+ All Categories
Home > Documents > Závěrečná práce Nadané dítě – příručka pro ... · nadání používá i organizace...

Závěrečná práce Nadané dítě – příručka pro ... · nadání používá i organizace...

Date post: 01-Mar-2019
Category:
Upload: dinhnhan
View: 221 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
90
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Nadané dítě – příručka pro rodiče Vypracovala: Mgr. Romana Mašátová Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2017
Transcript

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Nadané dítě –

příručka pro rodiče

Vypracovala: Mgr. Romana Mašátová

Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová

České Budějovice 2017

2

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím

se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou

ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou

v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého

autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále

s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením

zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam

o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním

textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou

Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování

plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 20. listopadu 2017 Mgr. Romana Mašátová

3

Anotace

Mašátová, R. Nadané dítě - příručka pro rodiče. České Budějovice 2017. Jihočeská

univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Oddělení celoživotního

vzdělávání. Vedoucí práce Mgr. Renata Jandová.

Závěrečná práce je zaměřena na problematiku nadaných dětí zejména v 1. třídě

základní školy. Vzhledem k cíli práce není rozdělena na praktickou a teoretickou

část. Na začátku práce je vymezen pojem nadání, charakteristiky nadaných dětí

a způsoby diferenciované výuky. Dále jsou zmíněny organizace podporující nadané

děti a nastíněna problematika dvojí výjimečnosti. Na konci práce je uvedena

případová studie jedné holčičky a některé pomůcky a podklady pro nadané děti

využitelné ve výuce v 1. a 2. třídě ZŠ.

Klíčová slova: nadání, talent, první třída, systém podpory, materiály pro nadané

děti

Abstract

This thesis is focused on the issue of gifted children, especially in the first grade of

elementary school (AmE) / in year 2 of primary school (BrE). Due to the aim of the

thesis, it is not divided into practical and theoretical part. The beginning of the

thesis defines the concept of gifted, characteristics of gifted children and ways of

differentiated teaching. Organizations are also mentioned that support gifted

children and that outline the issue of twice- exceptional children. At the end of the

thesis there is a case study of one girl and some aids and materials for gifted

children that can be used in grades 1 and 2.

Keywords: gifted, talented, second year (BrE)/first grade (AmE), support system,

materials for gifted children

4

Poděkování

Děkuji Mgr. Renatě Jandové za obětavou pomoc, odborné vedení. Také za

poskytnuté rady a informace při zpracování závěrečné práce stejně jako za její čas

během konzultací závěrečné práce.

5

Obsah Prohlášení ............................................................................................................................. 2

Abstract ................................................................................................................................. 3

Obsah ....................................................................................................................................... 5

Úvod ......................................................................................................................................... 7

1 POJEM NADÁNÍ .................................................................................................................... 8

1. 1. Definice nadání a inteligence ....................................................................................... 8

1. 2. Různé pohledy na vysoké nadání................................................................................ 10

2 CHARAKTERISTIKY NADANÝCH DĚTÍ .................................................................................. 17

2. 1. Pozitivní projevy nadaných dětí: ................................................................................ 18

2. 2. Negativní projevy nadaných dětí ............................................................................... 19

2. 3. Mýty o nadaných dětech............................................................................................ 20

2.4. Šest skupin nadaných dětí dle George Bettse a Maureena Neiharta ......................... 22

3 ZPŮSOBY DIFERENCIOVANÉ VÝUKY .................................................................................. 25

3.1. Obohacování – enrichment ......................................................................................... 25

3. 2. Akcelerace- acceleration ............................................................................................ 27

3. 3. Možné způsoby výuky, organizační formy výuky ...................................................... 28

3. 3. 1. Individuální vzdělávání, tzv. „domácí škola, domácí vzdělávání“. ...................... 28

3.3.2. Speciální třída pro nadané v rámci běžné školy ................................................... 30

3. 3. 3. Skupinové a kooperativní vyučování .................................................................. 30

3. 3. 4. Integrace nadaného dítěte do běžné třídy ZŠ .................................................... 32

3. 3. 5. Školy pro mimořádně nadané ............................................................................ 36

4 ORGANIZACE PODPORUJÍCI NADANÉ DĚTI ........................................................................ 38

5. PROBLEMATIKA DVOJÍ VÝJIMEČNOSTI A PODVÝKONNOSTI ........................................... 47

5. 1. Dvojí výjimečnost ....................................................................................................... 47

5. 2. Podvýkonnost ............................................................................................................. 50

6

6. PŘÍPADOVÁ STUDIE .......................................................................................................... 53

7. POMŮCKY A PODKLADY PRO NADANÉ DĚTI V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ A VYUŽITELNÉ

V ZŠ PRO DĚTI V 1. A 2. TŘÍDĚ .............................................................................................. 61

Závěr ....................................................................................................................................... 87

Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 89

7

Úvod

Cílem mé práce bylo vytvořit příručku pro rodiče, kteří mají dítě

předškolního věku nebo dítě, které právě nastoupilo do 1. třídy základní školy a jeví

se jako nadané, případně již bylo takto diagnostikováno. Nadané děti se v populaci

vyskytují, bohužel jim stále není věnována dostatečná pozornost a podpora k rozvoji

jejich nadání. Již samotná diagnostika nadaného dítěte je téma velmi široké, proto

se mu v práci, vzhledem k jejímu cíli a rozsahu, vůbec nevěnuji. Rodiče, kteří se

dozvědí, že jejich dítě je nadané, často tápou, jaké mají jejich děti možnosti, jak je

mohou podporovat. Učitelé mají často celkově málo informací jak s takovými dětmi

pracovat a pokud se jedná o dítě integrované v běžné základní škole, často jim chybí

i znalost pomůcek a podkladů, které by mohli využít pro rychleji pracující žáky

během výuky. Seznam pomůcek a podkladů může být i pro učitele velkou pomocí.

Na začátku své práce se zabývám různými definicemi pojmu nadání a pojmů

souvisejících, charakteristikami a projevy chování nadaných dětí i mýty, které o nich

panují. V další kapitole jsou uvedeny různé způsoby výuky, obohacováním

a akcelerací, déle pak rozdílné organizační formy, stejně jako možná podpora při

integraci v běžné základní škole. Krátce zde uvádím organizace podporující a pečující

o nadané děti. Tento seznam organizací však není a nemůže být vyčerpávající.

Problematika dvojí výjimečnosti je velmi rozsáhlé téma, proto je zde jen ve

stručnosti nastíněna. Tento teoretický základ doplňuje případová studie jedné

holčičky nastupující do první třídy, která byla diagnostikována jako nadaná. Dále

uvádím návrh pomůcek a podkladů, které mohou být využitelné doma i ve škole pro

nadané dítě a to některé již před nástupem do školy a na dále pak na začátku školní

docházky.

Nadané děti si zaslouží pomoc a podporu nejen proto, že mohou v budoucnu

např. přinést významné objevy v mnoha oblastech a obohatit celou společnost, ale

třeba jen proto, aby mohly ve své jinakosti prožívat šťastný a spokojený život.

Nadané dítě nerovná se dítě bez nutnosti podpory, pomoci, dítě bezproblémové.

8

1 POJEM NADÁNÍ

1. 1. Definice nadání a inteligence

Definice nadání není vůbec jednoduchá záležitost. Neexistuje totiž jednotná

definice a ani odborníci se neshodnou na tom, co nadání zahrnuje, jak se projevuje,

jaké složky do něj lze zahrnout a jak ho identifikovat. Mluvíme o nadaných dětech,

mimořádně nadaných dětech a o nadaných dospělých. I zde lze hledat rozdíly. Další

problém nastává v definici inteligence, případně v jejím dalším označování – vysoká,

velmi vysoká, mimořádná apod. Různí autoři a odborníci k ní přistupují rozdílně.

Pokusím se zde uvést alespoň základní definice a pohledy na nadání a inteligenci.

Ve své práci nerozlišuji dále pojem nadané a mimořádně nadané dítě. Používám

pojem nadané s vědomím toho, že mimořádně nadané dítě může mít a často má

ještě další charakteristiky a potřebuji i ještě i jinou podporu než jen přímo vyplývající

z nadání.

Psychologický slovník uvádí následující definice. „Nadání: soubor vloh jako

předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností; nejčastěji používáno ve spojení

s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné či duševní.“ (Hart,

1994, str. 116). S pojmem inteligence je to ještě složitější. Až do 19. století byl

pojem inteligence vztahován pouze k myšlenkové činnosti člověka a chápán jako

„schopnost učit se ze zkušenosti, schopnost přizpůsobit se, řešit nové problémy,

orientovat se v nových situacích na základě určování podstatných souvislostí

a vztahů.“ (Hart, 1994, str. 80) Pojem inteligence se dále zpřesňoval např. rozlišením

na verbální a neverbální, fluidní a krystalickou, divergentním a konvergentním

myšlením. H. Gardner rozlišoval sedm druhů inteligence. (Hart, 1994, str. 80).

IQ – kvocient inteligenční je definován jako „číselní vyjádření úrovně

inteligence poměrem mentálního věku dosaženého v testu k věku kalendářnímu,

násobeno stem.“ (in Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 13) Původcem této definice je

W. Stern. Nejčastější škála dělení je potom následující: Průměrná inteligence IQ 90-

109, podprůměrná 80-89, nadprůměrná 110-130, vysoká 130. Pod 89 se jedná

o mentální retardaci různého stupně. Hranici IQ nad 130 jako hranici výrazného

9

nadání používá i organizace Mensa, která testuje IQ a také sdružuje jedince

s vysokým intelektem. Případně lze dělit stupnici dle S. M. Nordby

Bystrý jedinec – IQ 115-129

Nadaný jedinec – IQ 130-144

Vysoce nadaný jedinec IQ 145- 159

Výjimečně nadaný jedinec IQ 160-174

Velmi vysoce nadaný jedinec IQ nad 175

(in Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 13)

V různých státech světa se také používají různé testy inteligence. Např. v USA

Stanford – Binet a Weschler testy. V České republice se pro děti nejčastěji používá

WISC III.

Nadané děti také nelze jednoduše shrnout a definovat jako jednu

homogenní skupinu. Už proto, že lze velmi těžce definovat nadání, lze ještě hůře

definovat nadané/ mimořádně, vysoce/ dítě. Projevy nadání jsou různé, někdy velmi

těžce identifikovatelné, jindy skryté za jinou poruchu jako dyslexie, dysortografie,

ADHD, ale i DMO – tzv. dvojí výjimečnost.

Z historie zkoumání nadaných dětí.

Jeden z nejznámějších a nejdéledobějším výzkumem mimořádně nadaných

dětí se zabýval L. N. Terman. Mimořádně nadané děti byly vybrány na základě IQ

přesahující 140 bodů. Výzkum začal v r. 1921 v USA, kdy vybral 700 dívek a přes 800

chlapců ve věku 11 let. Druhé sledování proběhlo v r. 1928, kdy zjistil, že většina

dětí vynikala jak myšlenkovou úrovní, tak společenskými úspěchy, mnohé přeskočily

některý ze školních ročníků, většina stála v čele studentských spolků a výzkumu.

Nepotvrdil se tedy předsudek o churavém, nešťastném geniovi. Dalším šetřením

v r. 1940 zjistil, že více než 2/3 mužů i žen absolvovalo univerzitu. V r. 1959, kdy

šetření již prováděl spolupracovník R. R. Sears, se zjistilo, že lidé ve sledovaném

10

vzorku jsou zdravější, vzdělanější, lépe řeší problémy, rychleji postupovali

v zaměstnání. Zajímavé bylo, že ve stovce těch, co se umístili profesně nejhůře, se

objevili i kriminálníci, alkoholici, lidé žijící potulným životem. Ukázalo se tedy, že

životní úspěch a spokojenost není vázáno pouze na vysoké IQ, ale také na rodinné

výchově a dalších okolnostech. (Hartl, 1994, str. 35-36)

1. 2. Různé pohledy na vysoké nadání

Model založený na schopnostech

„Vychází z domněnky, že duševní (intelektuální) schopnosti lze zjistit už

v časném věku a že se v průběhu života podstatně nemění“ (Monks, 2002, str. 15).

Nejznámějším zástupcem je L.R. Terman, který prováděl dlouhodobý výzkum od

počátku 20. Stolení. Tento výzkum jsem zmínila na začátku této kapitoly, jako vhled

do historie. V USA je často používána tzv. Marlandova definice, která také staví na

reálných potenciálních schopnostech jedince, které mu umožňují vysoké výkony

v různých oblastech (intelektuální, umělecké, kreativní). (Monks, 2002, str. 16)

V tomto modelu nadání se však neberou v úvahu další faktory, jako je motivace

a sociální prostředí.

Model založený na kognitivních složkách

Tyto modely se zaměřují na procesy zpracování informací. Zajímavá je

„cesta“ nikoliv jen konečný výsledek. (Monks, 2002, str. 17). Jde zde o způsob

přijímání a zpracování informací, kterým se odlišují nadané děti od průměrně

nadaných. Problém často nastává v tom, že malé děti nedokáží svoji cestu uvažování

blíže popsat. Někdy používají na dotaz, jak k danému výsledku došly (a to nejen

matematickému), že „to prostě ví“ nebo „to vidí“.

Model orientovaný na výkon

Tento model se zabývá nejen vlohami k mimořádným výkonům, ale také

realizací vloh. (Monks, 2002, str. 18). Zaměřují se na to, co způsobí, že se u někoho

11

vlohy správně rozvinou a u jiného nikoliv. Do hry zde vstupuje několik proměnných,

zejména sociální prostředí jedince a důležitost vzdělání v dané kultuře. Děti z méně

podnětného prostředí jsou pak velmi znevýhodněny a mají minimální šanci své

vysoké nadání projevit nebo se dokonce může projevovat negativním způsobem.

Zde narážíme i na problematiku včasného odhalení jedince a jeho podpory nejen

v rodině, ale i v dalších vzdělávacích institucích jako je mateřská škola a následně

základní škola.

Sociokulturně orientovaný model

Tento model vychází z toho, že vysoké nadání se může realizovat jen za

vhodného spolupůsobení faktorů individuálních a sociálních (Monks, 2002, str. 18)

Mezi faktory zde patří i celková vzdělávací politika a hospodářské předpoklady dané

země, daného státu.

Jde zde zejména o to, jaká péče se věnuje skupině průměrných a podprůměrných

žáků a jaká péče a pozornost žákům nadaným a vysoce nadaným. Někteří rodiče

dětí, které projevují nadání již před vstupem do mateřské školy, případně jsou

akcelerovaní v některé složce, jako je zájem o písmena, čtení, psaní, matematické

schopnosti, své děti záměrně nepodporují, protože se bojí, že se „ve škole budou

nudit“, že „co pak budou ve škole dělat“ apod. Bohužel často ani učitelky

mateřských škol neumí s těmito dětmi pracovat a snaží se je „dostat do průměru“.

V České republice se stále větší pozornost věnuje dětem, které mají např. specifické

poruchy učení. Bohužel nadaným a mimořádně nadaným se pozornosti věnuje stále

ještě velmi málo, byť se i v tomto směru začíná nadaným dětem postupně dostávat

podpory. Bohužel se stále setkáváme s názory, že nadané děti na dané škole přece

vůbec nejsou. Což je velmi nepravděpodobné, když se jedná o školu se 100 a více

žáky. Dále názor, že nadané dítě, když už se vyskytne, nepotřebuje žádnou zvláštní

péči, že může „pomáhat paní učitelce“, že „se přizpůsobí“, že „si to sedne“ apod.

A to zde lze ještě hovořit o dětech s tzv. dvojí výjimečností (kombinace vysokého

nadání a např. ADHD nebo SPU), se kterými si školky a školy často nevědí rady

vůbec. Naše společnost se za poslední desetiletí naučila vnímat a podporovat lidi

12

zdravotně či mentálně hendikepované, se zdravotními problémy, se specifickými

poruchami učení, znevýhodněného sociokulturního prostředí. Posun v myšlení lidí

i praktické pomoci a podpoře je velký a to je dobře. Bohužel děti nadané

a mimořádně nadané jsou pro společnost stále těmi, kteří pomoc nepotřebují. Což

je jeden z mýtů přetrvávající ve společnosti.

Vícefaktorový model

Jedním z těchto modelů je koncepce J. Renzulliho. Jeho model nadání se

skládá ze tří základních složek, které na sebe vzájemně působí a které jsou

v harmonii. Zaujetí pro úkol (motivace), nadprůměrnou schopnost a tvořivost.

K motivaci patří i charakterová odolnost, vytrvalost a pracovitost, stejně jako

sebevědomí a víra ve schopnost dokončit daný úkol. Nadprůměrnou schopností

rozumí jak obecné schopnosti, tak schopnosti specifické, což je aplikace právě té

obecné. Tvořivost je charakterizována originalitou myšlení, tvůrčí vynalézavostí

a schopností opustit zaběhané způsoby myšlení a konvence. (Sejvalová, 2004,

str. 12)

Obrázek č. 1– schéma Renzulliniho koncepce nadání

Portešová Š., Nadání ve světě současné psychologie, Renzulliho tříkomponentový model [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné z: http://www.nadanedeti.cz/pro-rodice-nadani-a-psychologie)

Tento základní model dále rozšířil F. J.Monks, který přidal tři oblasti sociálních

vztahů – rodina, škola, přátelé. Původní pojem nadprůměrné schopnosti nahradil

vysoká intelektuální schopnost, což znamená, že IQ dané osoby je vysoce

nadprůměrné. Tuto hranici nelze přesně vymezit, ale obvykle se při diagnostice

13

vychází z hodnoty IQ nad 130. Do motivace dle něj patří několik dílčích složek jako je

práce na nějakém úkolu s potěšením, dítě se cítí přímo přitahováno danou věci,

daným problémem (citová), stanovení si cílů a plánování (kognitivní složka), ale také

překonávání překážek, vytrvalost a podstoupení i určitého rizika. Tvořivost byla

charakterizována výše. (Monks, 2002, str. 23) Vysoké nadání lze poznat, podporovat

a rozvinout tam, kde se nějakým způsobem manifestuje. K podpoře a rozvoji je však

potřeba také vhodného sociálního prostředí. Děti, které projevují zájem o učení, by

rodiče měli podporovat a nikoliv jim bránit. Samozřejmě nemluvím o situaci, kdy se

rodiče „snaží dítě naučit“ cokoliv sami jen proto, aby měli „chytré dítě, které je

napřed“. Pokud dítě samo nedozraje k dané situaci, může toto napáchat opravdu

více školy než užitku. (Monks, 2002, str. 23, Sejvalová, 2004 str. 12)

Obrázek č. 1 – Vícefaktorový model vysokého nadání dle J. Monkse (zdroj Monks,

2002, str.23)

Sternbergův triarchický model inteligence

Autorem je R. Sternberg, který kritizuje zejména objektivitu měřené

konvenčními inteligenčními testy, protože ty dle něj měří pouze jednu z více složek

inteligence. Sternberg definoval 3 typy nadání, přičemž inteligenci vnímá jako

„schopnost učit se ze zkušeností, dobře uvažovat, pamatovat si podstatné informace

14

a dobře zvládat požadavky každodenního života“. (in Sejvalová, 2004, str. 14)

Intelektové nadání je dle něj potřeba vnímat v širším kontextu. Druhy intelektového

nadání dělí takto: „1. Inteligence je schopnost uspět v životě na základě osobních

standardů jednotlivce v jeho sociokulturním kontextu. 2. Schopnost jedince

dosáhnout úspěchu stojí na schopnosti vyzdvihnout své silné stránky a kompenzovat

nedostatky. 3. Člověk je úspěšně inteligentní, pokud se dokáže přizpůsobit, utvářet

a vybírat vhodné prostředí. 4. Úspěchu je dosaženo vyvážeností mezi analytickými,

syntetickými a praktickými schopnostmi.“ (Sejvalová, 2004, str. 47)

Tři typy intelektového nadání jsou: analytické – schopnost rozebrat problém

a porozumět jeho části, analytické schopnosti, porozumění textu atd. Syntetické

nadání – schopnost pochopení problému, intuice, kreativita. Praktické nadání –

aplikace analytického a syntetického nadání do praxe. (Sejvalová, 2004, str. 14 a str.

