestovnıho ruchu s pasivnı sportovnıcinnostı.

Cestovnıruchs aktivnısportovnıcinnostı

Aktivne orientovany sportovnı cestovnı ruch je zameren na pobyty se sportovnınaplnı, ktere majı udrzovat a posilovat zdravı a prohlubovat moralnı vlastnosti clo-veka. Mezi prıklady teto formy cestovnıho ruchu patrı napr. horska ci vysokohorskaturistika, cykloturistika, vodnı turistika (vodactvı), pesı turistika apod. Urcitou spe-cifickou formou je tzv. lovecka turistika zamerena na pobyty spojene s lovem zvereci rybolovem.

Cestovnıruchs pasivnısportovnıcinnostı

Mezi pasivnı formy sportovnıho cestovnıho ruchu patrı tzv. sportovnı divactvı, tj.pasivnı ucast na sportovnıch akcıch (pozn. musı se vsak jednat o navstevu akce,ktera je mimo mısto bydliste ucastnıka, viz definice cestovnıho ruchu.).

2.1.5 Ekonomicky orientovany cestovnı ruch

Tato kategorie zduraznuje ekonomicke, resp. profesnı aspekty motivace ucastnıka.Charakteristicke u teto formy cestovnıho ruchu je, ze probıha prevazne v pracovnımcase ucastnıka, i kdyz v sobe mnohdy obsahuje i prvky cestovnıho ruchu realizova-neho ve volnem case. (Mala 2002: 19)

Obchodnıcestovnıruch

Klasickym prıkladem ekonomicky, resp. profesne orientovaneho cestovnıho ruchuje obchodnı cestovnı ruch, ktery zahrnuje obchodne i jinak profesne zamerenesluzebnı cesty, spocıvajıcı v ruznych typech obchodnıho jednanı mezi firmami, cijednanı mezi institucemi a organizacemi, sjednavanı obchodnıch kontraktu, setkanıa jednanı managementu apod.

Kongresovycestovnıruch

Dalsı formou profesnıho cestovnıho ruchu je kongresovy cestovnı ruch, ktery zahr-nuje ucast na ruznych kongresech, konferencıch a seminarıch slouzıcıch k vedeckyma odbornym setkanım a vymene informacı az jiz na narodnı ci mezinarodnı urovni.

Vystavnickya veletrznıcestovnıruch

Mezi formy ekonomicky orientovaneho cestovnıho ruchu patrı i cestovnı ruch ve-letrhu a vystav, pri kterych jsou vystavovany a nabızeny ruzne produkty a sluzbys cılem zaujmout ucastnıky, informovat je a vytvorit si tak kontakty vedoucı k bu-doucımu prodeji. Casto jsou i mıstem prımeho uzavıranı obchodnıch kontraktu ciprımeho prodeje.

Incentivnıcestovnıruch

V neposlednı rade patrı to teto kategorie i incentivnı cestovnı ruch, ktery byva nekdynazyvan take jako stimulacnı nebo motivacnı a je vyuzıvan zamestnavatelem jakostimul k pracovnımu vykonu, k setkanı ve firme nebo jako odmena za dosazene

36

vykony. Charakteristicke pro nej je, ze naklady spojene s ucastı na tomto typu ces-tovnıho ruchu zcela nebo v prevazne casti hradı zamestnavatel. Muze mıt ruznepodoby, jako napr. dovolena pro nejlepsı pracovnıky, pobyty zamerene castecnepracovne (ruzne odborne seminare, skolıcı programy nebo exkurse) spojene s rekre-acnım ci poznavacım programem apod. Zahranicnı praxe zahrnuje do tohoto typui delsı pobyty „zajmove“ orientovanych skupin jako napr. skupinove zajezdy provyherce ruznych prodejnıch soutezı, pobyty pro nejlepsı prodejce obchodnıch firemapod.

2.1.6 Specificky orientovany cestovnı ruch

Kategorie specificky orientovany cestovnı ruch je vymezena na zaklade specifickychmotivu ucastnıka. Jedna se naprıklad o nakupnı cestovnı ruch, politicky cestovnıruch, vojensky cestovnı ruch apod.

Nakupnıcestovnıruch

Forma cestovnıho ruchu (prozitkovy) nakupnı cestovnı ruch je realizovan na zaklademotivace zazitku a prozitku z nakupovanı (specifickych) predmetu v dane destinaci.Jedna se o nakup zbozı nejcasteji nespotrebnıho charakteru. Samotny nakup jedoprovazen mıstnı nebo dobovou atmosferou, kontaktem s prodavajıcım apod.

Politickycestovnıruch

Pokud se tyce politickeho cestovnıho ruchu, ten je predstavovan cestovnım ruchemdiplomatu a cestovnım ruchem v souvislosti s ruznymi politickymi akcemi (sjezdy,shromazdenı, mıtinky).

2.2 Druhy cestovnıho ruchu

Oproti formam cestovnıho ruchu druhy cestovnıho ruchu zohlednujı prevazne je-vovy prubeh cestovnıho ruchu a zpusob jeho realizace v zavislosti na geografickych,ekonomickych, spolecenskych a jinych podmınkach, jakoz i jeho ucinky. Hovorımeo clenenı na zaklade vnejsıch faktoru.

2.2.1 Cestovnı ruch dle puvodu ucastnıku

Dle puvodu navstevnıka se rozlisuje mezi domacım a zahranicnım cestovnım ru-chem.

Domacıcestovnıruch

Domacı cestovnı ruch je definovan jako cestovanı a pobyty obcanu mimo mısto jejichtrvaleho pobytu za ucelem vyuzitı volneho casu, realizace obchodu nebo profesnıchpovinnostı, nebo za jinym ucelem, trvajıcı ne dele nez jeden rok a realizovanekompletne ve vlastnım state (definice WTO).

V systemu narodnıch uctu ma domacı cestovnı ruch sirsı vyznam, a to jako souhrndomacıho cestovnıho ruchu a prıjezdoveho cestovnıho ruchu, coz odpovıda pojmuvnitrnı cestovnı ruch.

Zahranicnıcestovnıruch

Oproti domacımu cestovnımu ruchu dochazı pri zahranicnım cestovnım ruchu k pre-krocenı statnıch hranic. Pojem je pouzıvan z pohledu daneho statu a je vyjadrenjako souhrn prıjezdoveho a vyjezdoveho cestovnıho ruchu. Prıjezdovy cestovnıruch predstavuje cestovnı ruch do dane zeme, realizovany obyvateli jinych zemı(incoming). Vyjezdovy cestovnı ruch zahrnuje cestovnı ruch obyvatel dane zeme,

37


realizovany cestou do jinych zemı (outcoming). Musı vsak platit, ze cesta nebo po-byt je kratsı nez jeden rok souvisle a jejım cılem je vyuzitı volneho casu, podnikanıci jiny ucel.

2.2.2 Cestovnı ruch dle poctu ucastnıku

Individualnıcestovnıruch

Na zaklade poctu ucastnıku jsou rozliseny tri druhy cestovnıho ruchu, a to individu-alnı cestovnı ruch, ktery predstavuje cesty jednotlivcu nebo rodin (malych skupin)cestujıcıch samostatne, nikoli v ramci organizovane skupiny. Typicky individualnıcestovnı ruch je provozovan v objektech individualnı rekreace (viz chatarenı a cha-luparenı).

Kolektivnıcestovnıruch

Druhym typem je kolektivnı cestovnı ruch, ktery predstavuje cestovanı a pobytyvetsıho kolektivu, je tedy organizovan. Hovorıme o tzv. skupinovem nebo spolecen-skem cestovnım ruchu ci o klubovem cestovnım ruchu (viz vyse).

Masovycestovnıruch

Tretım druhem je masovy cestovnı ruch, ktery je charakteristicky masovou ucastıturistu. Masovy cestovnı ruch je protipolem individualnıho cestovnıho ruchu. Prinasıs sebou negativnı dopady na prostredı.

2.2.3 Cestovnı ruch dle veku ucastnıku

Na zaklade veku ucastnıku se rozlisuje mladeznicky cestovnı ruch a seniorskycestovnı ruch. Samozrejme z hlediska segmentace trhu je mozny vymezit i dalsıdruhy.

Mladeznickycestovnıruch

Mladeznicky cestovnı ruch je definovan vekovou hranicı 15–24 let. Jedna se o ucast-nıky cestovnıho ruchu, kterı uz necestujı na dovolenou se svymi rodici a jeste nes vlastnı rodinou. Muze se naprıklad jednat o tabory, skolnı vylety, tzv. put’aky apod.

Seniorskycestovnıruch

Seniorsky cestovnı ruch je jednoznacne vymezen vekem ukoncenı pracovnı aktivity.Tento druh cestovnıho ruchu svym obsahem odpovıda potrebam, zajmum, fyzickyma ekonomickym moznostem starsı generace.

2.2.4 Cestovnı ruch dle delky trvanı

Primarne rozlisujeme mezi kratkodobym a dlouhodobym cestovnım ruchem, pri-cemz delka trvanı se merı poctem prenocovanı v jednom mıste. Hranici mezi krat-kodobym a dlouhodobym pobytem cinı 4 prenocovanı.

Kratkodobycestovnıruch

Kratkodoby cestovnı ruch je mozne dale clenit na tranzitnı ci pasazersky cestovnıruch, kdy se ucastnık jiz nevracı do mısta pobytu (tzv. projızdenı); na kratkodobycestovnı ruch – zvlaste obchodnı, ktery probıha v prubehu tydne; dale na vyletnıcestovnı ruch, tj. bez prenocovanı; a na tzv. vıkendovy cestovnı ruch, ktery jecharakteristicky 1–3 prenocovanımi.

Dlouhodobycestovnıruch

Do kategorie dlouhodobeho cestovnıho ruchu se radı dovolene s vıce nez 4 preno-covanımi a lazensky cestovnı ruch, ktery obycejne trva 3 tydny.

38

2.2.5 Cestovnı ruch dle prevahy mısta pobytu

Vymezenı druhu cestovnıho ruchu na zaklade prevahy mısta pobytu je uzce spo-jeno s typologiı stredisek cestovnıho ruchu. Kazde stredisko se vyznacuje jinymzamerenım, resp. nabızı jiny sortiment sluzeb. Prıkladem je mestsky cestovnı ruch,venkovsky cestovnı ruch, lazensky cestovnı ruch, prımorsky cestovnı ruch, horskycestovnı ruch apod.

Mestskycestovnıruch

Jednım z nejrozsırenejsıch druhu cestovnıho ruchu je mestsky cestovnı ruch, kteryma spıse kratkodoby charakter a hlavnım motivem je navsteva mest a jejich atraktivita sluzeb, ale i zivota v nich. Mestsky cestovnı ruch je casto motivovan a koncentrovanokolo znamych pamatek.

Venkovskycestovnıruch

Opakem mestskeho cestovnıho ruchu, ktery je realizovan mimo urbanizovane celky,kde prevazuje kontakt s prırodou, je venkovsky, nebo-li ruralnı cestovnı ruch. Jednase o vıcedennı pobyt s rekreacnımi aktivitami na venkove (prochazky a pesı turis-tika, projızd’ky na kole ci na koni, pozorovanı a pece o domacı zvırata, konzumacepodomacku vyrobenych potravin atd.). Charakteristicky pro venkovsky cestovnıruch je i typ ubytovanı, kdy prevazuje ubytovanı v soukromı nebo v mensıch hro-madnych ubytovacıch zarızenıch. Venkovsky cestovnı ruch muze mıt ruzne podoby– agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika, dobrodruzny cestovnı ruch, kulturnıcestovnı ruch apod.

2.2.6 Cestovnı ruch dle rocnıho obdobı

O cestovnım ruchu je znamo, ze ma sezonnı charakter, a proto je mozne rozlisitnasledujıcı kategorie: letnı cestovnı ruch, zimnı cestovnı ruch, cestovnı ruch v hlavnısezone (obdobı, ve kterem cestuje nejvetsı mnozstvı navstevnıku do dane destinace)a mimosezonnı cestovnı ruch (obdobı s nizsı navstevnostı turisticke destinace) blızeviz obrazek 2.1.

Obrazek 2.1: Modelovy prıklad sezonnosti destinace

početnávštěvníků

mimosezóna

mimosezóna

hlavní ónasez

vedlsez

ejšíónavedl

sezejší

óna

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Pramen: Paskova, Zelenka 2002

39


2.2.7 Cestovnı ruch dle zpusobu ubytovanı

Hotelovycestovnıruch

Na zaklade volby jednotlivych typu ubytovacıch zarızenı je mozne vyclenit hotelovycestovnı ruch, kdy jsou ucastnıci ubytovani v hromadnem ubytovacım zarızenı typuhotel, ktery poskytuje vedle stravovacıch sluzeb i dalsı sortiment sluzeb a na zakladevelikosti, vybavenosti pokoju, kvality a rozsahu danych sluzeb je klasifikovan dopeti trıd (viz zname hvezdicky).

Parahotelovycestovnıruch

Pokud si ucastnık cestovnıho ruchu vybere jine ubytovacı zarızenı nez je hotel, napr.ubytovanı v chatce, apartmanu, v kempu pod stanem ci v karavanu/prıvesu nebov tzv. objektech individualnı rekreace, hovorıme o tzv. parahotelovem cestovnımruchu.

2.2.8 Cestovnı ruch dle vlivu na platebnı bilanci

Vymezenı druhu cestovnıho ruchu dle vlivu na platebnı bilanci je z ekonomickehohlediska velice dulezite. V teto souvislosti hovorıme o mezinarodnım cestovnımruchu a jeho prınosech, tj. prıjmech a vydajıch, ktere vstupujı do platebnı bilancestatu.

Aktivnıcestovnıruch

Pokud prıjmy z cestovnıho ruchu prevazujı nad vydaji vznika tzv. kladne saldoplatebnı bilance, a tudız hovorıme o aktivnım cestovnım ruchu, ktery je generovanprıjezdy zahranicnıch turistu do zeme.

Pasivnıcestovnıruch

Opacny prıpad nastava, kdyz vydaje cestovnıho ruchu prevysujı prıjmy a dochazık tzv. zapornemu saldu platebnı bilance. V teto souvislosti hovorıme o pasivnımcestovnım ruchu, kdy domacı obyvatele vyjızdejı do zahranicı a tım dochazı k odlivufinancnıch prostredku (tzv. neviditelnemu exportu).

2.2.9 Cestovnı ruch dle zpusobu cestovanı (organizace)

V souvislosti se zpusobem organizovanı cesty ci pobytu rozlisujeme mezi organi-zovanym a neorganizovanym cestovnım ruchem.

Organizovanycestovnıruch

V prıpade organizovaneho cestovnıho ruchu zajist’uje cestu i pobyt cestovnı kancelarci jine podnikatelske subjekty poskytujıcı zprostredkovatelske sluzby a ucastnıkcestovnıho ruchu si nakupuje uceleny produkt (zajezd – nejmene dve zakladnısluzby, tj. doprava + ubytovanı).

Neorgani-zovanycestovnıruch

Naproti tomu neorganizovany cestovnı ruch si organizuje, resp. jednotlive sluzbycestovnıho ruchu si zajist’uje ucastnık sam.

2.2.10 Cestovnı ruch dle zpusobu financovanı

Komercnıa socialnıcestovnıruch

Podle zpusobu uhrady nakladu spojenych s ucastı na cestovnım ruchu je moznevymezit dva druhy cestovnıho ruchu, a to komercnı cestovnı ruch, kdy si veskerevydaje hradı ucastnık sam, a socialnı cestovnı ruch, kdy dochazı k castecne ci plnespoluucasti na uhrade vydaju. Prıkladem muze byt detsky tabor, lazensky pobyt,drıve odborarska rekreace, dnes incentivnı cestovnı ruch.

Tento uvedeny vycet nenı pochopitelne uplny. Doplnujı ho mnohe smısene formy,ktere nenı mozne jednoznacne priradit k jednomu druhu anebo forme cestovnıho

40

ruchu. Vyrazna zmena v motivaci jakoz i vliv vnejsıch faktoru vede k neustaletvorbe novych variant forem a druhu cestovnıho ruchu. Tato skutecnost se projevujeve snizujıcı se popularite zajezdu a prıklonu k individualnım formam cestovnıhoruchu.

Shrnutı kapitolyCestovnı ruch je souhrnem vztahu a jevu, ktere nabyvajı ruzneho obsahu. Cestovnıruch je mozne clenit na zaklade toho, v jake konkretnı podobe se projevuje at’ jizz pohledu poptavky nebo nabıdky. Na zaklade motivace ucastnıka cestovnıho ru-chu vymezujeme tzv. formy cestovnıho ruchu, mezi ktere patrı: rekreacnı, kulturnı,sportovnı cestovnı ruch, spolecensky orientovany, ekonomicky (profesne) oriento-vany cestovnı ruch ci specificky cestovnı ruch. Naproti tomu z hlediska vnejsıchfaktoru rozlisujeme druhy cestovnıho ruchu. Mezi urcujıcı faktory patrı napr. puvoducastnıka, pocet ucastnıku, vek ucastnıku, delka trvanı pobytu, mısta pobytu, rocnıobdobı, zpusob ubytovanı, organizace (cestovanı) ci financovanı, vliv na platebnıbilanci apod. Typologie cestovnıho ruchu je vsak otevrenou zalezitostı, jelikoz jed-notlive typy cestovnıho ruchu nenı mozne jednoznacne priradit k jedne forme cidruhu cestovnıho ruchu.

Otazky k zamyslenı

1. Do jake formy byste zaradili tzv. bird/whale watching (pozorovanı ptaku/vel-ryb)?

2. Kdy dochazı k tzv. neviditelnemu importu?

41


42

jI Zakladnı motivy cestovanı od pravekupo stredovek

jI Od cestovanı k cestovnımu ruchu

jI Historicky vyvoj cestovnıho ruchuv Ceske republice

jI Zakladnı predpoklady vyvoje cestovnıhoruchu

Strucny historicky vyvojcestovnıho ruchu

3

3. Strucny historicky vyvoj cestovnıho ruchu

Cıl kapitolyV teto kapitole se seznamıte se strucnym historickym vyvojem cestovnıho ruchutemer od praveku az do soucasnosti, ktery vam odhalı zakladnımi motivy, ktere vedlyk cestovanı. Dozvıte se, jake souvislosti at’jiz politicke, kulturnı, socialnı ci hospo-darske ovlivnily cestovnı ruch do dnesnı podoby a jake jsou zakladnı predpokladyvyvoje cestovnıho ruchu.

Casova zatez1 hodina

3.1 Zakladnı motivy cestovanı od praveku po stredovek

Myslenka cestovanı je stara jak lidstvo samo. Jak se lidstvo vyvıjelo a menily sejejich potreby, dochazelo soucasne i ke zmenam ve vyvoji motivu cestovanı. Historieukazuje, ze cestovanı nebylo vzdycky prıjemnou zalezitostı spojenou s relaxaci aregeneracı sil, jak je tomu v soucasnosti. Nasledujıcı prehled poodhalı skutecnemotivy cestovanı.

3.1.1 Pravek

Fyziologickepotreby

V tomto obdobı patrilo u prehistorickych civilizacı mezi prvotnı motivy cestovanıuspokojovanı fyziologickych potreb jako je obziva a snaha prezıt. Obyvatele se ste-hovali za potravou a za lepsımi zivotnımi podmınkami, tj. stehovanı do urodnejsıchoblastı, do oblastı s mırnejsım klimatem apod.

3.1.2 Starovek

Obchod –smenazbozı

Lide se postupne zdokonalovali ve svych dovednostech a zacali vyrabet ruzne vy-robky, ktere se staly soucastı smeny, v tomto prıpade barteroveho obchodu. Potrebasmeny zbozı za zbozı vedla k tomu, ze se budovala nezbytna infrastruktura v podobeobchodnıch cest, a to jak po sousi, tak i po vode. Vyhledavanymi destinacemi bylyv te dobe Afrika, Asie a Blızky vychod.

O tomto motivu cestovanı (migrace) svedcı rada archeologickych nalezu.

Politicke aekonomickemotivy

V Egypte bylo cestovanı spojeno predevsım s „pracovnımi“ povinnostmi, kdy vladnıurednıci jezdili po uzemı a vybırali dane od obcanu. Zdokonalila se nejen dopravnıinfrastruktura, a to vcetne dopravnıch prostredku (prvnı ctyrkoly „kocar“), ale takedoprovodna infrastruktura v podobe vybudovanych pohostinskych a ubytovacıchcenter pri hlavnıch cestach.

Obchod Svuj podıl na vyvoji cestovanı ma Recko, a to hned z nekolika duvodu. Predne tobyl vznik peneznı meny, ktera nahradila potrebu cestovat do destinacı kvuli smenezbozı za zbozı. Dale to byl recky jazyk, ktery se rozsıril v oblasti Stredozemnıhomore a umoznoval tak cestujıcım snadnou komunikaci. Jelikoz vetsina reckychmest je umıstena u more, zvysila se poptavka po cestovanı po mori. Z teto doby,tj. kolem roku 480–425 pr. n. l., pochazı take prvnı dolozene popisy cest z oblastiStredozemnıho more.

44

Recky geograf a historik Herodotos (zil v letech 480 az 421 pr. n. l.) se stal prv- Poznavanıtradica zvyku

nım cestujıcım a ucastnıkem cestovnıho ruchu ve sve zemi. Cestovanı vyuzıval napoznavanı zvyku a tradic (vzdelavacı cestovnı ruch). Jeho cestopisy svedcı o ces-tovanı s lecebnym cılem (Epidauros s Aeskulapovym chramem) jakoz i o poutıchk chramum bohu (jako napr. Delphi, ostrov Delos aj.).

ZabavaPrestoze cestovanı reckych vladnıch urednıku bylo minimalnı kvuli existenci mest-skych statu, dochazelo ke zmene mısta trvaleho bydliste kvuli aktivnı anebo pasivnıucasti na sportovnıch akcıch (viz vznik Olympijskych her v roce 770 pr. n. l.).

Dobyvanıuzemıa lazenstvı

Rımane se vzhledem ke svym dobyvatelskym ambicım a neustale se rozrustajıcı rısistali staviteli kontinentalnı cestovnı sıte, coz doklada dochovane Iteneratium, neboliinformator o suchozemskych a vodnıch cestach z dob panovanı cısare Diokleciana(280–305).

Vojenske duvody vsak nebyly jedinym motivem cestovanı, resp. migrace Rımanu.Prelidnenost v Rıme a v jinych mestech mela za nasledek zmenu bydlenı zejmenav lete, kdy se Rımane stehovali do odlehlejsıch a pro odpocinek prıjemnejsıch mıst(pozn. v teto souvislosti tak muzeme hovorit o predchudcıch dnesnıho druhehobydlenı).

Znama je taktez zaliba Rımanu v lazenskych termalnıch pramenech. Tato zalibabyla podnetem rozvoje lazenskeho cestovnıho ruchu, napr. St. Moritz (Svycarsko),Sopron (Mad’arsko) atd.

3.1.3 Stredovek

Nabozenskepoute

Zanikem Rımske rıse dochazelo i k upadku cest. Cestovanı se stalo nejen obtıznym,ale i nebezpecnym. Krome urednıku a studentu byli ochotni vzıt na sebe fyzickoua financnı obet’, ktera byla spojena se zmenou mısta, jen poutnıci. Tento jev ko-lektivnıho cestovanı do nabozenskych center jako Rım, Santiago de Compostela aJeruzalem podporovala vıc vıra nez krajina.

Moreplavby –obchodnızajmy(bohatstvı) –obdobıkolonizace

13. stoletı lze oznacit za obdobı pocatku obchodnıch, objevitelskych a predevsımkolonizacnıch cest do zamorı, ktere mely spolecneho jmenovatele, a to „zvysovanıbohatstvı“. Primarnım motivem zamorskych cest tak byly obchodnı zajmy, resp.ekonomicke prıciny, ktere mnohdy vedly ke snaham o podrobenı si novych uzemı.Sekundarnım, ovsem ze spolecenskeho a kulturnıho hlediska taktez prınosnym,motivem cest v teto dobe bylo poznavanı novych zemı a kultur.

Eru zamorskych vyprav a objevitelskych plaveb odstartoval koncem 13. stoletı ItalMarko Polo (1254–1324), ktery objevil cestu z Evropy do Asie, resp. do Cıny. Jehovyprava byla prınosna nejen z ekonomickeho a politickeho hlediska, ale prineslaspoustu poznatku a informacı i pro jine oblasti, ktere je mozne nalezt v jeho knizeMilion.

V polovine 15. stoletı se proslavil italsky moreplavec Krystof Kolumbus (1451az 1506) se svojı zdanlive neuspesnou vypravu do Indie smerem na zapad, priktere objevil novou zemi, resp. kontinent, jenz byl posleze pojmenovan po dalsımvyznamnem italskem moreplavci Amerigo Vespuccim (1454–1512), ktery podniklradu vyprav k jihoamerickym brehum. Sve zazitky z cest popisoval tak zajımave,

45


ze byly pozdeji vydany jako cestopisna cetba a na zaklade toho se kontinentu zacalorıkat Amerigova zeme (Amerika). Skutecnym moreplavcem, ktery vsak doplul doIndie roku 1498 obeplutım jiznı Afriky, byl Vasco da Gama (1469–1524).

3.2 Od cestovanı k cestovnımu ruchu

3.2.1 Novovek

Zkusenostia vzdelanı

V rozmezı 14. a 17. stoletı se stalo jednım z vyznamnych motivu cestovanı zıskavanızkusenostı a vzdelanı v zahranicı. Mladı odchazeli do sveta tzv. na zkusenou. Cılemcest byla mesta s vehlasnymi univerzitami, napr. Oxford a Cambridge v Anglii,Salamanca ve Spanelsku, Sorbona v Parızi atd.

Prıroda Prelomovym ve vyvoji cestovnıho ruchu se stava obdobı osvıcenstvı. Prırodovedcijako J. J. Scheuchzer a Albrecht von Haller basnı Alpy uverejnenou v roce 1732vyvolali v mnohych soucasnıcıch touhu po zazitcıch z prırody. Trvale dusledky melavyzva J. J. Rousseaua k navratu k prırode v dıle „Nova Heloida (Neuvelle Heloise)“(1756).

Spisovatele a basnıci jako Byron, Ruskin a Goethe se postarali o pokracovanınadsenı pro prırodu a prispeli k neutichajıcımu proudenı cizincu do alpskych oblastı.K tomuto proudu se pridala i aristokracie. Byli to Anglicane, kterı privedli k rozkvetuhorolezectvı (prvnı vystupy na Matterhorn) a kterı jako prvnı zimnı hoste v Davosua St. Moritz roku 1863 zavedli zimnı sporty.

Prumyslovarevoluce =doprava avolny cas

Vyznamny vliv na motivy cestovanı mela prumyslova revoluce, jejız dopady seprojevily i v jinych oblastech lidske cinnosti. Z pohledu cestovnıho ruchu muze byt19. stoletı oznacovane jako prechod od cestovanı k cestovnımu ruchu.

Ve stoletı pary zaznamenala velmi dynamicky rozvoj doprava, a to jak silnicnı, takpredevsım zeleznicnı. Zeleznice byla lacinejsı, rychlejsı a poskytovala jisty komfortcestovanı, cımz prispela k tomu, ze se cestovnı ruch stal jevem, ktery zasahl sirokevrstvy obyvatelstva.

Industrializace mela pozitivnı vliv i na hospodarsky blahobyt spolecnosti. Se zava-denım pevne pracovnı doby doslo k narustu volneho casu obyvatel, a tım se zacalaresit otazka, jak s tımto casem nalozit. Motivem cestovanı se tak stalo uspokojovanıpotreby rekreace, regenerace sil, poznavanı ci uskutecnovanı volnocasovych aktivit.

Cestovnı ruch tak nevznika jen jako touha cestovat a spatrit ruzne zajımavosti, aninenı dusledkem nejakeho migracnıho pudu lidı, ale vznika na zaklade materialnıchpodmınek zivota spolecnosti a jejich vyvoje (Lednicky 2004).

Organizovanezajezdya prvnıcestovnıkancelar

Na konci 19. stoletı a predevsım na pocatku 20. stoletı se do dejin cestovnıho ruchuvyznamne zapsal Anglican Thomas Cook (1809–1892), ktery jako prvnı organizovalskupinove cesty, tzv. hromadne poznavacı zajezdy do ruznych koutu Evropy, pozdejisveta.

V roce 1841 jako prvnı zalozil cestovnı kancelar, ktera dnes patrı mezi spicky vesvete. V temze roce take uskutecnil svuj prvnı hromadny organizovany vylet z Lei-cesteru do Leoghboroughu u prılezitosti otevrenı zeleznicnı trate z Derby do Rugby.Thomas Cook si uvedomil, ze aby primel lidi cestovat, musı jim nabıdnout nejake

46

atrakce. Tuto myslenku tak zrealizoval v roce 1855, kdy usporadal prvnı zahranicnıhromadny zajezd (spıse okruznı jızdu) do Parıze na Svetovou vystavu se zastavkamiv Bruselu, na rece Rynu, v Heidelbergu, v Baden-Badenu a v Strasburku.V dalsıchletech nasledovaly zajezdy do Svycarska (resp. po Svycarsku), Italie a Egypta, a tonejen vlakem a lodı, ale i letadlem (rok 1919).

Turistickypruvodce

Dalsı osobnostı, ktera prispela k rovoji novodobeho cestovnıho ruchu, byl Ne-mec Karl Beadecker (1801–1859), ktery v roce 1827 vydal prvnıho komplexnıhokniznıho turistickeho pruvodce „Cesta po Rynu“. Turisticky pruvodce, ktery melpodobu dnesnıch „bedekru“ a obsahoval vedle standardnıch informacı o kulturne-historickych pametihodnostech take informace o prırode, hospodarskych pomerecha prehled o nabıdce ubytovanı, stravovanı a doprave, a to vcetne jejich cen, vy-sel az v roce 1839. Smyslem vydanı pruvodce bylo zprıstupnit a ulehcit cestovanıi strednım vrstvam obyvatelstva (Heskova 1999).

Klubceskychturistua hromadnezajezdy

Hromadne zajezdy provozoval ve svych pocatcıch take Klub ceskych turistu, kterybyl zalozen v cervnu 1888 v Praze. Jejich prvnı vyprava smerovala, podobne jakov prıpade Thomase Cooka, do Parıze na Svetovou vystavu (1889). Dale nasledovalyzajezdy do Krakova a Tater (1892), o dva roky pozdeji na Island (pozn. „na Islandv te dobe jezdila pouze jedna lod’ za 6 mesıcu a mıstnı doprava byla zajist’ovanav sedlech konıku se stanem a zasobami.“), v roce 1897 do Dalmacie, Cerne Hory aBosny. Clenove klubu cestovali nejen po Evrope, ale take do Afriky (poust’Sahara)ci Ameriky.

Vedle pesı turistiky se vsak rozvıjela i „lyzarska turistika“, tzv. zimnı presuny nalyzıch. Dıky rychle rostoucı popularite lyzovanı se jiz na konci 19. stol. porada velkemnozstvı zajezdu do Krkonos a Jizerskych hor (pozn. nemalou zasluhu na rozvojilyzovanı v Ceskych zemıch ma hrabe Harrach).

3.2.2 20. stoletı

Masovycestovnıruch

20. stoletı je ve znamenı rozvoje masoveho cestovnıho ruchu, ktery se s jistymiprestavkami zpusobenymi politickou a ekonomickou nestabilitou (tj. svetove valkya hospodarske krize) ve svete zacal rozvıjet na zaklade realizace vyse zminova-nych hromadnych organizovanych zajezdu. Poptavka po organizovanych zajezdechpodporena zdokonalujıcı se dopravou (tj. zprıstupnenı letecke dopravy verejnosti avystavba dalnic) vyvolala zvysenou aktivitu v budovanı potrebne doprovodne in-frastruktury (ubytovacı a stravovacı zarızenı apod.) a soucasne byl vyvolan tlak nakvalitu poskytovanych sluzeb.

Charakte-ristikymasovehocestovnıhoruchu

V soucasnosti, uplatnovanım vysledku vedy a techniky v praxi, se predpoklady roz-voje cestovnıho ruchu znacne rozsırily, a to i v dusledku negativnıch vlivu rozvojevyrobnıch sil. Postupujıcı proces urbanizace, tj. koncentrace obyvatelstva, prumyslua dopravy do mestskych sıdel, ma za nasledek odtrhnutı lidı od prırody a zhorsovanızivotnıho prostredı. Uvedene faktory jsou dnes rozhodujıcı z hlediska rozvoje ces-tovnıho ruchu, ktery se stal masovym jevem ve vyspele spolecnosti s hlavnım cılemregenerovat pracovnı schopnost a rozvıjet osobnost cloveka. Masovost se projevujejednak v rustu ucasti obyvatelstva na cestovnım ruchu a jednak v kvalitativnımvlivu cestovnıho ruchu na socioekonomicky rozvoj mest, oblastı a statu. Masovost

47


cestovnıho ruchu je treba spojovat i s pravidelnostı, s jakou ucastnıci cestovnıhoruchu navstevujı urcita mısta, oblasti a staty jako cestovnı cıle.

Dobrodruzstvıa poznanı

Sve mısto vsak ma i individualnı cestovnı ruch, ktery lide realizujı za ucelem dob-rodruzstvı a poznanı novych koncin ve smyslu rozsırenı si znalostı a zkusenostı.Prıkladem muze byt norsky cestovatel Roald Amundsen, ktery v roce 1911 sta-nul jako prvnı clovek na jiznım polu a ktery svymi zazitky popsanymi popularnevedeckou formou rozsıril informacnı zakladnu cestovatelstvı.

3.2.3 21. stoletı

Informacnıtechnologie

Soucasne stoletı je ve znamenı vedy a techniky, ktere se vyuzıva jako nastroj propresnejsı a rychlejsı zpusob uspokojovanı potreb, tedy i pro potreby cestovnıhoruchu. Modernı informacnı technologie umoznujı nejen rychle a relativne levne zıs-kanı kvalitnıch a presnych informacı, ale predevsım dokazı zprostredkovat samotnoupotrebu (sluzbu), napr. rezervovat si zajezd, koupit si lıstek apod.

3.3 Historicky vyvoj cestovnıho ruchu v Ceske republice

Vyvoj cestovnıho ruchu v Ceske republice je mozne rozdelit do trı etap, a to na etapumezi dvema svetovymi valkami, etapu po II. svetove valce do roku 1989 a etapu poroce 1989. Z daneho clenenı je mozne vypozorovat, ze do vyvoje cestovnıho ruchuna nasem uzemı znacne zasahla hospodarska, ale predevsım politicka situace u nas,ktera s sebou prinesla jista specifika, napr. trend chatarenı a chaluparenı.

3.3.1 Mezi dvema svetovymi valkami

CEDOK Stejne jako ve svete i na uzemı Ceske republiky se rozvıjel hromadny cestovnı ruch.Jsou zakladany podniky cestovnıho ruchu, napr. v roce 1920 zahajil svoji cinnostCEDOK (Ceskoslovenska dopravnı kancelar), ktery zaujal prioritnı postavenı v ob-lasti cestovnıho ruchu nejen v tehdejsım CSR, ale zaradil se mezi nejvetsı cestovnıkancelare na svete. Jeho rozsahla cinnost ve zprostredkovanı sluzeb zahrnovala:sıt’ cestovnıch kanceları doma i v zahranicı, zajist’ovanı dopravnıch sluzeb (vlast-nımi prostredky), poskytovanı ubytovanı a stravovanı (sıt’jim rızenych hotelu) atd.(Nemcansky 1999)

Pobytyv prırode –trampinga vodactvı

Dominantnım trendem v cestovnım ruchu v te dobe byl tramping (skautske a tramp-ske hnutı), jakozto forma spıse individualnıho cestovnıho ruchu zamerena na pobytv prırode, tj. z hlediska forem cestovnıho ruchu venkovsky cestovnı ruch. Dalsımtypem venkovske turistiky, ktery se po I. svetove valce rozsıril na uzemı Ceskoslo-venska, byla vodnı turistika (pozn. „v roce 1924 bylo registrovano 253 vodaku“).Stranou nezustalo ani horolezectvı ci vysokohorska turistika a jeskynarstvı.

3.3.2 Po II. svetove valce do roku 1989

Po II. svetove valce se hranice Ceske republiky smerem na zapad uzavrely, cozvedlo predevsım k posılenı domacıho cestovnıho ruchu.

48

V 50. letech zacına era chatarenı a chaluparenı u nas, kdy obyvatele mest opoustejı Chatarenı achaluparenına vıkend sve byty a odjızdejı se „rekreovat“ na venkov. Na pocatku 2. poloviny

70. let melo dle statistik k dispozici (vlastnictvı ci pronajem) chatu ci chalupu vıcenez 10 % domacnostı, kolem roku 1990 temer 20 % domacnostı – pri pomeru4 : 3 ve prospech chat (Slepicka, 1989: 287). Chatarenı a chaluparenı jsou vsak dvaodlisne jevy. Zatımco chaluparenı nijak nezasahuje do prostredı a snazı se spıseo splynutı s prırodou, trend chatarenı vyvolany zivelnou vystavbu novych objektu(chat) v mnohdy nevhodnych lokalitach naopak negativne zatezuje dane prostredı(napr. cerne skladky odpadu, casto nedoresena likvidace odpadnıch vod, hluk apod.).

Hromadnezajezdya zavodnırekreace

Dalsım fenomenem tohoto obdobı byly organizovane hromadne zajezdy, typu za-vodnı rekreace ci rekreace ROH (Revolucnı odborove hnutı). S trochou nadsazkybychom mohli tyto zajezdy ci rekreace dnes povazovat za formu „incentivnıho“cestovnıho ruchu. V te dobe s sebou prinesl tento vysoky podıl vazaneho cestovnıhoruchu rozsahlou vystavbu velkych rekreacnıch komplexu situovanych v atraktivnıprırodnıch lokalitach.

Pasivnızahranicnıcestovnıruch

Protoze zapadnı hranice statu byly „uzavreny“ a administrativnı a politicke zasahystatu (napr. zavedenı vyjezdnı dolozky, devizoveho prıslibu apod.) znesnadnovalyvycestovanı do zahranicı, obcane tehdejsıho Ceskoslovenska mohli vyjet pouzedo tzv. spratelenych zemı (napr. Bulharsko, Rumunsko, Mad’arsko, Vychodnı Ne-mecko, Polsko, Rusko atd.). Z hlediska platebnı bilance cestovnıho ruchu Ceskarepublika realizovala pouze (z 90 %) pasivnı zahranicnı cestovnı ruch.

3.3.3 Po roce 1989

S padem socialistickeho politickeho rezimu po roce 1989 nastaly vyrazne zmeny,ktere mely vyrazny dopad i na cestovnı ruch. Predevsım se otevrely hranice celehosveta – zrusena byla vızova povinnost a uzavren byl bezdevizovy styk – a do Ceskerepubliky zacali proudit zahranicnı turiste a prestoze i Cesi zacali vıce vyjızdet dozahranicı. Ceska republika vsak dlouhodobe vykazuje aktivnı bilanci zahranicnıhocestovnıho ruchu.

Dalsı zmenou byla privatizace a liberalizace trhu, ktera vedla k zakladanı soukro-mych spolecnostı pusobıcıch v oblasti cestovnıho ruchu. Zvysil se pocet ubyto-vacıch zarızenı a cestovnıch kanceları. Soucasne s tımto kvantitativnım narustemmaterialne-technicke zakladny cestovnıho ruchu vsak rovnomerne nerostla kvalitaposkytovanych sluzeb, coz vyvolalo pouze „docasny“ rust zahranicnıch navstevnıku.Narocnejsı pozadavky zakaznıka a rostoucı konkurence i ze zahranicı postupem za-konite vyvolaly redukci poctu soukromych poskytovatelu sluzeb cestovnıho ruchu.A ti, co se na trhu udrzeli, byli donuceni zvysit kvalitu svych sluzeb na urovenodpovıdajıcı zahranicnımu standardu.

3.4 Zakladnı predpoklady vyvoje cestovnıho ruchu

V souhrnu lze konstatovat, ze cestovnı ruch – jakozto komplexnı ekonomicky asocialnı jev, ktery je charakteristicky premıst’ovanım v prostoru a case z duvoduuspokojovanı potreb – se rozvıjel na zaklade nıze uvedenych predpokladu:

49


svoboda pohybu, jako pravo svobodne menit mısto pobytu a volne i nezavislese pohybovat;existence volneho casu, se kterym muze clovek disponovat;dostatecna mıra uspokojenı zakladnıch zivotnıch potreb, ktera umoznilauspokojovat i jine, mene dulezite potreby;existence potencialu cestovnıho ruchu, tj. atraktivnı potencial krajiny pro ces-tovnı ruch, jimz je vyskyt prırodnıch nebo clovekem vytvorenych atraktivitatakovy stupen technickeho rozvoje, ktery umoznil vystavbu potrebnych za-rızenı pro cestovnı ruch, krome jineho take rozvoj dopravy.

Shrnutı kapitolyMotivy cestovanı se menily v prubehu lidskeho vyvoje soucasne s pozadavky uspo-kojovanı potreb. Na uplnem pocatku clovek cestoval, aby prezil. S vyspelostı lidstvase jeho potreby menily a clovek zacal cestovat kvuli obchodu–bohatstvı–dobyvanınovych uzemı–poznanı–zabave, az doslo na potrebu travenı volneho casu, rekreacea regenerace sil. Skutecne pocatky cestovnıho ruchu muzeme datovat od 19. stoletı,ktere znamenalo prulom ve vyvoji spolecnosti. V tomto obdobı se zacaly naplnovatzakladnı predpoklady cestovnıho ruchu, tj. svoboda pohybu osob, existence volnehocasu, mıra uspokojovanı potreb, stupen technickeho rozvoje a v neposlednı rade byl„objeven“ potencial krajiny pro cestovnı ruch.

Samotny vyvoj cestovnıho ruchu v jednotlivych zemı sveta vsak probıhal odlisne, ato podle hospodarsko-politickeho usporadanı, ktere v te ktere zemi bylo realizovano.V teto souvislosti je mozne v ramci historickeho vyvoje cestovnıho ruchu v Ceskerepublice hovorit o trech etapach: etapa mezi dvema svetovymi valkami, etapa poII. svetove valce do roku 1989 a etapa po roce 1989.

Otazky k zamyslenı

1. Ktere obdobı lidske evoluce bylo vyznamne pro rozvoj cestovnıho ruchu?2. Nasli byste v ceske literature nejakeho basnıka, ktery se podobne jako Al-

brecht von Haller basnı Alpy zaslouzil o „propagaci“ ceske krajiny a potazmorozvoj cestovnıho ruchu?

3. Ktery ze zakladnıch predpokladu vyvoje cestovnıho ruchu nenı prımo spojens vyvojem lidstva?

50

jI Objekt a predmet vyzkumu geografiecestovnıho ruchu

jI Hlavnı smery vyzkumu a problemuv geografii cestovnıho ruchu

jI Vnitrnı clenenı systemu rekreacea cestovnıho ruchu

jI Faktory rozvoje a rozmıstenı cestovnıhoruchu

Geografie cestovnıho ruchu

4

4. Geografie cestovnıho ruchu

Cıl kapitoly

V teto kapitole se dozvıte, co je objektem a predmetem geografie cestovnıho ruchu(teorie a metodologie), zıskate prehled o zakladnıch pojmech, dale se seznamıte sestrucnym historickym vyvojem a zamerenım vednıho oboru geografie cestovnıhoruchu. Ukazeme si, jake hlavnı problemy geografie cestovnıho ruchu resı. Pujdezejmena o studium prırodnıch podmınek a rekreacnıch zdroju, prıcin rekreacnıchaktivit obyvatelstva, otazek kratkodobe rekreace obyvatelstva, problemu prostoroveorganice cestovnıho ruchu, o predstavenı zakladnıch koncepcı a prognoz vyvoje ces-tovnıho ruchu a rekreace. V neposlednı rade se seznamıte se zakladnımi predpokladyrozvoje cestovnıho ruchu.


Vyvojgeografiecestovnıhoruchu

Geografie cestovnıho ruchu a rekreace je jednou z nejmladsıch disciplın geografie ama svoje vedecke pocatky ve 30. letech tohoto stoletı. Duvody tak pozdnıho rozvojejsou v samotnem vzniku jevu rekreace, podporena volnym casem. Ten sice sahaaz do staroveku, avsak na svoje skutecne rozsırenı a zhodnocenı musel tento jevcekat dlouha staletı. Teprve v 19. stoletı byl volny cas definovan jako spolecensko-ekonomicka kategorie a stal se predmetem rozsahlejsıch, zejm. sociologickych aekonomickych vyzkumu. A teprve ve 20. letech tohoto stoletı, kdy se ve vetsinevyspelych zemı zkratila a uzakonila delka pracovnı doby a prodlouzila dovolena,muzeme hovorit o skutecnem vstupu volneho casu a rekreace do zivota cele spolec-nosti.

