Zažíváme změnu klimatu

Zažíváme změnu klimatuPříběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.

Zažíváme změnu klimatuPříběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.

Tento průvodce výstavou vznikl v rámci projektu Local Authorities Acting for the MDGs, samotná výstava „Zažíváme změnu klimatu“ byla vytvořena v projektu From Overconsumption to Solidarity. Oba projekty byly podpořeny Evropskou unií. Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.

Tato brožura vznikla v roce 2014 jako součást výstavy „Zažíváme změnu klimatu“, jejíž českou verzi připravila Nadace Partnerství.

Doporučená citace:Nadace Partnerství. 2014: Zažíváme změnu klimatu. Česká verze výstavy mezinárodního projektu „From Overconsumption to Solidarity“, Lucembursko, www.overconsumption.eu

Grónsko: …na zemi a moři d strana 2—3

Maďarsko: Život v peci d strana 4—5

Rakousko: Tání alpských ledovců d strana 6—7

Česká republika: Velké záplavy d strana 8—9

Slovensko: Pokles zásob podzemní vody d strana 10—11

Indie: Intenzivnější deště a povodně d strana 12—13

Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny d strana 14—15

Andská Amazonie d strana 16—17

Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště d strana 18—19

Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev d strana 20—21

Amazonie: Sucho d strana 22—23

Ekvádor: Tání tropických ledovců d strana 24—25

Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita d strana 26—27

Burkina Faso 2: Sucho d strana 28—29

Niger 1: Krize pastevectví d strana 30—31

Niger 2: Rozpad ekosystémů d strana 32—33

Závěry: Společná, ale různá zodpovědnost d strana 34—35

Česká odpovědnost – česká příležitost d strana 36—39

„Naši předci žili v těchto roz-lehlých končinách po tisíce let. Dokázali se přizpůsobit jedno-mu z nejtvrdších podnebí na planetě a využít to, co jim příro-da nabídla. Když moře zamrz-ne, led se dá využít k mnoha účelům, třeba dopravě. Ale posledních sedm nebo osm roků se led na moři neobjevil. Už nevidíme zamrzat moře. Jak taje věčně zmrzlá půda, cesty a letiště přestávají být stabilní a naše infrastruktura tím trpí. Zažíváme také mnohem divo-čejší bouře s větry o síle hu-rikánu a dešti, které rozpouštějí všechen sníh.“

Inuuteq Holm Olsen, náměstek ministra zahraničí Grónské samosprávy, 2008

Lovec, poblíž Ilulissatu, středozápadní pobřeží Grónska

Grónsko: …na zemi a moři

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Grónský ledový příkrov je největší masa ledu na severní polokouli. Ovlivňuje globální klima pří-mo svým vlivem na hladinu světových moří, tep-lotu oceánu, jejich slanost a proudění. Grónský ledový příkrov taje s rostoucí rychlostí od 90. let 20. století. Od roku 2006 vedlo rychlé letní tání k ročnímu úbytku Grónského ledového příkrovu v objemu 273 miliard tun. Výjimečně silné tání zaznamenali vědci v roce 2012. V současné době se odhaduje, že Grónský ledový příkrov přispívá ročně k nárůstu hladiny světových moří o 0,7 milimetru. Matematické modely na-značují, že Grónský ledový příkrov čeká další zmenšování, třebaže procesy, které ovlivňují rychlost změn, dosud nejsou zcela objasněny. Kritický bod, po jehož dosažení celý Grónský ledový příkrov roztaje, se odhaduje při nárůstu průměrné globální teploty o 3 °C. Tento odhad je ale nejistý. (Evropská agentura pro životní prostředí, 2012).

0

-20

-40

-60

-80

-100

-120

-140

Grónský ledový příkrov, ztráta za období 2003–2011 v cm

Zdroj: http://www.nasa.gov/ mission_pages/Grace/multimedia/pia13955b.html

© D

avid

Tro

od, I

lulis

sat 1

6, fl

ickr

/ilo

vegr

eenl

and

© A

rne

Har

denb

erg,

flic

kr /

ilove

gree

nlan

d

Serminnguaq („malý ledovec“), fjord Kangerlussuaq, západní Grónsko

strana 2—3

Maďarsko: Život v peci

Szép Gyöngyvérová

Szép Gyöngyvérová je 46letá nezaměstnaná matka 3 chlapců a děvčete. Její pětičlenná ro-dina žije v prefabrikovaném bytě o 50 m2. „Musíme vyžít s měsíčním příjmem 500 eur. Inkaso z toho dělá 260 eur. Za teplou vodu dáme v zimě 130 eur a v létě 60 eur. Teplota v bytě není příjemná. V zimě do-sahuje 26 °C a nejde regulovat, takže musím větrat a topíme na ulici. V létě jsem v bytě naměřila 33 °C, což znamená, že nemůžu spát a trpím otoky. Pamatuji si, že když jsme se sem před 7 lety nastěhovali, teplota byla nejméně o 4 stupně nižší.“

VĚDECKÝ ZÁKLAD

V Maďarsku je 788 tisíc prefabrikovaných bytů. Žije v nich 2,1 milionu obyvatel. Technické problémy, potíže se střechami a rozvody, nedostatečná tepelná a zvuková izolace se spolu s neregulovatelným dálkovým vytápěním promítají do nepřiměřeně vysokých nákladů na bydlení. Národní program na zateplení těchto bytů pokračuje velmi pomalu.

Během vlny veder v roce 2003 dosáhl v Maďarsku průměrný počet tropických dní s teplotou nad 30°C 45 a překonal tak historické rekordy. Během dalších vln v letech 2008–2011 byl pozorován zvýšený počet úmrtí o 15–28 %. Asi 80 % těchto případů zahrnovalo osoby starší 65 let. Městská populace je více ohrožena, protože teploty jsou o několik stupňů vyšší, přirozené proudění vzduchu je slabší a vyzařování tepla naakumulovaného v budovách udržuje vysoké teploty o několik hodin déle.