48-49)

Diferenciovaný model nadání a talentu dle F. Gagného

Zde opět narážíme na problematiku definice talent – nadání a jejich

vzájemný vztah. Nadání je obvykle chápáno v širších souvislostech, případně jako

mimořádný projev v rovině intelektové. Zatímco talent je chápán úžeji a to zejména

jako něco ne-intelektového -tj. talent hudební, výtvarný, technický či sportovní.

F. Gagné ale chápe nadání jako přirozenou schopnost či vlohu, kdy jedinec (dítě či

dospělí zkoušející danou věc prvně) přirozeně a snadně zvládá určité chování, které

není výsledkem tréninku. Naproti tomu talent popisuje jako o rozvinuté schopnosti,

získané dovednosti. (Sejvalová, 2004, str. 15). Dále klade velký důraz na rozvíjení

tvořivosti, hledání nových řešení a souvislostí a vyhledávání problémů namísto

mechanického řešení předložených úloh.

Mnohočetná inteligence dle Howarda Gardnera

H. Gardner navrhl systém mnohočetné inteligence již v r. 1983.

Argumentoval tím, že lidská inteligence není jednotná, ale naopak mnohočetná a že

každý jedinec má inteligence určitého druhu, byť v různém rozsahu a že jednotlivé

15

složky inteligence nemusí být na sobě závislé. Nejprve definoval 7 základních druhů

inteligence, po deseti letech k nim přidává ještě osmou- přírodní. Dnes hovoří

o další, tzv. duchovní neboli existenciální inteligenci, která však není ještě

rozpracována.

1. Jazyková / lingvistická inteligence – citlivost na význam slov, přesné vyjadřování.

Lidé s rozvinutou jazykovou inteligencí rádi čtou, píší např. povídky, básně, příběhy.

Mají cit pro vyprávění vtipů, příběhů, používají barvitý popis a velkou fantazii. Lépe

se učí cizí jazyky, mají v nich přesnější vyjadřování.

2. Logicko – matematická inteligence – logické přístupy k řešení problémů,

abstraktní a logické myšlení, orientace v obrazcích, logických řadách

a doplňovačkách. Matematická inteligence se projevuje ve schopnosti provádět

i složité početní operace z hlavy. Lidé s vysokou logickou inteligenci rádi hrají např.

strategické a logické hry, hledají souvislosti mezi předměty, jsou schopni počítání

a početních činností z hlavy. Hledají však i odpovědi na složité otázky „Kde končí

vesmír nebo Kdy začal čas apod.“.

3. Prostorová inteligence – je zaměřena na vnímání prostoru a vizuální stránky okolí.

Lidé s tímto typem inteligence rádi tvoří a to jak prostorové tak plošné výtvory.

Často mají velkou schopnost pamatovat si přesné podoby věci a lidí i bez další

vizuální opory. Vyžívají se v tvorbě a studiu map, plánů, schémat. Častější je u nich

denní snění.

4. Hudební inteligence se projevuje citlivostí na zvuky, melodie, rytmu, tónů. Jedinci

dobře zvládají intonaci, rytmus, melodii i jednotlivé tóny. Jsou schopni je rozeznat

i sami interpretovat. Jsou schopni nejen naučit se hrát na hudební nástroj a dobře

zpívat, ale také improvizovat. Často si zpívají pro sebe, učivo si převádějí do hudby

a při práci používají zvukovou kulisu.

5. Tělesně pohybová inteligence je schopnost používat tělo k sebevyjádření

a manuální zručnosti. Lidé s pohybovou inteligencí jsou úspěšní ve sportu, v tanci,

v manuálních úkolech. Dobře napodobují pohyby a mimiku jiných lidí. Je pro ně však

16

těžké někdy svoji pohyblivost ovládat, což se projeví tím, že potřebují být neustále

v pohybu.

6. Interpersonální inteligence je zaměřena na ostatní lidi. Jedinci jsou schopni velké

empatie, porozumění druhým lidem, jejich náladám, temperamentu i motivaci. Pro

lidi s vysokou interpersonální inteligencí jsou zajímavé společenské aktivity, diskuse,

týmová práce, péče o jiné. Často mají velké množství přátel či kamarádů a také

zájmových aktivit.

7. Intrapersonální inteligence je schopnost porozumět sobě samému, svým pocitům

a motivům a využít je k řízení vlastního chování. Jedinci se projevují silnou

nezávislostí, samostatností a raději vyhledávají samotu.

8. Přírodní inteligence. Tato inteligence se projevuje schopností poznávat a třídit

přírodní objekty – rostliny, zvířata, nerosty apod. Zajímá je vše, co se týká přírody,

tj. i přírodní jevy.

(čerpáno a zpracováno z H. Gardner, 1999)

17

2 CHARAKTERISTIKY NADANÝCH DĚTÍ

Než se začneme zaobírat charakteristikami nadaných dětí, musíme si

uvědomit, že tato skupina není homogenní. Možná je ještě více různorodá, než

běžná skupina např. školní třída. Nadané děti se mohou projevovat v určitých

složkách podobně, v jiných však natolik rozdílně, že jen těžko můžeme k nadaným

dětem přistupovat podle jednotného klíče. Osobnost každého jedince je složena

z mnoha složek a to platí i u nadaných dětí. Každé je charakterizované nejen svým

nadáním, ale také např. charakterem, temperamentem, zájmy, volními vlastnostmi,

city apod. Také druh nadání a jeho projevy se mohou velmi lišit. Přesto odborníci

vytvořili jakýsi seznam (check list) charakteristik, nejčastějších projevů, nadaných

a vysoce nadaných dětí. Navíc projevy nadání jsou v pozitivním i negativním ohledu.

Někdy je sporné, který znak, která charakteristika je vlastně pozitivní a která

negativní. Zde vstupuje do hry také očekávání okolí a samotné prostředí. To, co se

může v rodině jevit jako pozitivní charakteristika a být ceněno a podporováno, se

v kolektivu dětí nebo ve školní třídě může setkat s nesouhlasem a vyvolávat

problémy. Kombinací projevů navíc vzniká nepřeberné množství znaků

a charakteristik daného dítě. Musíme však připomenout, že žádný seznam nemůže

být úplný a vyčerpávající. Stejně jako skutečnost, že dítě vykazuje následující znaky

neznamená, že se určitě jedná o dítě nadané nebo vysoce nadané.

Nadané děti lze rozdělit také na tzv. badatele a řešitele. První skupina dětí se

pokouší v zadaném úkolu hledat hlubší souvislosti, prozkoumat úkol do hloubky,

často potřebuje hodně času k řešení, je pro ně těžké úkol opustit. Někdy nejsou

schopni vyřešit i jednoduchý úkol právě proto, že jim připadá příliš snadný. Řešitelé

tento problém obvykle nemají, na úkolu pracují bez zbytečného odkladu a patří

mezi rychlé žáky.

Výčet charakteristik dětí může být určitým vodítkem v diagnostice.

18

2. 1. Pozitivní projevy nadaných dětí:

Extrémní vyspělost v kterékoliv oblasti učení a výkonu.

Široká slovní zásoba a vyspělý verbální projev na svůj věk.

Neskutečná paměť.

Některé věci se naučí velmi rychle a bez pomoci druhých.

Naučí se číst a používat matematické operace ještě před nástupem do školy. Často

vlastními metodami, které se nepoužívají na základní škole.

Zvládají složitější myšlenkové operace než vrstevníci.

Vidí jasně vztahy příčiny a následku.

Dávají přednost komplexním a náročným úkolům.

Vidí vzorce, vztahy a souvislosti, které jiní nevidí.

Přichází s „lepšími způsoby“ řešení věcí a navrhují je ostatním.

Jsou schopné přenášet své vědomosti do nových situací a řešení problémů.

Kladou nekonečné otázky.

Jsou dychtivé po učení.

Jsou nadšenými pozorovateli.

Mají mnoho nebo neobvyklé zájmy, sbírky, koníčky.

Mají častěji intelektuální zájmy, v kterých jdou do velké hloubky a šíře.

Dříve se zajímají o globální problémy, smysl života.

Raději pracují nezávisle, samostatně.

Jsou velmi horlivé, dokáží jít za svým cílem.

Mají velkou míru energie.

19

Mají cit pro krásno, lidské pocity, emoce.

Mají zvýšený cit pro morálku, smysl pro spravedlnost, dodržování pravidel.

Mají sofistikovaný nebo zvláštní smysl pro humor.

Vykazují asynchronní vývoj. V jedné oblasti jsou velmi napřed, zatímco v jiné mohou

zaostávat i za svými vrstevníky.

Rády se ujímají vedení.

V raném věku vykazují zrychlený psychomotorický vývoj.

Pochopení trvání objektu a rozeznávání souvislostí přichází vývojově dříve.

(Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 18, Freemann, 2009, str. 11)

2. 2. Negativní projevy nadaných dětí

Odmítají práci nebo pracují nedbale.

Kladou mnoho nebo choulostivé otázky.

Jsou panovační vůči spolužákům i/nebo učitelům.

Odmítají se podřídit.

Odmítají spolupráci a kooperativní učení.

Sní v průběhu dne.

Ruší spolužáky při práci.

Nejsou spokojeni s tempem práce ve třídě, nevhodně reagují.

Jsou impulzivní.

Jsou netolerantní k druhým, nechápou, že někomu nejde určitá činnost tak rychle

a dobře jako jim samotným.

Nepřiměřeně reagují na kritiku, buď agresí, nebo pláčem.

20

Přehnaný perfekcionalismus vůči sobě i druhým.

Přílišné ulpívání na úkolu, neschopnost opustit (dle nich) nedostatečně

prozkoumanou úlohu.

Problém se sebevědomím – buď si zvyknou, že mnoha věcí dosáhnou bez snahy

a jsou nejlepší nebo naopak vnímají rozdíl mezi sebou a vrstevníky, což vede

k podceňování

Výrazně sebekritičtí.

Emocionálně nestabilní.

(Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 18, Freemann, 2009, str. 11)

2. 3. Mýty o nadaných dětech

O nadaných dětech panuje nejen mezi laickou veřejností mnoho pověr

a mýtů. To může ovlivňovat i pohled rodičů, kteří své dítě často nedokáží jako

nadané identifikovat. Bohužel se tyto mýty stále často objevují i mezi pedagogy.

Uvádím zde některé z mýtů a předsudků, jak je uvádí Havigerová, Křováčová

a Laznibatová (cit. z Blažková, Budínová a kol, 2017, str. 7) a přidávám další běžné

názory převládající ve společnosti.

Nadaní dostali vše bez námahy, jde jim vše samo od sebe.

Nadaní se dokážou uplatnit sami, bez pomoci a podpory okolí.

Jsou od přírody samotáři, kteří nepotřebují ostatní, vystačí si sami.

Jsou sociálně nepřizpůsobiví.

Nadané děti jsou pyšné.

Dokáží své schopnosti a nadání bez problémů projevit.

Musí být stejně dobří ve všech oblastech, ve všech předmětech.

21

Jsou zároveň dobří ve sportu a v ostatních oblastech.

Nadaní jsou fyzicky méně schopní, neduživí, neradi sportují.

Jsou na první pohled poznatelní – hubení s brýlemi a zvláštním introvertním

chováním.

Musí být zodpovědnější než vrstevníci a zodpovídat i za ně.

Pouze nadaní rodiče mohou mít nadané děti.

Nadání je vždy pouze vrozené, vliv prostředí na jeho rozvoj není důležité.

Nadané děti jsou výsledkem ambiciózních rodičů.

Nadaní jsou velmi schopní a úspěšní v praktickém životě.

Nadaní nejsou schopní fungovat v běžném praktickém životě.

Z nadaných dětí se stávají vždy géniové.

Nadaní nemají žádné problémy.

Jsou poslušní a „umějí se slušně chovat“.

Jsou oblíbení u učitelů.

Rodiče s nimi nemají žádnou práci.

Je jen radost mít nadané dítě, protože s ním nejsou žádné problémy.

Učitelé / rodiče dokáží sami identifikovat nadané dítě.

Nadané děti musí být hodnoceny přísněji než ostatní žáci.

Nadaní chodí do školy rádi, rádi se učí.

Bez problémů plní všechny zadané úlohy. Pracují rychle a pečlivě.

Soustřeďování nadaných dětí do speciálních tříd nebo škol vede k elitářství.

22

Jen v běžné třídě získá nadané dítě cit pro sociální rozdíly a naučí se chápat

a pomáhat druhým.

Není vhodné dávat nadaným dětem ve vyučování zvláštní úkoly a to z různých

důvodů. Aby se dítě necítilo „jiné“, aby ho tak nevnímali spolužáci, protože se přece

rozvíjí ve volném čase.

Nadané dítě se má rozvíjet především mimo školu, je to záležitost rodičů. Ve škole

nemá vybočovat.

(Landau, 2007, str. 62-63, Blažková, Budínová a kol, 2017, str. 7)

2.4. Šest skupin nadaných dětí dle George Bettse a

Maureena Neiharta

Jak jsem již uvedla, nadané děti nelze považovat za homogenní skupinu.

Velké rozdíly jsou nejen v oblasti nadání, ale i v osobnostních charakteristikách

a projevech. George Betts a Maureen Neihart zavedli šest profilů nadaných děti. (cit

z Stehlíková, 2016, str. 68-73). Každé dítě se vyvíjí a tak může postupem času

přecházet z jedné skupiny do druhé, stejně tak obvykle nelze nadaného jedince

zařadit jen do jedné skupiny, protože i ty se vzájemně prolínají. Tyto charakteristiky

nám však mohou pomoci nejen nadané dítě odhalit, ale zejména mu pomoci.

1. Úspěšné děti

Bývají vytipovány učiteli, případně testy IQ. Ve škole jsou velmi výkonné,

neriskují, přijímají pravidla, jsou perfekcionisté, vyhledávají uznání učitelů. Jsou

úzkostné, sebekritické, cítí vinu z neúspěchů, přebírají zodpovědnost za ostatní,

skrývají své pocity. Mezi učiteli, rodiči i spolužáky jsou oblíbení.

Co potřebují od rodičů i ve škole: pocit jistoty a bezpečí, podpora

samostatnosti, přizpůsobit jim tempo vzdělávání, možnost pracovat se staršími

dětmi, větší autonomii, nechat je volit a vybírat, podpořit v riskování, nechat jim čas

na koníčky.

23

2. Autonomní děti

Mají dobré známky a podávají dobré výkony, identifikováni testy IQ

a psychologickou diagnostikou. Ve škole jsou samostatné, vytrvalé, kreativní. Umí

riskovat a bránit své přesvědčení. Jsou dychtivé po vědění s vnitřní motivací,

dobrým sebevědomím, umí přijímat neúspěch. Okolím jsou vnímáni pozitivně,

obdivovaní pro své schopnosti, přijímáni vrstevníky i dospělými.

Co potřebují od rodičů i ve škole: znát názor ostatních na svojí práci,

potřebují přiměřené výzvy a příležitosti, příliš je neomezovat, kamarádit se všemi

věkovými skupinami, dělat věci v rodině společně. Ve škole potřebují zrychlení

a obohacení učiva, jít více do hloubky, vyvarovat se rutiny.

3. Diskrétní děti (skrývači svých schopností)

Rozpoznány bývají rodiči nebo blízkým okolím, dále pak testy IQ a testy

osobnosti. Odmítají své nadání a odolávají výzvám, chtějí se hlavně zařadit do

kolektivu. Mají pocity viny, nízké sebevědomí, cítí se nejisté sami sebou

a s nedostatkem sebelásky. Okolím jsou vnímány jako úspěšné průměrně, spíše

ostýchavé, málo odolné a přecitlivělé.

Co potřebují od rodičů a ve škole: pracovat na sebepřijetí a sebevědomí, mít

možnost setkávat se s ostatními nadanými dětmi, podporovat nadání, přijmout

jejich zranitelnost a tichost. Ve škole jim dát dostatečnou podporu a nastínit

možnosti i budoucího studia, ukázat jim příklady úspěšných citlivých a tichých lidí.

4. Defenzivní odpadlíci

Zde bývá problém s identifikací, protože je nesoulad mezi inteligencí

a školními výsledky. Často vynikají v mimoškolních aktivitách, identifikace bývá i na

základě testu kreativity. Jsou velmi kreativní, ale častěji vyrušují, narušují atmosféru,

nedodělávají věci, působí průměrně až podprůměrně. Projevují se vztekem,

naštvaností, opozicí. Mají přitom nízké sebevědomí až deprese, cítí se vyčerpaní

24

a unavení. Dospělým často vadí, jsou jim nepříjemní, vrstevníci je nepřijímají nebo

jako negativní vzory vzdoru, častěji jsou ale odmítáni až vysmíváni.

Co potřebují od rodičů a školy: podpořit ve chvílích vzteku, brát vážně emoce

a pracovat s nimi, dodat správnou sebedůvěru. Z pohledu školy pak psychologickou

diagnostiku, učit prezentační a komunikační dovednosti, individuální přístup

a obohacení výuky.

5. Provokatéři (kreativní rebelové)

Identifikace na základě žádosti rodičů nebo učitelů, pomocí rozhovorů

a výkonů častěji v mimoškolních aktivitách. Projevují se kreativitou, bojem za svá

přesvědčení, neumí se moc ovládat, mívají výkyvy nálad a působí až neuroticky.

Často opravují učitele a nesnášejí pravidla. Jejich pracovní návyky jsou špatné. Ale

jsou přímí, čestní a upřímní, což však často použijí v nevhodném sociálním kontextu.

Druzí je vnímají jako rebely, bojovníky za svou pravdu, neposlušné a nerespektující

pravidla, mající problém s disciplínou.

Co potřebují od rodičů a školy: naučit se ohleduplnému chování,

sebeovládání a sebeuvědomování. Od rodiny potřebují zejména vést k adekvátnímu

chování, přijetí a pochopení, rozvoji koníčků a zálib, podpořit navzdory škole,

společné aktivity. Od školy pak určitou toleranci, rozvíjet jejich sociální dovednosti,

udělat úmluvu o chování, posílit správně sebevědomí, jednat s nimi na rovinu.

6. Děti s dvojí výjimečností (nadané děti s hendikepem fyzickým, mentálním,

poruchou učení)

Tomuto tématu se věnuji v samostatné 5. kapitole Dvojí výjimečnost

a podvýkonnost.

(in, Stehlíková, 2016, str. 68-73)

25

3 ZPŮSOBY DIFERENCIOVANÉ VÝUKY

Dítě, které je nadané nebo mimořádně nadané potřebuje ke svému rozvoji

podporu ve vzdělávání. Samozřejmě zde největší úlohu hraje rodina. Nejpozději

s povinnou školní docházkou však před rodiči nastává otázka: Na jakou školu máme

dítě umístit? Jak ho máme dále podporovat? K odhalení nadání však také může dojít

až na základní škole, pokud vývoj dítěte byl dosud považován za přiměřený,

případně pouze akcelerovaný nebo nebyl rodinou ani žádným předškolním

zařízením odhalen. Každý stát přistupuje k podpoře nadaných dětí jinak. Nebudu

zde provádět srovnání jednotlivých států a jejich přístupů. Pravda je, že z některých

bychom si v České republice mohli vzít příklad, abychom zdlouhavě a někdy

neúčinně nehledali jen „vlastní cesty“. Je nutné předeslat, že každá cesta, každý

způsob s sebou přináší jak pozitiva, tak negativa. A to z pohledu nadaného žáka,

rodiny i celé společnosti.

Zajímavé je však srovnání „západního pohledu“, (Evropa, USA) který

předpokládá, že jen některé děti jsou nadané, při identifikaci nadaných je potřeba

mít dostatečně validní testy a vybrat ty jedince, kteří dosahují nejlepších výsledků.

