Základy sociolingvistiky

7/25/2019 Zklady sociolingvistiky

1/79

Jan Chrom

Zklady sociolingvistikyUebn materilpro studenty oboru

esk jazyk a literatura

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

NAKLADATELSTV KAROLINUM 2014


2/79

Zklady sociolingvistikyUebn materil pro studenty oboru esk jazyk a literatura

Jan Chrom

Grafick prava Jan erchSazba DTP Nakladatelstv KarolinumVydn prvn

Univerzita Karlova v Praze, 2014Text Jan Chrom, 2014

ISBN 978-80-246-2644-4 (online : pdf)

Pruka vznikla v rmci projektu Rozvoj a inovacebakalskho studia eskho jazyka v stavu eskho jazykaa teorie komunikace FF UK v Praze (CZ.2.17/3.1.00/33275),kter byl realizovn v obdob 20112013 za finann podporyOperanho programu Praha Adaptabilita.


3/79

Univerzita Karlova v PrazeNakladatelstv Karolinum 2014

http://www.cupress.cuni.cz


4/79


5/79

Obsah

vod 9

1. Co je sociolingvistika? 10 1.1 hly pohledu v sociolingvistice 10

1.1.1 Makropohled vs. mikropohled 11 1.1.2 Kvantitativn a nekvantitativn pohled 11 1.1.3 Empirick vs. neempirick pohled 12 1.1.4 Prakticky a teoreticky orientovan pstup 13

1.2 Strun k historii sociolingvistiky 13 1.3 Zkladn pojmy 14

1.3.1 Varieta jazyka 14 1.3.2 Jazykov situace 14 1.3.3 Sociln stratifikace, sociln skupina, sociln tda,

sociln status 14 1.4 vahov otzky 15

2. Typologie jazykovch situac 17 2.1 vod 17 2.2 ypy jazykovch situac 19

2.2.1 Homogenn jazykov situace 19 2.2.2 Situace standard a dialekty 19 2.2.3 Diglosie 20 2.2.4 Bilingvn (multilingvn) jazykov situace 22 2.2.5 Kreolsk kontinuum 25

2.3 vahov otzky 27


6/79

3. Varian sociolingvistika 29 3.1 vod 29 3.2 radin dialektologie 29 3.3 Principy varian sociolingvistiky 31 3.4 Labovv vzkum na ostrov Marthas Vineyard 36

3.5 Labovv vzkum vypoutn [r] v New Yorku 37 3.6 Vzkum Lesley Milroyov v Belfastu 38 3.7 Vzkum Penelope Eckertov na detroitsk stedn kole 40 3.8 Wilsonv vzkum ei Moravan ijcch v Praze 41 3.9 vahov otzky 42

4. Teorie komunikan akomodace 44 4.1 vod 44

4.2 Zkladn poznatky teorie komunikan akomodace 44 4.3 Gilesv vzkum v Bristolu 48 4.4 Kanadsko-anglick vzkum Howarda Gilese a Philipa Smitha 49 4.5 Vzkum Nikolase Couplanda v Cardiffu 49 4.6 vahov otzky 50

5. Postoje k jazyku 51 5.1 vod 51 5.2 Pohledy na postoje 51 5.3 echniky zkoumn postoj k jazyku 53 5.4 Lambertv vzkum v Qubecu 55 5.5 Gilesovy a Bourhisovy modifikace

zkladn verze techniky spojitch masek 56 5.6 Vzkum Kathryn Woolardov v Barcelon 58 5.7 Cargilev vzkum anglitiny s nskm pzvukem 60 5.8 vahov otzky 60

6. Jazykov socializace 62 6.1 vod 62 6.2 Vzkum Elinor Ochsov a Bambi Schieffelinov

ve tech spoleenstvch 63 6.3 Propracovan a omezen kdy v pojet Basila Bernsteina 66 6.4 vahov otzky 67

7. Jazykov ideologie 68

7.1 vod 68 7.2 Kroskrityho pt rovn organizace jazykovch ideologi 69


7/79

7.3 Ideologie standardnho jazyka 70 7.4 vahov otzky 71

8. Jazykov plnovn a jazykov management 72 8.1 vod 72

8.2 Jazykov plnovn 72 8.3 Jazykov management 73 8.4 Vzkum Jiho Nekvapila a Marka Nekuly v nadnrodnch podnicch v esk republice 74 8.5 vahov otzky 75

Citovan literatura 76


8/79


9/79

9

vod

ento materil je zkladnm studijnm podkladem pro ppravu ke zkou-ce z pedmtu Zklady sociolingvistiky a je uren bakalskm studen-tm oboru esk jazyk a literatura. Dvodem, pro vznikl, je absenceesky psan pruky, kter by sociolingvistickou problematiku pedsta-vovala souhrnn a pehledn. Hlavnm clem tohoto materilu je poskyt-nout orientan pedstavu o sociolingvistice studentm, kte se s tmtooborem dosud nesetkali, a usnadnit jim tak dal, hlub studium dlchoblast sociolingvistiky.

ento text nen vzhledem ke svmu pehledovmu charakteru urenosobm, kter ji jsou se sociolingvistickou problematikou obeznme-ny. Pokud by se vak pece jen rozhodly jej st, uvtm jakkoliv jejichpipomnky, postehy a komente, kter by mohly pomoci jej vylepit.K tmu samozejm vyzvm i tene se sociolingvistickou problema-tickou dosud neobeznmen.

Struktura materiluStruktura tohoto materilu vychz z tmat, kter tvo npl jednotli-vch pednek z pedmtu Zklady sociolingvistiky. Na konci kad-ho oddlu jsou uvedeny vahov otzky, jejich clem je navst ten-e k pemlen o danm tmatu. Na otzky zmrn nen poskytnutaodpov. Na konci materilu je uvedena citovan literatura.


10/79

10

1. Co je sociolingvistika?

ekne-li se sociolingvistika, mnohm se pravdpodobn automaticky

utvo pedstava ucelenho vdnho oboru, kter m svj pedmt zkou-mn, svou metodologii a sv teoretick vchodiska. o vak o socioling-vistice ci nelze (stejn tak ani o samotn lingvistice). Sociolingvistika jednes souhrnnm oznaenm pro adu vce i mn dispartnch zpsobzkoumn spe ne samostatnm oborem. Zcela bn je situace, e dvasociolingvist, jejich vzkumy maj vysokou rove a jejich prce jsouten a uznvan, tou jin knihy, sleduj jin asopisy a vzjemn o sobvd jen mlo.

Podat komplexn definici sociolingvistiky a jednoznan odpo-vdt na otzku z titulu tto kapitoly je tedy velmi obtn. Pede-vm nen jasn, kde jsou hranice sociolingvistiky, jakkoliv nktersociolingvistick subdisciplny lze v rmci kategorie sociolingvistikypovaovat za lep pklady ne jin. Velmi voln lze sociolingvis-tiku vymezit na zklad pedmtu zkoumn: tm je uvn jazykave vztahu ke spolenosti. o, co se promuje, je zvolen perspektiva,uit metody a konkrtn cle vzkumu. Jednotliv pstupy se rovn

mohou liit v tom, zda k problematice pistupuj smrem od jazyka(lingvisticky), anebo smrem od spolenosti (sociologicky i socilnpsychologicky).

1.1 hly pohledu v sociolingvistice

Na vztah mezi uvnm jazyka a spolenost lze pohlet rznm

zpsobem. Mon hly pohledu lze rozdlit takto: a) makropohled vs.mikropohled; b) kvantitativn vs. nekvantitativn pohled; c) empirickvs. neempirick pohled; d) praktick vs. teoretick orientace.


11/79

11

1.1.1 Makropohled vs. mikropohled

Na toto rozlien meme narazit v ad sociolingvistickch prac.Vychz z rzn rovn zobecnn, kterou badatel ve svm pstupuuplatuj.

Makropohled bychom mohli charakterizovat jako pohled z vky,rozosten pohled i jako pohled z pta perspektivy. Prototypickmppadem takovho hlediska je napklad popis jazykov situace v uri-tm stt, napklad v esk republice. Obecn meme ci, e v eskrepublice se uv ve veejnch a formlnch projevech spisovn eti-na, e zde existuj tyi interdialekty (obecn etina, obecn hantina,obecn latina a obecn moravsk sloventina), pozstatky ne a ese u ns uvaj rzn slangy (eleznin, vzesk atd.) a tak nkter

meninov jazyky (sloventina, poltina, romtina, ukrajintina atd.).mto zpsobem meme v hrubch obrysech popsat jazykovou situaci,nezskme vak detailn pedstavu o tom, jak vypad konkrtn jazykovinterakce mezi mluvmi, napklad jak komunikuj studenti z Moravy sestudenty s ech, v jakch situacch se objevuje slang, zda dochz k me-n kd (napklad obecn a spisovn etiny) apod. Jednodue eeno,makropohled preferuje i popisnho zbru nad jeho hloubkou.

Mikropohled bychom oproti makropohledu mohli navzvat jako

pohled zblzka i zaosten pohled. Krajnm ppadem me btdetailn analza konverzace dvou konkrtnch lid, zkoumajc nap.stdn/pebrn replik (tzv. turn-taking), stylov posuny jednotlivchmluvch, jejich komunikanch cle a strategie, prostednictvm kterchtchto cl dosahuj, apod.

Makropohled a mikropohled nejsou pochopiteln dv oste ohrani-en kategorie, ale mnohem spe dva ply jednoho kontinua. Konkrtnvzkumy se pohybuj mezi tmito ply.

1.1.2 Kvantitativn a nekvantitativn pohled

V sociolingvistickch disciplnch, stejn jako v sociologii, se asto zd-razuje rozdl mezi kvantitativnm a kvalitativnm (nekvantitativnm)pohledem i pstupem.

Badatel pistupujc k vzkumnm problmm z kvantitativnho

hlediska usiluj o uchopen nasbranch dat prostednictvm statistic-kch metod. Kvantitativn zaloenou disciplnou je napklad varia-n sociolingvistika, kter zkoum, jak se uvaj rzn varianty jednoho


12/79

12

jevu. Badatel me zjistit nap. to, e mluv anglitiny uritho vkuna uritm mst vypoutj koncov /r/ v 81 % ppad, zatmco mluvanglitiny vyho vku na stejnm mst pouze v 60 % ppad, z ehopak lze vyvodit napklad to, e zde probh jazykov zmna a posilujese preference pro vypoutn danho fonmu.

Vzkumnci, kte se hls k pstupu kvalitativnmu, naopak o statis-tick vyhodnocen vsledk neusiluj. Dvodem je v ad ppad jejichpesvden, e uit statistickch metod je v danm vzkumu praktickynemon; kvalitativn pstup se toti asto zabv komplexnmi, statis-ticky obtn uchopitelnmi jevy. Pkladem me bt analza obchodnkomunikace, napklad jednn v nadnrodnch podnicch, kde je astoobtn nalzt jeden spolen kd, jeliko jsou zde ptomni mluv rz-nch jazyk.

1.1.3 Empirick vs. neempirick pohled

Z dnenho hlediska je toto rozlien v sociolingvistickch disciplnchji ponkud zbyten, jeliko takka vechny souasn sociolingvistic-k vzkumy jsou zaloeny empiricky. Zde si vak tto opozice vmmez toho dvodu, e v minulosti tomu tak zaast nebylo a e prv draz

na empirinost je tm, co sociolingvistiku odliuje od nkterch jinchlingvistickch discipln.Empirick pstup lze popsat nsledovn: badatel zkoumajc urit

problm dochzej k zvrm na zklad vsledk, kter jim pineslaanalza nasbranch dat. Data lze sbrat rznmi zpsoby, v socioling-vistice je velmi bn napklad zvukov zaznamenvat pirozenou kon-verzaci, v nkterch ppadech lze data sbrat na zklad pozorovn ane-bo teba dotaznkovou formou. Do rmce empirickho vzkumu pat

i experimentln zkoumn.Neempirick pstup, kter se v anglitin nkdy s nadszkou nazvarmchair linguistics, zastvaj ti autoi, kte o vzkumnch probl-mech pojednvaj vlun na zklad svho osobnho povdom, ppad-n povdom dalch nkolika osob, kterch se nahodile zeptaj. Zvrytakovch vzkum se tedy neopraj o nasbran data, ale o badatelovopovdom o jazyce. o pedstavuje zsadn omezen v tom, co je korekt-n mon ci o uvn jazyka na druhou stranu to vak neznamen,

e by neempirick pstup byl nutn patn. V jeho rmci ostatn vzniklaada teori a posteh, kter zsadn ovlivnily mylen o jazyce jako tako-v. Jako pklad neempirickho sociolingvistickho pohledu lze uvst


13/79

13

adu prac z esk lingvistiky vnovanch jazykov kultue (nap. Blia kol., 1961; Dane, 1979; Sgall Hronek, 1992; Ulin, 1995 apod.),jejich zvry jsou formulovny vlun od stolu, neempiricky.

1.1.4 Prakticky a teoreticky orientovan pstupV souvislosti s poslednm uvedenm rozlienm je teba si uvdomit, esociolingvistick bdn, na rozdl napklad od gramatickho vzkumu,je velmi asto urovno praktickmi poadavky. Nkter dl discipl-ny (nap. jazykov plnovn) se orientovaly vhradn tmto smrem(nap. een jazykovch problm vzniknuvch po rozpadu bvalhokolonilnho systmu, problematika meninovch jazyk, jazykovho

vzdlvn atd.), jin disciplny jsou naopak orientovny spe obecnlingvisticky, tj. sna se o obecn poznn toho, jak jazyk ve spolenostifunguje, jak jsou faktory, kter uvn jazyka ovlivuj, jak souvis inte-grace do uritho spoleenstv s uvnm jazyka atd.

