ZBYTEÈNÁEPIDEMIEKdy� se v minulosti èlovìk odsvého lékaøe dozvìdìl, �e mácukrovku, bylo to v jistém smys-lu nìco jako rozsudek do�ivotní-ho vìzení. Tato nemoc ho pakprovázela a� do konce �ivotaa zpùsobila mu mnoho nepøí-jemností a strádání.To je ale minulost! Dnes se ji� mnozí ne-mocní mohou zbavit i cukrovky. V dùsled-ku zmìny �ivotního stylu se hladina jejichkrevního cukru normalizuje a mnozí jsoudokonce schopni si pøestat píchat inzulí-nové injekce.

Co je to cukrovka? Je dìdièná?

Cukrovka (diabetes mellitus) je one-mocnìní, pøi kterém organismus není

schopen vyu�ít glukózu, která se pak hro-madí ve zvý�ené koncentraci v krvi. Celýproblém se toèí kolem inzulínu, hormonu,který je produkován v beta-buòkáchLangerhansových ostrùvkù pankreatu (sli-nivky bøi�ní). Inzulín umo�òuje pøesun glu-kózy z krve do bunìk a tímto zpùsobem

Z OBSAHU:

NÁROD PO�ITKÁØÙ..............3

DÝCHATI NEBEZPEÈNO........4

ZDRAVÍ, A NE JELITA............6

ALZHEIMEROVA NEMOC ......8

RECEPTY NA FAJN ÈASY .....9

POUTO NOVOROZENÌ........10

U MOØE? ALE ODPADKÙ!...14

SEMENA POKOJE ................16

ZAHRADA, PROSTOR RÁJE..18

VITAMÍN B-12 ......................19

poradna zdravé vý�ivy � mýty a omylyzdraví a nemoc � pøírodní léèebné prostøedky

�ivotní styl � ekologie � dìti a rodièevztahy a komunikace � duchovní zamy�lení produkty a recepty � pøedná�ky a semináøe

PØEDPLATITELÉ: SLEVA 10% V RESTAURACI CL!

pak dochází ke sni�ování její koncentracev krvi.

Existují tøi hlavní typy cukrovky.Diabetes mellitus I. typu se vyskytuje pøi-bli�nì u 5 procent nemocných. Posti�eníjsou vìt�inou hubení, málokdy trpí nadvá-hou. Tento typ diabetu je èasto dìdièný.Mù�e v�ak být zavinìn i jinou chorobou,která znièí beta-buòky Langerhansovýchostrùvkù pankreatu, napø. zánìtem, nádo-rem, hemochromatozou apod. Diabetesmellitus I. typu byl dlouho pokládán za o-nemocnìní dìtí a mladých lidí, proto semu také øíkalo juvenilní (mladistvý) diabe-tes. Dnes víme, �e se mù�e vyskytnoutv ka�dém vìku. U tohoto typu diabetuchybìjí v tìle z nejrùznìj�ích pøíèin buòkyprodukující inzulín, proto jsou nemocní

zcela závislí na jeho injekèním po-dávání.

Diabetes II. typu je zcela odli�ný.Nìkdy je oznaèován také jako dia-betes dospìlých. Tato nemoc máv Èeské republice podle odborníkùa� epidemický výskyt. Trpí jí pøes400 000 nemocných. Èastìji sevyskytuje ve støedním a vy��ím vì-ku a u lidí s nadváhou. Na rozdíl odI. typu lze v krvi nemocných zjistitdostateèné mno�ství inzulínu.Buòky ale trpí sní�enou citlivostí nainzulín, který tak nemù�e zabezpe-èit dostateèný pøesun glukózy dobunìk.

Tøetím typem je diabetes tìho-tenský. Vyskytuje se obvykle bì-hem druhé poloviny tìhotenství apo porodu vìt�inou zmizí. U jednétøetiny �en se brzy po ukonèení tì-hotenství objeví znovu anebo ji� ne-zmizí vùbec. U dal�í tøetiny �en se

diabetes II. typu objeví do dvaceti let poporodu a u poslední tøetiny se ji� neproje-ví vùbec. Cukrovka vzniká v tìhotenství

èastìji u tìch �en, které výraznì pøibyly naváze.

Co zpùsobuje cukrovku dospì-lých?

Významným rizikovým faktorem jepodle vìdeckých studií tuk � pøijímanýstravou, nebo ji� pøítomný v tìle. Není di-vu, �e v tìch oblastech svìta, kde mají li-dé nízký pøíjem tuku a obezita je èímsi ne-obvyklým, je cukrovka pova�ována spí�eza vzácné onemocnìní.

V naprosté vìt�inì pøípadù u tohoto ty-pu cukrovky nejde o to, �e by pankreasnebyl schopen produkovat dost inzulínu,jako spí� o sní�enou citlivost bunìk na nìj.Zdá se, �e rezistence bunìk na inzulín jepøímo závislá na mno�ství tuku ve stravìa nadváze pacienta.

Ale já jsem si v�dycky myslel, �ehlavním viníkem je cukr.

Dr. James Anderson, profesor medicí-ny a klinické vý�ivy na Lékaøské univerzi-tì v Kentucky a známá autorita na pro-blematiku cukrovky, provedl zajímavý po-kus, pøi kterém studoval vliv stravy nakoncentraci glukózy v krvi. Podobnì jakojiní vìdci pøed ním, také dr. Anderson do-kázal vyvolat u mladých, �tíhlých mu�ùmírnou cukrovku pouze tím, �e jim dvatýdny dával stravu, která z 65 procent se-stávala z tuku.

S touté� skupinou provedl je�tì jiný po-kus. Podával jim stravu, která se pouzez 10 procent skládala z tuku, ale tito mu�ipøitom museli dennì zkonzumovat pùl ki-la cukru. A výsledek? Ani po 11 týdnechtrvání pokusu se nepodaøilo vyvolat cuk-rovku u �ádného z dobrovolníkù.

Jaký je tedy nejlep�í zpùsob lé-èení cukrovky?

Nìkolik klinických center opakovanìprokázalo, �e nemocní s diabetem II. typumohou normalizovat koncentraci glukózyv krvi èasto ji� v prùbìhu nìkolika týdnùtím, �e pøejdou na jednoduchý typ stravo-vání s velice nízkým obsahem tuku, vyso-kým obsahem vlákniny a zaèlení do svéhodenního programu více fyzické aktivity.

Støídmìj�í konzumace másla, sádla èiolejù je nejdùle�itìj�ím bodem léèby die-tou. Èím ménì tuku zkonzumujete, tímménì se vám ho dostane do krve. Tím setaké zahájí komplikovaný proces, na je-ho� konci dojde k odblokování inzulínu,který pak umo�ní pøestup glukózy z krvedo bunìk. Tento efekt má èasto velicedramatický prùbìh. Nemocný s diabetemII. typu, který sní�í svùj denní pøíjem tukuna 10 a� 15 procent celkového pøíjmuenergie (pøibli�nì 23 a� 35 g tuku dennì),je schopen bìhem osmi týdnù dosáhnoutnormální hladiny glukózy v krvi (normog-lykémie). Mnozí jsou v koneèném dùsled-ku dokonce schopni pøestat u�ívat léky a to jak perorální antidiabetika (pilulky),tak i injekce inzulínu.

Pøirozená a na vlákninu bohatá stravahraje dùle�itou roli pøi stabilizaci hladinyglukózy v krvi. Konzumujete-li jídla, zekterých byla odstranìná vláknina (jako na-pøíklad cukr, su�enky apod.), dojde k ry-chlému a náhlému zvý�ení hladiny krevní-ho cukru. Za normálních okolností orga-nismus na to reaguje vylouèením inzulínu.

U lidí konzumujících hodnì sladkýchnápojù nebo sladkých pochoutek, kteréobsahují hodnì energie, av�ak �ádnouvlákninu, dochází v prùbìhu dne k rychlé-mu stoupání a klesání hladiny glukózyv krvi. Potraviny obsahující vlákninu mají

2 / PRAMENY ZDRAVÍ

TÌLESNÁ AKTIVITA MÁ PODOBNÝEFEKT JAKO INZULÍN � PODPORU-JE A URYCHLUJE VYU�ITÍ GLUKÓ-ZY A MASTNÝCH KYSELIN.

VEGETARIÁNSKÁRESTAURACE

COUNTRY LIFEMelantrichova 15

Praha 1

***

dennì 9-20.30v pátek 9-16 (18)(v sobotu zavøeno)

Nemocnís diabetem II. typu

mohou normalizovatkoncentraci glukózy

v krvi èasto ji� v prùbìhu nìkolika

týdnù tím, �e pøejdouna jednoduchý typstravování s velice

nízkým obsahem tuku,s vysokým obsahemvlákniny � a zaèlení

do svého denního programu více

fyzické aktivity.

civil

iza

èní

nem

oci

naproti tomu schopnost tyto výkyvy vy-rovnat a v�eobecnì stabilizovat úroveò vy-u�ívání energie v organismu.