Vyvoj geografie cestovnıho ruchu a rekreace lze analogicky seradit podle rozvojesamotneho zkoumaneho jevu. V tomto smyslu lze vymezit nasledujıcı obdobı vy-zkumu:

predvedecke obdobı (pol. 19. stol. az 1918)zaklad systematickeho zkoumanı (1918–1945)formovanı vedeckeho vyzkumu cestovnıho ruchu, obdobı zakladnıch vy-zkumu a vytycenı hlavnıch smeru dalsıho rozvoje (1945–1960)sociologicke obdobı (1960–1970)obdobı exaktnıch metod a vedecke kritiky (1970–1985)ekonomicke a ekologicke problemy, komplexnı vyzkum (po roce 1985)

4.1 Objekt a predmet vyzkumu geografie cestovnıhoruchu

Predmeta ukolygeografiecestovnıhoruchu

Predmet geografie cestovnıho ruchu je ovlivnen jednak postojem autoru k definicicestovnıho ruchu jako objektu studia a jednak pozadavky, ktere nastoluje rozvojteoretickeho poznanı a rıdıcı praxe. S formovanım definice cestovnıho ruchu zpres-noval i predmet studia geografie cestovnıho ruchu, navzdory tomu je predmet studiasiroky. Napr. S. Sprincova (1975) poklada za predmet cestovnıho ruchu zejmenastudium:

52

predpokladu a lokalizacnıch faktoru cestovnıho ruchu,smeru a rozmıstenı cestovnıho ruchu a jeho rajonizaci,teritorialnıch vztahu, vytvorenych cestovnım ruchem (naprıklad mezi ob-lastmi poptavky a nabıdky),vlivu, kterymi cestovnı ruch pusobı na okolnı prostredı a zivot spolecnosti.

Z takto definovaneho predmetu geografie cestovnıho ruchu vyplyvajı i jejı hlavnıukoly:

studium predpokladu pro cestovnı ruch, predevsım komplexnıho hodnocenızivotnıho prostredı v navstevovanych oblastech, vcetne urcenı jejich kapa-city, studium rozlozenı aktivit a rozmıstenı zarızenı,studium rozmıstenı ucasti na cestovnım ruchu, vymezenı jejı zakonitosti,sledovanı mezioblastnıch vztahu mezi cılovymi a vyslednymi oblastmi, t. j.poptavky a nabıdky, studium smeru cestovnıho ruchu, a to i ve vztahu k tran-zitnım oblastem a etapovym mıstum,vymezenı oblastı cestovnıho ruchu a urcenı jejich typologie,studium vlivu, zpusobenych cestovnım ruchem na prırodnı prostredı, ekono-miku a strukturu oblastı, socialnı strukturu obyvatelstva, vyvoj sıdel a zmenyjejich funkcı,spoluprace s hospodarskou praxı pri vyberu mıst cestovnıho ruchu, jejichklasifikaci, kategorizaci, pri vypracovavanı tras, pri lokalizaci investicı, pribudovanı potrebnych zarızenı a pri delimitaci fondu pro ucely cestovnıhoruchu.

Mezi ukoly geografie cestovnıho ruchu podle S. Sprincove patrı i ty cinnosti, ktere uznesouvisı s geografickym vyzkumem cestovnıho ruchu, ale predstavujı fazi vyuzitıpoznatku geografie cestovnıho ruchu v praxi.

J. Warszynska a A. Jackowski za predmet geografie cestovnıho ruchu pokladajı„analyzu forem a vztahu prostorovych jevu cestovnıho ruchu, a take s tım spo-jenych procesu ovlivnujıcıch prostor“ (1978). Cılem vyzkumu je potom vytvorenıteoretickych zakladu na prijımanı spravnych rozhodnutı nezbytnych pro cılevedomerızenı cestovnıho ruchu pri zohlednenı jeho socialnıch, prostorovych a ekonomic-kych aspektu.

P. Mariot za predmet studia geografie cestovnıho ruchu poklada „vyzkum prosto-rovych aspektu interakcı mezi cestovnım ruchem a krajinou. Cılem geografickychvyzkumu cestovnıho ruchu je urcit zakonitosti vyvoje techto interakcı “ (1983:16).Nejde pritom o jakekoliv premıst’ovanı obyvatelstva, ale jen o takove, ktere je spo-jeno s volnym casem a je motivovane reprodukcı fyzickych a dusevnıch sil cloveka.Predmetem zajmu geografie cestovnıho ruchu jsou potom interakce, ktere ho vy-volavajı nebo kterymi tato zmena mısta pobytu obyvatel pusobı na krajinu (Mariot1983).

Vychazıme-li z vyse uvedeneho predmetu geografie cestovnıho ruchu, pak za jejıhlavnı ukoly lze pokladat:

studium a komplexnı hodnocenı potencialu krajiny pro cestovnı ruch, tj. zpu-sobilost urciteho uzemı poskytnout podmınky pro rozvoj cestovnıho ruchu,

53


vyclenenı a klasifikace oblastı cestovnıho ruchu s ohledem na formy a se-zonnost cestovnıho ruchu a zasady ochrany potencialu uzemı pro cestovnıruch,studium forem, prostorove struktury a zasad rozvoje materialne-technickezakladny s ohledem na optimalizaci funkcı potencialu uzemı pro cestovnıruch,studium a urcenı vlivu cestovnıho ruchu na socialne-ekonomicky charakterdane oblasti s ohledem na zivotnı prostredı, ekonomiku oblasti, socialnıstrukturu obyvatelstva, vyvoj sıdel a zmeny jejich funkcı atd.

Jde pritom o siroke spektrum problemu, ktere se v ramci geografickych vyzkumuresı. Takto formulovany predmet a ukoly geografie cestovnıho ruchu v mnoha ohle-dech doplnujı existujıcı poznatky zakladatelu geografickych vyzkumu cestovnıhoruchu, naprıklad A. Grunthala, H. Posera, ale i pozdejsıch domacıch autoru S. Sprin-cove, J. Havrlanta, V. Gardavskeho, J. Vystoupila, R. Wokouna aj.

Vztahgeografiecestovnıhoruchua jinychdisciplın

Z metodickeho i praktickeho hlediska ma geografie cestovnıho ruchu vyznamnemısto v systemu geografickych disciplın. Tuto pozici geografie cestovnıho ruchu po-suzovali ruznı autori v historickem kontextu odlisne. Naprıklad A. Grunthal (1929)zahrnul otazky cestovnıho ruchu do geografie dopravy, jinı autori do politicke ge-ografie nebo kulturnı geografie, geografie obyvatelstva apod. Jeste v padesatychletech v evropskych zemıch patrila geografie cestovnıho ruchu do aplikovane geo-grafie. Az na zacatku sedesatych let byla pod vlivem rozvoje cestovnıho ruchu a jehovedeckeho zkoumanı zarazena problematika cestovnıho ruchu jako soucast geogra-fie sluzeb s vyraznou tendencı osamostatnenı. Ukoly geografie cestovnıho ruchu,jejı predmet zkoumanı, ktery z nı dela interdisciplinarnı a syntetizujıcı disciplınu,vytvarely podmınky na jejı uznanı jako samostatne geograficke disciplıny.

Pri geografickych vyzkumech cestovnıho ruchu je mozne se setkat s mnohymi prvkyz jinych odvetvı geografie, a to zejmena fyzicke a ekonomicke geografie. Geogra-fove, zkoumajıcı cestovnı ruch, vyuzıvajı i poznatky negeografickych disciplın,zejmena prırodnıch ved (balneologie, klimatologie, ekologie aj.), ekonomickychved (ekonomiky cestovnıho ruchu, ekonomiky oblastı, statistiky cestovnıho ruchu),demografie, urbanizmu, spolecenskych ved (zejmena sociologie), take i historickychved.

Z hlediska poznanı se geografie cestovnıho ruchu opıra o komplexnı vyzkum faktoru,ktere ovlivnujı rozvoj cestovnıho ruchu (prırodnı, socialnı, technicke a ekonomicke).Geografie cestovnıho ruchu je interdisciplinarnı a syntetizujıcı vednı disciplına, jeorganickou soucastı geografickych ved. Z hlediska vyzkumu je vyznamny jejı podılna poznavanı prostorove organizace a funkcnıho systemu clovek–prıroda. Praktickepoznatky vyzkumu geografie cestovnıho ruchu jsou vyznamne zejmena pro uzemnıa prostorove planovanı, ktere vyuzıvajı zejmena jejich analytickou, koncepcnı aprognostickou funkci. Zakladnım teoretickym a metodologickym problemem geo-grafie cestovnıho ruchu je „regionalizace“ cestovnıho ruchu jako formy prostoroveklasifikace.

54

4.2 Hlavnı smery vyzkumu a problemu v geografiicestovnıho ruchu

4.2.1 Teoreticke a metodicke problemy

Jednım z prvnıch je problematika terminologickeho aparatu v geografii cestovnıhoruchu a rekreace (vyznam termınu, pouzıvanı ruznych pojmu apod.). Na tomto mısteuvadıme jen seznam mezinarodne nejpouzıvanejsıch vyrazu.

Druhym a zakladnım problemem je definice objektu vyzkumu a stanovenı hlav-nıch ukolu pro geografii cestovnıho ruchu a rekreace. Naprıklad podle klasickemnichovske socialne geograficke skoly je zakladem analyza prostorove struktury aprocesu v rekreaci a cestovnım ruchu, pricemz jako nositele procesu majı byt videnyruzne socialne geograficke skupiny (K. Ruppert). Francouzstı geografove videli je-den z hlavnıch ukolu geografie cestovnıho ruchu a rekreace ve vyzkumu nabıdkya poptavky. Jeden ze zakladatelu modernı geografie rekreace v USA D. C. Mercervidel hlavnı ukoly v hodnocenı krajiny pro rekreaci a analyze rekreacnı nabıdkya poptavky. Anglicke prace casto podavajı komplexnı a ucebnicova shrnutı pro-blematiky volneho casu, vyznamny akcent je kladen na problematiku rekreace vevenkovskych oblastech (J. A. Patmore, P. Lavery, A. Burkart). Ruska geografickaskola, reprezentovana predevsım V. S. Preobrazenskym a jeho zaky, videla hlavnıukoly v systemovem vyzkumu „teritorialnıch rekreacnıch systemu“ (V.S. Preobra-zenskij 1975). Pro teoreticko-metodologicky rozvoj geografie cestovnıho ruchu arekreace byly take prınosem prace, podavajıcı prehledy o vyzkumu v jednotlivychzemıch a oblastech (zejmena v USA, Velke Britanii, Svycarsku, Francii, Italii, SRN,Polsku, Rakousku).

Ponekud slozitejsı situace je v CR, kde zatım neexistuje vrcholove pracoviste geo-grafie cestovnıho ruchu a rekreace (prakticky jen zastoupenı jednotlivych geografuna vysokych skolach). Podobna situace je i v oblasti ekonomicke problematikycestovnıho ruchu (zde predevsım vyuka na VSE v Praze).

4.2.2 Hlavnı smery vyzkumu v geografii cestovnıho ruchu

Vyzkum prırodnıch rekreacnıch zdroju

Je jednım ze specialnıch odvetvı „geografie zdroju“ a jednım z nejvyznamnejsıchsmeru vyzkumu v geografii cestovnıho ruchu a rekreace. Ve strucnosti lze vymezitnasledujıcı problemove okruhy jejich vyzkumu:

a) studium vyuzitelnosti prırodnıch zdroju a podmınek pro rekreaci

– hodnocenı funkcne prostorove struktury a vhodnosti prırodnıch zdrojupro rekreaci;

– hodnocenı ekologicko-estetickych vlastnostı prırodnıch zdroju;– hodnocenı „komfortnosti“ prırodnıch rekreacnıch zdroju.

b) studium dynamiky a vyvoje prırodnıch rekreacnıch zdroju

– dynamicke vlastnosti (dlouhodobe sezonnı diferenciace ve vyuzitıprırodnıch zdroju v ruznych typech rekreacnıch systemu, kratkodobediferenciace – napr. dennı a vıkendove rekreacnı cykly);

55


– vyvoj prırodnıch rekreacnıch zdroju.

c) studium stability a ochrany prırodnıch rekreacnıch zdroju

Vyzkum a hodnocenı socio-ekonomickych podmınek pro cestovnı ruch

Jednım ze zavaznych problemu je vyzkum hranic a prahovych hodnot, tzv. „poten-cialu rekreativity obyvatelstva“, tj. kvantitativnı a kvalitativnı zjistenı soucasnehostavu a prognoza rekreacnıch naroku obyvatelstva. Metodicka zakladna zde vychazıv odhalovanı vztahu mezi jednotlivymi prvky socioekonomicke sfery, tj. kvanti-fikace vazeb mezi industrializacı, urbanizacı, socioekonomickou a demografickoustrukturou obyvatelstva, zivotnı urovnı, zivotnım prostredım na jedne strane a re-kreacı na strane druhe. Analyzovan je zde take diferenciovany vliv vyse uvedenychfaktoru, a to nejen u velkomestskeho obyvatelstva. Obecne lze tyto faktory podlevlivu jejich pusobnosti sestavit nasledujıcım zpusobem:

– Demograficke faktory– Urbanizacnı faktory– Ekonomicky potencial

Vyzkum a hodnocenı prıcin rekreativity obyvatelstva

Zakladnım problemem pri vyzkumu kratkodobe i dlouhodobe rekreace je zjist’ovanıprıcin rekreacnıch naroku obyvatelstva a dale faktoru a determinant ovlivnujıcıchpoptavku a naroky na rekreaci.

Dalsı skupinou problemu je vyzkum struktury a cinnostı volneho casu podle diferen-ciovanych naroku obyvatelstva. Sem patrı napr. vlivy demografickych determinant(zvlaste starı a postavenı v rodinnem cyklu), socioekonomicke faktory (vzdelanı,charakter a postavenı v zamestnanı, zivotnı uroven). Nezanedbatelnou roli zde hrajıtake vlivy procesu urbanizace, kvality zivotnıho prostredı, nabıdky na intenziturekreace aj.

Problemy kratkodobe rekreace mestskeho obyvatelstva

Vyzkumy problematiky kratkodobe rekreace obyvatelstva jsou obvykle vedeny vedvou casoprostorovych urovnıch. Prvnı z nich je rekreace v mıste bydliste. Vetsinavyzkumu se orientuje na analyzu pobytu a pohybu obyvatelstva na uzemı mesta, ato z pohledu urbanistickych, dopravnıch a sociologickych. K tomu pristupuje takehodnocenı struktury a vyuzitı mestske zelene, parku a lesu, analyza rekreacnı in-frastruktury ve mestech, napr. vybavenost a pritazlivost zabavnıch a sportovnıchzarızenı volneho casu. Od konce 60. let byl nejvetsı zajem geografie soustredenna problematiku kratkodobe (vıkendove) rekreace mimo mesto (blızka, resp. prı-mestska, vzdalena resp. mimomestska rekreace). Z velmi sirokeho spektra pohledugeografu na kratkodobou rekreaci lze uvest dopravnı problematiku, problematikuuzemnı organizace, intenzitu rekreacnıch migracı, rekreacnı infrastrukturu, socioe-konomickou problematiku. Na jedne strane je tak v oblastech poptavky provadenosystematicke hodnocenı ucasti obyvatelstva na kratkodobe rekreaci, hodnocenı ca-sove dostupnosti a dosazitelnosti, jsou projektovany modely prostoroveho sırenıa rozptylu prımestske rekreace, na strane druhe je provaden vyzkum v cılovychnavstevnıch mıstech a oblastech dennı, vıkendove, letnı a zimnı rekreace.

56

Problematika „druheho bydlenı“

Jeden z nejvyznamnejsıch geografickych problemu kratkodobe rekreace, analyzo-vany v geograficke literature jako vyznamny proces prostorove a socialnı difuse(zajem o druhe bydlenı vychazı v naproste vetsine z nejvetsıch mest a sırı se domensıch, ze socialne vyssıch vrstev do nizsıch). Vseobecne je rozsıren nazor, zev evropskych pomerech je druhe bydlenı (chatarenı) ovlivnovano nejvıce urbani-zacnımi procesy, socialnı a demografickou strukturou a tradicı.

V problematice druheho bydlenı je velmi rozsıren vyzkum jeho uzemnıho utva-renı a organizace. U vıkendove chatove rekreace hraje nejvetsı roli vzdalenost.Z evropskych vyzkumu vyplyva, ze rekreacnı objekty jsou lokalizovany povetsi-nou v zazemı mest a velkomest, radius vzdalenosti je umerny velikosti mesta. Zadalsı faktory lokalizace (krome vzdalenosti) lze oznacit zejmena prırodnı atrakti-vitu (voda, relief, les), rekreacnı vybavenost, sıdelnı situaci v navstevnıch mıstech.V neposlednı rade jsou take provadeny analyzy ekonomickeho vlivu druheho byd-lenı na rozvoj venkovskeho prostredı a rekreacnıch mıst. Nejpocetnejsı geografickouliteraturu k problematice druheho bydlenı poskytuje regionalnı vyzkum.

Prostorova analyza cestovnıho ruchu a rekreace

Jeden z nejstarsıch a nejrozsırenejsıch smeru vyzkumu v geografii cestovnıho ruchua rekreace. Po dlouhem obdobı verbalnıch popisu a prvotnıch statistickych evidencınavstevnosti a struktury mıst cestovnıho ruchu se koncem 50. let objevujı pracezamerene na klasifikaci, typologizaci a rajonizaci. Lze zde vymezit tri prostoroveurovne.

Prvnı z nich predstavujı typizace a rajonizace navstevnıch mıst cestovnıho ruchu aregionalnı vyzkumy mensıch uzemnıch celku (hodnocenı vyznamu mıst cestovnıhoruchu, kartograficka znazornenı typu navstevnıch mıst).

Druhym smerem vyzkumu jsou regionalnı analyzy vetsıch uzemnıch celku (oblasticestovnıho ruchu a rekreace), zamerene na analyzu geografickych podmınek proruzne druhy rekreace a na syntezu, tj. regionalizaci zkoumane oblasti.

Tretım smerem vyzkumu jsou rajonizace a regionalizace na celostatnıch az mezi-narodnıch urovnıch. Hlavnımi postupnymi kroky pri uvedenych rajonizacıch jsouvyber vhodnych informacı, zpracovanı rozsahlych souboru dat a kartograficka syn-teza informacı (vysledky jsou casto publikovane v narodnıch atlasech).

Koncepce a prognozy rozvoje cestovnıho ruchu a rekreace

Rychly rozvoj cestovnıho ruchu (nejen domacıho ale i zahranicnıho v celosvetovemmerıtku) vedl postupne k nutnosti zabyvat se nejen soucasnym stavem problemu,ale i jeho prognozou. Geograficky prınos je zde patrny ve vytycenı a resenı hlavnıchproblemu a zejmena v synteze dılcıch koncepcı a prognoz. K nejcastejsım typumprognostickych pracı v uvedene problematice patrı:

prognozy rozvoje kratkodobe rekreace mest a velkomest (diferenciovanerekreacnı naroky obyvatelstva, potreby ploch a zarızenı, dopravnı otazky,apod.);

57


regionalnı koncepce a prognozy (napr. generely rozvoje oblastı, mozne zpu-soby jejich rekreacnıho vyuzitı, naroky na rekreacnı plochy, marketingovestudie budoucı navstevnosti);globalnı prognozy (tendence a trendy rekreacnıch aktivit obyvatelstva, pro-gnozy rozvoje mezinarodnıho turismu v celosvetovem i regionalnım pohledu,resenı informacnıch, ekologickych a dopravnıch problemu spojenych s bu-doucım rozvojem cestovnıho ruchu a rekreace).

4.3 Vnitrnı clenenı systemu rekreace a cestovnıho ruchu

Clenenı rekreace z funkcnıho hlediska

Hlavnımi motivacemi a cıly rekreace, tedy jejımi funkcemi, jsou regenerace fyzic-kych a dusevnıch sil. Existuje vıce moznych variant a funkcnıch projevu, jednım zezakladnıch je clenenı na rekreaci pasivnı a aktivnı.

Pasivnı – odpocinek, cetba, sledovanı televize, rucnı prace, vzdelavanı, tedy aktivityvolneho casu, ktere v uzsım slova smyslu do vlastnı rekreace nezarazujeme, resp.nejsou bezprostredne predmetem geografickeho vyzkumu.

Aktivnı – turistika, mototuristika, sport, rekreacnı cinnosti u vody, zimnı rekreace,chatarenı, zahradkarenı, apod., tedy vlastnı pohybova rekreace

Clenenı rekreace a cestovnıho ruchu z prostoroveho hlediska

Rekreacnı procesy neprobıhajı z hlediska jednotlivych osob. Tım, ze jsou do nichzapojeny masy lidı, dochazı k vytvarenı urcitych prostorovych koncentracı s mono-nebo polyfunkcnım rekreacnım a turistickym vyuzitım. Vytvarene prostory muzemenaprıklad clenit na:

rekreacnı stanoviste (velikost m2 az km2, radova generalizace funkcnıchpodmınek pro rekreaci v uzemnım merıtku 1 : 500 az 1 : 2 000)rekreacnı mikrorajon (km2 az desıtky km2, 1 : 2 000 az 1 : 10 000)rekreacnı rajon (desıtky az sta km2, 1 : 10 000 az 1 : 50 000)rekreacnı zona (sta az tisıce km2, 1 : 50 000 az 1 : 200 000)rekreacnı oblast (tisıce az desetitisıce km2, 1 : 200 000 a vıce)

Prostorove hledisko je nejvyznamnejsım vyjadrenım strukturalnıch vazeb mezi re-kreacı a ostatnımi prırodnımi a spolecenskymi systemy, jakoz i vyjadrenım vazebmezi jednotlivymi druhy rekreacnıch cinnostı.

Clenenı rekreace a cestovnıho ruchu z casoveho hlediska

U casoveho hlediska se jedna o realizovanou, resp. v danych podmınkach o poten-cialne moznou delku rekreace ci cestovnıho ruchu. V zakladnım clenenı hovorımeo rekreaci kratkodobe (kazdodennı nebo vıkendova) a rekreaci dlouhodobe (prazd-niny, dovolena apod.). Pritom rozsah kratkodobe rekreace lze limitovat ve vetsinezemı do 3 dnu, naopak za rekreaci dlouhodobou je povazovana delka nad 5 dnu.

58

4.4 Faktory rozvoje a rozmıstenı cestovnıho ruchu

Faktory rozvoje a rozmıstenı cestovnıho ruchu se z ekonomickeho a geografickehohlediska delı na:

faktory, ktere stimulujı vznik cestovnıho ruchu ve funkci poptavky a klasifi-kujı se jako selektivnı (stimulacnı) faktory,faktory, ktere vytvarejı moznosti pro jeho lokalizaci ve vztahu nabıdky aklasifikujı se jako lokalizacnı faktory,faktory, ktere umoznujı jeho faktickou realizaci a klasifikujı se jako realizacnıpodmınky.

Vzajemne spojenı dvou funkcne odlisnych prostorovych struktur – lokalizacnıcha selektivnıch predpokladu – ma potom za nasledek migracnı charakter cestov-nıho ruchu. Jeho dusledkem je nevyhnutelnost existence realizacnıch predpokladu,ktere spojenı techto dvou statickych polu prostoroveho modelu cestovnıho ruchuumoznujı.

4.4.1 Selektivnı predpoklady rozvoje cestovnıho ruchu

Selektivnı predpoklady se vyznacujı predevsım vlivem na objemove parametryucasti obyvatelstva na cestovnım ruchu, podminujı kvantitativnı a kvalitativnı se-lekci v radach obyvatelstva. Radıme do nich demograficke, urbanizacnı, ekonomickea politicke faktory.

a. Demograficke faktory

Demografickastrukturaobyvatelstva

Diferencujıcı vliv nejen na intenzitu ucasti obyvatelstva na cestovnım ruchu a re-kreaci, ale i na specificke druhy aktivit volneho casu, ma demograficka strukturaobyvatelstva. Jine rekreacnı naroky a preference ma napr. rodina s detmi, mladısvobodnı ci stare obyvatelstvo (tyto faktory jsou zvlaste dulezite v marketingovychstudiıch napr. pri planovanı infrastruktury zarızenı volneho casu v prımestskychrekreacnıch centrech, ubytovacıch kapacit v turistickych strediscıch, vybavenostihotelu apod.).

b. Urbanizacnı faktory

UrbanizaceZakladnım diferenciacnım faktorem v rekreacnı aktivite obyvatelstva je urbanizace.Zcela jine naroky ma venkovske a mestske obyvatelstvo, zejmena na vıkendovourekreaci, at’jiz po strance kvantitativnı ci kvalitativnı. V celoevropskem prumeru senapr. kratkodobe (vıkendove) rekreace ucastnı vıce ci mene pravidelne kolem 40 %mestskeho a jen asi 5–10 % venkovskeho obyvatelstva, rovnez tak druhe bydlenı jevyraznou domenou mestskeho obyvatelstva. Podobnou uroven diferenciace predsta-vuje velikost mesta, jeho funkce a urbanisticko-architektonicky charakter. Urbanis-ticke a sociologicke studie hodnotı za nejvyznamnejsı radovou velikost mesta. Svouroli hraje take socioekonomicka struktura mesta a jeho funkce (vyznamne rozdılyv rekreacnı ucasti a aktivitach volneho casu vykazujı obyvatele mest s dominant-nımi centralnımi funkcemi a vysokym podılem tercieru oproti mestum prumyslovyms vysokou mırou migrace, apod.).

59


c. Ekonomicke faktory

Fondvolnehocasu

Mezi klıcove prvky stimulujıcı rozvoj cestovnıho ruchu patrı dosazena zivotnı uro-ven populace a s nı souvisejıcı objem fondu volneho casu. Ten se odrazı v rustupoptavky po jeho ruznych formach. Ve vyspelych zemıch se pro vetsinu obyva-telstva stava ucast na cestovanı otazkou zivotnıho stylu. Zkracenı pracovnı doby aprodlouzenı dovolenych umoznuje zapojovat do cestovnıho ruchu stale vetsı pocetobyvatel, vzdalenejsı i nove oblasti.

d. Politicke faktory

Mezinarodnıa vnitro-politickasituace

Mezi zakladnı politicke faktory stimulujıcı rozvoj cestovnıho ruchu patrı obecnemırove usporadanı sveta bez valecnych konfliktu, ve vztahu k jednotlivym zemımpak jejich vnitropoliticka situace a charakter politickeho systemu.

Krome techto objektivnıch faktoru ovlivnuje rozhodnutı obyvatel k ucasti na ces-tovnım ruchu rada psychologickych pohnutek. Vyznamnou roli zde hraje reklama apropagace, ktere majı vliv na vytvarenı mondennosti a modnosti nekterych strediseka oblastı.

4.4.2 Lokalizacnı predpoklady rozvoje cestovnıho ruchu

Lokalizacnı predpoklady rozvoje cestovnıho ruchu majı ve vztahu k jeho rozvojidruhotny vyznam. Rozhodujıcı postavenı vsak zaujımajı pri konkretnı lokalizacijeho realizace, bez ohledu na to, zda jsou prırodnıho nebo spolecenskeho charak-teru. Rozhodujı o funkcnım vyuzitı konkretnı oblasti cestovnım ruchem z hlediskaprırodnıch moznostı a charakteru a kvality spolecenskych podmınek ci atraktivit.V souhrnu tvorı „fyzickou“ a objektivnı zakladnu pro uspokojovanı poptavky azakladnı schema pro uzemnı usporadanı realizace cestovnıho ruchu ve vnitrostat-nım i mezinarodnım merıtku. V zasade vsak poskytujı jen urcite moznosti (v tomtosmyslu hovorıme o potencialu cestovnıho ruchu). O jejich vyuzitı z hlediska ces-tovnıho ruchu rozhodujı selektivnı faktory a realizacnı podmınky.

Prırodnı predpoklady rozvoje cestovnıho ruchu

Prırodnı predpoklady majı ve vztahu k rozvoji cestovnıho ruchu vyznam v tom,ze jsou stacionarnı, do znacne mıry konstantnı a uplatnujı se zpravidla v plosnerozsahlejsıch arealech. Svym charakterem vytvarejı predpoklady pro jeho konkretnıformy i prıpadnou rajonizaci. Atraktivity jsou jednotlive prırodnı zvlastnosti, jejichzojedinelost a exotika cinı konkretnı oblast pro cestovnı ruch pritazlivejsı. Mezizakladnı komponenty prırodnıch predpokladu patrı: relief a morfologicke pomery,klimaticke pomery, hydrologicke pomery a rostlinstvo a zivocisstvo.

Relief a morfologicke pomery

Relief Relief je zakladnım strukturnım prvkem prırodnıch rekreacnıch zdroju. Povrchovetvary reliefu (morfologicky charakter krajiny) umoznujı ruznorode funkcnı vyuzitıpro rekreaci. Relief nejvıce podminuje vyskyt a lokalizaci rady ostatnıch prırodnıchrekreacnıch prvku napr. rıcnı sıte, vegetacnıho krytu, hospodarskeho vyuzitı uzemı,rozmıstenı sıdel apod.

60

Relief, ktery tvorı soubor veskerych povrchovych forem prırodnıho prostredı, jejednou z hlavnıch prırodnıch podmınek formujıcıch atraktivnost krajiny z hlediskacestovnıho ruchu. Je vysledkem pusobenı exogennıch a endogennıch sil. V soucas-nem obdobı ho intenzivne modeluje clovek.

Z jednotlivych charakteristik ci prvku reliefu jsou z hlediska vyberu a realizacerekreacnıch a turistickych aktivit uvadeny zpravidla jako nejvyznamnejsı:

formy povrchu (urcujı zakladnı typ rekreacnıho vyuzitı)vyskova polohavertikalnı clenitost reliefu (sklonitost, reliefova energie)horizontalnı clenitost reliefu (hustota rıcnı sıte, delka udolı)expozice

Z uvedenych charakteristik ma na rekreacnı vyuzitı nejvetsı vliv relativnı vertikalnıclenitost reliefu (podstatne ovlivnuje celkovy charakter krajiny), ktera vyznamneovlivnuje estetickou hodnotu a celkovy vzhled krajiny. Patrı k dulezitym ukaza-telum vhodnosti uzemı pro turistiku a zimnı sporty. Ruznorodost krajiny a jejıpritazlivost pro cestovnı ruch zavisı na pestrosti reliefu. Pestrejsı relief s velkouenergiı ma prıznivejsı predpoklady na vyuzitı krajiny z aspektu cestovnıho ruchujako monotonnı relief s malou energiı.

Jako dulezite kriterium pro vyjadrenı vhodnosti uzemı pro cestovnı ruch poprıpaderelativnı vyskove clenitosti uzemı lze povazovat strednı uhel sklonu reliefu. Tytoudaje jsou dulezite zejmena pro turistiku a lyzovanı.

Horizontalnı clenitost v morfologii nası krajiny neovlivnuje podmınky pro cestovnıruch tak jako vertikalnı clenitost reliefu. Vyznamnym zpusobem se uplatnuje v prı-morskych rekreacnıch oblastech, a to nejen v Evrope (Jadranske, Egejske, Ligurske,Cerne more), ale i mimo Evropu (Afrika, Severnı Amerika, Karibska oblast a Ti-chomorske ostrovy). Horizontalnı clenitost reliefu je zde uzce spjata s clenitostımorskeho pobrezı.

Geomor-fologickeprvkyreliefu

Pri urcenı rekreacnıho potencialu je treba brat v uvahu geologickou stavbu uzemıve vztahu k jejı atraktivnosti. Na geologicke stavbe horskych oblastı a jejich geo-morfologickeho vyvoje zavisı vznik, charakter a rozmıstenı nekterych geologicko-morfologickych prvku reliefu, ktere se oznacujı jako formy reliefu. Z hlediska ces-tovnıho ruchu jsou atraktivnı (P. Mariot, 1983), zvysujı pritazlivost daneho uzemı.

Mezi zakladnı prvky reliefu patrı atraktivnı utvary geologicko-geomorfologickehocharakteru jako jsou skalnı mısta vytvorene cinnostı exogennıch cinitelu v pıskov-covych a vapencovych skalach a predevsım krasovy relief.

Klimaticke pomery

Podnebıa klima

Klimaticke pomery patrı rovnez mezi zakladnı prırodnı predpoklady pro rekreaci.Pri hodnocenı rekreacnıch predpokladu urciteho regionu je treba zohlednit zejmenaklima, jako jednu z nejvyznamnejsıch slozek prırodnıho prostredı. Naroky na kvalituklimatickych faktoru z hlediska cestovnıho ruchu jsou dulezite, daleko dulezitejsınez pri posuzovanı vhodnosti podmınek uzemı pro ostatnı hospodarskou cinnost.

61


Vliv podnebı na rekreacnı vyuzitı uzemı je mozne posuzovat ze dvou zakladnıchhledisek:

– pusobenı horizontalnı a vertikalnı zonalnosti podnebı na Zemi (z hlediskahorizontalnı zonalnosti ma nejintenzivnejsı rekreacnı vyuzitı subtropicky amırny pas, vertikalnı zonalnost se nejvyrazneji projevuje v mırnem pasmu,kde predevsım ovlivnuje predpoklady pro zimnı sporty a rekreaci a rozsirujeturistickou sezonu)

– pusobenı klimatickych prvku v konkretnım uzemı ci lokalite, tedy pusobenımikroklimatickych, resp. mezoklimatickych podmınek (napr. prumerna tep-lota, pocet letnıch a tropickych dnı, srazkove pomery a jejich sezonnı a dennıchod, pocet dnı se snehovou pokryvkou, vyska snehove pokryvky, delka slu-necnıho svitu, relativnı vlhkost vzduchu, inverze, oblacnost, vıtr, vyskyt mlh,apod.)

Hydrologicke pomery

K nejvyznamnejsım prvkum prırodnıho rekreacnıho potencialu patrı vodstvo (pre-devsım more, jezera, vodnı nadrze, reky). Hydrologicke podmınky majı jeden z roz-hodujıcıch vlivu na lokalizaci, urcenı rozsahu, intenzity a smeru turistickych proudua rekreacnıch pobytu (napr. v CR je vıce nez 40 % rekreacnı ubytovacı zakladnysoustredeno kolem vodnıch ploch a toku, v Chorvatsku vıce nez 75 % ubytovacıchkapacit lezı u more, ve Francii kolem 55 %, v SRN temer 40 %).

Povrchovevody

Ze vsech povrchovych vod ma nejvetsı vyznam more, ktere je vyuzıvano predevsımpro dlouhodobe rekreacnı pobyty. More ma zpravidla vedoucı postavenı v domacımcestovnım ruchu i u zemı s mene vhodnymi klimatickymi podmınkami. Reky a vni-trozemske vodnı plochy jsou vyuzıvany prevazne pro kratkodobou rekreaci (zvlastevıkendovou v blızkosti velkych mest a aglomeracı). Stojate i tekoucı vody umoz-nujı krome koupanı i provozovanı rady vodnıch sportu, rybolov, vodnı turistiku.Na intenzitu vyuzıvanı povrchovych vod ma rovnez velky vliv jejich geografickapoloha.

Povrchove vody se podılejı na liniovem rozmıstenı cestovnıho ruchu. Spolu s tep-lotou jsou dulezitym lokalizacnım cinitelem. Podporujı rozvoj cestovnıho ruchuv letnı sezone u more, v okolı vodnıch toku, prırodnıch a umelych vodnıch nadrzı.Tato situace je typicka pro teple mesıce roku v mırnem a subtropickem pasmu.

More Hlavnım reprezentantem povrchovych vod je more, ktere samo o sobe je atraktivnımprvkem prırodnıho prostredı prımorskych krajin. Vyuzıva se predevsım na dlouho-dobe pobyty. Poskytuje mnoho moznostı rekreacnı cinnosti (koupanı), rekreacnıchsportu (jachting, surfing) a kulturne-poznavacı cinnosti. O vyznamu tohoto prvkusvedcı fakt, ze napr. Stredozemnı more vaze na sebe temer polovinu celkovehoevropskeho cestovnıho ruchu.

Podobne, jako pri morskych plazıch, dominuje letnı rekreace take pri vetsıch vnitr-nıch jezerech, umelych vodnıch nadrzıch a rekreacne a sportovne vyuzitelnychrekach.

62

Jezera jsou prirozene vodnı plochy ruzneho tektonickeho, krasoveho, sopecneho Jezeraanebo jineho puvodu. Jejich rekreacnı vyuzitı zavisı na geograficke poloze a pre-devsım na klimatickych pomerech daneho mısta (vyrazne se uplatnuje vertikalnızonalita). Prevazne se vyuzıvajı na vıkendovou rekreaci, vodnı sporty a rybolov.

Umelevodnınadrze

Znacny vyznam majı pro cestovnı ruch vnitrozemskych statu umele vodnı nadrze.Z hlediska vzniku a funkcnosti je delıme na prehradnı nadrze a rybnıky. Prehradnınadrze vybudovane s cılem ruzneho hospodarskeho vyuzitı (energeticke, dopravnı,zavlazovacı, retencnı) majı velky vyznam na rozvoj dlouhodobe, ale take kratkodobe(vıkendove) rekreace s vyjimkou vodnıch nadrzı vybudovanych na ucely zasobovanıpitnou vodou. Nektere nadrze byly postaveny jen na rekreacnı ucely (ucelove).Prehradnı nadrze tohoto typu patrı k nejatraktivnejsım mıstum letnı rekreace u vody,kde mimo vodnı plochy jejich zajımavost umocnuje okolnı zalesnena krajina. Vıcereprehradnı nadrze u nas jsou turisticky predimenzovane (husta zastavba rekreacnıchzarızenı vseho druhu, neunosne stavy navstevnıku). Z naseho uzemı jsou to naprıkladLipno a Slapy.

Do druhe skupiny vodnıch nadrzı patrı rybnıky vybudovane na chov ryb. Patrı kekladnym prvkum konfiguracı terenu. Majı podıl nejen na specifickem charakterukrajiny, ale ovlivnujı uzemı hlavne klimaticky (jiznı Cechy). Pro ucely rekreacejsou vhodne rekreacnı rybnıky.

Vodnıtoky

Reky se zpravidla uplatnujı v uspokojovanı kratkodobych forem cestovnıho ruchu(v zazemı mestskych aglomeracı), prıpadne ve forme vodnı turistiky. Atraktivnostvodnıch toku zvysujı nektere vodnı utvary, mezi ktere patrı kanony a vodopady, kterese v konkretnı situaci mohou stat primarnım zdrojem pritazlivosti. Atraktivitouprvnıho radu jsou vodopady (Niagarske, Yosemitske, Viktoriny, vodopady rekyKrky a Imatranske vodopady ve Finsku). Jsou to vyrazne stupne na profilu vodnıhotoku. Vznikajı na styku geomorfologicky ruzne odolnych hornin. Majı charaktermezinarodnıch atraktivit.

K turisticky vyhledavanym castem krajinnych celku patrı meandry rek. Pod tımtopojmem rozumıme odchylku vodnıho toku od primarnıho smeru ve forme oblouku.

Meandry jsou vysledkem bocnı eroze vodnıch toku. Volne meandry se tvorı v plo-chych rovinatych usecıch rek. Reky tu meandrujı ve vlastnıch naplavech. K vyhlou-benym meandrum, zarezanym hluboko do skalnıho podkladu, patrı napr. meandryrek Vltava a Jihlava.

Vaznym problemem cestovnıho ruchu na morskych plazıch, ale i vnitrnıch vodnıchplochach, se v soucasnosti stava jejich stoupajıcı znecistenı prumyslovym odpadem,namornı a rıcnı dopravou, tezbou nerostnych surovin v pobreznım pasmu (ropa,zemnı plyn, tezba soli). Negativne se to odrazı ve snizujıcı se kvalite vod a muzemıt vazne dusledky v dalsım rozvoji vnitrnıho a mezinarodnıho cestovnıho ruchu.

Podzemnıvody

Podzemnı vody ovlivnujı rekreacnı vyuzitı krajiny v okolı mısta sveho vystupuna povrch, tj. pramenu. Jejich vyznam zalezı predevsım na mineralnım slozenı,teplote a forme vyveru vody. Rozvoj dlouhodobe rekreace a turistiky s pomernevyrovnanym rocnım prubehem navstevnosti podminujı mineralnı prameny, hlavnetermalnı (lazne).

63


Prameny a jejich jednotlive typy (sut’ovy, svahovy apod.) muzeme charakterizovatchemickym slozenım (kyselky, sıranove, zemite), teplotou, lecivymi ucinky, vydat-nostı pramene v litrech za sekundu, stalostı vyveranı a formou vyveranı podzemnıvody.

Nejvetsı vliv na rozvoj cestovnıho ruchu majı termalnı mineralnı prameny, jejichzhospodarske vyuzitı podnıtilo rozvoj specifickeho druhu cestovnıho ruchu – lazen-stvı. Termalnı prameny pozitivne ovlivnujı potencialnı rekreacnı hodnotu uzemı tım,ze podminujı vystavbu otevrenych a krytych termalnıch koupalist’na rekreaci.

Predmetem zajmu cestovnıho ruchu se stavajı take prameny vyverajıcı ze zemeatraktivnım zpusobem (gejzıry v sopecnych oblastech, vyveracky v krasovych uze-mıch, vyvery mineralnıch vod v travertınovych kopach, umela navrtane artezskestudny atd.).

Rostlinstvo a zivocisstvo

Rostlinstvo Rostliny jsou dulezitou slozkou prırodnıho prostredı, ktere vyznamnym zpusobemovlivnujı fyziologii krajiny. V porovnanı s ostatnımi komponenty lokalizacnıchpredpokladu cestovnıho ruchu, vyznam teto slozky na jeho rozmıstenı nenı takvyrazny. Pro funkcnı vyuzitı krajiny ma z tohoto aspektu celkove pozitivnı vliv.Z hlediska cestovnıho ruchu je nejvyznamnejsım fytogeografickym faktorem les. Jevyraznym krajinnym prvkem, zejmena v morfologicky clenitem terenu. V oblastech,ktere nevynikajı jinymi prırodnımi pozoruhodnostmi, je les jedinym predpokladempro jejich rekreacnı vyuzitı. Pri hodnocenı rekreacnı vyuzitelnosti fytogeografickychpredpokladu sledujeme predevsım charakter lesnıho porostu, druhovou skladbu les-nıch spolecenstvı, charakter i druhove slozenı nizsıch rostlinnych pater a celkovouhodnotu lesnıch ploch.

Zivocisstvo Zivocisstvo ma pro rekreaci z uvedenych prırodnıch predpokladu nejmensı vyznam.Uplatnuje se hlavne pro specialnı rekreacnı cinnosti, predevsım jako moznost lovuzvere a rybolovu. Pri hodnocenı rekreacnı vyuzitelnosti uzemı se zpravidla vyme-zujı lovecke a rybarske revıry, prıpadne s urcenım obdobı povoleneho odstrelu cirybolovu.

Kulturne-historicke predpoklady rozvoje cestovnıho ruchu

Druhou slozkou komplexu lokalizacnıch predpokladu cestovnıho ruchu jsou kultur-ne-historicke predpoklady. Svym charakterem se odlisujı od predpokladu prırodnıch,vznikly totiz cinnostı cloveka. Na rozdıl od arealoveho nebo linioveho usporadanıprırodnıch aktivit je pro tuto skupinu atraktivit charakteristicke bodove rozmıs-tenı. Kulturne-historicke predpoklady zahrnujı takove atraktivity cestovnıho ruchu,ktere svou hodnotou pritahujı urcity okruh navstevnıku, pricemz samy o sobe vy-stupujı jako soucast potencialu krajiny a urcujı smery jejich funkcnıho vyuzıvanı.Vyznam a vyuzitelnost kulturne-historickych danostı se stupnuje, jsou-li lokalizo-vane v prostorech funkcne vyuzıvanych jinymi formami cestovnıho ruchu. V turis-ticky atraktivnıch oblastech, ktere se vyuzıvajı na dlouhodobou rekreaci, kulturnıa historicke objekty plnı z hlediska cestovnıho ruchu funkci sekundarnıho cinitele.Doplnujı atraktivitu prırodnıho razu (prırodnı krasy), resp. ciste rekreacnıho (kou-panı, lyzovanı atd.). Na zaklade kvalitativnıch kriteriı rozdelujeme kulturne-histo-ricke predpoklady na tri podskupiny:

64

kulturne-historicke pamatkykulturnı zarızenıspolecenske akce

Kulturne-historicke pamatky

Kulturne--historickepamatky

V ramci komplexu lokalizacnıch kulturne-historickych predpokladu ma tato pod-skupina nejvetsı vyznam. Kulturne-historicke pamatky majı v motivaci cestovnıhoruchu specificke mısto. Patrı k tem faktorum, ktere majı vyznamny vliv na mi-gracnı pohyby za poznavanım a poucenım v mezinarodnım i domacım cestovnımruchu. Jejich prostrednictvım se ucastnıci cestovnıho ruchu seznamujı s historiı,architekturou, technickymi pamatkami a kulturou konkretnıch uzemı.

Napr. E. Sulavıkova (1973) historicko-geograficke pamatky rozclenila na:

architektonicketechnickenarodne-historickelidova architekturaprırodnı

Nejpritazlivejsımi kulturnehistorickymi pamatkami jsou architektonicka dıla. Za-hrnujeme k nim umeleckohistoricke pamatky stavitelskeho charakteru, jako jsoumestske historicke celky, hrady, zamky, sakralnı stavby apod.