1.2 Strun k historii sociolingvistiky

Akoliv je vztah jazyka a spolenosti pedmtem vah ji odedvna,o sociolingvistice jako o svbytn discipln (tehdy jet relativn uza-ven) se zan mluvit zhruba v 50. letech 20. stolet. Hlavnm cent-rem sociolingvistickho vzkumu byly (a do znan mry dodnes jsou)Spojen stty americk a potky sociolingvistickho pohledu na jazykjsou spojeny se jmny jako Charles A. Ferguson, Joshua Fishman, JohnJ. Gumperz, Dell Hymes, William Labov, Uriel Weinreich atd.

U ns se sociolingvistika a do 90. let 20. stolet a na vjimky prak-

ticky nepstovala, co ji svm podtitulem dokld text Zdeka Star-ho Te forbidden fruit is the most tempting, or why there is no Czechsociolinguistics (Star, 1993). Prce, kter se do t doby vnovaly vzta-hu jazyka a spolenosti, byly v drtiv vtin neempirick, a jak Starpe, doktrinln. Navc byly jen minimln poueny soudobm dnmv zahrani. Akoliv se situace od 90. let 20. stolet znan zlepila, zejm-na dky lingvistm, jako jsou napklad Ji Nekvapil, Vt Dovalil, MarinSloboda, amah Sherman, Petr Kaderka, Martin Havlk a dal, existuje

v etin stle jen mal mnostv sociolingvistickch text. Pro setknse sociolingvistikou je pro eskho zjemce tedy nezbytn znalost cizchjazyk, pedevm anglitiny.


14/79

14

1.3 Zkladn pojmy

Na vod je vhodn definovat nkter zkladn (pedevm makrosocio-lingvistick) pojmy, kter budou dle v textu pouvny. Je vak tebazdraznit, e pjde spe o zkladn definice, akoliv nkterm termnm

by mohly bt vnovny samostatn monografie.

1.3.1 Varieta jazyka

Pojem varieta jazyka meme spolu s Richardem Hudsonem vymezitjako soubor jazykovch prostedk s podobnou sociln distribuc(Hudson, 1996: 2224). Jinmi slovy, varietou me bt urit jazyk jako

takov (nap. etina, kreolsk jazyk tok pisin, svahiltina), urit dialektnebo interdialekt (nap. petck ne, obecn hantina), urit registri styl (nap. administrativn styl) anebo slang (nap. londnsk rmo-vac slang cockney). Variety mohou bt vymezovny z rznch hledisek(socilnho, regionlnho, stylovho) a mohou se vzjemn pekrvat.

1.3.2 Jazykov situace

Jazykovou situaci bychom mohli nejjednodueji definovat jako distribucivariet na uritm zem. Napklad jamajskou jazykovou situaci memepopsat pomoc spoleensk a zemn distribuce dvou zkladnch kd,standardn jamajsk anglitiny a jamajskho patois, tzv. patwa (patois jetermn, kter oznauje dialekt nemajc psanou formu).

1.3.3 Sociln stratifikace, sociln skupina, sociln tda,sociln status

Pojem sociln stratifikace oznauje rozlenn spolenosti na dl sti(sociln skupiny). Sociln skupiny mohou bt vymezeny podle rz-nch kritri; obecn meme ci, e jde o uskupen lid propojenchna zklad rznch vztah. Sociln skupiny mohou bt rzn velk(rodina vs. oban Prahy) a mohou mt rznou dlku trvn (dti na dt-skm tboe vs. fanklub fotbalovho tmu).

Jednm ze zpsob stratifikace je rozlenn na sociln tdy. Sociln

tda je sociln skupina vymezen na zklad socioekonomickch krit-ri. Jedn se o bn uvan pojem, s nm se vak vposledku pracujerzn. Rznost je dna v prv ad prostedm, respektive spolenost,


15/79

15

na kterou model socilnch td chceme aplikovat. Je na prvn pohledzjevn, e napklad esk republika je mnohem homogennj, tj. mndiferencovan, ne Spojen stty americk, take si lze klst otzku, zdam smysl pouvat pro popis esk a americk spolenosti stejn vyme-zen tdy. U ns patrn nejznmj je tstupov rozlien na vy,

stedn a ni tdu, meme se vak setkat s vymezenmi vcestupov-mi (nap. vy, vy stedn, stedn, dlnick tda apod.).Otzkou u pojmu sociln tda je jeho relnost, tj. nakolik sociln

tda odr nco ve spolenosti skuten existujcho a nakolik jde o poj-mov konstrukt. Zaazen dvou lid do te sociln tdy nemus zdalekaznamenat, e tito lid uvaj jazyk tm zpsobem. V sociolingvisticeproto asto zaznvaj skeptick nzory na monosti vyuit tohoto poj-mu a spe se pracuje s kategoriemi, kter vrnji vystihuj spoleenskou

realitu.Pojmu sociln tda je blzk pojem sociln status. Na rozdl od so-ciln tdy, kter reflektuje socioekonomickou situaci jedince, socil-n status reflektuje jeho spoleensk postaven v sociln hierarchii,jde tedy o urit sociln ohodnocen jedince (Milroy Gordon, 2003:4142). Akoliv spoleensko-ekonomick a statusov pozice jedince jeasto podobn, me se v nkterch ppadech liit (nap. vysokokol-sk uitel v esk republice pobr ve srovnn ze zpadoevropskmi

kolegy podprmrn plat, lze ale tvrdit, e m stle relativn vysokstatus; oproti tomu sportovn manaer prvoligovho fotbalovho tmupobr plat nadprmrn, jeho spoleensk status vak bt vysok nutnnemus).

1.4 vahov otzky

Kolik variet by bylo mon vymezit v rmci etiny? Kolik jich zntea byli byste schopni urit, m specifickm se vyznauj? Pro jak typy zkoumn je vhodnj mikropohled a pro jak

makropohled? Pro myslte, e sociolingvistick vzkumy jsou dnes prakticky

vhradn empiricky orientovan? V em podle vs tkv nevhodnostneempirickho pstupu?

Co by podle vs mohly bt relnj jednotky sociln stratifikace ne

sociln tda? Do jak sociln tdy byste se zaadil/a a pro? A jak byste ekl/a,e mte sociln status?


16/79

16

V em byste ekl/a, e mohly sociolingvistick prce pomoci, pokudse orientovaly prakticky?

V em spovaj vhody kvantitativnho pstupu k sociolingvistice?Pro m smysl pouvat pro vyhodnocen dat statistick metody?

K emu lze vyut poznatky zskan v rmci mikropohledu, napklad

analzu jedn konkrtn, by dlouh konverzace?


17/79

17

2. Typologie jazykovch situac

2.1 vodLze tvrdit, e dn dv jazykov situace nejsou zcela stejn. Z toho-to tvrzen by vyplvalo, e o jazykovch situacch nememe mluvitobecn, e napklad esk jazykov situace nem nikde obdoby, e jenatolik vjimen, e nem smysl hledat paralely jinde. akov skep-ticismus by vak byl pehnan. Analogicky bychom mohli uvaovato jazycch jako takovch. Je zejm, e dn dva jazyky nejsou zce-

la stejn, zjevn se mezi sebou li v ad rys, zobecujc pohledyna stavbu rznch jazyk ale za nco nepatinho nepovaujeme. Kla-sickm pkladem me bt jazykov typologie vytvoen VladimremSkalikou.

Skalika (nap. 1975) mluvil o jazykovch typech, co jsou idelnkonstrukty stojc mimo univerzum existujcch jazyk. Jde tedy o jaksimodely, prostednictvm kterch jsme schopni nahlet principiln sho-dy a rozdly mezi nejrznjmi svtovmi jazyky. Skalika rozlioval pt

zkladnch jazykovch typ: flektivn, aglutinan, izolan, introflektiv-n a polysyntetick.Flektivn typ se vyznauje tm, e vyjaduje gramatick vznamy jedi-

nm afixem, tedy, vidno z opan perspektivy, e afixy jsou kumulativn(vyjaduj vce gramatickch vznam najednou nap. koncovka -amive slovnm tvaru enami vyjaduje najednou 7. pd, mnon slo a en-sk rod). Pro tento typ je dle charakteristick voln slovosled a pevnhranice mezi slovnmi druhy. Flektivnmu typu je podobn typ introf-

lektivn, kter se vyznauje tm, e se gramatick vznam vyjaduje infi-xac neboli vnitn alternac v koennm morfmu (pkladem introflexe


18/79

18

mohou bt nkter anglick substantiva, kter tvo nepravideln plurl:sg.foot pl.feet, sg. tooth pl. teethapod.).

Aglutinan typ je charakterizovn tm, e jeden afix vyjaduje pouzejednu gramatickou kategorii. Gramatick vznamy se tak vyjaduj et-zenm afix (nap. keunsk vta Paykunatan rikuni znamen Vidm

je, piem prvn slovo je lenno takto: pay (koen, zjmeno on) kuna (afix pro mnon slo) ta (akuzativ) n (rematiztor). Slovosledu aglutinanho typu je pevn a slova zde nejsou pevn diferencovnado slovnch druh.

Gramatick vznamy u izolanho typu jsou vyjadovny synsman-tickmi slovy, z eho vyplv velmi ast lexikln homonymie a poly-smie a tak to, e u tohoto typu se prakticky neobjevuje morfologickslovotvorba. Polysmie je zde vyvaovna pevnm slovosledem. Srov.

nsledujc pklad z ntiny:

(1) w gng yo gi n n y bi ch j prv bt:FU dt ty:REC ten jeden lek aj Donesu ti lek aje. (pevzato z Finegan, 2008: 53)

Polysyntetick typ vyjaduje gramatick vznamy kombinac auto-

smantickch slov. V tomto typu neexistuj synsmantick slova. Srov.pklad z eskymckho jazyka yupik.

(2) tuntussuqatarniksaitengqiggtuq (slovo) tuntu-ssur-qatar-ni-ksaite-ngqiggte-uq (morfematick lenn) sob-lovit-FU-ct-NEG-znovu-3SG:IND (Zatm) znovu neekl, e pjde lovit soby. (pevzato z Payne, 1997: 28)

Pro ns je dleit, e clem uvedenho Skalikova rozlien nentdn jednotlivch jazyk, ale vytvoen referennho rmce, prosted-nictvm kterho meme jazyky srovnvat. Meme napklad mluvito tom, e etina m vznamn rysy flektivnho typu (nap. skloovnsubstantiv), ale zrove se u n projevuj i rysy aglutinan (nap. slovo-tvorn afixy) a izolan (nap. nkter tvary slovesa bt). Dky tomu jipak meme vzthnout k dalm jazykm, kter maj nkter aspekty

morfologie shodn, jin zase odlin. Pesn o tento princip nm pjdev pojednn o typech jazykovch situac.


19/79

19

2.2 Typy jazykovch situac

Nsledujc typologie si nein nrok na obecnou platnost. Pedstavujejaksi zkladn model jazykovch situac a m slouit pedevm jakopodklad pro porovnvn se situacemi konkrtnmi.

2.2.1 Homogenn jazykov situace

Homogenn jazykovou situaci meme definovat jako stav, kdy jazykpouvan na danm zem nen nijak stratifikovn nem dn speci-fick variety, a u vymezen regionln (dialekty), nebo sociln (slan-gy). Existence takov situace je podmnna nkolika faktory. V prv

ad se mus jednat o spoleenstv, kter je jen v minimlnm styku sespoleenstvmi okolnmi. Zrove toto spoleenstv nen sociln strati-fikovan, ije na pomrn malm zem a nem mnoho len. Pklady,kter by se tomuto typu blily, bychom mohli hledat v mlo rozvinu-tch a relativn malch spoleenstvch, pedevm domorodch (Everett,2005).

2.2.2 Situace standard a dialektySituace standard a dialekty modelov vznik tehdy, kdy se pvodnhomogenn spoleenstv roz, sociln stratifikuje, vznikne v nm uri-t spoleensk hierarchie a vytvo se variety vzan na urit socilnskupiny (a u vymezen regionln, nebo sociln).

Jedna z variet, kter se na danm zem uvaj, je (na zklad socio-historickch okolnost) povaovna za standard (spisovn jazyk). Jedn

se pitom o varietu, kterou uvaj spoleensk elity, jejich je mateskmjazykem. Dal variety jsou nestandardn a jsou (v bnm hovoru) u-vny dalmi rznmi vrstvami populace.

Existence takov jazykov situace je podmnna tm, e dan spo-lenost je industrializovna. Charakteristick pitom je, e uit jednz variet je pznakem sociln nebo regionln pslunosti. Jinmi slovy,mluv-li urit mluv uritou varietou, je zejm, e napklad pochzz urit sociln vrstvy nebo z uritho zem.

Pkladem blzkm tomuto typu by mohla bt jazykov situacev Anglii, kde vedle sebe existuj standard, jm se hovo v krlov-sk rodin a v nkterch mdich, napklad v BBC, a vedle nj dal


20/79

20

nestandardn variety (nap. yorkshirsk ne, cockney, geordie, nor-folsk ne atd.).