Tìlesná aktivita má podobný efekt jakoinzulín, jeliko� podporuje a urychluje vyu-�ití krevní glukózy a mastných kyselin.K normalizaci hladiny glukózy v krvi èastostaèí dosáhnout ideální hmotnosti.Nízkotuèná strava bohatá na vlákninu a pravidelné cvièení vám pøi tom budouvýbornými pomocníky.

A co lidé s diabetem I. typu?Lidé s tímto typem diabetu jsou nuceni

si píchat inzulín po celý �ivot, nebo aspoòdo té doby, ne� se stanou bì�nì dostup-nými transplantace pankreatu. Nicménìnízkotuèná, na vlákninu bohatá strava jimtaky mù�e pomoci: jednak sní�it dávky in-zulínu, a dále také stabilizovat hladinu glu-kózy v krvi a zredukovat riziko cévníchkomplikací.

Pokud se v ÈR nezastaví souèasný, pøí-mo epidemický nárùst cukrovky, budev roce 2020 trpìt diabetem pøibli�nì ka�-dý desátý obèan. Jaké zdravotní, ale i spo-leèenské a ekonomické problémy to vyvo-lá, si lze sotva pøedstavit. A pøitom je tozbyteèné! Doporuèení, která pomáhajínormalizovat diabetes, mohou slou�it iv rámci prevence tohoto onemocnìní.Proto zaènìte ji� dnes, rozhodnì na tomneprodìláte. q

NÁRODPO�ITKÁØÙKa�doroènì utratíme miliónykorun za rùzné slané pochoutkyjako bramborové lupínky, slanétyèinky, preclíky, solené oøí�ky.

Nároèné je smozøejmì pro na�i kapsui pojídání sladkostí.

Nemìli bychom v�ak jíst mini-málnì pìtkrát dennì?

To mo�ná platí pro malé dìti, kteréjsou ve vývoji, ale rozhodnì ne pro vìt�i-nu dospìlých. Obecnì nám chybí zku�e-nost s tím, co to znamená mít hlad. Odnarození jsme vlastnì � snad kromì spán-ku � témìø nepøetr�itì krmeni. To jeov�em zlozvyk, který se s námi táhnemnohdy po celý �ivot.

Èetl jsem, �e konzumovat malé dávkyjídla ka�dou hodinu nebo dvì v prùbìhucelého dne je dobrý zpùsob, jak zhubnout.Není tak mo�né se pøejíst, ale zároveò ni-kdy nemáte hlad.

Mo�ná vás to pøekvapí, ale energie zís-kaná z pojídání rùzných svaèinek a paml-skù je u nìkterých lidí vìt�í ne� energiepocházející z pravidelného jídla.

Pøedstavte si, �e bìhem dopoledne sijako svaèinku dáte kávu se smetanou ajednu koblihu. K tomu pøidejte v prùbìhuodpoledne slazenou minerálku s oøí�kový-mi oplatkami a o nìco pozdìji dal�í kávuse su�enkami. Po veèeøi je pak na øadì ty-pické mlsaní u televize ve formì piva abramborových lupínkù. Pokud se v tomtopopisu alespoò trochu poznáváte, pak jeto varovné � tímto mlsáním získáváte k va-�emu dennímu energetickému pøíjmu na-víc 5020 kJ (1200 kcal). Není proto divu,�e mnozí vyøe�ili své problémy s nadváhoujednodu�e tím, �e pøestali svaèit a mlsat.

Ale spousta lidí si bez svaèineknedoká�e svùj �ivot pøedstavit.

To proto, �e jedí hodnì rafinovanýchpotravin, které jsou chudé na vlákninu, za-to v�ak bohaté na cukr. Obsahují rovnì�velice málo �krobù. Snídanì sestávajícíz rohlíku s máslem a èajem nebo kávys vánoèkou je velice rychle strávena. Cukryobsa�ené v tìchto potravinách se rychledostávají do krve, zvy�ují hladinu glukózyv krvi a vyvolávají pocit návalu energie.

Ov�em tento pocit trvá pouze krátkoudobu, a jakmile dojde k poklesu hladinyglukózy, dostaví se naopak pocit slabosti,který je samozøejmì potøebné vyøe�it. A jak jinak, ne� sladkou limonádou nebooplatkami. Tento zaèarovaný kruh se pakneustále opakuje.

Pokud va�e snídanì obsahuje teploucelozrnnou obilnou ka�i, celozrnný chléb,banán a jablko, zásobíte svùj organismusdostatkem energie prùbì�nì se uvolòujícípo celé dopoledne. Podobnì je to i s obì-dem, plným �krobù a vlákniny, jím� do-sáhnete podobného efektu na celé odpo-ledne.

Znamená to tedy, �e ani nepo-tøebujeme svaèit?

Svaèení a mlsání je pouze zvyk. Kdy�budete jíst pravidelnì, energeticky pøimì-øená jídla, sami zjistíte, �e vlastnì svaèinkynepotøebujete. Navíc ti, kteøí se stravujíjednodu�e a pøirozenì � jejich� jídelníèek

obsahuje potraviny bohaté na vlákninu,mají ménì problémù s trávením ataké dovolí svému �aludku si odpo-èinout. V ideálním pøípadì by me-zi jednotlivými jídly mìly být ètyø-a� pìtihodinové intervaly.

Co dìlat v pøípadì, kdy�to bez svaèinky nemù�u pro-stì vydr�et?

Pak zkuste vypít vìt�í sklenicivody nebo bylinkového èaje. Tytonápoje neobsahují �ádnou energiia nevy�adují trávení. Obèerství vása dobøe propláchnou �aludek astøeva.

Pokud se bez jídla opravdu neo-bejdete, pak radìji snìzte kousekèerstvého ovoce, zeleniny, pøípad-nì ovocnou müsli tyèinku nebo ji-nou nízkoenergetickou pochoutku.

V�dy znovu si pak pøipomínejte, kolikenergie jste vlastnì �u�etøili� tím, �e neml-sáte, a jak tím pøispíváte k ze�tíhlení svépostavy. Hodnì zdaru! q

PRAMENY ZDRAVÍ / 3

Pøíspìvky na této dvoustranì po-cházejí z knihy �Dynamický �ivot�autorù H. Diehla, A. Lundigtono-vé a P. Pribi�e. Vydalo naklada-telství Advent-Orion, k zakoupenív prodejnì Country Life v Melan-trichovì ulic è. 15 v Praze 1.

ENERGIE ZE SVAÈINEK

kJ (kcal)Dopoledne:Káva, smetana, cukr 315 (75)Kobliha 900 (215)

Po obìdì:Slazená minerálka 380 (90)Oøí�ková oplatka 1 000 (240)

Odpoledne:Káva, cukr 270 (65)Su�enky 1 190 (285)

Veèer (u televize):Pivo 430 (105)Bramborové lupínky 525 (125)

CELKOVÁ ENERGIE 5 010 kJ(1 200 kcal)

vý�i

vn

á p

ora

dn

a

PODOBNÌ JAKO JINÍ VÌDCI PØEDNÍM, TAKÉ DR. ANDERSON DOKÁ-ZAL VYVOLAT U MLADÝCH, �TÍH-LÝCH MU�Ù MÍRNOU CUKROVKUPOUZE TÍM, �E JIM DVA TÝDNY DÁ-VAL STRAVU, KTERÁ Z 65 PRO-CENT SESTÁVALA Z TUKU.

DÝCHATINEBEZPEÈNOV mnoha rùzných zemích svìtabyl dlouhodobì sledován velkýpoèet kuøákù a nekuøákù a vzá-jemnì srovnáván výskyt rùznýchnemocí a úmrtnost. V USA dojednoho �etøení byl dokonce za-øazen jeden milión osob (Ham-mond 1966). �estnáct let bylosledováno ètvrt miliónu veterá-nù americké armády (Rogot,Murray 1980).

Ve Velké Británii takto dvacet let pozoro-vali lékaøe, jejich� uvìdomìlá kvalifikova-ná spolupráce pøispìla k velké preciznostia spolehlivosti podkladù (Doll, Peto1976).

Výsledky jsou neobyèejnì reprezenta-tivní a prùkazné. Ukázalo se, �e frekvencemnoha nemocí stoupá s kouøením, a totím více, èím déle kouøení trvá, a témìø li-neárnì se zvy�uje s poètem cigaret vykou-øených dennì. U osob, které pøestaly kou-øit, nemocnost a úmrtnost postupnì klesáa v prùbìhu let se pøibli�uje stavu u neku-øákù. V USA zjistili, �e kuøáci, kteøí vy-kouøí dvacet a více cigaret dennì a zaèalikouøit ji� do dvaceti let vìku, umírajív prùmìru o 8,2 roku døíve ne� nekuøáci.