Naproti tomu „východní pohled“- Japonsko, Čína - vnímá téměř všechny děti jako

nadané a záleží především na prostředí a pilné práci každého dítěte. ( Freemann,

2009, str. 18)

Existují dva základní modely při práci s nadanými dětmi. 1. Obohacování

(enrichment) a 2. Akcelerace ( acceleration)

3.1. Obohacování – enrichment

Obohacování je možné na několika úrovních. Základní úroveň je přímo

během vyučovací hodiny, kde je integrováno nadané dítě. Dítě zůstává ve svém

ročníku, ve své kmenové třídě. Při obohacování jde se o rozšíření a/nebo

prohloubení probíraného učiva, rozvoj myšlení, schopnosti řešit problematické

úlohy, podněcování samostatné práce, tvořivého myšlení a originality. (Fořtík,

26

Fořtíková, 2015, str. 46) Zde může jedinec více uplatnit své hluboké a často

netypické zájmy a znalosti. Ve třídě je tato metoda náročná pro vyučujícího, který

musí připravit materiály, naučit děti samostatně pracovat, vhodně začlenit tuto

možnost obohacování do výuky. Výhodou je, že nadané dítě zůstává ve své třídě

a v předmětech, kde nedosahuje mimořádného nadání, pracuje s ostatními, ale

v oblasti mimořádného nadání může rozvíjet své nadání. Dalším problémem

u menších dětí může být jejich malá schopnost samostatné práce a nutnost častější

zpětné vazby od vyučujícího. Pro mnoho nadaných je právě možnost komunikace

s dospělým, s učitelem, lektorem nebo mentorem základní potřebou. O materiální

stránku jim jde až v druhé řadě. Extra materiály je třeba zakoupit nebo kopírovat

apod. což je finančně a někdy i prakticky náročné. Tyto materiály buď mohou být

k dispozici např. přímo v učebně, nebo ve školní knihovně. Mnoho učitelů využívá

obohacování i ve třídách, kde nemají identifikované dítě s nadáním. Často jsou tyto

materiály využívány a nazývány „pro rychlíky“. Toto může mít pozitivní vliv i ve třídě

s nadaným žákem, protože i ostatní děti mohou řešit další úkoly, úlohy a nadaný žák

není vnímán jako něco jiného, výjimečného.

O obohacování učiva ve větším rozsahu jde například i v případě víceletých

gymnázií nebo specializovaných matematických a jazykových školách. Tyto školy

mají učivo obohacené pro všechny své žáky, kde se předpokládám, že ti mají nadání

např. pro jazyky nebo pro matematiku, případně vícefaktorové. Zde by měli žáci mít

možnost rozvíjet své nadání v podnětném prostředí, které je primárně určené pro

děti s vyšším nadáním, vyšším IQ a motivací ke studiu. Bohužel v současné době

odchází na víceletá gymnázia a jazykové školy i děti, které vyššího nadání

a výraznějších schopností v učení nedosahují i proto, že rodiče nejsou spokojeni

s úrovní běžných základních škol. Gymnázia a jazykové školy tak častěji snižují své

nároky na studenty a tak úroveň těchto původně výběrových škol často klesá

k průměrnosti.

K obohacování může a má docházet i mimo systém škol. Zde se právě

uplatňují různé možnosti volnočasových aktivit a organizací. Nadané děti můžou

27

navštěvovat např. kluby zábavné logiky a deskových her, další vzdělávací odpolední

kluby, ZUŠ – různé obory (hudební, výtvarný, dramatický), sportovní oddíly, zájmové

oddíly různého zaměření. Stejně tak lze do mimoškolního způsobu obohacování

zahrnout různé exkurze, návštěvy muzeí, výstav, odborných pracovišť. Toto však

nese s sebou velké nároky na rodiče a to jak časové, tak finanční. Domnívám se, že

vstup do muzeí a dalších institucí by měl být pro všechny děti zdarma, protože pro

mnohé rodiny může být i vstupné překážkou pro rozvoj jejich dítěte. Organizacím

věnujícím se nadaným dětem a podporující jejich rozvoj se věnuji v samostatné

kapitole.

3. 2. Akcelerace- acceleration

Akcelerace je urychlování školního procesu, „pokud se prokáže, že dítěti

tempo dané disciplíny nevyhovuje, že učivo zvládá mnohem rychleji.“

(Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 46) Akcelerace je možná několika způsoby. Prvním je

předčasný vstup do školy. Dítě může nastoupit do základní školy dříve, než by

odpovídalo jeho věku, což je v ČR 6 let k 31. 8. roku nástupu do školy. Toto je

možné jen na základě posudku školského poradenského zařízení pro dítě, které je

narozeno v období od září do konce prosince předcházející roku, kdy má nastoupit

do školy. Prakticky to znamená, že dítě nastupuje v pěti letech a šesti let dosáhne do

konce kalendářního roku, ve kterém do školy nastoupilo. Dalšími variantami jsou

např. přeskočení ročníku, buď v jednom, nebo ve více předmětech, případně

celého. Dále pak zhuštění studia, kdy se dítě učí dle běžných osnov, ale učivo

zvládne za kratší dobu. Případně může docházet ke sdružování žáků do studijních

skupin v rámci jednoho nebo i více ročníků. Žák dokonce může mít tzv. paralelní

studium, kdy žák základní školy zároveň může studovat některé předměty na střední

škole. (Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 46). O těchto formách výuky píšu dále. V každém

případě je nutné zvážit, zda a kdy je akcelerace pro nadané dítě vhodná. Je potřeba

zohlednit nejen jejich nadání a intelektovou složku osobnosti, ale také složku

emocionální a sociální. Dítě musí být dostatečně zralé, aby mohlo bez problémů

fungovat v různých skupinách, případně s dětmi staršího věku. Protože role školáka

28

s sebou nese velké množství změn, obvykle se nedoporučuje přeskočit první třídu,

i když dítě svými znalostmi dosahuje úrovně třeba druháka. Toto přeskočení je však

dobře možné při domácím vzdělávání, kdy dítě vykoná zkoušky za oba dva ročníky

a nastupuje rovnou do 3. třídy.

Pro školu akcelerace v jednom nebo více předmětech znamená zásah

především do rozvrhu tříd tak, aby žák mohl navštěvovat vyšší ročník jen na dané

předměty a přitom nechyběl ve své třídě na ty ostatní. Také je potřeba vzít v úvahu

přesun žáka po škole a schopnost a ochotu jeho vyučujících tento způsob výuky

akceptovat a podporovat.

Zrychlené získávání znalostí vždy nemusí být nezbytně přínosem pro

studenta. Jedním z problémů je „pokračování“, aneb kam dál? Pokud dítě např.

navštěvuje třídu o ročník nebo víc výše, musí se počítat s tím, že pravděpodobně

i budoucnu bude potřeba řešit akceleraci v rámci daného předmětu tam, kde již ŠVP

dané školy nebude dostatečné. Druhým problémem může být povrchní získávání

velkého množství znalostí, které nejsou zafixovány v určitém systému a hloubce.

3. 3. Možné způsoby výuky, organizační formy výuky

Tento výčet se zabývá intelektově nadanými dětmi, ale na podobném

principu lze podporovat a vyučovat i děti nadané v jiné oblasti (sportovní, umělecké,

jazykové apod.)

3. 3. 1. Individuální vzdělávání, tzv. „domácí škola, domácí

vzdělávání“.

Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na 1. i na 2. stupni

ZŠ, a to podle § 41 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném od 1. 9.

2016. Zjednodušeně řečeno, individuální vzdělávání spočívá v tom, že dítě je

zapsáno na kmenové škole, kde pravidelně (obvykle pololetně) vykoná zkoušku

založenou na požadavcích RVP a ŠVP pro jednotlivé ročníky.

29

Nespornou výhodou domácí školy je možnost dítě rozvíjet v oblastech, které ho

zajímají, kde je mimořádně nadané. Obvykle je to také velká úspora času pro dítě,

protože to pak nemusí čekat na ostatní ve třídě, ale může si spolu se vzdělavatelem

zvolit vlastní tempo výuky. Pojem vzdělavatel zde používám jako zástupný pro toho,

kdo dítě individuálně vzdělává. Obvykle je to rodič, ale nemusí jím vždy být. Potom

je také více času a možností na další mimoškolní aktivity, zájmové kroužky, návštěvy

muzeí a výstav, výletů apod. Dítě se může do hloubky věnovat tématu, které je pro

ně zajímavé a důležité, není omezeno školním rozvrhem, lze spojovat jednotlivé

poznatky do širších souvislostí, provádět častěji projektovou a zkušenostní výuku,

propojovat předměty a upravovat si jejich četnost a průběh v různých souvislostech

a průběhu školního roku apod. Dítě se při domácím vzdělávání také nemusí tak

často vyrovnávat s frustrací, kterou obvykle zažívá ve škole. Rodič/vzdělavatel si

s náročnými situacemi může poradit lépe než učitel při různorodém rozvrstvení třídy

a větším počtu žáků ve škole. I přes veškerou snahu se nemůže učitel ve škole

věnovat žákovi neustále individuálně.

K negativům domácího vzdělávání bývá uváděn omezený sociální kontakt

jedince. Tuto situaci lze částečně řešit docházkou dítěte do různých zájmových

útvarů nebo setkávání s ostatními dětmi z domácích škol. Je ovšem pravdou, že tak

velké a různorodé rozvrstvení skupiny, jako je škola, nemůže dítě z domácí školy

jinde zažít. Ve škole se musí naučit jednat i s dětmi a dospělými, s kterými by se

jinak nikdy neměl důvod setkávat. Se začleněním do skupiny mohou mít nadané děti

problémy a individuální vzdělávání ho v rozvíjení sociálních dovedností rozvíjí jen

velmi limitovaně. Dalším problémem pro rodinu může být dostatečně vzdělaný

a zkušený vzdělavatel, zejména ve vyšších ročnících. To někteří rodiče domácích škol

řeší sdružováním dětí do skupin, které pak vede vzdělaný a schopný vzdělavatel.

Domácí školu si však mnoho rodičů nemůže z ekonomických a/nebo praktických

důvodů dovolit. Přesto zůstává z jednou z variant pro nadané a mimořádně nadané

děti.

30

3.3.2. Speciální třída pro nadané v rámci běžné školy

Jde o situaci, kdy v rámci běžné základní školy existuje speciální třída pro

nadané a mimořádně nadané děti. Výuka je zde uzpůsobena jejich potřebám

a možnostem. (Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 44) Obvykle je ve třídě menší počet žáků,

je tedy možná větší individualizace výuky. Případně je ve třídě druhý učitel nebo

asistent. Pedagog v této třídě by měl být vzdělán a vzděláván pro práci s nadanými

dětmi. Nadaný jedinec má možnost porovnání s ostatními a zároveň rozvoje svého

potenciálu. Dítě si také nezvykne na situaci, že je (obvykle) ve všem nejlepší a první,

ale má možnost určitého soupeření, srovnání a tím i motivace. Jednou z výhod

může být lepší možnost najít si kamaráda, naučit se sociálním vztahům. Nadané děti

mají často problém s vrstevníky, s kterými si nerozumí, protože jejich zájmy jsou

velmi rozdílné. Ve třídě pro nadané děti se spíše podaří najít vrstevníka

s podobnými zájmy na podobné intelektové úrovni. Zároveň jsou děti integrovány do

běžné školy, s ostatními žáky se potkávají při školních a mimoškolních akcích, např.

v družině apod. Přitom jde o integraci vcelku přirozenou. Určité riziko může být

pocit výlučnosti, výjimečnosti a následné rivality mezi žáky ze třídy pro nadané

a ostatními. Pokud k tomu dochází je potřeba se třídami i jedinci vhodně

psychologicky pracovat.

3. 3. 3. Skupinové a kooperativní vyučování

Skupinové vyučování je vhodné pro výuku různých předmětů se žáky všech

úrovní. Nejen tedy pro žáky nadané. Jejich skupinová práce má však určitá specifika.

Mnoho nadaných nechce nebo neumí pracovat ve skupině, jsou individualisté.

Pokud chceme, aby pracovali ve skupině, je třeba je to postupnými kroky naučit.

Dalším nebezpečím je, pokud jde o skupiny z hlediska nadání a znalostí

heterogenní, pak nadaní žáci buď budou vždy jako vedoucí, případně zdroj

informací nebo naopak budou při skupinové práci odpočívat, ale nebudou rozvíjet

svůj potenciál. Nebudou se do práce skupiny zapojovat, protože mají buď problém

se prosadit, nebo naopak chtějí být ve všem první, jediní, být „kápo“, což ostatním

dětem také vadí. (Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 44)

31

Skupinové vyučování může však být uzpůsobeno a organizováno i přímo pro

rozvoj nadaných žáků. Může být např. skupina těchto dětí z jednoho ročníku nebo

dokonce napříč školou. Tato skupina se pak v rámci vyučování schází společně, ale

mimo své kmenové třídy. Jde zde o situaci, kde nadaní žáci chodí a jsou integrovaní

do běžných škol a běžných tříd. V rámci vyučování však mají prostor a možnost

k rozvíjení svého potenciálu. Tato forma však velmi naráží na organizační strukturu,

personální zajištění i prostorové požadavky. Výsledky této skupiny mohou být buď

jen pro žáky samotné, nebo je mohou přinést zpět do svých běžných, kmenových

tříd (např. některé výzkumné projekty apod.) pro obohacení spolužáků. Ve třídě se

pak na tyto informace může dále navázat v možnostech a rozsahu ostatních dětí.

Umím si představit např. práci skupiny nadaných žáků na téma vesmír, středověk,

složení potravin apod., která půjde velmi do hloubky, pro nadané bude výzvou

a přinese i jim nové znalosti, dovednosti. Výsledky této práce následně přinesou do

svých kmenových tříd, kde s nimi celé třídy budou nadále pracovat. Tato forma

výuky je však velmi organizačně náročná a ne vždy a všude reálně uskutečnitelná.

(Fořtík, Fořtíková, 2015, str. 44)

Další variantou skupinového vyučování je setkávání nadaných dětí z jedné školy

mimo běžnou výuku. Děti se setkávají pravidelně s pedagogy, odborníky a mají

možnost obohacující a podnětné výuky. Vzhledem k možnosti vertikálnímu členění

vznikají heterogenní skupiny, které mohou svým účastníkům být přínosem nejen

v získání informací a rozvoji nadání, ale také k rozvoji sociálních vztahů a řešení

situací, které bývají pro nadané děti problémem. Tímto přináší skupinové vyučování

účastníkům i jakousi přidanou hodnotu. Tato možnost však v České republice není

bohužel příliš využívána. Možná pro svou náročnost přípravy, vhodných pedagogů

a odborníků a malé zkušenosti s vyhledáváním nadaných dětí. Tuto službu často

vykonávají mimoškolní organizace, o kterých píši v samostatné kapitole.

32

3. 3. 4. Integrace nadaného dítěte do běžné třídy ZŠ

Pravděpodobně nejčastější způsob vzdělávání nadaných dětí je jejich

integrace do běžných tříd ZŠ. Integrací žáků se zabývá vyhláška č. 27/2016 Sb.

o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a to

v aktuálním znění.

Jak již sám název napovídá, mimo podmínek a možností integrace žáků se

SPCHU (specifické poruchy učení a chování) OMJ (odlišný mateřský jazyk), různé

typy zdravotních hendikepů (zrakový, sluchový, tělesný), MR (mentální retardace)

atd. zde najdeme také informace a podmínky integrace nadaných a mimořádně

nadaných děti. Důležitá je však opravdu důsledná a praktická integrace, nejen

prosté ponechání dítěte v běžné třídě, kdy se i PPLP a IVP stává jen formálním

dokumentem.

Dítě může mít ve škole individuální vzdělávací plán - IVP (Individuální

vzdělávací plán od 2. stupně podpůrných opatření) na základě čehož může být

podporováno obohacováním učiva nebo akcelerací. IVP musí předcházet vyšetření

dítěte školském poradenském zařízení (pedagogicko – psychologické poradně,

případně speciálně – pedagogickém centru) a potvrzení nadání dítěte. Poradna by

také měla poskytnou doporučení, jak s daným dítětem co nejvhodněji pracovat.

Mnoho poraden má však bohužel spíše zkušenost s dětmi s dys-poruchami, ADHD

apod. Objednací doby do PPP bývají dlouhé až několik měsíců, poradna má dále 30

dní na vypracování zprávy. Dle dané vyhlášky od 1. 9. 2017 platí, že „(3) Zpráva

a doporučení se vydávají do 30 dnů ode dne ukončení posuzování speciálních

vzdělávacích potřeb žáka, nejpozději však do 4 měsíců ode dne přijetí žádosti

o poskytnutí poradenské pomoci školským poradenským zařízením; tato lhůta se

prodlužuje o dobu nezbytnou k obstarání posouzení podstatných skutečností ke

stanovení podpůrných opatření jiným odborníkem.“ (vyhl. č. 27/2016 Sb.,

o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, MŠMT:

Ministerstvo, školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, [cit. 2017-10-24].

Dostupné: http://www.msmt.cz/dokumenty-3/vyhlaska-c-27-2016-sb-o-vzdelavani-

zaku-se-specialnimi-1?highlightWords=vyhl%C3%A1%C5%A1ka+27%2F2016)

33

To vše oddaluje možnost, jak nadanému dítěti upravit výuku na základě

platné legislativy. Učitel samozřejmě může výuku doplňovat, obohacovat, ale to vše

pouze na základě svého rozhodnutí bez oficiálního dokumentu. Škola také nemůže

žádat o další podporu (např. finanční) pro tohoto žáka. IVP je závazný dokument pro

zajištění vzdělávacích potřeb žáka, zde mimořádně nadaného. (Fořtík, Fořtíková,

2015, str. 47) Jde o strukturovaný plán, který reaguje na aktuální vývoj žáka

v procesu vzdělávání. Nejedná se tedy o doporučení, které je zpracováno na začátku

školního roku a dále beze změn používán jen jako informace, jak nadané dítě učit.

Může a měl by se v průběhu roku měnit, monitorovat průběh práce s nadaným

žákem a poskytovat učitelům i rodičům informace, jak s dítětem pracovat. (Fořtík,

Fořtíková, 2015, str. 47). IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP).

Obsahuje mj. údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných

v kombinaci s tímto plánem (vyhl. 27/2016 Sb.) V rámci IVP může nadaný žák např.

docházet na některé předměty do vyššího ročníku. Nejčastěji se jedná o matematiku

a přírodní vědy. Tato podpora nadaného žáka nese s sebou problémy hlavně

v organizaci školního rozvrhu a také ochotě daných učitelů. Pro dítě může být tato

možnost také velmi náročná po stránce sociální a tak je potřeba vždy zvážit pozitiva

a negativa dané varianty.

Dítě, které učitel identifikuje jako nadané, může ve škole mít i tzv. Plán

pedagogické podpory (PLPP), který nastavuje škola v 1. stupni podpůrných opatření.

Případně může být tento plán vypracován tam, kde z nějakého důvodu není IVP byť

by být mohl (není žádost rodičů, chybí zpráva z PPP/ŠVZ). Tento PPLP škola

průběžně vyhodnocuje a nejpozději do 3 měsíců od jeho zavedení vyhodnotí, zda

vede k dosahování stanovených cílů. Pokud ne, doporučí další vyšetření ve školském

poradenském zařízení. (vyhl. č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními

vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, MŠMT: Ministerstvo, školství, mládeže

a tělovýchovy [online]. MŠMT, [cit. 2017-10-24]. Dostupné:

http://www.msmt.cz/dokumenty-3/vyhlaska-c-27-2016-sb-o-vzdelavani-zaku-se-

specialnimi-1?highlightWords=vyhl%C3%A1%C5%A1ka+27%2F2016)

34

Od 1. 9.2017 dochází ke změně ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. „(1) Plán

pedagogické podpory zpracuje škola, nepostačuje-li samotné zohlednění

individuálních vzdělávacích potřeb žáka při vzdělávání, a to za podmínek

stanovených v příloze č. 1 k této vyhlášce.“ Dříve platilo, že: „(1) Před zahájením

poskytování podpůrných opatření prvního stupně zpracuje škola plán pedagogické

podpory žáka.“ (vyhl. č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími

potřebami a žáků nadaných, MŠMT: Ministerstvo, školství, mládeže a tělovýchovy

[online]. MŠMT, [cit. 2017-10-24]. Dostupné: http://www.msmt.cz/dokumenty-

3/vyhlaska-c-27-2016-sb-o-vzdelavani-zaku-se-specialnimi-

1?highlightWords=vyhl%C3%A1%C5%A1ka+27%2F2016) Dnes již není vypracování

PPLP nutností. Učitel může dítěti poskytnou podporu nadání a zohlednit jeho

individuální potřeby.