2.2.3 Diglosie

Na prvn pohled se jedn o situaci podobnou situaci standard a dialekty.Vedle sebe se na uritm zem uvaj dv variety jednoho jazyka, jejichuvn vak nen nhodn, ale je udvno specifickmi faktory. CharlesA. Ferguson ve sv studii Diglossia (Ferguson, 1959) tyto dv varietypojmenovv V (vysok) a N (nzk) varieta a jejich uvn popisujena zklad devti rys: funkce, presti, literrn tradice, osvojovn, stan-dardizace, stabilita, gramatika, slovn zsoba a fonologie.

Klovm rysem diglosie je rozlien funkc V a N. yto variety totinapluj funkce, kter se vzjemn nepekrvaj. Ferguson uvd situ-ace v nich jsou tyto variety pouvny: V pi liturgickch obadech,v korespondenci, v politickch projevech, v univerzitnch pednkch,ve zpravodajstv, v novinovch zprvch a v poezii. N se naopak uvv pokynech sluebnictvu, v rozhovorech v rodin, v lidov slovesnos-ti i v politickch karikaturch. ento taxativn vet je ponkud pro-blematick, respektive je kulturn podmnn. Zsadn je, jakou presti

dan spolenost pipisuje urit komunikan situaci. Meme napkladpedpokldat, e poezie nemus v diglosn situaci bt nutn tvoena vari-etou V (v ad jazyk vetn etiny poezie nen vhradn domnouspisovnho jazyka).

Dalm rysem diglosie je presti jednotlivch variet, piem V mvysokou presti, zatmco N m presti nzkou. Ferguson v tto souvis-losti uvd i ppady, kdy mluv, kte zcela bn pouvaj N, tvrd, etak nikdy nein.

Rys, kter Ferguson oznauje jako literrn tradice, zachycuje to, etradin, kanonick literatura je psna pouze ve V, zatmco v N psanliteratura prakticky neexistuje.

tvrt rys, osvojovn, se dotk toho, e ob variety se li v tom,jakm zpsobem a kdy si je mluv v danm spoleenstv osvojuj. Zatm-co N je mateskm jazykem vech len spoleenstv, ponvad se uvv bnm hovoru, V si dti osvojuj a ve kole, prostednictvm vuky(do t doby se s V setkvaj jen minimln).

Ptm rysem je standardizace. Ferguson jeho prostednictvm rozliu-je to, e u variety V je zasahovno do normy je kodifikovna (m svmluvnice, slovnky apod.), zatmco do normy variety N zasahovno nen.


21/79

21

Dleitm rysem diglosie je jej stabilita. Akoliv by se mohlo zdt,e se jedn o situaci znan nestabiln, Ferguson tvrd, e je pravdouopak. Diglosie je podle nj stabiln situace, kter me trvat i stovky let.omu dopomhaj rzn faktory, kter jet zmnme je vak dleit,e diglosie nevznik na omezenou dobu napklad vlivem pekotnch

spoleenskch zmn.Posledn ti rysy se tkaj vnitn struktury obou variet. Z gramatic-kho hlediska plat, e varieta V je sloitj, zatmco N je jednodu(m mn gramatickch kategori, napklad mn pd, men mnostvslovesnch as atd.). Slovn zsoba je pro ob variety velmi podobn,Ferguson vak upozoruje na to, e existuj rzn dvojice slov se stejnmvznamem, kter se li tm, e jedno spad do N a druh do V. Fonolo-gick struktura obou variet je stejn, piem podle Fergusona je v tomto

ohledu zkladn varieta N a varieta V me mt urit fonmy navc.S ohledem na ve een je teba uvst, v em se li diglosie a situ-ace standard a dialekty. Npadnm a velmi dleitm rozdlem je nepo-chybn to, e zatmco V v diglosii je varieta, kter nem rodil mluv,standard v druh uveden situaci sv rodil mluv m (dokonce memeci, e prv dky tomu je standardem jeho presti je udvna socil-nm statusem jeho mluvch). Principiln rozdl vak spov v odli-nm uvn jednotlivch variet v obou situacch. V diglosii se V uv

na zklad prestie komunikan situace, uitm V a N se tak nevyjadujesociln postaven mluvho. Jak pe Alan Hudson (2002), diglosie jeppad jazykov variace, jej funkc je rozliovat sociln kontext, niko-li sociln postaven mluvho (zatmco v situaci standard a dialekty jetomu prv naopak).

V vahch nad monm vvojem diglosnch situac lze pedpokl-dat nsledujc zkladn scne: a) diglosie bude petrvvat; b) varie-ta V se pestane pouvat, varieta N pevldne a stane se standardem;

c) varieta N se pestane pouvat, varieta V pevldne. Prvn varianta jevzhledem k rysu stabilita vcelku pochopiteln, pokud zstane zacho-vno ostr rozdlen funkc mezi V a N a zrove nebude V ztrcet svoupresti. Druh varianta je pedstaviteln tehdy, pokud varieta V ztratsvou presti a do funkc, kter pedtm naplovala, se dostane N. etvarianta by znamenala, e se V zane pouvat jako jazyk bnho hovo-ru a stane se mateskm jazykem. ento scn se jev jako velmi mlopravdpodobn.

Na zvr poznamenejme, e v nkterch koncepcch (Fishman, 1967)se s pojmem diglosie pracuje odlin a ad se pod nj i jazykov situace,v nich se pouvaj jazyky, kter si nejsou geneticky pbuzn (nap.


22/79

22

panltina a guaran v Paraguayi). Ferguson ve svm pozdnm textuDiglossia revisited (Ferguson, 1991) proti takov prav protestuje a k,e prv genetick pbuznost mezi jazyky je pro diglosii konstitutivn.

2.2.4 Bilingvn (multilingvn) jazykov situaceMultilingvn jazykov situace je takov situace, v n se pouv vcerznch jazyk, kter mohou, ale nemus bt geneticky pbuzn. V p-pad, e se jedn pouze o dva jazyky, mluvme o bilingvn jazykov situ-aci (nkdy lze narazit i na pvodem francouzsk termn plurilingvn).K vcejazynosti lze pistupovat v zsad dvma zpsoby psycholin-gvisticky a sociolingvisticky. Zatmco psycholingvistika se zabv indi-

viduln vcejazynost, sociolingvistiku zajm vcejazynost z hlediskairho spoleenstv. Zde se z pochopitelnch dvod budeme vnovatpouze druh oblasti, piem se zamme pouze na ppady koexistencedvou jazyk v jednom spoleenstv.

V rmci spoleenskho bilingvismu meme rozliit ti zkladn pod-typy: spoleensk bilingvismus v pravm slova smyslu, nevyven spo-leensk bilingvismus a monolingvn-bilingvn jazykovou situaci.

Spoleensk bilingvismus v pravm slova smyslu nastv tehdy, kdy

urit spoleenstv jako celek ovld dva jazyky, kter se na danm ze-m uvaj. Pkladem takov situace me bt ji zmiovan Paraguay,v nm vtina obyvatel ovld jak panltinu, tak pvodn domorodjazyk guaran.

Jako nevyven spoleensk bilingvismus oznaujeme situaci, kdyna uritm zem ije vce etnik, piem jedno z etnik mluv obma jazy-ky, zatmco druh pouze jednm. ato situace je obvykle spojena s p-tomnost pisthovaleckho spoleenstv v rmci uritho sttu, v nm

se uv jazyk, kter je odlin od jazyka pisthovalc. Pkladem mebt vietnamsk spoleenstv v echch.O monolingvn-bilingvn jazykov situaci mluvme tehdy, pokud

na uritm zem ije vce skupin (etnik), kter mluv vlastnmi jazy-ky, avak reln bilingvnch je minimum mluvch. Pkladem me btRusko v 19. stolet, kdy lechta mluvila francouzsky a poddan rusky.Pokud skupiny zstanou vzjemn izolovny, tato situace me trvatdlouhodob.

Na rozdl od diglosie se bilingvn jazykov situace nevyznauje ost-rm rozdlenm funkc jednotlivch jazyk. Uvn jednoho nebo dru-hho jazyka zvis na ad faktor (znalost jazyka, situan konvence


23/79

23

apod.). Bn je rovn, e jazyky se navzjem ovlivuj (vpjky,interference), respektive e v komunikaci dochz ke stdn i menkd.

Interference jsou odchylky od normy uritho jazyka dan struktu-rou jazyka jinho. Rozliuj se interference fonetick (fonologick), gra-

matick a lexikln. Fonetick interference nastv tehdy, kdy vslov-nost jednoho jazyka ovlivuje vslovnost v druhm jazyce (napkladanglick digraf th, kter se ve standardn anglitin realizuje bu jakoznl [], anebo jako neznl dentln frikativa [], je u rodilch echasto vyslovovn jako [f], [s], [z] i [dz] apod., co je zpsobeno tm,e ve fonologickm systmu etiny oba anglick fonmy chyb. Gra-matick interference znamen penen gramatickch prvk jednohojazyka do jazyka druhho (pro etinu je typick interference v gra-

matickm rod; napklad nmecky je slovo oznaujc dm, tj. Haus,rodu stednho, zatmco v etin rodu muskho msto nleithodas Haus, tak ei nezdka kaj der Haus). Gramatick interference sepochopiteln nemus dotkat pouze morfologick rovn, ale mohoupostihovat i roviny vy (nap. slovosled). Z lexiklnch interferencrozliujeme smantick kalky, u nich dochz k rozen vznamuuritho slova na zklad analogie s druhm jazykem (nap. u slovamyse v etin na zklad anglickho mouserozil vznam o vstupn

polohovac zazen u potae). Druhm podtypem lexiklnch inter-ferenc jsou pak slovotvorn kalky, pi kterch se v jazyce vytv slovona zklad slovotvornho zkladu druhho jazyka (v etin takto byloutvoeno napklad sloveso vy-kolejitna zklad nmeckho ent-gleisen).Podstatn je, e interference mohou bt v projevu bilingvnch osob p-leitostn, ale mohou se konvencializovat a stt se standardn soustdanho jazyka.

Problematika stdn i men kd je pomrn sloit a lze se j

zabvat z rznch hledisek. My se zde podvme na klasifikaci rznchtyp pepnn, kterou vytvoila Shana Poplackov (nap. Poplacka kol., 1989). Poplackov rozliuje mezi tzv. hladkm pepnnm (angl.smooth switching), tvrdm i signalizovanm pepnnm (angl. flaggedswitching), vkldnm konstituent (angl. constituent insertion) a ple-itostnmi vpjkami (angl. nonce borrowings).

Hladk pepnut je charakteristick tm, e je jeden jazyk zamnndruhm na syntaktick hranici, kter je pro oba jazyky spolen. Obvyk-

le se pi nm neprojevuje vhn, pechod z jednoho jazyka do druhhoje pozvoln, bez pauz i hezitanch zvuk. Dleit je, e tento mecha-nismus nevyaduje nvrat zpt do prvnho jazyka. Hladk pepnn se


24/79

24

zcela bn objevuje ve spoleenstvch, kde je stdn kd noremn.Nsledujc pklad je z mluvy Portoriana ijcho v New Yorku:

(3) Si tu eres puertorriqueo, your fathers a Puerto Rican, you shouldat least de vez en cuanda, you know, hablar espaol.

Pokud jsi Portorian, tvj otec je Portorian, ml bys aspo obas,no, mluvit panlsky. (pevztato z Poplack a kol., 1989: 390)

vrd pepnut se vyznauje peruenm eovho proudu v uritmbod. Vtinou je njakm zpsobem signalizovno, asto z dvodrtorickch. Z tohoto dvodu se mluv asto navrac k pvodnmu jazy-ku. vrd pepnut se objevuj ve spoleenstvch, kde stdn kd nen

bn. Nsledujc pklad pedstavuje vrok bilingvnho francouzsko--anglickho mluvho z Otawy:

(4) Je madresse en francais, pis sil dit Im sorry, ben la je recommen-ce en anglais.

Zanu francouzsky a kdy ekne Im sorry, tak zanu znovav anglitin.

(pevztato z Poplack a kol., 1989: 391)

Vkldn konstituent spov ve vsunut gramatickho konstituentujednoho jazyka do vty druhho jazyka na odpovdajc msto. o souvi-s s vraznou tendenc vrtit se po vloen konstituentu k pedchozmujazyku. Pkladem me bt teba nsledujc vta Portugalce ijchov esk republice:

(5) S tm defensor je tk hrt.

S tm obrncem je tk hrt.Poslednm jevem, k nmu dochz pi stdn kd, jsou plei-

tostn vpjky. y meme vymezit jako vsunut uritho komponentuz druhho jazyka a zrove jeho pizpsoben gramatickm charakteris-tikm prvnho jazyka. Na rozdl od obyejnch vpjek nejsou plei-tostn vpjky spoleensky rozen, konvencionalizovan. Hypotetic-km pkladem me bt napklad vta Dm si pt beer.

Pokud jde o vvoj bilingvn jazykov situace, lze si pedstavit nko-lik scn: a) nastane ostr funkn diferenciace obou jazyk a vzniknediglosn situace; b) jeden jazyk pevldne nad druhm (z ekonomickch


25/79

25

dvod, z dvod poetn pevahy mluvch preferujcch jeden jazyknad tmi, kte preferuj druh jazyk, z dvodu prestie i snahy o zale-nn do majoritn spolenosti apod.); c) izolace jednoho z etnik (jdevlastn o monolingvn bilingvn jazykovou situaci srov. nap. NewYork, kde je velmi bn, e imigranti vbec neum anglicky, ij ve svm

jazykovm spoleenstv a s anglickmi mluvmi maj minimln kon-takt); d) vznikne smen, kontaktn jazyk nastane pidginizace i kreo-lizace (viz ne).