Kulturnı zarızenı a kulturnı akce

Kulturnızarızenı

Tyto komponenty komplexu kulturnehistorickych predpokladu jsou velmi pestre ajejich uloha v cestovnım ruchu je rozdılna. Radıme sem predevsım muzea, galerie,divadla, hvezdarny a skanzeny. Nejdulezitejsı z nich jsou muzea a galerie. Mezi sve-toznama muzea patrı napr. Britske muzeum v Londyne, Muzeum cloveka v Parızi,Narodnı muzeum v Atenach, Oceanograficke muzeum v Monaku, Ruske muzeumv Petrohrade, Pergamon v Berlıne, Zeleny sklep v Drazd’anech. Z galeriı lze jme-novat napr. parızsky Louvre, Narodnı galerie antickeho umenı v Rıme, madridskePrado ci Galerie Uffizzi a Pitti ve Florencii.

Spolecenske akce (udalosti)

Tretı podskupinu kulturne-historickeho potencialu predstavujı spolecenske akce(udalosti), ktere plnı spolecenskou funkci a zahrnujı vedle kulturnıch a sportovnıchakcı i kongresove a veletrznı akce a v neposlednı rade i akce spojene s lidovymitradicemi.

4.4.3 Realizacnı predpoklady pro rozvoj cestovnıho ruchu

Realizacnı predpoklady umoznujı svou existencı vlastnı uskutecnenı cestovnıhoruchu a rekreace. Vyznam realizacnıch predpokladu spocıva v jejich schopnostivytvaret spojovacı clanek a prostorovou konkretizaci vztahu mezi oblastmi, resp.centry zajmu o rekreaci (poly nabıdky) a cılovymi mısty, resp. oblastmi rekreace(nabıdka). Na tomto obecnem a zjednodusenem prıstupu je zalozena vetsina studiızabyvajıcıch se analyzou potencialu cestovnıho ruchu a rekreace. Naprıklad podle

65


P. Mariota se tyto vztahy realizujı prostrednictvım komunikacnıch predpokladu amaterialne-technickou zakladnou cestovnıho ruchu.

Materialne-technicka zakladna

Materialne--technickazakladna

Pod pojmem materialne technicka zakladna cestovnıho ruchu a rekreace chapemevsechna zarızenı, ktera umoznujı nebo podporujı jejich rozvoj. Nekterı autori zahr-nujı pod materialne technickou zakladnu prakticky vsechna zarızenı terciernı sfery,jinı zase tuto zakladnu vymezujı jen jako soubor zarızenı, ktera bezprostredne uspo-kojujı a slouzı turistum a rekreantum. My budeme pod nazvem materialne technickazakladna chapat tato zarızenı:

ubytovacı zarızenı,stravovacı zarızenı,sportovne rekreacnı a zabavnı zarızenı,dopravnı zarızenı s vyraznou rekreacnı funkcı (vleky, lanovky apod.).

Dopravnı predpoklady

Doprava Dopravnı sıt’ a dopravnı prostredky patrı k zakladnım predpokladum prostoroverealizace a rozvoje cestovnıho ruchu a rekreace. Hodnocenı dopravnıch pomeru seopıra o analyzu rozmıstenı komunikacnıch sıtı a o rozbory dostupnosti turistickych arekreacnıch mıst a oblastı. V evropskych pomerech majı vyznam predevsım analyzydopravnı propustnosti vıkendoveho rekreacnıho cestovnıho ruchu a casova dosazi-telnost atraktivnıch rekreacnıch oblastı (more horske oblasti). Specificky vyznamma doprava u mezinarodnıho turismu.

Shrnutı kapitoly

Geografie cestovnıho ruchu je interdisciplinarnı a syntetizujıcı vednı disciplına.Pri geografickych vyzkumech cestovnıho ruchu je mozne se setkat na jedne stranes mnohymi prvky z jinych odvetvı geografie (fyzicke a ekonomicke geografie), nastrane druhe s vyuzitım poznatku i negeografickych disciplın (ekologie, ekonomie,demografie, sociologie a dalsı). Geografie cestovnıho ruchu je organickou soucastıgeografickych ved. Hlavnım, a rekneme tradicnım predmetem vyzkumu geografiecestovnıho ruchu je identifikace, hodnocenı a klasifikace predpokladu rozvoje ces-tovnıho ruchu v uzemı a v navaznosti na to pak problem „regionalizace“ cestovnıhoruchu jako formy prostorove klasifikace. Dalsımi problemovymi oblastmi vyzkumugeografie cestovnıho ruchu je problematika „druheho bydlenı “ a zkoumanı vlivucestovnıho ruchu na zivotnı prostredı (v sirsım vymezenı na geograficke prostredı).

Mezi faktory, ktere ovlivnujı prostorove usporadanı cestovnıho ruchu patrı selek-tivnı, lokalizacnı a realizacnı cinitele. Zatımco lokalizacnı primarne definujı poten-cial cestovnıho ruchu v uzemı, pak realizacnı faktory vytvarejı predpoklady pro jehovyuzitı. Za selektivnı faktory povazujeme ty cinitele, ktere ovlivnujı poptavku pocestovnım ruchu.

66

Otazky k zamyslenı

1. Srovnejte prıstupy jednotlivych autoru k definovanı predmetu vyzkumu ge-ografie cestovnıho ruchu.

2. Vymezte zakladnı ukoly vyzkumu geografie cestovnıho ruchu.3. Popiste vztah mezi jednotlivymi faktory rozvoje cestovnıho ruchu.4. Jake jsou zakladnı komponenty prırodnıch a kulturne-historickych predpo-

kladu rozvoje cestovnıho ruchu?Jake cinitele ovlivnujı poptavku po cestov-nım ruchu?

5. Uved’te prıklady realizacnıch faktoru rozvoje cestovnıho ruchu.

67


68

jI Tradicnı statistika cestovnıho ruchu

jI Nedostatky statistiky cestovnıho ruchua jejich eliminace

jI Prognozy a budoucı vyvoj cestovnıhoruchu

jI Statistika cestovnıho ruchu v Ceskerepublice

Statistika v cestovnım ruchu

5

5. Statistika v cestovnım ruchu

Cıl kapitolyTato kapitola prinası vyklad dvou navzajem propojenych problemovych okruhu.Zatımco v casti venovane statistice cestovnıho ruchu se seznamıte se zakladnımimetodami statistickeho zjist’ovanı projevu cestovnıho ruchu, v casti druhe se dozvıtejakym zpusobem tyto projevy zobrazovat a prezentovat.


5.1 Tradicnı statistika cestovnıho ruchu

Jak poznamenava P. Bernecker, kazdy jev naseho zivota, ktery muzeme vyjadritcıselne, muzeme i merit. Vyjimkou nenı ani cestovnı ruch zejmena proto, ze dosahujevysoky stupen zevseobecnenı.

Ankety –vyzkumtrhucestovnıhoruchu

Jestlize jsme cestovnı ruch charakterizovali jako fenomen zmeny mısta pobytu,ktery prımo zavisı od mobility jedince, ma kvantifikace turistickych proudu zvlastnıvyznam, i kdyz je dost problematicka. Pri evidenci subjektu cestovnıho ruchu rozli-sujeme tradicnı statistiku cestovnıho ruchu a zjist’ovanı pomocı ankety pri vyzkumutrhu cestovnıho ruchu.

Princippozorovanıa pocıtanısubjektu

Tradicnı statistika cestovnıho ruchu je zalozena na principu pozorovanı a pocıtanısubjektu, ktere se zucastnujı cestovnıho ruchu. Jde o globalnı statistiku, to znamenao rozsahle anebo mene dokonale zjistenı pohybu ucastnıku cestovnıho ruchu v urci-tem case a mıste. Tradicnı statistika tvorı opak metody reprezentativnıho nahodnehozjist’ovanı a umoznuje zevseobecnit dosahnute vysledky.

Kvantitativnıudaje

Metoda se opıra o kvantitativnı udaje, kdy subjekt cestovnıho ruchu je zakladnıstatistickou jednotkou. Takova statistika muze zachytit jen formalnı znaky ucastnıkucestovnıho ruchu jako je pocet, narodnost, trvale bydliste, delka pobytu v krajineanebo v urcitem mıste, prıpadne i pouzity dopravnı prostredek. Tento zpusob merenıneumoznuje zachytit individualitu anebo kvalitativnı znaky ucastnıka cestovnıhoruchu. Tradicnı statistika se opıra o hypotezu prumerneho ucastnıka cestovnıhoruchu. Jednotlive vlastnosti a nazory subjektu cestovnıho ruchu nemuze tento druhstatistiky vyjadrit.

Vyhodou teto metody je, ze subjekt cestovnıho ruchu nenı znepokojovany zadnymiotazkami a anketami.

5.1.1 Metody tradicnı statistiky cestovnıho ruchu

Rozeznavame dve metody tradicnı statistiky cestovnıho ruchu, a to metodu zkou-manı (evidence ucastnıku) a tzv. metodu (evidence) mısta pobytu.

Metoda zkoumanı

Tato metoda zachycuje ucastnıky cestovnıho ruchu pri prechodu hranic. Turistickeproudy se v tomto prıpade evidujı v prubehu zmeny mısta pobytu. Porovnanımpoctu prıchodu a odchodu muzeme zjistit delku pobytu ucastnıku cestovnıho ruchuv urcitem mıste.

70

Metoda mısta pobytu

Druhou metodou je tzv. metoda mısta pobytu, jejız podstata je ve zjist’ovanı poctuucastnıku cestovnıho ruchu prımo v mıste pobytu, napr. zaregistrovanych v ubyto-vacıch zarızenıch. Tato metoda umoznuje zachycenı dvou velicin v urcitem mıste:prıchody a prenocovanı. Z podılu poctu prenocovanı a prıchodu vypocıtame pru-mernou dobu pobytu v danem zarızenı. Poznanı poctu prenocovanı v ruznych uby-tovacıch zarızenıch umoznuje podstatne lepsı urcenı jak ekonomickych vlivu takprıchodu navstevnıku. S ohledem na rozdıly ve vykazovanı struktury turistickychproudu cestovnıho ruchu, tak i techniky statistiky nenı mozne tyto metody porovnat.

Vyhodymetodymıstapobytu

Podle H. P. Schmidhausera, ktery povazuje anketnı zjist’ovanı v domacnostech a mezituristy za dulezity doplnek statistiky cestovnıho ruchu, jsou nejdulezitejsı prednostistatistiky cestovnıho ruchu na zaklade metody mısta pobytu v porovnanı s metodouevidence ucastnıku cestovnıho ruchu pri prechodu hranic v tom, ze na zaklade tetometody je mozne:

presne lokalizovat cestovnı ruch v ramci statu,zachytit frekvenci nejen zahranicnıch, ale i domacıch ucastnıku cestovnıhoruchu,videt rozdelenı frekvence v ruznych kategoriıch a trıdach ubytovacıch zarı-zenı,vypocıtat prumerny pocet prenocovanı v jednotlivem ubytovacım zarızenı,pricemz tento prepocet by mohl odpovıdat prumerne delce pobytu ucastnıkacestovnıho ruchu v danem mıste (vymena hotelu behem pobytu v jednommıste nenı casta),zıskat udaje o prumernem vyuzitı ubytovacı kapacity.

Vyjadrenıvyuzitıubytovacıkapacity

Rocnı vyuzitı kapacity vypocıtame ze vztahu:

Vyuzitı ubytovacı kapacity v % =pocet prenocovanı×100

pocet luzek×365

Nevyhodymetodymıstapobytu

Nedostatky metody mısta pobytu v porovnanı s metodou evidence ucastnıku ces-tovnıho ruchu pri prechodu hranic lze spatrovat v tom, ze:

neumoznuje zjistit presny pocet cizincu, kterı pricestujı do zeme (pozn. chybırekreanti);nenı mozne zjistit delku pobytu cizincu, pouze delku pobytu v jednotlivychubytovacıch zarızenıch;neumoznuje zachytit pocet cizincu, kterı prenocujı u prıbuznych a znamychnebo v nekterych tzv. parahotelovych ubytovacıch zarızenıch – ty statistikanezachycuje nebo podchycuje pouze castecne;neumoznuje zachytit ty ucastnıky cestovnıho ruchu ze zahranicı, kterı na-vstıvı zemi jen jako navstevnıci (pozn. ty neudava zadna statistika).

Dulezite je, ze obe metody zachycujı nejen ucastnıky rekreacnıho cestovnıho ruchu,ale i ucastnıky kongresu, obchodnıch cestujıcıch a cestujıcıch z jinych duvodu.

Vyuzitımetod

Jednotlive zeme pouzıvajı ruzne metody. Naprıklad metoda evidence ucastnıku ces-tovnıho ruchu pri prechodu hranic se pouzıva v Kanade, USA, Irsku, Velke Britanii,

71


Turecku, Japonsku a naopak metodu evidence mısta pobytu pouzıva Nemecko, Ra-kousko, Belgie, Lucembursko, skandinavske zeme, Nizozemı a Svycarsko. V nekte-rych zemıch (napr. ve Francii, Spanelsku, castecne v CR, Recku ci Italii) pouzıvajıkombinaci obou metod, pricemz tato varianta poskytuje nejvıce informacı z hlediskastatistiky cestovnıho ruchu.

5.2 Nedostatky statistiky cestovnıho ruchu a jejicheliminace

5.2.1 Nedostatky statistiky cestovnıho ruchu

Nedostatkyve statisticecestovnıhoruchu

Nedostatek klasicke statistiky je v nepresnem vymezenı pojmu ucastnıka cestovnıhoruchu. Bohuzel, narodnı statistiky casto z technickych duvodu poskytujı jen nepresnyobraz o vyvoji cestovnıho ruchu. Mimo toho nektere zeme berou do uvahy jenpocet prenocovanı v hotelıch a zapomınajı na prenocovanı v jinych ubytovacıchzarızenıch. Dalsı zeme ve svych statistikach vychazejı z pojmu ucastnıka cestovnıhoruchu (turista), jak ho stanovila OSN. Toto chapanı je i zakladem statistiky vsechmezinarodnıch statistik (WTO, OECD atd.).

Definiceucastnıkacestovnıhoruchu

Ucastnık cestovnıho ruchu byl v roce 1963 definovan jako osoba, ktera cestuje na 24nebo vıce hodin do zeme, ktera nenı mıstem jeho bezneho pobytu. Toto vymezenıpojmu bylo potrebne z hlediska mezinarodnı porovnatelnosti statistickych udaju.Nasleduje seznam obsahujıcı i uvedenı skupin osob, ktere je potrebne zkoumat.Nepatrı sem na prıklad jedinci, kterı trvale pracujı v cizine nebo se tam chtejı usadit.Patrı sem ale lide, kterı v jedne zemi pracujı a v druhe zijı.

Toto omezenı mezinarodnıch statistik je potrebne mıt na zreteli zejmena pri vykladua komentovanı udaju o cestovnım ruchu, ktere uverejnily mezinarodnı organizace.

5.2.2 Eliminace nedostatku statistiky cestovnıho ruchu

Pomocnemetody

Pomocne metody statistickeho vykazovanı cestovnıho ruchu jsou zalozeny na zpra-covanı pasove kontroly, na vykazovanı poctu navstevnıku turistickych atraktivit jakonaprıklad muzeı, zamku, katedral apod., anebo na zpracovanı dopravnıch statistik.

Vyberove zjist’ovanı muzeme pokladat jen za alternativu nebo jen jako doplnekvycerpavajıcıch statistickych zjist’ovanı. Ruzne statistiky zahranicnıho cestovnıhoruchu jsou zalozeny na predbeznych vysledcıch vyberoveho zjist’ovanı (napr. Spa-nelsko, Velka Britanie).

Mikrocensus Vycerpavajıcı zjist’ovanı je temer nemozne s ohledem na pocet uskutecnenych cest.Centralnı statisticke urady ruznych evropskych zemı zjist’ujı udaje v cestovnım ruchuanebo od prıpadu k prıpadu v ramci tzv. mikrocensu (je to statisticky reprezentativnızjist’ovanı). Je to druh scıtanı lidı s doplnujıcım kladenım otazek na bazi nahodnehovyberoveho zjist’ovanı.

Case study

Naprıklad Spolkovy statisticky urad ve Wiesbadenu zadava reprezentativnı zjist’o-vanı v 0,1 % domacnostı v SRN. Jsou kladeny otazky o poctu cest za dovolenou

72

a rekreacı, ktere uskutecnily domacnosti za poslednıch 12 mesıcu. Takto se zjistıcestovatelske chovanı asi 60 000 lidı a asi 22 000 domacnostı. Kdyz se toto nahodnevyberove zjist’ovanı uskutecnuje metodicky korektne, prinese vysledky, ktere jsoujen malo nepresnejsı, nez vycerpavajıcı vyzkumy (pozn. podle H. P. Schmidhauseraby ale nebylo vubec potrebne uskutecnit tuto anketu u 22 000 domacnostı, ale stacilaby desetina, resp. polovina tohoto objemu).

Vlastnı vyzkumy a ankety

Je zrejme, ze tradicnı statistika cestovnıho ruchu je neuplna a nemuze odpovıdat nazadne specificke otazky. S ohledem na vyznam informacı o trhu cestovnıho ruchu(marketing cestovnıho ruchu) uskutecnujeme stale castejsı vlastnı vyzkumy a anketyv cestovnım ruchu. Jde nam predevsım o odpovedi na specificke otazky.

Anketyv mıstebydliste/pobytu/prechoduhranic

Nejcastejsı jsou ankety v mıste bydliste, resp.v domacnostech nebo anketa meziucastnıky cestovnıho ruchu v mıste pobytu, pri prechodu hranic nebo behem jejichcesty. Dulezite pritom je, aby kazdy prvek zakladnıho souboru mel stejne sance nazodpovezenı otazek.Volba mısta, kde uskutecnit zjist’ovanı, zavisı od stanovenehocıle. V jednom prıpade muze byt vyhodnejsı zjist’ovanı v domacnostech (globalnıvelikost trhu – intenzita cestovnıho ruchu), v druhem prıpade anketa v mıste po-bytu, resp. behem cestovanı (zodpovezenı otazek, ktere se tykajı mısta pobytu nebocestovanı a pobytu).

Pote musıme rozlisovat mezi primarnım pruzkumem (field research) a sekundarnım

Primarnı vs.sekundarnıvyzkum

vyzkumem (desk research). Zatımco primarnı vyzkum predstavuje bezprostrednızjist’ovanı s konkretnım cılem (specificke nebo ustnı kladenı otazek v „terenu“),v sekundarnım vyzkumu jde o vyber jiz zverejnenych statistickych udaju, takrıkajıcz druhe (sekundarnı) ruky (statistiky cestovnıho ruchu a jine publikovane udaje).Je jasne, ze primarnı vyzkum poskytuje bohatsı informace dıky tomu, ze vychazız prımeho kladenı otazek. Je ale velmi nakladny, prestoze je zalozeny prevazne nametode nahodneho vyberu.

Case study

Naprıklad statistika cestovnıho ruchu Svycarska zprostredkovava jako tzv. sekun-darnı statistika (nenı ve forme dotazu) informace o rozsahu, vyvoji a strukture na-bıdky (pocet pohostinskych zarızenı, pokoju a luzek pro hosty spolu s rozclenenımpodle cenovych trıd, vyuzitı ubytovacı kapacity luzek, druhy zarızenı a provoznıdoba a take i pocet pracovnıku). Dale informuje o poptavce (prıchody, prenoco-vanı, delka pobytu, zeme z ktere ucastnık prichazı) na narodnı, regionalnı a lokalnıurovni. Zahrnuje tradicnı ubytovacı zarızenı, navazne i parahotelova ubytovacı za-rızenı. Zıskane udaje se zverejnujı za mesıc, sezonu a kalendarnı rok. Svycarskastatistika cestovnıho ruchu je zalozena na povinnem mesıcnım hlasenı podniku,ktere ubytovavajı hosty. Od roku 1965 se tato povinnost vztahuje i na ubytovacızarızenı, ktere neposkytujı sluzby na zivnostenskem zaklade (parahotelierstvı).

V Rakousku vyslo jiz v roce 1889 usnesenı ministerstva vnitra, ktere se tykalozalozenı statistiky cestovnıho ruchu. Mimo toho existovala jeste statistika lazen-skych mıst. Pravne upravuje povinnosti o poskytovanı dat Rakousky statistickyzakon z roku 1965 a narızenı o statistice cestovnıho ruchu z roku 1973. Rakousky

73


statisticky urad stejne i statisticky referat sekce cestovnıho ruchu Spolkoveho mi-nisterstva hospodarstvı a prace periodicky zverejnujı udaje o rakouskem cestovnımruchu.

Podle statistickeho zakona o ubytovanı (z toku 1980) se clenı statisticke zjist’ovanıubytovacıch zarızenı v SRN na mesıcnı udaje, ve kterych se uvadejı prıchody aprenocovanı hostu, u cizincu i zeme, z kterych hoste prichazejı, pricemz se zjist’ujei pocet pronajatych luzek a ubytovacıch jednotek, a na udaje z poslednıch 6 let (udajeo vyuzitı kapacity), ktere jsou nejdulezitejsımi podklady pro informace o strukturevybavenosti a kvalite ubytovacıho sektoru. Povinnost poskytovat tyto udaje platıpro majitele nebo vedoucı vsech ubytovacıch zarızenı s kapacitou 9 a vıce luzek.

5.3 Prognozy a budoucı vyvoj cestovnıho ruchu

Tradicnı metoda zachycuje minulost vysledky zıskanymi ex post a nedokaze stanovitprognozy a vyhledy do budoucnosti. Toto je mozne pouze extrapolacı nebo regresıcıselnych rad. Tento nedostatek vyvazuje pravidelnost statistiky. Za predpokladu, zese prıpustna chyba z roku na rok nemenı, muzeme zıskane statisticke udaje pokladatza zobrazenı trendu vyvoje cestovnıho ruchu s jistym stupnem pravdivosti.

Regresnıanalyza aextrapolace

Pro planovanı cestovnıho ruchu stejne i pro politiku cestovnıho ruchu ma velkyvyznam prognoza vyvoje cestovnıho ruchu. Prognozy o budoucım vyvoji cestovnıhoruchu se vypracovavajı nejcasteji pomocı formulacı v podobe regresnı analyzy(matematicky vztah mezi minimalne dvemi znaky, napr. hruby domacı produkt avydaje na cestovnı ruch) a extrapolaci trendu (matematicke pokracovanı casovychrad).

Aby se predeslo nedostatkum, ktere vznikajı jako dusledek mechanickych predpo-kladu, pouzıvajı se novejsı metody, ktere zahrnujı i subjektivnı prvky do vyzkumubudoucnosti cestovnıho ruchu. Je to metoda Delphi a technika scenaru.

Delphimetoda

Podle J. Krippendorfa muzeme metodu Delphi charakterizovat jako „strukturovane,vıcestupnove kladenı otazek stalemu okruhu odbornıku s cılem systematicky vyuzıtjejich zkusenostı na vyvozenı zaveru o budoucıch vysledcıch“. Tyto vysledky jsoupritom podmıneny „komplexnımi relacemi vlivu“.

Technikascenaru

Technika scenaru vychazı z vyvoje ruznych alternativ, ktere charakterizujı souvis-losti budoucıho vyvoje a jejich dusledky, prıp. se charakterizuje vyvoj cestovnıhoruchu v krizovem obdobı (scenar 1), pri hospodarskem rustu (scenar 2) a pri pru-mernem/strednım hospodarskem rustu (scenar 3).

5.4 Statistika cestovnıho ruchu v Ceske republice

Platebnı bilance

Ceska narodnı banka sleduje v ramci platebnı bilance devizove prıjmy a vydajez cestovnıho ruchu, pomocı kterych je mozne vyjadrit podıl na exportu, na HDP cina celkove spotrebe.

74

Nasledujıcı obrazek zachycuje vyvoj salda platebnı bilance cestovnıho ruchu.Z grafu 5.1 je patrne, ze Ceska republika si dlouhodobe udrzuje kladne saldo pla-tebnı bilance. V grafu je mozne pozorovat jednotlive poklesy cı rust prıjmu, ktereodrazejı vliv vnejsıch faktoru na cestovnı ruch v CR. Naprıklad vyrazny poklesprıjmu z cestovnıho ruch v roce 2002 je pripisovan teroristickym utokum v NewYorku, ktere vyvolaly krizi v cestovnım ruchu po celem svete.

Obrazek 5.1: Vyvoj devizovych prıjmu a vydaju z cestovnıho ruchu

0

20

40

60

80

100

120

140

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

v mld. Kč

Výdaje Příjmy

Pramen: Ceska narodnı banka

5.4.1 Ekonomicka odvetvı

Statistika Ceske republiky nevede cestovnı ruch jako samostatne odvetvı. V Odvet-vove klasifikaci ekonomickych cinnostı (OKEC) na zaklade, ktere jsou zıskavanystatisticke udaje, je mozne nalezt pouze odvetvı, ktera se prımo nebo neprımo podı-lejı na cestovnım ruchu.

Cesky statisticky urad sleduje nasledujıcı odvetvı, ktera se prımo podılı na cestovnımruchu:

Ubytovacı a stravovacı sluzby (OKEC 55)Zeleznicnı dopravu (OKEC 60.1)Namornı, pobreznı a vnitrozemska vodnı doprava (OKEC 61.1 a 61.2)Pravidelna a nepravidelna letecka doprava (OKEC 62.1 a 62.2)Vedlejsı a pomocne cinnosti v doprave; cinnosti cestovnıch kanceları a agen-tur (OKEC 63)Rekreacnı, kulturnı a sportovnı cinnost (OKEC 92)

Na webovych strankach Ceskeho statistickeho uradu www.czso.cz si vyhledejtestatistiku souvisejıcı se satelitnım uctem cestovnıho ruchu.

5.4.2 Navstevnost

Statisticky urad take sleduje kapacity a navstevnost hromadnych ubytovacıch za-rızenı, ktera je kazdorocne publikovana CSU. Ceska centrala cestovnıho ruchu –

75


CzechTourism kazdorocne z techto dat sestavuje tzv. Kompendiu cestovnıho ruchu.Uzemnı jednotka, za kterou je navstevnost zverejnovana, jsou kraje.

Z vyvoje poctu ubytovanych v hromadnych ubytovacıch zarızenıch CR je evidentnı,ze dlouhodoby trend prevazujıcıho poctu domacıch turistu ubytovanych v hromad-nych ubytovacıch zarızenı nad zahranicnı klientelou byl v roce 2004 prolomen adoslo k jeho narustu.

Obrazek 5.2: Vyvoj poctu ceskych a zahranicnıch turistu ubytovanych v hromad-nych ubytovacıch zarızenıch v CR

0

1000000

2000000

3000000

4000000

5000000

6000000

7000000

2001 2002 2003 2004 2005

zahraniční turisté domácí turisté

Pramen: Cesky statisticky urad

Na webovych strankach Ceske centraly cestovnıho ruchu – CzechTourism www.

czechtourism.cz (odkaz Statistiky) vyhledejte, ktery z kraju (mimo hlavnıhomesta Prahy) je nejnavstevovanejsım a ve kterem kraji je nejvyssı prumerna delkaprenocovanı.

5.4.3 Satelitnı ucet cestovnıho ruchu

V soucasnosti se statisticka data o cestovnım ruchu omezujı vetsinou na udaje o ka-pacitach a navstevnosti ubytovacıch zarızenıch a na informace o podılu cestovnıhoruchu na dovozu a vyvozu sluzeb. To ovsem nepostihuje celou problematiku cestov-nıho ruchu, ktera zahrnuje cely komplex ekonomickych jevu jako naprıklad tvorbuhrube pridane hodnoty a hrubeho fixnıho kapitalu, zamestnanost a dalsı financnıukazatele.

Cestovnı ruch ma prurezovy charakter a zasahuje do mnoha odvetvı narodnıhohospodarstvı, z tohoto duvodu je velice obtızne kvantifikovat celkovy ekonomickyprınos pro danou zemi. Nektere oblasti ekonomiky jsou pro cestovnı ruch sice cha-rakteristicke, ale poskytujı produkty a sluzby nejenom ucastnıkum cestovnıho ruchu,kterı zase naopak spotrebovavajı produkty a sluzby i z odvetvı prımo nesouvisejı-cıch s cestovnım ruchem. Z tohoto duvodu nelze ekonomicky vyznam cestovnıhoruchu kvantifikovat prımo, at’uz z podkladu narodnıho ucetnictvı (NU) nebo jinychodvetvovych statistik, ale je nutne pristoupit ke konstrukci tzv. satelitnıho uctu ces-tovnıho ruchu (TSA). Ten umoznuje zobrazenı vetsıch podrobnostı urcite oblasti

76

a zaroven vynechanı nadbytecnych informacı. TSA umoznuje podrobnou analyzupoptavky a nabıdky cestovnıho ruchu a zhodnocenı celkoveho prınosu cestovnıhoruchu pro ekonomiku dane zeme.

Metodickazakladna

Zakladnı struktura TSA je zalozena na obecne rovnovaze existujıcı v narodnım hos-podarstvı, tedy rovnovaze mezi poptavkou a nabıdkou produktu vytvareneho odvet-vım cestovnıho ruchu. V kontextu makroekonomicke analyzy lze nejlepe zkoumatvztah mezi nabıdkou a poptavkou podle obecneho ramce narodnıch uctu a konkret-neji podle tabulek dodavek a uzitı

TSA ma se systemem narodnıch uctu stejne zakladnı pojmy, definice, trıdenı aprincipy tvorby. Oblasti, ktere TSA pokryva jsou:

poptavka vytvarena ruznymi formami cestovnıho ruchu, clenena podle typunavstevnıku a jejich cest a podle porizovanych vyrobku a sluzebzakladnı makroekonomicke promenne z pohledu nabıdky cestovnıho ruchuzamestnanost, tvorba hrubeho fixnıho kapitalu a nefinancnıch investic v ces-tovnım ruchu dovozy a vyvozy spojene s cestovnım ruchemprıjmy a vydaje vladnıch institucı, vytvarenı osobnıch prıjmu a prıjmu z pod-nikanı spojenych s cestovnım ruchem

Duvodem vytvorenı satelitnıho uctu je snaha umoznit podrobnou analyzu poptavkypo vyrobcıch a sluzbach, ktere souvisejı s cestovnım ruchem, ukazat na jejich prova-zanost v oblasti poptavky a nabıdky a popsat, jak nabıdka cestovnıho ruchu fungujeve vztahu k ostatnım hospodarskym cinnostem. Mezinarodnı doporucenı nabızejıramec, ktery mohou zeme vyuzıt pri sestavovanı satelitnıch uctu pro cestovnı ruch.V obecnejsı rovine by mel satelitnı ucet umoznit lepsı mezinarodnı porovnanı sta-tistickych udaju o cestovnım ruchu

Zdroje datpro TSA

Z hlediska nabıdky cestovnıho ruchu jsou jako hlavnı zdroj vyuzıvana data statistikynarodnıch uctu, a to udaje o produkci, mezispotrebe, danıch, dotacıch, dovozu atvorbe hrubeho fixnıho kapitalu. Urcitym problemem je casove zpozdenı a propotreby cestovnıho ruchu malo podrobne clenenı techto ukazatelu. Z techto duvoduje v rade prıpadu nutne vyuzıvat odhady, coz sebou nese riziko nepresnostı, ktere jetım vetsı, cım hrubsı clenenı ukazatelu poskytujı pouzıvane zdroje.

Poptavkovou cast cestovnıho ruchu by mely pokryvat udaje zıskavane ze setrenıv domacnostech (vyjezdovy a domacı cestovnı ruch) a na hranicıch (prıjezdovycestovnı ruch). Vzhledem k velke financnı narocnosti a v nekterych prıpadech pro-blematickemu provedenı techto setrenı je organizujı pouze nektere staty, ostatnı volıruzna nahradnı resenı.

Pro doplnenı hlavnıch informacnıch pramenu slouzı cela rada zdroju. Patrı k nimpredevsım ubytovacı a podnikova statistika, platebnı bilance, resortnı setrenı, infor-mace poskytovane profesnımi sdruzenımi a odbornymi institucemi, ruzne mezina-rodnı studie, vyuzıvana mohou byt take jednorazova ci dalsı pravidelna setrenı nahranicıch.

TSAz pohleduCeskerepubliky

Problematika TSA se v Ceske republice dostala do popredı v roce 1999, kdy bylovladou ulozeno Ceskemu statistickemu uradu (CSU), aby se zabyval sestavovanımsatelitnıho uctu cestovnıho ruchu. Vzhledem k tomu, ze pro sestavenı TSA je potrebaznat radu pomerne detailnıch udaju, ktere v te dobe v CSU nebyly k dispozici, trvalo

77


nekolik let, nez bylo mozne pristoupit k pokusu o naplnenı alespon nekterychcastı TSA. V roce 2007 planuje CSU publikovat prvnı vysledky satelitnıho uctucestovnıho ruchu.

Shrnutı kapitolyTradicnı statistika je zalozena na principu pozorovanı a pocıtanı subjektu, kterese zucastnujı cestovnıho ruchu. Jinymi slovy se opıra se o hypotezu prumernehoucastnıka cestovnıho ruchu. Mezi metody tradicnı statistiky se radı metoda zkou-manı evidence ucastnıku pri prechodu hranic a metoda evidence ucastnıka v mıstepobytu. Kazda z techto metod ma sve vyhody i nevyhody. Je vsak prokazano, zejejich kombinace poskytuje nejvıce informacı z hlediska statistiky cestovnıho ruchu.O statistice je zname, ze lecktere informace zahaluje a na povrch se dostava pouzejejich zlomek, to platı o cestovnım ruchu dvojnasob. Prvnım krokem k eliminacinedostatku statistiky cestovnıho ruchu bylo a je definovanı pojmu, tak aby mohlodojıt k mezinarodnımu srovnanı. Dalsım krokem je pouzıvanı tzv. pomocnych me-tod, v podobe mikrocensu, vlastnıch vyzkumu a anket. Tradicnı metoda zachycujeminule vysledky zıskanymi ex post a nedokaze stanovit prognozy a vyhledy dobudoucnosti. To je mozne pouze extrapolacı nebo regresı cıselnych rad, ktere vsakvyzadujı pravidelnost statistickych setrenı.

Statistika cestovnıho ruchu v Ceske republice vypovıda o devizovych prıjmech avydajıch cestovnıho ruchu, o kapacitach a navstevnosti hromadnych ubytovacıchzarızenı a s urcitym omezenım o ekonomickych odvetvıch participujıcıch na ces-tovnım ruchu. Mezinarodnı srovnanı by mel zajistit satelitnı ucet cestovnıho ruchu.

Otazky k zamyslenı

1. K cemu slouzı satelitnı ucet cestovnıho ruch?2. Ma Ceska republika satelitnı ucet cestovnıho ruchu?

78

jI Vyznam a vyvoj mezinarodnıhocestovnıho ruchu

jI Statistiky mezinarodnıho cestovnıhoruchu

jI Cestovnı ruch v rozvojovych zemıch

Mezinarodnı cestovnı ruch

6

6. Mezinarodnı cestovnı ruch

Cıl kapitoly

Cılem kapitoly je podat strucneho prehled o vyznamu mezinarodnıho cestovnıhoruchu ve svetove ekonomice, o jeho geografickem rozlozenı a regionalnıch rozdılecha take seznamenı se soucasnymi trendy ve vyvoji mezinarodnıho cestovnıho ruchu.

Casova zatez

1 hodina

6.1 Vyznam a vyvoj mezinarodnıho cestovnıho ruchu

Cestovnı ruch je jednım z nejpozoruhodnejsıch ekonomickych a socialnıch feno-menu naseho stoletı. Nepochybne si udrzı tuto pozici v nastavajıcım stoletı. Kazdyrok se zvetsuje podıl obyvatel sveta, kterı se ucastnı aktivit cestovnıho ruchu a provetsinu zemı se cestovnı ruch rozvıjı jako jeden z nejdynamictejsıch a nejrychlejirostoucıch sektoru ekonomiky. Mezinarodnı cestovnı ruch predstavuje v celosveto-vem merıtku vyznamnou soucast celkoveho cestovnıho ruchu. Mezinarodnı cestovnıruch se pritom podılı asi 10 % na celkovem objemu svetoveho cestovnıho ruchu,podobne postavenı ma mezinarodnı cestovnı ruch i ve srovnanı prıjmu ci vydaju.

Svetovy cestovnı ruch se tradicne merı pomocı mezinarodnıch prıjezdu a mezina-rodnıch prıjmu z cestovnıho ruchu. Termın turisticky prıjezd je vztazen na celkovypocet uskutecnenych turistickych cest, protoze nekterı turiste mohou uskutecnit vıcenez jednu mezinarodnı cestu za rok. Vetsina turistu prijızdı do zahranicnıch destinacına kratkodoby nebo strednedoby pobyt, v jednotlivych regionech nejsou u techtokratkodobych ci strednedobych turistu patrne prılisne rozdıly v jejich poctu, naprotitomu u turistu prijızdejıcı na dlouhodoby pobyt, ktere muzou byt velmi dulezite promnoho mıst, jsou tyto rozdıly uz patrnejsı.

Vyvoj mezi-narodnıhocestovnıhoruchu

Mezinarodnı cestovnı ruch se vyznacuje vysokou dynamikou rustu, a to nejvyssıze vsech sektoru svetoveho hospodarstvı. Jestlize v roce 1950 bylo uskutecneno asi25 mil. zahranicnıch turistickych ucastı, pak dnes tato hodnota dosahuje 763 mil.mezinarodnıch prıjezdu (v roce 1970 kolem 120 mil., v roce 1993 jiz kolem 500 mil. av roce 1999 657 milionu prıjezdu). Toto navysenı objemu mezinarodnıho cestovnıhoruchu predstavuje v prumeru 7 % rocnı rust mezinarodnıch prıjezdu. Srovnatelnetempo rustu ma pouze mezinarodnı obchod (mezinarodnı cestovnı ruch byva takeoznacovan jako „skryty“ export). Prıjmy z mezinarodnıho cestovnıho ruchu (vyjmamezinarodnıch prıjmu z jızdneho) pro rok 2004 se odhadujı na 623 mld. USD,prevedeno do prıjmu za prıjezd je to 817 USD.

Podle odhadu WTO bude mezinarodnı cestovnı ruch v prıstıch letech pokracovatv rustu okolo 4–4,5 % rocne. V absolutnıch hodnotach to znamena, ze v roce 2010 sepocet mezinarodnıch prıjezdu bude pohybovat kolem miliardy a v roce 2020 okolo1,6 miliardy. Predpoklada se, ze jeden ze ctyr turistickych pobytu bude dlouhodoby.Vsechny regiony sveta budou mıt zajisten solidnı rust mezinarodnıho cestovnıhoruchu, stejne lze uvazovat o rustu domacıho cestovnıho ruchu.

80

6.1.1 Prostorova diferenciace mezinarodnıho cestovnıho ruchu

Mezinarodnı cestovnı ruch je regionalne znacne diferencovan. Nejvyznamnejsı tu-ristickou oblastı (v ramci statistik WTO – World Tourism Oranization) je Evropa,na kterou pripadalo v roce 2004 416 mil. zahranicnıch prıjezdu, tj. 54,5 % z celo-svetoveho mezinarodnıho turismu (v roce 1990 cinil tento podıl 60 %), podobnasituace je i v prıjmech z mezinarodnıho turismu (v roce 2004 kolem 327 mld. do-laru, tj. 52,2 % celosvetoveho podılu). Druhou nejvyznamnejsı turistickou oblastpredstavuje Asie a Oceanie (cca 152,5 mil. zahranicnıch ucastı, tj. temer 20 %,stejny podıl dosahuje makroregion i z hlediska prıjmu z cestovnıho ruchu). Tretınejvyznamnejsı je Amerika s vıce nez 125,8 mil. zahranicnıch ucastı v roce 2004(16,5 %) a s prıjmy v roce 2004 vıce nez 131,7 mld. dolaru (20,1 %). Dalsı oblastiAfrika a Blızky Vychod dosahujı podılu kolem 3–5 % v obou ukazatelıch. Hlavnımproblemem posledne uvedenych regionu (jinak atraktivnıch) je dosud nedostatecnaturisticka infrastruktura a caste valecne konflikty.

Ackoliv nejsou dostupna vsechna hodnotıcı data, predpoklada se, ze celkove jedomacı cestovnı ruch az desetinasobne vyssı nez mezinarodnı. Cestovnı ruch jedulezitou aktivitou v mnoha velkych zemıch, prispıva 5–10 % narodnımu HDP.Avsak v nekterych mensıch zemıch a zvlaste v nekolika malych ostrovnıch statechv oblasti Karibiku, rovnıkoveho Pacifiku a Indickeho oceanu cestovnı ruch vytvarıaz 20–25 % HDP. Predpoklada se, ze na mnoha mıstech, kde cestovnı ruch jestale mensinove odvetvı, muze dojıt v brzke dobe k jeho pomerne rychlemu rustua v budoucnosti muze nabyt na vyznamnosti. V roce 1998 prumyslove vyspelea rozvinute staty vyprodukovaly okolo 55 % prıjmu z celkoveho mezinarodnıhocestovnıho ruchu, rozvojove staty 32 % a staty Strednı a vychodnı Evropy 13 %.

Vyraznych zmen doznal mezinarodnı cestovnı ruch po roce 1989 v Evrope. V post-komunistickych evropskych zemıch se turismus vyvıjel velmi rozdılne. Nejvetsıprırustky zahranicnıch navstevnıku (pri celkove dominantnı orientaci na zapado-evropske zeme a USA) zaznamenaly zejmena Mad’arsko, Polsko, CR a Slovensko(zlepsenı turistickych sluzeb, stabilnı politicka situace, celkova turisticka atrak-tivnost), a to i z pohledu devizovych prıjmu (napr. v CR se prıjmy z aktivnıhozahranicnıho cestovnıho ruchu podılely v letech 1994–1998 14 az 18 % na nasemexportu, v roce 1999 kolem 11 %). Naproti tomu znacny ubytek zahranicnı na-vstevnosti je doposud zaznamenavan v zemıch byvaleho SSSR, Bulharsku, Albanii.Mezi dalsı turisticky atraktivnı zeme lze take zahrnout Bulharsko, pobaltske staty,skandinavske zeme, Izrael, Kenu (safari), antilske ostrovy, Indii, Nepal, Filipıny,Novy Zeland, Peru, aj.

81


6.2 Statistiky mezinarodnıho cestovnıho ruchu

6.2.1 Mezinarodnı prıjezdovy cestovnı ruch

Obrazek 6.1: Mezinarodnı turisticke prıjezdy 1950–2020

Tabulka 6.1: Mezinarodnı cestovnı ruch – prehled svetadılu a regionuSvetadıl, region Pocet prıjezdu zahranicnıch turistu v mil.

1990 1995 2000 2004

Svet 441 538 681 763Evropa 264,8 309,3 384,1 416,4Severnı Evropa 30,3 39,4 44,6 48,4Zapadnı Evropa 108,6 112,2 139,7 138,7Strednı a Vychodnı Evropa 32 55 59,1 78,4Jiznı Evropa 93,9 102,7 140,8 150,9Asie a Pacifik 57,7 85 114,9 152,5Severovychodnı Asie 28 44,1 62,5 87,6Jihovychodnı Asie 21,5 28,6 37 47,3Oceanie 5,2 8,1 9,2 10,2Jiznı Asie 3,2 4,2 6,1 7,5Amerika 92,8 109,0 128,2 125,8Severnı Amerika 71,7 80,7 91,5 85,8Karibik 11,4 14 17,1 18,2Strednı Amerika 1,9 2,6 4,3 5,8Jiznı Amerika 7,7 11,7 15,2 16,0Afrika 15,2 20,4 28,2 33,2Severnı Afrika 8,4 7,3 10,2 12,8Subsaharska Afrika 6,8 13,2 18,0 20,4Strednı Vychod 10,0 14,3 25,2 35,4

Pramen: World Tourism Organisation 2003

82

Tabulka 6.2: Mezinarodnı cestovnı ruch 2004 – prehled nejvyznamnejsıch zemı

Svetadıl, zemePocet prıjezduzahranicnıchturistu v mil.

Svetadıl, zemePocet prıjezduzahranicnıchturistu v mil.

Afrika 33,2 Evropa 416,4

Jiznı Afrika 6,8 Francie 75,1Tunisko 6,0 Spanelsko 53,6Egypt* 5,7 Italie 37,1Maroko 5,5 Velka Britanie 27,8Zimbabwe 1,9 SRN 20,1Alzırsko 1,2 Rakousko 19,4Kena 1,1 Turecko 16,8

Ukrajina 15,6Amerika 125,8 Polsko 14,3USA 46,1 Recko* 14,0Mexiko 20,6 Mad’arsko 12,2Kanada 19,2 Portugalsko 11,6Brazılie 4,7 Nizozemı 9,6Portoriko 3,5 Rusko 9,2Dominikanska republika 3,5 Chorvatsko 7,9Argentina 3,4 Irsko 7,0Kuba 2,0 Belgie 6,7Chile 1,8 Svycarsko* 6,5Uruguay 1,8 Ceska republika 6,1

Bulharsko 4,6Asie a Pacifik 152,2 Rumunsko* 3,6Cına 41,8 Norsko 3,6Hong Kong 21,8 Dansko 3,4Malajsko 15,7 Kazachstan 3,1Thajsko 11,7 Svedsko 3,0Macao 8,3 Finsko 2,8Japonsko 6,1Korea 5,8 Strednı Vychod 35,4Singapur* 5,7 Saudska Arabie 8,6Indonesie 5,3 Spojene arabske emiraty* 5,9Australie* 4,4 Bahrain 3,0Indie 3,4 Syrie 3,0Taiwan 3,0 Jordansko 2,9Novy Zeland 2,3 Libanon 1,3

Pramen: Tourism Market Trends, 2005; pozn.*data z roku 2003

Na zaklade tabulky 6.2 sestavte kartogram geografickeho rozlozenı zemı sveta podlenavstevnosti.