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010

0123456789

101112131415

EU2710,0

Svět7,3

Maďarsko6,7

Světový index rizika 2012 VELMI

NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI

VYSOKÝ

Maďarsko

Budapešť

© D

oman

iczk

y Ti

vada

r

Paneláky v budapešťské čtvrti Óbuda

© D

oman

iczk

y Ti

vada

r

strana 4—5

Rakousko: Tání alpských ledovců

Anna Pirpamer Manažerka chaty Brandenburger Haus

© A

nna

Pirp

amer

© A

lpen

vere

in-M

useu

m I

nnsb

ruck

, O

eAV

Lat

ernb

ild 2

0-I_

443.

jpg

„Brandenburger Haus vedu už několik let. Z roku na rok pozoruji, že mnoho hor, hře-benů a cest, které bývaly úplně nebo většinou pokryté ledem a sněhem, teď odhalují spoustu nezpevněných kamenů, takže nebezpečí jejich pádu roste.

Zdaleka největší problém pro provoz naší chaty vznikne poté, co roztaje malé ledové pole na svahu nad chatou, které je zdrojem naší užitkové i pitné vody. Jakmile zmizí, budou potřeba náročná technická opatření, abychom zásobování vodou obnovili.“

SOUVISLOSTI

Ledovec Kesselwandferner je v současnosti až 140 m silný a 4400 m dlouhý. Po-hybuje se rychlostí 5 až 90 metrů za rok z nadmořské výšky 3500 metrů do 2700 metrů. I když v horní části dosud narůstá, celkově se ledovec vinou zrychleného odtávání v jeho dolní části zmenšuje. Patří k 93 z 95 sledovaných ledovců v Rakous-ku, které se v roce 2012 zmenšily. Během posledních 10 let ztratil Kesselwandferner spolu se dvěma nedalekými ledovci ročně 15 milionů m3 ledu.

„Důvodem ústupu ledovců jsou nadprůměrné teploty vzduchu v posledních letech“ tvrdí Dr. Andrea Fischerová, vedoucí Služby monitoringu ledovců Rakouského alp-ského klubu.

Vzhledem k tomu, že ledovce tají hlavně v létě, je tento proces zvláště výrazný v červenci a srpnu, kdy voda z ledovců tvoří až 7 % průtoku Dunaje v Pasově.


0123456789

101112131415

EU2710,0

Svět7,3

Rakousko11,3



VYSOKÝ

�Alpské chaty jako je Brandenburger Haus v Tyrolsku (Otztal) sloužily výzkumu alpských ledovců, k nimž patří i Kesselwand, po více než sto let.

Bilance velikosti ledovců (nárůst – úbytek) v oblasti Ötztal – Rofenache (střední hodnoty za rok v milionech m3)

Rakousko

1970–1980

5,0

0,0

-5,0

-10,0

-15,0

-20,0

1980–1990

1990–2000

2000–2010

© Institut für Meteorologie und Geophysik der Universität Innsbruck; HD Tirol/BMLFUW Abteilung VII/3 - Wasserhaushalt

© J

akob

Abe

rman

n.

strana 6—7

Česká republika: Velké záplavy

Štěpánka Hanzlíková

Štěpánka Hanzlíková (±70), která žije v Jeseníku nad Odrou déle než 65 let, si zachránila život při povodni, když se zachytila za břízy, které sama vysadila. „Voda tu byla vždy, ať již málo nebo hod-ně. Zaplavovala pastviny a pole kolem, moc nezasahovala do ži-vota lidí. Ale to, co se stalo v roce 2009, byla pohroma pro celou obec. Mně z toho zbylo obrovské trauma, které mě pronásleduje i po tolika letech.“

POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Rozsah povodní v České republice během posledních dvaceti let neměl v historii obdobu. Povodně v roce 1997 zasáhly oblast celé Moravy, v letech 2002 a 2013 většinu Čech v povodí Labe a Vltavy. V několika posledních letech jsou stále častější lokální povodně. Jeseník nad Odrou postihla taková „blesková povodeň“ v roce 2009. Pět lidí přišlo o život.

BLESKOVÉ POVODNĚ V JESENÍKU NAD ODROU V ROCE 2009

V létě roku 2009 zasáhlo severní Moravu několik silných bouřek. Nad Českou repub-likou se držela po dobu 12 dnů východní cyklonální situace, která přinášela vlhký a teplý vzduch ze Středomoří a od Černého moře. To byla velmi neobvyklá situace, která dosud nebyla v naší zemi zaznamenána (obvykle trvá pouze 4–5 dnů). To mělo za následek silné a rychlé srážky, které se vracely nad stejná území několikrát za sebou a vytvářely tzv. řetězový efekt. V Jeseníku nad Odrou spadlo během pouhých tří hodin 114 mm srážek a průtok v místním potoce Luha se zvedl z normálních 800 l/s na 200 000 l/s!

Pět lidí během těchto povodní přišlo o život, bylo zničeno 23 rodinných domů a cel-kové škody přesáhly 320 milionů Kč.


0123456789

101112131415

EU 2710,0

Svět7,3

Česko14,0



VYSOKÝ

Blesková povodeň v Jeseníku nad Odrou, 2009

Jeseník nad Odrou

Česká republika

Periodicita maximálních denních srážek v období 20. 6. 2009 – 6. 7. 2009. ČHMÚ.