2.2.5 Kreolsk kontinuum

Poslednm typem jazykov situace je tzv. kreolsk kontinuum. Ped popi-

sem tto jazykov situace je vak teba osvtlit pojmy pidgin a kreol.Pidgin je kontaktn jazyk, kter vznik za elem komunikace mezimluvmi rznch vzjemn nesrozumitelnch jazyk, kte se z uri-tch dvod stkaj obvykle se jedn o obchodn styky, komunikacis otroky, komunikaci se sluebnictvem apod. Pidginy kombinuj prv-ky mateskch jazyk svch uivatel a jsou vdy jednodu ne obatyto jazyky. Sebba (1997: 3940) uvd mimo jin tyto univerzln rysypidgin: absence uritho i neuritho lenu, absence spony (pedevm

v ptomnm ase), absence pasiva, vyjadovn asu, vidu, zpsobua zporu vn slovesa (asto plnovznamovm slovem, nap. adverbiem),minimum flexe, analytick pivlastovn, jednoduch slabin struktu-ra (CV), mal slovn zsoba, mal invent pedloek, krtk slova (nz-k poet slabik ve slovech), nzk poet sloenin. Velmi podstatn je to,e pidginy nemaj dn rodil mluv, zrove se vak nejedn o umljazyky jde o jazyky vznikajc zcela pirozen.

U pidgin (stejn jako u kreol, viz ne) se rozliuje substrtov

jazyk (jazyk sociln podazenho spoleenstv) a jazyk superstrtov(jazyk sociln dominantnho spoleenstv). Pidgin ze superstrtovhojazyka obvykle pebr slovn zsobu a substrtov jazyk m vliv na jehofonologii, syntax a smantiku.

Kdy skon obchodn styky mezi dvma spoleenstvmi, pidginobvykle ztrat dvod existence a zanikne. Pkladem zaniknuvho pidgi-nu je russenorsk, pidgin, kterm spolu komunikovali nort rybi a rutobchodnci v severnm Norsku od 18. stolet a do zatku 20. stolet

a kter zanikl kvli politickm zmnm v Rusku po roce 1917, ktervyvolaly peruen obchodnch styk. Pokud se pidgin zane pouvatv irm spektru spoleenskch rol, me expandovat zanou si jej


26/79

26

osvojovat dti a stv se mateskm jazykem v rmci vznikajcho sme-nho spoleenstv. omuto procesu se k kreolizace.

Mohlo by se zdt, e pidginy jsou marginln jazyky, avak opak jepravdou. Pidginy najdeme v Karibiku, v zpadn Africe, na Papui NovGuineji, v Evrop existoval ji zmnn russenorsk, jsou tak doklady

o baskicko-islandskm pidginu ze 17. stolet.Pklad z russenorsku:

(6) moja ette ort perevoj ras p Norge stannom j tento rok prvn moment v Norsko stt Jsem v Norsku poprv. (pevzato z Ernst Hkon Jahr, 1996)

Kreoly jsou kontaktn jazyky, kter se od pidgin li v nkolika ohle-dech. Jak ji bylo eeno, nejzsadnj rozdl spov v tom, e kreolyjsou v uritm spoleenstv mateskm jazykem. Oproti pidginm majobvykle bohat slovn zsobu a sloitj gramatiku.

Existuje nkolik rznch vysvtlen toho, jakm zpsobem kreolyvznikaj. Podle polygenetick teorie kreoly vznikly nezvisle na sobna rznch mstech, a to tak, e se kreolizoval urit pidgin. ato hypo-

tza se intuitivn zd bt pijateln, neobjasuje ale otzku, pro kreolyna celm svt vykazuj tolik podobnost.Monogenetick teorie, kter ve sv nejvyhrannj podob tvr-

d, e vechny kreoly vychzej pvodn z jedn jazykov variety,sice vysvtluje, pro je mezi kreoly minimum strukturnch rozdl,

je vak obtn pedstaviteln, e by kreoly skuten vznikly tako-vmto zpsobem (tato teorie je ostatn v dnen dob zastvna jenminimln).

S teori jazykovho bioprogramu piel Derek Bickerton v knizeRoots of language (Bickerton, 1981). Bickerton tvrd, e lidsk druh jebiologicky naprogramovn tak, aby si utvel jazyk uritm zpsobem.Kreoly podle nj vznikaj z pidginu, a to tak, e si jej dti osvojuj jakomatesk jazyk a transformuj ho na strukturovan kreol.

Problematickm aspektem tto teorie je otzka, zda je skuten prav-dpodobn, aby se kreoly vytvoily bhem jedn generace, tedy velmirychle. Z tto vahy vychz gradualistick hypotza, podle n vtina

kreol vznik a vyvj se v du generac. Jinmi slovy, pokud jsou dvajazyky v intenzivnm velmi dlouhodobm kontaktu, dochz k jejichpostupnmu a pozvolnmu men vznik kreol.


27/79

27

ermn kreolsk kontinuum oznauje situaci, kter nastv v ppa-dech, e urit spoleenstv pouv kreol, ale zrove je v kontaktu sesuperstrtovm jazykem.

V kreolskm kontinuu se rozliuj ti zkladn variety: akrolekt,bazilekt a mezolekt(y). Akrolekt je varieta blzk standardu superstr-

tovho jazyka (nap. standardn anglitina), bazilekt je naopak nejni- varieta kreolu, nejmn prestin (nap. jamajsk patois), mezolektyjsou stedov variety, kter zaujmaj varian psmo mezi bazilektema akrolektem.

V pravm slova smyslu se nejedn o vcejazynou jazykovou si-tuaci, protoe nejde o rzn jazyky, ale spe o blzk variety jedno-ho jazyka. Nejde ani o diglosii, protoe je zde kontinuum a nikolivdv funkn oste rozlien variety. Nejedn se ani o situaci standard

a dialekty, protoe akrolekt nen mateskm jazykem len danhospoleenstv.Vtina mluvch ovld pouze uritou st kontinua, piem to,

o jakou st se jedn, je ovlivnno primrn spoleenskm postavenma vzdlnm mluvch. Rzn variety jsou mluvmi vyuvny v zvis-losti na dan komunikan situaci

Na zvr tto kapitoly jsou uvedeny pklady variant zjmen v kreol-skm kontinuu v Guayan (Bickerton, 1973: 657658). Jako prvn je uve-

den tvar uvan v basilektu, jako posledn tvar v akrolektu, mezi nimippadn varianta mezolektu:

(7) 1. os. v pozici subjektu: mi | a | ai1. os. pivlastovac: mi | mai3. os. m. v pozici objektu: am | i | im3. os. m. pivlastovac: i | iz3. os. f. subjekt: i | shi

3. os. f. objekt: am | i | shi | or 3. os. f. pivlastovac: i | shi | or3. os. n. subjekt: i | it

3. os. n. objekt: am | it

2.3 vahov otzky

Rysy jakch typ m esk jazykov situace? Pro je nepravdpodobn, e by diglosie zanikla tak, e by pevilavarieta V?


28/79

28

Pro myslte, e Ferguson tvrd, e pro diglosii je dleit genetickpbuznost jazyk? V em by byla specifick diglosie, pokud by V a Nbyly jazyky nepbuzn?

Znte njak ppad zniku bilingvnho spoleenstv, kdy jeden jazykpevldl nad druhm? Jak byly dvody tohoto zniku?

Jak si pedstavujete, e vznikne pidgin? Ke kter teorii o vzniku kreol byste se klonil/a a pro? Nakolik je podle vs kreolsk kontinuum stabiln jazykovou situac?


29/79

29

3. Varian sociolingvistika

3.1 vodJednou z nejvce se rozvjejcch oblast sociolingvistickho vzkumuje od potku 60. let varian sociolingvistika. Na tomto mst shrne-me zkladn rysy variacionistickho pstupu a podrobnji pedstavmenkolik vzkum, kter dobe ilustruj metody a cle tto disciplny.Abychom pochopili specifika varian sociolingvistiky, je nezbytn sealespo ve strunosti seznmit s disciplnou, vi n se varian socio-

lingvistika vymezovala, toti s dialektologi.

3.2 Tradin dialektologie

Hlavnm clem tradin dialektologie je popsat, jak se mluv na uritm(rozshlejm) zem a pitom postihnout regionln rozdly v pouva-nch prostedcch (lexiklnch, fonologickch, gramatickch). Vsled-

kem dialektologickho zkoumn me bt napklad mapa, kterukazuje, kde se uv jak varianta, anebo dokonce atlas (pro etinuexistuje estisvazkov esk jazykov atlas, viz Balhar a kol., 1992, 1997,1997, 2002, 2005, 2011). Pro oznaen hranic mezi oblastmi, kde se uvdan prostedek, se uvaj tzv. izoglosy.

Zsadn rozdl mezi varian sociolingvistikou a dialektologi spo-v v tom, e tradin dialektologie (zmrn) nereflektuje obvykl jev,e jeden mluv me uvat vce rznch variant. Dialektologa zajma-

j v prv ad jazykov prostedky, kter jsou pozstatkem odlinhovvoje jazyka na rznch mstech. Z tohoto dvodu je v prv ad zkou-mn jazyk nejstar generace prv v nm jsou toti nejlpe zachovny


30/79

30

nejstar prostedky. Dialektolog tedy nem zjem na tom, popsat, jakjazyk funguje v uritm spoleenstv a jak je vztah mezi socilnmi jevya uvnm jazyka, ale obvykle se pokou rekonstruovat (idealizovanou)podobu jazyka nejstar generace.

Pkladem tradinho dialektologickho vzkumu me bt ji zm-

nn esk jazykov atlas (JA). en zachycuje ti nen vrstvy (vizBalhar a kol., 1992: 1322). Prvn vrstvu pedstavuje mluva star venkov-sk generace (6575 let a ve, pslunci starousedl vrstvy zemdl-skho obyvatelstva), zkouman prostednictvm vysoce strukturovanchrozhovor v letech 19641972. Druhou vrstvu tvo mluva star mstskgenerace (pedevm mluv z dlnick a emeslnick vrstvy) a mluvamlad mstsk generace (1415let ci zkladnch kol), kter byly obzkoumny v letech 19731976. V ppad star generace se v obou ppa-

dech pracovalo v kadm vzkumnm mst s 35 zkladnmi inform-tory a s informtory doplkovmi. V ppad mlad generace pracovaliexplortoi s malmi skupinkami o 24 lenech, v nich se vystdalo asi1015 zkoumanch jedinc.

Akoliv je esk jazykov atlas monumentlnm dlem, u nho jensamotn sbr materilu trval 12 let, je dobr bt si vdom jeho omezen.a jsou trojho druhu. Zaprv: JA nezachycuje soudob stav ne,tebae v pedmluv z roku 1992 se tvrd, e atlas m poskytnout ve-

strann a prohlouben pohledy na souasn zempisn rozrznn es-kho jazykovho zem (Balhar a kol., 1992: s.13). Problm je v tom,e z mluvy star generace, kter je zachycena v JA (tedy generace naro-zen a vyrstajc ped prvn svtovou vlkou), nememe init zvryo soudobm stavu ne. O stavu souasnch ne sten vypovdajdata od tehdej mlad generace (ta pedstavuje dnen padestnky),ta vak byla zachycena pouze v 57 mstech (pro srovnn: venkovskchobc, v nich byla zskvna data, bylo 420). daje od mlad mstsk

generace navc mohou bt problematick i z toho dvodu, e ci sinepestvali uvdomovat, e jde vlastn o formln strnku jejich odpo-vd, a to tm spe, e jim forma explorace nutn pipomnala kolskzkouen, pi nm se obvykle od nich vyaduje, aby se snaili mluvitspisovn (Balhar a kol., 1992: 21). Jinmi slovy, data zskan od kzkladnch kol mohla bt zkreslen a nemusela odpovdat bn mluv.

Zadruh: v JA je minimln zohledovna variantnost prostedkna danm zem (pro konkrtn msto je uvdna pouze jedna varianta,

respektive pro msta ppadn rozdly mezi vkovmi skupinami). o jeproblematick i vzhledem k tomu, e autoi na variantnost na jednotli-vch mstech nareli, jak vyplv z pedmluvy.


31/79

31

Zatet: pracuje se pouze s mluvmi uritho typu (zemdlsk oby-vatelstvo na venkov, respektive dlnci a emeslnci ve mstech), nenzachycena sociln stratifikace mluvch na danm zem (co zpsobujeznan zkreslen zejmna pro sociln heterogennj msta).

Shrnut: JA nezachycuje, jak se v dob vzkumu mluvilo v rznch

komunikanch situacch (to ostatn ani nebylo jeho clem) a neposky-tuje nm dostatenou pedstavu o tom, jakm zpsobem vypad uvnjazyka na eskm zem. Pro poznn starho stavu ne (bn mluvacca 2030letch lid ve 20. letech 20. stolet) je to vak uniktn zdroj.