83


Obrazek 6.2: Mezinarodnı turisticke proudy v Evrope (2005)

Pramen: Atlas cestovnıho ruchu Ceske republiky, 2006

6.2.2 Mezinarodnı vydaje v cestovnım ruchu

Tabulka 6.3: Vydaje v mezinarodnım cestovnım ruchu 2004 – prehled nejvyznam-nejsıch zemı

Zeme Vydaje Podıl v % Pocet obyvatel (v mil.) Vydaje na obyv.

Nemecko 71,0 11,4 82 861USA 65,6 10,5 293 224Velka Britanie 55,9 9,0 60 928Japonsko 38,1 6,1 127 299Francie 28,6 4,6 60 474Italie 20,5 3,3 58 354Cına 19,1 3,1 1,299 15Nizozemı 16,4 2,6 16 1007Kanada 16,0 2,6 33 493Rusko 15,7 2,5 144 109Belgie 14,0 2,2 10 1356Hong Kong 13,3 2,1 7 1934Spanelsko 12,2 2,0 40 302Rakousko 11,4 1,8 8 1388Svedsko 10,1 1,6 9 1126Korea 9,9 1,6 48 204Australie 9,4 1,5 20 472Svycarsko 8,8 1,4 7 1181Norsko 8,4 1,3 5 1842Taiwan 8,2 1,3 23 359

Pramen: Tourism Market Trends, 2005

Na zaklade vyse uvedene tabulky 6.3 sestavte kartogram geografickeho rozlozenızemı sveta podle vydaju v mezinarodnım cestovnım ruchu.

84

6.2.3 Mezinarodnı prıjmy z cestovnıho ruchu

Tabulka 6.4: Prıjmy z mezinarodnıho cestovnıho ruchu 2004 – prehled nejvyznam-nejsıch zemı

Svetadıl, zeme Prıjmyv mld. USD

Svetadıl, zeme Prıjmyv mld. USD

Afrika 18,3 Evropa 326,7Jiznı Afrika 5,6 Spanelsko 45,2Maroko 3,9 Francie 40,8Tunisko 1,9 Italie 35,7Tanzanie 0,6 Nemecko 27,7Botswana 0,5 Velka Britanie 27,3Kena 0,5 Turecko 15,9

Rakousko 15,4Amerika 131,7 Recko 12,9USA 74,5 Svycarsko 10,4Kanada 12,8 Nizozemsko 10,3Mexiko 10,6 Belgie 9,2Brazılie 3,2 Portugalsko 7,8Dominikanska republika 3,2 Chorvatsko 7,1Portoriko 3,0 Svedsko 6,2Argentina 2,6 Polsko 5,8Kuba 1,9 Dansko 5,7Bahamy 0,9 Rusko 5,2Jamajka 1,4 Irsko 4,3

Ceska republika 4,2Asie a Pacifik 125,0 Mad’arsko 4,1Cına 25,7 Lucembursko 3,7Australie 13,0 Norsko 3,1Japonsko 11,2 Izrael 2,4Thajsko 10,0 Bulharsko 2,2Hong Kong 9,0 Kypr 2,1Malajsie 8,2 Finsko 2,1Macao 7,5Korea 5,7 Strednı Vychod 21,0Singapur 5,1 Saudska Arabie 6,5Novy Zeland 5,0 Egypt 6,1Indonesie 4,8 Syrie 2,2Indie 4,8 SAE 1,6Thaiwan 4,0 Libanon 1,3

Jordansko 0,8Pramen: Tourism Market Trends, 2005

Na zaklade tabulky 6.4 sestavte kartogram geografickeho rozlozenı zemı sveta podleprıjmu z mezinarodnıho cestovnıho ruchu.

85


Tabulka 6.5: Saldo peneznıch toku z mezinarodnıho cestovnıho ruchu v roce 2003Cistı prıjemci Cistı platci

Poradı Stat v mil. $ Poradı Stat v mil. $

1. Spanelsko 30584 1. Nemecko −415832. Francie 13162 2. USA −252733. Turecko 11090 3. Japonsko −200024. Italie 10615 4. Rusko −83795. Recko 8325 5. Nizozemsko −54396. USA 6904 6. Hong Kong −43107. Chorvatsko 5704 7. Norsko −40128. Macao 4823 8. Belgie −40089. Thajsko 4333 9. Taiwan −350310. Portugalsko 4165 10. Kuvajt −323211. Egypt 3263 11. Iran −315712. Mexiko 3109 12. Svedsko −293413. Malajsie 3055 13. Korea −290514. Australie 3027 14. Kanada −287615. Dominikanska republika 2850 15. SAE −251816. Maroko 2677 16. Singapur −167917. Jiznı Afrika 2298 17. Dansko −139318. Cına 2219 18. Irsko −83119. Novy Zeland 2198 19. Pakistan −78820. Rakousko 2193 20. Venezuela −57421. Svycarsko 1715 21. Argentina −56922. Portoriko 1692 22. Finsko −55923. Ceska republika 1627 23. Izrael −48324. Saudska Arabie 1495 24. Pobrezı Slonoviny −25125. Mad’arsko 1457 25. Belorusko −20626. Bahamy 1452 26. Island −20227. Kypr 1315 27. Oman −19228. Tunisko 1282 28. Kolumbia −16729. Polsko 1259 29. Banglades −10830. Jamajka 1103 30. Lotyssko −10631. Indonesie 955 31. Kazachstan −10532. Bulharsko 902 32. Katar −10233. Kostarika 847 33. Azerbajdzan −5334. Aruba 661 34. Moldavsko −4735. Barbados 653 35. Indie −46

Pramen: Tourism Market Trends, 2004

86

6.3 Cestovnı ruch v rozvojovych zemıch

Cestovnı ruch byl dlouho uznavan jako velmi vhodna forma pomoci rozvoji hospo-darsky zaostalym zemım tretıho sveta. V odborne literature se setkavame s nazorem,ze cestovnı ruch, ktery je prumyslem na praci narocneho odvetvı sluzeb, lepe vy-hovuje rozvojovym zemım jako kapitalove narocny prumysl. Tento nazor se opıralo:

vhodne prırodnı predpoklady (krajina, klima),bohatou nabıdku i kdyz nekvalifikovanych pracovnıch sil,rostoucı touhu ucastnıku cestovnıho ruchu z rozvinutych statu po dobrodruz-stvı ve vzdalenych krajinach, po exoticke kulture,prıjmovy a multiplikacnı efekt cestovnıho ruchu.

Kritikapozitivnıchdusledkucestovnıhoruchu

Mnohe neuspechy a dukladne vyzkumy o socialne-ekonomickych dusledcıch ces-tovnıho ruchu v rozvojovych krajinach mely za nasledek vecnejsı posouzenı pro-blemu politiky cestovnıho ruchu v rozvojovych zemıch. Tyto vyzkumy varujı predjednostrannym posuzovanım jen hospodarske stranky rozvojovych projektu bezohledu na socialne-psychologicke cinitele. Kriticky musıme hodnotit predevsımnejcasteji uvadene argumenty :

Cestovnı ruch je hlavnım producentem deviz, ktere rozvojove zeme tak velmipotrebujı. Je treba brat v uvahu devizove uniky v dusledku dovozu vyvola-neho cestovnım ruchem jako i uniky zpusobene nabıdkou zajezdu ( balıksluzeb ), dale je treba brat v uvahu sluzby, ktere poskytujı zahranicnı ces-tovnı organizace, hotelove retezce a letecke spolecnosti.Cestovnı ruch urychluje rozvoj infrastruktury v rozvojovych zemıch. Neberese pritom do uvahy otazka vlastnıch priorit s ohledem na investice v zemi.Cestovnı ruch vytvarı nova pracovnı mısta. S ohledem na nızkou urovenvzdelanı v rozvojovych krajinach a s ohledem na to, ze v nich pusobı castomnohe zahranicnı spolecnosti, financne zajımava mısta jsou vyhrazena procizince.Cestovnı ruch prispıva k porozumenı mezi narody. Tento efekt byl zpo-chybnen v ruznych publikacıch. Krome toho prımy kontakt mezi hostem adomacım obyvatelstvem je minimalnı. Vlivem konzumnıho chovanı a zivot-nıch navyku ucastnıku cestovnıho ruchu vznikajı u domacıho obyvatelstvatake potreby, ktere se nedajı uspokojit (demonstrativnı efekt). Dochazı takk omezenı socialnıch a kulturnıch struktur, coz sotva prispıva k vzajemnemuporozumenı.

Nesmıme prehlednout ani to, ze dıky existujıcı „jednosmerne ceste“ turistickehoproudu se rozvojove krajiny dostavajı do nebezpecne zavislosti na hospodarskem apolitickem vyvoji zemı vysılajıcıch turisty.

Nevyresenou otazkou zustava i poskozovanı zivotnıho prostredı v dusledku zne-cist’ovanı ovzdusı a vody, devastovanı krajiny a omezovanı prırodnıho zivotnıhoprostredı.

Vyjmenovanı kritickych cinitelu politiky cestovnıho ruchu v rozvojovych zemıchje vychodiskem pro rozvojove projekty, ktere podporujı mezinarodnı organizacejako OSN, UNCTAD, UNESCO, OIT atd. Nenı mozne poprıt, ze cestovnı ruch

87


v mnohych zemıch prispel k hospodarskemu rustu, napr. v Keni. Na zaklade tohose vyrazne lisı nazory na prednosti a nedostatky cestovnıho ruchu v rozvojovychzemıch.

Prizpusobivycestovnıruch

Resenım problemu cestovnıho ruchu v rozvojovych zemıch je konstruktivnı mezina-rodnı spoluprace, jejımz vysledkem by mela byt vyvazena kvalitativnı a kvantitativnıstruktura nabıdky cestovnıho ruchu, ktera vychazı ze struktury nabıdky, bere ohledna hranice turisticke unosnosti, zabezpecuje spravedlive odmenovanı, nahrazuje po-uzite narodohospodarske vyrobnı faktory rozvojovych zemı a nejen zahranicnıhokapitalu. Nekterı autori se primlouvajı v rozvojovych zemıch za „prizpusobivy“cestovnı ruch, ktery je potreba spojit se zodpovednou osvetou ve vyspelem a tretımsvete.

Konkretnı formy „prizpusobiveho“ cestovnıho ruchu vidı ve splnenı nasledujıcıchpozadavku:

a) z hlediska cestujıcıho

• zlepsenı prıpravy zajezdu namısto prezentace neskutecneho svetav barevnych katalozıch,

• vychova ucastnıku cestovnıho ruchu k samostatnosti namısto dobrenaolejovaneho, hotoveho a vse zahrnujıcıho zajezdu,

• cesta do prıtomnosti, nejen do „ruzove“ minulosti,• odstranenı zabran, konfrontace namısto vzajemneho se pozorovanı.

b) z hlediska navstıveneho

• investice do projektu cestovnıho ruchu jsou opodstatnene jen tam, kdese budou vyuzıvat ucelne, tj. kde budou podporovat i domacı cestovnıruch,

• kapacitu existujıcı infrastruktury je potrebne optimalne vyuzıt a dalerozvıjet,

• potreba investic musı vychazet z moznostı zeme, investice nesmı bytzavisle jen na zahranicnım kapitalu,

• do popredı se musı dostat ekologicke aspekty (ekologicky unosneprojekty), namısto velkych projektu, ktere se zamerujı na rychly zisk,

• decentralizace cestovnıho ruchu – podpora malych projektu v malorozvinutych regionech

• podpora ruznych forem cestovnıho ruchu – odstranenı monokultur-nıho znaku napr. na slunce a vodu.

V souvislosti s cestovnım ruchem zemı tretıho sveta se uvadejı dve nove formy cest– alternativnı a projektovy cestovnı ruch. V prıpade alternativnıho cestovnıho ruchujde o „ formu cestovnıho ruchu, ktera podporuje strednı a dlouhodobejsı pobyty(3 tydny a vıce). Cılem techto pobytu je poznanı zivota jinych lidı v jejich domacımprostredı, a tım prostrednictvım bezprostrednıch kontaktu odstranenı existujıcıchnebo vznikajıcıch predsudku. Ucastnıky tohoto cestovnıho ruchu jsou male skupinynebo i jednotlivci.

Nezbytnym predpokladem ucasti na teto forme cestovnıho ruchu je dukladna infor-movanost pred cestou, ochota a pripravenost resit mozne problemy v prubehu cesty,

88

zreknutı se bezne infrastruktury cestovnıho ruchu, postoju a hodnot jako i ochota vy-hodnotit zıskane dojmy po navratu“. Jako prıklad muzeme uvest trekking (turistikamimo modernı civilizace).

V prıpade projektoveho cestovnıho ruchu se ucastnık cestovnıho ruchu ma moznostorganizovanym zpusobem seznamit s rozvojovymi projekty tretıho sveta.

Shrnutı kapitolyJednım z moznych clenenı cestovnıho ruchu je rozdelenı na domacı a mezinarodnıcestovnı ruch. Mezinarodnı cestovnı ruch zahrnuje cestovanı navstevnıku mezi jed-notlivymi zememi sveta. Prestoze podıl mezinarodnıho cestovnıho ruchu tvorı cca10 % celkoveho objemu cestovnıho ruchu, jeho vyznam pro narodnı hospodarstvıje mnohem vyssı. Duvodem je skutecnost, ze aktivnı saldo prıjmu z mezinarodnıhocestovnıho ruchu prispıva ke zlepsenı obchodnı bilance statu. V tomto smyslu jemezinarodnı cestovnı ruch povazovan za skryty export. Prostorove rozlozenı mezi-narodnıch prıjezdu je vyrazne diferencovane. Nejnavstevovanejsım makroregionemje Evropa, nasledovana Asiı s Oceaniı. Na tretım mıste se nachazı Amerika. Z hle-diska prıjmu z cestovnıho ruchu je pozice Ameriky silnejsı, v poradı jednotlivychmakroregionu je na druhem mıste za Evropou. Mezinarodnı cestovnı ruch vsak ne-prinası pouze pozitivnı efekty. Negativnı dopady se projevujı zejmena v rozvojovychzemıch ve forme akulturace a poskozovanı zivotnıho prostredı.

Otazky k zamyslenı

1. Ktere ze zemı, jez vykazujı zaporne saldo platebnı bilance z mezinarodnıhocestovnıho ruchu, patrı k zemım s nejvyssım vyjezdovym cestovnım ruchem?

2. Jaka jsou rizika rozvoje mezinarodnıho cestovnıho ruchu v rozvojovychzemıch?

89


90

jI Vseobecna charakteristika

jI Ekonomicke funkce cestovnıho ruchu

jI Prıjmy a vydaje z mezinarodnıhocestovnıho ruchu

Ekonomicky vyznamcestovnıho ruchu

7

7. Ekonomicky vyznam cestovnıho ruchu

Cıl kapitoly

V teto kapitole se seznamıte s cestovnım ruchem jako s vyznamnym odvetvım narod-nıho hospodarstvı. Objasnen bude vliv cestovnıho ruchu na ekonomiku a soucasnebude nastınen princip satelitnıho uctu cestovnıho ruchu jako makroekonomickehoukazatele. Dalsı cast kapitoly vam zprostredkuje zakladnı ekonomicke funkce ces-tovnıho ruchu, ktere jsou vzhledem k multidisciplinarnımu charakteru cestovnıhoruchu pro toto odvetvı specificke.


7.1 Vseobecna charakteristika

7.1.1 Makroekonomicky pohled

Odvetvı cestovnıho ruchu patrı mezi nejvyznamnejsı soucasti narodnıch ekonomiki svetoveho trhu. Podle udaju Svetove organizace cestovnıho ruchu (WTO) a Svetoverady cestovanı a cestovnıho ruchu (WTTC) je cestovnı ruch nejvetsım zamestna-vatelem na svete. Uvadı se, ze mezinarodnı cestovnı ruch svym obratem kolem600 mld. USD zaujıma v mezinarodnım obchodu prvnı mısto (nasleduje obchods ropou a ropnymi produkty a automobilovy prumysl).

V dusledku sveho vlivu na tvorbu hrubeho domacıho produktu, devizove a danoveprınosy, tvorbu pracovnıch prılezitostı je jeho dalsı rozvoj v zajmu kazdeho statu.Podle odhadu WTTC se cestovnı ruch podılel v roce 2000 na tvorbe hrubeho do-macıho produktu ve svete temer 11 % a ve statech Evropske unie (EU) prumerne13,5 %. Podle tohoto zdroje zamestnava cestovnı ruch zhruba 11 % pracovnıch sil,pricemz se pocıta s jeho dalsım dynamickym rozvojem.

Obrazek 7.1: Svetovy export zbozı a sluzeb (1998)

Cestovnı ruch tak prıznive pusobı jednak na zamestnanost obyvatelstva a na tvorbuHDP, jednak na platebnı bilanci statu, na prıjmy statnıho rozpoctu a mıstnı rozpocty(viz obrazek 7.2).

92

Obrazek 7.2: Vliv cestovnıho ruchu na ekonomiku

CESTOVNÍ RUCH Zaměstnanost

Hrubý domácí produkt

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy místních rozpočtů

Investiční činnost

Platební bilance státu(devizové příjmy)


Satelitnıucetcestovnıhoruchu

Ekonomicky vyznam cestovnıho ruchu je dan rovnez tım, ze druhotne pozitivneovlivnuje radu dalsıch odvetvı a sektoru jako jsou zejmena doprava, obchod, sta-vebnictvı, bankovnictvı, telekomunikace, kultura, sport. V nekterych zahranicnıchstudiıch je uvadena propojenost a statisticka sledovanost vlivu cestovnıho ruchu navıce nez 20 odvetvı. Uvedene vlivy ma zachycovat satelitnı ucet cestovnıho ruchu.Jeho strucna charakteristika je uvedena v kapitole 5 Statistika v cestovnım ruchu.Na tomto mıste pouze uvadıme jeho velmi zjednodusenou. Nasledujıcı obrazek 7.3vymezuje ta hospodarska odvetvı ci sektory, ktere se prımo nebo neprımo podılejı natvorbe pridane hodnoty cestovnıho ruchu. Primarnım ukolem satelitnıho uctu ces-tovnıho ruchu je zachytit poptavku a nabıdku cestovnıho ruchu a zhodnotit celkovyprınos cestovnıho ruchu pro ekonomiku dane zeme.

7.1.2 Mikroekonomicky pohled

Z mikroekonomickeho hlediska jsou pro podnikanı v cestovnım ruchu typicke malea strednı podniky (cestovnı kancelare, ubytovacı zarızenı, stravovacı zarızenı apod.)s poctem zamestnancu mezi 10 az 25 osobami. Vetsinou jde o flexibilnı podnikatelskejednotky, ktere se snadno prizpusobujı potrebam trhu. Jejich dalsı charakteristikouz hlediska tvorby pracovnıch mıst je vysoka zavislost na zive praci.

7.2 Ekonomicke funkce cestovnıho ruchu

7.2.1 Vyrovnavacı funkce

Cestovnı ruch hraje pozitivnı roli v revitalizaci hospodarsky slabych nebo struk-turalne postizenych uzemı, jelikoz muze v regionu pusobit jako stabilizacnı faktornejen ve vztahu k mıstnımu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k socialne-kulturnımu za-zemı, ktere cestovnı ruch zprostredkovava pro dalsı zajemce (navstevnıky a turisty),a tım posiluje mıstnı identitu z hlediska hrdosti na mıstnı tradice a kulturnı specifika.

93


Obrazek 7.3: Satelitnı ucet cestovnıho ruchuCESTOVNÍ RUCH

Přímý vliv

Ubytovací zařízeníStravovací zařízeníCestovní kancelářeTuristická informační centra

Letecká dopravaŽelezniční dopravaAutobusová dopravaPronájem automobilůAutoservisyČerpací staniceTaxisplužbaAutokluby

Bankovní instituce

MuzeaDivadlaKulturní památkyLázeňství

Upomínkové předmětyPropagační materiályMapy, katalogy, tištěné průvodce

Sportovní zařízení

Nepřímý vliv

Stavební průmyslVýroba potravinVýroba nápojůVýroba dopravních prostředků

Výroba pohonných hmotOděvní průmyslVýroba sportovních předmětůa potřeb

Komunikační sítě

Placené služby obyvatelstvuProdejní síť

PoradenstvíVzděláváníKultura

Krajinotvorba


Proto, aby cestovnı ruch plnil v regionu vyrovnavacı funkci a stal se hlavnı velicinouregionalnıho hospodarskeho rustu, musı byt splneny jiste podmınky. Predne musıv regionu existovat nezbytne predpoklady a moznosti pro cestovnı ruch (tj. primarnıa sekundarnı nabıdka – vnitroregionalnı system). To ovsem samo o sobe hospodarskyvyznam cestovnıho ruchu v regionu nevyvola. Dulezita je souhra vnitrnıch moznostıimportu v regionu na jedne strane a exportnıch moznostı odbytu na druhe strane.Jinymi slovy ve strukture vstupu cestovnıho ruchu musı dominovat vyse zmınenyvnitroregionalnı system vztahu (nabıdka) a ve strukture vystupu odbytove vztahy(poptavka).

Je vsak nutne poznamenat, ze prıspevek k rozvoji regionalnıho hospodarstvı je tımvyssı, cım nezavislejsı je region na mimoregionalnıch trzıch. To se tyka jak financı(unik prostredku do mimoregionalnıch peneznıch ustavu), tak vyroby a prace (dovozpotravin, zıskavanı pracovnıch sil z jinych regionu). Pak lze konstatovat, ze cestovnıruch je klıcovym bodem procesu rozsırenı a diferenciace regionalnıho hospodarstvı.

7.2.2 Funkce zamestnanosti

Z predchozı podkapitoly vıme, ze cestovnı ruch ma vyrazny vliv i na zamestnanost,jakozto na jeden z vyznamnych makroekonomickych ukazatelu. Je tedy na mıste

94

venovat specifickou zamestnanosti, jakozto jedne z moznostı vyjadrenı ekonomic-keho prınosu cestovnıho ruchu.

Problemzamestnanosticestovnıhoruchu

Jelikoz cestovnı ruch je multioborove odvetvı, na jehoz cinnosti se podılı radaekonomickych odvetvı a sektoru, je zrejme, ze nebude v ramci regionu jednoduchepresne urcit pracovnı mısta v cestovnım ruchu. Je treba zde mıt na pameti, ze:

a) k pracovnım mıstum, ktera jsou vytvorena cestovnım ruchem, nepatrı jenmısta v hotelnictvı a pohostinstvı, ale i v mnoha dalsıch odvetvıch terciarnısfery, jejichz existenci bezprostredne podporuje cestovnı ruch,

b) i obce, ktere nejsou strediskem cestovnıho ruchu, majı minimalnı mnozstvıpracovnıch mıst v pohostinstvı (pro uspokojenı potreb domacıho obyvatel-stva),

c) v cestovnım ruchu pracuje mnoho sezonnıch pracovnıku nebo pracovnıku nacastecny pracovnı uvazek. Statistika pritom zachycuje pouze rocnı prumernyprepocıtany pocet pracovnıch mıst.

d) cestovnı ruch nevytvarı jen pracovnı mısta bezprostredne v zakladnı a do-provodne infrastrukture ale i mnoho dalsıch v terciarnı sfere (ochod, sluzby).

Kvantitativnı efekt zamestnanosti se nemusı projevit ve zvysenı poctu pracovnıchmıst. Mozne je tez zvysenı stupne zamestnanosti, ktery ma za nasledek zvysenıurovne prıjmu.

7.2.3 Prıjmova funkce (multiplikacnı efekt)

Multiplikacnı teorie popisuje prıjmovy efekt primarnıch vydaju (investice v na-rodnım hospodarstvı). Vyzkumy v oblastech cestovnıho ruchu potvrzujı, ze euro,ktere vydavajı hoste, prekonava ruzna stadia. Krome jineho tvorı soucast novychprıjmu, jakmile se tyto penıze nasporı, anebo jakmile neopustı dane hospodarstvı,tj. neopustı mıstnı, regionalnı, prıpadne narodnı hospodarstvı.

Mechanismusmultiplikacnıhoefektu

Multiplikator cestovnıho ruchu poskytuje informace o tom, o co vyssı jsou prıjmynez vydaje cestovnıho ruchu, ktere je vyvolaly. Multiplikacnı efekt cestovnıho ruchuje vysoky napr. pro regionalnı hospodarstvı tehdy, je-li dominantnı vnitroregionalnıprelevanı prıjmu cestovnıho ruchu. To znamena, ze primarnı prıjmy z cestovnıhoruchu plynou do regionalnıho zemedelstvı, obchodu a zivnostı (viz neprıme prıjmydomacnostı a velkoobchodnıku obrazek 7.4). Tyto prıjmy se potom znovu vydajıve prospech toho sameho regionu, ve kterem vznikly (viz vyvolane prıjmy mezijednotlivymi sektory obrazek 7.4). Vyska multiplikatoru cestovnıho ruchu je zavislana hospodarske sobestacnosti, na sırce struktury daneho narodnıho hospodarstvı,resp. na stupni rozvoje tohoto narodnıho hospodarstvı. V prıpade nizsıho stupnerozvoje „unikajı“ penıze zıskane z cestovnıho ruchu rychleji z hospodarskeho obehu(viz unik vyvolanych prıjmu mimo mıstnı ekonomiku obrazek 7.4).

Multiplikator cestovnıho ruchu narodnıho (narodnı, regionalnı, mıstnı) hospodarstvıje zavisly zejmena na:

objemu dovozu – cım nizsı je objem dovozu, tım vyssı je multiplikator prıjmu.Objem dovozu zavisı na velikosti a zralosti daneho (narodnıho) hospodarstvıi na strukture daneho hospodarskeho odvetvı,

95


Obrazek 7.4: Schema multiplikacnıho efektuVýdaje

návštěvníka

Místníekonomika

Terciárnísektor

nákup zásob,výplata dividend

a daní


a daní

hotely,cestovní

kancelářeapod.

velko-obchodníci


a daní

Primárnísektor

Sekundárnísektor

Domácnosti


a daní


a daní

přímé příjmy

nepřímé příjmy domácností a velkoobchodníků

vyvolané příjmy mezi jednotlivými sektoryúnik vyvolaných příjmů mimo místní ekonomiku

Pramen: Page, 1995

sklonu ke spotrebe – cım je vyssı sklon ke spotrebe, tım vyssı je multiplikatorprıjmu, pricemz se spotreba musı uskutecnit v danem (narodnım) hospodar-stvı.

Je nutne uvest, ze nechybı vecna kritika, ktera vypocıtany multiplikacnı efekt pre-zentuje jako kumulovany obrat a odmıta vyklad, ze jde o dodatecne vytvoreneprıjmy. Musıme zduraznit, ze multiplikator cestovnıho ruchu jako takovy neposky-tuje mnoho udaju, nemuzeme ho porovnat napr. s multiplikacnımi efekty jinychhospodarskych odvetvı. V kazdem prıpade je ale oporou pri hodnocenı hospodar-ske ucinnosti cestovnıho ruchu jako nastroje tvorby hodnot a prıjmu (narodnıho)hospodarstvı.

7.2.4 Vyrobnı funkce (efekt tvorby hodnot)

Tvorbou hodnot rozumıme pridanou hodnotu a nebo prırustek hodnoty, ktery vzniklvyrobnı cinnostı (pouzitım prace, kapitalu a pudy). Jde o cistou produkci.

Tvorba hodnot v cestovnım ruchu je dukazem vyrobnıho charakteru cestovnıhoruchu. Z kratkodobeho hlediska se tento vyznam cestovnıho ruchu projevuje jako

96

prıspevek k tvorbe hrubeho domacıho produktu. Z dlouhodobeho hlediska se proje-vuje jako prıspevek ke zvysenı narodnıho bohatstvı.

Faktorytvorby(pridane)hodnoty

Vyrobnı charakter cestovnıho ruchu jako faktor tvorby hodnot vyplyva ze skutec-nosti, ze cestovnı ruch:

vystupuje jako zamestnavatelvytvarı dodatecna pracovnı mıstatvorı kapitalove prıjmyumoznuje pozemkovou rentu.

V soucasnosti je velmi slozite vyjadrit tvorbu hodnot cestovnım ruchem pomocısystemu narodnıch uctu (problem podrobnosti statisticke klasifikace odvetvı eko-nomickych cinnostı na narodnı a regionalnı urovni – viz Satelitnı ucet cestovnıhoruchu). Existujı pokusy zjistit tvorbu hodnot empirickymi vypocty, pricemz se po-uzıvajı zejm. nasledujıcı postupy:

a) metoda obratu,b) metoda intenzity.

Metoda obratu vychazı z odhadu, kolik % z obratu muze tvorit prumernou hodnotuve sluzbach cestovnıho ruchu (odhady hovorı o hodnote kolem 40 % z obratu).

Metoda intenzity se opıra o intenzitu cestovnıho ruchu (pocet prenocovanı na100 obyvatel). Vypocıtana intenzita cestovnıho ruchu se dava do vztahu k hrubemudomacımu produktu, pricemz nekterı autori uvadejı (napr. A. Koch), ze az inten-zita cestovnıho ruchu od 500 predstavuje prıspevek cestovnıho ruchu k hrubemudomacımu produktu, a to ve vysi jednoho procenta.

Case Study

Napr. podle Spolkoveho statistickeho uradu je podıl svycarskeho cestovnıho ru-chu na tvorbe HDP v soucasnosti kolem 6 %. Tento podıl se zda byt relativneskromny. Jako duvod tohoto stavu uvadejı nekterı autori omezene moznosti zvysenıproduktivity a obratu v porovnanı s prumyslnou vyrobou. Dalsım duvodem je ne-vyhodna struktura nakladu odvetvı cestovnıho ruchu, relativne vysoka zadluzenostsvycarskeho hotelnictvı a vseobecne existujıcı tlak cen na sluzby cestovnıho ruchupredevsım ze strany zahranicnıch navstevnıku.

7.3 Prıjmy a vydaje z mezinarodnıho cestovnıho ruchu

Zakladnı bilance cestovnıho ruchu zahrnuje na zaklade mezinarodnıch dohod (Me-zinarodnı menovy fond) nasledujıcı polozky:

prazdninove pobyty, dovolene a obchodnı pobyty,pobyty v laznıch, nemocnicıch a studijnı pobyty,jednodennı pobyty a tranzitmezinarodnı osobnı dopravu (zeleznicnı, lodnı a leteckou dopravu)

Na aktivnı strane platebnı bilance cestovnıho ruchu najdeme:

prıjmy za ubytovanı a stravovanı zahranicnıch hostu v hotelovych a lazen-skych zarızenıch a jinych ubytovacıch zarızenıch. V bilancıch cestovnıho

97


ruchu nekterych zemı se berou v uvahu i naklady na stravovanı zahranicnıchpacientu v nemocnicıch a na klinikach, zahranicnıch chovancu v institucıch,penzionech a detskych domovech a take zahranicnıch studentu vysokychskol.prıjmy dopravnıch podniku od zahranicnıch ucastnıku cestovnıho ruchu,prıjmy z nakupu od zahranicnıch navstevnıku, jednodennıch hostu,prıjmy ze sluzeb poskytnutych zahranicnım hostum

Na pasivnı strane platebnı bilance cestovnıho ruchu najdeme:

vydaje domacıch obyvatel za sluzby cestovnıho ruchu v zahranicı (dovolene,lazensky, studijnı pobyt a vyletnı cestovnı ruch),vydaje domacıch obyvatel za mezinarodnı dopravu, ktere plynou do zahra-nicı.

Aktivnı cestovnı ruch je dulezitym faktorem vyrovnanı platebnı bilance mnoha zemı(Svycarsko, Portugalsko, Spanelsko). Dokaze pokryt znacnou cast deficitu obchodnıbilance. Devizovymi prıjmy byl cestovnı ruch ve Svycarsku v roce 1989 hnedza takovymi odvetvımi jako je strojırensky, kovozpracujıcı a chemicky prumysl.Predstihl tak hodinarsky a textilnı prumysl a zaradil se na tretı mısto mezi exportery.Podobna situace byla v 90. letech napr. i v Ceske republice.

Naproti tomu napr. SRN, Japonsko, Nizozemı a dalsı staty vykazujı znacny deficitv bilanci cestovnıho ruchu. Nejvyssı podıl prıjmu ze zahranicnıho cestovnıho ruchuna exportu vyrobku a sluzeb dosahovalo v 90. letech v zemıch EU Spanelsko (asi27 %), Recko (kolem 18 %), CR 11 %, Svycarsko asi 8 %.

Vysledky bilance cestovnıho ruchu ale nesmı zastınit skutecnost, ze nejsou nettovelicinami. Jinymi slovy nenı v nich zahrnut dovoz potravin a pochutin, ktery seuskutecnil vlivem zahranicnı klientely. To je treba brat v uvahu zvlaste pri hodnocenıekonomickeho vyznamu cestovnıho ruchu na zaklade bilance cestovnıho ruchuv rozvojovych zemıch.

Shrnutı kapitolyJak z makroekonomickeho tak i z mikroekonomickeho pohledu je zrejme, ze ces-tovnı ruch ma nemaly vliv na ekonomiku statu (zamestnanost, hruby domacı produkt,platebnı bilance, prıjmy do statnıho (mıstnıho) rozpoctu, investice, male a strednıpodniky). Na celkovem prınosu cestovnıho ruchu se podılı cela rada ekonomic-kych cinnostı, at’uz prımo (ubytovacı zarızenı, cestovnı kancelare, letecka doprava,cerpacı stanice, divadla a muzea apod.) nebo neprımo (stavebnı prumysl, vyrobapotravin a napoju, komunikacnı sıte, vzdelavanı atd.).

Z ekonomickeho hlediska zastava cestovnı ruch nekolik funkcı. Vyrovnavacı funkcecestovnıho ruchu spocıva ve schopnosti revitalizace hospodarsky slabych nebostrukturalne postizenych regionu. Musı vsak platit, ze dany region ma co nabıdnout azaroven existuje zajem o tuto nabıdku. Funkce zamestnanosti vychazı ze schopnostivytvarenı novych pracovnıch mıst. Uskalım vsak zustava presne urcenı pracovnıchmıst v cestovnım ruchu. Vyznamna je prıjmova funkce, nebo-li tzv. multiplikacnıefekt, ktery spocıva v generovanı „novych“ prıjmu z cestovnıho ruchu. V souvislostis cestovnım ruchem se hovorı take o vyrobnı funkci, resp. efektu tvorby hodnot.

98

Z mezinarodnıho hlediska jsou sledovany prıjmy a vydaje, tzv. bilance cestovnıhoruchu, v jejichz kontextu hovorıme o aktivnım ci pasivnım cestovnım ruchu.

Otazky k zamyslenı

1. Patrı prıjmy z maloobchodu mezi ekonomicke cinnosti, ktere majı vliv nacelkove prıjmy z cestovnıho ruchu? Pokud ano, patrı mezi prıme ci neprıme?

2. V jakych prıpadech je vyrovnavacı funkce cestovnıho ruch neucinna?3. Ma nejaky vliv stupen rozvoje regionu na prıjmy z cestovnıho ruchu, ktere

plynou do daneho regionu?

99


100

jI Teoreticko-metodologicka vychodiska

jI Politika cestovnıho ruchu

jI Politika cestovnıho ruchu v CR

Politika cestovnıho ruchu

8

8. Politika cestovnıho ruchu

Cıl kapitolyDo jake mıry ma stat zasahovat do vztahu mezi jednotlivymi aktery cestovnıhoruchu? Jake oblasti ma regulovat? Jake nastroje ma pri regulaci vyuzıvat? Na tytootazky neexistuje jednoznacna odpoved’. Nasledujıcı kapitola si vsak klade za cıl,abyste na jejım zaklade pochopili problematiku politiky cestovnıho ruchu a bylischopni si na vyse uvedene otazky vytvorit vlastnı nazor. Proto se tato kapitolasoustredı na prezentaci uceleneho prehledu o politice cestovnıho ruchu (teoreticko-metodologicka vychodiska) a na zakladnı prıstupy k politice cestovnıho ruchu, najejı cıle, nastroje a nositele.


8.1 Teoreticko-metodologicka vychodiska

Cestovnı ruch je multioborova a prurezova disciplına, na jejımz rozvoji partici-puje cela rada odvetvı narodnıho hospodarstvı a oboru lidske cinnosti, ktere svymivykony zabezpecujı ucast na cestovnım ruchu. Z toho vyplyva, ze take na poli-tiku CR se musı nahlızet jako na prurezovy obor a odpovıdajıcım zpusobem tedymusı byt koncipovany turisticko-politicke cıle a koncepty. Cestovnı ruch je silneovlivnovan ruznymi dılcımi verejnymi politikami, prıkladem muze byt zahranicnıpolitika, migracnı politika, dopravnı politika, politika zivotnıho prostredı, prosto-rove usporadanı atd. Z takto sirokeho zaberu vyplyva jednak bezpodmınecne nutnakoordinace techto ruznych dılcıch politik a dale poznatek, ze na zaklade teto pro-vazanosti cestovnıho ruchu s ruznymi sferami hospodarske politiky nenı apolitickeodvetvı cestovnıho ruchu vubec mozne.

8.1.1 Historicky vyvoj regulace cestovnıho ruchu

Z historickeho hlediska muzeme v cestovnım ruchu pozorovat nasledujıcı vyvoj.Cestovnı ruch byl ve svych pocatcıch i v 19. stoletı poznamenan uplnou volnostı,neexistovaly zadne zakazy ani prıkazy omezujıcı nebo regulujıcı cestovnı ruch.Teprve hospodarske krize, valky i ekonomicke dusledky „modernıho“ cestovnıhoruchu vyvolaly potrebu ovlivnovat cestovnı ruch. Pochybnosti o schopnosti samo-regulace poptavky a nabıdky cestovnıho ruchu ve volne konkurenci a mnozstvıproblemu, ktere v cestovnım ruchu vznikaly, mely za nasledek sdruzovanı do ruz-nych zajmovych organizacı, profesnıch svazu a sdruzenı cestovnıho ruchu. Nakonecprvnı svetova valka dala podnet k intervenci statu. Ohrozenı cılu soukromıch pod-nikatelu v cestovnım ruchu i celeho hospodarstvı v dusledku valek a hospodarskychkrizı, mely za nasledek nevyhnutelnost spolecneho ovlivnovanı nejzavaznejsıch sku-tecnostı v cestovnım ruchu, tedy realizace politiky cestovnıho ruchu. (Nemcansky,1999)

8.1.2 Regulace cestovnıho ruchu

Liberalnıprıstup

Na potrebu hospodarske politiky a politiky cestovnıho ruchu, resp. na potrebu stat-nıch zasahu do ekonomiky existujı ruzne nazory vychazejıcı ze dvou prıstupu.

102

V ramci prvnıho prıstupu (doktrına laissez-faire) jsou ekonomicke zalezitosti spo-lecnosti nejlepe spravovany samotnymi jednotlivci a bez zasahovanı nejake kolek-tivnı autority. Uloha statu spocıva predevsım v tech cinnostech, ktere trh nemuzezajistit (napr. zabezpecovanı verejnych statku), vytvorenı podmınek umoznujıcıchefektivnı fungovanı trhu a ve vymezenı vlastnickych prav.

Interven-cionistickyprıstup

Druha skupina ekonomu prirazuje velky vyznam regulaci ekonomiky ze stranyhospodarsko-politickych autorit. Jejich argumentace se zaklada predevsım na trznıchrigiditach, nedokonalostech a selhanıch. Tento proud vychazı z principu dokonalefungujıcı, informovane a efektivnı vlady, ktera prostrednictvım svych intervencıeliminuje trznı selhanı. Tyto dva prıstupy jsou popsany ve sve extremnı podobe.V praxi vsak platı argumenty liberalu o existenci vladnıch a netrznıch selhanıch,stejne jako argumenty intervencionistu o existenci selhanı trznıch.

Tyto dva extremnı postoje se staly teoretickym vychodiskem pro koncepce hospodar-ske politiky, resp. politiky cestovnıho ruchu. V liberalnım pojetı politiky cestovnıhoruchu stat pouze vytvarı zakladnı predpoklady pro rozvoj cestovnıho ruchu. Tentoprıstup k politice cestovnıho ruchu se uplatnuje napr. v USA (pozn. na urovni jed-notlivych statu v USA se vsak take muzeme setkat se silne vybudovanou politikoucestovnıho ruchu). V ramci nizsıch uzemnıch jednotek je liberalnı turisticka politikaprovadena i ve svycarskych kantonech Aargau nebo Baselland) a Velke Britanii.

Na druhe strane intervencionisticka politika cestovnıho ruchu je charakteristickavyraznymi zasahy do fungovanı cestovnıho ruchu. S tımto prıstupem se muzeme se-tkat v takovych zemıch jako je napr. Spanelsko, Rakousko, Nemecko, ale i Maroko,Thajsko, Indonesie, Hongkong, Singapur atd. V nekterych zemıch ma takovato poli-tika charakter vylozene „ochranarske/protekcionisticke“ politiky a pouzıva zejmenanastroje ve forme subvencı. Nemecky psana literatura pouzıva pro takovy prıstuppojem „Agrarisierung“, coz muzeme prelozit jako agrarizace cestovnıho ruchu. Tavychazı z myslenky intervencnıch cen v ramci spolecne zemedelske politiky prova-dene v zemıch Evropske unie.

8.1.3 Prıstupy k politice cestovnıho ruchu

Vliv institucionalnıho ramce na hospodarskou politiku se odrazı v ruznych prıstu-pech ke tvorbe politiky cestovnıho ruchu.

Pragmaticky prıstup znamena cinnost na zaklade vnitrnıch souvislostı a udalostı,tj. na zaklade existujıcı situace. Pragmaticka politika cestovnıho ruchu je pozname-nana urcitou nekoncepcnostı, elastickym formovanım cestovnıho ruchu. Zasahy doodvetvı cestovnıho ruchu se uskutecnujı, az kdyz nastane nejaka alarmujıcı situace,podpurna opatrenı jsou vetsinou vyhlasena na casove omezenou dobu. Tento typpolitiky byl uplatnovan napr. ve Svycarsku.

Koncepcne dogmatickou (konceptualne-dogmatickou) politiku cestovnıho ruchuurcuje koncepce, ktera ma vıcemene natlakovy charakter. Za projev dogmatismumuzeme oznacit napr. strnulou delbu prace mezi statem a soukromnıky anebo meziruznymi nositeli statnı politiky cestovnıho ruchu. Dokazujı to zahranicnı prıklady,ktere se tykajı opravnenı na vykonavanı domacı a zahranicnı propagace, rozdelenıuloh s ohledem na podporu infrastruktury cestovnıho ruchu atd. (Nemcansky, 1999;

103


Paskova, Zelenka, 2002). Tento prıstup se uplatnuje zejmena v zemıch se silnympostavenım vlady jako napr. Francie, Rakousko nebo Nemecko.

Vykladovy slovnık (Paskova, Zelenka, 2002) dale jeste rozlisuje mezi politikouliberalnı, kdy stat jen vytvarı zakladnı predpoklady rozvoje cestovnıho ruchu (napr.USA, Velka Britanie) a integrovanou politikou cestovnıho ruchu, kdy cestovnı ruchje zalezitostı statu a soucastı jeho celkove ekonomicke politiky – uplatnuje se pribudovanı novych stredisek.

8.2 Politika cestovnıho ruchu

Pojetı politiky cestovnıho ruchu se odvıjı od historickych, kulturnıch a socialnıchskutecnostı tykajıcıch se daneho statu. Tato skutecnost se posleze odrazı v rızenı(politicky system) a hospodarenı (usporadanı ekonomiky) statu a v jeho prıstupechk samotne politice. Instituce, zejmena verejneho sektoru podporujı odvetvı cestov-nıho ruchu a usmernujı toto odvetvı prostrednictvım politiky cestovnıho ruchu.

Kazdy z autoru (Kaspar, 1996; Freyer, in Laesser, Pechlaner, Weiermair, 2002; Pas-kova, Zelenka, 2002) pristupuje k pojetı politiky cestovnıho ruchu z ruznych uhlupohledu. V zasade lze politiku cestovnıho ruchu definovat jako systematickou cin-nost (vedomou podporu) vychazejıcı ze souboru metod a nastroju, kterymi nositelepolitiky smerujı k naplnovanı vytycenych cılu. Predpokladem systematicke cinnostije komplexnı planovanı, usmernovanı (regulace) a realizace politiky cestovnıhoruchu.