V porovnání se stejnì starými celo�i-votními nekuøáky byla zji�tìna u kuøákù11x èastìji rakovina plic, 7x èastìji rako-vina hrtanu, ústní dutiny, hltanu a jícnu,2x èastìji rakovina slinivky bøi�ní, moèo-vého mìchýøe a ledvin, 4x èastìji úmrtí na

nemoci dýchacího systému (kromìrakoviny) a o 60% èastìji úmrtí nakoronární nemoc srdeèní. Tyto èí-selné hodnoty zjistili Rogot a Mur-ray (1980). Koronární nemoc srdeèní je dnes daleko nejèastìj�ípøíèinou smrti, a tak nejvìt�í poèetpøedèasných úmrtí zpùsobenýchkouøením má na svìdomí právì se-lhání srdce. V celé oblasti péèeo zdraví je velmi málo poznatkù,které jsou tak preciznì, rozsáhle a nepochybnì prokázány, jako�kodlivost kouøení.�

Mù�eme ale odhadnout, �e ne-správná vý�iva zvy�uje riziko infark-

tu myokardu 10x a mo�ná a� 100x. V po-rovnání s tím kouøení zvy�uje ov�em rizikoinfarktu �jen� dvakrát.

KOUØENÍ A �IVOTNÍ PROSTØEDÍNa druhé stranì nesmíme zapome-

nout, �e rozhodující pøíèinou �patnéhozdravotního stavu v ÈR je nezdravá strava

a kouøení. I v tìch èástech na�í zemì, na-pø. na �umavì, kde vzduch je èistý, je tamklid a kouzelné ticho, èistá je voda i pùda,lidé tam nestrádají stresem a shonem vel-komìsta èi prùmyslové aglomerace, i vtìchto èástech na�í zemì je zcela nepo-rovnatelnì vy��í úmrtnost na infarkt myo-kardu a dal�í civilizaèní nemoci ne� tøebave velkomìstech v Japonsku èi v Ji�níAmerice.

Rozhodující pøíèinou po�kození na�ehozdraví je nezdravá strava a cigarety. Pokudnìkdo vysvìtluje ná� �patný zdravotní stavodkazem na �patné �ivotní prostøedí, takposkytuje lidem informace, které jim v ko-neèném dùsledku brání, aby si své zdravíochránili. Máme nesèetnì dùvodù zlep�it�ivotní prostøedí, potøebujeme to i proto,abychom pomohli svému zdraví. Ná��patný zdravotní stav v�ak nelze vysvìtlo-vat stavem �ivotního prostøedí.

KOUØENÍ A OPALOVÁNÍMnozí z nás bedlivì posloucháme roz-

hlas èi televizi a pokud je mno�ství ozónupod normou (tolik se pøece mluví o obá-vané ozónové díøe), tak rozhodnì nevyrá-�íme na procházku, do volné pøírody, abynás sluneèní záøení neohrozilo na zdraví.

Nìkteøí z nás se v dobré víøe takto cho-vají, èili chovají se tak i nìkteøí kuøáci.Jaké je v�ak zdravotní riziko kouøení?

Témìø ka�dý druhý kuøák umøe na ná-sledky kouøení. Kouøení tedy riziko úmrtí

zvy�uje o nìco ménì ne� o 100 procent. Jak se oproti tomu na celkovém riziku

podílí sluneèním záøením vyvolaná rakovi-na kù�e � zhoubný melanom? Sluneènízáøení mù�e k celkové úmrtnosti pøispìtsnad 0,2%, mo�ná ménì. To se nechásnadno vypoèíst. Rakovina kù�e � zhoub-ný melanom � se tedy na celkové úmrt-nosti podílí nepatrnì. Ne v�echny pøípadytéto rakoviny v�ak mù�eme pøièíst na vrubsluneènímu záøení. Kouøení pøedstavujetedy asi 400x vìt�í zdravotní riziko ne�sluneèní záøení, neboli jinými slovy sluneè-ní záøení je asi 400x ménì nebezpeènéne� kouøení.

KOUØENÍ A JADERNÉ HAVÁRIEJsou faktory, které jsou prokazatelnì

�kodlivé, napø. jaderná havárie v Èerno-bylu, ale které celkovì zpùsobí relativnìmalý poèet úmrtí. A jsou i jiné faktory, je-jich� �kodlivost je zcela neporovnatelnìvìt�í. Konkrétnì, ka�dý den umírá na dù-sledky kouøení asi stejný poèet osob, jakýu nás zemøe na dùsledky havárie v Èerno-bylu za celé období od havárie a� do kon-ce pøí�tího století.

KOUØENÍ A �KODLIVÉ LÁTKYV POTRAVINÁCHZ miliónu kuøákù témìø polovina zem-

øe na dùsledky kouøení cigaret. Z miliónuna�ich obyvatel asipøes 400 tisíc zemøena dùsledky celo�ivot-ního po�ívání �ivoèi�-ných potravin, asi100 tisíc zemøe nadùsledky celo�ivotní-ho po�ívání velkéhomno�ství kuchyòskésoli. Tato otøesná èís-la nás nechávají obvy-kle chladnými.

Pokud se v�akv nìjaké potravinìobjeví �kodlivá látka,která zpùsobí smrt,øeknìme, tøí lidí z mi-liónu, spou�tíme kam-paò v tisku, v rozhla-se, v televizi, a stra�í-me obyvatelstvo tím,k jakému ohro�ení je-jich zdraví do�lo. Aneuvìdomujeme si,�e ta tolik kritizovanápotravina je v tomtopøípadì asi 100 000xménì �kodlivá ne� �i-voèi�né potraviny, asi 100 000x ménì�kodlivá ne� cigarety,asi 30 000x ménì

�kodlivá ne� kuchyòská sùl. Ty látky, nakteré se díváme tak, �e by ve stravì

4 / PRAMENY ZDRAVÍ

�ivo

tní

styl

nemìly být, a které pùsobí smrt zanedba-telného poètu osob (jednoho èlovìka ne-bo nìkolika lidí z miliónu), jsou normová-ny a zakazovány. Ty látky, které pùsobísmrt vìt�iny z nás (tabák, �ivoèi�né potra-viny, sùl), nijak normovány ani zakazová-ny nejsou, jejich po�ívání stravou je pova-�ováno za samozøejmé.

(Napøíklad: V obilném zrnu se nalezneurèité mno�ství olova èi kadmia. Jejich�kodlivý úèinek je v�ak zcela neporovna-telnì men�í ne� �kodlivý úèinek toho, coje v nejèist�ím mase (tuk, cholesterol, �i-voèi�né bílkoviny)).

KOUØENÍ A MATEMATIKAK roz�íøení kouøení kdysi znaènì pøi-

spìl jeden lékaø, který jezdil po králov-ských dvorech po celé Evropì a nabízelkouøení cigaret jako nesmírnì mocný lé-èebný prostøedek. Pozdìji, po celá staletí,a� do doby po druhé svìtové válce, stati-síce lékaøù pozorovaly své spoluobèany,své pacienty, kteøí kouøili, a nikdo z tìch-to lékaøù nedokázal prostøedky lékaøskévìdy prokázat, �e kouøení je �kodlivé.

A� statistická srovnávání kuøákù s ne-kuøáky provádìná po celém svìtì v�akprokázala, �e kuøáci jsou oproti nekuøá-kùm mnohokrát èastìji postihováni rako-vinou plic.

Uvìdomme si, co je na tom podstatné-ho. Zdravotní �kodlivost kouøení je obrov-ská. Zvý�ení úmrtnosti na rakovinu plic jedesetinásobné. Málokdy se setkáme s takjasnou závislostí. Pøesto v�ak lékaøská vì-da sama o sobì, tedy bez matematiky sta-tistiky, nedokázala �kodlivost kouøení pro-kázat.

Matematicko-statistické zpracování ú-dajù o vztahu mezi kouøením a zdravímukazuje, �e optimální spotøeba cigaret jenulová anebo spotøeba blízká nulové spo-tøebì. To je zajímavý paradox, my vlastnìna základì tìch matematicko statistickýchúdajù nemù�eme øíci, zda optimum je nu-lová spotøeba anebo nìjaká spotøeba ne-patrnì vy��í, èili tøeba 100 cigaret za celý�ivot. To nám ty matematicko-statistické

metody øíci nemohou. To tam vkládámeprostì nezávislou logickou úvahou, kteráje ov�em prakticky stoprocentnì pravdi-vá. U cigaret to nedìlá �ádný problém,proto�e cigarety nikdy nebyly chápány ja-ko integrální souèást lidského �ivota.

Pokud je matematicko-statistickýmimetodami stanoven vztah mezi zdravíma faktory je ovlivòujícími (napøíklad vý�iva,kouøení apod.), tak tento vztah je trvalý,objektivnì platný a v podstatì nemìnný,tzn. v prùbìhu let se potvrzuje a odvozenézávìry není tøeba revidovat.

KOUØENÍ: ZA KOLIK O KOLIKO kolik procent zvy�uje kouøení výskyt

jednotlivých nemocí, to zále�í na velkémpoètu faktorù. Velmi výraznì je to ovliv-òováno tím, kdy kuøáci kouøit zaèínají, ko-lik cigaret prùmìrnì za den vykouøí, jakédruhy cigaret u�ívají. V tom smyslu by te-dy vztah mezi kouøením a zdravím mìl býtpromìnlivìj�í ne� vztah mezi vý�ivoua zdravím. Pøesto klíèové charakteristikytoho, jak kouøení pùsobí na zdraví, zùstá-vají v prùbìhu desetiletí v podstatì stejné.