Při integraci nadaného a mimořádně nadaného dítěte může také žák

„přeskočit“ některý ročník a po vykonání rozdílové zkoušky postoupit rovnou do

vyššího. Toto se však nedoporučuje hned v 1. třídě, kdy má dítě kromě vzdělávání

také velkou úlohu přizpůsobit se nové roli školáka se vším, co k tomu patří.

Nadaní a mimořádně nadaní kromě podpůrných opatření 1. stupně dostávají

z PPP nejčastěji podpůrná opatření 2. stupně, spíše výjimečně pak 3. stupeň.

S těmito stupni se již pojí také možnost získat finanční podporu na normativní

pomůcky. Návrh těchto pomůcek má vycházet z nadání a zájmů a vzdělávacích

potřeb daného žáka. Přestože v definici nadání jsou zahrnuty i jiné, než intelektové

dovednosti, tak pomůcky se převážně vztahují k intelektovému a ještě přesněji

přírodovědnému nadání a zaměření. Zvláště ve 2. stupni podpory se vyskytují

pomůcky, které jsou víceméně jen přírodovědecké a navíc je dítě již obvykle má,

případně je mívá daná škola. Jedná se pomůcky jako lupa, mikroskop, preparační

soustavy, globus, určovací klíče pro biologii, modely vesmírných těles. Více variabilní

mohou být alternativní učebnice, encyklopedie a atlasy, technické stavebnice,

digitální fotoaparát. Pro učitele může být při práci s nadaným žákem využitelný

např. laminátor. Otázkou zůstává, zda např. flipchart je opravdu pomůcka, kterou

35

nadaný žák potřebuje ke svému rozvoji. Přínosný a využitelný ve více směrech může

být tablet, flesh disk a výukový software. Bohužel se v pomůckách nepočítá např.

s různými výukovými pomůckami např. matematiky dle prof. Hejného, které pro

rodiče a školu mohou být finančně náročné a přesto např. pro žáka nadaného na

matematiku velmi přínosné, rozvoj v oblasti logického myšlení, verbálního nadání

apod. Stejně tak částka na alternativní učebnice, slovníky a encyklopedie je

v. r. 2017 celkem maximálně 3000kč, (což je mimochodem stejná částka jako na

flipchart) a to není opravdu mnoho, vzhledem k cenám knih a učebnic. Proto se

domnívám, že by PPP měla být poskytnuta větší volnost v možnosti doporučení

a financování pomůcek pro nadané žáky s ohledem na jejich nadání a potřeby. (cit.

z Metodický list doporučování pomůcek pro nadané a mimořádně nadané žáky

MŠMT: Ministerstvo, školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, [cit. 2017-10-

27]. Dostupné: http://www.msmt.cz/vzdelavani/14-informace-ke-vzdelavani-

nadanych-zaku?highlightWords=nadani)

Podpůrná opatření 3. stupně zahrnují opět převážně pomůcky na rozvoj

přírodovědeckého talentu, takže se jedná o mikroskopy, preparační soustavy,

hvězdářský dalekohled, soupravy na přírodovědecké pokusy apod. Metodické

doporučení přímo uvádí následující: „Doporučení pomůcek K.III.2.1 až K.III.2.6 je

indikováno hlavně v těch případech, kdy žák projevuje nadání v přírodovědných

a technických oblastech a potřebné pomůcky nejsou na škole či školském zařízení

k dispozici nebo není možné je žákovi poskytnout k systematické odborné práci

charakteru výzkumu, dlouhodobějšího pozorování či soustavnějšího

experimentování. Typicky jde o účast na výzkumných a experimentálních projektech

překračující rámec školy či místa, o zapojení do mezinárodní spolupráce, přípravu na

celostátní či mezinárodní kola odborných soutěží, apod.“ (cit. z Metodický list

doporučování pomůcek pro nadané a mimořádně nadané žáky

MŠMT: Ministerstvo, školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, [cit. 2017-10-

27]. Dostupné: http://www.msmt.cz/vzdelavani/14-informace-ke-vzdelavani-

nadanych-zaku?highlightWords=nadani) Na ostatní druhy talentů a to i intelektové,

se v normativu poněkud zapomíná. Najdeme zde ale již např. skener, notebook,

36

stolní PC, videokameru, střihačský program. Zajímavý může být také pronájem nebo

vybavení vědeckého pracoviště včetně odborného personálu.

3. 3. 5. Školy pro mimořádně nadané

Na základě zkušeností rodičů, a jejich zájmu o to, aby se jejich mimořádně

nadané děti mohly vzdělávat v dostatečně podnětném prostředí, spolu s dětmi

inteligenčně stejně nadanými, vedlo k založení několika soukromých škol, které se

prezentují jako školy pro mimořádně nadané. Nejznámější je asi 8 leté Mensa

gymnázium sídlící v Praze v Řepích, dříve gymnázium Buďánka. Zde je jednou

z podmínek přijetí IQ změřené Mensou nad 130. Jedná se o osmileté gymnázium.

Školné pro primu ve školním roce 2017/2018 je 36 000 Kč. Další školou je např.

soukromá základní škola Cesta k úspěchu také v Praze, kde se však roční školné

šplhá k 100 000 kč. Tyto školy pro nadané děti mohou vytvářet optimální podmínky

pro rozvoj nadaného dítěte, často mají ve třídě menší počet žáků a pedagogy

speciálně školené a zkušené v práci s mimořádně nadanými dětmi. Pro mnohé žáky

může být toto velkou výhodou, že ve škole a ve třídě jsou spolužáci na podobné

intelektové úrovni. V učivu lze postupovat rychleji, jít více do hloubky, zabývat se

tématy, které vrstevníky z běžné populace obvykle nezajímají. Také nabídky aktivit

ve škole odpovídá více zájmům těchto dětí. Určitou nevýhodou může být segregace

a jakési „skleníkové prostředí“. Samozřejmě jsou tyto školy také finančně náročné

a pro většinu rodičů také špatně dopravně dostupné. Další školy, které se přímo

zaměřují jako školy pro nadané žáky, se mi nepodařilo vyhledat, ale takto se

prezentuje i většina soukromých škol. Ve svých prohlášeních a ŠVP mají, že se

věnují dětem individuálně, rozvíjí jejich nadání, tvoří podpůrné plány a podnětné

prostředí atd. Pokud se rodiče pro některou z daných škol rozhodnou měli by velmi

pečlivě zjistit veškeré dostupné informace, jak proklamované vstřícné a kvalitní

vzdělávání funguje v praxi. Nesmíme ani zapomínat na fakt, že každé dítě je

svébytnou osobností. Co tedy vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Dnes

velmi často prosazovaná možnost svobody učení a volnosti je pro některé děti velmi

frustrující, protože potřebují mít jasný řád, strukturu apod. Otázkou zůstává, zda

37

tyto segregované školy přináší žákům více pozitiv nebo negativ a to nejen z pohledu

aktuálního, ale i dlouhodobého. Na to však nelze jednoznačně odpovědět.

Výuka nadaných dětí sebou přináší problémy pro žáky samotné, rodiče i školy.

Přesto by tyto děti měly být podporovány v maximální možné míře. Právě v nich se

často skrývá velký potenciál, který lze při vhodné podpoře rozvinout, povzbudit

a který může pomoci učinit náš svět lepším. Ve výuce nadaných dětí se skrývá

několik problémů, kterých si při vytváření programů pro děti musíme být vědomi.

Jednou z nich je přenositelnost. To, co se naučí v jednom prostředí, by bylo potřeba

přenést i do jiného. Bohužel někdy jsou programy, prezentované jako zaměřené na

nadané děti, „spíše intelektuální sběr informací než rozvoj kognitivních procesů

a dovednosti řešení problémů“ (Freemann, 2009, str. 14). Další je podpora

kreativity, riskování, experimentování, chybování u nadaných dětí. Tyto děti bývají

kreativní, ale často se bojí chyb a jsou extrémně sebekritičtí. Je potřeba děti

podpořit a „dovolit jim chybovat“, psychicky je uklidnit, že chyba není problém, ale

krok na cestě. (Freemann, 2009, str. 15). Často práci s chybou nezvládají nejen děti,

ale ani učitelé a rodiče. Kreativita je obvykle chápána jako jedna ze složek nadání.

Stejně tak vlastní iniciativa žáka je nezbytnou součástí projevu nadání. Nesmíme

zapomínat ani na emoce, které ovlivňují nejen projevy, ale i přijímání informací

a jejich zpracování. Nadané děti mívají problém své emoce zvládat, bývají emočně

nestabilní. Je potřeba i s tímto při jejich výuce počítat, učit děti pracovat i se svými

emocemi podobně, jako by se to měly učit např. děti s ADHD.

Jak bylo uvedeno výše, aby nadaní mohli rozvinout, a využít svůj potenciál

potřebují podporu a pomoc a to nejen nahodilou a nejen z okolí a od rodičů, ale

velmi významnou úlohu zde má také škola. A to tím více, čím více času dítě ve škole

tráví. „Aby nadaní a talentovaní dosáhli výjimečně vysokých standardů v jakékoliv

oblasti, potřebují prostředky k učení, což zahrnuje materiály, se kterými mohou

pracovat, soustředěnou náročnou výuku a podporu“. (Freemann, 2009, str. 42)

38

4 ORGANIZACE PODPORUJÍCI NADANÉ DĚTI

Je potřeba si uvědomit, že nadaní lidé nemůžou bez podpory a pomoci

dostatečně rozvinout svůj potenciál. Jedním z přetrvávajících mýtů je ten, že nadané

děti zvládnou vše samy, samy se prosadí, vyhledávají si informace, naučí se je nejen

najít, ale také použít v praktickém životě, rozvíjet a využívat. Pokud možno ještě dál

a pro blaho celého lidstva.

Odborníci v pedagogicko psychologických poradnách jsou obvykle schopní

poradit rodičům i pedagogům alespoň v základních otázkách a nasměrovat na další

odborníky. Méně již ví o organizacích, které se nadaným dětem věnují. Na základě

koncepce schválené MŠMT ČR „Podpory rozvoje nadání a péče o nadané děti na

období let 2014-2020“ postupně zavádí krajské sítě podpory nadání KSPN, kdy je

v každém kraji určen krajský koordinátor. Více informací lze získat na

http://talentovani.cz/krajske-site-podpory-nadani#KK.(Talentovaní, Krajská síť

podpory nadání, [online], [cit. 2017-10-27]. Dostupné: http://talentovani.cz/krajske-

site-podpory-nadani#KK

Mimo školu existuje naštěstí několik různých organizací, které podporují

nadané děti. Stále jich však není dostatek, často jde o skupiny a organizace, které

vznikly jako svépomocné akce rodičů nadaných dětí. Není v mých možnostech

zahrnout a vyjmenovat zde všechny. Je také pravděpodobné, že v městech

i vesnicích České republiky fungují různé další organizace, které nadané děti

podporují, ale o kterých se všeobecně neví a je složité dohledat o nich další

informace. Zmíním se zde tedy zejména o těch s větší působností nebo všeobecně

známějších.

Výhodou účasti dětí v různých programech pro nadané děti je setkání s těmi,

kteří mají častěji podobné uvažování, zájmy a přístup k životu. Pro některé nadané

děti může jít také o poznání, že nejsou „divní“ a necítí potom tak velký tlak na

přizpůsobení se vrstevníkům a zatajování svého nadání. Setkávají se zde

s odborníky, kteří jim mohou odpovědět na nekonečné množství otázek, rozvíjí více

do hloubky i své specifické zájmy, někdy mohou pracovat na projektech, jindy

39

provádět vědecké pokusy nebo programovat roboty. V neposlední řadě je velmi

prospěšné, že mohou rozvíjet i složky své osobnosti, které jsou pro ně specifické

a ztěžují jim život mezi ostatními lidmi, mezi vrstevníky. Jedná se zejména o sociální

stránku osobnosti a volní vlastnosti. Pro rodiče může být setkání s ostatními rodiči

a/nebo odborníky nejen zdrojem informací, ale také povzbuzení. Nadané dítě

rodičům nepřináší jen radost a bezproblémové dny, ale také mnoho otázek, výzev

a každodenních situací, které nemají s kým řešit a sdílet. Určitou nevýhodou je

určitě finanční a časová náročnost. Pro některé rodiny, které mají ztížené podmínky,

např. rodina s více dětmi, s dítětem s hendikepem nebo samoživitelek/

samoživitelů, může být účast na akcích těchto organizací z různých důvodů -

z finančních, místních nebo časových – omezená nebo úplně nemožná. Je třeba si

uvědomit, že nemusí jít pouze o děti z dětských domovů nebo pěstounských rodin,

ale i z rodin tzv. „běžných“. Není v možnostech rozsahu této práce věnovat se

i nadacím a organizacím, které mohou takto znevýhodněné nadané děti podpořit,

ale jistě by to bylo zajímavé tyto informace také zpracovat. Pro pedagogy jsou nutné

informace o nadaných dětech, boření mýtů, základní možnosti diagnostiky a hlavně

práce s nadanými dětmi. V následujícím výčtu se zmiňuji o organizacích, které jsou

prioritně zaměřené na nadané děti na základní škole a jejich rozvoj, nikoliv na školení

a podpory pro pedagogy nebo jen rodiče.

Institut dětí a mládeže MŠMT

Jde o odborné účelové zařízení MŠMT. Do jeho působnosti spadá zejména

organizace a pořádání různých soutěží a olympiád pro děti a mládež. A to

v přírodovědných, uměleckých, jazykových oborech jako je např. olympiáda

chemická, biologická, dějepisná, olympiáda v českém jazyce, v cizích jazycích.

(J. Sejvalová, 2004, str. 30) Tyto soutěže a olympiády jsou postupového charakteru

(od školních až po celorepubliková kola), často s návazností na mezinárodní

soutěže. Nebezpečím je, že na některých školách se nadané dítě stane

reprezentantem ve všech nebo většině pořádaných soutěží a olympiád. Může být

40

úspěšné, ale také nemusí. Je potřeba vždy pečlivě zvažovat, zda je soutěž nebo

olympiáda přínosem také, či hlavně, pro dítě.

Dětská mensa, Mensa ČR

Mensa International je mezinárodní nezisková organizace sdružující lidi patřící do

2 % nejinteligentnějších lidí na světě, což odpovídá IQ 132 dle Stanford-Binetovy

stupnici, IQ 130 dle české stupnice a IQ 148 dle Cattellovy stupnice. Mensa testuje

dětí již od pěti let, smluvní psychologové pak již od věku 2,5 let. Testování dětí

probíhá dle speciálního testu vždy v určitých termínech pod odborným vedením.

Testovat lze v různých městech České republiky. V České republice funguje pro děti

od dvou a půl do čtrnácti let Dětská Mensa, což je zájmová skupina Mensy České

republiky. Mensa je neziskovou organizace, která kromě testování IQ slouží jako

platforma pro výměnu zkušeností a sdružování lidí s IQ nad 130. Existují různé

místní a regionální sdružení a setkání, které se kromě jiného věnují volnočasovým

aktivitám, jako jsou kluby deskových her, letní tábory zaměřené na rozvoj

intelektových schopností.

Jako velmi úspěšná se jeví logická olympiáda pro děti, jejíž základní kolo

vyplňují žáci on-line doma nebo ve škole. Nejlepší z kategorii A, B, C postupují do

krajského a následně celonárodního kola, které probíhá na půdě Senátu. Kategorie

pro mateřské školy má pouze okresní kola v několika městech a dále děti

nepostupují. Žáci první třídy mají pouze on-line test s vyhodnocením. Logická

olympiáda je rozdělena do pěti kategorii: pro mateřské školy, 1. třída, žáci prvního

stupně, žáci druhého stupně, žáci všech středních škol. (Logická olympiáda, [online],

[cit. 2017-09-10]. Dostupné: www.logickaolympiada.cz) Všechny děti, které se včas

elektronicky přihlásí a vyplní on line test, získají e-mailem zpětnou vazbu a to

výsledek, v jakém pásmu percentilu se pohybují a jak jsou na tom ve srovnání

s vrstevníky v jejich kraji i v celorepublikovém srovnání. Vzhledem k tomu, že on

line test lze vyplnit kdekoliv – doma, ve škole apod. a jeho časová náročnost je 20-

30 minut, může zasáhnout velké procento dětí. Pro některé rodiče a učitele může

být výsledek jedním z prvních vodítek, že mají co do činění s nadaným dítětem.

41

Samozřejmě je výsledek zkreslen mnoha vnějšími a vnitřními faktory a jde o měření

pouze jedné složky inteligence. (Mensa, [online], [cit. 2017-09-10]. Dostupné:

http://www.mensa.cz/). Na www stránkách Mensa rodiče také najdou seznam škol,

se kterými Mensa spolupracuje, a kde se předpokládá péče o nadané děti. (Mensa

ČR, Pro nadané děti, Školy spolupracující s Mensou, [online], [cit. 2017-09-10].

Dostupné: http://deti.mensa.cz/index.php?pg=spolupracujici-skoly)

Společnost pro talent a nadání – StaN - ECHA

„Jde o českou a slovenskou pobočku mezinárodní společnosti European Council for

Hight Ability, its study and development – ECHA“. „Echa vznikla v roce 1986, česká

pobočka byla založena již v roce 1989. Předmětem činnosti jdou děti, a to hlavně

nadané a talentované.“ (Sejvalová, 2004, str. 32). Organizace pořádá pracovní dny,

setkání učitelů a rodičů a konference s různými tématy, jako jsou péče o nadané,

nadání a poruchy učení, umělecké nadání, emocionalita a sociální problémy

nadaných. V klubech rodičů a učitelů, jde zejména o setkávání rodičů nadaných dětí,

často na nějaké konkrétní téma. Rodiče zde mají možnost sdílení mezi sebou

a zároveň by měla být možnost konzultace s odborníky. (Sejvalová, 2004, str. 32).

Organizace sídlí v Praze, kde také probíhají setkání Klubu rodičů. V péči o nadané

děti máme stále velké nedostatky, mnozí pedagogové by se rádi dozvěděli více

a nadané dítě podporovali, ale nemají dostatek informací. Na druhou stranu

existuje bohužel stále velká skupina učitelů, kteří nadané děti nevidí jako ty, kteří

potřebují pomoci. Proto si STaN jako jeden ze základních cílů vytyčila

informovanost, „především vzdělávání učitelů a psychologů v práci s nadanými, ale

i vzájemná komunikace rodičů a škol. Také je velmi potřebné vytváření informačních

sítí, spojujících odborníky (učitele, psychology a další), rodiče i studenty samotné,

v rámci celé ČR i se zahraničními partnery.“ (ECHA ČR, Společnost pro talent

a nadání, [online], [cit. 2017-10-05]. Dostupné: http://www.talent-nadani.cz/)

42

Centrum nadání

Jak uvádí motto, je centrum „místem pro nadané děti i jejich rodiče“. (Centrum

nadání, Představujeme centrum nadání, [online], [cit. 2017-10-29]. Dostupné

z: http://www.centrumnadani.cz/centrum-nadani/o-nas.htm). Vzniklo v roce 2005

jako občanské sdružení, od r. 2014 je obecně prospěšnou společností. Centrum má

široké pole aktivit. Provádí diagnostiku nadání a to několika různými testy, pomáhají

školám provést analýzu stavu vzdělávacích programů, nadaným dětem pak

doporučují zařazení do vhodných škol či individuální integraci. Centrum také pořádá

letní tábory pro nadané děti a mládež, příměstské tábory, setkání rodin s nadanými

dětmi. Na základních školách organizují kroužky zábavné logiky. Pro předškolní děti

organizují speciální dopolední nebo i odpolední setkávání. Pro pedagogy pak různé

informativní školení a setkání. Protože se nejedená o státní instituci, diagnostika

i jednotlivé akce jsou zde placené. Diagnostika nemá oficiální platnost pro školu jako

zpráva z PPP nebo SPC. Centrum nadání momentálně sídlí v Praze 6, při Mateřské

škole Rozmarýnek. (Centrum nadání, Představujeme centrum nadání, [online], [cit.