Obrazek 8.1: Schema politiky cestovnıho ruchu

POLITIKACESTOVNÍHO RUCHU

nositelénástrojecíle

rovina

ekonomickáspolečenskáekologická

úroveň

regionálnínárodní

mezinárodní

vnitřní avnější prostředí

struktura malých astředních podniků,multiplikační efekt,sezónnost apod.

zahraniční , regionální ,strukturální , dopravní

politika atd.

hospodářskápolitika

Jakakoliv politika, vcetne politiky cestovnıho ruchu, nenı realizovana ve vakuu(viz vyse uvedene schema), ale vzdy v konkretnıch podmınkach a je samozrejmeovlivnovana prostredım, ve kterem je konstituovana. V tomto prostredı pusobı radafaktoru fungujıcıch jako urcujıcı cinitele pro politiku cestovnıho ruchu, ktere jsou

104

bud’v ruzne mıre ovlivnitelne nebo pevne dane. Jedna se o faktory (cinitele) ekono-micke, socialnı, politicke, ekologicke a technologicke. V souvislosti s temito faktoryje treba zmınit jejich exogennı a endogennı vlivy na politiku cestovnıho ruchu.

Exogennı vlivy jsou zpusobeny vyse uvedenymi faktory a majı dopad na politikucestovnıho ruchu, a to pozitivnı, napr. ekonomicke faktory – vyhodny menovy kurz,ci negativnı, napr. ekologicke faktory – prırodnı katastrofa. Naproti tomu stojı en-dogennı vlivy, kterymi pusobı samotna politika cestovnıho ruchu na sve okolı, vizkapitola 1 (vnejsı faktory rozvoje cestovnıho ruchu). Prıkladem pozitivnıho endo-gennıho vlivu je tvorba pracovnıch mıst (ekonomicke faktory), naopak negativnımvlivem je znecistenı zivotnıho prostredı (ekologicke faktory).

8.2.1 Cıle politiky cestovnıho ruchu

Cıle politiky cestovnıho ruchu se stanovujı na ruznych urovnıch prostrednictvımpravnıch usnesenı (verejne pravnı instituce) a soukrome pravnıch dohod (Kaspar,1996). Cılem je urcity stav, ktereho chtejı instituce prostrednictvım politiky cestov-nıho ruchu dosahnout.

Clenenıcılu

I kdyz je politika cestovnıho ruchu integralnı soucastı hospodarske politiky, ne-spadajı jejı cıle pouze do oblasti ekonomicke, ale vzhledem k povaze produktucestovnıho ruchu i do oblasti spolecenske a environmentalnı. Primarne vsak cılepolitiky cestovnıho ruchu nesmı byt v rozporu s cıly samotne hospodarske politikystatu.

Z hlediska realizace cılu politiky cestovnıho ruchu se rozlisujı cıle dle jejich dopadu,tj. cıle ekonomicke, spolecenske ci ekologicke, dle jejich casoveho pusobenı, a todlouhodobe, strednedobe a kratkodobe a dle uzemnıho rozsahu na cıle mezinarodnı,narodnı a regionalnı.

Za primarnı dlouhodoby cıl politiky cestovnıho ruchu se povazuje vytvorenı konku-renceschopnych destinacı za splnenı podmınky trvale udrzitelneho rozvoje. V sou-vislosti s uzemnım aspektem realizace cılu politiky cestovnıho ruchu, resp. s realizacıcılu na regionalnı urovni, je treba zmınit uzkou navaznost politiky cestovnıho ruchus regionalnı politikou. Pro nektere regiony (predevsım hospodarsky slabe) je ces-tovnı ruch s velkym multiplikacnım efektem hnacı silou rozvoje. Cıle regionalnıchpolitik cestovnıho ruchu samozrejme musı korespondovat s cıli stanovovanymi navyssı hierarchicke urovni.

8.2.2 Nastroje politiky cestovnıho ruchu

Nastroje, nebo-li prostredky, ktere politika cestovnıho ruchu uplatnuje na prosazenısvych cılu, se stavajı soucasne jejımi ovlivnujıcımi ciniteli dvojıho smyslu. Za prve,dosazenı cılu ovlivnuje vhodnost zvolenych nastroju, primerenost cıle a nastroju,soulad cıle a nastroju. Za druhe, pouzitelne nastroje omezujı moznosti racionalnıvolby cıle a vyzadujı tzv. kompatibilitu cılu a nastroju. (Nemcansky, 1999)

Prıme azprostred-kovanenastroje

Nastroje, ktere pusobı na cestovnı ruch, mohou byt dvojıho typu. Za prve jde o na-stroje, ktere prımo a ucelne ovlivnujı turisticke veliciny, za druhe nastroje, kterena tyto veliciny pusobı zprostredkovane. Druha skupina nastroju vyplyva z uzke

105


provazanosti cestovnıho ruchu s jinymi hospodarskymi odvetvımi, jejichz opatre-nımi cestovnı ruch ovlivnovan. Jedna se o opatrenı v oblasti regionalnı politiky,uzemnıho planovanı, zivotnıho prostredı, dopravy, zahranicnı politiky atd.

Z narodohospodarskeho pohledu se uplatnujı jak nastroje zamerene na ovlivnovanınabıdky (supply-side economics), tak nastroje orientovane na poptavkovou stranu(demand-side economics).

Nastrojepolitikycestovnıhoruchu

V prakticke politice cestovnıho ruchu se obvykle pouzıvajı nasledujıcı nastroje:

ekonomicke (subvence, danova zvyhodnenı),legislativnı (zakony, narızenı),informacnı (ovlivnovanı verejneho mınenı),institucionalnı a administrativnı (institucionalnı zajistenı),nastroje strategickeho planovanı (strategicke a programove dokumenty),vyzkum a vyvoj (rozvoj poznatku),vzdelavanı a osveta,mezinarodnı spoluprace.

Nejvetsı vahu majı nastroje ekonomicke, ktere jsou nejrozsırenejsı a nejlepe me-ritelne, viz evaluace ucinku politiky cestovnıho ruchu. Mezi ekonomicke nastrojepatrı napr. dotace, granty, subvence, zaruky za bankovnı kredity, popr. bezurocnepujcky, sankce apod.

Z hlediska efektivity je nejvyznamnejsı nastroj institucionalnı a administrativnı,jelikoz ma kardinalnı vliv na realizaci politiky cestovnıho ruchu. Institucionalnınastroje jsou spojeny predevsım s rızenım a organizacı cestovnıho ruchu v danezemi. Naproti tomu administrativnı nastroje jsou spojovany spıse s usmernovanım(regulacı) politiky cestovnıho ruchu, a to zavadenı standardu, udelovanı koncesı,povolenı apod.

Nezastupitelnou roli sehravajı nastroje strategickeho planovanı, tj. strategicke a pro-gramove dokumenty, ktere udavajı jakym zpusobem (opatrenı) a na co se ma politikacestovnıho ruchu soustredit, aby bylo dosazeno stanovenych cılu. Nastroje strate-gickeho planovanı jsou navıc prostredkem k zıskanı zdroju (nejcasteji financnıchprostredku) na realizaci danych opatrenı.

8.2.3 Nositele politiky cestovnıho ruchu

Nositele politiky cestovnıho ruchu jsou subjekty, ktere se podılejı na procesu for-movanı politiky cestovnıho ruchu, na jejım provadenı a kontrole.

Z uvedene definice politiky cestovnıho ruchu vyplyva, ze nositeli politiky mohoubyt:

verejnopravnı instituce (stat, regiony, obce, urady), ktere jsou v oblasti poli-tiky cestovnıho ruchu zrejme neangazovanejsı,soukromopravnı instituce (profesnı svazy, zajmova sdruzenı, podnikatelskasdruzenı),dobrovolne zajmove skupiny a akcnı sdruzenı (mıstnı hotelieri, vybory).

106

Podle mıry participace na rozhodovanı lze rozlisovat mezi nositeli rozhodovanı Nositele dleparticipacena rozho-dovanı

(deciznı sfera) a nositeli vlivu na rozhodovanı (vlivova sfera) bez rozhodovacı avykonne pravomoci V soucasne dobe se jedna zejmena o ruzna sdruzenı a asociace,hotelove retezce, letecke spolecnosti a financnı spolecnosti, ktere usilujı o ovladnutıpolitiky cestovnıho ruchu ve svuj prospech a lobujı za svoje zajmy. Ocekava se,ze v budoucnu budou mıt na politice cestovnıho ruchu i rızenı destinacı vetsı vlivpodnikatelske subjekty a profesnı sdruzenı nebo svazy, jejichz aktivita je napr. u nasdoposud pomerne nızka.

S ohledem na clenenı cılu, musı existovat take nositele politiky na jednotlivychuzemnıch stupnıch. Jedna se tedy o nositele:

mezinarodnı politiky cestovnıho ruchu (mezinarodnı organizace, napr.OECD, WTO),narodnı politiky cestovnıho ruchu (ministerstva, narodnı centraly cestovnıhoruchu, obchodnı komory),regionalnı politiky cestovnıho ruchu (kraje, regionalnı sdruzenı)lokanı politiky cestovnıho ruchu (obce)

Krome uvedeneho uzemnıho hlediska vystupuje v cestovnım ruchu i profesnı hle-disko. Nositeli profesnı politiky cestovnıho ruchu pak muze byt napr. svaz hotelieru,hostinskych, cestovnıch kanceları apod.

8.2.4 Evaluace ucinku politiky cestovnıho ruchu

Predmetem politiky cestovnıho ruchu nenı pouze planovanı a provadenı opatrenına podporu cestovnıho ruchu. Nedılnou a soucasne nejobtıznejsı castı je evaluaceucinku politiky cestovnıho ruchu. Nelze totiz zcela separovat ucinky turisticko-politickych opatrenı od cele rady jinych opatrenı nebo exogennıch vlivu, ktereodvetvı cestovnıho ruchu ovlivnujı.

Ucinnost turisticko-politickych opatrenı se nejcasteji hodnotı pomocı takovych uka-zatelu jako je rust regionalnıho HDP, pocet novych pracovnıch mıst v cestovnımruchu, vyvoj navstevnosti regionu, vyvolane investice ze strany soukromeho sektoruapod. Jedna se o ukazatele v regionalnım kontextu. Jako dalsı pomocne ukazatelelze vyuzıt take vytızenost luzek nebo pocet ubytovacıch kapacit, jejichz vypovıdacıschopnost je vsak omezena, protoze tyto indikatory nezachycujı dennı navstevnıky.

8.3 Politika cestovnıho ruchu v CR

V teto casti se budeme venovat praktickemu uplatnovanı politiky cestovnıho ruchu,a to v Ceske republice. Vzhledem k rozsahlosti tohoto tematu jsou v subkapitole uve-deny pouze nejzakladnejsı programove a strategicke dokumenty cestovnıho ruchua stejne tak i nositele politiky cestovnıho ruchu v CR.

8.3.1 Vyvoj politiky cestovnıho ruchu v CR

Vyvoj politiky cestovnıho ruchu v CR lze spojovat s hospodarsko-politickou situacıv zemi a s historickym vyvojem Ceske republiky. Po 1. svetove valce se realizo-vala forma neorganizovaneho cestovnıho ruchu, ktery byl teprve v pocatcıch. Po

107


2. svetove valce se projevila politicka situace v oblasti cestovnıho ruchu v podobeznarodnovanı hotelu a likvidace soukromeho sektoru. Vyrazne omezen byl cestovnıruch do nesocialistickych zemı, podpora statu smerovala do rozvoje kolektivnıchforem domacı rekreace a cestovnıho ruchu na jedne strane (podnikova odborarskarekreace. Reakcı na tuto neprıznivou situaci byla znacna atomizace spolecnosti a hle-danı specifickych individualnıch forem rekreace – rozvoj chatarenı a chaluparenı).Neprıznive obdobı pro cestovnı ruch nastalo take po roce 1968 v obdobı vojenskeokupace, kdy byla uplatnovana velice striktnı politika cestovnıho ruchu zejmena vevztahu k zahranicnı, a to v podobe vyjezdnıch dolozek a devizovych prıslibu. Bylaomezena svoboda pohybu z pohledu cestovanı, jelikoz byly oznaceny tzv. politickynezadoucı destinace, kam obcane statu „nesmeli“ jezdit.

Cela situace se zmenila az po roce 1989, kdy doslo k otevrenı hranic a k premenehospodarske situace, tj. zavedenı trznı ekonomiky a s tım souvisejıcı obnovenı a roz-voj soukromeho sektoru (ubytovacı a stravovacı zarızenı, cestovnı kancelare atd.).V prubehu 90. let se vsak projevovaly nedostatky v podobe absence programovenabıdky cestovnıho ruchu, zakladnıch a doprovodnych sluzeb na svetove urovni,potazmo nızke kvality sluzeb; nekoordinovane propagace a predevsım v absencipolitiky cestovnıho ruchu, ktera by zajist’ovala planovanı rozvoje cestovnıho ruchu.

8.3.2 Programove a strategicke dokumenty politiky cestovnıhoruchu v CR

Koncepcestatnıpolitikycestovnıhoruchuv CR

Skutecne zavadenı a uplatnovanı politiky cestovnıho ruchu v Ceske republice sou-visı se snahou o clenstvı v Evropske unii. Tato skutecnost zprostredkovane prispelake zpracovanı koncepcnıho dokumentu cestovnıho ruchu v CR, tj. Koncepce statnıpolitiky cestovnıho ruchu v Ceske republice (prvnı planovacı obdobı 1998–2002,druhe 2002–2006, soucasne 2007–2013)). Tento dokument je zakladnım koncepc-nım dokumentem na narodnı urovni v oblasti cestovnıho ruchu. Jeho soucastı jeanalyza soucasneho stavu cestovnıho ruchu v Ceske republice, hodnocenı silnych aslabych rozvojovych stranek a nasledne programova opatrenı ve forme taxativnıhovyctu cılu statnı politiky cestovnıho ruchu a jednotlivych opatrenı (postupu) k jejichrealizaci.

Pro naplnovanı koncepce statnı politiky cestovnıho ruchu slouzı jako vyznamnynastroj Statnı program podpory cestovnıho ruchu, ktery definuje podprogramy, naktere se vazı financnı prostredky (investicnı dotace) na realizaci vytycenych priorit.Statnı program podpory cestovnıho ruchu koncı rokem 2006.

Spolecnyregionalnıoperacnıprogram

Klıcovym dokumentem na narodnı urovni z hlediska zıskavanı prostredku z fonduEU je Spolecny regionalnı operacnı program, ktery vychazı z Narodnıho rozvojo-veho planu a je platny pro obdobı 2004–2006. Obsahem dokumentu je souhrnnaSWOT analyza, strategicka vize regionalnıho rozvoje a v prve rade definovanı stra-tegickych cılu a rozvojovych aktivit, tj. priorit a opatrenı, ktere konkretizujı cıle astanovy podmınky cerpanı zdroju.

Pro obdobı 2007–2013 se pocıta s Regionalnımi operacnımi programy, ktere jsoutake zamereny na podporu rozvoje cestovnıho ruchu v CR a umoznı realizaci

108

projektu na regionalnı urovni, resp. realizaci projektu narodnıho vyznamu (jehopusobnost je pro regiony soudrznosti NUTS II).

Na regionalnı urovni jsou dulezitym dokumentem Strategie (Programy) rozvoje Strategierozvojecestovnıhoruchu

cestovnıho ruchu, ktere vychazejı z Programu rozvoje jednotlivych kraju. Nedıl-nou soucastı vypracovanych strategiı a Programu je vedle strategicke vize, profiludestinace a SWOT analyzy, zejmena strategicky rozvojovy plan, ktery definujeproblemove okruhy, priority a opatrenı rozvoje cestovnıho ruchu v krajıch.

8.3.3 Nositele politiky cestovnıho ruchu v CR

Narodnıuroven

Na narodnı urovni je v pozici nositele s prımym vlivem na rozhodovanı Ministerstvopro mıstnı rozvoj, ktere v ramci sve siroke pusobnosti zajist’uje i politiku cestovnıhoruchu na nejvyssı urovni.

Nezastupitelnou roli sehrava, coby nositel politiky cestovnıho ruchu, take Ceskacentrala cestovnıho ruchu – CzechTourism, ktera je statnı prıspevkovou organizacıa plnı sirokou paletu cinnostı v oblasti cestovnıho ruchu (napr. zajist’ovanı, podpora akoordinace marketingovych aktivit na domacım a zahranicnım trhu; podpora tvorbyproduktu cestovnıho ruchu s setrnym prıstupem k zivotnımu prostredı; vzdelavacıcinnost; podpora vsestranneho rozvoje cestovnıho ruchu; spoluprace v oblasti ces-tovnıho ruchu s organy statnı spravy a samospravy, profesnımi organizacemi apod.)

Regionalnıuroven

Pomineme-li zajmova sdruzenı a prıpadne dalsı verejnopravnı ci soukromopravnıinstituce pusobıcı v oblasti cestovnıho ruchu na regionalnı urovni, jsou vyznamnymnositelem s prımym vlivem na rozhodovanı na regionalnı urovni kraje, ktery v ramcisve prenesene pusobnosti muzou zasahovat do rozvoje cestovnıho ruchu na svemuzemı pomocı realizace regionalnı politiky cestovnıho ruchu.

Lokalnıuroven

Na lokalnı urovni jsou to predevsım obce a mesta, ktere mohou zasahovat do politikycestovnıho ruchu prinejmensım v oblasti uzemnıho planovanı.

Shrnutı kapitolyNa zaklade teoreticko-metodologickych poznatku byla odvozena politika cestovnıhoruchu, ktera uzce souvisı s historickymi, kulturnımi a socialnımi skutecnostı tyka-jıcıch se daneho statu, ze kterych se odrazejı v politiko-hospodarskem usporadanıstatu, tj. v pojetı hospodarske politiky, potazmo politiky cestovnıho ruchu. Smyslempolitiky cestovnıho ruchu je systematicka cinnost vychazejıcı ze souboru metod anastroju, kterymi se nositele politiky snazı naplnovat sve vytycene cıle. Z cele radynastroju realizace politiky cestovnıho ruchu sehravajı nejvyznamnejsı roli nastrojeekonomicke, institucionalnı, administrativnı a nastroje strategickeho planovanı. Tytonastroje uplatnujı nositele politiky cestovnıho ruchu, nejcasteji verejno-pravnı insti-tuce s prımou participacı na rozhodovanı na ruznych uzemnıch urovnıch, Obecnymiukoly nositelu politiky cestovnıho ruchu jsou formovanı politiky cestovnıho ruchu,jejı provadenı a kontrola, potazmo evaluace jejich ucinku.

Politika cestovnıho ruchu v CR je ve zkratce prezentovana vyvojem cestovnıhoruchu v CR, ktery naznacuje samotnou realizaci politiky cestovnıho ruchu v praxi.Klıcovou ulohu pri realizaci politiky cestovnıho ruchu v CR sehravajı nastrojestrategickeho planovanı, resp. strategicke a programove dokumenty.

109


Otazky k zamyslenı

1. Uved’te klıcove aspekty existence politiky cestovnıho ruchu a jejich vliv nasamotnou politiku cestovnıho ruchu.

2. Jake jsou tri primarnı prvky definice politiky cestovnıho ruchu?3. Ktery z nastroju politiky cestovnıho ruchu umoznuje regulaci nabıdky sluzeb

cestovnıho ruchu?4. Popiste vyvoj politiky cestovnıho ruchu v Ceske republice.

110

jI Pojem destinace

jI Destinacnı management

jI Struktura turistickych organizacı a jejichukoly

jI Vyvoj rızenı a organizace cestovnıhoruchu v turistickych destinacıch

Management cestovnıhoruchu

9

9. Management cestovnıho ruchu

Cıl kapitolyTato kapitola vam objasnı nejen vymezenı (marketingove a geograficke) destinacea jejıho vyznamu z hlediska cestovnıho ruchu, ale predevsım ucelene poda vykladtykajıcı se destinacnıho managementu, nebo-li organizace cestovnıho ruchu, vcetnejeho specifik, ukolu a funkcı. Naznacena je i struktura turistickych organizacı, jejichuroven spoluprace a pravnı forma zrızenı. V zaveru kapitoly je uveden vyvoj rızenıa organizace cestovnıho ruchu jak v turisticky vyspelych destinacıch, tak v CR.


9.1 Pojem destinace

Geograficke amarketingovepojetıdestinace

Na samem pocatku je nezbytne vymezit si pojem destinace. Nejprve je treba siujasnit, z jakeho pohledu na destinaci nahlızıme. Nabızejı se nam dve mozna pojetı,a to marketingove ci geograficke.

Z marketingoveho hlediska je destinace chapana jako produkt cestovnıho ruchu, tj.soubor nabıdek jednotlivych poskytovatelu sluzeb cestovnıho ruchu.

Z geografickeho hlediska muzeme velice zjednodusene konstatovat, ze destinace jeuzemı, ktere ma sva specifika.

Systemdestinace

Destinaci vsak lze take pojmout jako system slozeny z jednotlivych poskytova-telu sluzeb ovlivnovanymi okolım, ve kterem pusobı, jak to znazornuje nasledujıcıobrazek 9.1. Systemove pojetı destinace tak urcitym zpusobem slucuje jak pojetımarketingove tak geograficke.

Obrazek 9.1: System destinace

Turistickéakce

Koordinace//turistická

organizaceŽivnosti

Infrastruktura

etc.

HotelyOstatní

nabízejícív turismu

Přírodnío ředípr st

Ekonomicképr sto ředí

Politicképr sto ředí

Společenskéo ředípr st

Poptávajícítrhy

Zdroj: Bieger, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen.Oldenburg Verlag, Munchen, 1996

112

9.1.1 Definice destinace

Systemovepojetı

Vykladovy slovnık cestovnıho ruchu (Paskova, Zelenka, 2002) pod pojmem desti-nace cestovnıho ruchu rozumı „cılovou oblast v danem regionu, pro kterou je ty-picka vyznamna nabıdka atraktivit a infrastruktury cestovnıho ruchu. Jde v sirsımslova smyslu o zeme, regiony, lidska sıdla a dalsı oblasti, typicke velkou koncentracıatraktivit cestovnıho ruchu, rozvinutymi sluzbami a dalsı infrastrukturou cestovnıhoruchu, jejichz vysledkem je velka dlouhodoba koncentrace navstevnıku“.

Podle definice World Travel Organisation je „destinace cestovnıho ruchu mıstos atraktivitami a s nimi spojenymi zarızenımi a sluzbami cestovnıho ruchu, ktere siucastnık cestovnıho ruchu nebo skupina vybıra pro svou navstevu a ktere poskyto-vatele prinasejı na trh“.

Obecne lze rıci, ze destinace cestovnıho ruchu je prirozenym celkem, ktery maz hlediska podmınek rozvoje cestovnıho ruchu jedinecne vlastnosti odlisne od jinychdestinacı.

Geografickepojetı

Z geografickeho hlediska je mozne vymezit destinaci cestovnıho ruchu jako „uzemnıcelek, ktery se vyznacuje spolecnym postupem pri vyuzıvanı potencialu (resp. sdı-lenymi predpoklady pro aktivaci tohoto potencialu) pro rozvoj cestovnıho ruchu,sdılenou kapacitou uzemı pro tento rozvoj (unosnou mırou aktivace zmınenehopotencialu), spolecnym zivotnım cyklem cestovnıho ruchu a spolecnymi procesycestovnıho ruchu (destinacnımi procesy)“ (Paskova, 2002).

Pro vymezenı destinace neplatı zadna oficialnı kriteria ani administrativnı hranice.Pro urcovanı velikosti destinace platı, ze:

cım vzdalenejsı je cıl cesty, tım sıreji je destinace definovana. Napr. japonskyturista vnıma Evropu (kontinent) jako destinaci pro svoji dovolenou, zatımcoLednicko-valticky areal muze byt planovanym cılem Zapadocecha.cım uzeji je definovan duvod cesty, tım mensı je destinace. Pro specialistyv oboru (vedecke pracovnıky), jejichz jedinou pohnutkou pro uskutecnenıcesty je ucast na odborne konferenci, muze byt destinacı kongresovy hotel.Pro ucastnıky kongresu, kterı se behem pobytu zajımajı take o kulturu nebonakupy je potom destinacı cele mesto.

9.1.2 Vyznam destinace

Institucionalnıramec

Jednou z hlavnıch funkcı destinace (regionu cestovnıho ruchu) je vytvorit insti-tucionalnı ramec pro rozvoj a systematicke rızenı (koordinaci) aktivit cestovnıhoruchu. Takoveto institucionalnı prostredı samozrejme zarucuje vyssı mıru apolitickekontinuity strategickeho rozvoje cestovnıho ruchu, nez je tomu v prıpade adminis-trativnıch celku.

Jak jiz bylo vyse receno v souvislosti s dvojım pojetım destinace, destinace jakocelek je vlastnım produktem a konkurencnı jednotkou v cestovnım ruchu, a protomusı byt odpovıdajıcım zpusobem strategicky rızena jako kterykoli jiny subjekt.

113


Koordinace aktivit cestovnıho ruchu predstavuje nejen realizaci strategicke plano-Koordinacea rızenıaktivita vztahu

vanı v ramci vymezeneho uzemı, ale take rızenı vztahu v destinaci, kde je klıcovymprvkem delba moci a funkcı (kompetencı, vertikalnıch a horizontalnıch vazeb).

9.2 Destinacnı management

Definicedestinacnıhomanage-mentu

Destinacnı management, nebo-li organizace cestovnıho ruchu, je chapan jako in-stituce, ktera pomocı souboru technik, nastroju a opatrenı rıdı (tj. provadı procesyrızenı – planuje, organizuje, komunikuje, rozhoduje a reguluje) cestovnı ruch v re-gionu za ucelem dosazenı jeho udrzitelneho rozvoje a zachovanı konkurenceschop-nosti na trhu.

V sirsım pojetı organizace cestovnıho ruchu zajist’uje spolupraci a kooperaci posky-tovatelu sluzeb za ucelem efektivnejsıho rızenı cestovnıho ruchu v uzemı. Jednot-live subjekty v systemu jednajı na bazi partneru, nikoliv konkurentu. Stejne tak jakov jinych podnicıch je stredne a dlouhodobym cılem destinace zajistenı konkurence-schopnosti na trhu.

Konkurent= partner

Na rozdıl od tradicnıho podnikoveho rızenı, ktere nenı zamereno na rozvoj konku-rencnıch jednotek stojıcıch mimo vlastnı podnik, ma management destinacı prispetk rozvoji sdruzenych jednotek v prıslusnem uzemı, coz nevylucuje ani spolupracisubjektu, ktere vuci sobe mohou stat v ramci destinace v konkurencnım postavenı.Narocny zpusob rızenı predstavujı zejmena formy destinacnıho managementu zalo-zene na spolupraci verejne a podnikatelske sfery, m.j. z duvodu rozdılnych funkcıa zajmu obou sektoru (duraz na komplexnı rozvoj a prosazovanı verejneho zajmuversus individualnı zajem s cılem dosahovat zisku).

Synergickeefekty

Spoluprace subjektu je dulezita predevsım proto, ze kooperovanım vznikajı syner-gicke efekty – vzhledem k existujıcı strukture malych a strednıch podnikatelskychsubjektu dochazı k efektivnejsımu vyuzıvanı prostredku, implementaci inovacı,zavadenı novych rıdıcıch metod rızenı a TQM (Total Quality Management), vzni-kajı vynosy z rozsahu, lze lepe celit negativnım externalitam zejmena na zivotnımprostredı atd. Navıc v ramci destinacnıho marketingu jsou zabezpecovany i takoveukoly, ktere nejsou v silach nebo zajmu jednotlivcu – napr. budovanı a pece o znackudestinace.

Destinaci muzeme s jistym nadhledem povazovat za kolektivnıho vyrobce a jakovyrobce musı byt odpovıdajıcım zpusobem rızen jako kterykoliv jiny podnik neboorganizace. Rızenı destinace nenı jednoducha zalezitost, nebot’ se mimo jine najejım uzemı setkava nekolik trhu (rezidenti a pracujıcı, navstevnıci, podnikatelskesubjekty), ktere majı nebo mohou mıt protichudne zajmy.

Vzajemnaduvera

Obecne platı, ze spoluprace v ramci destinacnıho managementu je ucinna pri ome-zenem poctu subjektu a relativne jednoduchych cılech takove spoluprace. Faktoremuspechu v takovych formach spoluprace je vysoka mıra vzajemne duvery mezizainteresovanymi subjekty. Dosazenı vzajemne duvery ovsem nenı jednorazovouzalezitostı, ale vyzaduje opakovanı uspesnych interakcı na bazi vzajemne vyhod-nosti. Z toho vyplyva, ze budovanı spoluprace je dlouhodoby a kontinualnı proces.

114

9.2.1 Specifika managementu turisticke destinace

Ze specifickych funkcı a pozadavku na turistickou destinaci jako uzemne defino-vany svazek sluzeb a take ze specifik turistickeho produktu vyplyvajı zvlastnostimanagementu turisticke organizace:

Dvojita funkce turisticke organizace – management turisticke organizace jejednak zodpovedny za chod vlastnı organizace a jednak za celou destinaci.Nejasne a spatne meritelne cıle – jako v predchozım prıpade existujı dvojıcıle pro turistickou organizaci, a to cıle organizace samotne a cıle destinace.Problematicke je i stanovenı a meritelnost techto cılu.Omezene moznosti vlivu turisticke organizace na jednanı nabızejıcıch v ces-tovnım ruchu, kterymi jsou samostatne a nezavisle podniky.Velky vliv zajmovych skupin.Nutnost legitimizace v socio-politickem prostredı.

9.2.2 Ukoly managementu turisticke organizace

Normativnıplanovanı

Na urovni organizace musı management turisticke organizace stejne jako manage-ment podniku stanovit normativnı ramec. Turisticka organizace musı provadet nor-mativnı planovanı take pro celou destinaci. Zodpovednost za obsah normativnıhoplanovanı vsak nesou politikove, protoze ti zodpovıdajı za komplexnı rozvoj obce,regionu nebo zeme. Casovy horizont pro normativnı planovanı je 5–10 let.

Strategickeplanovanı

Na strategicke urovni musı turisticka organizace detailne stanovit, jakym smeremse chce rozvıjet (podnikova strategie) a jakym cılovym skupinam chce poskytovatjake sluzby (trznı strategie), coz je nejdulezitejsım ukolem managementu turistickeorganizace. Ve vlastnı strategii musı byt stanoveno, jak se destinace odlisı od konku-rence. Podkladem pro vypracovanı strategiı je prubezna analyza vnitrnıho a vnejsıhoprostredı destinace (analyza poptavky, nabıdky, konkurence, trendu atd.). Na zakladeanalyzy se navrhujı oblasti s klıcovym vyznamem pro uskutecnenı stanovenych cılu.Strategicke planovanı se provadı na obdobı 3–5 let. Jednotlive kroky strategickehoplanovanı jsou predmetem dalsıho textu.

Operativnıplanovanı

Na operativnı urovni musı management turisticke organizace prubezne zabezpecovatpouzitı marketingovych nastroju, spoluvytvarenı turisticke nabıdky a zastupovatvlastnı zajmy. Musı stanovit odpovıdajıcı cıle, vypracovat plan opatrenı a zajistitdostatecne financnı prostredky i personal. Personal turisticke organizace musı bytkvalitne veden, aby podporil socialnı soudrznost v destinaci.

Stejne jako management jine organizace je management turisticke organizace kom-petentnı pro rızenı pracovnıku a zajistenı financovanı kooperativnıch ukolu.

9.2.3 Kooperativnı ulohy v ramci destinace

Vzhledem ke specifikum systemu destinace a turistickeho produktu existujı v ramcidestinace urcite cinnosti, ktere by mely byt zajist’ovany kooperativne. Tyto cinnostijsou vetsinou zabezpecovany prostrednictvım destinacnı spolecnosti, turisticke or-ganizace nebo podobne organizace. O jake cinnosti se jedna? Shrneme-li nazoryjednotlivych autoru na tuto problematiku, ktere se ruzne prekryvajı a doplnujı, pak

115


muzeme mluvit o nasledujıcıch funkcıch a ukolech turisticke organizace (viz obra-zek 9.2):

Obrazek 9.2: Ulohy turisticke organizaceTuristický produktjako systém dílčíchproduktů a služeb

Některé dílčíprodukty jsouveřejné statky

Turistický produktmá četné pozitivní anegativní ext. efekty

Turistický produkt jeabstraktní produkt

Plánovací funkce

Funkce nabídky

Zastupování zájmů

Marketingová funkce

Zdroj: Bieger, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen.Oldenburg Verlag, Munchen, 1996

Vsechny ctyri okruhy ukolu musı byt z duvodu specifik turistickeho produktu plnenykooperativne. Pro stredne velkou destinaci se dajı odvodit nasledujıcı konkretnıukoly turisticke organizace.

Planovacı funkce

Turistickyproduktjakosystemdılcıchproduktua sluzeb

Tato funkce vyplyva z faktu, ze turisticky produkt je souhrnem sluzeb, ktere tu-rista behem pobytu v destinaci konzumuje – doprava, ubytovanı, stravovanı, zabavaatd. Cılove mısto cesty, tedy destinace, muze byt prirovnana k velkemu multipod-niku, ktery produkuje sice jeden produkt, ale protoze dılcı produkty jsou vytvarenyruznymi samostatnymi podniky, je celkovy produkt vytvaren nekoordinovane anezavisle na sobe.

Ke konkretnım ukolum turisticke organizace patrı:

spoluprace s urady a vliv na stanovovanı turistickych cılu v mıste,prubezna analyza konkurencnı situace mısta (trhy, prıma a neprıma konku-rence, poptavka, dodavatele, odvetvı),stanovenı strategie, zejmena zaujmutı pozice na trhu,provadenı strategie destinace m.j. prostrednictvım poradenstvı podniku ces-tovnıho ruchu a aktivnıho pouzıvanı nastroju Change Management neboInnovations Management.

Funkce nabıdky

Dılcıproduktyjakoverejnestatky

Nektere dılcı sluzby, ktere jsou nedılnou soucastı turistickeho produktu, by nebylyz financnıch duvodu produkovany soukromymi subjekty a tedy ani nabızeny. I kdyzu nekterych sluzeb zpoplatnenı mozne je, stejne by to nestacilo na pokrytı nakladu.Navıc by to pravdepodobne melo negativnı efekt na image destinace.Vzhledem

116

k tomu, ze jsou takove sluzby nebo produkty nezbytne nebo velice zadoucı, musıv destinaci existovat urcity subjekt, ktery by je poskytoval.


zajist’ovanı verejnych produktu a sluzeb (turisticke cesty, informacnı sluzba,doprovodny program pro turisty, pece o hosty),koordinace nabıdky v destinaci a tvorba nabıdkovych balıcku (packages),vytvarenı novych produktu – bud’ prostrednictvım poradenstvı a iniciovanıpres soukrome subjekty nebo subsidiarne prostrednictvım vlastnıch podniku,kontrola kvality v mıste.

Marketingova funkce

Turistickyprodukt =abstraktnıprodukt

Stejne jako u jinych sluzeb je produkt v turismu abstraktnı a nehmatatelny. Jeste vıcenez v jinych odvetvıch zde hraje roli osobnı kontakt – a to ze strany poskytovatelusluzeb a domacıho obyvatelstva. Celkovy dojem z cesty je znacne ovlivnen kvalitoutohoto kontaktu a nelze ho nikdy s jistotou zarucit predem. Pred uskutecnenım cestytak navstevnık hleda co nejvıce kvazi garancı, ktere by tuto nejistotu eliminovalynebo snizovaly. K takovymto prostredkum patrı mimo jine napr. znacka destinace,kterou muze vytvaret pouze kolektivnı subjekt, nikoliv jednotlivy nabızejıcı v turis-ticke branzi.


vypracovanı marketingove strategie destinace,pece o image a znacku destinace,podpora prodeje, prodej/rezervacnı systemy, reklama, PR,informovanı potencialnıch hostu.

Zastupovanı zajmu

Turistickyprodukt –pozitivnıa negativnıexternıefekty

Cestovnı ruch vytvarı externı efekty. Cestovnı ruch na jedne strane zpusobuje po-zitivnı hospodarske efekty jako vytvarenı pracovnıch mıst, dale spolecenske efektyjako stimuly pro udrzenı mıstnıho obyvatelstva a take environmentalnı efekty jakozajistenı obhospodarovanı ploch, ktere by jinak kvuli vylidnovanı lezely ladem.Na druhe strane cestovnı ruch zpusobuje nezanedbatelne negativnı efekty zejmenas vlivem na ekologii (znecist’ovanı zivotnıho prostredı, hluk, emise) a spolecnost(ztrata identity mıstnı kultury, rust nevrazivosti vuci turistum). Z techto duvodu maverejnost a politika zajem ovlivnovat cestovnı ruch a zastupovanı zajmu turistickebranze ma velky vyznam. Turisticke organizace musı vykonavat tuto funkci, protozema k tomu lepsı predpoklady nez jednotlivy poskytovatele sluzeb.


senzibilace obyvatelstva pro cestovnı ruch,koordinace zajmu v ramci branze,zastupovanı turistickych zajmu vuci uradum a verejnosti.

Kazdy z ukolu v praxi nachazı jinou skupinu adresatu nebo „spotrebitelu“ techtovykonu. Cılovymi skupinami, pro ktere turisticka organizace vykonava svoje ukoly,jsou hoste, obyvatelstvo a podnikatelske subjekty.

117


9.3 Struktura turistickych organizacı a jejich ukoly

Jak uz vyplyva z definice pojmu „destinace“, musı existovat take koordinujıcı sub-jekty (turisticke organizace) na ruznych geografickych urovnıch (obec, region, zeme,skupina zemı atd.), ktere jsou spolu ve vzajemnych vztazıch. Je nutne zduraznit, zeuzemı destinace nemuze byt vzdy totozne s administrativnım clenenım uzemı, alev praxi z hlediska planovanı a realizace rozvoje cestovnıho ruchu byva casto s ad-ministrativnımi celky ztotoznovano.

Ukolyorganizacedleuzemnıhoclenenı

Podle urovne organizace (lokalnı, regionalnı, narodnı=celostatnı) jsou pak ruznedefinovany ukoly subjektu a jednotlivym funkcım je prisuzovana ruzna vaha. Nazaklade zkusenostı z praxe a podle vysledku setrenı uskutecneneho mezi turistickymiorganizacemi (na ruznych urovnıch) v turisticky rozvinutych zemıch je mozne ucinitvypovedi o delenı funkcı na ruznych urovnıch.

Funkcenabıdky

Lokalnı turisticke organizace (resp. organizace na nejnizsı urovni) majı nejlepsımoznost vlivu na jednotlive aktery v cestovnım ruchu v mıste, a proto by melyzejmena zabezpecovat funkci nabıdky. Na teto urovni totiz existuje nejprımejsıkontakt s poskytovateli dılcıch sluzeb a znalost konkretnıho produktu je na nejlepsımmoznem stupni.

Zastupovanızajmu

Zastupovanı turistickych zajmu musı byt realizovano na kazde urovni, a to se stej-nym geografickym pusobenım jako je pusobenı predstavitelu politiky. Ve stejnemgeografickem prostoru by pak mela mıt turisticka organizace dostatecnou vahuoproti politicke reprezentaci. Na narodnı urovni to pak vetsinou nejsou turistickeorganizace, ktere zabezpecujı tuto funkci. Ty jsou totiz prevazne financovany zestatnı pokladny, coz se prıcı myslence, aby hajily svoje zajmy proti politice nebomozna dokonce proti vlade. Proto vznikly v mnoha statech zajmove organizace,ktere tuto funkci na celostatnı urovni vykonavajı, napr. ve Svycarsku SchweizerTourismusverband nebo v Nemecku Deutscher Tourismusverband.

Marketingovafunkce

Mıra realizovanı marketingove funkce v ramci destinace je zavisla na dosahu pu-sobenı jejı znalosti u zakaznıku, jejı image a v neposlednı rade take na financnıchmoznostech. V idealnım prıpade se lokalnı turisticka organizace snazı zvysit pove-domı u zakaznıku na narodnı urovni. Regionalnı organizace musı usilovat o svojezviditelnenı v ramci cele zeme a na primarnıch zahranicnıch trzıch. Narodnı tu-risticka organizace musı orientovat svoje aktivity na cely svet, poprıpade vybranekontinenty nebo staty. Obecne platı, ze kazda uroven destinace naplnuje svoje mar-ketingove ukoly v ramci jejıho trhu.

Planovacıfunkce

Planovacı funkci musı zabezpecovat kazda uroven. Narodnı organizace musı vy-vinout narodnı strategii, odborne ji rıdit a dohlızet na jejı prosazovanı, lokalnıorganizace plnı tuto roli v mıste.

Samozrejme nesmı na tomto mıste zustat bez povsimnutı, ze destinacnı managementnenı zalozen jenom na uzemnım principu. V praxi existuje take kooperace mezisubjekty (a temito subjekty vytvorene organizace), ktere se specializujıcı na urciteformy cestovnıho ruchu. Jedna se napr. o lazenska mısta (Sdruzenı lazenskych mıst),ktera majı specificke postavenı v ramci cestovnıho ruchu. Dalsım prıkladem muzebyt kongresova turistika atd. Takoveto organizace potom zabezpecujı nektere (nebocasti) z vyse uvedenych ukolu v ramci oboru cinnosti.

118

9.3.1 Vznik destinacnı spolecnosti

Pro ucely rızenı cestovnıho ruchu muze byt v regionu ustanovena nova organizacenebo se mohou poskytovatele sluzeb rozhodnout realizovat dohodnute aktivity pro-strednictvım jiz nejake existujıcı instituce. V prvnım prıpade je turisticka organizace(destinacnı spolecnost) vykonnym organem svych zakladatelu, v prıpade druhem jevzajemny vztah mezi destinacnı spolecnostı a subjekty destinacnıho rızenı zpravidlaupraven smlouvou.

Urovenspoluprace

Spoluprace subjektu cestovnıho ruchu na urovni turistickych destinacı muze probıhatv zasade na trech urovnıch:

spoluprace mezi podnikatelskymi subjekty,spoluprace mezi verejnopravnımi subjekty (napr. obcemi),verejno-soukrome partnerstvı (public-private partnership).

Pravnıformy

V podmınkach CR prichazı do uvahy pet potencialne moznych pravnıch forem vhod-nych pro turistickou organizaci. Temi jsou sdruzenı pravnickych osob, prıspevkovaorganizace, rıdıcı subjekt jako integralnı soucast dobrovolneho svazku obcı, obecneprospesna spolecnost a spolecnost s rucenım omezenym. Kazda z uvedenych foremma svoje vyhody i nevyhody, ktere by mely byt pri rozhodovanı o pravnı formesubjektu nalezite zvazeny.

Kriteriavyberupravnıformy

Pri volbe vhodne pravnı formy by mela by melo byt zohlednovano hned nekolikkriteriı, napr. moznost financovanı ze strany obcı, z jinych verejnych zdroju a z fonduEU, autonomie rızenı, zapojenı podnikatelskeho sektoru, realizace neziskovych akomercnıch aktivit, zpusob zalozenı atd.

9.4 Vyvoj rızenı a organizace cestovnıho ruchuv turistickych destinacıch

9.4.1 Turisticky vyspele destinace

V uzsım pojetı predstavuje management destinacı v historii spoluprace podnika-telskych struktur v cestovnım ruchu v turisticky vyspelych zemıch (jako napr. Ra-kousko, Svycarsko) tretı generaci ve formach rozvojove spoluprace.

Propagacnıcinnost

Za prvnı generaci se povazujı sdruzenı za „zlepsenı destinace“ a pro reklamu apropagaci, ktera vznikala v 60. letech minuleho stoletı. Vznikaly spolecne prospektymıst a regionu, provadely se spolecne propagacnı a marketingove akce vcetne ucastina veletrzıch.

Marketinga sluzby

Jako druhou generaci je mozno oznacit regionalnı organizace cestovnıho ruchu, kterejsou typicke pro 70. a 80. leta minuleho stoletı. Aktivity techto organizacı se ve fazirozvoje a konjunktury cestovnıho ruchu omezovaly na propagaci a prezentaci, prıp.organizovaly dulezite informacnı a servisnı sluzby pro dany region. Strategii jejichvyvoje urcovaly pozadavky podniku a mıst a zastupovanı jejich zajmu ve prospechcestovnıho ruchu.

Destinacnımanagement

Destinacnı management jako tretı generace v organizaci cestovnıho ruchu se vyzna-cuje strategickym rızenım a silnymi vazbami mezi kooperujıcımi subjekty, ktere jsouzalozeny na zpravidla dlouhodobe budovanych vztazıch a silnem pocitu vzajemne

119


duvery. Regiony se intenzıvnım cestovnım ruchem premenujı na strategicky rızene akonkurenceschopne jednotky, ktere fungujı na podobnych manazerskych principechjako podnikatelske subjekty. Z tohoto vyplyva, ze management destinacı v tomtouzkem pojetı je aplikovatelny pouze v turisticky exponovanych oblastech, ve kte-rych patrı cestovnı ruch k pilırum ekonomicke zakladny a kde pocet navstevnıkuprekracuje kritickou hranici pro budovanı vyspelych forem destinacnıho rızenı.