< 5 5–10 10–20 20–50 50–100 ≥ 100

© Iv

an S

tříte

ský

© A

eord

ata

s.r.

o.

strana 8—9

Slovensko: Pokles zásob podzemní vody

„Jmenuji se Jozef Páleník. Jako hydrogeolog pracuji od roku 1965. Část mé profese spočívá ve spolupráci s firmami, které vrtají studny pro lidi. Musím říct, že ještě nedávno bylo mnohem snazší narazit na podzemní vodu. Stačilo kopat 10–15 metrů do hloubky a měli jste dost vody po celý rok. Dneska je nezbytné jít mnohem hlouběji, někdy i 70 a více met-rů a neobejde se to bez vrtací techniky. Obávám se, že tento trend bude pokračovat.“

Jozef Páleník,hydrogeolog

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Třebaže je Slovensko známé velkými zásobami podzemních vod, výzkum pramenů potvrdil, že ve střední, jižní a jihovýchodní části země poklesla v letech 1981–2011 jejich vydatnost o 15 % ve srovnání s obdobím do roku 1980. Přičítá se to klima-tickým změnám, nikoli lidské činnosti. Dopady změny klimatu na vodní hospodářství na Slovensku souvisejí na jedné straně s povodněmi a na druhé se silným nebo dlouhodobým poklesem vydatnosti vodních zdrojů.

DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU

• Nárůst teplot – dopad na životní cykly rostlin, živočichů a člověka

• Vlny tropických veder – zdravotní komplikace (senioři a lidé s oběhovými a dý-chacími problémy)

• Nárůst počtu tropických dní (např. 22 tropických dní v Bratislavě v srpnu 2003)

• Sucho, přívalové deště, povodně a silné větrné bouře – škody na zemědělství, infrastruktuře a lidských životech


Slovensko

0123456789

10

12131415

EU2710,0

Svět7,3

Slovensko9,3



VYSOKÝ

© J

ozef

Pál

eník

© J

ozef

Pál

eník

Okamžik, kdy vrtná soustava narazila na podzemní vodu

strana 10—11

Indie: In-tenzivnější deště a po-vodně

V 7.18 dne 16 června 2013 usly-šel Ram Singh nejhlasitější praskání za 45 let svého života. Byl to ohlušující rachot kata-strofy. „Cítil jsem se, jako by se nebe roztrhlo. Během sekund se k chrámu Kedarnath valila masivní vodní stěna. Obrovské balvany vyletěly do vzduchu jako při výbuchu. Za necelou čtvrthodinu voda odnesla tisíce lidí.“ Singh byl na pouti spolu se 17 sousedy z Ujjainu ve stá-tě Madhya Pradesh. Domů se vracel jen s pěti z nich. „Poté, co jsme navštívili chrám, chtěl můj syn vidět kopce, tak jsem šel s ním a manželka nás násle-dovala,“ říká. „Díky tomu jsme přežili. Vůbec netuším, kde je zbytek mé rodiny.“

Ram Singh a jeho manželka

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Povodně v Uttarakhandu v červnu 2013: Surya Prakash, docent z Národního in-stitutu řízení katastrof (NIDM), říká, že abnormálně vydatné deště způsobilo spojení západních větrů s monzunovou oblačností. Vinou vysokých teplot v květnu a červnu bylo navíc uvolněno obrovské množství vody z tajícího sněhu a ledovců, což vedlo k protržení morénových jezer. Několik stovek lidí bylo zabito a tisíce se pohřešují.

DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU

Proměna monzunů v Indii: Analýza trendů, kterou provedl profesor S. K. Dash, ve-doucí Centra studií atmosféry Indického technologického institutu v Dillí, ukazuje, že v letech 1951 až 2000 zažila Indie během období monzunu krátká období prudkých dešťů trvající do čtyř dnů a menší počet delších období mírného deště.

Na základě údajů o srážkách sebraných z 2599 stanic v letech 1901 až 2005 vědci z Indického oddělení meteorologie (IMD) varují před zvýšeným rizikem povodní ve většině oblastí Indie. „Rostoucí riziko povodní je nyní považováno za nejdůležitější odvětvovou hrozbu plynoucí ze změny klimatu.“ (Current Science, červen 2013).


0123456789

101112131415

EU2710,0

Svět7,3

Indie2,2



VYSOKÝ

Indie

Kedarnath

© S

oma

Basu

/ D

own

to E

arth

© R

ohit

Dim

ri

Kedarnath, povodeň

strana 12—13

Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny

„Jmenuji se Shadu Charan Mondol. Je mi 72 let a žiji v Shingertoly u řeky Malancha v Bangladéši. Můj dům stojí na hrázi (na fotografii vlevo). Byl zničený už šestkrát, protože hráz nevydržela. S rostoucím přílivem moře tlačí vodu výš a výš proti proudu řeky. Voda začala stoupat před 60 lety, ale v posledních 10 letech stoupání zesílilo. Jarní přílivy, které se objevují v červnu a červenci, jsou ještě nebezpečnější a při-nášejí největší zvýšení hladiny. Už jsme byli mnohokrát přinu-ceni přemístit hráz dále od řeky, ale toto je trvalý problém a už nemáme, kam se od řeky odsu-nout dále.“ (březen 2009)

2009: Mondolova rodina v Shingertoly po cyklónu Aila.

Shadu Charan Mondol zemřel v roce 2012.

Shadu Charan Mondol

VĚDECKÝ ZÁKLAD: HLADINA MOŘE ROSTE

Růst hladiny světových moří má na Bangladéš vzhledem k jeho geografické poloze mnohem větší dopad, než činí světový průměr. Bengálská rada meteorologického výzkumu SAARC odhalila na základě údajů z posledních 22 let, že roční nárůst výšky hladiny moře činí 3–6 mm.

Velká část území Bangladéše leží méně než 2 metry nad hladinou moře, které snadno proniká koryty řek do vnitrozemí. Rostoucí hladina moře tak způsobuje zasolování freatických vod (podzemních vod nízko pod povrchem) v pobřežní oblasti a na dolních tocích řek.

…A ROSTOUCÍ INTENZITA CYKLÓNŮ

Nejvražednější bouřkové vlny ve 20. století zasáhly Bengálský záliv a pobřeží Indie, Bangladéše a Barmy. Extrémně vysoké záplavové vlny poháněné tropickými cyk-lony Sidr (2007), Nargis (2008) a Aila (2009) způsobily smrt stovek tisíc lidí. Roste četnost silných cyklónů v Bengálském zálivu a jejich intenzita v období od konce monzunového období do listopadu.