2017-10-19]. Dostupné: http://www.centrumnadani.cz/centrum-nadani/o-nas.htm)

Centrum rozvoje nadaných dětí při Psychologickém ústavu Fakulty

sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

„Centrum je sdružení výzkumných pracovníků, doktorandů a pregraduálních

studentů Katedry psychologie Fakulty sociálních studii MU v Brně, kteří se zabývají

problematikou nadaných dětí“ (Centrum rozvoje nadaných dětí. nadání, [online],

[cit. 2017-10-10]. Dostupné z: http://www.nadanedeti.cz) Centrum se zaměřuje na

diagnostiku nadaných dětí a vzdělávání odborníků, kteří se dětem věnují –

pedagogové, psychologové, soc. pracovníci. Diagnostika je zde zdarma, ale nemá

platnost oficiálního potvrzení z PPP. Dále centrum pracuje na vývoji testů pro

nadané děti. Po diagnostice však mohou rodičům pomoci a poradit vhodné aktivity

a kurzy k rozvoji nadaných dětí.

43

Talnet

„Talnet se věnuje hledání a rozvoji nadání dětí v oblasti přírodních a technických

disciplín a nabízí konkrétní, praktické příležitosti dětem svoje nadání projevit,

učitelům a rodičům specifické nadání jejich dětí odhalit.“ (Talnet, [online],

[cit. 2017-10-22] Dostupné z: http://www.talnet.cz/o-

talnetu;jsessionid=E2FE5E961AA8EE4208F1C84D49DB419D)

Talnet pořádá kurzy, které probíhají především on-line. Kombinuje však internetové

a prezenční studium. Děti a mladí lidé mají možnost rozvíjet své zájmy, studovat

a prohlubovat své znalosti, setkávat se s odborníky. Kurzy jsou určeny především

středoškolákům, ale některé jsou vypsány již od 13 let věku studenta. Dle

organizátorů se může přihlásit i dítě mladší, pokud zvládne komunikaci a práci na

zadaných úkolech. Kurzy probíhají semestrálně, časová náročnost je individuální, ale

odhadována na 4 hodiny týdně. Díky spolupráci se školami i univerzitami je toto jistě

jedním z dobrých způsobů, jak podpořit nadané děti ve věku druhého stupně ZŠ

nebo střední školy. (Talnet, [online], [cit. 2017-10-22] Dostupné

z:http://www.talnet.cz/o-

talnetu;jsessionid=E2FE5E961AA8EE4208F1C84D49DB419D)

Dětské univerzity při vysokých školách a univerzitách

Dětské univerzity fungují jako program pro děti při mnoha univerzitách. Jde

např. o Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Karlovu univerzitu v Praze,

Masarykovu univerzitu v Brně, Západočeskou univerzitu v Plzni. Dětské univerzity

nejsou primárně určeny jen pro nadané děti, ale pro všechny děti, které mají určité

specifické zájmy. Každá univerzita má svůj vlastní systém dětské univerzity.

Všeobecně se jedná o kurzy určené pro děti přibližně od 6 do 13 let. Děti projdou

podobným systémem jako skuteční vysokoškolští studenti od imatrikulace, zapsání

předmětů do indexu, přednášek až po předání diplomu.

Kurzy a přednášky jsou pořádány na opravdu velmi rozličná témata např., co

musí umět zdravotnický záchranář, sestra v akci, aneb kudy putuje v těle vzduch,

tekutý dusík, jak používáme peníze, oheň, vzduch, rostliny kolem nás, kytarový

44

kroužek, naprogramuj si vlastní hru, čeština pod lupou, kde se vzaly pohádky, řekni

mi to rukama, základy konstrukce a modelování, programování Lego robotů apod.

Děti se aktivně účastní těchto přednášek, které jsou někdy jednorázové, jindy se

jedná o celý cyklus. Kurzy probíhají v sobotu nebo ve všední den odpoledne. Děti se

zapisují vždy na jeden semestr, ale každá univerzita má svůj systém docházky.

Účastníci tak mají možnost nejen dozvědět se mnoho nového, prakticky si mnohé

věci přímo vyzkoušet, ale také poznat univerzitní prostředí, výzkumné pracoviště,

poznat odborníky ve svém oboru. (Dětská univerzita fakulty pedagogické, ZČU,

[online], [cit. 2017-10-03] Dostupné z: https://deti.zcu.cz/cs/clanek/1-informace,

Dětská univerzita, Filozofická fakulta UK, [online], [cit. 2017-10-30] Dostupné z:

https://www.ff.cuni.cz/fakulta/o-fakulte/pravidelne-akce/detska-univerzita-ff-

uk/zimni-semestr-20172018/, Dětská univerzita, Celoživotní vzdělávání JČU,

[online], [cit. 2017-10-03] Dostupné z: http://czv.jcu.cz/cs/detska-univerzita)

Centrum pro talentovanou mládež – CTM

Cílem CTM je podporovat akademicky nadané žáky a studenty formou online

vzdělávání. Jedná se především o středoškolské studenty, kteří se mohou ucházet

o studium i stipendia na nejlepší světové univerzity. Online kurzy mohou pomoci

složit tzv. Ap zkoušku a získat certifikát, důležitý pro přijetí na univerzity např.

v Oxfordu. Toto zaměření je pro starší studenty. Ale CTM pořádá i programy pro

mladší dětí. Jde o tzv. objevitelské soboty. Jde o specifický program pro nadané

a zvídavé děti, který probíhá v Praze a od r. 2017/18 také v Plzni. Jedná se

o semestrální kurzy pro děti od pěti do šestnácti let. Program je rozdělen podle věku

do 3 kategorii – start (5-7 let), junior (8-10), student (11-14 let). Témata

objevitelských sobot ve školním roce 2017/18 jsou pro nejmenší např. nezkrotná

příroda, máme rádi Česko, figurková školička, ale také tvořivé ručičky. Pro starší

život ve starověkém Egyptě, finanční gramotnost, krásy západní Evropy, rukodělné

šikulky nebo divadelní putování. A pro studenty fyzika všemi smysly, bohové a mýty

starého Egypta, lidské tělo. Program probíhá 5-6x za semestr a děti si vybírají jedno

téma vždy jako celý cyklus. V jednom dnu lze absolvovat až 3 různé semináře. Pro

45

děti je tento program velmi zajímavý a oblíbený. Patří však k těm finančně

náročnějším. (CTM – centrum pro talentovanou mládež, Objevitelské soboty,

[online], [cit. 2017-10-05] Dostupné z: https://www.ctm-academy.cz/objevitelske-

soboty/o-programu)

V létě probíhá pro děti letní program formou příměstského tábora, který

funguje podobně jako objevitelské soboty. Děti zde stráví čas od rána do odpoledne

a mohou si vybrat program dle svého zájmu. Kombinují se kurzy intelektuální,

osobnostního rozvoje i manuální.

Intellectus, Věda nás baví

Na kroužky technického, vědeckého a intelektuálního typu se zaměřují i některé

zájmové organizace pro děti a mládež. V nabídce organizace Intellectus najdeme

kroužky jako například malý badatel, malý matfyzák, malý přírodovědec, malý

programátor, fotografická dílna apod. Zájmová organizace Věda nás baví, má

kroužek nazvaný přímo Vědecký kroužek pro děti. Tyto zájmové aktivity probíhají

nejčastěji přímo na základních školách a jsou často určeny dětem již od prvních tříd.

Výhodou je, že v kroužku se pravděpodobně sejdou děti, které mají určitý specifický

zájem. Další výhodou je menší náročnost na rodiče, kteří nemusí své děti převážet

na další místa. Intellectus zaměstnává především odborníky na danou problematiku,

nejčastěji vysokoškolské studenty. Zde se do popředí dostává také možnost sdílet

své nadšení a zájem o věc, které nadané dítě má, s někým, kdo věci rozumí a bývá

stejně zapálený. Takže se naplňuje i potřeba komunikace a sociálního kontaktu.

(Intellectus – technické kurzy, kroužky a příměstské tábory a workshopy pro děti

[online], [cit. 2017-10-28] Dostupné z: https://arduino.cz/intellectus-technicke-

kurzy-krouzky-primestske-tabory-workshopy-pro-deti/, Věda nás baví, Vědecká

kroužek pro děti. [online], [cit. 2017-10-28] Dostupné

z: http://www.vedanasbavi.cz/krouzky-pro-deti)

46

Domovy dětí a mládeže (DDM)

DDM mají v České republice dlouhou tradici, sloužily a slouží dětem

k naplnění volného času a rozvoji jejich nadání a talentů. Jejich nespornou

výhodnou je relativně snadná dostupnost jak místní, tak finanční. Nevýhodou může

být vedení jednotlivých kroužků a disciplín lidmi, kteří nemusí být v dané oblasti

příliš schopní nebo zkušení a pedagogicky schopní. Přesto se mezi lektory kroužků

najdou i opravdoví odborníci a nadšenci, kteří mohou nadaným dětem pomoci

rozvíjet jejich nadání, odpovídat na otázky a pomoci nasytit touhu po informacích

a vést je v oblasti nadání dál.

Klub malých debrujárů.

Asociace malých debrujárů v České republice funguje již 25 let. Kluby

sdružující děti se zájmem zejména o techniku, chemii, fyziku, matematiku a ekologii.

Provádějí zde především různé pokusy, sestavují jednoduché modely, provádějí

měření. Děti mají možnost poznat některé vědecké poznatky a přírodní zákonitosti

v praxi. Cílem je vědecké poznatky a fungování světa poznat na vlastní oči. Děti si

v klubu vyrobí např. ponorku, vyzkouší lom světla, zkoumají růst rostlin. Jednotlivé

vědy tak zkoumají pomocí experimentů a pozorování. Každý klub má své vlastní

zaměření, svůj program. Místem setkávání bývají často školy nebo Domy dětí

a mládeže, jejich vedoucí jsou pedagogové nebo externí lektoři. (Debjurari [online],

[cit. 2017-10-28] Dostupné z: http://www.debrujar.cz/)

Pro rozvoj talentů v oblasti sportu a umění hrají svoji nezastupitelnou roli

různá sportovní centra, kluby a Základní umělecké školy. Zde již dochází k určité

selekci a často jsou vybírány děti, které projeví kromě zájmu i určitý talent. Protože

vedoucí jsou obvykle odborníky ve svém oboru, měli by odhalit, rozvinout

a podporovat děti s talenty a nadáním v těchto oblastech. Programy pro děti se

specifickými zájmy poskytují např. i zoologické zahrady, planetária apod.

47

5. PROBLEMATIKA DVOJÍ VÝJIMEČNOSTI A

PODVÝKONNOSTI

5. 1. Dvojí výjimečnost

O dvojí výjimečnosti hovoříme v případě, že kromě vysokého nadání má žák

buď nějaké postižení, vadu nebo poruchu. Vada nebo postižení může být v různé

oblasti a také různého rozsahu a intenzity. Jedná se zejména o děti s ADHD/ADD,

autismem a Aspergerovým syndromem, dále pak různým tělesným postižením –

zrakovým, sluchovým, fyzickým hendikepem, psychiatrickým onemocněním. Spadají

sem však i děti s poruchami učení – např. dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie apod.

(Blažková, Budínová a kol, 2016, str. 10). Jak bylo uvedeno v úvodu mé práce,

nezabývám se zde dětmi nadanými sportovně, hudebně ani jinak umělecky. Zde by

mohlo jít také o dvojí výjimečnost dokonce i v kombinaci s mentálním postižením

a podprůměrným IQ.

Pokud je identifikace nadaných dětí někdy těžká, zvlášť pokud se nejedná

o dítě nadané na první pohled, zde je identifikace nadání skutečně složitá. Za prvé

proto, že hendikep či vada zastíní obvykle nadání natolik, že dítě není za nadané

vůbec považováno a pracuje se převážně s jeho vadou, problémem. Za druhé proto,

že většina testů, kterými se zjišťuje nadání je přizpůsobeno jen pro děti bez těchto

postižení a poruch. Nadané děti jsou díky svému nadání navíc schopny některé

poruchy kompenzovat natolik, že jsou nakonec považovány za „normální“ průměrné

nebo lehce nad/pod průměrné jedince. Také odborníci a pedagogové, kteří pracují

s dětmi s hendikepy a poruchami jsou málokdy zároveň odborníky na nadané děti.

Dítě, které má např. sluchovou vadu bude mít pravděpodobně omezenou slovní

zásobu apod. Dalším problémem je očekávání a mýty okolí, jak se má projevovat

nadané dítě. Nadané dítě si okolí nejčastěji představuje jako to, které je vzorné,

samostatné, bezproblémové, učiteli oblíbené, nadané v širokém spektru činností.

Někdy se k tomu přidává ještě tiché, zakřiknuté dítě neduživého vzhledu

a netradičních intelektuálních zájmů. Toto vše může znemožňovat identifikovat dítě

s dvojí výjimečností.

48

Dle George Bettse a Maureen Neiharta jsou definováni jako 6. skupina

nadaných dětí. Ostatní skupiny jsou popsány v kapitole Charakteristika nadaných

dětí. Bývají rozpoznáni odborníky na nadané děti na základně např. výsledků

v určitých oblastech, kdy se pak např. v testech WISC III projeví velké rozdíly.

Z psychologického hlediska jsou děti frustrované, s nízkým sebevědomím,

neschopné reagovat a častěji nechápou příčiny svých těžkostí. Zvláště, když se jedná

o děti se specifickými poruchami učení. Mají pak průměrné až podprůměrné

výsledky a mohou být rušiteli ve skupině. Okolím jsou vnímány jako divné, hloupé,

slabé. Zejména pak nejprve z pohledu hendikepu a pak až (pokud vůbec) nadání.

Jejich nadání je skryto za hendikep. Tyto děti potřebují pomoc rodiny a školy

v podpoře, vyzdvihnutí jejich silných stránek, nabízení jim realistických výzev a učit

je přijmout přiměřená rizika. Je ještě více nutná spolupráce školy a rodiny a hledat

školu, která dokáže zohlednit nejen jejich hendikep, ale i nadání. Potřebují trávit čas

s jinými dětmi a prožít úspěch v oblasti nadání. (Stehlíková, 2016, str.73).

Děti nadané a děti s ADHD/ADD

Často dochází k problémům identifikace u dětí s Aspergerovým syndromem

a/ nebo ADHD/ADD. Některé projevy jsou totiž téměř totožné a lehce zaměnitelné.

Mnoho dětí, které byly do PPP odeslány pro podezření na výše uvedené diagnózy se

vrací jako děti nadané či dokonce mimořádně nadané. Což však kombinaci diagnóz

nevylučuje. K rozlišení diagnózy je potřeba podrobnější diagnostiky nejen

pozorováním a nominace učitelem, rodičem nebo vrstevníky, ale měl by ji provádět

odborník obeznámený s problematikou obou oblastí – jak dětí s ADHD, tak dětí

nadaných. Jejich identifikace není snadná. V obou případech však děti potřebují

individuální přístup. Pro mnoho pedagogů je problém za dítětem s určitým

hendikepem vidět i dítě nadané. Pokud se jedná navíc o dítě s ADHD, které je často

velkým rušivým elementem ve třídě, dostává se mu podpory nadání často velmi

omezeně. Efektivní metodou může být dítě nejen nechat motoricky uvolnit např.

pohybem během vyučovací hodiny, ale i náročnějšími úkoly ve výuce.

49

Nadané děti a děti s ADHD/ADD a některé jejich společné projevy jsou např.

malá a roztříštěná pozornost, velká živost a aktivita, nesoustředěnost, denní snění,

nedokončování úkolů, boj s autoritou, porušování pravidel chování, „neposlušnost“,

impulzivnost, motorický neklid, zdánlivý nezájem o učivo a úkoly, zapomínání

a špatná organizace práce, menší potřeba spánku nebo spánek neklidný, neustále

mluví, rušivé chování, citová labilita, přecitlivělost a neadekvátní reakce na kritiku.

Nadané děti s různými hendikepy

Aspergerův syndrom ovlivňuje zejména způsob komunikace a reakce na jiné

osoby. Dítě s tímto syndromem obvykle chce kamarády, společnost, ale je pro něj

těžké jim porozumět. Často chybí pochopení neverbální komunikace, vhodnosti

určitého chování v dané situaci a představivost vůbec. Tyto děti lpí na zaběhaných

rituálech a činnostech. Mají často výbornou mechanickou paměť, snadno se učí

faktům, seznamům, vzorcům.

Děti s poruchami zraku mívají výbornou paměť, lehce se učí faktům, jsou

kreativní a mají širokou slovní zásobu.

Děti s poruchami sluchu mohou mít problém se slovní zásobou a přesným

vyjadřováním. Zda záleží také velmi na tom, kdy ke ztrátě sluchu dojde. Porucha

sluchu patří k těm, které velmi omezují možnost socializace a komunikace vůbec.

Špatná řeč je často lidmi spojována s mentální poruchou nebo podprůměrnou

inteligencí. Pokud je porucha kompenzovaná jsou děti schopny velké vynalézavosti

při řešení problémů, mívají široký okruh zájmů, velmi dobré školní výsledky, často

i rané čtení.

Děti s fyzickými hendikepy jsou kreativní zvláště v ohledu hledání

alternativních cest komunikace a každodenních činností, mívají velkou vytrvalost

a trpělivost, velký rozhled a množství znalostí. (Novotná L., Mimořádně nadané dětí

s hendikepem, [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné

z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22/MIMORADNE-NADANE-DETI-S-

HANDICAPEM.html/

50

Děti s poruchami učení – dyslexie, dysgrafie apod. je potřeba vést a pomáhat

jim překonat problémy v oblasti čtení a psaní, aby své nadání mohly rozvinou

a uplatnit. Jde zejména o to, aby jim tento hendikep neztěžoval cestu k úspěchu

a správnému řešení. Jde např. o to, pomoci žákovi s přečtením slovní úlohy, zapsání

správných slov apod.

5. 2. Podvýkonnost

Jedná se o situaci, kdy „nadané děti dlouhodobě školsky neprospívají

a potřebují speciální péči, nebo děti, které prospívají, ale nenaplňují svůj potenciál“.

(Blažková, Budínová a kol., 2016, str. 9) Jejich výsledky jsou často „hluboce pod

úrovní, kterou lze podle jejich inteligence a tvořivosti očekávat“. (Monks, 2002, str.

59) Do stejné kapitoly jako děti s dvojí výjimečností jsem ji zahrnula právě proto, že

děti se také nejeví a neprojevují jako nadaní. Fakticky jde o podvýkonnost i u výše

uvedených žáků s dvojí výjimečností. Bohužel i žáci, kteří nemají žádný fyzický

hendikep nebo poruchu učení, ADHD, Aspergerův syndrom apod. selhávají ve svém

výkonu a projevu nadání. Toto může nastat z několika důvodů. Dle Thomsona, (cit.

z. Blažková, Budínová a kol., 2016, str. 9) jsou negativní indikátory tři. Nižší výkon

než je potenciál žáka, odlišné chování buď iritující a agresivní nebo naopak velmi

introvertní a znevýhodnění zahrnující nízké sebevědomí nebo tlak na přizpůsobení,

může jít i o děti ze znevýhodněného prostředí. (Blažková, Budínová a kol., 2016, str.