9.4.2 Rızenı cestovnıho ruchu v CR

V ceske republice se problematika rozvoje turistickych regionu a rızenı destinacızacala rozvıjet po roce 2000. Problematika se z teoreticke urovne poznanı zacalapomalu presouvat do praxe regionalnıch institucı a podnikatelskych subjektu v ces-tovnım ruchu.

Nedostatky a problemy

Propagacnıaktivity

Organizace a koncepcnı rızenı cestovnıho ruchu v turistickych destinacıch patrık zakladnım rozvojovym problemum tohoto odvetvı v CR. Ve srovnanı s vyspelymituristickymi destinacemi jsou formy rızenı cestovnıho ruchu v CR nevyvinute azhruba odpovıdajı vyvojove fazi, kterou prosly nejvyspelejsı destinace na prelomu60. a 70. let. Tato faze byla typicka jednoduchymi kooperacnımi aktivitami, jez bylyzamereny predevsım na propagacnı aktivity.

Verejnopravnısubjekty

V CR jsou do destinacnıho rızenı z velke casti zapojeny pouze verejnopravnı sub-jekty a jenom velmi omezene podnikatelsky sektor. Slabe zapojenı komercnıhosektoru do rızenı cestovnıho ruchu na urovni turistickych destinacı je ovlivnenonızkou mırou kooperace podnikatelskych subjektu cestovnıho ruchu a praktickyneexistencı jejich silnych zajmovych a lobbyistickych podnikatelskych skupin. Ve-rejnopravnı subjekty, ktere jsou zapojeny do rızenı a koordinace cestovnıho ruchu, at’uz na regionalnı nebo narodnı urovni, zpravidla nemajı prirozene partnery na stranepodnikatelskeho sektoru, jez by hajili a prosazovali zajmy svych clenu. Fragmen-tace a nevyvinutost zajmovych skupin a problem nızke mıry kooperace v cestovnımruchu, a to nejen v ramci podnikatelskeho sektoru, ale take mezi verejnou a soukro-mou sferou, mohou byt v obecne rovine povazovany za klıcove rozvojove problemyceleho odvetvı cestovnıho ruchu v CR.

Neefektivnıkooperace

Dalsım vyznamnym problemem z hlediska rızenı cestovnıho ruchu na regionalnı,prıpadne lokalnı urovni predstavuje neefektivnı kooperace obcı v ramci dobro-volnych svazku obcı. Tyto svazky vetsinou vznikaly zivelne, a to jako reakce navytvarenı dotacnıch titulu a moznost zıskanı externıch zdroju. I kdyz svazky dekla-rujı, ze predmetem jejich cinnosti je podpora a rozvoj turismu na uzemı obcı, veskutecnosti casto vyvıjejı jen cinnost minimalnı nebo zadnou.

Prıciny neuspechu

Podle odbornıku z praxe je nejvetsı prıcinou vaznutı spoluprace neduvera v necospolecneho. V regionu na sebe subjekty pohlızı jako na konkurenci a to brzdı rozvojdestinace. Dalsı prıcina tkvı v neexistenci subjektu, ktery by dokazal cely regionzastresit a koordinoval prıpravu nabıdky a jejı prodej.

120

Shrnutı kapitolyPojem destinace cestovnıho ruchu lze chapat bud’jako soubor nabıdek jednotlivychposkytovatelu cestovnıho ruchu (marketingove pojetı) nebo jako uzemnı celek (ge-ograficke pojetı), ktere se vyznacuje koncentracı predpokladu pro cestovnı ruch,jez jsou charakteristicke pro danou oblast. Prvky obou pojetı lze spatrit v definicıchdestinace coby systemu. Vyznam vymezenı destinace je spojovan s institucionalnımzabezpecenım uzemı, tak aby dochazelo ke koordinovane cinnosti aktivit cestov-nıho ruchu a zaroven k vzajemne spolupraci (participaci) jednotlivych akteru narozvoji cestovnıho ruchu a konkurenceschopnosti destinace. Organizace cestovnıhoruchu (destinacnı management) se vyznacuje cetnymi specifiky, jez jej odlisujı odbeznych institucı. Prestoze pri realizaci procesu rızenı vyuzıva destinacnı manage-ment klasicıch metod rızenı, musı soucasne plnit dalsı funkce (planovacı, nabıd-kove, marketingove, zastupovanı zajmu), ktere vyplyvajı z charakteristik produktucestovnıho ruchu. Tematika destinacnıho managementu je pomerne mlada, o cemzsvedcı vyvojove faze rızenı a organizace cestovnıho ruchu ve vyspelych turistickychdestinacıch.

Destinacnı management je jednım z prostredku, jak celit v dnesnım globalizova-nem svete zostrujıcı se konkurenci i stale narocnejsım pozadavkum navstevnıku.Jeho prostrednictvım se zefektivnuje rızenı nabıdky a poptavky v prıslusne turis-ticke destinaci. Systemove rızenı destinace je zalozeno na spolupraci a organizaciposkytovatelu sluzeb cestovnıho ruchu, velmi casto jde o spolupraci mezi verejnyma soukromym sektorem, na ktere ve znacne mıre zavisı uspech politiky verejnychorganu i strategiı podnikatelskych subjektu na poli cestovnıho ruchu. V uzemnımprumetu se pak efektivita teto kooperace odrazı v konkurenceschopnosti destinacına trhu.

Otazky k zamyslenı

1. V cem se lisı jednotlive definice destinace?2. Proc se vymezujı destinace cestovnıho ruchu? Uved’te konkretnı prıklad

destinace.3. Jaka jsou specifika organizace cestovnıho ruchu (destinacnıho managementu)

oproti jinym soukromopravnıch subjektum?4. Charakterizujte funkce destinacnıho managementu.5. V jake fazi vyvoje rızenı a organizace cestovnıho ruchu se v soucasne dobe

Ceska republika nachazı?

121


122

jI Specifika marketingu cestovnıho ruchu

jI Koncept marketingove strategie destinace

Marketing cestovnıho ruchu

10

10. Marketing cestovnıho ruchu

Cıl kapitolyOdlisuje se marketing cestovnıho ruchu od klasickeho marketingu? Paklize ano,v cem? Co je to destinacnı marketing? Co je pro nej charakteristicke? Nejen natyto otazky naleznete odpoved’po prostudovanı nasledujıcı kapitoly. Vedle specifikmarketingu cestovnıho ruchu zıskate ramcovy prehled o postupech vypracovanımarketingove strategie destinace. Nıze uvedeny text je pouze strucnym nahlednutımdo problematiky marketingu. Hlubsı poznatky a konkretnı dovednosti zıskate azabsolvovanım specializovaneho kursu – Marketing cestovnıho ruchu.


10.1 Specifika marketingu cestovnıho ruchu

Specifickevlastnostisluzeb

Marketing cestovnıho ruchu se od klasickeho marketingu lisı povahou objektu,ktery je jeho predmetem. Cestovnı ruch lze totiz charakterizovat jako soubor sluzeb.A prave z vlastnostı sluzeb vyplyvajı nektera specifika, jez se projevujı v odlis-nem prıstupu k marketingu cestovnıho ruchu. Specifika sluzeb muzeme definovatnasledovne:

Nehmotnost. Sluzby jsou nehmotne, takze pred jejich nakupem je muzemeposuzovat nejruznejsımi zpusoby, nikoliv vsak svymi smysly.Nedelitelnost. Vetsina sluzeb je vyrabena a spotrebovana na stejnem mıstea v urcitem case a v nejcistsı forme je poskytovana tvarı v tvar zakaznıka aposkytovatele.Promenlivost/ruznorodost. Poskytovanı sluzeb je zavisle na lidech, a je tedynesnadne sluzbu poskytovat uplne stejne pri kazde prılezitosti jejı spotreby,jejich uroven je vnımana velice subjektivne. Z toho duvodu je obtıznymukolem sluzby standardizovat.Pomıjivost. Fyzicke statky mohou byt skladovany a jejich prodej je na casevıcemene nezavisly. To pro sluzby neplatı.

Vedle techto obecnych vlastnostı sluzeb muzeme definovat i vlastnosti sluzeb, kterejsou typicke pro cestovnı ruch:

zvysena mıra emocionalnıch a iracionalnıch faktoru pri koupi (prestiz, moda,nasledovanı idolu, vudcovske osobnosti apod.),duraz na ustnı reklamu,rostoucı naroky na jejich jedinecnost (luxus, prekonavanı barier, naprıkladadventure programy, vesmırna turistika),dulezitost image pri koupi (naprıklad pri vyberu destinace, restaurace, uby-tovacıho zarızenı),zvysena potreba kvalitnıch podpurnych materialu (vzhledem k jejich nehma-tatelnosti a nemoznosti si je pred koupı vyzkouset),zvlastnı duraz na komunikacnı dovednosti poskytovatelu sluzeb (interperso-nalnı komunikace, argumentace, presvedcovanı, jazykove znalosti),prudky narust vyuzıvanı informacnıch technologiı.

124

Marketing cestovnıho ruchu je uplatnovan v rozmanitych sektorech turistickeho pru-myslu. Predmetem marketingu mohou byt cestovnı kancelare, ubytovacı a stravo-vacı zarızenı, dopravnı spolecnosti, navstevnicke atraktivity, ale take cele destinace.Prave destinace bude v nasledujıcım textu nasim zornym uhlem pohledu na proble-matiku marketingu v cestovnım ruchu. Takto uzce vymezeny marketing cestovnıhoruchu je nekdy nazyvan destinacnım marketingem.

Destinacnımarketing

V tomto pojetı se pomocı nastroju marketingu snazıme destinaci uspesne realizovatna trhu cestovnıho ruchu. Tento prıstup tak chape destinaci jako produkt, kteryuspokojuje potreby navstevnıku. Produktem je soubor nabızenych sluzeb, prodavanypod spolecnym nazvem. Nabıdka je v obecne rovine charakterizovana nasledujıcımislozkami:

attractions (atraktivity)accessibility (dostupnost)amenities (suprastruktura cestovnıho ruchu)available packages (pripravene produktove balıcky)activities (aktivity)ancillary sevices (doplnkove sluzby)

Abychom nejake uzemı mohli prohlasit za destinaci, musı toto uzemı uspokojovatveskere potreby navstevnıku.

Jak jiz bylo receno, destinaci tvorı komplex nabızenych sluzeb, ktere jsou ovsemposkytovany ruznymi subjekty. Tyto subjekty objektivne sledujı sve vlastnı zajmy(soukrome – maximalizaci zisku, verejne – maximalizaci verejneho blaha – napr.ochrana kulturnıho dedictvı), ktere jsou vsak casto protichudne (pozn. Nutne nejdepouze o stret zajmu mezi soukromym a verejnym sektorem, ale i o konkurencnıvztah mezi jednotlivymi subjekty verejneho sektoru.). Dulezity je vsak vyslednyefekt – produkt, ktery navstevnık vnıma a spotrebovava. Jelikoz jednotlive subjektynemohou garantovat kvalitu celeho produktu (kontrolujı pouze kvalitu pouze svehovlastnıho produktu), musı spolupracovat a vytvaret partnerstvı.

10.1.1 Specifika destinacnıho marketingu

Sirokespektrumcıludestinacnıhomarketingu

Vyznamnym specifikem naseho prıstupu k marketingu cestovnıho ruchu jsou i cıledestinacnıho marketingu. Ty se nesoustred’ujı pouze na prilakanı co nejvıce navstev-nıku do destinace (coz je v zajmu vetsiny akteru cestovnıho ruchu), ale existuje zdei tzv. efekt turisticke pasti destinace. Tımto efektem rozumıme schopnost cestovnıhoruchu znehodnotit svuj vlastnı kapital aktivitami vyplyvajıcıch z cestovnıho ruchu.Prıcinou sebedestrukce destinace je absence jakekoliv regulace rozvoje cestovnıhoruchu (v souvislosti s jeho nahodilym rozvojem). Intenzita negativnıho dopadu ta-koveho rozvoje je dana zejmena relativnım poctem navstevnıku (ve vztahu k poctuobyvatel), sezonnostı, zranitelnostı ekosystemu, mırou ekonomicke zavislosti mıst-nıch obyvatel na cestovnım ruchu a mırou regulace cestovnıho ruchu v destinaci.Dalsım cılem destinacnıho marketingu je tedy i dlouhodobe udrzitelny rozvoj ces-tovnıho ruchu.

125


10.2 Koncept marketingove strategie destinace

Ma-li se destinace uspesne rozvıjet, musı jejich jednotlivı akteri porozumet vli-vum pusobenı vnitrnıho i vnejsıho prostredı, umet odhalit potreby a pranı ruznychsegmentu soucasnych i potencionalnıch navstevnıku, formulovat realisticke vize,vytvaret strategie k jejich dosazenı, budovat efektivnı organizace a prubezne hodno-tit jednotlive faze procesu. Jinymi slovy, predpokladem uspesne realizace produktuna trhu je koncept marketingove strategie destinace. Toto pojetı v sobe kombi-nuje strategicky prıstup k resenı problemu s marketingovym, ktery klade duraz naorientaci na zakaznıka (tj. hlavnı prioritou organizace je snaha slouzit potrebam apranım zakaznıka), tedy na konecneho spotrebitele sluzby ci produktu.

Naprıklad podle Morrissona jde predevsım o nalezenı odpovedı na pet zakladnıchotazek:

Kde jsme nynı?Kde bychom chteli byt?Jak se tam dostaneme?Jak zjistıme, ze se tam dostaneme?Jak zjistıme, ze jsme se tam dostali?

10.2.1 Analyza soucasne situace destinace

Odpoved’ na prvnı otazku dostaneme na zaklade objektivnı analyzy primarnı asekundarnı nabıdky destinace. Krome destinace samotne take musıme vyhodnotitvnejsı prostredı destinace, tj. faktory, ktere majı vliv na jejı uspesnost na trhucestovnıho ruchu. Velmi dulezitym vnejsım faktorem je i konkurencnı nabıdkajinych destinacı. Take nesmıme zapomenout analyzovat vnitrnı organizaci a rızenıcestovnıho ruchu v destinaci.

Analyzapoptavky

Vedle nabıdky a vnejsıch faktoru musıme podrobit zkoumanı i poptavkovou stranutrhu cestovnıho ruchu. Pri analyze poptavky zamerujeme nasi pozornost na analyzusoucasneho navstevnıka destinace, a to ve strukture:

demografickeho profiluzajmu a motivace navstevycinnostı vykonavanych behem pobytu v destinacivyse vydaju spojenych s pobytemdelky pobytu a frekvence navstevy destinacezpusobu dopravy do destinacezpusobu zıskanı informacı o destinaci

Krome informacı o soucasnem navstevnıkovi musıme vyhledavat potencialnı trhy azjist’ovat jejich pranı a pozadavky. Tyto informace (jak od soucasnych, tak potenci-alnıch navstevnıku destinace) slouzı k prizpusobovanı nabıdky destinace v podoberuznych programu a produktu.

Veskere analyzy by mely byt zakonceny SWOT analyzou. Smyslem SWOT analyzyje strukturace analyzovanych jevu a jejich hierarchizace. V ramci teto analyzydefinujeme silne a slabe stranky destinace, tedy snazıme se odpovedet na otazku:

126

„Z ceho se sklada nabıdka destinace na trhu CR?“

Druhou slozkou SWOT analyzy je rozeznanı prılezitosti a ohrozenı nabıdky desti-nace na trhu. To znamena odpovedet na otazku:

„Co ovlivnuje uspesnost nabıdky destinace na trhu a v jakem smeru?“

10.2.2 Segmentace trhu

Dalsım krokem marketingove strategie je segmentace trhu, tj. rozdelenı trhu na ho-mogennı skupiny lidı, ktere majı relativne stejne potreby a ocekavanı. Segmentacetrhu je, vedle vyse zmınenych analyz (porovnavame nabıdku destinace, potreby a po-zadavky jednotlivych segmentu trhu) poslednım predpokladem pro vyber cılovychsegmentu trhu. Vybrane segmenty je pote nutne otestovat z hlediska jejich meritel-nosti, prıstupnosti, pocetnosti, jedinecnosti, stability a konkurenceschopnosti.

Kriteriasegmentace

Segmentaci provadıme na zaklade urcitych kriteriı. Temi mohou byt:

geografickedemografickeucel cesty (trh turistu a obchodnıch cestujıcıch)socialne-ekonomicke (podle spolecenske trıdy, urovne prıjmu)chovanı se segmentu (frekvence navstev, vernosti ke znacce, zpusobu uzitısluzby)zivotnıho stylu (hodnoty, postoje, chovanı ve spolecnosti)

V praxi se nesetkavame pouze s vyuzitım jednoho kriteria. Podle mnozstvı pouzitychkriteriı rozlisujeme urovne segmentace:

Jednourovnova segmentace – je provedena podle jednoho hlediska, napr.geograficka – destinace se orientuje na vybrane skupiny zahranicnıch na-vstevnıku (Nemce a Rakusany).Dvouurovnova segmentace – predstavuje kombinaci dvou hledisek, napr.geograficke a demograficke hledisko – destinace se zameruje na senioryz Nemecka a teenagery z Velke Britanie.Mnohourovnova segmentace – rozdelenı trhu pomocı trı a vıce kriteriı. Zde jetreba upozornit, ze se zvysujıcım se poctem kriteriı sice dochazı k presnejsımuvymezovanı cılovych zakaznıku, ale zaroven snizujeme jejich objem. Prılisuzke vymezenı cılovych trhu muze vest na jedne strane k neefektivnostimarketingovych aktivit, na strane druhe k rustu rizika nestretnutı se nabıdkys poptavkou.

10.2.3 Marketingova strategie

Neoddelitelnou soucastı tvorby marketingove strategie je urcenı cılu. Vrcholempyramidy cılu je mise (poslanı) destinace – ucelena myslenka, ktera zduvodnujenabıdku destinace na trhu cestovnıho ruchu z hlediska navstevnıka.

Pro Jindrichuv Hradec muze mise naprıklad znıt: „Jindrichuv Hradec jsou zazitky arekreace v historickem prostredı. . . “

127


Dalsım v hierarchii je strategicky cıl, ktery je urcen vsem zainteresovanym nanabıdce destinace. Za strategickym cılem nasledujı jiz specificke cıle vztahujıcı sek postavenı destinace na trhu, k rentabilite, atd.

Strategicky cıl destinace „uspokojovanı potreb a pozadavku navstevnıku kvalitnımisluzbami sekundarnı nabıdky cestovnıho ruchu“.

Zpusob, jak dosahneme vytycenych cılu, je definovan v marketingove strategii. Mar-ketingova strategie je tedy obrazem toho, jake aktivity bude management destinacena vybranych trzıch vyvıjet a jake nastroje k dosazenı vytycenych cılu pouzije.

V teorii bylo popsano velke mnozstvı typu marketingovych strategiı. Na tomto mısteuvedeme pouze jednu skupinu marketingovych strategiı – Marketingove strategievyberu cılovych trhu a marketingovych mixu. Z tohoto hlediska rozeznavamectyri typy marketingovych strategiı:

Strategie jednoho cıloveho trhu

V ramci celkoveho trhu se vybıra jeden segment trhu, na ktery je vytvorenmarketingovy mix (je vhodne pouzıt pro specializovany segment trhu –naprıklad tzv. birdwatchers, milovnıci ptactva z Velke Britanie). Produktorientujeme vetsinou na malou specifickou skupinu. Cılem teto strategie jevyloucit konkurenci a hlavne stret s vedoucımi regiony v oblasti cestovnıhoruchu. Tato filozofie je postavena na budovanı silne vazby na cılovy trh.Koncentrovana marketingova strategie

Je obdobna jako strategie jednoho cıloveho trhu s tım, ze jsou navıc sledovanyi dalsı trznı segmenty. Vyznamnym prvkem je naprıklad zduraznovanı osob-nıho prıstupu. Nabıdku tvorı jednotny produkt, ktery slouzı k uspokojovanıpotreb nekolika trznıch segmentu.Totalnı marketingova strategie

Jedna se o nejdrazsı strategii. Spocıva v nabıdce sluzeb (programu) a vytva-renı specifickeho marketingoveho mixu pro kazdy cılovy trh.Nerozlisovacı marketingova strategie

Tato strategie je strategiı nesegmentacnı a v praxi to znamena, ze pouzıvastejny marketingovy mix pro vsechny cılove trhy. Tato strategie vychazız predpokladu, ze sice cılove trhy jsou rozdılne, ale nenı treba tvorit pro nespecificke marketingove mixy, pokud jeden univerzalnı mix dokaze pusobitna obecne (a tedy obdobne) potreby ruznych cılovych skupin.

10.2.4 Marketingovy mix

Soucastı marketingove strategie je marketingovy mix, ktery definujeme jako „sou-bor kontrolovanych promennych, ktere aktivizujeme v zajmu uspokojenı potreb apozadavku vybraneho segmentu trhu“. Marketingovy mix tvorı produkt, cena, dis-tribucnı cesty, komunikace s navstevnıky a lidske zdroje.

Produkt

Z hlediska navstevnıka destinace je produktem vsechno, co uspokojuje jeho potrebya pozadavky. Zazitek navstevnıka z destinace nezavisı pouze na spotrebe ruznych

128

sluzeb cestovnıho ruchu, ale dulezitym prvkem je predevsım atmosfera, prostredı,ve kterem se ucast na cestovnım ruchu uskutecnuje. Zakladnı a doprovodna in-frastruktura cestovnıho ruchu je v teto souvislosti az druhotnym faktorem.

Za produkt muzeme v uzsım vymezenı povazovat nabıdku destinace. Ta je tvorenapredevsım primarnımi (prırodnı a kulturne-historicke predpoklady) a sekundarnımi(turisticka infrastruktura) slozkami. Tyto fyzicke slozky produktu tvorı jeho jadro,ktere jsou zakladnım prvkem motivace pri vyberu destinace. Vedle teto fyzickedimenze produktu muzeme definovat dalsı vrstvu produktu, kterou je jeho image.Tu lze chapat jako jakysi obal produktu. Jake faktory ovlivnujı image destinace?Takovymi faktory jsou kvalita poskytovanych sluzeb, corporate identity, znackadestinace, komunikacnı strategie ci vyroba a distribuce suvenyru.

Poslednı vrstvou produktu destinace je jeho vnejsı dimenze. Sem zahrnujeme sluzby,ktere jsou turistum poskytovany po navsteve destinace (informovanı turistu o novychproduktech destinace, vernostnı systemy slev, atd.).

Cena

Cena je jedinym prvkem marketingoveho mixu, ktery je zdrojem prıjmu. Ostatnıprvky produkujı pouze naklady. Z tohoto pohledu je tento prvek kriticky dulezity.

Prestoze existuje cela rada cenovych technik, ktere umoznujı naplnovat stanovenemarketingove cıle, jejich uplatnenı v destinacnım marketingu ma vyrazna omezenı.V prıpade destinace je stanovovanı ceny velice obtıznym procesem. Destinacnıspolecnost ma totiz velmi male moznosti jak jejı utvarenı ovlivnovat. Duvody mohoubyt dva, jeden mikroekonomicky a druhy makroekonomicky.

Mikroekonomickymi duvody rozumıme fakt, ze cena v destinaci je primarne vy-tvarena jednotlivymi poskytovateli sluzeb, popr. zprostredkovateli sluzeb v zemipuvodu navstevnıka. Mıstnı subjekty majı vlastnı cenovou politiku, ktera muzemebyt velmi rozdılna od predstav managementu destinace

Makroekonomicke duvody muzeme ztotoznit s celkovym ekonomickym prostredımzeme. V tomto prıpade cenu nejvıce ovlivnuje vyvoj inflace v destinaci v relacik vyvoji mezd v zemi puvodu navstevnıka a vyvoj smenneho kurzu.

Distribuce

V kazde destinaci musı byt ustanoven standardnı system prodeje. V zasade existujıdva zakladnı zpusoby prodeje (distribuce) – prımy a neprımy. Delenı nam umoznujevymezit skupinu zprostredkovatelu. Spolecne s konecnymi spotrebiteli je treba nane nahlızet jako na specificke cılove skupiny.

Prımy prodej je realizovan prımo navstevnıkovi od dodavatelu sluzeb, dopravcunebo marketingovych organizacı v regionu. Nenı vyuzıvano sluzeb zprostredkova-telu sluzeb. Jednotlive komponenty produktu jsou prodavany napr. v recepci hoteluci restauraci.

Neprımy prodej je realizovan prostrednictvım zprostredkovatelu sluzeb, kterymijsou nejcasteji: touroperatori, proviznı prodejci, organizatori konferencı a veletrhu,organizatori incentivnıho cestovnıho ruchu.

129


Komunikacnı mix

Propagace je jednou z nejvyraznejsıch slozek marketingoveho mixu. Zamerem pro-pagace je modifikovat prostrednictvım marketingove komunikace spotrebnı chovanızakaznıka.

Kazda propagace je soucastı marketingoveho mixu a je kombinacı nasledujıcıchprvku:

Reklama (informacnı tiskoviny, noviny, casopisy, rozhlas, TV, venkovnı re-klama, direct mailing, internet)Osobnı prodej (realizuje se prostrednictvım telefonu nebo osobnıho setkanı)Podpora prodeje (seznamovacı zajezdy-fam trips, programy ocenenı vernosti,prodejnı vystavy a veletrhy, atd.)Internı reklama (plakaty, napisy, vyvesnı tabule, billboardy atd.)Public relations

Lide a spoluprace

V destinaci se setkavame s nekolika skupinami lidı. Jde predevsım o navstevnıky,poskytovatele sluzeb, o predstavitele verejne spravy a konecne o mıstnı obyva-telstvo. Mezi temito skupinami dochazı ke vzajemnym interakcım. Tak naprıklad,uspesnost destinace zavisı od mıry spoluprace mezi jednotlivymi poskytovateli slu-zeb a predstaviteli verejne spravy (schopnost nabıdnout produkt cestovnıho ruchu),dale bezesporu kvalitu nabızeneho produktu ovlivnuje vzajemny kontakt mezi na-vstevnıky a poskytovateli sluzeb.

Dıky cestovnımu ruchu nedochazı pouze ke kontaktu mezi navstevnıky a posky-tovateli sluzeb, ale take mezi navstevnıky a mıstnımi obyvateli. Navstevnıci totizsdılejı s mıstnımi obyvateli infrastrukturu destinace. Z hlediska navstevnıku je propobyt v destinaci, krome kvality nabıdky sluzeb, dulezity i pozitivnı prıstup mıstnıchobyvatel, jejich chovanı, pohostinnost, srdecnost, jazykova pripravenost.

10.2.5 Kontrola

Poslednım krokem pri aplikaci marketingoveho prıstupu je kontrola realizace mar-ketingove strategie. Zvolene cıle a zpusoby jejich naplnenı musıme neustale kon-frontovat s aktualnı situacı a prıpadne operativne prijımat rozhodnutı v zajmu vyuzitı(eliminace) novych skutecnostı na realizovanou strategii. Operativnı rozhodnutı ne-majı za cıl zmenit zakladnı marketingovou koncepci. V prıpade, ze kontrola ukaze,ze operativnı rozhodnutı neprinesla ocekavany vysledek, musı management prehod-notit marketingovou strategii.

Shrnutı kapitolyV teto kapitole jsme definovali pojem destinacnı marketing. Ukazali jsme si, zedestinacnı marketing se lisı od klasickeho marketingu ve dvou skutecnostech. Prv-nım je chapanı destinace jako produktu, ktery realizujeme na trhu cestovnıho ruchu.Implikacı tohoto pojetı je pak rozsırenı marketingoveho mixu o dalsı prvky. Druhymrozdılem je odlisne chapanı marketingovych cılu. Destinacnı marketing akcentuje

130

vedle typicky trznıch cılu i cıle netrznı, v podobe udrzitelneho rozvoje destinace.Duvodem je tzv. efekt turisticke pasti. V teto kapitole jste se dale strucne seznamilis konceptem marketingove strategie destinace, ktery umoznuje uspesne realizovatturisticky produkt na trhu cestovnıho ruchu.

Otazky k zamyslenı

1. Vysvetlete vztah mezi destinacnım managementem a marketingem.2. Strucne charakterizujte jednotlive kroky marketingove strategie destinace.3. Vyjmenujte marketingove strategie vyberu cılovych trhu a marketingovych

mixu a strucne je charakterizujte.

131


132

jI Informace v cestovnım ruchu

jI Informacnı a rezervacnı systemy

jI Informacnı a rezervacnı systemy v CR

Informacnı a rezervacnıtechnologie v cestovnımruchu

11

11. Informacnı a rezervacnı technologie v cestovnım ruchu

Cıl kapitolyCılem kapitoly je upozornit na vyznamne postavenı informacı v cestovnım ru-chu. V uvodu kapitoly jsou popsany zakladnı vlastnosti informacı a naslednepak samotny proces zpracovanı informacı. Dulezitou problematiku predstavujıinformacne-rezervacnı systemy, ktere jsou primarnım zdrojem zıskavanı informacıv oblasti cestovnıho ruchu. Nastınena je hierarchicka struktura techto systemu (lo-kalnı, regionalnı, celostatnı a mezinarodnı). Na zaver kapitoly je uveden vyvojinformacnıch a rezervacnıch systemu v Ceske republice.


11.1 Informace v cestovnım ruchu

V beznem zivote hrajı informace klıcovou roli, jelikoz na jejich zaklade prova-dıme radu rozhodnutı, a o to zavaznejsı majı informace vyznam pro cestovnı ruch.Cestovnı ruch se radı do terciarnıho sektoru hospodarstvı, ktery je charakteristickyposkytovanım sluzeb, coz v prıpade produktu cestovnıho ruchu platı dvojnasob.Proto spolecnym jmenovatelem produktu cestovnıho ruchu, resp. cele skaly sluzeb,ze kterych je slozen, jsou prave informace.

Tuto skutecnost lze spatrit i v definici cestovnıho ruchu, jejız klasickou verzi –Cestovnı ruch je pobyt mimo mısto trvaleho bydliste, slouzıcı k uspokojovanı urci-tych potreb (rekreace, profesnı zajmy atd.) – muzeme prevest do tzv. „informacnı “definice cestovnıho ruchu, ktera by znela asi takto: „Cestovnı ruch je bezprostrednızıskavanı novych informacı v ruzne podobe (obrazova, textova, zvukova, cichova,hmatova, chut’ova atd.) v prostredı, tj. mimo mısto trvaleho bydliste, ktere obsahujevelke mnozstvı techto novych informacı.“. (Zelenka, J., Jonas, R., 1998)

11.1.1 Proces zpracovanı informacı a jejich vlastnosti

Informace je jakymsi udajem, zpravou ci daty, ktera prochazı slozitym procesemzpracovanı, jez je ovlivnen vlastnostmi informacı. Tyto charakteristicke vlastnostimajı dale vliv na vyslednou kvalitu poskytovanych informacı. Mezi zakladnı ctyrivlastnosti informacı patrı:

Vlastnostiinformacı

nematerialnost – vyplyva z nehmotne (abstraktnı) povahy informace;pomıjivost – souvisı s platnostı informace v urcitem casovem okamziku.Informace je pomıjiva, jelikoz ji nelze uchovat (skladovat) – po case ztracısvoji hodnotu (vyznam);promenlivost – zavisı na zdroji, od ktereho informaci zıskavame. V tetosouvislosti mluvıme o informacıch prımych a neprımych;citlivost – odrazı nachylnost informace na jakoukoli zmenu, ktera je vyvolanaexternımi vlivy.

Poslednı tri uvedene vlastnosti (pomıjivost, promenlivost a citlivost) majı rozsahlydopad na vypovıdacı schopnosti informace, proto je treba, mıt toto na pameti prisamotnem procesu jejich zpracovanı. Drıve nez se informace dostane ke konecnemu

134

prıjemci, prochazı slozitym procesem, ktery spocıva v nekolika fazıch. Jedna se Proceszpracovanıinformacı

o chronologicky sled nasledujıcıch cinnostı: cılevedome a systematicke zıskavanıinformacı, shromazd’ovanı, zpracovanı, uchovavanı, zprıstupnovanı a v konecnefazi prenasenı a sırenı informace. Nejdulezitejsım krokem celeho procesu je vsakbezesporu permanentnı aktualizace poskytovanych informacı, ktera je nezbytnaprave kvuli jiz vyse uvedenym vlastnostem informacı.

11.1.2 Informacnı toky v cestovnım ruchu

Primarnıinformacnıtok

Informacnı toky v cestovnım ruchu probıhajı ve dvou urovnıch. Jednu uroven tvorısamotnı poskytovatele informacı v cestovnım ruchu, tj. subjekty cestovnıho ruchujako jsou cestovnı kancelare, poskytovatele ubytovanı, dopravci, turisticka infor-macnı centra, zastupci statnı spravy a samospravy, destinacnı management atd. Mezitemito subjekty dochazı k vıce ci mene rızene vymene informacı, ktere posleze vstu-pujı do tzv. primarnıho informacnıho toku, jez probıha mezi prvnı a druhou urovnı.Jinymi slovy receno, druha uroven se tyka samotnych prıjemcu sluzeb, resp. infor-macı, cestovnıho ruchu, jez zachycuje interakci mezi poskytovateli a samotnymiprıjemci (viz primarnı informacnı tok).

Obrazek 11.1: Schema informacnıch toku v cestovnım ruchu

Primárníposkytovatelé informací

Prim konzumentiárníinformací

Primární informační tok Sekundární informační tokPrimární informační tok

Cestovnl

íkance áře

Poskytovateléubytování

DopravciZ stupciáregionů

Turistickácentra

Další subjektycestovního ruchu

Příjemcislužeb CR

(návštěvníci)

Zdroj: Zelenka, J., Chylıkova, I., Nunvar, L., 2002

Sekundarnıinformacnıtok

Ze schematu dale vyplyva, ze dochazı take ke zpetnemu toku informacı, viz sekun-darnı informacnı tok, ktery je nemene vyznamny z hlediska celeho systemu in-formacnıch toku. Tato zpetna vazba pochazejıcı od prıjemcu informace pomahasamotnym poskytovatelum zjistit, zda nabızena informace je kvalitnı, zda je po-skytovana v dostatecnem mnozstvı (kvantite) ci zda prıjemcum vyhovuje zvolenaforma (typ) informace.

Oboustrannyinformacnıtok

Z hlediska optimalnıho fungovanı informacne-komunikacnıch systemu, mezi kterepatrı i informacnı a rezervacnı systemy, by mela probıhat oboustranna komunikace,resp. vzajemna vymena informacı, jak to ukazuje vyse uvedene schema.

135


11.2 Informacnı a rezervacnı systemy

Dulezitym zdrojem informacı pro cestovnı ruch jsou informacne-rezervacnı sys-temy, jejichz zakladnı stavebnı jednotkou jsou data (informace), ktere prochazejı jizvyse prezentovanym procesem zpracovanı.

Informacne-rezervacnı systemy (casto nazyvane pouze jako informacnı systemy)existujı sice i oddelene jako informacnı system a rezervacnı system, ale v ramcicestovnıho ruchu nenı vhodne je oddelovat, protoze se navzajem velice dobre do-plnujı. Informacnı system, jakozto souhrn vsech rızenych dat, informacı, znalostı ainformacnıch toku, pomaha navstevnıkovi vyhledat a seznamit se s pozadovanymiinformacemi a rezervacnı system umoznuje pozadovanou informaci (sluzbu) prımorezervovat.

11.2.1 Realizace informacnıch a rezervacnıch systemu

Smyslem informacnıch a rezervacnıch systemu je organizacnı a datove propojenımnoha subjektu cestovnıho ruchu (destinacnı management, TIC, podnikatelske sub-jekty, verejna sprava a samosprava atd.) a zaroven zlepsenı urovne a komplexnostinabıdky sluzeb a informacı. Jak informacnı, tak rezervacnı systemy mohou byt re-alizovany na lokalnı urovni nebo na pocıtacove sıti (intranet, extranet, internet).

Obrazek 11.2: Propojenı pocıtacovych sıtı

Internet

okno do světa;napojení na

všechnysubjekty CR

Extranet

propojeníautorizovaných

subjektů CR

In r nett a

propojení v rámciorganizace

Firewall

Zdroj: Buhalis, D., 2003

Extranet,intranet aInternet

Propojenı pocıtacovych sıtı z pohledu organizace (subjektu cestovnıho ruchu), kteryje poskytovatelem informacı, zobrazuje predesly obrazek. Na urovni organizace jepropojenı mezi jednotlivymi pocıtaci pomocı intranetu, ktery umoznuje uzivatelumuvnitr organizace pouzıvat, vyhledavat a sdılet informace a dokumenty. Samotnaorganizace vsak muze byt soucasne propojena a sdılet informace se svymi smluv-nımi partnery, a to na zaklade extranetu. V prıpade poskytovanı informacı sirokeverejnosti se vyuzıva sıte Internet, ktera umoznuje napojenı na dalsı subjekty (nejen)cestovnıho ruchu a predevsım na konecne uzivatele.

136

11.2.2 Clenenı informacnıch a rezervacnıch systemu

Z hlediska plosneho pokrytı muzeme tyto informacnı systemy rozdelit na lokalnırezervacnı systemy, regionalne informacne-rezervacnı systemy, celostatnı infor-macne-rezervacnı systemy a na mezinarodnı urovni to jsou pocıtacove rezervacnısystemy a globalnı distribucnı systemy.

Lokalnı rezervacnı systemy

Lokalnı rezervacnı systemy pracujı bud’ na izolovanem pocıtaci nebo na lokalnı(mıstnı) pocıtacove sıti, resp. intranetu. Tyto systemy jsou tedy prıstupne pouzeindividualnım subjektu cestovnıho ruchu (cestovnı kancelare, hotely, TIC atd.) anejsou zprıstupneny verejnosti. Konkretneji se jedna o systemy, ktere umoznujıprovadet rezervace a prodej vstupenek.

Regionalnı informacne-rezervacnı systemy

Regionalnı informacne-rezervacnı systemy jsou ruzne silne propojene a koordino-vane celky skladajıcı se z ruznych castı, umıstenych v regionu i mimo region. Tytocasti zejmena predstavujı pocıtacove informacnı systemy, sıt’turistickych informac-nıch center, znacenı a dodatecne informace u turistickych stezek a cyklotras, mapy,plany ve mestech atd.

Regionalnı informacne-rezervacnı systemy jsou provozovany na pocıtacovych sıtı,ktere fungujı na principu extranetu nebo internetu. Rozdıl mezi temito zpusoby pre-nosu a sdılenı dat je v prıstupu jednotlivych subjektu cestovnıho ruchu k informacım.Zatımco internetova sıt’je prıstupna prakticky cele siroke verejnosti, v prıpade extra-netu se jedna o sıt’spojujıcı individualnı subjekt cestovnıho ruchu s jeho zakaznıkya partnery (viz obrazek 11.2).

Existence regionalnıho informacne-rezervacnıho systemu je opodstatnena jeho vy-raznym vlivem na ruzne segmenty jeho pravidelnych, nepravidelnych i nahodnych(jednorazovych) uzivatelu, mezi nez patrı nejen potencialnı i aktualnı navstevnıciregionu, ale take dalsı subjekty cestovnıho ruchu, jako napr. destinacnı management,verejna sprava, mıstnı i externı podnikatele v cestovnım ruchu, rezidenti, novinariatd.

Prıme aneprımevlivyregionalnıchinformacne--rezervacnıchsystemu

Regionalnı informacne-rezervacnı systemy prımo ovlivnujı zvysenı rozsahu a kva-lity sluzeb poskytovanych navstevnıkum, flexibilnı moznost vyhledanı relativnıinformace, nabıdku rezervace sluzeb nekolika zpusoby vcetne, on-line rezervace, apodporu elektronicke komerce. Vedle relativne zrejmych prımych vlivu jsou nemenevyznamne jeho vlivy neprıme, ktere podporujı planovity dlouhodobe udrzitelny roz-voj cestovnıho ruchu v regionu. Kvalitnı regionalnı informacne-rezervacnı systemve spojenı s informacnım systemem statnı spravy zvysuje kvalitu managementucestovnıho ruchu v regionu na urovni nekomercnıch i komercnıch regionalnıch or-ganu a institucı i jednotlivych subjektu cestovnıho ruchu a nabızı vyuzitı svychvystupu pri uzemnım planovanı a tvorbe samostatnych i vzajemne navazujıcıchproduktu cestovnıho ruchu. Regionalnı informacne-rezervacnı system zrychluje azefektivnuje spolupraci subjektu v regionu, vytvarı spolehlivy informacnı zakladpro propagaci regionu v ruznych mediıch, jeho budovanı podporuje standardizaci

137


v software a informacnıch projektech, vede ke zlepsenı vyuzitı sluzeb v obcıch,mestech a regionech atd.

Celostatnı informacne-rezervacnı system

Hlavnı ulohou celostatnıho informacne-rezervacnıho systemu je zajistenı vzajem-neho propojenı jednotlivych existujıcı regionalnıch informacne-rezervacnıch sys-temu. Realizace vzajemneho propojenı techto systemu je uskutecnovana pomocıinternetove sıte.

Funkcı celostatnıho informacne-rezervacnıho systemu je okamzite zjistenı rozsahuvolne kapacity poskytovanych sluzeb, vcetne jejich rezervace, a dalsı podrobnevyhledanı pozadovane informace ci sluzby.

Funkce celostatnıho informacne-rezervacnıho systemu nebude zcela naplnena, po-kud by nebylo zajisteno technicke a organizacnı zdokonalenı internetove sıte s po-stupnym vytvarenım tzv. „informacnı superdalnice“, aby se tak mohl na dany systemnapojit kdokoli (jednotlivec i podnik) a pomocı pocıtace mohl komunikovat, obcho-dovat a zıskavat informace.

Pocıtacove (centralnı) rezervacnı systemy – CRS

Pocıtacove rezervacnı systemy (CRS – Computer reservation system) mezinarod-nıho merıtka byly zalozeny leteckym spolecnostmi v 70. letech 20. stoletı. Zpocatkubyly provozovany na intranetove pocıtacove sıti, kdy slouzily jako podpora vnitrnıorganizace letecke spolecnosti v podobe rızenı zasob, administrativy atd. Postupemcasu a s rostoucı konkurencı byly tyto rezervacnı systemy zprıstupneny i partner-skym subjektum z oblasti cestovnıho ruchu, a to pres extranet, prıpade Internet.Smluvnı dodavatele a partneri tak meli prıstup k aktualnım informacım pochazejı-cıch z databazı leteckych spolecnosti, ktere zahrnovaly letecka spojenı, letecke rady,ceny letu apod. CRS jsou paternım systemem pro digitalizaci letecke dopravy.

Globalnı distribucnı systemy – GDS

Nastup globalizace a snaha zıskat (uchovat si) zakaznıky vedla v 80. letech 20. stoletıletecke spolecnosti k tomu, ze z pocıtacovych rezervacnıch systemu vyvinuly tzv.globalnı distribucnı systemy (GDS). Tyto systemy mely primarne rozsırit funkciCRS, a to rozsırenım a zkvalitnenım nabızenych sluzeb svym zakaznıkum.

Funkceglobalnıchdistribucnıchsystemu

GDS tak umoznujı nejen prıstup k databazım s aktualnımi informacemi o leteckedoprave, ale navıc nabızejı informace a rezervace dalsıch sluzeb cestovnıho ruchu aturistickych produktu (napr. ubytovanı, pujcenı auta, zajezdy apod.). GDS jsou mimoto komunikacnım prostredkem mezi zrizovateli systemu a cestovnımi kancelaremi.Nemene podstatnou sluzbou GDS je neustaly zakaznicky servis tykajıcı se jak odletutak cılovych destinacı.

GDS jsou realizovany pomocı internetove sıte a terminalu rozmıstenych po celemsvete, na ktere jsou pripojeny jednotlive subjekty cestovnıho ruch. Samotna obsluhasystemu je zalozena na vyuzıvanı kodu sluzeb, letist’, tarifu, leteckych spolecnostıapod.

138

11.3 Informacnı a rezervacnı systemy v CR

Nasledujıcı subkapitola se venuje vyvoji informacnıch a rezervacnıch systemu ces-tovnıho ruchu v Ceske republice. Prezentovany budou predevsım jednotlive snahyo vytvorenı uceleneho narodnıho turistickeho informacnıho systemu CR.

Duvody pro vytvarenı turisticky informacnıho systemu jsou vıce nez opodstatnene aevidentnı. Existence tohoto systemu prinası predevsım zlepsenı urovne a komplex-nosti nabıdky sluzeb a informacı cestovnıho ruchu pro turistickou verejnost a mazprostredkovane vliv jak na teritorialnı tak i na casove rozlozenı navstevnosti. Projednotlive regiony je existence narodnıho informacnıho systemu dulezita zejmenaz hlediska koncepce rozvoje cestovnıho ruchu, jelikoz jim tento system muze po-slouzit jako zaklad pro jejich marketingove aktivity v oblasti propagace cestovnıhoruchu v regionu.

V poslednıch deseti letech se v Ceske republice projevovaly ruzne snahy o vytvorenıtakovychto plne fungujıcıho systemu, ktere staly nemalo usilı, casu i financnıchprostredku. V konecnem dusledku, vsak tyto snahy byly neuspesne a nevedly kekyzenemu cıli.