0123456789

101112131415

EU2710,0

Svět7,3

Bangladéš1,1



VYSOKÝ

© D

ietm

ar M

irke

s©

Car

itas

Bang

lade

sh

© D

ietm

ar M

irke

s

Hráz u Shingertoly

Indie

Bangladéš

strana 14—15

„Místní lidé zažili v posledních letech záplavy v zimních mě-sících, což se dříve nestávalo. Způsobily i nějaké materiální škody. Ale když byla počátkem roku 2013 poničena část mostu vedoucího z farnosti Santa Cla-ra do Teny, problém byl vyřešen téměř okamžitě. Úřady pracují na opravě kanalizace, která má malou kapacitu.“

Maria Ushca sektor Santa Rosa, kanton Santa Clara, provincie Pastaza, Ekvádor

Andská Amazonie

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Horní Amazonie leží na východních svazích And v nadmořské výšce 600 až 1300 metrů. Normální roční srážkový úhrn se pohybuje od 3000 do 4500 mm. Teplota kolísá mezi 14 a 24 °C a oblast neustále halí oblaka. Vulkanické andské řeky, jako jsou Pastaza a Coca, napájejí povodí Amazonky a přinášejí sediment, který se každo-ročně usazuje v nížinách.

V podhorské oblasti jsou stále výraznější výkyvy mezi obdobími sucha a dešťů, které mají za ná-sledek častější extrémní počasí, pokles srážek a nárůst teploty. V roce 2005 zažily amazonské nížiny nejhorší sucho a v roce 2010 trpěly znovu následky horka a nedostatku srážek v horské džungli.

Nezvyklá proměnlivost klimatu způsobila delší období sucha následovaná prudkými dešti, kte-ré způsobily sesuvy půdy, povodně, narušení in-frastruktury a ohrožení sklizně plodin, což zvy-šuje míru rizika pro lidi i amazonské lesy.

Chile Paraguay-3 -2 -1 0 1 2 3

FrancouzskáGuyana

GuyanaVenezuela

Kolumbie

Ekvádor

Peru

Bolívie

Brazílie

Surinam

Rozsah extrémního sucha v roce 2005 v západní Amazonii během letních měsíců června–srpna, jak ho zaznamenaly satelity NASA. Nejvíce po-stižené oblasti jsou ve škále žluté až červené. (Zdroj: NASA, JPL-Caltech/GSFC)

Vodopády San Rafael, horní tok Rio Coca (tok během období sucha v únoru)...

…a v období dešťů v červnu

strana 16—17

© V

erón

ica

Angu

lo, E

coCi

enci

a

© V

eron

ica

Angu

lo /

Eco

Cien

cia

© S

egun

do C

hasi

pant

a

© S

egun

do C

hasi

pant

a

Horní tok Rio Pastaza poblíž Mera

Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště

strana 18—19

„Jmenuji se André Baniwa. Jak mé příjmení napovídá, patřím k národu Baniwů. Můj mateřs-ký jazyk je baniwština. Je mi čtyřicet. Léto je pro naši kulturu a život velmi důležité. Narodil jsem se v Tucumã Rupitá, vesni-ci s 200 obyvateli na řece Isana, přítoku Rio Negra v severozá-padní Brazílii.

Po 20 letech činnosti v domo-rodém hnutí mám obavu ze změn, které v posledních letech pozoruji. Bylo to v únoru 2012, když týdenní deště, které přišly místo obvyklého slunného a su-chého počasí, zapříčinily hlad v mé oblasti. Kvůli nečekaným srážkám během léta začaly kořeny manioku v půdě hnít.“

André Baniwa

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Region Isana má roční srážkový úhrn 3460 mm.

Prudké výkyvy srážek v oblasti Rio Negra ovlivnily v posledních letech tok řeky. V roce 2009 dosáhla nejvyšší hladiny, jaká byla kdy zaznamenána. Během jediného roku přišlo také historicky největší sucho. Velké sucho oblast zasáhlo také v roce 2005, kdy úplně vyschly některé přítoky a izolovaly tak vesnice, které jsou běžně přístupné pouze na člunu.


0123456789

101112131415

EU2710,0

Svět7,3

Brazílie8,3



VYSOKÝ

© E

mil

Bene

sch

© E

mil

Bene

sch,

KB

Öst

erre

ich

Přítok řeky Isana

Pro oblast Rio Negra nebo domorodé obyvatele Brazílie neexistují data o emisích CO2. Vzhledem k jejich životnímu stylu se předpokládá, že budou hluboko pod 1 t na osobu (většina brazilských emisí pochází z odlesňování).

Region Rio Negro

Brazílie

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Průměrné měsíční úhrny srá-žek v Sao Gabriel da Cachoeria ležícího u řeky Rio Negro ukazují méně dešťů v létě, kdy se tradičně připravují pole. Údaje za rok 2012 však vykazují výrazné odchylky od 30letého průměru.

DOMORODÉ NÁRODY V OBLASTI RIO NEGRO

Federace organizací původních obyvatel regionu Rio Negro (FOIRN) si za svůj hlavní cíl klade obranu práv 23 domorodých národů žijících v oblasti. Hlavním úspěchem je vytvoření domorodých území o velikosti 122 000 km2. Na těchto územích může

pokračovat trvale udržitelný životní styl zdejších obyvatel, což znamená, že 99,94 % tamních deštných pralesů zůstává nedo-tčeno.

FOIRN a Climate Alliance Ra-kousko jsou partnery a vzá-jemně se podporují od roku 1993.

Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev

strana 20—21

Almerinda Ramos de Lima z domorodého kmene Tarianů je první ženou v čele organizace FOIRN:

„Náš národ žije v regionu 3000 let a vytvořil kalendář, který řídí obdělávání polí v letních měsících. Tradičně každá rodina v létě vytvoří místo pro nové políčko. Muži porazí stromy a spálí je. Popel slouží jako hnojivo pro pěstované rostliny. Deště v únoru 2012 znemožni-ly spálení stromů. Nemohli jsme v létě připravit nová pole. Po létě začíná období dešťů, kdy už není možné založit nová pole. Když uvážíme, že naše pole můžeme využívat k pěstování manioku, ananasu a pepře jen dva roky a poté jsou znovu pohlcena pralesem, zna-mená to, že vinou dešťů v létě 2012 přišly všechny rodiny o polovinu svých polí.“

Almerinda Ramos de Lima

© K

limab

ündn

is Ö

ster

reic

h, P

hoto

: Em

il Be

nesc

h

© E

mil

Bene

sch,

KB

Öst

erre

ich

Sušárna maniokového chleba beju na břehu řeky Isana

500

400

300

200

100

0LED ÚNO BŘE DUB KVĚ ČER ČEC SRP ZÁŘÍ ŘÍJ LIS PRO

Průměrný měsíční úhrn srážek – srovnání hodnot naměřených za období 1961–1990 s měsíčními úhrny za rok 2012.(srážky v mm)

2012Období 1961–1990

Zdroj: INMET, http://www.inmet.gov.br/portal/index.php?r=clima/normaisClimatologicas

Modré území o velikosti 8000 km2 bylo vyhlášeno domorodou oblastí v dubnu 2013

V roce 1998 získal FOIRN práva na využívání 110 000 km2

Amazonie: Sucho

strana 22—23

Diego Escobar, koordinátor pro teritoria, životní prostředí a pří-rodní zdroje, COICA (asociace původních obyvatel amazonské pánve) a místopředseda Climate Alliance:

„Kromě mimořádných srážek se v některých oblastech Amazo-nie objevila „stoletá sucha“, například v letech 2005 a 2010. Všechny řeky úplně vyschly, takže lidé obývající tyto oblasti je nemohli opustit a museli být zásobováni armádou. Miliony stromů odumřely, rozšířily se lesní požáry. Vedle využívání přírodních zdrojů, jako je ne-legální kácení lesa, rozšiřování zemědělství a velkých projektů budování infrastruktury, je pro nás novým nebezpečím změna klimatu. My, původní národy Amazonie, chráníme deštné pralesy, které byly vždy zákla-dem našeho života.“

Diego EscobarCOICA

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Satelitní i pozemní pozorování Amazonie ukázaly v poslední době v obdobích sucha zvýšený počet odumírajících stromů a lesních požárů. Přibližně 70 milionů hektarů lesa v západní Amazonii trpělo během sucha v roce 2005 silným nedostatkem vody, což vedlo ke zmenšení korun a ztrátě vlhkosti přetrvávající až do příštího období sucha v roce 2010. Výsledky naznačují, že velká sucha objevující se v 5–10letém cyklu vedou k trvalé změně v horních patrech lesa.

Existující tempo odlesňování a degradace lesa znamená, že se Amazonie blíží bodu zvratu, kdy se deštné pralesy změní v sezónní lesy nebo dokonce savany a místo úložiště uhlíku se stanou jeho zdrojem.

© N

icol

e Ro

mijn

Fot

ogra

fie©

Gus

tavo

Tos

ello

/ I

SA

© C

amila

Sob

ral B

arra

/ IS

A

Pohled od Alto de Serra de Tunuí. Vodopád na řece Isana v severní Brazílii.

Amazonie je domovem nejrozsáhlejšího deštného pralesa na světě, který pokrývá plochu asi 6 milionů km2. Žije zde přibližně třetina všech rostlinných a živočišných druhů spolu s více než 1,5 milionem původních obyvatel z přibližně 400 národů.

Přístav Sao Gabriel da Cachoeira na řece Rio Negro bez vody v roce 2007

FrancouzskáGuyana

GuyanaVenezuela

Kolumbie

Ekvádor

Peru

Bolívie

Chile Paraguay

Argentina

Brazílie

Surinam

AMAZONIE

© Copyright: Klima-Bündnis Biomasa deštného pralesa je obrovské úložiště uhlíku: průměrný hektar deštného pralesa váže přibližně 5–20 tun oxidu uhličitého a trvale ukládá ve své biomase asi 250 tun uhlíku. V oblastech, kde si původní obyvatelé zajistili práva na svá území, je deštný prales chráněn nejlépe. Tito lidé tak velmi významně přispívají k ochraně životního prostředí.

Ekvádor: Tání tropických ledovců

strana 24—25

„Tady nahoře sloužily laguny Yanacocha a Chaquishkacocha jako napajedla pro dobytek z vesnice Tambohuasha. Teď la-guny zmizely, protože méně prší a hodně se otepluje. Aby vesni-ce měla čím napojit dobytek, musí vodu přivést potrubím ze sousední hory Carihuayrazo. Za vodou a pastvou musejí stá-da v posledních deseti letech stále výše do rezervace Chim-borazo Fauna Reserve.“

Sr. Olmedo Cayambe,president CORDTUCH, komunitní turistické organizace oblasti Chimborazo

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Nejmenší ledovce v Andách, jako ty na Cari-huayrazu v nadmořské výšce pod 5100 m jsou v současném klimatu odsouzeny k zániku. V le-tech 1939–2006 se teplota v tropických Andách zvýšila o 0,7 °C. O velikosti ledovce a jeho od-távání rozhoduje úroveň mrazu a poměr mezi deštěm a sněhovými srážkami. V současnosti se ledovce zmenšují a pokud stávající podmínky přetrvají, zmizí zbytky ledovců do dvaceti let, a možná ještě mnohem rychleji.

Poslední „hielero“ oblasti Chimborazo

Původní obyvatelé oblasti prodávali lidem z města ještě nedávno kusy ledu, který lá-mali nad lagunami na Chim-borazu. Poslední ledař (hie-lero), který se tím živí, je Don Baltazar Ushca. Řekl mi, že dřív bylo na Chimborazu dost zima a deštivo. Sníh zůstával i v místech, kde jsou vesnice. Ve výšce 4000 m ho bývalo i 40 cm, ale dnes led začíná až v nadmořské výšce 5500 m a sníh nezůstává nikde.