SHRNUTÍKouøení výraznì zvy�uje nebezpeèí ú-

mrtí na nemoci srdce a cév, na rakovinua na nemoci dýchacího systému. Témìøka�dý druhý kuøák, který zemøe, zemøe nanásledky kouøení. Proto�e v�ak na�tìstíznaèná èást lidí nekouøí, tak kouøení je pøí-èinou �jen� asi 20% ve�kerých úmrtí. Nadruhé stranì, kdybychom nikdo nekouøili,podaøilo by se nám sní�it celkovou úmrt-nost o tìchto 20%, odstranìní kouøení jetedy druhým nejvýraznìj�ím faktorem,kterým mù�eme ovlivnit své zdraví.

PROVÌØENOST �KODLIVÝCH ÚÈINKÙ KOUØENÍ NA ZDRAVÍV�echny velké studie ve v�ech èástech

svìta ukázaly, �e kuøáci trpí øadou chorobvýraznì èastìji ne� nekuøáci. V nejvìt�íchz tìchto studií byly sledovány desetitisícea statisíce osob po mnoho a mnoho let.Výsledky jsou naprosto jednoznaèné. q

Jak lze prokázat, která zdra-votní doporuèení jsou prozdraví skuteènì prospì�ná?

Porovnáváme-li výkonnost dvousportovcù, obvykle shroma�ïujemevýsledky ze závodù, kde oba starto-vali spoleènì, pøípadnì jejich jedno-tlivé výsledky dosa�ené na rùznýchmístech, které jsou ale srovnatelné� napøíklad dosa�ené èasy.

Porovnáváme-li dvì odrùdy p�e-nice, napøíklad jejich výnosy, potomobvykle shroma�ïujeme výsledkyz pokusných stanic, ve kterých bylytyto odrùdy vedle sebe ve stejnýchpodmínkách vysety. Kdy� mámevýsledky tøeba z deseti stanic, takmù�eme øíci, která odrùda je lep�í,respektive za jakých podmínek jelep�í. (Mù�eme si v�imnout, �e ty ú-daje, o které se opíráme, jsou a� navýjimky nakonec v�dycky èísla.)

Obdobnì tomu je, srovnáváme-li,jak dva rùzné typy stravy pùsobí nazdraví. Pokud se nebudeme opírato matematiku statistiku a pokud kesvým závìrùm dojdeme vlastním u-va�ováním a ne na základì tøeba pro-ètení stejné knihy, mù�eme dospìtk tisíci zcela rùzných zdùvodnìní.

Naproti tomu, máme-li konkrétní�etøení srovnávající zdravotní stavlidí s prvním typem stravy a zdra-votní stav lidí s druhým typem stra-vy, pak výsledek je jediný. Matema-ticko-statistické zpracování výsled-kù tìchto �etøení nám jednoznaènìuká�e, zda je mezi zdravotním sta-vem tìchto dvou skupin lidí rozdíla pokud rozdíl je, tak uvidíme, pøikterém typu stravy jsou lidé zdra-vìj�í a hlavnì uvidíme, o jak mnohojsou zdravìj�í.

Uvìdomme si, �e závìry, které seneopírají o právì popsaná jasnì o-vìøitelná fakta, jsou z vìdeckéhohlediska bezcenné. Nemù�eme tvr-dit, �e jeden ze dvou bì�cù je lep�í,a neopírat se pøitom o jeho kon-krétní výsledky. Nemù�eme tvrdit,která odrùda p�enice je lep�í, dokudty odrùdy skuteènì nevysejemea nezískáme konkrétní fakta. Ne-mù�eme tvrdit, �e kouøení zdravínepo�kozuje, pøesvìdèují-li nás fak-ta o opaku. A nemù�eme tvrdit, �eurèitý druh stravy zdraví prospívá,nemáme-li toto tvrzení podepøenokonkrétními údaji. q

PRAMENY ZDRAVÍ / 5

Úvahy pocházejí z knihy �Stop ne-mocem� od Tomá�e Husáka. Au-tor pracoval v lékaøském výzkumua v mezinárodních organizacíchzkoumajících otázky zdraví pomo-cí poèítaèù a matematicko-statis-tiských metod, kde pro svou prácishromá�dil desítky tisíc studiíz celého svìta. Knihu vydalo na-kladatelství Pragma a je k zakou-pení mj. v prodejnì Country Lifev Melantrichovì ulici v Praze.

K roz�íøení kouøení kdysi znaènìpøispìl jeden lékaø,který jezdil po královských dvorechpo celé Evropìa nabízel kouøení cigaret jako nesmírnì mocný léèebný prostøedek.

Pozor na horké nápoje!Lidé, kteøí s oblibou popíjejí horké ná-poje, se nemusí obávat jenom toho, �e sispálí ústa. Podle výsledkù nové studietoti� pití horkého èaje nebo kávy s mlé-kem zvy�uje riziko rakoviny jícnu. (Kon-zumace pouze teplých nebo mírnì hor-kých nápojù nebyla v tomto ohledunijak �kodlivá.)

Se zvý�eným rizikem rakoviny jícnubyly dále dány do souvislosti velkáspotøeba masa, �ivoèi�ných tukù (tedynapø. masa, másla) a soli, zatímco kon-zumace ovoce, zeleniny a obilovin pùso-bila ochrannì. Napø. pravidelná konzu-mace ovoce sni�ovala riziko tohoto dru-hu rakoviny o 63%.

�I pøes tyto poznatky v�ak hlavnímirizikovými faktory onemocnìní rakovi-nou jícnu zùstávají kouøení a konzuma-ce alkoholu, které mají dohromady nasvìdomí pøes 90% v�ech pøípadù,� uve-dl vedoucí studie dr. Castellsague z bar-celonské nemocnice L'Hospitalet deLlobregat.

International Journal of Cancer2000;88:658-664

Dìti spálí více kalorií pojídle, které má málo tukuV nové studie spálily dívky ménì kaloriía ulo�ily osmkrát více tuku po zkonzu-mování jídla s vysokým obsahem tuku �v porovnání s nízkotuèným jídlem, kte-ré obsahovalo stejné mno�ství kalorií a stejné mno�ství bílkovin.

Výsledky studie vypracované naVeronské univerzitì v Itálii tedy nazna-èují, �e klíèem ke sní�ení výskytu dìtskéobezity je omezení tuèných potravinv dìtském jídelníèku.

Journal of Clinical Endocrinologyand Metabolism 2001;86:214-219

Spokojení mu�i �ijí déleVe studii na více ne� 22 000 dospìlýchve Finsku zjistili vìdci, �e mu�i, kteøí u-vádìli vìt�í uspokojení se svým �ivotem,mìli vìt�í pravdìpodobnost, �e budouje�tì po dvaceti letech na�ivu. U �en setakovýto vztah neprokázal.

Hlavní vedoucí studie, dr. Koivumaa-Honkanen z univerzity v Turku uvedl,�e se domnívá, �e je to tím, �e ��enyjsou schopné vypoøádat se se stresema nespokojeností lépe ne� mu�i�.

Nespokojení mu�i mìli více ne� dvoj-násobné riziko úmrtí z jakékoliv pøíèinya více ne� trojnásobné riziko úmrtí pøionemocnìní oproti mu�ùm spokoje-ným.

American Journal of Epidemiology2000;152:983-991

ELITA: ZDRAVÍ- A NE JELITA...(Nejenom) �pièkoví lékaøi (una-vení z absolvování kurzù dal�íhovzdìlávání v medicínì konanýchv ly�aøských a golfových støedis-cích) budou mít v roce 2001 dal-�í mo�nost � nakoupit na trhuèerstvou zeleninu a uvaøit jiv pravé italské kuchyni!

Harvardská fakulta veøejného zdraví(Harvard School of Public Health) a or-ganizace Oldways Preservation andExchange Trust poøádají toti� pro lékaøena jaøe tohoto roku (v Milánì nebo

v Neapoli) kurzy dal�ího vzdìlávání, v je-jich� rámci se úèastníci dozvìdí o pøed-nostech støedomoøské potravinové pyra-midy a o tom, jak ji vyu�ívat ve své praxi.

K. Dun Gifford, prezident a zakladatelOldways, uvedl, �e tento program je po-tøebný, proto�e i kdy� jsou pacienti pøe-svìdèeni o tom, �e jejich lékaø je nejlep�ímzdrojem informací o správné vý�ivì, léka-øùm samotným se nedostává bìhem stu-dia na lékaøské fakultì ani na zaèátku pra-xe po promoci témìø �ádného �kolenív otázkách vý�ivy.

OTÁZKY KE SPRÁVNÉ VÝ�IVÌ JSOU PROBLÉMEM�Lékaøi nám øíkají, �e jednou z nejslo-

�itìj�ích situací, které musí øe�it, je odpo-vídat na otázky týkající se vý�ivy,� konsta-toval Gifford bìhem rozhovoru v kancelá-øi neziskové organizace sdru�ující odborní-ky na otázky vý�ivy, ve mìstì Cambridgev americkém státì Massachusetts.

Obecnì platí, �e pokud se vý�ivy týèe,soustøeïují se lékaøi velice mylnì jen nato, aby se konzumovaly potraviny, kterépomáhají zabránit vzniku srdeèních cho-rob, prohlásil dr. Walter Willett, pøednos-ta oddìlení vý�ivy na Harvardské fakultìveøejného zdraví.