9) Jako podvýkonné se častěji může ukázat dítě, které dle George Bettse a Maureen

Neiharta patří do skupiny defenzivních odpadlíků nebo provokatérů. Více

v 2. kapitole této práce – Charakteristiky nadaných dětí.

Některé možné charakteristiky podvýkonného žáka.

Snaží se o přízeň vrstevníků a tak své nadání zatajuje, nedává raději najevo.

Špatné pracovní návyky, pracovní morálka.

Malá motivace.

Stanovuje si nerealisticky vysoké cíle.

51

Negativní vymezování vůči autoritám, učitelům.

Negativní postoj vůči učitelům a škole.

Nedokončování práce a zadaných úloh.

Mnoho mimoškolních aktivit na úkor domácí přípravy na školu.

F. J. Monks na podvýkonné žáky hledí především z pohledu jejich sebevědomí,

sebehodnocení a motivace. Upozorňuje zejména na skutečnost, že nadané děti

selhávající ve výkonu se často do této pozice dostanou až během vyšších ročníků

základní školy nebo na škole střední. Do té doby byly zvyklé, že se nemusí příliš nebo

vůbec namáhat a přesto dosahují dobrých nebo i výborných výsledků. Nenaučí se

dlouhodoběji pracovat, o něco usilovat, soustředit se po delší dobu, překonávat

překážky při těžším úkolu. Proto je potřeba děti již od počátku vést a povzbuzovat

k náročnějšímu a podnětnějšímu učivu, k dokončování práce i přes určité problémy

a nesnáze, v motivaci k učení. Druhou velkou oblastí je sebe přijetí a sebehodnocení

těchto dětí. (Monks, 2002, str. 59) Často jsou velmi sebekritické, perfekcionistické

a dávají si nerealisticky vysoké cíle. Pokud se k tomu jako charakteristika nadaného

dítěte přidá emoční labilita a malá frustrační tolerance, dítě se snadno stane

podvýkonným. Sebehodnocení se vytváří také na základě toho, jak ho, podle jeho

názoru, vidí a hodnotí okolí. Pokud se negativní hodnocení stává častějším a dítě

není dostatečně pozitivně motivováno a povzbuzováno může dojít k situaci, kdy se

přestane snažit úplně. Školu začíná vnímat negativně, staví se do opozice nebo

rezignuje. Někdy zůstávají jako pozitivní součást školy alespoň spolužáci, často však

ani oni ne. „vysoce nadaní žáci selhávající ve výkonu jsou přesvědčeni o vnější

kontrole, tj. o tom, že vlastní jednání je určováno vnějšími činiteli, na něž sami

nemají téměř žádný vliv, z čehož plyne, že nemá smysl se o něco snažit“. (Monks,

2002, str. 59)

Dětem s dvojí výjimečností a podvýkonným musí být věnována velká

pozornost. Jejich potenciál nadání se jinak velmi brzo ztratí a to je škoda. Při vhodné

podpoře je možné, aby i tyto děti dosáhly velmi dobrých výsledků a mohly své

52

nadání i nadále rozvíjet. Samozřejmě zde hraje velkou roli jejich motivace, zaujetí

pro úkol, sociální a školní prostředí. Neměli bychom však tyto děti pomíjet

a podporovat je pouze z pohledu jejich hendikepu nebo nechat fungovat jen

v podvýkonnosti.

53

6. PŘÍPADOVÁ STUDIE

Případová studie žákyně 1. ročníku základní školy. Rebeka nastoupila do

základní školy běžného typu. V předškolním věku testována v Mensa na základě

úspěchu v logické olympiádě v okresním prezenčním kole. Hodnota testování

v Mensa dle české stupnice IQ více než 130, percentil 99-100.

Vyšetření v PPP v říjnu 2017 potvrdilo nadání s celkovým výsledkem IQ index 137,

verbální 124, performační 143. Dívka projevuje nadání i dle dalších charakteristik.

Rodinná anamnéza

Matka – 43 let, vysokoškolské vzdělání, pracuje jako učitelka na ZŠ

Otec – 39 let, vysokoškolské vzdělání, pracuje jako pracovník ČD

Sestra – o 2 roky starší – 9 let, nyní 3. třída základní školy, velmi dobrý prospěch,

testy na nadání nepodstoupila.

Děti žijí v rodině pouze s matkou, s otcem udržují vztahy spíše telefonicky a osobně

sporadicky. Otec od rodiny odešel v roce 2014, ve věku necelých 4 let mladší dcery.

Rodinné vztahy byly dlouhodobě napjaté a narušené také z důvodu závislosti otce na

alkoholu. Po odchodu otce se situace v rodině uklidnila.

Dívka žije s matkou a sestrou v okrajové části Prahy na sídlišti v městském bytě.

Osobní anamnéza

Rebeka se narodila z 3. těhotenství (první těhotenství mimoděložní, druhé –

sestra o 2 roky starší). Těhotenství bez problémů. Narozena plánovaným císařským

řezem z důvodu velkých komplikací při porodu starší sestry a kratšímu odstupu

obou těhotenství. Císařský řez byl proveden 3 týdny před termínem porodu,

proběhl bez problémů. Porodní míry 2960g, 49cm, datum narození 28. 8. 2010.

Prodělala lehčí novorozeneckou žloutenku – v porodnici celkově 9 dní. Z důvodu

zvýšené dráždivosti cvičena Vojtova metoda do 8 měsíců věku.

Během prvních měsíců se jednalo o tzv. „náročné dítě“ se zvýšenou

dráždivosti, menší potřebou spánku a častým (zdánlivě bezdůvodným) pláčem.

54

Kojena do 1, 5 roku věku, kdy se sama odstavila. Fyziologický vývoj probíhal v rámci

širší normy, sezení v 7. měsíci, chůze s oporou nábytku od 10. měsíce. Samostatná

chůze ve 12 měsících. Řeč se také vyvíjela v rámci normy, první smysluplná slova se

objevovala kolem 12 měsíce, jednoduché dvouslovné věty kolem 18 měsíce.

Přibližně od 11. měsíce používání také tzv. Baby signs, které používala původně

starší sestra, která na mladší sestřičku začala sama znakovat, byť v té době s rodiči

již převážně používala slova. Maminka tedy znakovala znovu i s Rebekou. Jedná se

o speciální znakování pro slyšící děti – děti vyjadřují např. své potřeby- pít, spát, jíst,

hotovo, dále pak známé objekty a zvířata apod. (viz www.babysigns.cz) Při začátku

používání řeči a slov ubylo projevů dráždivosti i plačtivosti. Místo toho Rebeka

téměř neustále hlasově „žvatlala“. Znakování nějaký čas používala synchronně

s novými slovy, s rozvojem slovní zásoby ho sama opouštěla a znaky nahrazovala

mluvenou řečí. Některé znaky však příležitostně používala ještě ve 3 letech.

Vzhledem k tomu, že má o 2 roky starší sestru, některé věci a aktivity začala zkoušet

a zkoumat v mladším věku, než je obvyklé. Např. kreslení, modelování, stříhání,

stavba z lega dupla, stavebnice. Kolem 2. roku byla schopna pochopit jednodušší

stolní a společenské hry a dodržovat jejich pravidla. Také se celou dobu obvykle

pohybovala mezi dětmi o cca 2 roky staršími, ať již se jednalo např. o cvičení

v Sokole nebo jen aktivity venku. Mezi vrstevníky se snažila přebírat vedoucí roli.

Stále se projevovala jako velmi živé a neposedné dítě, byla však schopná poslouchat

a respektovat dospělou autoritu. Pokud ji aktivita zaujala, dokázala si brzy hrát

i sama bez potřeby podpory a partnera a to i poměrně dlouhou dobu. Šlo zejména

o hru s pískem, vodou, modelínou, stavebnicemi. Kromě běžných nemocí nebyla

výrazněji nemocná.

Ve 3 letech nastoupila do mateřské školy. Jednalo se o klasickou městskou

mateřskou školu s věkově smíšenými třídami, ale velmi kvalitním pedagogickým

personálem. Adaptace probíhala bez problémů. Rebeka neměla zásadní problém

zapojit se mezi děti ani respektovat autoritu. Pouze byla velmi aktivní a dle slov

učitelek „velmi živá“, s problémem se soustředit delší dobu a například dokončit

55

úkol, pokud ji dostatečně nezaujal, sledovala okolí a snadno se nechala vyrušit.

Některé projevy se jevily i jako možné znaky ADHD. Také ve třídě vyhledávala spíše

starší děti a jejich aktivity, což však bylo přičítáno přítomností starší sestry ve stejné

třídě mateřské školy. Byla silně sociálně zaměřena a těžko nesla jakoukoliv

nespravedlnost. Školka Rebece poskytovala velmi dobrou podporu po všech

směrech. Jak sportovní, hudební, tak intelektuální. Zvláště v posledních dvou letech

školky měla možnost pracovat s různými hračkami a hrami, které ji bavily a rozvíjely.

Díky skládačkám pochopila ve 4 letech např. princip zlomků a jejich sčítání. Rebeka

si od malička dokázala hrát sama, pokud ji nějaký „úkol“ nebo aktivita zaujala. Ráda

tvořila, vymýšlela 3D objekty např. z papíru, přírodnin apod., modelovala. Měla

velmi bohatou fantazii, často ji však omezovala ještě hůře rozvinutá motorika

(přiměřená jejímu věku), což někdy vedlo k pláči a frustraci. Projevovala se tu citová

nestabilita. Měla „ v hlavě“ jasný obraz a projekt toho, co chce vytvořit, což se ji

bohužel někdy vzhledem k věku omezeným schopnostem nedařilo. Často pak úkol

vzdala a odmítla dál pokračovat i po nabídce pomoci. Pokud ji ovšem aktivita

nezaujala, měla velký problém se soustředit, nedokončovala práci, projevovala se

psychomotorickým neklidem a bylo vysloveno i podezření na ADHD.

Předškolní věk. Rebece byl doporučen odklad školní docházky z několika

důvodů. A to z důvodu fyzického vzrůstu a celkově drobné fyzické konstituce (výška

cca 100 cm), datu narození 28. srpna, logopedie – patlavost více hlásek, výraznější

psychomotorický neklid. Chodila na tanečky do taneční školy v rámci MŠ, ráda

sportovala – plavání, lyžování. Matka se v rámci možností snažila o všeobecný

rozvoj. Rebeka má hudební nadání, na sborový zpěv přijata již v pěti letech, od šesti

let pak přípravný ročníku hudební nauky a nástroje v ZUŠ, byť ještě nenastoupila do

ZŠ. Dle pedagogů má velmi dobrý hudební sluch a rytmus, byla doporučena hra na

housle. Vzhledem k omezené možnosti podpory matky, která nemá hudební sluch

a také z důvodu, že starší sestra také hraje na klavír, a zejména z důvodu motivace

Rebeky, se nakonec společně rozhodly pro klavír. Rebeka velmi těžce nese, pokud jí

něco nejde hned, nedosahuje výkonů dle svých představ, často velmi

56

perfekcionistických. Má potom tendence se vzdávat, uzavírat se do sebe, odmítá

pokračovat, uchyluje se k fňukání až pláči. Emočně potřebuje větší podporu. Je

patrná menší frustrační tolerance. Pokud se jí dostane odpovídající podpory je

obvykle schopna své emoce velmi rychle změnit na pozitivní a aktivitu, úkol

dokončit.

Ještě před nástupem do školy se naučila sama číst tím, že hláskovala

jednotlivá písmena, která následně spojovala do slov. V matematice uměla sčítat cca

do 20 i s přechody přes desítku, odčítat, ale pouze jednociferná čísla. V celých

číslech je schopna sčítat i v desítkách a stovkách. Umí používat malá záporná čísla.

Umí psát velkými tiskacími písmeny, slova si správně vyhláskuje a zapíše, umí

násobilkové řady 2 a 3 a odvozuje další jednodušší násobilkové řady. Má poměrně

velké znalosti z různých oborů lidské činnosti. Není však výrazně zaměřena na jednu

oblast nebo obor. Pokud ji něco zaujme, chce se o dané záležitosti a oblasti dozvědět

co nejvíce. Jde např. o téma vesmíru, lidského těla, sopky apod.

Při zápisu do základní školy v dubnu 2017 byla zhodnocena pedagožkou jako

velmi chytrá a zvídavá. Na otázky reaguje rychle, bezprostředně. Stále však není

dokončena logopedická náprava r, ř, což se podařilo těsně po nástupu do 1. třídy.

Rebeka nemá ani problém se sociálním kontaktem, rychle si najde kamarády,

vyhledá si partnery na hraní např. na dětském hřišti nebo v zájmovém kroužku.

Vztahy s vrstevníky ji nedělají problémy, ráda si s nimi hraje i různé rolové hry.

Pokud má na výběr preferuje však děti starší a to i o několik let – i v pubertálním

věku. Nejen mladší děti, ale i vrstevníky často vnímá jako „malé“ a projevuje k nim

výrazný pečovatelský přístup nebo naopak malé děti ignoruje. Její problém je častá

roztěkanost, nedotahování úkolů do konce, odbíhání od činnosti, do které se sama

plně neponoří.

V březnu 2017 se na základě velmi dobrých výsledků v základním kole logické

olympiády, dostala do okresního kola pro předškoláky, kde se umístila na celkově

5. místě. Další postupová kola se pro předškoláky nepořádají. Logická olympiáda je

pořádána od r. 2008 Mensou. Základní kola probíhají během podzimu

prostřednictvím krátkého on-line testu. Na jaře jsou pak nejlepší ze základních kol,

57

dle jednotlivých kategorii, pozváni na osobní testování a soutěž. Předškolní děti

nepostupují do celostátního kola, ale nejvýše do okresního, čímž pro ně soutěž

končí. „Logická olympiáda je soutěž pořádaná Mensou České republiky založená na

logických úlohách, jejichž řešení vyžaduje samostatný a kreativní přístup.

Nerozhodují zde naučené znalosti, ale schopnost samostatného uvažování

a pohotového rozhodování. Logická olympiáda je svým pojetím unikátní soutěží,

protože se nejedná o znalostní soutěž, ale o soutěž rozvíjející především schopnost

samostatného logického uvažování.” (Logická olympiáda, [online], [cit. 2017-10-20].

Dostupné z : http://www.logickaolympiada.cz/o_soutezi/)

V červnu 2017 byla Rebeka testována v Mensa. Dosáhla výsledku skore IQ nad 130

dle české stupnice, nad 148 dle Cattellova stupnice, nad 132 Stanford-Binetova

stupnice. Percentil 99-100. Doporučen nástup do školy pro nadané děti a další

rozvíjejí nadání. Z několika důvodů se matka prozatím rozhodla dceru umístit do

běžné základní školy a případně ji nechat otestovat v PPP a dle dosažených výsledků

pokračovat a rozhodovat pak dále.

Nástup do prvního ročníku základní školy v září 2017 proběhl bez problémů.

Rebeka nastoupila na spádovou, tj. běžnou základní školu sídlištního typu nedaleko

svého bydliště. Matka se prozatím rozhodla neumísťovat Rebeku do školy pro

nadané děti z několika důvodů. Jde zejména o rodinnou situaci, kde se jedná

o matku samoživitelku, otec děti příliš finančně ani jinak děti nepodporuje a jiná

podpora od rodiny také není. Problematické by tedy bylo i dojíždění do školy, byť

v rámci Prahy. Dalším důvodem je, že do stejné školy v místě bydliště chodí starší

sestra, nyní do 3. třídy. Důležitým hlediskem byla také možnost věnovat více času

i mimoškolním aktivitám a být v sociálním kontaktu se spolužáky i mimo školu a to

v místě bydliště. Ve škole jsou ve školním roce 2017/18 otevřeny 4 první třídy

s počtem 20-22 dětí ve třídě. Ve třídě, kde je Rebeka, je také jedno dítě

58

s (pravděpodobnou) diagnózou výrazné ADHD s přidruženými diagnózami, která má

asistentku. Rebeka nastupuje do třídy pouze s jednou známou holčičkou ze školky,

ale sociální kontakty ve třídě jí nedělají problémy. Ve škole cíleně nevyhledává ani

starší sestru. Do školy chodí velmi ráda, vše ji baví, zajímá. Je velmi iniciativní.

Zároveň však často nepozorná, upovídaná, kolísá jí pozornost. Zatím sedí v první

lavici, ale ruší i děti kolem sebe, protože má úkoly hotové, vyhledává další podněty.

Často je k ní přesazováno jiné dítě. Paní učitelka se snaží najít ideální konstelaci.

Protože je Rebeka malého vzrůstu nemůže být přesazena do zadních řad ve třídě.

Převážné emocionální ladění je pozitivní, ale při neúspěchu, který je často jen

subjektivní a ovlivněn velkým perfekcionalismem, je smutná, plačtivá, uzavírá se do

sebe a odmítá pokračovat. Tvrdí, že danou věc neumí. Paní učitelku dle svých slov

miluje. Domácí přípravu vykonává rychle, bez problémů a nutnosti ji k ní jakkoliv

nutit, se snahou o pečlivost, samostatně. Matka na školní přípravu pouze dohlíží.

Rebeka má také mnoho mimoškolních aktivit. Všechny si vybrala sama, některé

chtěla již před nástupem do školy. Matka ji naopak musela velmi brzdit a vysvětlovat

časovou i finanční náročnost. Rebeka má jako mimoškolní aktivity: sport - atletiku

a tenis v rámci odpolední družiny, ZUŠ – sborový zpěv, nauku a hru na nástroj -

klavír, dále pak keramiku. Se starší sestrou se učí angličtinu hravým způsobem. Také

chodí ráda do školní družiny, kde si hraje s dětmi, dle paní vychovatelky velmi hezky

(„umí si hrát“). Má velkou fantazii a ke hrám často nepotřebuje mnoho pomůcek

a materiálu, je schopna vytvořit si potřebné rekvizity z běžných věcí nebo pracovat

s imaginací. I nadále ráda tvoří, staví ze stavebnic, hraje společenské hry.

V říjnu 2017 vyšetřena v PPP s výsledkem vyššího nadání dle WISC III. Nadání

prokázáno zejména v performační složce, kde se výjimečné nadání projevilo ve

všech složkách. Celkový IQ index v performační složce 143 (99,8 percentil), ve

verbální složce IQ index 129 (97 percentil), celkově tedy IQ index celé škály 139,

(percentil 99,6). Hodnoty jednotlivých složek verbální složky rovnoměrně rozloženy,

výraznější nadání v podobnosti a porozumění. Paradoxně nejnižší hodnoty byly

dosaženy v subtestu počty („pouze“ v rámci nadprůměru). Možná však také proto,

59

že Rebeka vidí matematiku jako svoji oblíbenou a silnou stránku a při neúspěchu se

rychle uzavřela do sebe a byl problém, aby vůbec pokračovala. Selhání v jednom

příkladu vnímala jako fatální. Takto její přístup k testu hodnotila psycholožka při

ústním rozhovoru s matkou po dokončení testů. Stejně tak se pravděpodobně

projevila snaha o přesnost a perfektní odpověď v některých složkách verbálního

testu. Např. nevěděla jak vysvětlit, co je to jízdní kolo, což prakticky samozřejmě ví.

Dle ústního vyjádření psycholožky se během testování výrazněji neprojevovala ani

hyperaktivita, byť pozornost kolísala a Rebeka potřebovala větší podporu

k překonání překážek. Při subjektivním pocitu selhání se rychle uzavírala

a potřebovala povzbuzení. Pak byla schopna pokračovat. (kromě testu počtů, kde

odmítla).

Současný stav, podzim 2017. Ve škole došlo bohužel ke změně třídy. Třídní

učitelka Rebeky měla vážný úraz, třída byla rozdělena do zbývajících 3 prvních tříd.

Třída, kde je nyní Rebeka má celkem 27 dětí, včetně dítěte s asistentkou. Asistentka

však pomáhá pouze dítěti s (pravděpodobným) ADHD. Tato změna byla pro holčičku

náročná zejména z pohledu soustředěnosti, jiných požadavků a systému práce nové

paní učitelky, nové a jinak vyzdobené učebny. Často doma uvádí, že „neví, co má

dělat“. Během jednoho týdne byla několikrát různě přesazena kvůli nepozornosti.