© S

ilvia

Val

lejo

, Eco

Cien

cia

© F

elip

e Se

govi

a /

EcoC

ienc

ia

sopka Chimborazo, 6268 m


0123456789

101112131415

EU2710,0

Svět7,3

Ekvádor3,9



VYSOKÝ

Ekvádor

Chimborazo

y = 1,7939x + 770,88R² = 0,0297

400

500

600

700

800

900

1000

1100

1200

1971

1973

1975

1977

1979

1981

1983

1985

1987

1989

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Srážky (mm)

Srážky Průměr Trend

Vývoj meziročních srážek v Fada N’Gourma

Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita

strana 26—27

„Jmenuji se Ousséni Sayaogo a jsem farmář z Niessegy.

V pondělí 13. května 2013 jsem byl v Gourcy, když mi zavolali a řekli, že můj dům zničil silný vítr a liják. Když jsem se vrátil, uviděl jsem tu spoušť. Dům byl zničený, střešní krytina rozházená větrem po okolí. Ten dům jsem zrovna postavil pro svoji rodinu. Ještě že nikdo ne-přišel o život.

Teď nemám peníze na to, abych dům znovu postavil. Budu muset počkat do příštího roku a doufat, že to pak bude možné. Mezitím se ptám sám sebe, kam s rodinou půjdeme.

Bylo to poprvé, co jsem něco takového viděl. Pro naši vesnici je to nezvyklé, protože bouře přišla v květnu a normálně období dešťů začíná nejdříve v půlce června.“

Ousseni Sayaogo

© B

a M

aham

adou

© B

a M

aham

adou

Dům zničený tornádem

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Podle zprávy IPCC budou dopady změn klimatu v krátkodobém horizontu výsledkem zvýšené četnosti a síly extrémních jevů, jako je sucho, povodně nebo vlny veder. Pro Burkinu Faso to znamená nestálé rozložení srážek a růst teplot.

Nestálost srážek znamená soustředění dešťů do kratšího období. Významným průvodním jevem je také zvýšený výskyt srážkově vydatných bouří doprovázených tornády v nezvyklou roční dobu.

Burkina Faso 2: Sucho

strana 28—29

„Jmenuji se Mahmadi Sawadogo a pocházím z regionu Plateau-Cetral v Burkině Faso.

V mé vesnici jsem vedl země-dělské projekty na obnovu degradované půdy a zales-ňování.

Změna klimatu přinesla sucho, ztrátu vegetačního krytu a pokles úrodnosti půdy. Musel jsem se odstěhovat za lepšími životními podmínkami, a tak jsem v roce 2003 přišel do Bour-guéoga. Tady, třebaže klimatické podmínky jsou pro zemědělství příznivější, se objevily další problémy, jako je nedostatek pitné vody a silnic. Navíc, jako obyvatelé přírodní rezervace, musíme strpět škody, které nám způsobují sloni. Bez nějakého zemědělského plánu naše primi-tivní způsoby obhospodařování urychlí degradaci přírodních zdrojů. Budeme se nakonec muset vystěhovat i odsud?“

Mahmadi Sawadogo

© B

a M

aham

adou

© B

a M

aham

adou

Degradace zemědělské půdy (provincie Zondoma)

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Náhlý rozpad ekosystémů v celé severní a střední části země vedl ke ztrátě úrodnosti půdy a nedostatku srážek. Výsledkem je nejistá produkce potravin, která zhoršuje tamní chudobu.

Bezprostředním důsledkem mizení rostlinných zdrojů je zhoršující se poškození půdy větry, včetně známého Harmatánu, nárůst teplot, narušení rozložení srážek a jejich pokles.

Časté sucho vedlo k přesídlení části obyvatelstva Plateau-Central do východních a západních regionů. Tito běženci významně přispívají k degradaci oblastí, do nichž se stěhují, a musí čelit mnoha překážkám.

AKCE

Sdružení pro agroekologický výzkum a vzdělávání (ARFA) pomáhá farmářům zvýšit výnosy zaváděním postupů ekologického zemědělství, a tak se lépe přizpůsobit klimatickým změnám

600

900

900900900900900

900900900900

600600

600

600

600

600

600

600

600

1931–19601951–19801961–19901971–20001981–2010

OUAGADOUGOUFADA NGOURMA

BOGANDE

DORI

OUAHIGOUYA

DEDOUGO

BOROMO

BOBO-DIOULASSO

GAOUA

PO

Zdroj: Direction de la métérologie

Posun linií spojujících místa se stejným

množstvím srážek

600 mm a 900 mm

Niger 1: Krize pastevec-tví

strana 30—31

„Jsem Jobari Mokao z vesnice Bermo v Nigeru, která leží na sever od pastvin v oblasti Ma-radi. Více než deset let trvající sucho tady způsobilo nedosta-tek krmiva, vody pro zvířata a snížení kvality našich pastvin. Výsledkem byly opakované krize pastevectví.

V kritických letech přicházíme o 30–100 % zvířat. Nejsilnější kusy, které přežijí, ztratí přes třetinu své váhy a více než 90 % tržní ceny. Na vrcholu krize v roce 2010 se zvíře stojící 250 000 CFA franků prodávalo za necelých 10 000 CFA franků.

A co hůř, poté, co se zvířata protrápí obdobím sucha, větši-nou podlehnou teplotnímu šoku spojenému s prvními dešti.“

Jobari Mokao,postižený kočovný pastevec

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Niger v posledních deseti letech opakovaně trpěl nedostatkem potravin. Příčinou těchto krizí jsou změny ve srážkové činnosti – jejich nedostatek, špatné rozložení v prostoru a čase, krátké zimy, povodně apod.