�Vý�iva je dùle�itìj�í, ne� jsme si døíveuvìdomovali,� øekl. �Dlouho jsme si mys-leli, �e to znamená jenom konzumovatménì nasycených tukù, ménì cholestero-lu. Zjistili jsme ale, �e jsou dùle�ité souvis-losti vý�ivy i s jinými ne� jen se srdeènímichorobami. Vý�iva mù�e pomoci v pre-venci proti øadì chronických, tzv. civili-

6 / PRAMENY ZDRAVÍ

I kdy� jsou pacientiobvykle pøesvìdèenio tom, �e jejichlékaø je nejlep�ímzdrojem informací o správné vý�ivì, lékaøùm samotnýmse nedostává bìhem studia ani po promoci témìø �ádného vzdìlánív otázkách vý�ivy.

ZAJEÏTE SI NA JAKÝKOLIV LÉKAØSKÝ KONGRES A UVIDÍTE TAM DESÍTKYSTÁNKÙ PROPAGUJÍCÍCH NOVÉ LÉKY, KTERÉ JSOU V�ECHNY VELMI DRA-HÉ, A JEN VÝJIMEÈNÌ TAM UVIDÍTE NÌJAKÝ STÁNEK S INFORMACEMIO VÝ�IVÌ A STRAVÌ � KTERÉ JSOU MNOHEM DÙLE�ITÌJ�Í.

zaèních nemocí, tak�e je naèase, aby selékaøi v otázkách vý�ivy a zdraví zaèalivzdìlávat.�

Vzdìlávání o vý�ivì nemusí být nudnoukombinací vìdy a statistiky. Gifford aWillett se rozhodli vyuèovat tomuto pøed-mìtu s vyu�itím zdravých regionálních ku-chyní osvìdèených na vìdeckém základì.Nejdøíve budou pøedná�et o potravinovépyramidì oblasti Støedozemního moøe, po-zdìji pøidají pyramidy zalo�ené na latinsko-americké, asijské a vegetariánské stravì.

Støedomoøská potravinová pyramida,kterou spoleènì sestavily Harvardská fa-kulta veøejného zdraví a spoleènostOldways v roce 1994, byla výsledkem vý-zkumu a spolupráce obou institucí. Pyra-mida je zalo�ena na tradièní støedomoøskéstravì, která je spojena s nízkým výskytemchronických civilizaèních onemocnìnísouvisejících se stravou a dlouhou oèeká-vanou délkou �ivota dospìlých osob, pøi-èem� obojí je typické právì pro danou ob-last, kde chutné jídlo je zároveò i zdravé.

Úèastníci kurzu budou nav�tìvovat ho-diny vìdy o vý�ivì a zmìnì stravovacíchzvyklostí. Tyto hodiny budou roz�íøenyo mimo�kolní èinnost, jako je náv�tìva tr-hu s potravinami, úèast na hodinách vaøe-ní (s ochutnávkami), a náv�tìvy kulturníchakcí; to v�e má poskytnout úèastníkùmkurzù informace z první ruky a umo�nitjim, aby úèinnì pomáhali svým pacientùmpøi vhodnìj�ím výbìru potravin.

První kurz dal�ího vzdìlávání pro léka-øe se bude konat v Itálii, pøièem� jako o místech poøádání dal�ích kurzù se uva-�uje o Aténách, Madridu a Izraeli.

Oldways a Harvard pou�ívají jako pod-kladu pro výuku o vý�ivì uvedené regio-nální potravinové pyramidy, proto�epøedstavují tradièní zpùsoby stravování,které jsou tìsnì spjaty s dlouhodobýmzdravotním stavem (Circulation 1999;99:779-785). Tyto pyramidy se li�í od po-travinové pyramidy sestavené americkýmministerstvem zemìdìlství, která je �smì-sicí podlo�ených zji�tìní, neovìøenýchpøedstav odborníkù, zastaralých pøístupùk tøídìní potravin do skupin a politickýchkompromisù s mocnými ekonomickýmizájmy, jaké pøestavuje mléèný a masnýprùmysl,� uvádí Oldways na své interne-tové stránce (k dispozici na adresehttp:/www.oldways.org).

ROZDÍLY VE STRAVÌJedním z rozdílù mezi pyramidou vy-

pracovanou americkým ministerstvem ze-mìdìlství a støedomoøskou pyramidou jeto, �e americké ministerstvo zemìdìlstvídoporuèuje denní konzumaci masa, kterézaøazuje do jedné skupiny s fazolemi, drù-be�í, ryby a oøechy. Støedomoøská pyra-mida zaøazuje oøechy do jedné skupinyspolu s fazolemi a lu�tìninami a doporu-

èuje jejich ka�dodenní konzumaci, pøi-èem� ryby a drùbe� doporuèuje jíst pouzenìkolikrát týdnì a ostatní libové maso ja-ko souèást jídla pouze jednou za mìsíc.Doporuèuje také vy��í konzumaci spí�erostlinných olejù ne� �ivoèi�ných tukù, za-tímco americká pyramida klade v�echnyoleje a tuky dohromady do jedné skupiny.

Dùraz na ovoce a zeleninu a odklon odmasa jsou také základními prvky latinsko-americké, asijské a samozøejmì i vegetari-ánské pyramidy, které doporuèujíOldways a Harvard.

DESETILETÍ NOVÝCH ÚDAJÙ�Americká potravinová pyramida se

neopírá o vìdecké údaje a je v rozporus tím, co jsme se v posledních deseti letechdozvìdìli o tom, co je dùle�ité,� prohlásildr. Willett (Science 1994;264:532-537).

Je tøeba nicménì pøiznat, �e základnoupyramidy amerického ministerstva zemì-dìlství jsou obiloviny, ovoce a zelenina,stejnì jako v ostatních pyramidách. Kro-mì toho ov�em ministerstvo zemìdìlstvíUSA doporuèuje dennì dvì a� tøi porceze skupiny zahrnující maso (vèetnì ryba drùbe�e), suché fazole, vejce a oøechy.

Willett uvedl, �e doufá, �e lékaøi budouodjí�dìt z navrhovaných kurzù dal�íhovzdìlávání se znalostí souèasných pøestavo stravì, které kladou dùraz na významrùzných druhù tukù, cukrù a mikro�ivin.Dodal, �e lékaøi, kteøí se seznámí se zdra-vou stravou v odli�ném prostøedí, se takmo�ná dozvìdí o nových mo�nostech pre-vence nemocí.

�Zamìøení informací, kterých se léka-øùm (ve Spojených státech) dostává, ovliv-òují zásadním zpùsobem farmaceutickéspoleènosti,� poznamenal Willett. �Zajeï-te si na jakýkoliv lékaøský kongres a uvidí-te tam desítky stánkù propagujících novéléky, které jsou v�echny velmi drahé, a jenvýjimeènì tam vidíte nìjaký stánek s in-formacemi o vý�ivì a stravì, které jsouz kvantitativního hlediska mnohem dùle�i-tìj�í.� q

JAMA 2000;284:817-818JAMA, èeské a slovenské vydá-

ní, roèník 9, èíslo 1, leden 2001

Riziko infarktu stoupápo zvlá�� bohatém jídleDr. Lopez-Jimenez z University ofMiami spolu s kolegy vyzpovídal témìø2 000 pacientù hospitalizovaných s in-farktem myokardu. Zjistil, �e den, kdydo�lo k infarktu, byl mnohdy i dnem,kdy pacient snìdl � v porovnání se dnypøede�lými � podstatnì vìt�í porci jídla.

�Konzumace neobvykle velkého jídlazvy�ovala riziko srdeèního záchvatu èty-øikrát,� uvedl dr. Lopez-Jimenez. Jednuhodinu po jídle bylo riziko dokonce de-setkrát vy��í ne� normálnì. Asi tøi hodi-ny po jídle klesalo riziko k normálu.

Zkonzumování tuèného jídla vedemj. ke zvý�ení hladiny hormonù, srá�li-vých faktorù v krvi a krevního cukru.

Silní kuøáci a revmaLidé, kteøí déle ne� ètyøicet let dennìvykouøí krabièku cigaret, mají tøináct-krát vìt�í pravdìpodobnost, �e onemoc-ní revmatickou artritidou ne� jejich vrs-tevníci nekuøáci. Takové jsou výsledkystudie vypracované dr. Hutchinsonemve Fakultní nemocnici Aintree v Liver-poolu.

Revmatická artritida je autoimunitníonemocnìní, pøi kterém postupující po-sti�ení kloubù vede ke stále vìt�ím pro-blémùm s hybností.

Annals of the Rheumatic Diseases2001;60:223-227

Alternativa k plastovým fóliímJi� brzy si budete mo�ná moci ukládatovoce a zeleninu v nových obalech vyro-bených z ovoce a zeleniny. Vìdci toti�vyvinuli jedlé fólie, které by mohly sní-�it potøebu plastových obalù a souèasnìse stát vítaným zdrojem �ivin.