Nejvetsı podıl na aktivitach tykajıcıch se tvorby informacnıho (a rezervacnıho) sys-temu mela na konci 90. let 20. stoletı Ceska centrala cestovnıho ruchu – CzechTou-rism, ktera se podılela na rade projektu s touto tematikou. Jednım z takovych projektubyla i koncepce jednotneho informacnıho systemu cestovnıho ruchu, v jejımz ramcibyl zprovoznen „informacnı a rezervacnı system“ (www.czech.tourism.cz/encyklopedie).

Soucasna situace

Regionalnıinformacnı amonitorovacısystem

V soucasne dobe jsou realizovany studie a vyzkumy pro tvorbu regionalnıho tu-ristickeho informacnıho systemu, ktery by nebyl vnıman a vyuzıvan pouze jakonastroj propagace regionu, ale slouzil by jako nastroj pro podporu rozhodovanı ma-nagementu v regionu a nastroj pro smerovanı k udrzitelnemu rozvoji cestovnıhoruchu. Z tohoto hlediska se jiz nejedna pouze o informacnı system, ale o Regionalneinformacnı a monitorovacı system (RIMS).

Vyznamnou otazkou, ktera je resena v souvislosti s RIMS, je jeho propojenı s ce-lostatnım turistickem informacnım systemem (nazyvanym IISCR – Integrovany in-formacnı system cestovnıho ruchu). Tuto skutecnost znazornuje nasledujıcı grafickeschema.

AspektPrivatePublicPartnership

Ze schematu jednoznacne vyplyva, ze na realizaci RIMS se spolupodılejı jednotlivesubjekty cestovnıho ruchu (destinacnı management, podnikatelske subjekty CR, TICa v neposlednı rade verejna sprava). Vnitrnı prostredı RIMS, resp. napln systemu,je tvorena informacemi pochazejıcımi z informacnıch systemu TIC, verejne spravy,orientacnıch systemu atd. Samotny RIMS je realizovan pomocı www stranek, kterejsou napojeny na Integrovany informacnı system cestovnıho ruchu (IISCR). Vnejsıprostredı RIMS pak tvorı subjekty, pro jejichz potreby je system sestaven a podlejejich pozadavku je upravovan a utvaren.

139


Obrazek 11.3: Schema struktury RIMS

domácí azahraničnínávštěvníci

rezidenti

veřejnáspráva a

samospráva

národnísubjekty –

ČCCR, ČSÚ aj.

orgányEU

legislativa,vyhlášky obcí

místníi externí

subjekty CR

informačníkiosky

propojení na www, nareg. správu (informační

povinnost)

značení trasa směrovky

k TIC, atraktivitám,dopravním terminálům,poskytovatelům služebplány, mapy

v terénuměst, částí regionu,

tematické – turistické anaučné stezky,

cyklostezky

další médiavideo, CD-ROM, DVD,

rozhlas, televize

Vnější prostředí a subjekty

Složky RIMS

manažerská avýkonná práce

informační tabuletrasy, CHKO, atraktivity,provozovny služeb CR

tištěné materiálypropagační materiály,průvodci, mapy, plány,

časopisy, denní tisk

IISCR, regionální, krajské,celostátní, mezinárodní IS

WWW

TIC

regionálníspráva

spolupracujícísubjekty

DM

Zdroj: Zelenka, J.: Informacnı system pro cestovnı ruch v Ceske republice

Shrnutı kapitoly

Z hlediska cestovnıho ruchu sehravajı informace klıcovou roli, jelikoz jsou neod-myslitelnou soucastı produktu cestovnıho ruchu. Na proces zpracovanı informacı ana jejich kvalitu majı mimoradny vliv vlastnosti informacı, tj. nematerialnost, po-mıjivost, promenlivost a citlivost. Samotny proces zpracovanı informacı se skladaz nekolika na sebe navazujıcıch kroku. Aby byla zarucena spravnost poskytova-nych informacı, je nezbytne provadet permanentnı aktualizaci dat. Informace jsouzakladnı stavebnı jednotkou pro informacnı a rezervacnı systemy cestovnıho ruchu.Tyto systemy je mozne na zaklade plosneho pokrytı clenit na lokalnı, regionalnı, ce-lostatnı a mezinarodnı. Z celosvetoveho pohledu majı nezastupitelnou ulohu globalnıdistribucnı systemy, mezi ktere patrı napr. Sabre, Galileo, Amadeus ci Worldspan.Podstatou globalnıch distribucnıch systemu je poskytovanı informacı a rezervacısluzeb a produktu cestovnıho ruchu. Prestoze z hlediska vyvoje informacnıch a re-zervacnıch systemu v Ceske republice doslo k rade pokusu o jejich uvedenı v cinnost,resp. praktickou realizaci, i nadale Ceska republika postrada komplexnı vzajemnepropojeny fungujıcı informacne-rezervacnı system.

Otazky k zamyslenı

1. Vyjmenujte nejdulezitejsı vlastnosti informacı, ktere majı vliv na vypovıdacıschopnost informace.

2. Ktery krok v procesu zpracovanı informacı je treba neustale provadet?

140

3. Jake je clenenı informacnıch systemu na zaklade prostoroveho hlediska?4. Vysvetlete princip fungovanı globalnıch distribucnıch systemu.5. Jake funkce plnı regionalnı informacne-rezervacnı systemy?6. Definuje cinnosti, ktere jsou existencı regionalnıho informacne-rezervacnıho

systemu, ovlivneny neprımo.

POTPrimarnım cılem POTu je uplatnit zıskane poznatky z oblasti cestovnım ruchu.

Presne znenı POTu, tj. tema, pokyny pro zpracovanı, forma a termın odevzdanıi jeho hodnocenı, bude blıze specifikovano na internetu v aplikaci Studium On-linena zacatku semestru a podrobneji objasneno na prvnım tutorialu.

141


142

Shrnutı

Shrnutı

Cestovnı ruch ma interdisciplinarnı charakter, a proto vyzaduje participaci radynavzajem odlisnych vednıch oboru. Oblast cestovnıho ruchu zahrnuje jak proble-matiku prırodnıch ved (napr. geografii, ekologii), tak problematiku ved socialnıch(sociologie, ekonomie). Uvedena skutecnost se pak projevila i v obsahove naplnipredkladane distancnı studijnı opory.

Cestovnı ruch jako mnohostranny a komplexnı jev nelze vymezit pouze z hlediskajedne vednı disciplıny (napr.geografie ci ekonomie). Rozsah a jednotlive prumety doostatnıch oblastı lidske cinnosti vyvolavajı potrebu definovat cestovnı ruch pomocısystemove teorie. System cestovnıho ruchu tvorı prvky – podsystemy cestovnıhoruchu (subjekt a objekt) a vztahy mezi nimi. Vedle techto vnitrnıch interakcı je trebase zabyvat i vztahy a jevy k nadrazenym systemum, ktere cestovnı ruch ovlivnujız vnejsku (socialnı, technologicke, ekologicke, ekonomicke prostredı). Cestovnıruch je tedy mozne definovat jako souhrn vztahu a jevu, ktere vyplyvajı z cestovanıa pobytu osob mimo trvale bydliste, jez je (vetsinou) realizovan ve volnem case aje formou uspokojovanı potreb reprodukce fyzickych a dusevnıch sil cloveka.

Vzhledem k samotnemu charakteru cestovnıho ruchu jakozto vyrazne komplexnıhojevu a predmetu mezioboroveho zkoumanı se ukazuje byt pomerne obtızna jakakolijeho typologizace. Konstrukce kriteriı pro typologii urciteho jevu je zpravidla vzta-hovana k jejımu ucelu, cemuz odpovıda i urcita relativita vysledne typologizace.V obecne rovine je mozne cestovnı ruch clenit na zaklade toho, v jake konkretnıpodobe se cestovnı ruch projevuje. Na zaklade motivace ucastnıka cestovnıho ruchuvymezujeme tzv. formy cestovnıho ruchu, naproti tomu z hlediska vnejsıch faktorurozlisujeme druhy cestovnıho ruchu.

Jednım z uhlu pohledu na cestovnı ruch je pohled geografa. Ten se tradicne zabyvaproblematikou identifikace, hodnocenı a klasifikace predpokladu rozvoje cestov-nıho ruchu v uzemı a v navaznosti na to pak problem „regionalizace“ cestovnıhoruchu jako formy prostorove klasifikace. Mezi faktory, ktere ovlivnujı prostoroveusporadanı cestovnıho ruchu patrı selektivnı, lokalizacnı a realizacnı cinitele.

Ekonomicky pohled na cestovnı ruch zduraznuje predevsım jeho vliv na rozvojdomacı ekonomiky. Jde hlavne o hodnocenı vyznamu cestovnıho ruchu v narod-nım hospodarstvı, prostrednictvı dılcıch analyz devizovych prıjmu, zamestnanosti,spotrebnıch vydaju, multiplikacnıch efektu a dalsıch velicin.

Nezbytnym predpokladem pro tato hodnocenı je kvalitnı statisticka zakladna ces-tovnıho ruchu. Mezi metody tradicnı statistiky se radı metoda zkoumanı evidenceucastnıku pri prechodu hranic a metoda evidence ucastnıka v mıste pobytu. Mimotradicnı statistiky je vhodne vyuzıvat i pomocnych metod, v podobe mikrocensu,vlastnıch vyzkumu a anket.

Statistika cestovnıho ruchu v Ceske republice eviduje informace o devizovych prı-jmech a vydajıch cestovnıho ruchu, o kapacitach a navstevnosti hromadnych uby-tovacıch zarızenı a s urcitym omezenım o ekonomickych odvetvıch participujıcıchna cestovnım ruchu. Celkove hodnocenı vyznamu cestovnıho ruchu v narodnı eko-nomice by mel zajistit satelitnı ucet cestovnıho ruchu.

Z ekonomickych analyz cestovnıho ruchu vyplyva, ze rozvoj cestovnıho ruchua s nım spojeny socio-ekonomicky rozvoj daneho uzemı je mozne oznacit jako

144

nerovnomerny, casoprostorove polarizovany proces. Zaroven je cestovnı ruch nejenv odborne literature povazovan za nastroj snizovanı nerovnomernosti regionalnıhorozvoje. Tyto skutecnosti legitimizujı roli statu jako jednoho z akteru cestovnıhoruchu. Stejne tak jako v jinych hospodarskych odvetvıch prejıma stat v oblasticestovnıho ruchu urcite ukoly. Stat v cestovnım ruchu vystupuje jako koordinator(vytvarenı prıznivych ramcovych podmınek) i jako producent (poskytovanı verej-nych statku a sluzeb). Tyto ukoly stat zajist’uje prostrednictvım politiky cestovnıhoruchu, kterou chapeme jako systematickou cinnost vychazejıcı ze souboru metod anastroju, kterymi se nositele politiky snazı naplnovat sve vytycene cıle.

Rozvoj cestovnıho ruchu v uzemı je podmınen prıznivym prostredım, jehoz zakla-dem je fungujıcı organizacnı struktura cestovnıho ruchu. Ta umoznuje koordinacicinnosti jednotlivych akteru cestovnıho ruchu a prispıva k jejich vzajemne spo-lupraci. Organizace cestovnıho ruchu (destinacnı management) se snazı ovlivnovatproces uspokojovanı potreb ucastnıku cestovnıho ruchu i zajmu poskytovatelu s nımsouvisıcıch sluzeb zalozenych na dlouhodobem setrnem vyuzıvanı, ochrane a roz-voji potencialu prırodnıho a antropogennıho potencialu geograficke prostredı. Tentoproces by mel byt spojen s modernımi metodami rızenı, planovanı a monitorovanı,s pouzıvanım nastroju destinacnıho marketingu, s vyuzıvanım informacnı a komu-nikacnı technologie, s ucastı mıstnıch obyvatel, s uplatnovanım principu partnerstvımezi soukromou a verejnou sferou atd.

145

Shrnutı

146

Rejstrık

Rejstrık

,A,

animace, 36

,C,

cestovanıkolektivnı, 20

cestovnı ruchaktivnı, 40, 98aktivne orientovany sportovnı, 36alternativnı, 35, 88dlouhodoby, 38domacı, 37, 77, 81, 88druhy, 37ekonomicky orientovany, 36formy, 34hotelovy, 40incentivnı, 36, 49, 129individualnı, 38, 48klubovy, 36kolektivnı, 38komercnı, 40kongresovy, 28, 36kratkodoby, 38lazensky, 35, 38masovy, 38, 47mezinarodnı, 29, 80, 81mestsky, 39mimosezonnı, 39mladeznicky, 38nabozensky, 35nakupnı, 37obchodnı, 36organizovany, 40prizpusobivy, 88parahotelovy, 40pasivnı, 40pasivnı zahranicnı, 49politicky, 37rekreacnı, 34s pasivnı sportovnı cinnostı, 36seniorsky, 38spolecensky orientovany, 35v hlavnı sezone, 39venkovsky, 39, 48vnitrnı, 37vystavnicky a veletrznı, 36vzdelavacı, 35zahranicnı, 37

chaluparenı, 35, 38, 49, 108charterovy let, 22chatarenı, 35, 38, 49, 57, 108cıl politiky cestovnıho ruchu, 104, 105

,C,

CEDOK, 48cinitel

lokalizacnı, 144realizacnı, 144selektivnı, 144

,D,

destinacnı management, 114, 118, 119, 135, 137, 145destinace, 39, 108, 109, 112–114, 125, 126delka pobytu, 34dopravnı prostredky, 66druhe bydlenı, 35, 57, 59druhy cestovnıho ruchu, 37

,

E,

ekonomicke faktory, 105ekonomicke odvetvı, 75evaluace, 107extranet, 136, 137extrapolace trendu, 74

,F,

faktory, 59demograficke, 56, 59ekonomicke, 56, 60lokalizacnı, 59politicke, 60selektivnı (stimulacnı), 59urbanizacnı, 56, 59

formy cestovnıho ruchu, 118frekvence cestovnıho ruchu, 27funkce

vyrobnı, 96vyrovnavacı, 93zamestnanosti, 94

,G,

geograficke rozlozenı, 80globalnı distribucnı system, 138

,H,

hlavnı sezona, 39hydrologicke pomery, 62

,I,informacnı a rezervacnı system, 136informacnı technologie, 48informacnı tok, 135informacne-rezervacnı system

celostatnı, 137, 138regionalnı, 137

infrastruktura, 44, 129intenzita cestovnıho ruchu, 27interdisciplinarnı prıstup, 30internet, 130, 136, 137intervencionisticky prıstup, 103intranet, 136

,K,

Karl Beadecker, 47klimaticke pomery, 61Klub ceskych turistu, 47koncept marketingove strategie destinace, 126konceptualne-dogmaticky prıstup, 103kongresove akce, 65Krystof Kolumbus, 45kulturnı zarızenı, 65kulturne-historicka pametihodnost, 47kulturne-historicke predpoklady, 129kulturne-historicke pamatka, 65kvantitativnı udaje, 70

,L,

liberalnı prıstup, 102lokalizacnı faktory cestovnıho ruchu, 53lokalizacnı predpoklady, 60

,M,

marketingova strategie, 127marketingovy mix, 128

148

Marko Polo, 45materialne-technicka zakladna, 49, 54, 66metoda

Delphi, 74evidence mısta pobytu, 71mısta pobytu, 71zkoumanı, 70

metody tradicnı statistiky, 144mezinarodnı prıjmy z cestovnıho ruchu, 85mezinarodnı vydaje v cestovnım ruchu, 84mikrocensus, 72morfologicke pomery, 60multiplikacnı efekt, 87, 95, 105

,N,

nastroj, 104nastroje politiky cestovnıho ruchu, 105neviditelny export, 40nositel politiky, 104

,P,

platebnı bilance, 40, 49, 74, 77, 92, 97statu, 34

planovanınormativnı, 115operativnı, 115strategicke, 115

pobytkratkodoby, 80

podzemnı vody, 63pojetı cestovnıho ruchu

sociologicke, 29pomocne statisticke metody, 72potencial cestovnıho ruchu, 113povrchove vody, 62pragmaticky prıstup, 103proces zpracovanı informacı, 134programove dokumenty, 106propagacnı aktivity, 120prostredı

ekologicke, 18, 23ekonomicke, 18, 26politicke, 18, 24socialnı, 18, 24technologicke, 18

prıjmy z mezinarodnıho cestovnıho ruchu, 97prırodnı predpoklady, 60prırodnı rekreacnı zdroje, 60predmet, 53

cestovnıho ruchu, 30zajmu cestovnıho ruchu, 64

,R,

rajonizace, 57rajonizace cestovnıho ruchu, 25realizacnı predpoklady pro rozvoj cestovnıho ruchu,65realizacnı podmınky, 59, 60Regionalne informacnı a monitorovacı system, 139regionalizace, 57

cestovnıho ruchu, 54, 144regresnı analyza, 74regulace, 104regulace cestovnıho ruchu, 102regulace rozvoje cestovnıho ruchu, 125relief, 57, 60, 61rezervacnı system

lokalnı, 137pocıtacovy, 138

Roald Amundsen, 48rostlinstvo, 23, 64rozmıstenı cestovnıho ruchu, 59

,S,

saldo platebnı bilance, 40, 74satelitnı ucet cestovnıho ruchu, 75–77, 93, 97, 144segmentace trhu, 38, 127selektivnı predpoklady, 59skryty export, 80socialnı predpoklady, 24socialne-ekonomicke kriterıum, 127socialne-ekonomicky charakter, 54specifika sluzeb, 124specifika turistickeho produktu, 115spolecenska akce, 65strategicke planovanı, 106suprastruktura cestovnıho ruchu, 125SWOT analyza, 108, 126synergicky efekt, 114system cestovnıho ruchu, 18, 19, 139, 144systemova teorie, 18

,T,

technika scenaru, 74technologicke prostredı, 144Thomas Cook, 46tradicnı statistika cestovnıho ruchu, 70, 73

metody, 70tramping, 48turisticka infrastruktura, 81turisticky pruvodce, 47

,U,

umela vodnı nadrz, 63

,U,

ucastnık cestovnıho ruchu, 70–72, 76, 87, 98ulohy turisticke organizace, 116

,V,

veletrznı akce, 65vlastnosti informacı, 134vnejsı prostredı, 126, 139vnitrnı clenenı, 58volny cas, 24, 25, 29, 46, 52vyuzitı ubytovacı kapacity, 71

luzek, 73vydaje z mezinarodnıho cestovnıho ruchu, 97

,Z,

zahranicnı cestovnı organizace, 87zajezd

hromadny, 47organizovany, 46organizovany hromadny, 49

,Z,

zivocisstvo, 23, 64zivotnı urovnı obyvatelstva, 25

149

Rejstrık

150

Glosar

Glosar

Aaktivnı cestovnı ruch (zkratka ACR, tez incoming; angl. active travel/tourism) – pojem odvozeny z aktivnı bi-lance devizovych prıjmu z hlediska hostitelske zeme – prıjezdy navstevnıku do hostitelske zeme. Je ekvivalentnıs pojmem prıjezdovy cestovnı ruch.

animace (angl. animation) – organizovanı a stimulace zabavy navstevnıku, klientu hotelu, rekreacnıho centraapod. nebo cestujıcıch (napr. behem okruznı plavby).

atraktivita cestovnıho ruchu (tez turisticka atraktivita, atraktivita; angl. tourist attraction, visitor attraction) –zajımava soucast prırody a prırodnı podmınky (napr. klima, lecive prameny, krajinna scenerie, jeskyne, more,skalnı mesta, gejzıry, atoly atd.), sportovnı, kulturnı nebo spolecensky objekt, kulturnı, sportovnı, spolecenskanebo jina udalost, ktere pritahujı ucastnıky cestovnıho ruchu.

Ccelostatnı turisticky informacnı system (zkratka CTIS, tez celostatnı informacnı system cestovnıho ruchu; angl.nationwide tourist information system) – informacnı system s otevrenou strukturou, do nehoz je zahrnuto vse, covytvarı informacnı obraz o uzemı daneho statu a jeho sluzbach CR na uzemı statu i mimo toto uzemı a ktery muzetake podporovat poskytovanı sluzeb CR – nabıdka, dostupnost a rezervace sluzeb.

cestovnı ruch (turismus, zkratka CR, angl. tourism) – souhrn aktivit osob cestujıcıch do mıst mimo jejich obvykleprostredı a pobyvajıcıch v techto mıstech po dobu ne delsı nez jeden rok, za ucelem travenı volneho casu,podnikanı ci jinym ucelem (WTO). Obdobne je vymezenı v navrhu normy EU: aktivity osob cestujıcıch do mıstmimo jejich obvykle prostredı nebo pobyvajıcıch v techto mıstech za ucelem travenı volneho casu, podnikanı cijinym ucelem.

Ddestinace (tez cıl cesty; angl. destination) – mısto navstıvene ucastnıkem cestovnıho ruchu. Pro mezinarodnınavstevnıky je destinacı bud’ cela navstıvena zeme, nebo jejı nektery region, prıpadne mesto. Pojem destinace jecasto pouzıvan relativne volne. V nekterych zemıch je uzemı rozdeleno do turisticky, historicky nebo administra-tivne souvisejıcıch destinacı (turistickych regionu, turistickych marketingovych regionu – napr. Ceska republika),s tvorbou a propagacı spolecneho turistickeho produktu regionu a prıpadne i zpracovanım turistickych statistik.

destinace cestovnıho ruchu (angl. tourism destination) – 1. v uzsım smyslu: cılova oblast v danem regionu,typicka vyznamnou nabıdkou atraktivit CR a sluzeb CR; 2. v sirsım smyslu: zeme, regiony, lidska sıdla a dalsıoblasti, ktere jsou typicke velkou koncentracı atraktivit CR, rozvinutymi sluzbami CR a dalsı infrastrukturou, jejichzvysledkem je velka dlouhodoba koncentrace navstevnıku.

domacı cestovnı ruch (zkratka DCR; angl. domestic travel/tourism) – cestovanı a pobyty obcanu mimo mıstojejich obvykleho pobytu za ucelem vyuzitı volneho casu realizace obchodu nebo profesnıch povinnostı, nebo zajinym ucelem, trvajıcı ne dele nez jeden rok a realizovane kompletne ve vlastnım state na rozdıl od mezinarodnıhocestovnıho ruchu (podle WTO). V systemu narodnıch uctu sirsı vyznam – jako domacı cestovnı ruch se oznacujesouhrn domacıho CR (vymezeneho vyse podle WTO) a prıjezdoveho cestovnıho ruchu.

doplnkove sluzby cestovnıho ruchu (angl. supplementary tourism services, complementary tourism services)– sluzby komplementarnı k zakladnım sluzbam cestovnıho ruchu: sluzby pruvodcu CR, turistickych informacnıchcenter, cestovnıch kanceları, cestovnıch agentur, pujcoven sportovnıch potreb, smenaren, prodej upomınkovychpredmetu atd.

druh cestovnıho ruchu – typ CR, pro jehoz urcenı je klıcovym kriteriem „jevovy prubeh cestovnıho ruchu azpusob jeho realizace v zavislosti na geografickych, ekonomickych, spolecenskych a jinych podmınkach, jakozi jeho ucinky“.

druhe bydlenı (angl. second houses, second home, holiday home, residences, second housing) – souhrn jevua procesu, spojenych s objektem (nebo jeho castı), ktery je prechodnym mıstem pobytu vlastnıka ci uzivatele,vyuzıvajıcıho tento objekt prevazne k rekreacnım ucelum (Vagner, Fialova) – mimo jine o pobyt v objektechindividualnı rekreace (OIR), zejmena chatarenı, chaluparenı a pobyt v soukromych sezonnıch sıdlech i rekreacnıchvilkach. Charakteristicka je individualnı ruznorodost v dobe, delce i periodicite vyuzıvanı objektu, casta lokalizacev prımestskem, ale i ve venkovskem prostredı, nezrıdka prırodne atraktivnım.

Eekologicky unosna kapacita (angl. ecological carrying capacity) – hodnota mıry vyuzitı uzemı, udavajıcı maxi-malnı uroven dlouhodobe zateze, se kterou se uzemı (resp. v lidskych sıdlech prostranstvı) vyrovna bez trvalychnasledku. V CR udava maximalnı uroven dlouhodobe chapane turisticke zateze, se kterou se prostranstvı vyrovnabez trvalych nasledku a jeho hodnota je tedy prımo umerna hodnotam vypovıdajıcım o autoregulacnı schopnosti(pruznosti) daneho ekosystemu. Zjistena hodnota teto slozky unosne kapacity by mela byt smerodatnou predevsımpri zrizovanı parkovacıch ploch na prıstupovych komunikacıch v mıstech nastupu do resenych oblastı, naprıkladu vstupu do narodnıch parku a jinych chranenych krajinnych oblastı (CHKO) ci do historickeho jadra mesta.

Evropska charta pro udrzitelny cestovnı ruch v chranenych oblastech (angl. European Charter for Sustaina-ble Tourism in Protected Areas) – charta zabyvajıcı se principy udrzitelneho CR v chranenych oblastech – mimojine povinnostı pro odpovedne organy vytvorit strategii udrzitelneho rozvoje CR v chranenych oblastech, poza-davkem vytvorenı strategie smerujıcı k udrzitelnemu rozvoji pro organizace CR, zpusobem, jak majı informovatmedia o aktivitach v chranenych oblastech.

152

Fforma cestovnıho ruchu – typ CR, pro jehoz urcenı je klıcovym kriteriem motivace navstevnıka. Zakladnımimotivacemi CR jsou odpocinek, poznavanı prostredı a kontakty s lidmi, odtud zakladnı formy CR: rekreacnı,poznavacı, socio-profesnı a spolecensky.

Ggeografie cestovnıho ruchu – obor zabyvajıcı se studiem zakonitostı prostorovych aspektu interakce mezicestovnım ruchem a rekreacı na strane jedne a krajinou na strane druhe, zakonitostı a faktickym rozmıstenımcestovnıho ruchu v oblastech ruzne hierarchie, studiem cinitelu rozvoje cestovnıho ruchu. Provadı analyzu vlivucestovnıho ruchu na zmeny ve strukture a rozmıstenı hospodarstvı v oblasti jeho realizace, vyhodnocuje oblastiz hlediska moznych a vhodnych forem cestovnıho ruchu s ohledem na prırodnı, kulturnı, spolecenske podmınky,ochranu zivotnıho prostredı, hospodarsky rozvoj.

Hhodnocenı potencialu uzemı pro rozvoj cestovnıho ruchu (tez valorizace potencialu uzemı pro rozvoj cestov-nıho ruchu; angl. territory potential valorization in tourism) – proces vyhodnocovanı podmınek daneho uzemı prorozvoj CR – prırodnıch, spolecenskych, infrastruktury CR vcetne mıstnı dopravy, dostupnosti do mısta. Zpravidlabyvajı hodnoceny take faktory neprıznive ovlivnujıcı rozvoj CR (prırodnı katastrofy – povodne, zemetresenı, la-viny, tsunami, cyklony, sopecna aktivita apod.), vyskyt hmyzu, nakazlivych chorob, patologicke spolecenske jevy(kriminalita, terorismus, fundamentalismus aj.) atd. Mnoho metod – bodovanı jednotlivych faktoru, vyuzitı GIS aj.

CHchatarenı (angl. weekend home holiday stays) – druh CR, rekreace v ramci vybudovanych objektu individualnırekreace – pobyty na vlastnıch chatach, drıve v Ceske republice casto zivelne stavenych. V Ceske republicevyznamna soucast domacıho CR, realizovana mimo verejne formy CR.

Iincentivnı cestovnı ruch (tez pobıdkovy cestovnı ruch, motivacnı cestovnı ruch; angl. incentive travel/ tourism) –forma CR a soucasne i nastroj managementu, ktery vyuzıva cestovnı ruch pro motivaci zamestnancu a nalezenıtech, u kterych lze zvysit mıru ztotoznenı se s cıly firmy. Nejcastejsı formou incentivnıho CR je zajezd zamest-nancu organizace placeny organizacı za odmenu, nebo v souvislosti s posilovanım vztahu zamestnancu k vlastnıorganizaci.

individualnı ubytovanı (tez individualnı ubytovacı kapacita; angl. individual accommodation) – ubytovacı zarızenıvelikosti maximalne pro ubytovanı jedne rodiny, poskytovanı ubytovanı zdarma (VFR) nebo na komercnı bazi (B&B,Zimmer frei), jako verejna forma nebo ubytovanı mimo verejne formy CR.

infrastruktura cestovnıho ruchu (angl. tourist infrastructure) – souhrn organizacne-technickych predpokladu prouspokojovanı potreb ucastnıku CR v dane destinaci (doprava, komunikace, zasobovanı elektrinou, pitnou vodou,kanalizace, maloobchodnı sıt’, banky, smenarny, kulturnı zarızenı, zabavnı zarızenı, sportovnı zarızenı atd.). Kva-lita teto infrastruktury ma vyrazny dopad na prozitek navstevnıku, kterı jsou sice prvotne motivovani atraktivitamiCR, ale potrebujı tez cerpat sluzby spojene s kultivovanym pobytem v blızkosti techto atraktivit. InfrastrukturuCR lze rozdelit na zakladnı (doprava, ubytovacı a stravovacı sluzby) a doplnkovou. Jadrem infrastruktury CR jesuprastruktura CR (ubytovacı, stravovacı, dopravnı sluzby a doplnkove sluzby CR), ktera je budovana zejmenapro navstevnıky a do roku 1989 byla v CR oznacovana jako materialne-technicka zakladna. Ostatnı infrastrukturapredstavuje beznou obcanskou vybavenost, pri jejımz planovanı je nutne si uvedomit, ze se behem sezony v na-vstevovanych destinacıch jejı uzivatele zmnohonasobı, a jejım spravnym dimenzovanım se vyhnout neprıjemnymnasledkum kongesce, problemum se zasobovanım a jinym tlakum.

Intenzita cestovnıho ruchu (angl. tourism intensity, tourism frequency) – pomer mezi prumernym poctem pre-nocujıcıch navstevnıku a poctem obyvatel destinace. Patrı mezi klıcove indikatory udrzitelnosti cestovnıho ruchuWTO.

Kkoeficient rekreacnı funkce uzemı (zkratka KRF; angl. coefficient of recreation function of area) – ukazatel, kteryhodnotı soucasny stav hustoty zatızenı uzemı rekreacnımi objekty. Koeficient se obvykle pouzıva pri hodnocenıstavu druheho bydlenı a individualnı rekreace, teoreticky ho lze pouzıt i pro hodnocenı stavu volneho i vazanehoCR. Pouzıva se pro stanovovanı unosne kapacity uzemı. Je obdobou Defertovy funkce D( f ), platı mezi nimi vztahKRF = D( f ) ·R/RP (Defertova funkce vynasobena pomerem celkove plochy sledovaneho uzemı k rekreacnı plosena sledovanem uzemı).

koeficient ucasti na cestovnım ruchu (angl. participation rate of tourism) – cast (podıl) vybrane populace, kterase ucastnı CR, resp. urcitych druhu, forem CR. Hodnota koeficientu je slozitou funkcı nejen charakteristik danepopulace (vekova struktura, ekonomicke moznosti, vzdelanı, kultura, geograficka poloha aj.), ale take typu nabıdkya jejı dostupnosti. Koeficient ucasti na cestovnım ruchu – vybrane vlivy na ucast casti populace na cestovnımruchu.

153

Glosar

koncepce rozvoje cestovnıho ruchu (angl. tourism development concept) – systematicky utrıdena soustavanazoru na rozvoj CR v dane destinaci, jedna se o soucast politiky CR a strategickeho planovanı dane destinace.Jde o zpusob nazıranı a chapanı cestovnıho ruchu, prezentovaneho ve forme osnovy, rozvrhu a planu rozvoje.Ucelem je navrzenı efektivnıch strategiı, nastroju a kontrolnıho mechanismu realizace cılu vytycenych destinacnımmanagementem nebo nositeli politiky CR. Vystupem je dlouhodoby (10–20 let) program rozvoje CR v urcitedestinaci CR, klıcovy podklad pro systematickou praci destinacnıho managementu. Koncepce rozvoje CR jepodkladem pro rızenı rozvoje destinace jako jednotneho celku a predpokladem pro spolecne vystupovanı destinacenavenek.

kulturnı atraktivita (angl. cultural attraction) – typ atraktivity CR, zalozeny na historickem kulturnım dedictvı,minulych a soucasnych tradicıch obyvatel destinace CR. Z hlediska destinace je klıcove nalezt optimalnı zpusob amıru (intenzitu) vyuzitı kulturnı atraktivity pro CR tak, aby ani dlouhodobe nedoslo ke snızenı jejı hodnoty fyzickymopotrebenım v ramci komodifikace zdroju cestovnıho ruchu a folklorizace. Prıklady: hrady, zrıceniny, zamky,citadely, alcazary, historicke zahrady, mestske pamatkove rezervace a mestska historicka centra, venkovskepamatkove rezervace, historicka mısta (prostranstvı), mıstnı architektura, artefakty, kulturnı akce a stale expozice –lidove slavnosti (viz fiesta, karneval), muzea, galerie, festivaly, koncerty, vystavy, vernisaze apod.

Lletovisko (angl. summer resort) – stredisko cestovnıho ruchu zamerene na letnı rekreaci.Vyznacuje se vysokoumırou sezonnosti i prostorove koncentrace aktivit CR. Jedna se predevsım o destinace u vodnıch ploch, zpravidlas vysokou mırou vyskytu objektu individualnı rekreace.

lokacnı koeficient vykonu cestovnıho ruchu (angl. location quotient of tourism output) – jeden z relativnıchukazatelu CR, ktery porovnava podıl dane destinace na vybranem ukazateli vykonu CR zakladnıho uzemı (region,stat, svet apod.) jejım podılem na tomtez, ale agregovanem ukazateli vykonu ekonomiky (celkove HDP, zamest-nanost, investice atd.) zakladnıho uzemı. Indikuje tedy, do jake mıry se v tomto ohledu dana destinace lisı odnormy (prumeru) zakladnıho uzemı. Pro LQ = 1 je podıl vykonu CR na celkove ekonomice dane destinace stejnyjako u zakladnıho uzemı, pro LQ > 1 je podıl vykonu CR na celkove ekonomice dane destinace nadprumernyv porovnanı se zakladnım uzemım a pro LQ < 1 podprumerny v porovnanı se zakladnım uzemım.

lokalizacnı predpoklady cestovnıho ruchu (angl. localization prerequisities of tourism) – predpoklady CR zahr-nujıcı obvykle (podle P. Mariota) prırodnı predpoklady (relief, struktura a prırodnı atraktivity krajiny, klima, vodstvo,flora, fauna, kvalita vzduchu) a kulturne-municipalnı predpoklady – lidmi vytvorene atraktivity, lidove tradice, folklora umenı, struktura institucı statnı a mıstnı spravy a samospravy.

Mmakroregion cestovnıho ruchu (angl. tourist macroregion, global tourism regions) – mezinarodnı region CR.Pro statisticke ucely CR stanovila WTO nasledujıcıch sest makroregionu CR: Evropa, Amerika, Vychodnı Asie aPacifik, Afrika, Strednı vychod, Jiznı Asie.

materialne-technicka zakladna cestovnıho ruchu (zkratka MTZ CR; material and technical base of tourism) –souhrn hmotnych prostredku, ktere slouzı k realizaci ucasti na cestovnım ruchu a k tvorbe a realizaci sluzeb proucastnıky cestovnıho ruchu (ubytovacı zarızenı a stravovacı zarızenı, terminaly, letiste a dalsı dopravnı infrastruk-tura, sluzby, kulturnı, sportovnı a zdravotnicka zarızenı, smenarny, hranicnı prechody atd.). Jedna se o prezitypojem, pouzıvany za minuleho politickeho rezimu (do roku 1989), dnes nahrazeny termınem infrastruktura CR(popr. suprastruktura) CR.

mekky cestovnı ruch (angl. soft tourism) – druh cestovnıho ruchu, ktery minimalizuje vliv aktivit spojenychs cestovnım ruchem na mıstnı komunitu a zivotnı prostredı. Zakladnımi principy jsou maximalnı zapojenı mıstnıchzdroju (suroviny, lide, know-how, tradice, kultura aj.) a malokapacitnı cestovnı ruch.

mezinarodnı cestovnı ruch (tez zahranicnı cestovnı ruch; angl. international travel/ tourism) – soucet prıjezdo-veho cestovnıho ruchu vsech zemı sveta; mezinarodnı cestovnı ruch zahrnuje tedy cestovanı navstevnıku mezivsemi zememi sveta.

mezinarodnı navstevnık (angl. international visitor) – osoba, ktera cestuje do jine zeme, nez je zeme jeho ob-vykleho bydliste, na dobu neprevysujıcı 12 mesıcu, pricemz ucel navstevy je jiny nez vykon cinnosti financneodmenovane z navstıveneho mısta. Mezinarodnı navstevnıci se dale delı na mezinarodnı turisty a mezinarodnıjednodennı (neprenocujıcı) navstevnıky. Definovano pro mezinarodnı statistiky, WTO. Pocet mezinarodnıch na-vstevnıku je typickou polozkou, sledovanou narodnımi turistickymi centralami – na rozdıl od mezinarodnıch statistikWTO (turiste). V CR se pocet mezinarodnıch navstevnıku dlouhodobe pohybuje okolo 100 mil. rocne.

motel (angl. motel, motor lodge, motor inn) – ubytovacı zarızenı umıstene zpravidla v blızkosti vyznamnejsı ko-munikace a slouzıcı predevsım k prechodnemu ubytovanı motoristu, jimz je umozneno parkovanı v bezprostrednıblızkosti motelu. Je to tedy hotel situovany tak, aby pritahoval zejmena motoristy, s parkovistem v blızkosti. Znamejsou levne a jednoduse zarızene francouzske motely F1.

Nnabıdka cestovnıho ruchu (angl. tourism supply) – maximalnı mnozstvı produktu CR na trhu CR, ktere maurcity subjekt (nebo souhrn subjektu – agregovana nabıdka) v umyslu prodat za danou cenu. Funkce nabıdky –za jinak stejnych podmınek (tedy vyloucı – li se mimocenove, nıze uvedene faktory) vyjadruje pomer mezi ma-ximalnım mnozstvım produktu CR, ktere subjekt CR hodla prodat, a jeho cenou. Objem nabıdky zavisı, kromeceny nabızeneho produktu CR, take na cılech subjektu CR (maximalizace zisku nebo podılu na trhu, stabilizace

154

pozice, konkurencnı boj atd.), technologicke urovni, cenove hladine v zemi (mıra inflace), na politice prostoroveci tematicky blızke konkurence, na cene vyrobnıch faktoru (cena pozemku, pracovnı sıly, kapitalu – vyse urokuz uveru).

navstevnık (angl. visitor) – 1. jakakoliv osoba, ktera cestuje do jineho mısta, nez je mısto jejıho obvyklehopobytu, na dobu neprevysujıcı 12 po sobe jdoucıch mesıcu, pricemz ucel navstevy je jiny nez vykon cinnostiodmenovane z navstıveneho mısta (podle WTO, srovnej pojetı cestovnıho ruchu podle WTO). Jednodussı je pojetıv navrhu normy EU: cestujıcı, ktery prijel na jine mısto, nez je mısto jeho bydliste. Oznacenı zahrnuti/nezahrnuti vestatistice CR je nutne vnımat ve vztahu ke zpusobu vytvarenı statistik CR – pokud se vychazı pouze ze statistikyprechodu hranic, zahrnuje dany udaj vsechny zahranicnı cestujıcı. Kvalifikovany odhad poctu turistu a navstevnıkuje nasledne provaden na zaklade dotaznıkovych setrenı a ze statistik ubytovacıch zarızenı. 2. osoba, ktera navstıvıurcite mısto – muzeum, galerii, hrad, zamek apod.

Oodvetvı cestovnıho ruchu (angl. tourism sector) – cast ekonomiky, jejız funkcı je naplnenı potreb navstevnıku azamerena ve vetsı mıre na navstevnıky nez na mıstnı obyvatele a mıstnı potreby. Jeden z pohledu na cestovnıruch, casta (a zjednodusujıcı) je vsak redukce cestovnıho ruchu na toto pojetı (duraz na obsah a interpretacistatistik CR).

Ppackage (angl. package) – „balık“ sluzeb cestovnıho ruchu, pojem pouzıvany pro dve nebo vıce sluzeb rezer-vovanych nebo zakoupenych presne podle pranı zakaznıka za jednu cenu, resp. pro predem pripraveny souborsluzeb. Je soucastı marketingoveho mixu pro cestovnı ruch (Morrison), jednım z typu package je zajezd.

parahotelnictvı (angl. parahotelery) – puvodne svycarsky termın (ve Svycarsku oficialnı statistiky CR sledujıpouze turisty, ubytovane v zarızenıch hoteloveho typu, proto ostatnı zarızenı jsou oznacovany jako paralelnıubytovanı), pouzıvany od 60. let a oznacujıcı souhrn veskerych forem ubytovanı s vyjimkou hoteloveho, tedy bezhotelu, hotelu garni, botelu, rotelu, motelu, horstelu, byrotelu atd.

pasivnı cestovnı ruch (zkratka PCR; angl. outbound travel/tourism, outgoing) – souhrn cest, pri nichz obcanedaneho statu vyjızdejı jako ucastnıci CR za jeho hranice. Pojem je odvozen z pasivnı bilance devizovych prıjmuz hlediska vysılajıcı zeme.

politika cestovnıho ruchu (angl. tourism policy) – systematicka cinnost sledujıcı vytycene cıle a spocıvajıcıv komplexnım planovanı, usmernovanı (regulaci) a tvorbe reality CR prostrednictvım ruznych nastroju a nositelu(statnıch, soukromych). Hlavnımi komponentami politiky CR jsou cıle, nastroje a nositele politiky CR. Pomer vahystatnıch nositelu k jinym nositelum (zejmena soukromemu sektoru) urcuje zarazenı politiky CR do nektere zezakladnıch koncepcı politiky CR: 1. Liberalnı politika CR: stat jen vytvarı zakladnı predpoklady rozvoje CR –napr. USA, Velka Britanie; 2. Konceptualne – dogmaticka: CR jako nastroj urychlenı ekonomickeho vyvoje –EU, zejmena Rakousko, SRN – zeme se silnym postavenım vlady; 3. Pragmaticka politika CR: pruzne, spısenekoncepcnı formovanı CR, hlavnı duraz kladen na komunalnı uroven a soukromy sektor, napr. Svycarsko; 4.Integrovana politika CR: CR zalezitostı statu a soucastı jeho celkove ekonomicke politiky – uplatnuje se pribudovanı novych stredisek CR (rezortu); Soucastı politiky CR je otazka mıry regulace CR, socialnı uloha CR,rezortnı prıslusnost CR, role CR v zahranicnıch vztazıch statu atd. Podle urovne uzemnıho clenenı se rozlisujekomunalnı, regionalnı, statnı a nadregionalnı (EU) politika CR.

poly rozvoje cestovnıho ruchu (angl. growth centre of tourism, growth pole of tourism) – strediska CR, kterastimulujı rozvoj CR ve svem okolı a okolo nehoz se postupne rozvıjı infrastruktura CR. Zpravidla regionalnıstrediska CR s vhodnou infrastrukturou, lidskymi zdroji, atraktivitami CR, geografickou polohou a dostupnostı.Prıklady: velka strediska na pobrezı more, horska strediska, historicka mesta.

poptavka v cestovnım ruchu (angl. tourism demand) – mnozstvı dane sluzby nebo zbozı CR, ktere kupujıcı(jedinec – individualnı poptavka, nebo skupina jedincu – agregatnı poptavka), zajımajıcı se o dane sluzby nebozbozı CR, hodla koupit (koupeschopna poptavka) za danou cenu na danem trhu a v danem case. Poptavka CRje parametrem merenym po urcity casovy usek, zpravidla mesıc. Behem hlavnı sezony poptavka po sluzbach CRa zpravidla i jejich cena vyrazne roste. Funkce poptavky – za jinak shodnych podmınek pomer mezi mnozstvımpoptavanych produktu CR a jejich cenou. Zpravidla klesajıcı je prubeh zavislosti ceny na mnozstvı poptavanehozbozı, kde zmena polohy krivky (a jejıho prubehu, tvaru) je dana necenovymi faktory (sezona, politicke vztahy,prırodnı katastrofy, socialne – ekonomicka situace atd.). Dynamiku vztahu zakaznık – produkt vystihuje nejenelasticita poptavky – zavislost poptavky na cene, ale take zavislost poptavky na modifikacıch daneho produktu(trıdy v doprave, v ubytovanı aj.), na segmentech zakaznıku, na case. Zavislost poptavky na ruznych parametrechje siroce vyuzıvana v ruznych marketingovych strategiıch v cestovnım ruchu (elasticita poptavky je jednım zezakladu Yield managementu). Pro destinacnı management je ucelne provadet segmentaci poptavky a podle tohodiferencovat ceny (viz Yield management). Poptavka po produktech CR se vyznacuje vyraznou cenovou elasticitoua prıjmovou elasticitou.

potencial cestovnıho ruchu (tez potencial rozvoje cestovnıho ruchu; angl. tourism development potential) –souhrnna hodnota vsech predpokladu CR, ocenenych na zaklade bodovacı skaly, snızena o zapornou hodnotunegativnıch faktoru rozvoje CR – zejmena o spatny stav slozek zivotnıho prostredı (kysele deste, nızka kvalitavzduchu, znecistenı more, plazı aj.) a konfliktnı land-use daneho uzemı.

produkt cestovnıho ruchu (angl. tourist product) – souhrn veskere nabıdky soukromeho ci verejneho subjektupodnikajıcıho v CR nebo CR koordinujıcıho. Patrı mezi kontrolovatelne faktory – soucast marketingoveho mixu,v prıpade produktu orientovaneho na specificky segment trhu jde o nastroj vyklenkoveho managementu. Jedna seo zbozı (suvenyry, kniznı pruvodci, mapy apod.) ci sluzby (ubytovanı, stravovanı, doprava, sluzby pruvodcu apod.).