3.3 Principy varian sociolingvistiky

Varian sociolingvistika s dialektologi sdl nkter zkladn rysy. Pe-devm je zaloena na empirickch datech, konkrtn na ternnm vzku-mu, piem data jsou sbrna obvykle prostednictvm rozhovor anebotzv. zastnnm pozorovnm (badatel se stane soust spoleenstva data zaznamenv z pozice jeho lena). Stejn jako dialektologie sei varian sociolingvistika sna zachytit existenci rznch jazykovchprostedk pro vyjden te skutenosti. Zkladn rozdl vak tkvv nkolika skutenostech. Varian sociolingvistika: a) pistupuje k jazy-

kov variaci kvantitativn; b) zajm se o to, jak se jazyk jedince situanpromuje, jak jedinec uv vce variant tho prostedku (tzv. intra-personln i stylov variace); c) reflektuje, jak je uvn jednotlivchvariant podmnno socilnmi faktory lid se vzjemn li v tom, jakuvaj jednotliv varianty na zklad sv pslunosti k rznm socil-nm kategorim (tzv. interpersonln i sociln variace); d) pedpokld,e variace (tj. to, jak jsou uvny jednotliv varianty uritho jevu) jesystematick, uvn variant je uritm zpsobem pravideln tj. nejde

o nahodil kolsn (tzv. volnou variaci).Nejprve se zmnme o kvantitativnch procedurch, je varian socio-lingvistika vyuv. Zsadn roli v tomto smyslu hraje pojem jazykovpromnn. Jedn se o abstraktn jednotku, kter me v komunikacinabvat uritch hodnot (variant). Podle toho, jestli lze jednotliv vari-anty navzjem odliit, je promnn bu spojit, nebo nespojit (diskrt-n). V obecn etin meme napklad vymezit nespojitou promnnou(o), kter bude reflektovat uvn protetickho [v] (tj. uit [v] na zat-

ku slov, kter ve spisovn etin zanaj na [o]). Promnn (o) pak mdv varianty: a) [v] (nap. ve tvaru vobecnej); b) (nap. v tvaru obec-nej). Pkladem spojit promnn by mohlo bt (i), jeho vslovnost se


32/79

32

me v obecn etin pohybovat v kontinuu, kter se rozpn na jednstran od zavenho [i] pes mn zaven [] a stedov [e] a po ote-ven [].

Pokud si jazykovou promnnou takto vymezme, meme ji aplikovatna nasbran data a vyut ji ke kvantifikaci vsledk. Nejprve se podvej-

me na ve uvedenou nespojitou promnnou, kde je situace jednodu.Mme zde pouze dv varianty uit a neuit [v]. V takovm ppa-d je nejjednodu vyslit promnnou procentuln, tj. jako procentouit [v] v celkovm potu vskyt slov zanajcch [o]. Data memedle rozdlit do dlch td; v tomto ppad se ukazuje jako rozumnrozdlen podle typu slov. Vyslen si meme ukzat na datech od 12rodilch praskch mluvch mezi 20 a 30 lety, kter jsme v roce 2012prostednictvm neformlnch rozhovor shromdili v rmci semine

Pprava a realizace interdisciplinrnho vzkumu:

Tabulka 1.Vsledky pilotn studie uvn protetickho [v] u rodilch praskchmluvch mezi 20 a 30 lety. Na druhm a tetm dku jsou uvedeny absolutnfrekvence uit [v] a u jednotlivch typ slov, tet dek zachycuje procentulnhodnotu promnn (o).

N = 12 Zjmena Pedloky

Prefigovan

plnovznamovslova

Neprefigovan

plnovznamovslova

Slova, v nich

[o] pedchzpedpona

[v] 811 397 283 176 8

41 45 127 257 25

(o) 95,19 % 89,82 % 69,02 % 40,65 % 24,24 %

V ppad nespojitch promnnch, respektive promnnch, kde lze

rozliit vce variant, je vyhodnocovn sloitj. Obvykle se pouv tzv.indexov skre. V ppad promnn (i) jsme si ve pracovn vymezilityi varianty (v relnm vzkumu by to pravdpodobn bylo sloitj).Varianty si seadme podle uritho kritria, napklad podle mry oteve-nosti. Kad variant pak piadme uritou hodnotu (od 0 do 3). Vari-anta (i-0) bude reprezentovat vslovnost [i], varianta (i-1) vslovnost [],varianta (i-2) bude pedstavovat [e] a varianta (i-3) vslovnost []. Nynsi pedstavme, e budeme mt dva mluv, kte bhem nkolikaminutov

nahrvky budou mt nsledujc vsledky. Mluv A pouije pi reali-zaci /i/ 3 variantu (i-0), 25 variantu (i-1), 17 variantu (i-2) a 0 vari-antu (i-3). Mluv B oproti tomu vyslov 0 variantu (i-0), 13 variantu


33/79

33

(i-1), 24 variantu (i-2) a 10 variantu (i-3). Indexov skre mluvho sepak vypot jako prmrn skre mluvho vynsoben 100. V ppadmluvho A to tedy bude (((3 0) + (25 1) + (17 2) + (0 3)) / 45) 100= 131,1. V ppad mluvho B indexov skre in (((0 0) + (13 1) +(24 2) + (10 3)) / 47) 100 = 193,6. Dky tto kvantifikaci pak meme

jednodue srovnat indexov skre dvou mluvch a meme zjistit, e semluv B mnohem vraznji ne mluv A klon k oteven vslovnosti.Nyn se podvejme na intrapersonln, respektive stylovou variaci.

Prkopnk varian sociolingvistiky William Labov (1972: 29) pe, eneexistuje mluv, kter by uval jen jeden jazykov styl. Jinmi slo-vy, podle tto pedstavy kad mluv disponuje uritou sadou variantv rmci uritch promnnch a na tomto zklad provd tzv. stylovposuny, kter jsou podmnny rznmi faktory (nap. zmna tmatu,

zmna astnk komunikace, ir sociln kontext atd.). Sm Labovve svch ranch vzkumech styly klasifikoval na zklad pozornostivnovan ei, piem rozlioval bnou a pelivou e a dle tec sty-ly (ten souvisl pase a ten izolovanch slov). Jeho pedpokladembylo, e se mra uvn variant bude v tchto stylech mnit. ypickmvsledkem pak bylo, e se spolu se zvyovnm pozornosti vnovan ei(od bn ei, kde je pozornost minimln, a po ten izolovanch slov,kde je nejvy) zvyuje mra uvn prestinch variant.

oto ran labovovsk pojet stylu bylo v pozdjch letech rzn pe-hodnocovno. Allan Bell (Bell, 1984) piel s tez, e styl m bt poj-mn jako reakce mluvch na adresty (mezi kter ad nejen posluchae,na n se mluv pmo, ale i ty, kte jsou hovoru astni pasivn, neboi ty, kte mohou hovor zaslechnout nhodn). Pozornost vnovan eije podle Bella a sekundrn, jej funkci lze odvodit prv z toho, s kmdan mluv komunikuje.

V poslednch letech (srov. Eckert, 2000; Irvine, 2001) je styl chpn

dynamicky jako nco, co si aktivn vytvme pi budovn sv iden-tity a m vyjadujeme rzn sociln vznamy. Charakteristick pitomje, e styl pestv bt pouze otzkou jazykovou. Je pojmn komplex-n, piem jazykov jevy jsou analyzovny v souvislosti s jevy dalmi(nap. zpsobem oblkn, poslouchnm urit hudby apod.). Dleitje, e sociln vznamy nejsou jednoznan dny, ale vyjednvaj sev interakci, rzn lid proto mohou tm prostedkm piazovat rznvznam (srov. napklad bnou situaci, kdy se urit lovk pokou

zaujmout stylem sv ei, jeho ptel hodnot jeho mluvu v souladus jeho zmrem, ale vy mte pocit, e se chov nepirozen). V tomtopojet stylu je klov to, e urit konkrtn styl se vymezuje na zklad


34/79

34

odlinost od jinch styl, je soust systmu distinkc. Jinmi slovy,styl stoj v kontrastu k jinm stylm a sociln vznam, kter je s danmstylem pro uivatele tohoto stylu spojen, stoj proti jinm socilnmvznamm. o, jak urit styl vypad, je dno tm, proti emu se vyme-zuje, resp. v em se s jinmi styly shoduje. Styl se utv v reakci na jin

styly (a zrove se neustle petv), z eho vyplv, e styly je potebazkoumat neizolovan.Zsadn postupem pi utven stylu je tzv. brikol, proces, pi

nm si z prostedk (jazykovch i nejazykovch), kter jsou nm k dis-pozici, skldme vlastn styl. Pro pklad zde uvedeme poznatky z pr-ce Penelope Eckertov (Eckert, 2000), kter zkoumala styly oblknna stedn kole v Palo Alto. Na tto kole byly dv hlavn sociln sku-piny new wave a preppies. lenov new wave nosili zsadn ern

obleen, kalhoty se zenmi nohavicemi a pouvali ern make-up.Preppies naopak vyznvali pastelov barvy, obvykle nosili modr dnyatd. Eckertov vedla rozhovor se dvma dvaty z preppy skupiny, kteruskutenily urit stylov posun. Dvky o sob prohlaovaly, e je bavstudium a e jsou vcelku konformn, zrove ale obdivovaly nezvislostlen new wave a sten se distancovaly od ostatnch preppies. Abytento svj odstup daly najevo, pevzaly jeden prvek ze stylu new wave upravily si kalhoty tak, aby se jim od kolen zuovaly (ern make-up

a ern obleen jim pipadaly pli rebelsk). Eckertov tento postupvysvtluje nsledovn: dvata rozdlila styl new wave do prvk, kterpro n nesly urit vznam, piem stih kalhot chpaly tak, e vyjad-uje nezvislost, ale nikoli rebelstv. Do stylu preppies tak zapojily jedenprvek ze stylu new wave, aby ukzaly, e se ct bt jak leny preppies,tak nezvisl.

Sociln neboli interpersonln variace je oproti variaci stylov (intra-personln) zamena na to, jak se mezi sebou v uvn uritch pro-

mnnch li mluv s rznm socilnm pozadm. Jde tedy o kovariacijazykovch a socilnch promnnch. Nejastji uvanmi promnnmive varian sociolingvistice jsou vk, sociln tda (respektive status),etnicita, pohlav (respektive gender) a region, v posledn dob lze pakpozorovat pklon k tzv. loklnm kategorim (viz ne). Napklad takmeme zkoumat, jak se li uvn urit promnn u mluvch rz-nch generac nebo jak uvn jazyka variuje vzhledem k sociln tdmluvch. Jako pklad meme uvst jeden z vsledk nepublikovan

diplomov prce Hany Sedlkov, kter zkoumala konkurenci v uv-n pedloek naa v v souasn etin z korpusovho a sociolingvistic-kho hlediska. V sociolingvistick sti se pro spojen pedloky u slova


35/79

35

ubytovna(jemu nepedchzelo adjektivum) ukzal nsledujc rozdlz hlediska vku.

abulka 2. Preference starch (5070 let) a mladch (1525 let) mluvch v uvn

pedloky na i v ve spojen s nerozvitm slovem ubytovna (nap. Ubytovali se na/vubytovn.). Druh a tet dek zaznamenv poet mluvch, kte v nepmm testuzvolili jednu nebo druhou variantu, tet dek pedstavuje procentuln vyslenpromnn (procento uit pedloky v), posledn dek uvd statistickou pravd-podobnost, zda se jedn o nhodn vsledek (z hlediska konvence meme ci, evsledek nhodn nen naopak se jedn o vysoce vznamn vsledek). Na zkladdat lze tvrdit, e mlad mluv uvaj v danm kontextu pedloku v vce ne sta.

ubytovna(v tsnm spojen s pedlokou)

Star mluv(N = 72)

Mlad mluv(N = 72)

v 9 36

na 63 36

(v) 12,5 % 50 %

p < 0,001

Zkoumn sociln a stylov variace ve varian sociolingvistice lin-

gvistm mnohdy poskytuje cenn data pro formulovn zvr o tzv.jazykov zmn. Pedtm, ne se zaal prosazovat labovovsk pstupk jazyku, se jazykov zmna zkoumala vhradn diachronn sledovalyse zmny, kter nastvaly v prbhu asu (nap. na zklad srovnntext z rznch obdob se dolo k tomu, e koncem 14. stolet dolov etin k tzv. ztrt jotace po sykavkch, a j a msto pvodnch tvartypu du, ku se zaaly pouvat tvary typu due, kue). Vznamnmpnosem Williama Labova a varian lingvistiky obecn byla pedstava,

e jazykovou zmnu lze zkoumat i synchronn na zklad srovnn, jakjsou uvny jazykov promnn v rznch skupinch populace.Nejjednodu zpsob, jak vysledovat trajektorii jazykov zmny,

spov ve srovnn rznch vkovch skupin. V souvislosti s takovmi-to srovnnmi bv zmiovna tzv. hypotza dobovho zakotven (angl.apparent time hypothesis), podle n meme lidi uritho vku pova-ovat za reprezentanty uritch dob. Podle tto hypotzy napklad ecca 70letch jedinc nahrvanch kolem roku 1965 pro esk jazykovatlas reprezentuje e 20letch zhruba kolem roku 1915. Jinmi slovy,pokud mme data o jazykovm uvn alespo od dvou odlinch vko-vch skupin, meme na zklad toho usuzovat o trajektorii probhajc


36/79

36

zmny. Nap. pokud bude teoreticky generace mluvch mezi 6070 letyuvat protetick v- v bnm hovoru u prefigovanch plnovznamovchslov v 85 % ppad a u neprefigovanch plnovznamovch slov v 73 %,meme na zklad srovnn s daty z tabulky 1 usuzovat, e uvn pro-tetickho v- postupn ustupuje. (Podotknme, e tento fakt jet nezna-

men, e by v- muselo v ptch desetiletch zaniknout zcela jazykovzmna nemus probhat linern a obvykle tak ani neprobh.) Jazyko-vou zmnu lze zkoumat i na zklad jinch socilnch promnnch, neje vk, napklad na zklad sociln tdy (viz bod 4.5).