Nový obalový materiál vypadá na po-hled jako list papíru. Základní prùhled-né fólie se zabarví podle pou�itého dru-hu ovoce èi zeleniny. Nové obaly spo-lehlivì zabrání pøístupu kyslíku k potra-vinì. Vystavení kyslíku je hlavní pøíèi-nou toho, �e se potraviny kazí.

PRAMENY ZDRAVÍ / 7

JABLEÈNÝ MO�T BIO

COUNTRY LIFEMelantrichova 15

& Jungmannova 1, P-1

Tuèná strava, tenké kostiTuèná strava nevede jenom k obezitì ak nemocím srdce a cév, ale má mo�náza následek i slabé a køehké kosti, kteréjsou projevem osteoporózy.

Pokusné my�i krmené po sedm mìsí-cù (tedy o nìco ménì ne� polovinu své-ho �ivota) stravou s vysokým obsahemtuku ztrácely toti� veliká mno�ství mi-nerálù z kostí, hlásí výzkumný týmUniversity of Califonia v Los Angeles.

�Doufáme, �e tato studie bude zna-menat zaèátek hlub�ího porozumìnívztahu mezi obsahem cholesterolu v po-travì a osteoporózou,� prohlásil vedou-cí studie dr. Farhad Parhami.

Kojení sni�uje riziko infekce a výskytu ekzémuPodle výsledkù nové studie mìly dìti,které byly je�tì ve svých dvanácti mìsí-cích kojené, o 40% ni��í riziko infekcetrávicího traktu a o 46% ni��í rizikoatopického ekzému (jedná se o vyrá�ku,která je pøíznakem alergické reakce).

Vedoucí studie dr. Kramer z McGillUniversity v Montrealu proto doporuèu-je v�em novopeèeným maminkám, abykojily tak dlouho, jak jen to je mo�né.

Studie zahrnovala 31 porodnic na-cházejících se v Bìlorusku a celkem vícene� 17 000 párù maminek a jejich dìtí.

Journal of the Americna MedicalAssociation 2001;285:413-420

Také máte rádi sýry?Vìdecký výzkum z nedávné doby uká-zal, �e sýry jsou hlavním zdrojem satu-rovaných tukù (tedy tìch tukù, kterémají tu nepìknou schopnost, �e pøispí-vají k ucpávání cév) v americké (a neje-nom americké) stravì.

Podle organizace CSPI pøedstavujenebezpeèí z konzumace sýrù, které sevyskytuje skoro v�ude � od salátù pøesburger a� po pizzu � dokonce vìt�í ne-bezpeèí pro na�e opasky a zdravé srdcene� konzumace hovìzího masa nebomásla.

Prùmìrný Amerièan zkonzumuje zarok asi 14 kilogramù sýrù.

ALZHEIMERO-VA CHOROBAU pacientù, kteøí mají Alzheime-rovu nemoc, je mozek ponìkudzakrnìlý a pøi posmrtném zkou-mání se ukazuje znatelný úbyteknervové tkánì.

Prohlídka mozkové tkánì pod mikrosko-pem odkrývá malé uzlíky, kterým se øíkásenilní plaky a které jsou rozesety mezinormální tkání. Èím více plakù je pøítom-no, tím hor�í bývá du�evní stav pacienta.

Chemická analýza ukazuje, �e v jádruka�dého plaku se nachází kov hliník, stej-nì tak jako v øadì bunìk, které se v pla-ku nacházejí. Hromadí se dùkazy, kterénaznaèují, �e hliník mù�e stát u zrodu pla-kù � a je tedy hlavním podezøelým fakto-rem jako primární pøíèina tohoto one-mocnìní.

Pìt populaèních studií dává v souèasnédobì Alzheimerovu chorobu do souvislos-ti s obsahem hliníku v pitné vodì. Ji� v ro-ce 1885 bylo prokázáno, �e hliník jetoxický pro nervové tkánì zvíøat. Hliníkpùsobí takové degenerativní po�kozenínervových tkání koèek a králíkù, které jev nìkterých rysech velmi podobné nále-zùm v mozcích pacientù s Alzheimerovouchorobou. Pacienti s nemocnými ledvina-mi akumulují � jednak z lékù a také z roz-tokù, které byly a� do nedávné doby u�í-vány pøi umìlé ledvinì � velká mno�stvíhliníku ve svých tìlech. Toto hromadìnímá za následek vá�ný úpadek jejich du-�evních schopností.

Hliník je tøetí nejbì�nìj�í slo�kou zem-ské kùry. �Normální� pøísun hliníku stra-vou tvoøí asi 3 a� 5 mg dennì, z toho seale jenom velmi malá èást vstøebá do tì-lesných tkání. Hliník, kterému jsme vysta-veni, pochází z mnoha zdrojù � øaduz nich mù�eme udr�et pod kontrolou.Prach, voda a dokonce i nerafinovanástrava obsahují hliník, kterému se lze vy-hnout jen velmi obtí�nì. Av�ak hliníku,který se nachází v kosmetických pøíprav-cích, v øadì lékù, v potravinových aditi-vech (napø. v nìkterých druzích prá�kù dopeèiva èi zvlá�� agresivnímu hliníku v in-stantních èokoládových smìsích), v kon-zervách èi v kuchyòském nádobí se lzesnadno vyhnout.

Vìt�inu hliníku, kterou dennì pøijme-me do tìla, doká�í zdravé ledviny vylou-èit. Nìkteøí jednotlivci v�ak zøejmì doká�ívstøebávat hliník snadnìji (anebo jsoumo�ná ménì schopni jej z tìla vylouèit);tito lidé, které ov�em nelze identifikovatdøíve, ne� se projeví první pøíznaky one-

mocnìní, trpívají Alzheimerovou choro-bou nejèastìji. Jistì ne ka�dý z nás, kteøíjsme byli celý �ivot krmeni potravou pøi-pravovanou v hliníkovém nádobí budekonèit svùj �ivot jako vá�nì du�evnì po-sti�ený pacient. Hliník je pouze jednouz podezøívaných látek (by� velmi vá�nìpodezøívaných). Vìdci se domnívají, �eexistují i dal�í faktory (je� se dosud nepo-daøilo urèit), které hrají roli v interakcíchvedoucích k této formì degenerativníhoonemocnìní.

Nìkteøí vìdci mají obavy zvlá�tì ze vde-chovaného hliníku, proto�e pitvy zemøe-lých pacientù ukázaly opakovanì vysokézastoupení senilních plakù v tìch lalocíchmozku, kde je sídlo èichu. Antiperspiraèníspreje (spreje proti pocení) by mohly býtv pozadí tìchto problémù.

Dùle�itá je rozhodnì va�e volba ku-chyòského nádobí. Sklo a porcelán jsoudva materiály, které s potravou praktickynereagují. Kovové nádobí reaguje na pøí-tomnost kyselin v potravinách a kovovéionty, které jsou uvolòovány, se tak mo-hou dostat do tìla. V pøípadì nádobíz mìdi, �eleza a nerezavìjící oceli se jednáv podstatì o potøebné stopové prvky, kte-ré znamenají cenný vý�ivový pøíspìvek �pokud ov�em nejsou vstøebávány v nad-bytku. Hliník, na druhé stranì, nejenom�e nemá �ádnou známou prospì�noufunkci v tìle, je dokonce jedovatý.

MOJE DOPORUÈENÍNa základì souèasných poznatkù je ro-

zumné vyhýbat se pokud mo�no v�emzdrojùm hliníku, které mohou být vdech-nuty nebo spolknuty. Ti lidé, kteøí se tou-to radou neøídí, slou�í svým zpùsobem ja-ko pokusní králíci v experimentech, kteréa� nìkdy v budoucnosti buï proká�í ane-bo neproká�í pøítomnost vá�ného zdra-votního po�kození v dùsledku pøíjmu hli-níku.

V letech 1979 a� 1987 vzrostl poèet ú-mrtí na Alzheimerovu chorobu (v USA)tøináctkrát. Já osobnì se domnívám, �e toje dùsledek celkovì vìt�ího vystavení hli-níku, ke kterému v této dobì v na�í spo-leènosti dochází. q

8 / PRAMENY ZDRAVÍ

Z �The McDougall�s Newsletter�.Autorem je americký lékaø, tvùrceøady knih (z nich� nìkolik se stalobestselerem) dr. John McDougall,který pomáhá na klinice St. Hele-na v Kalifornii stovkám pacientùk návratu do normálního �ivota �s vyu�itím zdravé �ivotosprávy,pøírodních léèebných prostøedkùa nejmodernìj�ích poznatkù vìdyo vý�ivì.

NEWSTARTvý�iva � pohyb

voda � slunce � vzduch støídmost � odpoèinek

dùvìra

8x PRO LEP�Í ZDRAVÍ

OTÁZKY& ODPOVÌDINa tomto místì se budeme mini-málnì po celý leto�ní rok setká-vat s MUDr. Igorem Bukovským,PhD, vìdeckým pracovníkem Fy-ziologického ústavu Lékaøské fa-kulty UK v Bratislavì, odborní-kem v oblasti vý�ivy a prevencechorob, autorem mnoha èlánkùa nìkolika knih (napø. Hledá sezdravý èlovìk, Miniencyklopediepøírodní léèby, Vegetariánské di-e�a) a jeho �enou JUDr. ErikouCsekes (autorkou receptù). Igor Bukovský je na Slovensku známoua populární osobností, která èasto vystu-puje v rozhlasovém a televizním vysílání,kde poutavým a úsmìvným zpùsobem pøi-bli�uje posluchaèùm a divákùm dùle�itost,jakou hrají vý�iva, �ivotospráva, u�ívánípøírodních léèebných prostøedkù a pøed-cházení nemocem v na�em zdraví.