V letech 2011–2012 zasáhla potravinová krize 5,5 milionu obyvatel, tedy více než třetinu populace země. Podle odhadů poklesla produkce krmiv na polovinu. V roce 2010 během krize pastevectví uhynulo téměř 5 milionů kusů, což představuje čtvr-tinu všech stád. Nejchudší rodiny přišly o téměř 90 % svých zvířat, a tím i prostřed-ků obživy. Tyto opakující se krize mají katastrofální dopad na životy pasteveckých komunit, například na severu Dakora v regionu Maradi.

© C

ESAO

-PR

N

© C

ESAO

-PR

N


0123456789

101112131415

EU2710,0

Svět7,3

Niger0,6



VYSOKÝ

Zvířatům chybí pastva, ztratila na váze i ceně

Niger

Agadez

Diffa

ZinderTahoua

Dosso

TillaberiMaradiDAKORO

Niger 2: Rozpad ekosystémů

strana 32—33

„Jmenuji se Finda Lompo a narodila jsem se přibližně v roce 1946 v Niaktiré, v osadě Makalondi v regionu Tillabéri v Nigeru.

Les ztratil svou duši. Býval plný arabské gumy a divokého ovo-ce nevyčíslitelné hodnoty pro místní lidi.

Dnes je všechno pryč. A co je horší, zmizely i léčivé byliny, které používáme.

Pro ženy je to katastrofa, pro-tože s bylinami ztratily své živobytí.

Les mizí a my žádáme, aby byl zachráněn.“

Finda Lompo,67 let, vesnice Niaktiré

VĚDECKÝ ZÁKLAD

Povodně, přívalové deště, řeky odnášející své břehy a slabší srážky, které jsou vý-sledkem změn klimatu, jsou příčinou úbytku mnoha druhů dřevin a bylin a poklesu kvality ekosystémů.

Niger každoročně přichází o 100 000–120 000 ha lesa, což znamená, že 25 % dobytka musí živořit na degradované půdě ve zhoršujících se podmínkách, jako v případě osady Makalondi v regionu Tillabéri.

Srážkový index ukazuje, jak vlhké či suché bylo období dešťů v regionu Tillabéri v letech 1951–2007:

Kladné hodnoty ukazují roky, ve kterých úhrn srážek překročil průměr za období let 1951–2007 a záporné hodnoty znamenají podprůměrné roční úhrny. Graf naznačuje, že v roce 1969 se region Tillabéri podobně jako zbytek Sahelu dostal z období s přebytkem srážek během období dešťů do časového úseku, kdy se opakovaně projevuje sezónní nedostatek srážek, což má katastrofální dopady na ekosystém.

© C

ESAO

-PR

N

© C

ESAO

-PR

N

Ztráta vegetačního krytu v regionu Tillabéri

1951

1954

1959

1963

1967

1971

1975

1979

1983

1987

1991

1995

1999

2003

2007

2,52,01,51,00,50,0

-0,5-1,0-1,5-2,0

Sráž

kový

inde

x

NigerAgadez

Diffa

ZinderTahoua

Dosso

TillaberiMaradi

MAKALONDI

Závěry Společná, ale různá zodpovědnost

strana 34—35

5

10

15

20

25

30

Emise CO2 včetně rozsáhlého spalování biomasy (t/ob., 2010)

Světový index rizika 2012

PRŮMYSLOVÉ ZEMĚ � � ROZVOJOVÉ ZEMĚ

Luce

mbu

rsko

Česk

á re

publ

ika

Dán

sko

Něm

ecko

Rako

usko

Slov

ensk

o

Maď

arsk

o

Gró

nsko

*

EU 2

7*

Braz

ílie

Ekvá

dor

Peru

Indi

e

Burk

ina

Faso

Bang

ladé

š

Nig

er

Svět

„Článek 3 PRINCIPY

1. Smluvní strany by měly chránit klima-tický systém ve prospěch současných i bu-doucích generací lidstva na základě rovnosti a v souladu s jejich společnými, i když roz-dílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími schopnostmi. V této souvislosti by měly smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout vedoucí postavení v boji proti změně klimatu a z ní plynoucích negativních důsledků.“

United Nations Framework Convention on Climate Change

Země, které nesou největší zod-povědnost za změnu klimatu, jsou průmyslové země, ale nej-ohroženější jsou země rozvojové. Z tohoto nerovného postavení vy-chází základní princip Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1992. ddd

V roce 2011 průmyslové země (Annex I), kte-ré tvoří asi 20 % světové populace, vytvořily 42 % emisí. Rozvojové země (Non-Annex I), které zahrnují 80 % světové populace, vy-produkovaly 55 % globálních emisí CO2. (Zdroj: CSEIndia, 2012)

Jeden z nevýrazných výsledků kli-matického summi tu v Kodani v roce 2009 byl závazek průmyslových zemí (označovaných jako „Annex I“) podporovat rozvojové země (ozna-čované jako „Non-Annex I“) v ak-tivitách na omezení a přizpůsobení změnám klimatu částkou 100 mi-liard USD do roku 2020.

GLOBÁLNÍ PŘEHLED EMISÍ NA OBYVATELE A RIZIKA

Zdroj emisí CO2: http://edgar.jrc.ec.europa.eu/overview.php?v=GHGts1990-2010Zdroj indexů rizika: www.worldriskreport.org

* index rizika není stanoven

3 %

Other Non-Annex I

India

China

Other Annex I

US

EU-27

International transport

11 %

6 %

20 %

15 %

16 %

29 %

Zdroj: CSEIndia 2012

V ROCE 2011 DOSÁHLY CELKOVÉ EMISE CO2 33,9 MILIARD TUN. ODKUD POCHÁZEJÍ?

Česká odpovědnost – česká příležitost

strana 36—37

0

100

200

300

400

500

600

2003 2005 2007 2009 2011 2012

Vývoj maloobchodní ceny hnědého uhlí

Vývoj ceny zemního plynu pro domácnosti

Vývoj ceny dálkového tepla z tepláren na uhlí

Vývoj ceny tepla z tepláren na ostatní paliva

Graf 1: Teplo – největší položka z výdajů na energie – za posledních deset let zdražilo o 65 až 140 % (dle druhu fosilního paliva a způsobu vytápění).