Na zvr tohoto oddlu jet uveme jeden dleit problm, s nmje varian sociolingvistika od svho potku konfrontovna a kterje teba mt vdy na pamti. Labov tento problm shrnuje pod termnparadox pozorovatele: Clem lingvistickho vzkumu spoleenstv mus

bt zjitn, jak lid mluv, kdy nejsou systematicky pozorovni; myvak takov data meme zskat jedin systematickm pozorovnm.(Labov, 1970). Jde o to, e pokud si je mluv vdom toho, e je pozo-rovn i zkoumn, pouv jazyk jinak, ne jak by ho uval v bnmivot. Dopad tohoto paradoxu je proto nutn ve vzkumu co nejvceminimalizovat. Jak lze paradox pozorovatele eit, meme ilustrovatna nsledujcch variacionistickch vzkumech, kter ve sv dob mlyprkopnick charakter.

3.4 Labovv vzkum na ostrov Marthas Vineyard

William Labov je pravdpodobn svtov nejznmjm sociolingvis-tou. Jeho prce ovlivnily mnoho badatel, on sm vnesl do socioling-vistickho vzkumu adu podstatnch inovac. Zajmav pitom je, evystudoval bakalsk studium chemie na Harvardu a v tomto oboru

v letech 19491960 rovn pracoval. Lingvistice se zaal vnovat a poz-dji a v roce 1963 (to mu bylo 36 let) dokonil svou diplomovou prciTe social motivation of a sound change on Marthas Vineyard. (Na tom-to mst o prci mluvme na zklad studie Labov, 1972: 142).

V em byla tato prce prlomov? Pedevm v pouit princip vari-an sociolingvistiky, kter jsme uvedli ve. Prv v tto prci Labovpoprv ukzal, e mezi mluvmi existuj systematick rozdly v tom,jak realizuj uritou promnnou, a e tyto rozdly jsou dny spoleen-

skmi faktory (v irokm smyslu). Ostrov Marthas Vineyard se nachzu vchodnho pobe Spojench stt a v dob Labovova vzkumu sevyznaoval mimo jin tm, e na nj z pevniny jezdilo pomrn velk


37/79

37

mnostv turist, kte si zde kupovali letn domy. Labov se ve svmvzkumu zamil na dv promnn. Prvn z nich byl diftong (ay), kterse objevoval napklad ve slovech wife, night, rightapod., druhm byldiftong (aw), kter se vyskytoval ve slovech jako house, about, mouthatd.V obou ppadech byly vslovnostn varianty dny mrou centralizace

jdra diftongu (od [a] a po stedovou samohlsku, tzv. schwa []). Cel-kov zskal data od 69 mluvch a na zklad podrobnch analz doelk zvru, e vslovnost dvojhlsek souvis s tm, jak maj lid posto-je k ivotu na danm ostrov. Labov zjistil, e lid, kte plnovali, eostrov opust anebo kte se sami nepovaovali za prav ostrovany,jednoznan preferovali stejn varianty, jak se pouvaly na kontinentu,tj. [a]. Naopak mluv, kte nemli v myslu ostrov opustit a kte sepovaovali za prav ostrovany, mli velmi silnou tendenci vslovnost

diftong centralizovat (tyto podoby pro n byly indexikln spojeny sestarousedlictvm, s ostrovanstvm). Labov tak ukzal, e uvn uritchpromnnch se me vztahovat k hodnotm, kter mluv na ostrovvyznvaj.

3.5 Labovv vzkum vypoutn [r] v New Yorku

V tomto vzkumu, kter byl soust Labovovy disertan prce TeSocial Stratification of English in New York City z roku 1966, je mimojin ukzno, jak je mon efektivn minimalizovat vliv paradoxu pozo-rovatele. Metodologicky se jednalo o tzv. rychl a anonymn przkum.(Zde o prci mluvme na zklad studie Labov, 1972: 4369.)

Obzvlt vraznm rysem newyorsk ei byla v 60. letech 20. stoletpromnn (r), kter reflektovala realizaci fonmu /r/. Star vzkumytuto variaci povaovaly za volnou; tvrdily, e vypoutn i zachovvn

[r] je nahodil a e v nm nelze vysledovat dnou pravidelnost. Labovtuto pedstavu kritizoval a snail se dokzat, e uvn promnn (r)je vysoce systematick a e je udvno tm, do jak sociln tdy spaddan mluv. Vzkum probhal nsledujcm zpsobem: Labov chodildo t obchodnch dom (Sacks, Macys a S. Klein), kter vybral podletoho, na jakou sociln tdu se zamuj (na zklad ceny zbo, typunovin, v nich dan obchodn dm inzeroval, atd.) a ptal se kolemjdou-cch, kde by nael zbo, o kterm si pedem zjistil, e se prodv ve tvr-

tm pate. Od kadho lovka tak zskal odpov, kter obsahovalaspojen fourth floor (tj. tvrt patro), obsahujc dva specifick ppadypromnn (r) ve finln pozici a v pozici ped souhlskou. Kadho


38/79

38

mluvho se pot zeptal jet jednou s tm, e mu nerozuml, m zskaldal dva doklady promnn, kter se vyznaovaly jinm stylem (Labovje charakterizuje jako zetelnj vslovnost).

Bhem esti a pl hodiny takto Labov zskal data od 264 mluvch,jejich sociln tdu uril podle toho, v jakm obchodnm dom se nal-

zali. Nsledn analza dat ukzala, e promnn (r) se sociln tdoukovariuje zkaznci v Sacks uvali [r] nejvce, zkaznci v Macys sted-n a nejmn pak zkaznci S. Klein. Zrove se ukzalo, e existuje roz-dl mezi vypoutnm [r] ped souhlskou a na konci, piem vechnysociln skupiny astji vyslovovaly [r] ve finln pozici. Rozdl byl tak-t ve stylu pi pozornj (draznj) vslovnosti vechny socilnskupiny uvaly v obou pozicch [r] astji ne v bn vslovnosti. ytopoznatky odrely skutenost, e vyslovovn [r] bylo v newyorsk ei

60. let chpno jako prestinj. Na zklad tohoto poznatku Labovvyvozuje zvr, e v newyorsk ei probh jazykov zmna, konkrtnroziovn prestin vslovnosti [r] i mezi mluv nich td.

3.6 Vzkum Lesley Milroyov v Belfastu

Dal vznamnou varian sociolingvistkou je Lesley Milroyov. Jej jm-

no je spjato pedevm s vyuitm socilnch st pi zkoumn jazykovvariace. V sociologii se sociln st jako analytick konstrukt pouvajzhruba od 50. let 20. stolet, v sociolingvistice se pozornost tmto sm-rem zaala obracet v 70. letech, a to prv v souvislosti s vzkumy LesleyMilroyov a jejho manela Jamese Milroye. Nejznmj jsou v tomtoohledu vzkumy Lesley Milroyov v Belfastu v Severnm Irsku.

Co je to vlastn sociln s? Jde o analytick konstrukt, kter ve svpodstat zachycuje to, jak jsou jednotlivci ve svm ivot mezi sebou

propojeni. Jde tedy principiln o jin pohled ne v ppad socilnchtd zatmco pohled z hlediska socilnch td spov v tom, e si nej-prve stanovme urit kategorie a teprve sekundrn do nich zaadmemluv, pohled z hlediska socilnch st vychz pmo od konkrtnhomluvho a dv se na to, s km se stk a jak to m nsledky pro jeho(v naem ppad jazykov) chovn.

Pokud se na uvn jazyka dvme z hlediska socilnch st, pedpo-kldme, e to, s km se urit jedinec stk, m vliv na jeho jazyk. Lid

pitom mohou bt v kontaktu rznmi zpsoby mohou bt v socil-n sti spojeni v rznch kapacitch (nap. me jt o kolegy v prci,sourozence, spoluhre ve fotbalovm tmu, sousedy apod.). Pokud je


39/79

39

kontakt mezi jednotlivmi leny st pestej, mluv se o tom, e je tzv.multiplexn; pokud je zaloen pouze na jedn kapacit, jde o kontaktuniplexn. Multiplexnost lze pro poteby vzkumu vyslit, piem stan-dardn zpsob vpotu multiplexnosti st je poet vech multiplexnchspojen / poet vech uniplexnch spojen.

Dal dleitou vlastnost sociln st je jej hustota. u lze definovatjako vechna reln existujc spojen / vechna mon spojen jedinc,piem pokud vsledn slo vynsobme 100, zskme procentulnvyslen. Na jednom plu pak stoj hust sociln s, v n se vich-ni lenov st znaj se vemi, na druhm plu dk sociln s, kdev extrmnm ppad jedna osoba zn vechny leny st a ti se mezisebou navzjem neznaj. S hustotou st bezprostedn souvis jej ote-venost i uzavenost. Uzaven s je obvykle velmi hust, piem jej

definin charakteristikou je to, e jej lenov maj jen minimum vazebvn tto st (napklad me jt o zapadlou, sobstanou vesnici vzdle-nou od zbytku civilizace). Oteven s je oproti tomu vymezena jako s,jej lenov maj etn kontakty s leny dalch st (napklad me jto vesnici, z n vichni jezd za prac do nedalekho msta).

Dleit je, e se na sociln st meme dvat jak pohledem z v-ky (existuje urit sociln s a ta se chov uritm zpsobem), aneboz pohledu jedince (jedinec m na sebe navznu uritou sociln s).

Uitenost tohoto rozlien je patrn, chceme-li zkoumat nestejnorodspoleenstv: urit vesnice napklad tvo velmi hustou s, piem jed-na st len tto st m s uzavenou (lidi odjinud prakticky neznaj)a druh st len m s otevenou (nap. jezd za prac do sousednhomsta). Meme pak pedpokldat, e se lenov s uzavenou st budouod len s otevenou st v nkterch aspektech liit.

Ve svm vzkumu se Milroyov (Milroy, 1987) zabvala socilnmistmi, kter se vyznaovaly extrmn hustotou, multiplexnost a uzave-

nost. Jednalo se o dlnick spoleenstv v Belfastu, v nich byla vysoknezamstnanost. I Milroyov pochopiteln narela na paradox pozo-rovatele. Pro jeho pekroen vak zvolila ponkud odlin postup neLabov v newyorskch obchodnch domech nejprve si vytkla za clzalenit se do sociln st tohoto spoleenstv. o se j podailo dky tzv.principu ptel ptele. Z univerzity znala lovka, kter byl soustdanho spoleenstv, po pchodu do tohoto spoleenstv se prezentova-la jako jeho znm, co vedlo k zskn dvry a k dalm seznmenm.

Postupn se seznmila se vemi leny spoleenstv a vichni ji povaovaliza jeho soust. o mlo za nsledek, e jej zkoumn nijak nenaruova-lo interakn normy tchto spoleenstv, vichni na ni byli zvykl a i kdy


40/79

40

mla s sebou nahrvac zazen, mluv ho brali jako bnou soustprosted. Milroyov se tak podailo paradox pozorovatele prakticky eli-minovat, a bylo tak mon vcelku bez problm podit velk mnostvautentickch audiozznam.

V uvedenm vzkumu se Milroyov snaila zjistit, jakm zpsobem

funguje jazyk v uzavench stch. Dola k tomu, e lid v uzaven stijsou siln omezeni normami chovn v tto sti, tj. e v uzavench stchje minimln variace ve zpsobech chovn. Stejn tak se ukzalo, e lid,kte do uzaven st nepat, se svou e od eovch norem uzave-nch st odliuj. yto poznatky umouj snze pochopit principy jazy-kov zmny, konkrtn napklad otzku tzv. nivelizace dialekt (proces,kdy ne ztrcej sv specifick rysy a splvaj s okolnmi varietami).u lze chpat jako dsledek rozpadu pvodnch uzavench st a ztrty

pevnch norem typickch pro danou s (srov. Milroy Gordon, 2003:130133).

3.7 Vzkum Penelope Eckertov na detroitsk stedn kole

Dal vzkum, kter si zde v hrubch obrysech pedstavme, je prcePenelope Eckertov (nap. Eckert, 1988), je se zabvala variac v jazyce

mldee v detroitsk stedn kole (z dvodu zachovn anonymity jinazvala Belten High). Podobn jako Milroyov i Eckertov svj vzkumzaloila na zastnnm pozorovn. Eckertov ve kole pobvala cel-kem dva roky, piem vtinu asu trvila zejmna s jednm ronkem.Za nedlouhou dobu se stala pirozenou soust danho spoleenstva postupn nahrla neformln rozhovory s 200 studenty, kter se tkalyjejich ivota a spoleenskch struktur na dan kole.