Paní učitelka uvádí, že Rebeka nedává pozor, neposlouchá. Někdy chybuje ve

zdánlivě jasných úkolech. Přesto paní učitelka přiznává, že i když Rebeka nedává

pozor, tak „překvapivě často ví, co má dělat nebo co paní učitelka říká“. Rebeka

přestává stíhat zadané úkoly, i když se jedná o věci velmi jednoduché jako vybarvit

obrázky nebo doplnit čísla do řady. Jediné, co stíhá je paradoxně písanka, přestože

do školy nastupovala bez znalosti psaní, na rozdíl od čtení a počítání. Žádné

mimořádné podpory se ji zatím nedostává, dle paní učitelky nestíhá ani zadanou

práci. Důvod tohoto zlomu u Rebeku není zatím úplně jasný. V hodině si například

místo čtení slabik skládá pastelky z penálu nebo kreslí čáry na okraj učebnic místo

zadaného úkolu.

Další vývoj je tedy nejistý. Rebeka by potřebovala hlavně emocionální

podporu a úkoly, na které by musela dávat pozor a vedení ve volních vlastnostech.

60

Nejméně první pololetí první třídy bude zaměřeno na přijetí a zpracování role

školačky, podporu volních vlastností, systematického vedení k organizaci práce

a dokončování započatých úloh. Je také potřeba zaměřit se na drobnější projevy

nepozornosti a pokusit se zklidnit rychlé pracovní tempo, které vede k chybování.

Nyní, tj. listopad 2017, se její práce ve škole změnila, a kromě občasného

překotného tempa, potřebuje naopak povzbudit v dokončování úkolů a preciznosti.

Na zprávu z PPP se stále čeká, ve škole zatím není brána jako dítě nadané a nemá

tedy v ničem ani jiný přístup. Ve škole se jí líbí, ale v rozvoji učiva, které již

bezpečně ovládá, dále nedochází. S dětmi slabikuje, učí se písmenka a počítá do

šesti. Její motivace klesá. Po doručení zprávy z PPP budou rodiče ve škole dále

jednat.

61

7. POMŮCKY A PODKLADY PRO NADANÉ DĚTI

V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ A VYUŽITELNÉ V ZŠ PRO DĚTI

V 1. A 2. TŘÍDĚ

Tato kapitola vznikla jako nápadník pro rodiče, případně i pro pedagogy. Jsou

zde uvedeny pomůcky a pracovní materiály, které lze používat pro další rozvoj

a zaúkolování nadaných dětí. Hlavními kritérii výběru byla zejména možnost, aby

dítě mohlo samostatně pracovat a také si svoji práci samo kontrolovat. Pro rodiče

a pedagogy potom zejména to, aby pomůcky byly použitelné bez nutnosti předchozí

dlouhé přípravy a následné kontroly. V neposlední řadě jsem se snažila vybrat

takové, které jsou využitelné ve více oblastech, předmětech. Je nutné podotknout,

že pomůcky nejsou pro děti to hlavní. Nadané děti často spíš potřebují partnera,

se kterým mají možnost mluvit a pracovat, pokládat mu otázky, rozebírat problémy

a věci, které ho zajímají. Personální podpora je pro ně velmi důležitá. Mnohé děti by

chtěli mít rodiče, učitelku, vedoucího kroužku apod. jen sami pro sebe. Tato kapitola

a uvedené pomůcky mohou však být velkou pomocí v situacích, kdy je třeba, aby

dítě pracovalo samostatně bez pomoci dospělého, ať již doma nebo ve škole.

Seznam je spíše stručnější, materiálů a pomůcek je velká řada. Na jejich zpracování

by byla potřeba samostatná závěrečná nebo bakalářská práce.

Konkrétní pomůcky a materiály:

1. Logico piccolo

2. Miniluck

3. Motanice, šikovný provázek

4. Kolíčkové materiály

5. Smart games

6. Geoboardy

7. Materiály pro čtoucí děti

62

8. Pracovní sešity

Kritéria výběru:

1. Možnost sebekontroly dítětem nebo nutnost opravy učitelem.

2. Materiál lze nebo nelze použít ve více předmětech.

3. Škála obtížnosti úloh.

4. Různý výběr témat ať již v daném předmětu nebo mezipředmětově.

5. Je zapojeno více smyslů.

6. Z pohledu pedagoga délka a náročnost přípravy materiálu.

7. Lze použít i bez předchozí přípravy a plánu přímo ve výuce? (např. při

rychlejším tempu žáka než se původně předpokládalo)

8. Nutnost kopírování a tisk materiálu.

9. Materiál je nebo není opakovatelně použitelný, jaké jsou v tom případě

nutné další pomůcky.

10. Lze používat i pro více dětí buď ve skupině, nebo postupně.

11. Lze používat v různé fázi výuky – procvičování, upevňování učiva, ale

v určitém smyslu i k získávání nových znalostí.

12. Jak je zacházeno s chybou.

13. Zda respektuje individuální tempo.

14. Jak je finančně náročný. Pořízení, provoz, možnost postupného rozšiřování

úkolů k dané základní pomůcce či úkolu.

63

1. LOGICO PICCOLO

Zdroj: www.mutabene.cz

Popis materiálu dle kritérií

Plně vyhovuje požadavku, aby si sítě danou aktivitu mohlo zkontrolovat samo.

Materiál lze použít ve více předmětech.

Široká škála obtížnosti úloh. Nejen dle vybraného tématu, ale také postupně v dané

sadě – souboru úloh.

Široký výběr témat.

Je zapojeno více smyslů – manipulace s předměty, i když v omezené míře.

Z pohledu pedagoga není nutná příprava.

Není nutné kopírování a tisk materiálu.

Lze použít ve výuce i bez předchozího plánu využití pomůcky.

Materiál je opakovatelně použitelný.

Lze používat i pro více dětí buď ve skupině, nebo postupně.

Lze používat v různé fázi výuky – procvičování, upevňování učiva, ale v určitém

smyslu i k získávání nových znalostí.

Díky sebekontrole se eliminuje strach z chybování, učí se práci s chybou.

Respektuje individuální tempo.

Pro menší děti existuje varianta Logicco primo, která má však rámeček s menším

počtem odpovědí a jiná témata a okruhy úloh.

Použitelný např. i pro děti s SPUCH k individuální práci a procvičování.

64

Finančně přijatelný. (v r. 2017 základní rámeček – nutný pro každé dítě stojí 260kč,

jedna výuková sada, která obsahuje 16 různých karet, stojí 225kč). Pořízení více sad

je bohužel už finanční zátěží.

Popis pomůcky:

Pomůcka se skládá k rámečku, opatřeného barevnými pohyblivými kolečky,

do kterého se zasouvají jednotlivé karty. Karty jsou vyrobeny z tuhého voskovaného

kartonu. Sady úloh jsou rozděleny do různých témat i jednotlivých předmětů.

Vizuální vnímání, logika, prostorové vnímání, obsahová vnímání, geometrie,

prvouka, český jazyk (od předčtenářských dovedností, přes začátky čtení až po čtení

s porozuměním, vyjmenovaná slova a slovní druhy), matematika (od počítání do 10,

přes počítání do 100, závorky, zlomky, až po desetinná čísla). Každá sada obsahuje

16 karet a na každé kartě je 10 úloh.

Zdroj: Mutabene. Logicco piccolo. [online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z www: http://www.mutabene.cz/logico-piccolo/c-1165

65

Zdroj: Mutabene. Logicco piccolo. [online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z www: http://www.mutabene.cz/logico-piccolo/c-1165

2. MINILUK

Zdroj: www.mutabene.cz

Popis materiálu dle kritérií

Plně vyhovuje požadavku, aby si sítě danou aktivitu mohlo zkontrolovat samo.

Materiál lze použít ve více předmětech. Zatím především matematika a český jazyk,

člověk a jeho svět.

Škála obtížnosti pro školní děti není příliš široká, vhodnější spíše pro menší děti.

Zatím omezený výběr témat pro školní děti. Postupně se rozšiřují. Zatím existují

měkké a tvrdé souhlásky, písmena a slova, slovo a věta, hodiny a čas, slovní úlohy

v oboru do 100.

Je zapojeno více smyslů – manipulace s předměty, i když v omezené míře.

Z pohledu pedagoga není nutná příprava.

Není nutné kopírování a tisk materiálu.

66

Lze použít ve výuce i bez předchozího plánu využití pomůcky, je však omezený počet

témat.

Materiál je opakovatelně použitelný.

Lze používat i pro více dětí buď ve skupině (každé dítě má svojí cvičnou desku nebo

postupně.

Vhodné pro procvičování a upevňování učiva.

Díky sebekontrole se eliminuje strach z chybování, učí se práci s chybou.

Respektuje individuální tempo.

Pro menší děti existuje varianta BambinoLuk, která má však jinou cvičnou desku. Ze

zkušenosti však menší děti do 4 let mají často problém s pochopením principu

aktivity.

Finančně přijatelný. (v r. 2017 základní cvičná deska – nutná pro každé dítě stojí 259

kč, jedna výuková sada, která obsahuje 24 různých karet stojí 159 kč). Pořízení více

sad je bohužel už finanční zátěží. Nevýhodou je zatím malý výběr sad a témat.

Zdroj: Mutabene. Miniluk. [online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z www: http://www.mutabene.cz/miniluk/c-1162/

67

Zdroj: Mutabene. Miniluk. [online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z www: http://www.mutabene.cz/miniluk/c-1162/

68

Konkrétní příklady procvičovacích karet Zdroj: Mutabene. Miniluk. [online]. [Cit. 27.

10. 2017]. Dostupné z WWW: http://www.mutabene.cz/miniluk/c-1162/

Zdroj: Mutabene. Miniluk. [online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z WWW:

http://www.mutabene.cz/matematika-slovni-ulohy-v-oboru-do-100-5210/d-70897/

69

3. MOTANICE, ŠIKOVNÝ PROVAZEK

Zdroj: https://www.amosek.cz/Sikovny-provazek-Scitani-d905.htm,

http://modryslon.cz/cz/details_motanice?id=24

Popis materiálu dle kritérií

Plně vyhovuje požadavku, aby si sítě danou aktivitu mohlo zkontrolovat samo.

Materiál lze použít ve více předmětech.

Škála obtížnosti se pohybuje od cca 4 let do 7 let. Pro nadané děti vhodné spíše na

procvičování v 1. třídě. Úlohy pak již nejsou příliš složité.

Na stejném principu existuje několik variant pomůcky pod různými názvy a od

různých výrobců – nejčastěji je to motanice, šikovný provázek.

Úzký výběr témat. Pro děti školního věku existuje procvičování matematiky –

násobení a dělení, počítání do 20, anglická slovíčka, spojování obrázků na základě

různých kritérii (spíše jednoduché), předčtenářské dovednosti.

Je zapojeno více smyslů – manipulace s předměty, i když v omezené míře.

Z pohledu pedagoga není nutná příprava.

Není nutné kopírování a tisk materiálu.

Lze použít ve výuce i bez předchozího plánu využití pomůcky, ovšem velmi omezeně

vzhledem k malému množství témat.

Materiál je opakovatelně použitelný.

Lze používat i pro více dětí buď ve skupině, nebo postupně.

Lze používat hlavně při procvičování a upevňování učiva.

Díky sebekontrole se eliminuje strach z chybování, učí se práci s chybou.

Respektuje individuální tempo.

70

Pro menší děti existuje více témat.

Použitelný např. i pro děti s SPUCH k individuální práci a procvičování.

Finančně přijatelný. Jedna motanice stojí od 130 do 250kč.

Nevýhodou je velmi omezený počet témat. K použití spíše doplňkově. K některým

tématům se dítě už pravděpodobně nebude vracet (prvouka). Matematika lze

používat častěji a opakovaně.

Popis pomůcky: Jedná se o papírovou pomůcku. V každé sadě na určité téma

( sčítání, násobení apod.). je 10 až 30 tvrdých karet spojených k sobě. Dítě pomocí

provázku, který vede drobnými zářezy na straně karty, spojí otázku (příklad)

a správnou odpověď. Na druhé straně lze ihned zkontrolovat správnou odpověď

podle toho, zda jde provázek správně podle předkreslených čar. (Naučné hry.

Šikovný provázek. [online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z www:

https://www.amosek.cz/Sikovny-provazek-Scitani-d905.htm)

71

Zdroj: Naučne hry.Šikovný provázek. [online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z WWW:

https://www.amosek.cz/Sikovny-provazek-Scitani-d905.htm

Zdroj: Motanice. Matematika 1[online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z WWW:

http://modryslon.cz/cz/details_motanice?id=23

Zdroj: Motanice. Přírodověda -zvířada [online]. [Cit. 27. 10. 2017]. Dostupné z

WWW: http://modryslon.cz/cz/details_motanice?id=24

72

4. Kolíčkové materiály - Materiály s kolíčky

Zde uvedené příklady čerpány z http://www.obrazkova-skola.cz

Popis pomůcky dle kritérií

1. Velmi vhodné pro sebekontrolu dítětem.

2. Materiál lze používat ve více předmětech.

3. Škála obtížnosti úloh je velmi široká, materiál lze upravit dle konkrétní

potřeby.

4. Má různý výběr témat ať již v daném předmětu nebo i mezipředmětově.

5. Je zapojeno více smyslů – dítě manipuluje s barevnými kolíčky.

6. Pokud si pedagog pracovní listy připravuje sám, je to poměrně náročné. Je

potřeba schopnost práce s PC, možnost tisku a ideálně i laminování

materiálů. Připravené materiály lze však i zakoupit.

7. Ve výuce lze i neplánovaně použít, pokud má vyučující materiály ve třídě

připravené.

8. Materiál je nutno kopírovat pro každého žáka individuálně, nejlépe i

barevně. Tyto náklady jsou tedy vyšší. Je velmi vhodné pracovní listy

zalaminovat. Jako provizorní řešení je možno pracovní listy vkládat i do

tvrdých průhledných desek, která má každé dítě vlastní.

9. Materiál je možno používat opakovaně pro další děti. Pokud ho však již žák

správně vyřeší, obvykle se k němu již nevrací, pouze v případě nutnosti

procvičování. Jako další pomůcky jsou potřeba pro každého žáka barevné

kolíčky v počtu cca 10 kusů.

10. Lze používat postupně pro více dětí, jinak musí mít každé dítě svůj pracovní

list.

11. Využívá se nejvíce při procvičování, upevňování učiva.

12. Chybu vidí každý žák sám, může si jí sám opravit, při nejistotě se ptát

vyučujícího nebo při možnosti skupinové práce i spolužáků.

13. Respektuje individuální tempo.

73

14. Finančně není příliš náročný. Při tvorbě vlastních materiálů je finanční

náročnost na barevný tisk a laminování materiálů. Materiály lze použít i pro

další žáky, nejsou jednorázově spotřebovány.

Popis pomůcky

Základní princip těchto materiálů je práce dítěte s pracovním listem

a barevnými kolíčky. Do pracovního listu se nepíše, ale dítě připíná různobarevné

kolíčky ke správným odpovědím, které jsou uvedená na straně pracovního listu. Po

otočení celého listu s kolíčky zjistí, zda barvy odpovídají tečkám namalovaným na

rubové straně a tím provede sebekontrolu. Pokud nerozumí tomu, proč je odpověď

chybná, potřebuje pak vysvětlení učitelem. Tyto materiály jdou používat v mnoha

různých vyučovacích hodinách, na různá témata, na procvičování téměř jakéhokoliv

učiva. Svým způsobem s těmito materiály mohou pracovat již děti v předškolním

věku, ale zajímavé jsou i pro děti na 1. stupni ZŠ. Materiály si buď vyučující může

sám připravit a následně opakovaně používat nebo se dají koupit již vytvořené sady

na různé předměty i různá témata.

Zdroj: Obrázková škola.Sčítání a odčítání

s kolíčky 1. [online]. [Cit. 29. 10. 2017]. Dostupné z www: http://www.obrazkova-

skola.cz/scitani-a-odcitani-s-kolicky-1

74

Zdroj: Obrázková škola. Doplňování

vět. [online]. [Cit. 29.10.2017]. Dostupné z www: http://www.obrazkova-

skola.cz/doplnovani-vet-s-kolicky

5. SMART GAMES – LOGICKÉ HRY - HRY PRO JEDNOHO

Logické hry, hry pro jednoho, také nazývané smart games je velká skupina

her a rébusů. Tyto hry jsou primárně určeny pro jednoho hráče. Každá hra spočívá

v tom, že dítě postupně řeší jednotlivé úlohy, které jsou celkem rozděleny do 4-5

obtížností. Tyto hry rozvíjí zejména logické myšlení a prostorovou představivost.

Nejjednodušší hry jsou určeny již pro předškolní děti, ale ty nejsložitější nejsou

schopni vyřešit ani mnozí dospělí. Her existuje velké množství a také principů řešení

je několik. Některé hry se liší především tématem zpracování (např. víly, auta, drak

a princ, metro atd.). Pokud se chceme na tyto hry dívat z genderově různého

pohledu vybereme pro holčičky spíše hru s motivem mořské panny a pro kluky např.

piráty. Pro nejmenší je určena např. hra Červená Karkulka nebo Tři prasátka. Děti od

cca pěti let mohou pracovat buď ve 3D prostoru např. se Zámeckými schody nebo

Záhadným hradem nebo na ploše – Safari, Princ a Drak, Barevný kód. Další skupinou

jsou umisťovací hry, kde je úkolem umístit dílky do krabičky dle daného zadání. Sem

spadají např. Tučňáci na pochodu, Aqua bella nebo Parking. Další skupinou jsou tzv-

IQ hry jako IQ blox nebo IQ Puzzle. Některé hry spadají do více skupin nebo je nelze

přesně zařadit. Hry určené pro děti staví často na dětem známých a atraktivních

tématech: Sponge bob, Angry birds, myšky, příšerky, Noemova archa, zvířátka,

pohádky apod. Velké množství her je vyrobeno jako prostorových – 3D, takže dítě

75

přímo manipuluje s figurkami tučňáků, autíček, zvířátek apod.

Tyto hry lze s úspěchem používat ve volném čase, ve výuce spíše doplňkově.

Pro některé děti může být aktivita se smart games vnímána jako „hra, hračka“ a tím

pádem odměnou. Některé děti však mohou být frustrovány z toho, že nejsou

schopny (hned, ještě nebo vůbec) vyřešit úlohy větší obtížnosti. Je potřeba děti

připravit a naučit, že není úkolem splnit vše a pokud možno hned. Velkou výhodou

je skladnost a možnost hrát hru buď velmi krátkou dobu, pokud bude jedinec řešit

jen jednu nebo několik úloh. Nebo naopak postupovat po jednotlivých úlohách

a trávit nad hrou třeba i desítky minut. V České republice najdeme tyto hry

nejčastěji od vydavatele her MINDOK, který vybírá hry od světových výrobců. Dle

mé zkušenosti jsou tyto hry vždy velmi kvalitně provedeny, ať již se jedná o jakýkoliv

materiál: dřevo, plast nebo tužší karton. Hry jsou také dobře skladné. U některých

existuje i menší, cestovní verze často na magnetickém základě. Nevýhodou je určitě

cena, která se pohybuje od 250 do 600kč. (Mindok. Smart hry. [online]. [Cit. 29. 10.

2017]. Dostupné z www: http://www.mindok.cz/cz/hry/smart-hry-3)

Popis materiálu dle kritérií

Plně vyhovuje požadavku, aby si sítě danou aktivitu mohlo zkontrolovat samo.

Materiál lze v jednotlivých předmětech použít jen jako doplňkovou aktivitu, nejde

prioritně o výuku, ale rozvoj myšlení a obrazové představivosti.

Široká škála obtížnosti úloh.

Široký výběr témat hry.

Je zapojeno více smyslů – zrak, hmat.