155

Glosar

Specifikem sluzby, resp. produktu CR, je osobnı poskytovanı, nemoznost skladovat sluzby, omezena zivotnost,casta je platba predem za produkt, ktery nenı mozne predem vyzkouset, ovlivnenı faktory, ktere jednotlive nebov jejich kombinaci nelze nebo pouze omezene lze ovlivnit (napr. pocası, dalsı ucastnıci zajezdu, sezonnost,komplexnost apod.). Produkt CR muze dosahovat ruzne urovne komplexnosti (obecne vsak vyrazne vyssı, nezje tomu u vetsiny ostatnıch ekonomickych odvetvı), od poskytnutı ci zprostredkovanı jednotlive sluzby (napr.dopravy), pres komplex sluzeb (package, zajezd) az po destinaci jako ucelenou nabıdku atraktivit, sluzeb apotencialnıch zazitku. Z pohledu navstevnıka je produktem CR kompletnı zazitek od chvıle, kdy opustil domov,do doby navratu. Spotrebovavany produkt je (prımo umerne sve komplexnosti a vzhledem ke spotrebe volnychstatku) obsahlejsı nez produkt kalkulovany a nabızeny jeho prodejcem navstevnıkum. Z toho by mela vychazetcenova kalkulace produktu CR, v nız by mela byt zohlednena (internalizovana) i postupna konzumace atraktivitCR a zivotnıho prostredı obecne. Pri tvorbe produktu CR je nutne vychazet z hodnoty unosne kapacity objektu ciuzemı, na kterem ma byt tento produkt realizovan.

prostorove planovanı (angl. spatial planning) – „cılevedome ovladanı zmen ve vyuzitı uzemı“. Jedna se o vy-razne mezioborovou disciplınu, resıcı problematiku funkcnıho land-use a principy jeho uzemnı organizace. V ramcitohoto soustavneho a komplexnıho procesu dochazı ke koordinaci vystavby (napr. infrastruktury CR) a dalsıchurbanistickych i podnikatelskych aktivit, majıcıch environmentalnı dopady na resene uzemı. Prostorove planovanıpredstavuje vyznamny nastroj pro udrzovanı rovnovahy mezi prırodnımi a civilizacnımi prvky daneho prostoru aje regulacnım nastrojem vzhledem k potencialnım negativnım vlivum aktivit na uzemı planovanych. Zakladnımi in-strumenty prostoroveho planovanı v CR jsou uzemnı rozhodnutı, uzemne planovacı podklady a uzemne planovacıdokumentace.

prumysl cestovnıho ruchu (tez nepresne turisticky prumysl; angl. travel and tourism industry) – souhrn verej-nych a soukromych firem a organizacı, ktere se podılejı na vyvoji, produkci, distribuci, poskytovanı a marketinguproduktu a sluzeb, slouzıcıch potrebam cestujıcıch. Vzhledem k charakteru cestovnıho ruchu, kdy navstevnıci vy-uzıvajı produkty a sluzby mnoha tradicnıch odvetvı, lze vyclenit cast odvetvı prımo zavislych na cestujıcıch – hotely(obecne hromadna ubytovacı zarızenı), cestovnı kancelare a cestovnı agentury, turisticka informacnı centra, do-pravce, ruzne typy turistickych agentur a asociacı. Nejsıreji chapane ekonomicke vymezenı CR zahrnuje vsechnypodnikatelske aktivity soukromeho i verejneho sektoru CR: ubytovacı zarızenı vsech typu, dopravu (letecke spo-lecnosti, lodnı spolecnosti, prevozy, autobusovı dopravci, pujcovny aut aj.), organizatory CR (cestovnı kancelare,touroperator, cestovnı agentury, organizatory konferencı a incentivnıch zajezdu), provozovatele a spravce atraktivitCR (narodnıch parku, tematickych parku, muzeı a galeriı, stezek kulturnıho a prırodnıho dedictvı, sportovnıch cen-ter apod.), destinacnı organizatory (narodnı turisticke centraly, regionalnı a mıstnı turisticke asociace i agentury,organizace pro destinacnı management).

predpoklady cestovnıho ruchu (angl. prerequisities of tourism) – souhrn prırodnıch a antropogennıch aspektuvcetne jejich mnohourovnovych vazeb, ktere vytvarejı predpoklady pro realizaci cestovnıho ruchu. Podle funkcne-chorologickeho clenenı (P. Mariot) je lze clenit (zakladnı klasifikace) na lokalizacnı predpoklady cestovnıho ruchu,selektivnı predpoklady cestovnıho ruchu a realizacnı predpoklady cestovnıho ruchu. Lokalizacnı predpokladyse dale delı na prırodnı a kulturne-municipalnı, realizacnı predpoklady na komunikacnı a materialne-technicke,selektivnı predpoklady se clenı na politicke, demograficke, administrativnı, urbanizacnı, sociologicke, personalnıa ekologicke.

prıhranicnı cestovnı ruch (angl. border tourism) – druh CR, probıhajıcı v prıhranicnıch oblastech (prıhranicı;angl. borderland) sousednıch zemı. Muze byt podporen mezistatnımi dohodami, statem jako zpusob rozvojezaostavajıcıch pohranicnıch oblastı, muze zahrnovat ruzne formy pseudo-CR (benzınovy „CR“, nakupnı „CR“,paseracky „CR“, interrupcnı „CR“, sexualnı „CR“, typicka je i pesı turistika).

prıjezdovy cestovnı ruch (angl. inbound travel/tourism, incoming tourism) – cestovnı ruch do dane zeme, rea-lizovany obyvateli jinych zemı, jednodennımi navstevnıky i turisty. Podle WTO: aktivity zahranicnıch navstevnıkuv dane oblasti, pohybujıcıch se mimo jejich obvykle prostredı a pobyvajıcıch zde po dobu ne delsı nez jeden rok,za ucelem travenı volneho casu, podnikanı nebo jinym ucelem. V odborne komunikaci se v CR casto pouzıvaslangovy pojem incoming.

prımestska rekreace (angl. suburban recreation) – rekreace v zazemı mest, vyuzıvajıcı dıky dobre dostupnostiuzemı mestskou verejnou dopravou, pesky nebo na kolech prımestske parky, rekreacnı zarızenı, vodnı plochy,lesy apod. Prımestska rekreace je vıkendovou alternativou pro druhe bydlenı, muze byt vyuzıvana i kratkodobeve vsednıch dnech.

prırodnı atraktivita (angl. natural attraction) – atraktivita CR, ktera motivuje k ucasti na prırodnım CR a spocıvajıcıv zajımavych (resp. zvlastnıch, unikatnıch, vyznacnych, vyjimecnych) vlastnostech ci prvcıch prırodnıho prostredı(viz zivotnı prostredı), casto koncentrovanych v narodnıch parcıch, prırodnıch rezervacıch, v horskych oblastech(vysoke hory, vyhlıdky do udolı a okolnı krajiny, skalnı mesta, ledovce, propasti, jeskyne aj.), prımorskych aostrovnıch oblastech (plaze, atoly, koralove utesy, fjordy, mysy aj.), vulkanicke oblasti (gejzıry, termalnı prameny,vulkanicka cinnost – cinne i vyhasle sopky aj.), oblasti s vysokym stupnem biodiverzity (tropicke destne pralesy,mokrady, prıznive klimaticke podmınky aj.)

prırodnı predpoklady cestovnıho ruchu (angl. natural prerequisities of tourism) – predpoklady rozvoje CRzahrnujıcı krajinu s jejım reliefem, prırodnımi zdroji a prırodnımi utvary (pohorı, roviny, osamele skalnı utvary,sopky, jeskyne, propasti atd.) a vodstvem (vodnı plochy a vodnı toky – more, oceany, jezera, vodopady, prehradyatd.), klima, floru, faunu (podle Mariota). Soucastı prırodnıch predpokladu jsou fytogeograficke predpoklady CR.

Rrajonizace cestovnıho ruchu (angl. Tourism regionalisation) – dokument direktivne planovacıho charakteru z roku1962 (vydal Terplan), vyhodnocujıcı predpoklady a podmınky rozvoje cestovnıho ruchu na uzemı Ceskoslovenska.

156

Aktualizace dokumentu probehla v roce 1981, vysledkem rajonizace byla klasifikace regionu podle jejich vhodnostipro cestovnı ruch. V soucasne dobe muze tento dokument slouzit pouze jako metodicky material.

realizacnı predpoklady cestovnıho ruchu (angl. realisation prerequisities of tourism) – predpoklady CR za-hrnujıcı komunikacnı predpoklady (textura a struktura komunikacnı sıte, dostupnost uzemı) a infrastrukturu CR(ubytovacı zarızenı, stravovacı zarızenı, kulturnı zarızenı, zabavnı zarızenı, sportovnı zarızenı, dopravnı zarızenı,dalsı zarızenı infrastruktury CR).

region cestovnıho ruchu (angl. tourist region) – jeden z typu regionu, ktery muze byt vymezen jako homogennıregion (uzemı relativne homogennı z hlediska predpokladu pro realizaci CR – typu atraktivit CR, dostupnostı aurovnı infrastruktury CR) nebo heterogennı region. Z pojetı homogennıch regionu vychazela v minulosti v Ceskerepublice provedena tzv. Rajonizace cestovnıho ruchu. Prıkladem homogenıho regionu je CHKO s predpokladypro prırodnı CR. Prıklady pro heterogennı regionu: atraktivita CR a jejı infrastrukturalnı zazemı – napr. svetoznamaatraktivita Machu Picchu a jejı mnoho kilometru vzdalene infrastrukturalnı zazemı, nebo stredisko zimnıch sportupredstavujıcı vlastnı lyzarsky areal a jeho infrastrukturalnı zazemı. Odlisne pojetı turisticke regionalizace pred-stavuje clenenı na marketingove regiony cestovnıho ruchu, iniciovane CCCR-CzechTourism, kde hlavnı kriteriumspocıva v organizacne-ekonomickych vazbach, v ochote obcı a mikroregionu daneho regionu komunikovat a spo-lupracovat na spolecnem marketingu a rozvoji infrastruktury CR – hranice regionu nejsou tak pevne vymezeny,ale vyvıjejı se v case. Problemem zustava statisticke podchycovanı rozvoje CR, nebot’ vymezenı techto regionuse plne nekryje ani nesestava ze spravnıch jednotek, pro ktere jsou statisticka data zjist’ovana, a take financnıtoky rozhodujıcım zpusobem urcene podle administrativnıch jednotek.

regionalnı turisticky informacnı system (zkratka RTIS; angl. regional tourism information system) – informacnısystem s otevrenou strukturou, do nehoz je zahrnuto vse, co vytvarı informacnı obraz o danem regionu a posky-tovanych sluzbach CR na jeho uzemı a ktery podporuje poskytovanı sluzeb CR. Tvorı jej infoboxy c©, informacnıstojany a kiosky, turisticka informacnı centra, informacnı tabule u atraktivit CR, na naucnych stezkach a turistickychstezkach, ve mestech a obcıch, WWW stranky, tistene materialy, CD ROM, dopravnı a turisticke znacenı atd. V CRby se mel stat soucastı celostatnıho turistickeho informacnıho systemu (CTIS), presneji ruzne regionalnı turistickeinformacnı systemy nebo jejich casti by mely ruzne navazovat nebo byt plne integrovany do CTIS.

rekreace (angl. recreation) – 1. uzsı pojetı: souhrn odpocinkovych cinnostı, provozovanych ve volnem case(o dovolene) a casto jako jedna z forem CR (rekreacnı CR) – zpravidla vsak nedaleko bydliste v ramci druhehobydlenı, detskych taboru atd.; 2. obecnejsı pojetı: vyuzitı volneho casu, jehoz soucastı muze byt aktivnı pohyb,aktivnı nebo pasivnı ucast na ruznych akcıch, cestovanı a turistika. Zakladnım delenım rekreace muze byt delenıpodle motivace na zdrojove orientovanou (angl. resource – based; prıroda, venkov; push motivace) a uzivatelskyorientovanou (angl. user oriented; vytvarenı podmınek pro rekreaci s dostupnostı pro velke casti populace; pullmotivace), dalsı delenı rekreace: letnı/zimnı, individualnı/hromadna, indoorova/outdoorova, v obvyklem prostredı/mimo obvykle prostredı, jednorazova/pravidelna, aktivnı/pasivnı (podle mnozstvı fyzicke nebo psychicke aktivity),organizovana/neorganizovana, prırodnı v antropogennım prostredı, v obvyklem prostredı/mimo obvykle prostredı.Jejım vysledkem by mela byt regenerace zivotnıch sil ucastnıku. Za nejucinnejsı pro regeneraci je povazovanaaktivnı outdoorova rekreace mimo obvykle prostredı.

rekreacnı infrastruktura (angl. recreation infrastructure) – vybavenost sıdla pro volnocasove aktivity mıstnıchobyvatel i navstevnıku (sportovnı, kulturnı, zabavne, vzdelavacı). Soucast infrastruktury CR, primarnıch zdrojuCR. Vybudovanım superstruktury CR dochazı k rozsırenı rekreacnı infrastruktury zejmena mimo sezonu (hotel –fitness, sauna, bowling, kuzelky, bazen, tenisove kurty otevrene i kryte atd.).

rekreacnı objekt (angl. recreation building) – stavba urcena k rekreacnım ucelum. Jedna se nejen o objektyindividualnı rekreace (OIR), ale take o hromadna zarızenı CR (penzion, hotel aj.), ktera poskytujı sluzby ucastnıkumruznych forem CR.

rekreacnı oblast (angl. resort) – uzemı se sluzbami CR (ostrov, lazne, metropole, horske udolı aj.) nebo ucelenykomplex zarızenı, nabızejıcı vetsı pocet rozmanitych zarızenı, sluzeb a cinnostı, slouzıcıch k ubytovanı navstev-nıku, jejich zabave, sportovnım aktivitam, lecenı a jinym potrebam.

rekreacnı stredisko (angl. holiday activities resort, leisure activities resort) – mısto (uzemı) vybavene pro rekreaci,casto specializovane na urcity typ rekreace (sportovnı pobyty, rekreace u vody, zimnı rekreace apod.).

rekreacnı unosna kapacita (angl. recreational carrying capacity) – takova uroven rekreacnıho vyuzitı prostoru(uzemı), ktera nevede k neakceptovatelne zmene charakteru nebo mnozstvı zdroju nebo zazitku pri rekreaci.Muze byt vztazena na cely rok (celorocnı rekreacnı unosna kapacita), nebo na den (dennı rekreacnı unosnakapacita). Obdobne jako obecne u unosne kapacity mohou byt rozlisovany fyzicka unosna kapacita, ekologickaunosna kapacita, ekonomicka unosna kapacita, psychologicka unosna kapacita.

relief – mısto kontaktu castı krajinne sfery (atmosfery, hydrosfery, litosfery). Stav a vyvoj reliefu je vysled-kem ruzne pusobıcıch sil a zaroven znacne ovlivnuje procesy a jevy v krajine. Relief tvorı nadmorska vyska amorfometricke charakteristiky, napr. sklon, orientace vuci svetovym stranam apod.

Ssatelitnı ucet cestovnıho ruchu (angl. Tourism Satellite Account, zkratka TSA) – specificky prurezovy meziod-vetvovy ucet, cerpajıcı data z upravene soustavy „tradicnıch“ narodnıch uctu a davajıcı presnejsı ekonomicky asocialnı obraz o postavenı cestovnıho ruchu v narodnım hospodarstvı. Satelitnı ucet tvorı 14 vzajemne propoje-nych tabulek – napr. Ucet produkce charakteristickych odvetvı CR, Pridana hodnota charakteristickych odvetvıCR a jinych odvetvı, cisty zaklad. Vytvarenı narodnıch satelitnıch uctu bylo schvaleno v roce 2000 Komisı prostatistiku OSN a metodika byly spolecne publikovana organizacemi WTO, EUROSTAT a OECD. Satelitnı ucet jizbyl zaveden v USA, Francii, Mexiku, Kanade a dalsıch zemıch.

157

Glosar

segmentace navstevnıku (angl. visitor segmentation) – marketingova procedura spocıvajıcı v rozdelenı poten-cialnıch navstevnıku do relativne homogennıch od sebe se dostatecne lisıcıch skupin (segmentu trhu CR) nazaklade jednoho (jednourovnova segmentace) ci vıce kriteriı (vıceurovnova segmentace). Tato kriteria vytvarejıtzv. segmentacnı zakladny pro ruzne typy segmentace: geograficka (podle zeme nebo regionu puvodu), demogra-ficka (vek, pohlavı, zivotnı cyklus rodiny aj.), segmentace podle ucelu cesty (obchodnı cestujıcı, rekreace, nakupyatd.), psychograficka, socio-ekonomicka (vzdelanı, vyse prıjmu aj.), segmentace podle chovanı zakaznıku (podlenakupovanych vyhod, vernosti znacce), segmentace podle frekvence a intenzity vyuzıvanı sluzeb CR, segmen-tace ve vztahu k produktu CR, segmentace podle distribucnı cesty, podle zivotnıho stylu (VALS – Values & LifeStyle). Segmenty by mely disponovat nasledujıcımi vlastnostmi: meritelnost, vydatnost, prıstupnost, udrzitelnost,trvalost, konkurenceschopnost.

segmentace trhu (angl. market segmentation) – rozdelenı trhu na vne co nejodlisnejsı, vnitrne naopak co nej-sourodejsı dostatecne velke skupiny zakaznıku s podobnymi potrebami, pro ktere je pak mozno vytvaret produkt.Pro segmentaci se pouzıvajı geograficka hlediska (zeme puvodu), demograficka a socialne-ekonomicka hlediska(zivotnıho cyklus rodiny, vek, pohlavı, uroven vzdelanı, zamestnanı, typ bydlenı, socialnı skupina, vyse prıjmu) apsychograficka hlediska (zivotnı styl, zajmy). Hlediska jsou casto vzajemne propojena a vzajemne se castecneprekryvajıcı. Casto vyuzıvanou segmentacı je vyuzitı zivotnıho cyklu jedince (rodiny) jako jedne z demografickychsegmentacı – rozdılne potreby v mladı, po zalozenı rodiny, ve starı atd. Mezi kriteria efektivnı segmentace patrıdostatecna velikost segmentu, jeho meritelnost, prıstupnost, udrzitelnost, trvalost, schopnost konkurence pro danysegment. Jedna-li se o produkt CR, hovorıme o segmentaci navstevnıku.

selektivnı predpoklady cestovnıho ruchu (angl. selective prerequisities of tourism) – predpoklady CR zahrnujıcıdemograficke predpoklady CR (hustota a vekova struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlavı),politicke predpoklady CR (politicka stabilita/ nestabilita, valka, terorismus, fundamentalismus, nacionalismus, ra-sismus, bezpecnostnı situace atd.), sociologicke predpoklady CR (ekonomicke aktivity, vlastnictvı dopravnıchprostredku a objektu individualnı rekreace, socialnı prıslusnost, vzdelanı, prumerny prıjem na clena rodiny, poceta struktura clenu domacnosti, mentalita, zivotnı styl, xenofobie; mnohe jevy klasifikovane ve spolecnosti (demogra-ficke, socialnı, politicke apod.) se vzajemne ovlivnujı a nenı mezi nimi pevna hranice), urbanizacnı predpoklady CR(hustota a velikost sıdel, zastavba sıdel, bytovy fond), ekologicke predpoklady CR (nejen aktualnı kvalita zivotnıhoprostredı, ale take trendy vyvoje jeho kvality, minula kvalita – setrvacnost myslenı; ekologicke predpoklady souvisıuzce s lokalizacnımi predpoklady), personalnı predpoklady CR (profesionalita ve sluzbach, managementu).

sluzby cestovnıho ruchu (nepresne tez turisticke sluzby; angl. tourism services) – sluzby poskytovane turistum,navstevnıkum a cestujıcım – ubytovacı, stravovacı, dopravnı vcetne silnicnıho servisu pro motoristy, informacnı,zprostredkovatelske, smenarenske, sportovne – rekreacnı, zabavnı, kulturnı, lazenske aj. Podle vztahu k uspoko-jovanı potreb navstevnıku jsou rozdelovany na zakladnı sluzby cestovnıho ruchu a doplnkove sluzby cestovnıhoruchu, podle zpusobu placenı na placene sluzby a neplacene sluzby, podle zpusobu zajistenı dostupnosti napredem rezervovane sluzby a sluzby nerezervovane.

statistika cestovnıho ruchu (angl. tourism statistics) – aplikovana statistika, poskytujıcı zakladnı souhrnne udaje(a jejich trendy) o aktivitach navstevnıku, jejich tocıch, ekonomickem prınosu CR, infrastrukture CR atd. Uzemnımijednotkami pro statistiku jsou svet, regiony sveta, staty, destinace CR, regiony, mikroregiony, obce. Tematickyje statistika cestovnıho ruchu trıdena podle podnikatelskych a navstevnickych aktivit, nejcastejsım casovym me-rıtkem je mesıc, rok. Zahrnuje tri hlavnı zpusoby sberu dat – evidence prechodu pres hranice, evidence hostuv ubytovacıch zarızenıch, evidence klientu CK. Problemem statistiky CR je mala vypovıdacı schopnost, vyplyva-jıcı z nejednotnosti metodiky vykazovanı statistickych udaju, nejednotnosti kategorizace a klasifikace, sledovanıpouze male casti aktivit CR, neaktualnost a opozd’ovanı zejmena celosvetovych udaju (zpracovava WTO), slozitaprovazanost CR s dalsımi aktivitami, nejednoznacne vymezenı metodiky a popisu vystupu.

strategie udrzitelneho rozvoje (angl. strategy of sustainable development) – souhrn zakladnıch prıstupu k po-stupne realizaci udrzitelneho rozvoje, vychazejıcı ze zakladnı zasady – prizpusobit lidske aktivity tak, aby nebylyna ukor kvality zivota prıstıch generacı a biosfery. Mezi tyto prıstupy patrı mimo jine dusledny management zdroju,rovnomerny rozvoj lidske spolecnosti, postupne odstranenı nebezpecı valek atd. Rozvoj cestovnıho ruchu by melbyt v souladu se strategiı udrzitelneho rozvoje a negativnı vlivy cestovnıho ruchu by mely byt minimalizovany (vlivdopravy, devastace pamatek, prırody, kulturnıch zvyku apod.).

stredisko cestovnıho ruchu (tez resort, mısto soustredeneho CR; angl. resort) – sıdelnı utvar, jehoz hlavnımfunkcnım vyuzitım a ekonomickym prınosem je cestovnı ruch. Jedna se o lokalitu nabızejıcı relativne komplexnıinfrastrukturu CR, umoznujıcı tak ucastnıkovi CR realizaci variantnıch kombinacı forem CR a vyznacujıcı se tedyzvlaste vysokou intenzitou CR. Zakladnı ctyri typy stredisek cestovnıho ruchu vykrystalizovaly behem konce 19.stoletı: lazenska, klimaticka, alpinska a prımorska strediska cestovnıho ruchu. Alternativnı clenenı nabızı typologiistredisek CR na zaklade kombinace vıce kriteriı (funkcnı a casova vyuzitelnost, ekonomicka zavislost na CR,intenzita CR, plocha ci pocet obyvatel, urbanisticka struktura apod.): mestska strediska CR (kulturne-historicke,administrativne-spravnı, obchodnı), lazenska mısta (termalnı, klimaticka), strediska CR a rekreace (vodnı sporty,turistika, zimnı sporty), rekreacnı obce (s vylucne, prevazne ci doplnkovou rekreacnı funkcı), chatove lokality (privodnı plose, ostatnı plochy), vyletnı mısta (prırodnı, civilizacnı, spolecenska).

technicka atraktivita cestovnıho ruchu (tez technicka pamatka, technicka atraktivita; angl. technical tourismattraction) – stavba, technicke zarızenı nebo technicke resenı jedinecne nebo zajımave svym provedenım, vztahemk okolnım stavbam, velikostı, historickym nebo soucasnym vyznamem, designem apod., a stavajıcı se tak cılempro navstevnıky. Prıklady: mosty – most Golden Gate, San Francisco, USA, tunely (viz Eurotunel), mlyny vodnıi vetrne, dulnı veze, zeleznicnı viadukty, zelezne hamry, kanaly vedoucı po moste aj. Obdobnym pojmem jetechnicka pamatka, stavba, technicke zarızenı nebo technicke resenı jiz nevyuzıvane, zajımave svym provedenım,umıstenım, zachovalostı, slohem apod.

158

Ttouroperator (angl. touroperator, tour wholesaler, mene casto obecneji wholesaler) – velkoobchodnık v cestovnımruchu, ktery vyhledava pro CR atraktivnı mısta, nasmlouva zde ubytovanı, stravovanı a doplnkove sluzby CR.Vytvarı zajezdy, organizuje sluzby CR a nabızı a prodava je prımo nebo prostrednictvım prodejcu. Sestavujekatalogy, kde nabızı jednotlivym cestovnım kancelarım (v CR je pojmu touroperator ekvivalentnı pojem cestovnıkancelar) a cestovnım agenturam pobytova mısta nebo zajezdove trasy. Vytvarı vetsinou i sirokou reklamnıkampan pro dane teritorium. Teritoria jednotlivych touroperatoru se vetsinou prekryvajı, pro prosazenı se na trhuje rozhodujıcı marketingova strategie (cena, zpusob propagace, kvalita sıte spolupracujıcıch cestovnıch kancelarıa cestovnıch agentur atd.).

turismus (angl. tourism) – alternativnı pojem pro cestovnı ruch; soucast jednoslovneho oznacenı rady aktivitspojenych s cestovnım ruchem. Vhodna postupna nahrada tam, kde se vzilo pouzıvanı nepresnych pojmu (spravnemototurismus mısto mototuristika, ekoturismus mısto ekoturistika aj.). Odvozeno z angl. tourism.

turista – 1. statisticke vymezenı, WTO (angl. tourist, overnight visitor): cestujıcı, ktery se zdrzı v navstıvenemmıste alespon 24 hodin za ucelem vyuzitı volneho casu a v tomto mıste tez prespı v hromadnem nebo soukromemubytovacım zarızenı (prespanı je klıcove z hlediska rozlisenı v mezinarodnıch statistikach). Odlisne vymezenov navrhu normy EN, kde tato definice odpovıda spıse pojetı navstevnıka podle WTO: osoba cestujıcı s cılemvyuzitı volneho casu. V Ceske republice a ve Slovenske republice je vseobecne prijımane pojetı WTO. 2. Turista:dvoumesıcnık vydavany Klubem ceskych turistu a zamereny na pesı turistiku, cykloturistiku, vodackou turistiku,lyzarskou turistiku, vysokohorskou turistiku. 3. puvodnı vyznam pojmu (v soucasnosti se v CR tak pouzıva je-den pojem pro dva odlisne vyznamy; angl. hiker): ucastnık CR realizujıcı nekterou z forem turistiky, aktivnıho(nemotorizovaneho) pohybu v prırode.

turisticka funkce (tez Defertova funkce; angl. Defert function, tourist function) – funkce vyjadrujıcı intenzituturisticke aktivity v dane destinaci pomerem poctu dvou populacı: navstevujıcı a navstevovane. Turisticka funkcesleduje tedy kvantitativnı aspekt intenzity CR a je vyjadrena vzorcem: T ( f ) = N ×100/P ; kde N = pocet stalychluzek a P = pocet rezidentu (destinace, resp. sıdelnıho utvaru). Vyhodou tohoto ukazatele je snadna dostupnostdat, jejich interpretace vsak vyzaduje prihlednutı k dalsım skutecnostem – napr. k mıre vyuzitı luzkove kapacityci k formam CR, k sezonnosti v destinaci (velka mesta s nevyraznou sezonnostı v protikladu se sezonnımvyuzitım horskych ubytovacıch zarızenı), do zateze destinace by melo byt zapocıtano i druhe bydlenı a ubytovanıu znamych a prıbuznych. Predpoklada se prıma umera mezi rustem tohoto ukazatele (prıpadne mezi rustem odurcite hodnoty) a narustem nevrazivosti rezidentu vuci navstevnıkum. Proto tento ukazatel byva tez alternativnevyjadrovan iritacnım indexem.

turisticke informacnı centrum (zkratka TIC; angl. Tourist Information Centre, zkratka TIC) – ucelove zarızenı po-skytujıcı informace a prıpadne i sluzby ze vsech oblastı souvisejıcıch z cestovnım ruchem pro potreby navstevnıkua rezidentu, vcetne postupne realizovanych rezervacı sluzeb CR s vyuzitım informacnıch technologiı. Soucastısluzeb TIC je prodej informacnıch materialu, publikacı, map, pruvodcu, upomınkovych predmetu. Oznacuje semezinarodnı znackou „i“, jsou vytvareny a zavadeny standardy sluzeb pro minimalnı rozsah, podmınky realizace azpusob realizace sluzeb TIC. TIC casto spolupracuje s mıstnımi podnikateli a municipalitou pri vytvarenı a realizaciproduktu CR.

turistika (angl. hiking, hike) – druh CR, kdy se ucastnık pohybuje vlastnı silou (prıpadne s vyuzitım sıly zvırat,ale nemotorizovane), jde tedy o aktivnı formu ucasti navstevnıku na cestovnım ruchu. Typicky je pobyt v prırodea casto take jednodussı zpusob ubytovanı a stravovanı (stan, turisticka ubytovna, bivak, vlastnı prıprava jıdelapod.). Formami turistiky jsou pesı turistika, cykloturistika, vysokohorska turistika, silvoturistika, speleoturistika,hipoturistika, kameloturistika, dobrodruzny CR, survival, vodnı turistika, silvoturistika, hipoturistika, beh na lyzıchaj. Pojem turistika (byl odvozen od slova tura) se casto nespravne pouzıva i pro oznacenı cinnostı, v nichz pohybvlastnı silou neprevazuje nebo nenı jejich hlavnım smyslem a mely by byt oznacovany jako cestovnı ruch (prıpadneturismus) – napr. nespravne kongresova turistika (spravne kongresovy cestovnı ruch, nakupnı turistika (spravnenakupnı „CR“), autoturistika (presneji autoturismus), udrzitelna turistika (presneji udrzitelny cestovnı ruch) apod. )

typologizace destinacı (angl. destination typologization) – proces vymezovanı typu destinacı CR podle kriteriı,vybranych podle ucelu typologizace (zpravidla vsak podle prevazujıcıho a nejtypictejsıho typu atraktivity CR v danedestinaci. Jedna se vsak o schematicke rozdelenı, v realite casto jedne destinaci odpovıda vıce destinacnıch typu.Tradicnım ceskym destinacnım typem je lazensky destinacnı typ.

typologizace rekreacnıch lokalit (angl. typologisation of recreation localities) – proces zarazovanı rekreacnıchlokalit do jednotlivych typu podle predem zvolenych kriteriı – podle prostorove lokalizace jednotlivych rekreacnıchobjektu, podle typu krajiny, podle zpusobu vzniku rekreacnıch objektu, podle charakteru rekreacnıch objektu atd.

Uubytovacı zarızenı – objekty, prostory nebo plochy, kde je verejnosti poskytovano ubytovanı. Je soucastı zakladnıinfrastruktury CR, byva spojeno se stravovacımi sluzbami v plnem nebo omezenem rozsahu a prıpadne i s po-skytovanım dalsıch sluzeb. Delı se dale na celorocnı nebo sezonnı, hoteloveho typu a ostatnı. Jeho kapacita jevyuzıvana zejmena pro cestovnı ruch.

ubytovanı v soukromı (ubytovanı turistu v soukromı, tez hovorove privat; angl. private tourist accommodation,guest house, Room to let, private tourist accommodation) – forma ubytovanı, ktera nevyhovuje definici hromadnehozarızenı cestovnıho ruchu a nabızı omezeny pocet pokoju v soukromych domech za uplatu (pronajem) nebozdarma. Kazda ubytovacı jednotka (pokoj, obydlı) je nezavisla a je obyvana turisty zpravidla tyden, 14 dnı nebomesıc, nebo svymi vlastnıky jako letnı byt (rekreacnı byt). Ubytovanı je obvykle poskytovane vcetne snıdane av CR je oznacovane (a obdobne podle prevazujıcı klientely i mezinarodne) take Room to let, Zimmer frei, sezduraznenım poskytovanı snıdane take B&B, bed and breakfast. Tento typ podnikanı patrı v Ceske republice a

159

Glosar

vetsine dalsıch evropskych zemı mezi zivnosti volne (nevyzaduje kvalifikaci). V navrhu normy EU je vymezenoubytovanı v soukromı jednoduse: soukromy dum s ubytovanım a vetsinou i se snıdanı.

udrzitelny cestovnı ruch (nepresne tez udrzitelna turistika; angl. sustainable tourism) – cestovnı ruch, kterydlouhodobe nenarusuje prırodnı, kulturnı a socialnı prostredı. 1. environmentalnı vymezenı, navrh normy EU:koncepce rozvoje a planovanı cestovnıho ruchu, jehoz cılem je ochrana a zachovanı zivotnıho prostredı ve vsechjeho aspektech a respektovanı zivotnıho stylu mıstnıch obyvatel; 2. holisticka definice: Udrzitelny je takovy cestovnıruch, jehoz sluzby a aktivity pri doprave navstevnıku do destinace a v dane destinaci a aktivity navstevnıku ovlivnujıprırodnı a antropogennı zivotnı prostredı, mıstnı komunitu a biosferu jako celek pouze v takove mıre a kvalite,ktera neobnovitelne negativne nemenı globalnı ani lokalnı zivotnı prostredı, mıstnı komunitu a biosferu jako celeka neomezuje tak moznost vyuzitı cestovnım ruchem a dalsı antropogennı vyuzitı destinace v budoucnosti, stejnejako funkce biosfery (Zelenka); 3. ekonomicko-environmentalnı vymezenı, WTO: Schopnost destinace udrzet sipotencial konkurence v soutezi s novymi, historicky mene vyuzıvanymi destinacemi; pritahnout prvnı i opakovanenavstevy; podrzet si kulturnı jedinecnost; byt v rovnovaze s zivotnım prostredım.

unosna kapacita (tez unosne zatızenı, unosna zatızitelnost; angl. carrying capacity) – maximalnı zatızenı danehouzemı antropogennımi vlivy bez snızenı kvality zivotnıho prostredı a ekosystemu. Specificky v cestovnım ruchu:maximalnı zatızenı daneho uzemı cestovnım ruchem bez snızenı kvality zivotnıho prostredı a ekosystemu, zazitkua spokojenosti navstevnıka, bez negativnıch vlivu na mıstnı komunitu, jejı socio-ekonomickou strukturu a aktivity,kulturu dane oblasti. Jedna se o tzv. skladebny ukazatel, ktery merı zranitelnost lokality a identifikuje zmeny v jejıschopnosti unest reprezentativnı soubor na nı provozovanych turistickych aktivit a ktery se sklada z ukazatelukvantity, kvality a citlivosti prırodnıch i lidmi vytvorenych zdroju dane lokality. Cılem tohoto skladebneho indikatoruje odhadnout meznı hodnoty poctu navstevnıku, provozujıcıch formy cestovnıho ruchu, jez jsou typicke pro danoulokalitu. Tyto meze mohou byt posunuty vzhuru nebo nahoru v zavislosti na kvalite managementu mıstnıho cestov-nıho ruchu. Unosna kapacita ma rozmer socialnı, fyzicky a environmentalne ekologicky. V mnoha destinacıch CRbyla jiz unosna kapacita prekrocena (prelidnene plaze, historicka centra velkych mest, horska lyzarska strediska,nejnavstevovanejsı narodnı parky (v CR Krkonose) apod.). Podle druhu pusobenı a posuzovaneho aspektu serozlisuje psychologicky unosna kapacita, fyzicky unosna kapacita, ekologicky unosna kapacita, socio-kulturneunosna kapacita.

urbanizace – vystavba mest a rozvoj mestskeho zpusobu zivota spojeny s vyraznou zmenou zivotnıho stylu,zvysovanım koncentrace obyvatelstva a s presıdlovanım lidı z vesnic do mest. Vysledky procesu urbanizace majıvyznamny vztah k cestovnımu ruchu – mesta jako cıl cestovnıho ruchu, mestske obyvatelstvo je typicke svouvysokou cestovnı aktivitou, mesta jako vstupnı brany do destinace CR apod.

Vvolny cas (angl. leisure, discretionary time, free time) – cas, v nemz clovek nevykonava cinnosti pod tlakem pra-covnıch zavazku ci z nutnosti zachovanı sveho biofyziologickeho ci rodinneho systemu. Casto je charakterizovansvobodnou volbou, ocekavanım prıjemnych prozitku apod. Spojujı jej nasledujıcı funkce – rekreacnı, zabavnı,socialnı kontakty, rozvoj vlastnı osobnosti i fyzicka a psychicka regenerace, motivacnı vymezenı. Fond volnehocasu je spolu s disponibilnım prıjmem jednım ze zakladnıch ukazatelu a predpokladu ucasti na CR.

vyjezdovy cestovnı ruch (tez slang. outgoing; angl outbound travel/tourism) – cestovnı ruch obyvatel dane zeme,realizovany cestou do jinych zemı (cesta nebo pobyt na dobu kratsı nez jeden rok souvisle, jehoz cılem je vyuzitıvolneho casu, podnikanı ci jiny ucel). Zejmena v odbornem styku se pouzıva alternativnı slangovy pojem outgoing.

YYield management (tez vynosovy management; angl. Yield management, zkratka YM) – marketingova strategie,zamerena na maximalizaci zisku letecke spolecnosti, hotelu, pujcovny aut a dalsıho subjektu, ktery poskytujesluzby CR. Nastroji Yield managementu jsou zejmena segmentace zakaznıku podle jejich potreb, ekonomickymotivovaneho jednanı a jejich segmentace v case, prodej stejnych sluzeb (nebo jen mırne se lisıcıch sluzeb)ruznym zakaznıkum za ruznou cenu, predikce toku rezervacı a storen sluzeb a vyuzıvanı preobsazenosti, resp.manipulace s cenou a poctem rezervovanych mıst v case. Uspesny Yield Management je zalozen na dlouhodobemsberu, analyze a dynamickem hodnocenı velkeho mnozstvı dat o chovanı zakaznıku, obsazenosti v zavislosti nasezone, cenovych relacıch, akcıch vyznamnych pro cestovnı ruch. Jednanı zakaznıku je predikovano na zaklademodelu, podlozenych statistickymi udaji a korelacı aktualnımi vlivy (jednanı zakaznıku v minulosti, vliv zmenyceny vlastnıch sluzeb nebo ceny sluzeb konkurence na prodej, vliv sezonnosti, vliv vyznamnych udalostı naprodej). Ekonomicky je vyuzitı Yield managementu podmıneno vysokymi fixnımi naklady a v pomeru k nim nızkymivariabilnımi naklady.

Zzahranicnı cestovnı ruch (angl. foreign tourism) – druh CR, pri nemz dochazı k prekrocenı statnıch hranic. Pojemje pouzıvan z pohledu daneho statu a je vyjadren jako souhrn prıjezdoveho a vyjezdoveho CR. Podle dopadu naplatebnı bilanci statu se delı na aktivnı CR a pasivnı CR, podle smerovanı navstevnıku z hlediska dane zeme navyjezdovy CR a prıjezdovy CR.

zahranicnı navstevnık (angl. foreign visitor) – osoba, ktera cestuje do dane zeme, odlisne od zeme jeho obvyklehobydliste, na dobu neprevysujıcı 12 mesıcu, pricemz ucel navstevy je jiny nez vykon cinnosti financne odmenovanez navstıveneho mısta (vymezenı z hlediska dane zeme). Ve statistikach CR je nutne zahranicnı navstevnıkydusledne rozlisovat od zahranicnıch turistu.

160

Literatura

Literatura

[1] BIEGER T.: Perspektiven der Tourismuspolitik in traditionellen alpinen Touris-muslandern – Welche Aufgaben hat der Staat noch? In: Jahrbuch der Schwei-zerischen Tourismuswirtschaft. 2001/02, IDT-HSG, St. Gallen 2002

[2] BIEGER, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen.Oldenburg Verlag, Munchen, 1996

[3] FREYER W.: Tourismus – Einfuhrung in die Fremdenverkehrsokonomie. Ol-denburg Verlag, Munchen 1995

[4] HAJEK, T., HRABANKOVA, M.: Management cestovnıho ruchu. Jihoceska uni-verzita, Ceske Budejovice, 2002

[5] HESKOVA,M.: Zakladnı problemy cestovnıho ruchu. Vysoka skola Ekonomickav Praze, Praha, 1999, s. 79–80 ISBN 80-707-9047-4

[6] HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Cestovnı ruch, ubytovanı a stravovanı, vyuzitıvolneho casu, Aplikovany marketing sluzeb. Grada Publishing, Praha, 2003

[7] JAKUBIKOVA, D., JEZEK, J., PAVLAK, M.: Cestovnı ruch. Zapadoceska univer-zita, Plzen, 1995

[8] KASPAR C.: Zaklady cestovneho ruchu. Banska Bystrica, EF UMB, 1995.135 s. ISBN 80-901166-3-9

[9] KIRAL’OVA, A.: Marketing destinace cestovnıho ruchu. Praha: Ekopress, s. r. o.,2003 ISBN 80-86119-56-4

[10] Klub ceskych turistu. Dostupne na: www.klubturistu.cz

[11] LAESSER, CH., PECHLANDER, H., WEIERMAIR, K.: Tourismuspolitik und Desti-nationsmanagement – Neue Herausforderungen und Koncepte. Paul HauptVerlag, Bern/Stuttgart/Wien 2002

[12] LUFT, H.: Organisation und Vermarktung von Tourismusorten und Touris-musregionen. Destination Management. Messkirch, Gmeiner, 2001

[13] MALA V.: Zaklady cestovnıho ruchu. VSE, Praha 1999

[14] MARIOT P.: Geografia cestovneho ruchu. Bratislava, Veda, 1983, 1. vyd. 249 s.

[15] MORRISON A. P.: Marketing pohostinstvı a cestovnıho ruchu. Victoria Pub-lishing, 1995

[16] NEMCANSKY, M.: Odvetvı cestovnıho ruchu – vybrane kapitoly I. a II. dıl.Karvina: Slezska univerzita v Opave, 1999, 265 s. ISBN 80-7248-034-0

[17] PASKOVA M., ZELENKA J.: Vykladovy slovnık cestovnıho ruchu. MMR Praha,2002. 448 s.

[18] SLEPICKA, A.: Promeny venkova: venkov naseho veku. Praha: Svoboda, 1989.388 s. ISBN 80-205-0019-7

162

[19] SAUER, M.: Institucionalnı podpora cestovnıho ruchu z hlediska kraje. In:sbornık referatu z VI. mezinarodnıho kolokvia o regionalnıch vedach, Masa-rykova univerzita, Brno, 2003

[20] VASKO, M.: Turisticky informacnı system Ceske republiky – jeho minu-lost, soucasnost a budoucnost. In: Aktivnı cestovnı ruch: strategicky faktorrozvoje regionu – sbornık prednasek, Repronis, Ostrava, 1999, s. 155–159ISBN 80-861-2239-5

[21] VYSTOUPIL J., SAUER M.: Prostorova analyza evropskeho turismu. In: Sbornıkz vedecke konference Aktualnı otazky rozvoje regionu III: Regionalnı rozvoja management ve verejne sprave, Praha, Ceska zemedelska univerzita 2003.s. 42–55. ISBN 80-213-1089-8

[22] VYSTOUPIL J.: Statnı a regionalnı politika cestovnıho ruchu – moznosti efek-tivnosti jeho verejne podpory. In: The CASE STUDY (Prıpadova studie k pro-blemum regionalnıho rozvoje CR), Editor: Viturka M. Brno, ESF MU 2001.ISBN 80-210-2572-7. s. 93–123

[23] VYSTOUPIL, J. A KOL.: Atlas cestovnıho ruchu Ceske republiky. Praha: MMR,2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1

[24] WOKOUN R., VYSTOUPIL J.: Geografie cestovnıho ruchu a rekreace I. Vyso-koskolska skripta. SPN, Praha 1987. 250 s.

[25] ZELENKA, J., CHYLIKOVA, I., NUNVAR, L.: Informacnı a komunikacnı tech-nologie v cestovnım ruchu. Hradec Kralove: Gaudeamus, 2002, 254 s. ISBN80-7041-473-1

163

Date post:	11-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Za´klady cestovnı´ho ruchu - econ.muny.czecon.muny.cz/data/PRCERU/KRCR_dso.pdfTento projekt byl...

Documents