Zdroj: Ceny energií a paliv, TZB-info, www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii

Potřebné snížení emisí by stálo zhruba 1 % globálního HDP. Nicméně pokud necháme znečišťování – a vyvolaným změnám podnebí – volný průběh, pří-mé finanční škody budou činit zhruba 11 % světového ekonomického výkonu. (Zdroj: Stern Review, 2007)

Ale i kdybychom rozvojové země hodili přes palubu, tak nás vysoké emise sklení-kových plynů přichází draho. Každý rok zaplatí česká ekonomika přes 200 miliard korun za dovoz ropy a zemního plynu. Domácí uhlí zase špiní vzduch. Léky, zdravotní neschopnost a další náklady státu: 51 miliard ročně jen kvůli pálení uhlí v elek-trárnách.

Česká republika se řadí k předním státům světa v produkci CO2 na obyvatele. I proto bychom neměli odmítat naši odpovědnost za změ-ny klimatu a následné humanitární katastrofy. Věc má i konkrétní finanční rozměr. Mezinárodní společenství se shodlo, že průmyslové země budou těm rozvojovým pomáhat částkou 100 miliard dolarů ročně. Český podíl vychází na 10 miliard korun.

PŘÍLEŽITOSTI PRO SNÍŽENÍ ÚČTŮ LEŽÍ NA ULICI

Už současné technologie mohou snížit energetickou náročnost českého průmyslu o čtvrtinu. Číslo odpovídá dvěma atomovým elek-trárnám v Temelíně.

Stát může pomoci lidem zateplit domy nebo třeba instalovat kotle na biomasu. Pomoc se mu vrátí. Pokud stát poskytne na energetické renovace budov každoročně 16 miliard korun, vznikne 31 tisíc stabilních pracovních příležitostí už do roku 2020.

Fotovoltaické panely na stře-še nebo obecní větrná elek-trárna sníží emise i závislost na ČEZu. Přitom cena obnovi-telných zdrojů klesá. Malá solární elektrárna na střechu by se u nás – nebýt úředních bariér – vyplatila i bez dotací.

Česká odpovědnost – česká příležitost(pokračování)

PRVNÍ KROK: RÁMCOVÝ ZÁKON

Hnutí DUHA s podporou většiny českých ekologických a humanitárních organizací prosazuje nový zákon, který závazně stanoví, že Česko bude snižovat závislost na drahých fosilních palivech – krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe investice do chytrých řešení, jako jsou úsporné domy a pohodlná veřejná doprava, snadná recyklace odpadu, čistá energie nebo české potraviny v obchodech.

Návrh je inspirovaný úspěšným britským zákonem, který kopíruje také řada dalších evropských států. Legislativu v Británii prosadila vláda, ale shodla se na ní s oběma tehdejšími opozičními stranami. Navíc ji podpořil Svaz britského průmyslu i odbory.

I na české politické scéně má zákon podporu: ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09 i KSČM jej chtějí předložit.

Více najdete na www.velkavyzva.cz

Graf 2: K vytápění nemusíme v buducnu potřebovat dokonce žádné uhelné doly a ruský plyn.

0123456789

101112131415

EU 2710,0

Svět7,3

Česko14,0

Vysvědčení ČR:


strana 38—39

Zdroj: Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Úřad vlády ČR, Praha. 2008.

0

50

100

150

200

250

300

350

Současná spotřeba tepla Možnosti zateplování a výroby zelenéhotepla

Prolomení limitů těžby uhlí

Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA

Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody

Potenciál obnovitelného tepla (v konečnéspotřebě)

Potenciál úspor tepla – vytápění budov

Konečná spotřeba tepla – budovy

(PJ)

foto

: Vla

stim

il R

iege

r

0

50

100

150

200

250

300

350








0

50

100

150

200

250

300

350







Konečná spotřeba tepla – budovy0

50

100

150

200

250

300

350








Sestaveno ve spolupráci

Climate Alliance

CROSSING BORDERSCreating Space for Dialogue

ASTM /Climate Alliance Luxembourg

www.astm.luwww.klimabuendnis.lu

Crossing Borders / Dánskowww.crossingborders.dk

Védegylet Egyesület / Maďarskowwvedegylet.hu

EcoCiencia / Ekvádorwww.ecociencia.org

Climate Alliance of European Citieswith Indigenous rainforest peoples

(CAI)www.climatealliance.org

Nadace Partnerství /Česká republika

www.nadacepartnerstvi.cz

Formabiap-Aidesep / Peruwww.formabiap.org

ARFA / Burkina Fasowww.arfa-ong.org

RDGRN / Nigériewww.cesao-ai.org

Climate Alliance Austriawww.klimabuendnis.at

Friends of the Earth-CEPA / Slovensko

www.priateliazeme.sk/cepa

FOIRN / Brazíliewww.foirn.org.br

CSE / Indiewww.cseindia.org

Co mají společného Shadu Charan Mondol z Bangladéše, André Baniwa z Brazílie nebo Štěpánka Hanz-líková z České republiky? Ačkoliv žijí v různých částech světa, zažívají přímo na vlastní kůži důsledky měnícího se klimatu. Výstava, která vznikla ve spolupráci mnoha partnerů z různých kontinentů, vám přináší skutečné příběhy lidí, které se staly v průběhu několika posledních let.

Jak dokládají jejich svědectví, změna klimatu není hrozbou pro příští desetiletí, ale realitou, se kterou se lidé snaží vyrovnávat na celém světě. Svoji odpovědnost za měnící se klima by měla přijmout i Česká republika. Zajímá vás proč a co může pro to udělat?

Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody, šetrnou dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během 23 let naší existence jsme podpořili více jak 3000 projektů ve výši téměř 300 miliónů korun.

Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku tvoříme aso-ciaci Environmental Partnership Association.

www.nadacepartnerstvi.cz

Date post:	28-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	nadace-partnerstvi
View:	229 times
Download:	0 times

Zažíváme změnu klimatu

Documents