Z pohledu pedagoga není nutná příprava.

Není nutné kopírování a tisk materiálu.

Lze použít ve výuce i bez předchozího plánu využití pomůcky, ale jen jako doplněk.

Materiál je opakovatelně použitelný.

76

Lze používat i pro více dětí postupně. Není vhodný pro skupinovou práci.

Nelze používat v různé fázi výuky, protože primárně nejde o klasickou výukovou

pomůcku.

Práce s chybou zde není zdůrazněna.

Respektuje individuální tempo.

Pro děti, které nemají logické uvažování a prostorovou představivost bývají hry

méně vhodné, nejdou jim vyřešit, nebaví je.

Finančně nákladné. Cena za hry se pohybuje od 300 do 650kč za jednu hru.

Barevný kod Noemova archa

Princ a drak Zámecké schody

77

Hoppers Tučňáci na ledu

Zdroj obrázků: vše Mindok. Smart hry.[online]. [Cit. 6. 11. 2017]. Dostupné z www: https://www.svet-her.cz/spolecenske-hry Barevný kód: https://www.svet-her.cz/spolecenske-hry/barevny-kod Noemova archa: http://www.mindok.cz/cz/hry/smart-hry-3/noemova-archa-8595558301249-115 Princ a drak: https://www.svet-her.cz/spolecenske-hry/princ-a-drak-cestou-necestou Zámecké schody: https://www.svet-her.cz/spolecenske-hry/zamecke-schody-camelot-junior Hoppers: https://www.svet-her.cz/Vyhledavani?fraze=hoppers Tučňáci na ledu: http://www.mindok.cz/cz/hry/smart-hry-3/8595558300914-tucnaci-na-ledu-99

6. Geoboardy

Kritéria výběru:

1. Velmi vhodné pro sebekontrolu dítětem.

2. Materiál lze používat ve více předmětech.

3. Škála obtížnosti úloh je velmi široká, materiál lze upravit dle konkrétní

potřeby.

4. Má omezený výběr témat.

5. Je zapojeno více smyslů – dítě manipuluje s barevnými gumičkami.

78

6. Pokud si pedagog pracovní listy připravuje sám, je to poměrně náročné. Je

potřeba schopnost práce s PC, možnost tisku a ideálně i laminování

materiálů. Připravené materiály lze však i zakoupit.

7. Ve výuce lze i neplánovaně použít, pokud má vyučující materiály ve třídě

připravené.

8. Každý žák musí mít na práci svoji geodesku – geoboard. Tištěné materiály

není nutné mít všechny pro každé dítě, lze použít jen několik listů z dané

sady pro každé dítě.

9. Materiál je možno používat opakovaně pro další děti. Pokud ho však již žák

správně vyřeší, obvykle se k němu již nevrací, pouze v případě nutnosti

procvičování. Každé dítě však musí mít svůj geoboard.

10. Lze používat postupně pro více dětí, ale při práci musí mít každé dítě svoji

desku. Materiály k řešení lze používat pro více dětí.

11. Využívá se nejvíce při procvičování, upevňování učiva.

12. Chybu vidí každý žák sám, může si jí sám opravit, při nejistotě se ptát

vyučujícího nebo při možnosti skupinové práce i spolužáků. Řešení je vždy na

druhé straně karty.

13. Respektuje individuální tempo.

14. Finančně je náročné pořízení geoboardu – cena dle velikosti a materiálu

přibližně 200kč. Materiály lze buď vyrobit, nebo zakoupit v sadách.

Zde uvedené příklady jsou z http://www.obrazkova-skola.cz/

Popis pomůcky:

Geoboards jsou dřevěné desky s dřevěnými špalíčky – kolíčky. Nejčastěji

velikostně 4x4, 5x5, ale mohou mít i jiné rozměry. Na kolíčky se navlékají barevné

gumičky a tvoří se trojúhelníky, čtyřúhelníky nebo další mnohoúhelníky. Tato

pomůcka je hojně využívána v matematice dle prof. Hejného. Geoboardy se však

nevyužívají jen v matematice a geometrii, ale i v dalších předmětech, k rozvoji

logického myšlení a prostorovou orientaci. Podklady si vyučující může vytvářet sám,

nebo zakoupit připravené sady pracovních listů. Geoboard a gumičky musí mít

79

každé dítě na práci svoje. (Obrázková škola. GeoBoards. [online]. [Cit. 2. 11. 2017].

Dostupné z www: http://www.obrazkova-skola.cz/geoboards)

Obrázková škola. GeoBoards. [online]. [Cit. 2. 11. 2017]. Obrázková škola. GeoBoards.

[online]. [Cit. 2. 11. 2017]. Dostupné z www: http://www.obrazkova-skola.cz/geotrio-m ale-

nasobeni-a-deleni a http://www.obrazkova-skola.cz/geotrio-darkova-sada)

Obrázková škola. GeoBoards. [online]. [Cit. 2. 11. 2017]. Dostupné z www: http://

http://www.obrazkova-skola.cz/geotrio-darkova-sada)

7. Materiály pro čtoucí děti

Velké procento nadaných dětí nastupuje do základní školy jako čtenáři. Rané

čtenářství je častou charakteristikou nadaných dětí. Je proto vhodné pro ně

připravit materiály pro čtení, aby se při výuce čtení, kdy se ostatní děti učí písmenka

a slabiky, čtoucí děti nenudily. Problém může nastat v případě, že dítě sice čte, ale

čte pouze nahlas. Pak je potřeba zajistit mu prostor, kde může svoji schopnost

rozvíjet. Zároveň je potřeba dítě vést tak, aby četlo správně. Níže uvádím materiály,

80

kde dítě nejen čte, ale zároveň se rozvíjí jeho další čtenářské dovednosti, čtení

s porozuměním a práce s textem. Texty si lze připravovat nebo využít a zakoupit již

vytvořené. Velmi pěkné jsou např. od M. Málkové. Málková, M. O čem to je. [online].

[Cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z www: https://www.jine-knihy.cz/kniha/o-cem-to-je-

cteme-s-porozumenim

Popis pomůcky

Zde uvedený materiál je od M. Málkové. Pracovní listy jsou určeny dětem z

1.– 3. tříd základních škol. Obsahují vždy sedm řádků textu psaného větším písmem.

Příběhy jsou jednoduché a napsané tak, aby jim malé děti rozuměly. Na každý text

navazují doplňující otázky a úkoly. Ty ověřují, že dítě pochopilo to, co četlo. V závěru

najdou rodiče a děti další motivující otázky – většinou rozšiřují téma, nebo mají za

úkol přimět dítě k zamyšlení se nad něčím, případně kontrolují pozornost. (Málková,

M. O čem to je. [online]. [Cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z www: https://www.jine-

knihy.cz/kniha/o-cem-to-je-cteme-s-porozumenim)

Kritéria výběru:

1. Dítě si pracovní list samo nekontroluje.

2. Materiál je určen pro výuku čtení. Tematicky lze využít mezipředmětově,

případně lze využít zájmu o určitá témata.

3. Škála obtížnosti lze při tvorbě materiálu určit, ale obvykle je určen pro rané

čtenáře. Další materiály pracují s lepší čtenářskou gramotností, ale slova a

témata jsou určeny také pro starší věk.

4. Má různý výběr témat ke čtení a lze využít i mezipředmětově.

5. Není zapojeno více smyslů.

6. Příprava pracovních listů je středně náročná, lze zakoupit i hotové materiály.

7. Ve výuce lze i neplánovaně použít, pokud má vyučující materiály ve třídě

připravené.

8. Pracovní list je nutno kopírovat pro každého žáka individuálně.

9. Materiál se nepoužívá opakovaně, jedná se o vyplněné pracovní listy.

81

10. Nelze používat opakovaně, každé dítě svůj pracovní list. Pouze lze jeden a

ten samý stejný list postupně kopírovat pro ostatní děti.

11. Využívá pro rozvoj čtení a čtenářské gramotnosti. Je potřeba, aby děti uměly

i psát, alespoň v základu tiskacím písmem.

12. Chybu žák sám nevidí, učitel musí pracovní list opravit a dát žákovi zpětnou

vazbu.

13. Respektuje individuální tempo práce. Pokud dítě čte, ale pouze nahlas, což je

v první třídě vpořádku i žádoucí, je potřeba mu zajistit prostor k samostatné

práci.

14. Finančně není náročný.

Málková, M. O čem to je. [online]. [Cit. 10. 10.

2017]. Dostupné z www: https://www.jine-knihy.cz/kniha/o-cem-to-je-cteme-s-

porozumenim

82

Málková, M. O čem to je. [online]. [Cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z www:

https://www.jine-knihy.cz/kniha/o-cem-to-je-cteme-s-porozumenim

83

8. KNIHY, PROCVIČOVACÍ SEŠITY

Knih a procvičovacích sešitů existuje velké množství. Některé se zaměřují jen

na jednu oblast, jiné v sobě slučují více oblastí i předmětů. Je potřeba pečlivě

vybírat nejen zpracování, ale zejména vhodnost. Tyto pracovní sešity lze používat

buď kompletně, kdy nadané dítě může mít svůj pracovní sešit, kde postupně

vypracovává jednotlivé úkoly. Jejich výběr lze buď nechat na dítěti samotném, nebo

společně s ním jednotlivé úlohy postupně vybírat s ohledem např. na probírané

učivo, zájem apod. Učitel může vybírat i sám, ale pokud není dítě do výběru

zapojeno je více pravděpodobné, že bude sešitem zvědavě listovat a ne plnit zadaný

úkol. Druhou variantou je kopírování samostatných listů z těchto procvičovacích

sešitů. Potom může mít dítě svoji složku, šanon nebo jiné vhodné umístění

v učebně. Tyto úkoly může vypracovávat buď v době, kdy ostatní žáci pracují na

učivu, které již dítě ovládá, nebo v případě, že stihlo úkol zadaný třídě dříve.

Vhodné úlohy z těchto sešitů mohou být připraveny i pro ostatní děti.

Organizačně si musí každý učitel vypracovat a určit způsob, jakým se s těmito

materiály bude pracovat tak, aby nebyli rušeni spolužáci.

Je potřeba zdůraznit, že tyto doplňkové úlohy nejsou „za trest“, protože

stihlo včas vše, na čem spolužáci teprve pracují, ale mělo by tuto práci vnímat spíše

jako zábavu a odměnu. Procvičování nesmí být jen mechanickým opakováním

a procvičováním učiva, které dítě ovládá. Musí jít o rozvoj jeho myšlení

a myšlenkových operací, řešení zajímavějších úloh, podporu nadání. Ale může jít

také o rozvoj oblastí, kde dítě mimořádné nadání zatím neprojevuje.

Hodnocení dle kritérií výběru je potřeba vždy modifikovat na konkrétní

pracovní sešit, ale pokusím se zde zhodnotit pracovní sešity jako celek.

Popis pomůcky dle kritérií

1. Nutnost kontroly učitelem, dítě pracuje samostatně, ale bez sebekontroly.

2. Materiál lze použít ve více předmětech dle vybraných materiálů

84

3. Široká škála obtížnosti úloh.

4. Je různý výběr témat ať již v daném předmětu nebo i mezipředmětově.

5. Více smyslů není zapojeno.

6. Pedagog materiál nepřipravuje, ale musí ho vhodně vybrat a případně

připravit dostatek kopii.

7. Pokud jsou připravené kopie, lze použít i bez další přípravy přímo ve výuce

např. při neplánovaném volném čase.

8. Pokud dítě nepracuje se svým sešitem musí se materiál kopírovat.

9. Materiál není opakovaně použitelný. Někteří pedagogové řeší

zalaminováním některých úloh a psaním stíratelnými fixy. To však zvyšuje jak

cenu, tak čas na zpracování a přípravu. Vyplnění materiály lze ale archivovat.

10. Nelze použít pro více dětí. Pouze lze zhotovit více stejných kopií..

11. Lze používat v různé fázi výuky – procvičování, upevňování učiva, ale

v určitém smyslu i k získávání nových znalostí.

12. S chybou zde žák samostatně nepracuje, musí mít zpětnou vazbu a opravu

od učitele.

13. Respektuje individuální tempo.

14. Finanční náročnost závisí na konkrétním procvičovacím sešitu, jeho ceně.

Dále pak na tom, zda jsou jednotlivé listy a úlohy kopírované či laminované.

Potom cena narůstá.

15. Největší nevýhodou tohoto způsobu je nutnost opravy učitelem, dítě nemá

okamžitou zpětnou vazbu a učitel má s přípravou i opravou více práce.

Přitom obvykle nelze materiál opakovaně použít.

Další nevýhodou je obvykle písemné zadání úkolu. Dítěti, které neumí číst, musí

zadání přečíst vyučující. Některé typy úloh lze řešit i bez čteného zadání, dítě

však stejně potřebuje alespoň ujištění, že se jedná o ten typ úlohy, který se jeví

jako pravděpodobný – doplň řadu, spoj, dokresli apod.

Příklady procvičovacích sešitů:

85

Zdroj: foto archiv autorky, A. Nevěčná, J. Nevěčný, Logické hrátky, 2012

Speciální procvičovací sešit pro šikovné a nadané děti - Koumák pro druháky

Jde o procvičovací sešit, který však není úplně běžný. V sešitu jsou úkoly

z matematiky, českého jazyka a prvouky/ člověk a jeho svět/, ale často nad úroveň

běžného učiva 2. třídy. Úkoly a otázky jsou koncipovány jako rozšiřující učivo pro

šikovné a nadané děti. V tomto pracovním sešitu děti najdou zajímavé texty

s různými tématy, mezipředmětovými vztahy, novými informacemi nad rámec RVP.

Úlohy rozvíjejí nejen matematické myšlení a čtenářskou gramotnost, ale také

logické a kritické myšlení, tvořivost, prostorovou inteligenci apod. Velmi podobný

sešit existuje ještě pro 3. Třídu – Koumák pro třeťáky. (Adámková, Havelková,

Indrová a kol. Koumák pro druháky [online]. [Cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z www:

http://www.didaktis.cz/GoodsDetail_LS.asp?nDepartmentID=69&nGoodsID=1852&

nLanguageID=1)

86

(P. Adámková, P. Havelková, K. Indrová a

kol. Koumák pro druháky [online]. [Cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z www:

http://www.didaktis.cz/GoodsDetail_LS.asp?nDepartmentID=69&nGoodsID=1852&

nLanguageID=1) Foto: archiv autorky

87

Závěr

Cíl práce se podařilo dle mého splnit. Příručka pro rodiče obsahuje základní

informace o nadání, charakteristiky nadaných dětí včetně mýtů, které o nich panují.

Nadané děti jsou často mylně považované za děti s ADHD či Aspergerovým

syndromem. Jejich chování bývá pro okolí těžko pochopitelné a pro rodiče

i pedagogy je někdy velmi náročné s tímto dítětem žít a pracovat. Nadané děti

přinášejí do života mnoho radosti, iniciativy a výzev. Nejedná se však vždy jen o ty,

kteří vše bez problémů a bez pomoci zvládají sami. Ve své práci proto také uvádím i

organizace podporující nadané děti a jejich rodiče. Seznam jistě není vyčerpávající,

ale alespoň nabízí rodiči jakousi záchytnou síť. Kapitola o dvojí výjimečnosti je velmi

stručná, přestože se jedná o složitý, častý a rozsáhlý problém. Vzhledem k rozsahu

mé práce nebylo možné zabývat se touto problematikou hlouběji.

Případová studie holčičky nastupující do první třídy dobře charakterizuje

nadané dítě v jeho některých projevech. Zde bude zajímavé a důležité pokračování

podpory a integrace ve škole na základě doporučení PPP a také přístup vyučujících.

Ve své práci jsem nabídla také pomůcky pro nadané děti, které mohou

využít nejen rodiče, ale také učitelé v rámci výuky. Snažila jsem se vyhledat takové,

které na učitele ani rodiče nekladou velké nároky na přípravu, organizaci nebo

finance.

Do budoucna by bylo třeba například více zpracovat možnosti podpůrných

opatření, která se nabízí pro nadané děti v rámci inkluze, podle Vyhlášky

o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

č. 27/2016. Toto téma by bylo také na samostatnou práci.

Proces psaní této práce považuji za velmi přínosný i pro sebe jako pedagoga.

Některé charakteristiky a mýty o nadaných dětech pro mne byly novým zjištěním.

Stejně jako možnost podpory nadaných dětí. Měla jsem také možnost setkat se

s několika odborníky, např. na konferenci s paní PhDr. Jolanou Laznibatovou CSc.,

která vede školu pro mimořádně nadané v Bratislavě a vytvořila síť tříd pro nadané

88

děti na Slovensku. Toto setkání bylo pro mne velmi příjemné a podnětné. Zároveň

pro mne bylo psaní práce prospěšné jako pro rodiče nadaného dítěte.

Rodiče i pedagogové nadaných dětí potřebují podporu stejně jako jejich

nadané děti. A to nejen v informacích, ale také morální, personální a lidskou. Při

vhodné podpoře nám mohou tuto péči děti v současnosti, ale i v budoucnosti velmi

významně vrátit. Právě v nich se často skrývá velký potenciál, který lze při vhodné

podpoře rozvinout, povzbudit a který může pomoci učinit náš svět lepším.

89

Seznam použitých zdrojů

ADÁMKOVÁ, Petra, Petra HAVELKOVÁ, Karla INDROVÁ, et al. Koumák pro druháky: rozšiřující pracovní sešit pro všechny druháky, kteří chtějí vědět a přemýšlet ještě víc. Brno: Didaktis, 2016. ISBN 978-80-7358-259-3.

BLAŽKOVÁ, Růžena a Irena BUDÍNOVÁ a kol. Matematika pro bystré a nadané žáky. Brno: Edika, 2017. ISBN 978-80-266-1157-8.

FREEMAN, Joan. Volnočasové aktivity pro nadané a talentované u nás a ve světě. Praha: NIDM MŠMT, 2009. ISBN 978-80-86784-83-0.

FOŘTÍK, Václav a Jitka FOŘTÍKOVÁ. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Vydání druhé. Praha: Portál, 2015. ISBN 9788026209690.

GARDNER, Howard. Dimenze myšlení: teorie rozmanitých inteligencí. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-279-3.

HARTL, Pavel. Psychologicky slovník. 3. vyd. v CR. Praha: Budka, 1994. ISBN 8090154905.

LANDAU, Erika. Odvaha k nadání. Praha: Akropolis, 2007. ISBN 978-80-86903-48-4.

MÖNKS, F. J. a Irene H. YPENBURG. Nadané dítě: rukověť pro rodiče a učitele. Praha: Grada, 2002. Výchova a vzdělávání. ISBN 8024704455.

NEVĚČNÁ, Alena a Jiří NEVĚČNÝ. Logické hrátky. Praha: Grada, 2013. Šikulka Vendy. ISBN 978-80-247-4443-8.

NEVĚČNÁ, Alena a Jiří NEVĚČNÝ. Logické hlavolamy. Praha: Grada, 2013. Šikulka Vendy. ISBN 978-80-247-4861-0.

SEJVALOVÁ, Jitka. Talent a nadání: jejich rozvoj ve volném čase. Praha: IDM MŠMT, 2004. ISBN 8086784037.

STEHLÍKOVÁ, Monika. Život s vysokou inteligencí: průvodce pro nadané dospělé a nadané děti. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-271-0101-6.

Vyhláška MŠMT č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a to v aktuálním znění.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném od 1. 9. 2016. (školský zákon)

internetové zdroje

www.amosek.cz

www.arduino.cz

www.centrumnadani.cz

90

www.ctm-academy.cz

www.ff.cuni.cz

www.jine-knihy.cz

www.jcu.cz

www.logickaolympiada.cz

www.mensa.cz

www.mindok.cz

www.modryslon.cz

www.mutabene.cz

www.nadanedeti.cz

www.obrazkova-skola.cz

www.rvp.cz

www.talent-nadani.cz

www.talentovani.cz

www.talnet.cz

www.vedanasbavi.cz

www.zuc.cz


Recommended