Jak uvádí jeho man�elka Erika, oba dvarádí jedí jídla chutná a pøita�livá a neradise nutí do pouze �zdravých jídel�, jejich�jedinou pøedností jsou vý�ivné látky, kterése v nich nacházejí. Vìøíme tedy, �e vedleodpovìdí dr. Bukovského pøivítáte i re-cepty (na fajn èasy) jeho man�elky.

Není �koda mrkev dusit, vaøit èijinak tepelnì upravovat? V�dy� sev ní znièí v�echny vitamíny.

Nìkteré látky se tepelnou úpravoumrkve èásteènì znièí, ale neplatí to o be-takaroténu. Ten se naopak stává pro na-�e tìlo lépe vyu�itelným, kdy� je mrkev

tepelnì anebo dùkladnì mecha-nicky upravená. Jezte mrkev � sy-rovou i du�enou! Brání vzniku ka-taraktu a po�kození oèního nervu.

Staèí jedna mrkev dennì a rizi-ko, �e dostanete rakovinu, sní�ítena polovinu.

Je nutné, aby èlovìk as-poò jednou dennì mìl tepléjídlo?

Ne. Nìkteøí lidé v�ak potøebujíteplou stravu i dvakrát dennì.Snáze a rychleji se tráví � tìlo ji ne-musí ohøívat. Mù�e být ménì drá�-divá pro �vøedaøe�, ale jsem pøe-svìdèený, �e i v tomto pøípadì jeslo�ení stravy dùle�itìj�í ne� její

teplota.Ledovì studené a vroucí pokrmy a ná-

poje jsou pro sliznici trávicího traktu ne-vhodné.

Proè bych mìla pou�ívat tofu(sójový sýr) místo vajec?

Neobsahuje �ádný cholesterol, jehohladinu v krvi sójová bílkovina dokoncesni�uje. Obsahuje fytochemikálie (napø.genistein, daidzein), které mají silný proti-rakovinný úèinek. Tofu je lehce stravitel-ným zdrojem bílkovin, vhodným i pro dia-betiky a lidi s onemocnìním �luèníku,s vøedy a zánìty kloubù � a nedostanete z nìho salmonelózu.

Co je to dro�dí �tebi� a na co sepou�ívá?

Jsou to inaktivované kvasnice, v nìkte-rých pøípadech jsou pou�ité pivovarskékvasnice i se sladovým výta�kem. Obsahu-jí velmi kvalitní bílkoviny, vitamíny skupi-ny B, minerální látky, stopové prvky, nuk-leotidy, volné aminokyseliny. Pou�ívají sena zvý�ení biologické hodnoty jídla. Ne-mají kvasicí úèinek ani nenaru�ují støevní

flóru a nezpùsobují poruchy trávení, co�se po konzumaci èerstvých kvasnic � i pojejich usma�ení � mù�e vyskytnout.

Sly�ela jsem v rozhlase od léka-øe, �e kokos zvy�uje hladinu cho-lesterolu v krvi, a tak se kokosuvyhýbám.

Je pravda, �e kokosový tuk obsahujenasycené mastné kyseliny, které zvy�ujíhladinu cholesterolu v krvi. Stejný úèinekmá i smetana, vejce, máslo, tlaèenka, sa-lám, klobása, vnitønosti, maso, èokoláda,zmrzlina, sádlo�

Otázka zní, kolik kokosu a kolik tìch o-statních potravin sníte? Spotøeba na oso-bu za rok: kokos � asi 200 a� 300 gramù,maso � asi 100 kilogramù, vejce � asi 220kusù, tuky � asi 50 kilogramù� Nemyslí-te, �e je úplnì zbyteèné vyhýbat se koko-su a jíst to ostatní? q

MUDr. Igor Bukovský

PRAMENY ZDRAVÍ / 9

RECEPTY NA FAJN ÈASYOran�ová polévka300 g mrkve, 2 l�íce oleje, 3 strou�ky èesneku, 1/2 l�ièky mletého ko-riandru, 1 l vody, sùl, zelená na�

Oèi�tìnou mrkev nadrobno nastrouháme a krátce osmahneme na oleji. Ochutímeprolisovaným èesnekem, mletým koriandrem a zalijeme vodou. Uvedeme do va-ru a vaøíme asi 15 minut. Jemnì osolíme. Podáváme posypané nadrobno nase-kanou zelenou natí.

Tofu �sma�enice� a �leèo� bez vajec250 g tofu, olej, 1 velká cibule, mletá èervená paprika, kurkumanebo �afrán, 3-5 l�ic vody, moøská bylinková sùl, dro�dí tebi (fran-couzské lahùdkové dro�dí)

V hlubokém talíøi vidlièkou rozmaèkámetofu. Na oleji osmahneme nakrájenou ci-buli, trochu mleté èervené papriky, kur-kumu na zabarvení. Pøidáme tofu, podli-jeme vodou, dobøe zamícháme, osolíme,ochutíme dro�dím tebi (francouzským lahùdkovým dro�dím � k zakoupení v Country Life) a po 5-10 minutách du-�ení mù�eme podávat.

Chceme-li pøipravit leèo, zeleninu po-tøebnou na jeho pøípravu pøidáme pøedzabarvením opra�ené cibulky èervenoupaprikou a kurkumou, dále postupujemepodle receptu.

Z knihy �Recepty na fajn èasy� (Vaøte s MUDr. Igorem Bukovským a jeho man�elkou Erikou),

vydalo nakladatelství Advent-Orión, k zakoupení v prodejnìCountry Life, Melantrichova 15, P-1.

...

jeh

o �

en

a v

aøí

léka

ø ra

dí.

..

NASLOUCHEJ�Kdy� tì po�ádám,abys mi naslouchala,a ty mi zaène� udílet rady,neuèinila jsi to,oè jsem tì �ádal.Kdy� tì po�ádám,abys mi naslouchala,a ty mi zaène� vysvìtlovat,proè bych nemìl uva�ovattímto zpùsobem,�lape� po mých citech.

Kdy� tì po�ádám,abys mi naslouchala,a ty cítí�, �e musí� nìco udìlat, aby se moje problémy vyøe�ily,zklamala jsi mne,a� se to zdá sebepodivnìj�í.

Mo�ná proto jsou modlitbynìkterých lidí úspì�né,proto�e Bùh mlèí,nenabízí okam�itì radua nepokou�í se ihnedvyøe�it problémy.Jen nasloucháa dùvìøuje ti,�e najde� øe�ení.

A tak tì prosím, jen mi naslouchej a vnímej mì.A chce�-li sama hovoøit,poèkej nìkolik minut,a� na tebe pøijde øada.Slibuji, �e potom budu naslouchat já tobì.

POUTO PRONOVOROZENÌKdy� se káèátko vyklube ze sko-øápky, zamìøí svou pozornost naprvní pohybující se pøedmìt. Jecelkem pøirozené, stane-li se pr-voøadým centrem zájmu jeho mat-ka. Pokud v�ak právì ona nenínablízku, vytvoøí si káèátko vztahk èemukoli, co se zrovna hýbe.

Bylo vìdecky dokázáno, �e se bez váhánívydá i za modrým míèkem, který se pøedním kutálí. A u� po týdnu míèek následu-je v�dy, kdy� se pohybuje v jeho blízkosti,jeliko� jej pova�uje za svoji �matku�.

Tyto zákonitosti se v�ak netýkají jen �i-vota zvíøat. Bylo prokázáno, �e i lidské by-tosti podléhají podobným procesùm.

POUTO PRVNÍHO KONTAKTUKlaus a Kennell tvrdí, �e v prvních tøech

hodinách po porodu je nutné zajistit vícene� 15 minut pøímého fyzického kontaktumezi matkou a novorozencem (mù�e tov�ak být i otec nebo jiná osoba), aby si dí-tì vytvoøilo ke svým rodièùm tìsnou vazbu.Kdy� tito vìdci provedli srovnání mezi dìt-mi, které nebyly ve stanoveném limitu u-místìny vedle svých matek, a tìmi, kterýmto bylo umo�nìno, zjistili, �e ve vìku tøímìsícù dìti z první skupiny plakaly dalekovíce a èastìji ne� dìti z druhé skupiny.

ZRAKOVÉ A SLUCHOVÉ POUTOBezprostøednì po narození je dítì vy-

baveno dobrou zrakovou ostrostí, která muumo�òuje vyhledat blízký nebo i vzdálenìj-�í objekt. Novorozenec mù�e otoèit hlaviè-ku a zrakem sledovat osobu, která je v po-hybu, nebo doká�e do urèité míry napodo-bit i výraz tváøe � umí tøeba vypláznout ja-zyk. Tato schopnost zrakového vnímání sev�ak po nìkolika hodinách vytrácí a dítì jiznovu získá v prùbìhu dal�ích týdnù.