Eckertov zkoumala mimo jin uvn promnn (uh), jej realizace

se pohybovaly od vcelku konzervativnho [

] po vrazn posteriorizo-van [] a od zaokrouhlenho [U] po vrazn otevenou variantu [A].U tto spojit promnn Eckertov stanovila ti hodnoty, 0 u neposteri-orizovanch a otevench variant, 2 u krajnch variant [], [U] a [A] a 1u posteriorizovanch a otevench variant []. Nejprve k analze datpistoupila standardn a rozdlila mluv do socilnch td (dlnick,ni stedn a vy stedn tda; stanovovno podle socioekonomicksituace rodi). Oproti pedpokladm se vak ukzalo, e mezi takto

vymezenmi skupinami student nen podstatn rozdl.Eckertov tak hledala jin faktory, kter variaci ovlivuj. Zaala sivmat loklnch kategori, konkrtn pslunosti ke skupinm, kter se


41/79

41

nazvaly jockov a burnouti. lo o kategorie, kter se na dan sted-n kole bn uvaly a souvisely s adou vc. Jockov byli orientovanna studium a na sport, trvili velmi mlo asu mimo oblast, v n senachzela kola, do msta jezdili minimln. Burnouti oproti tomu bylivrazn orientovni na msto, kontakty mli mimo kolu, studium zane-

dbvali, mli adu ptel mimo svj studijn ronk, hodn asu vnovalizbav (od pomrn nzkho vku kouili, pili alkohol, brali drogy, mlisexuln styk apod.). Mezi tmito dvma skupinami pak jet existovaloir psmo, kter tvoili studenti stkajc se jak s jocky, tak s burnouty.V dal analze se potvrdilo, e uvn promnn (uh) bylo tmito lokl-nmi kategoriemi ovlivovno krajn varianty uvali burnouti, nsle-dovni skupinou student v mezipsmu a nejmn pak krajn variantyuvali jockov. o samo o sob ukazuje, e lokln kategorie hraj pro

fungovn jazykov variace velmi vznamnou roli a e ne vechny rozdlyv uvn jazykovch promnnch lze vysvtlit globlnmi kategoriemi,jako je napklad sociln tda.

Eckertov se rovn zamlela nad enm zmnn jazykov zmny.Krajn varianty byly hojn pouvny ve vnitnm Detroitu a Eckertovpedpokldala, e prv tam si je osvojili burnouti. Otzkou vak bylo,pro tyto varianty (by jen zdka) uvali i jockov. Vysvtlen Eckertovvidla v pechodov skupin student, kte byli ve styku jak s nktermi

jocky, tak s nktermi burnouty. Prv tato skupina podle Eckertovfungovala jako most pro en zmny.

3.8 Wilsonv vzkum ei Moravan ijcch v Praze

Jedinou komplexn variacionistickou prac orientovanou na esk jazy-kov materil je kniha Jamese Wilsona Moravians in Prague (Wilson,

2010). Wilson se zabval otzkou, zda a nakolik se mn eov cho-vn Moravan pot, co se pisthuj do jazykov odlinho prosted,konkrtn do Prahy. Zajmalo ho, do jak mry si Moravan udruj svpvodn regionln charakteristiky a nakolik je jejich mluva ovlivnnaobecnou etinou.

Wilsonv vzorek tal celkov 39 informant (14 z vchodn Moravy,13 ze Slezska a 10 ze stedn Moravy), z nich 11 ilo v Praze dle ne5 let, 13 mezi 2,5 a 5 lety a 15 mn ne 2,5 roku. Byli to studenti Kar-

lovy univerzity bydlc na koleji Kajetnka, 8 se do vzkumu pihlsilona zklad plaktu na kolejch, 10 z nich byli ptel Wilsona, 16 bylo zs-kno na zklad principu ptel ptele a na 5 Wilson natrefil nhodn,


42/79

42

kdy si viml, e pouvaj moravismy. S kadm z tchto mluvch bylypozeny dva rozhovory. Prvn nahrvala Wilsonova ptelkyn Markta(mluv obecn etiny pvodem z st nad Labem, podobnho vkujako informanti), kter neznala prav el vzkumu. lo vdy o 20minu-tov neformln rozhovor o libovolnch tmatech a jeho elem bylo

poskytnout data pro varian analzu. Druh rozhovor vedl sm Wilson,byl zen a jeho clem bylo zjistit informace o postojch respondentk Praze, obecn etin atd.

Pi analze dat Wilson sledoval uvn nkolika promnnch: a) pro-tetickho /v/; b) en > /; c) diftongizace > ej; d) vyrovnvn para-digmatu 4. a 5. tdy (trp, szej, pros, dvaj, dlaj > trpj, szej, prosej,dvaj, dlaj); e) odpadvn -l z minulho pest maskulin singulru(nap. spadl > spad); f) rodov neutralizace (neutralizace rozdlu mezi

ivotnmi a neivotnmi tvary a rody v 1. p. plurlu, nap. mil mui,mil eny, mil kuata). Uvn tchto promnnch sledoval pedevmv zvislosti na tom, odkud z Moravy mluv pochz, jakho jsou pohla-v, jak dlouho ij v Praze a nakolik jsou v Praze integrovni.

Wilsonovy zvry byly nsledujc: v mluv Moravan se vyskytovalyregionalismy, a to pedevm na fonetick rovni (na morfologick isyntaktick jen velmi mlo). Celkov se mra pizpsoben obecn e-tin pohybovala od tm nulovho pouvn obecn eskch variant

jednotlivch promnnch a po uvn tm absolutn. Ze socilnchpromnnch, jejich vliv Wilson zkoumal, se jako nejvznamnj ukza-la mra integrace v Praze (ta byla urena na zklad informac zskanchve druhm rozhovoru). m byli jedinci v Praze integrovanj, tm vceobecn eskch tvar pouvali.

Wilsonv vzkum zce souvis s teori jazykov, respektive komu-nikan akomodace. ou se budeme podrobnji zabvat v nsledujckapitole.

3.9 vahov otzky

Me bt dialektologick pstup pi zkoumn nkterch problmuitenj ne variacionistick? O jak problmy by mohlo jt?

Jak promnn by podle va intuice mlo smysl zkoumat v etin? Jakmi jinmi zpsoby, ne jsou ty uveden ve, byste se snaili pe-

klenout paradox pozorovatele? Myslte si, e jsou stylov posuny mluvch vdy pln uvdomovan,anebo se jedn spe o neuvdomovan proces?


43/79

43

Me v jazyce existovat voln variace? V em spatujete uitenost jednotlivch pojet stylu ve varian

sociolingvistice, jak jsou vhody jednotlivch pstup? Jak slabiny m podle vs rychl a anonymn przkum, jako je ten,

kter provedl William Labov v newyorskch obchodnch domech?

Jak je podle vs rozdl mezi otevenmi a uzavenmi stmi, pokudjde o uvn jazyka? Souvis to njak s jazykovou zmnou? Pro myslte, e ve vzkumu Penelope Eckertov nefungovalo usou-

vztann promnn (uh) a sociln tdy? Co si myslte o zpsobu stavby vzorku ve vzkumu Jamese Wilsona?

Vidte zde njak problm?


44/79

44

4. Teorie komunikan akomodace

4.1 vodV tto sti se budeme vnovat sociolingvistick subdiscipln, kterzsti vznikla jako reakce na pstup varian sociolingvistiky a kter senazv teorie komunikan (dve eov) akomodace. Badatel zab-vajc se komunikan akomodac se v principu zajmaj o t problmjako varian sociolingvist, tedy e existuj rzn varianty pro oznaentho a e tyto varianty rzn mluv pouvaj odlinm zpsobem. en-

to problm vak nahlej z odlin, sociln psychologick perspektivy.Vmaj si toti toho, e se mluva jedinc, kte spolu komunikuj, astov prbhu komunikace promuje, e se k sob mluv v kdech, kteruvaj, mohou pibliovat, nebo se od sebe naopak oddaluj.

eorie komunikan akomodace je spojena se jmnem americko--velskho socilnho psychologa Howarda Gilese a rozvj se od zatku70. let 20. stolet. Za tyicet let sv existence se velmi promnila a roz-ila, my se zde vak z rozsahovch dvod zamme pouze na zkladn

principy, kter jsou s touto teori spojeny. Podotkme, e se budemezabvat pouze otzkami interpersonlnmi, nikoli meziskupinovmi,kter jsou vak rovn v centru pozornosti akomodan teorie.

4.2 Zkladn poznatky teorie komunikan akomodace

V zkladu teorie komunikan akomodace stoj pedpoklad, e kd, kte-

r mluv v komunikaci pouvaj, nen, respektive nemus bt po celoudobu tto komunikace identick. oto vchodisko je v zsad obdob-n jako pojet stylov variace, o nm byla e v pedchoz kapitole,


45/79

45

v ppad akomodan teorie je vak za hlavn faktor promnlivosti u-vanho kdu povaovn komunikan partner. Setkaj-li se v komunikacidva mluv s odlinmi kdy, velmi asto nastv u jednoho nebo u oboumluvch stylov posun. Akomodan teorie se sna zachytit, jak tytoposuny vypadaj, a sna se vysvtlit, m jsou zpsobovny.

Dojde-li k setkn mluvch se dvma rznmi kdy, akomodanteorie rozliuje tyi zkladn situace: a) konvergence; b) divergence;c) zachovn; d) komplementarita. Konvergence nastv tehdy, kdy semluv k sob svm kdem pibliuj; napklad me jt o snahu redu-kovat vslovnostn, gramatick i lexikln rozdly mezi mluvmi, alei o jevy paralingvistick (napklad sladn eovho tempa, intonanchvzorc apod.). Opanm jevem je divergence, kdy naopak dochz k pro-hlouben, respektive zdraznn ji existujcch rozdl (nap. mluv

A me v reakci na velmi rychl tempo ei mluvho B sv tempo eisnit anebo mluv me v komunikaci zdraznit charakteristick rysysvho ne). Zachovn je situace, kdy si mluv udruj svj pvodnkd a nijak ho na zklad kdu komunikanho partnera nepromuj.Pomrn mlo popsna je komunikan komplementarita. a se objevujev situacch, v nich mluv maj jasn rozlien a komplementrn socil-n role, napklad v interakcch doktor-pacient, zamstnavatel-zamstna-nec apod. Takerar a kol. (1982) tvrd, e v takovch situacch dochz

k tomu, e mluv svou e modifikuj komplementrnm zpsobem, tj.e vlastn diverguj, ale do pozic, kter jsou dny spoleenskou normoua kter se vzjemn dopluj.

U konvergence a divergence je jet dleit rozliit dal aspekty.Pedevm oba tyto posuny mohou bt jednostrann (jedna osoba kon-verguje/diverguje, druh svj kd nemn), nebo oboustrann. Zroveje dleit smr konvergence/divergence. V tomto smyslu Giles (1973)na zklad prestie jednotlivch astnk komunikace rozliuje vze-

stupnou a sestupnou konvergenci. Pokud se mluv s ni presti pi-bliuje mluvmu s vy presti, jedn se o vzestupnou konvergenci,je-li tomu naopak, jde o konvergenci sestupnou. Vzestupn divergencenastv tehdy, pokud se vzdaluje mluv s vy presti, sestupn tehdy,pokud sv komunikan rozdly prohlubuje i zdrazuje mluv s pres-ti ni. Specifick pak mohou bt ppady, kdy nastv mezi mluvminesoulad a jeden z nich konverguje, zatmco druh diverguje.

Konvergenci i divergenci jako dva zkladn akomodan jevy se

podailo doloit na etnch pkladech z rznch jazyk, z nich nkte-r si ukeme ne. Nyn se zamysleme nad tm, jakm zpsobem me-me tyto jevy vysvtlit. Giles a dal k tomu pouvaj nkolik sociln


46/79

46

psychologickch teori. Prvn z nich je tzv. teorie pitalivosti podob-nho (Byrne, 1971). Zkladn mylenka tto teorie (alespo z hlediskaakomodan teorie) tkv v tom, e jedinec me zpsobit, aby ho dru-h osoba hodnotila pozitivnji, tm, e zmen svou odlinost od ttoosoby (Giles a kol., 1973: 179). o by mohlo vysvtlovat pedevm

vzestupnou konvergenci, kdy se mluv s nim statusem sna, abybyl vnmn pozitivnji, a tak konverguje k mluvmu s vym statusem.ato teorie nm vak nevysvtluje divergenci, pokud ovem za jedinmon vysvtlen nepovaujeme to, e by osoba, kter komunikandiverguje, chtla bt zmrn vidna v negativnm svtle. Dal vysvt-len pro konvergenci pedkldaj Giles a Powesland (1975), kte tvrd,e krom pitalivosti podobnho me svou roli hrt i snaha o lepporozumn pokud napklad vslovnostn konvergujeme k druh-

mu mluvmu, meme pedpokldat, e nm bude rozumt lpe, nekdy si vslovnostn rozdly zachovme. Dal sociln psychologickouteori, kter pomh vysvtlit dvody akomodace, je teorie kauzlnatribuce (Heider, 1958). Podle tto teorie chpeme a hodnotme cho-vn jin osoby na zklad motiv a zmr, kter tto osob pisu-zujeme (atribuujeme). ento pstup uiten upozoruje na skute-nost, e napklad konvergence nemus bt vdy hodnocena pozitivn(napklad si lze dobe pedstavit, e mluvho, kter k nm bude siln

konvergovat, budeme povaovat za vlezlho) a divergence negativn(napklad moravskho vinae ve vinnm sklpku, kter bude zmrnprohlubovat rysy svho ne, meme hodnotit docela pozitivn).Jinmi slovy, tato teorie umouje jemnj pohled na akomodaci neteorie pitalivosti podobnho akomodaci tak lze chpat jako pro-stedek uritho socilnho vyjednvn.

Celkov vzato meme ci, e akomodaci ovlivuj nsledujcfaktory: a) sociohistorick kontext (nap. kter varieta je povaovna

za prestinj atd.); b) intrapersonln faktory (nap. pociovan identi-ta jedince); c) meziskupinov faktory (nap. vztah jedn sociln skupinyke druh); d) sociopsychologick stavy (aktuln vztah k druhmu, moti-vace atd.); e) cle a zvolen strategie jejich uskuteovn.

V krtkosti se jet pozastavme nad otzkou mry konvergen-ce a divergence. Zabvaj se j napklad Giles se Smithem (1979; vizpodrobnji ne), kte mimo jin ukzali, e pehnan konvergenceme bt (a asto je) hodnocena negativnji ne konvergence slab.

S mrou konvergence zrove souvis i hyperkorektnost. O tomto pojmupojednvaj Howard Giles s Angie Williamsovou (1992) a vymezuj hojako nepovedenou snahu o vzestupnou konvergenci, piem rozliuj


47/79

47

mezi: a) minutm, co je situace, kdy mluv nesprvn identifikujerysy variety, kterou uv druh mluv, a konverguje k nim (pokud bynapklad mluv na zklad analogie uval tvary typu bydlej ve sna-ze mluvit spisovn); b) pestelenm, co je situace, kdy mluv rysyvariety, kterou uv druh mluv, identifikuje sprvn, avak peene

jejich pouit (pkladem by mohla bt vysok mra uvn protetickho/v/ u pejatch slov, nap. vorganizace, volympida, kter rodil mluvobecn etiny obvykle vyslovuj bez protetickho /v/).

Na zvr tohoto oddlu se jet zamysleme nad otzkou vztahuvarian sociolingvistiky a teorie komunikan akomodace. Ve jsmenaznaili, e akomodan teorie vznikla zsti jako reakce na variansociolingvistiku. Akoliv jsou to dnes vzkumn proudy spe para-leln, kter jsou pstovny oddlen (a na nkter vjimky, jako je

napklad ve uveden Wilsonv vzkum), je zajmav je konfronto-vat. Jak uvidme ne na pkladech nkterch vzkum, akomodanteorie zastv primrn percepn pstup nevychz obvykle z pre-ciznch lingvistickch analz nasbranho materilu, ale sv zvryvyvozuje na zklad toho, jak tento materil hodnot posluchai. o jedno mimo jin i tm, e vtina badatel zabvajcch se komunikanakomodac jsou pvodn sociln psychologov. Varian sociolingvis-tika je oproti tomu subdisciplna produkn a a sekundrn vnuje

pozornost percepn strnce zkoum, jak mluv uv jazykov pro-mnn s ohledem na promnn sociln, ale jen v omezen me pi-hl k tomu, jak toto uvn interpretuj samotn mluv. Z hlediskametodologickho akomodan teorie v jednom ohledu nastavuje vari-an sociolingvistice kritick zrcadlo. Varian sociolingvistika totiobvykle nezohleduje akomodaci mluvch. Zamyslme-li se napkladnad Labovovm vzkumem na ostrov Marthas Vineyard, me nsnapadnout, zda nen mon, e uvn jazyka ostrovany bylo pozna-

menno prv akomodanmi jevy, zvlt s ohledem na to, e Labovbyl na ostrov v roli lovka z pevniny. Je tak mon, e hrd ostro-van mohli mt tendenci divergovat nebo e lid, kte chtli ostrovopustit a pro kter byl Labov patrn mluv s prestinjm kdem,mohli k Labovovi konvergovat. Jinmi slovy, ve skutenosti mohlabn mluva na ostrov Marthas Vineyard vypadat ponkud odlin.Je zejm, e akomodan jevy nelze ve variacionistickm vzkumueliminovat zcela. Je vak vhodn pro veden rozhovoru vyuvat pro-

kolen mstn obyvatele.Nyn se podvejme na nkolik vybranch vzkum, kter se v rmciakomodan teorie uskutenily.


48/79

48

4.3 Gilesv vzkum v Bristolu1

Vzkumem, kter v podstat spustil zjem o komunikan akomodaci,byl Gilesv vzkum v Bristolu (Giles, 1973). Jednalo se o experiment,jeho se zastnilo devt student tamn stedn koly. Participanti

absolvovali dva zhruba dvacetiminutov rozhovory, piem prvn roz-hovor vedl Howard Giles, kter se vyjadoval vhradn spisovnou ang-lickou vslovnost (tzv. received pronunciation). Druh rozhovor vedlstudent jin bristolsk stedn koly, kter ml bristolskou vslovnost.Zkladnm pedpokladem tohoto vzkumu bylo, e Giles m v roz-hovorech vy presti, jeliko byl star, vzdlanj a uval socilnvy vslovnost. U studenta se naopak pedpokldalo, e jeho pres-ti bude stejn jako u participant. Rozhovory byly vedeny oddlen

a jejich veden bylo sladno v pedvzkumu. Participantm bylo sd-leno, e se vzkum sna zjistit, jakou roli hraje vk a presti tvrcerozhovoru na hodnocen osobnostnch charakteristik respondenta,nebyli tedy informovni o tom, e se zkoum jazykov chovn. Parti-cipanti dle v dob rozhovoru nevdli, e jsou nahrvni. Poslednchpt minut rozhovoru bylo vnovno tmatu trestu smrti participantimli vyjmenovat bn uvdn dvody pro a proti, na kter si bylischopni vzpomenout, a nsledn mli pedstavit svj vlastn nzor

na vc. Pi nsledn analze se pak pouily pouze prvn ti minutytto sti.Zpsob analzy byl ponkud odlin od obvyklch lingvistickch

popis. Giles uplatnil techniku gestaltovho srovnn, kter v tomtoppad spovala v tom, e nekolen jedinci srovnvali a hodnotili krt-k projevy jednoho lovka ve dvou rznch situacch. Giles ve studiivyuil celkem 36 hodnotitel, z nich 18 patilo k studentm vysokkoly pvodem z Bristolu a 18 studovalo vysokou kolu mimo Bristol,

avak stle ve Walesu. Hodnocen se provdlo dotaznkovou formouprostednictvm dvou osmistupovch kl, kter posuzovaly mru zm-ny v pzvuku a mru zmny v gramatickch charakteristikch projevu.Zjitn vsledky byly pomrn pesvdiv. Jako statisticky signifikant-n se ukzal pociovan posun pzvuku i gramatiky mezi dvma rozho-vory. Giles tedy ukzal, e bristolt mluv v hovoru s nm konvergovalismrem ke spisovn anglitin.

1 Shrnut tohoto a nsledujcho vzkumu je pevzato z lnku Jana Chromho Howard Gilesa teorie komunikan akomodace(Chrom, 2012).


49/79

49

4.4 Kanadsko-anglick vzkum Howarda Gilese a Philipa Smitha

Giles se Smithem (1979) si ve svm vzkumu poloili otzku, zda jedleit, jak siln je konvergence. Vyli z mylenky, e maximln kon-vergence nemus bt vdy publikem vnmna jako nejlep akomodan

strategie. Pedstavili experiment, v nm zkoumali vznamnost rznchkombinac konvergence v obsahu, vslovnosti a tempu ei.

V experimentu bylo pouito osm verz nahrvky principiln stej-n krtk zprvy o vzdlvacm systmu v Ontariu, kterou pro britskposluchae namluvil kanadsk mluv. Na prvn z nahrvek mluvnekonvergoval v dn ze jmenovanch oblast, dal nahrvky ped-stavovaly zbyl mon kombinace konvergence i nekonvergence vezmnnch t rys, piem obsahov konvergence spovala v tom, e

se kanadsk mluv pizpsobil tomu, e Britov nebudou o kanadskmsystmu nic vdt. Britt mluv mli za kol ohodnotit kadou nahrv-ku na pti devtistupovch klch tkajcch se: a) efektivity projevumluvho, b) snahy mluvho akomodovat se k poslucham, c) toho,nakolik by byli ochotni s mluvm po vyslechnut kooperovat, d) toho,nakolik pozitivn pohled ml mluv na posluchae, e) toho, nakolik sejim mluv zdl sympatick.

Vslednm zjitnm bylo, e nejlpe byl mluv hodnocen tehdy,

pokud konvergoval zrove v obsahu a tempu ei, ale pitom nekon-vergoval ve vslovnosti. Konvergence na vech tech rovnch byla hod-nocena he. Jinmi slovy, autorm se podailo ukzat, e mezi mroukonvergence a mrou pitalivosti mluvho nen pm mra. Zro-ve autoi poukazuj na to, e plin konvergence me bt hodnocenavysloven negativn jako poven nebo vtrav a zrove e (do t dobynepli zkouman) divergence nemus bt nutn ve vech ppadechhodnocena negativn.

4.5 Vzkum Nikolase Couplanda v Cardiffu

Jako posledn pklad vzkumu v rmci akomodan teorie se zammena ppadovou studii Nikolase Couplanda z Cardiffu (Coupland, 1984).Coupland zkoumal mru akomodace u zamstnankyn cardiffsk ces-tovn kancele (Sue) k jejm zkaznkm. Na rozdl od standardnho

gilesovskho pstupu vak mru akomodace mil explicitn na zkla-d jazykovch kritri. Konkrtn se zamil na tyi fonologick pro-mnn: a) (h) (reflektujc vypoutn /h/, tj. varianty [h] a ); b) (t mezi


50/79

50

samohlskami) (varianty [t], znl [] a vihov [R]); c) (ng) (spovajcve vypoutn /g/; varianty [n] a []); d) (shluk souhlsek) (relativnkomplikovan promnn, kter reflektovala vypoutn urit sti sou-hlskovho shluku).

Celkov byly pozeny nahrvky 51 zkaznk, kte byli rznho

vku, pohlav a spadali do rznch socilnch td. O nahrvn vd-la pouze Sue, zkaznkm se ve eklo teprve po jejich odchodu a bylipodni o svolen k vyuit nahrvky (Coupland uvd, e nikdo neod-mtl). Skutenost, e by Sue mohla svou e modifikovat s ohledemna ptomnost nahrvacho zazen, Coupland vyeil tm, e z celkempti dn, kdy ji nahrval, nahrvky z prvnch ty dn do analzy neza-adil (bhem ptho dne ji Sue podle vech vodtek komunikovala zcelabez ohledu na ptomnost nahrvacho zazen).

Na zklad podrobnch analz Coupland doel k tomu, e Sue sesvou e pibliuje vem zkaznkm, piem to plat jak pro zkaznkysociln vy (vzestupn konvergence), tak pro zkaznky socilnni (sestupn konvergence).

4.6 vahov otzky

Jak podle vs teorie komunikan akomodace souvis s vvojem jazy-ka? Je mon na jejm zklad napklad predikovat budouc vvojjazykov situace?

V jakch dalch situacch se mete setkat s komunikan komple-mentaritou?

Jak jsou podle vs dvody pro komunikan zachovn? Dovedli byste uvst pklady konvergence nebo divergence z vaeho

okol? Zkuste odhadnout dvody, pro k nim dolo.

Domnvte se, e hyperkorektnost mus bt vdy hodnocena negativ-n? V jakch ppadech to tak bt nemus? V em vidte pednosti a v em naopak nevhody zpsobu, jakm

Giles vyhodnocoval mru akomodace bristolskch mluvch? Pro myslte, e se Sue ve sv ei v Couplandov vzkumu pizpso-

bovala vem zkaznkm?


51/79

51

5. Postoje k jazyku

5.1 vod

Pot, co jsme se strun seznmili s varian sociolingvistikou, tedy s dis-ciplnou zamenou primrn na to, jak se mluv, a s akomodan teori,tj. s pstupem zamenm na to, jak a pro lid, kdy spolu komunikuj,petvej sv kdy, dostvme se nyn k problematice hodnocen jazy-kovho chovn. Nejprve se budeme zabvat tm, co to postoje k jazykuvbec jsou a jak lze k jejich zkoumn pistupovat, pot si pedstavmenkter techniky zkoumn postoj a na zvr si opt ukeme pklady

vzkum, kter se zamovaly na rzn aspekty postoj k jazyku.

5.2 Pohledy na postoje

Definic pojmu postoj existuje velk mnostv, zde uveme alespoobecn vymezen, kter nabzej Eaglyov a Chaikenov (1993). Postojje podle nich psychologick tendence, kter je vyjdena v hodnocen

uritho jevu s uritm stupn pzn i nepzn (Eagly Chaiken,1993: 1). Postoje maj latentn charakter, nen to nco, na co si me-me shnout, a vyvstv otzka, jakm zpsobem je vlastn lze zkoumat,z eho je lze vyvozovat. Dve se rozliovaly dva hlavn pstupy ke zkou-mn postoj mentalistick a behavioristick. Mentalistick pojet ch-pe postoje jako urit mentln stavy, kter nejsou pmo pozorovatel-n, ale urit osoba si je njakm zpsobem uvdomuje a me o nichmluvit. Behavioristick pojet oproti tomu pedpokld, e postoje lze

vyvozovat na zklad chovn v konkrtnch situacch.Otzkou je, do jak mry jsou postoje promnliv. Pedpoklad, e bypostoj byl nco danho a trvalho, se nezd bt pravdpodobn. Jako


52/79

52

mnohem smysluplnj se jev pojmat postoj dynamicky, jako konstruk-ci, kterou si jedinec utv pi interakci s uritm jevem a kter se dalmiinterakcemi petv.

Literatura vnovan postojm k jazyku je nejednotn v otzce, zdaa nakolik jsou postoje strukturovny. Postoje meme chpat jako uni-

laterln (dle nelenn), anebo lenn. Velmi asto se tak rozliujti komponenty i sloky postoj (Katz Stotland, 1959): a) kognitiv

Date post:	26-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	jakub-albert-ferenc
View:	226 times
Download:	0 times

Základy sociolingvistiky

Documents