Kdy� maminka na dì�átko mluví, jejíhlas se instinktivnì dostává do vy��ích po-loh. Dítì reaguje a velmi rychle rozpoznámatèin hlas � tak dojde k navázání slu-chového pouta.

PROJEVY NÌ�NOSTI� DOTYKOVÉ POUTODotyky, objetí, hlazení, dr�ení za ruku

èi polibky jsou pro nás dùle�ité v ka�dé �i-votní etapì. Zcela zásadní roli v�ak hrajípøedev�ím v období po narození, kdy se u-tváøí silné pouto mezi matkou a novoro-zencem.

U� v roce 1915 podal dr. Henry Cha-pin zprávu o deseti severoamerických si-rotèincích, ve kterých umøeli praktickyv�ichni chovanci mlad�í dvou let. Tyto in-

stituce nemìly dostatek personálu a o�et-øovatelé byli neustále pøetí�eni. Vývoj dìtíbez pøimìøeného vizuálního, sluchovéhoa fyzického kontaktu byl opo�dìný a dìtitì�ce nebo i smrtelnì onemocnìly. Dosta-tek jídla a hygienická péèe nemohly vypl-nit tento deficit.

Odborníci také doporuèují, aby pro na-vázání tìsnìj�ího fyzického pouta si i otecsvlékl ko�ili, kdy� dítì bere do náruèe.Toto dìlá matka zcela instinktivnì, kdy�dì�átko kojí.

V na�í kultuøe je dùle�itým projevem fy-zického kontaktu polibek. Dítìti bychomproto nìhu v podobì polibkù a hlazenínemìli odepírat (výjimkou jsou pochopi-telnì situace, kdy hrozí pøenos infekèníhoonemocnìní).

ÚLOHA ÈICHUNezanedbatelnou roli hraje také

èich. Matka i otec mají svou neza-mìnitelnou vùni, která rovnì� na-pomáhá pøi utváøení vazby k dítìti.Zku�ená chùva doká�e dítì uklidnittím, �e vedle nìj polo�í nìjakousouèást odìvu otce nebo matky.Dùvìrnì známá vùnì zmíròuje úz-kost a vyvolává pocit bezpeèí.

Z toho, co jsme uvedli, vyplývá,jak dùle�ité je první období vývojedítìte pro vytvoøení pevného poutas rodièi. Existují jistì i dal�í vý-znamná období, ale v�e nasvìdèujetomu, �e jsou to právì první roky�ivota, které jsou skuteènì klíèovépro na�i schopnost navazovat a u-dr�ovat dùvìrné vztahy i pozdìjiv dospìlosti. q

10 / PRAMENY ZDRAVÍ

MASÁ�ECOUNTRY LIFE

objednávky natel. 2421-3366 l. 22

rod

ièe &

dìti

Z knihy Nancy van Peltové �Umì-ní komunikace�. Vydalo naklada-telství Advent-Orion.

KVALITA JEV (NE)BEZPEÈÍDnes ji� víme o procesech uèenímnohem víc ne� v dobì, kdyvznikl zpùsob výuky, který stáleve vìt�inì �kol pøetrvává. Pou�í-vat zastaralé nástroje, jestli�ejsou k dispozici nástroje výkon-nìj�í, je pøinejmen�ím nerozum-né. Jen�e pøesnì tak se chovámeve vzdìlávání na�ich dìtí.

Jsou to pøedev�ím poznatky z výzkumùmozku a psychologie, které hovoøí o tom,�e strach, úzkost a stres nemají pouze ne-gativní úèinky na vývoj osobnosti dítìte,ale jsou také v urèitém vztahu k uèení. Vechvíli, kdy se bojíme, nemù�eme se uèit.

Fakta hovoøí jasnì: kdy� se èlovìk cítíohro�en (skuteènì nebo domnìle rozho-dující je to, co cítí), jeho mozek �pøepne�z mozkové kùry na své ni��í èásti. V nichv�ak ono �ádané akademické uèení nena-stává. Víme u�, �e limbický systém v moz-

ku tøídí pøijaté signály a informace z okolípøedev�ím z hlediska ohro�ení. Pokud ne-jsou ohro�ující, pak jsou posuzovány je�tìz hlediska smysluplnosti. Jen to, co jeshledáno jako neohro�ující a smysluplné,má �anci na na�i pozornost a na zapama-

tování (pokud se to do pamìti nedostanedrilem, co� je cesta mnohem pomalej�ía namáhavìj�í). Podmínkou kvalitního u-èení je tedy bezpeèné klima a smyslupl-nost uèiva. To potvrzuje také psychologie.

Americký psycholog A. Maslow sesta-vil základní lidské potøeby do tvaru pyra-midy, aby tak vyjádøil skuteènost, �e uspo-kojení potøeb, které jsou umístìny vý�e, jemo�né jen tehdy, kdy� jsou uspokojenypotøeby umístìné pod nimi. V samé zá-kladnì jsou potøeby fyziologické � potøe-bujeme jíst, pít, spát, být v teple, støídataktivitu s odpoèinkem, mít dostatek pod-nìtù atd.

Hned nad fyziologickými potøebami jepotøeba bezpeèí. Znamená nejen to, �enás nikdo a nic neohro�uje, ale také po-tøebu øádu, pøedvídatelnosti vìcí, jistoty.Bez uspokojení potøeby bezpeèí budefrustrována i dal�í potøeba � potøeba lás-ky, náklonnosti, potøeba nìkam patøit.

V dal�ím �patøe� pyramidy se nacházípotøeba uznání. Ta v sobì zahrnuje dosa-�ení úspì�ného výkonu, pøijetí a úcty oddruhých. Úspìch zde neznamená být ús-pì�nìj�í ne� nìkdo jiný, ale fakt, �e v�ich-ni potøebujeme, aby druzí dávali najevo,�e to, co dìláme, jak nejlépe umíme, je

hodno uznání.Následuje potøeba seberealiza-

ce (naplnit to, èím èlovìk poten-ciálnì je). Vrchol pyramidy tvoøívy��í potøeby (vìdìní, esteticképotøeby apod.). U dìtí platí, �edlouhodobìj�í neuspokojovánítìchto základních lidských potøebvede k poruchám vývoje osob-nosti. U dospìlých mù�e dojít zaurèitých okolností k tomu, �e po-tøeby stojící vý�e mohou být u-spokojovány i bez uspokojení po-tøeb ni��ích (pøíkladem jsou tøebaumìlci, kteøí � aè v nepøíznivýchmateriálních podmínkách, osa-mìlí a neuznávaní � vytvoøili vyni-

kající díla a uspokojovali tak svoupotøebu seberealizace). U dìtí tov�ak mo�né není.

Potøeba bezpeèí nemù�e být uspokojo-vána tam, kde je ve tøídì napø. �ikana, kdese k sobì dìti chovají hrubì, kde se bojízkou�ení, písemek, ironie uèitele atd. Naotázku, co by dìtem pomohlo cítit se ve�kole bezpeènìji, se uèitelé dozvídají sku-

teènosti, o kterých èasto nemìli tu�ení.Podotýkám, �e na tuto otázku odpoví dì-ti upøímnì jen tam, kde se ji� relativnìbezpeènì cítí.

Potøeba uznání je pak ohro�ena prak-ticky u v�ech dìtí, které mají jinou struk-turu nadání, ne� se v tradièní �kole �ádá,nebo u tìch, jejich� nadání nedosahujepøedem stanovené �la�ky�.

Nedávno se v èlánku Lidových novino útìku schopných uèitelù ze �kolství vy-jádøila jedna bývalá uèitelka, �e �pedago-gická fakulta jí dala mnohé a �e její selhá-ní v pedagogické praxi se netýkalo pro-fesních znalostí�. Vydìsila se, kdy� den zedne mìla komunikovat s obrovským po-ètem dìtí a adolescentù, mezi ni-mi� byli i takoví, kteøí byli v pod-mínce za kráde� a znásilnìní.

Profesními znalostmi mínila asiznalosti z obsahu pøedmìtu, kterýmìla vyuèovat. V jednom odbor-ném filmu se lektor ptá uèitelky:�Co jste?� � �Uèitelka matemati-ky,� a odpovídá, �Ne, vy jste uèitel-ka dìtí a matematiku pou�íváte jenjako nástroj.� Obávám se, �e pøí-prava uèitelù na fakultách u nás stá-le nevzala na vìdomí tento posun.Umìt vytvoøit bezpeèné klima vetøídì nespoèívá jen v tom �být nadìti hodná�. To je soustavná a cíle-vìdomá práce se vztahy ve tøídì,s pocity dìtí, s vyvozováním a tvo-øením pravidel sou�ití za spoluúèas-ti dìti, s vytváøením ovzdu�í dùvìry,otevøením prostoru ke komunikaciatd. Nelze ji v�ak chápat jako prácinavíc. Je to vytváøení nezbytnéhopøedpokladu pro to, aby uèení ve�kole nebylo ztrátou èasu pro dìtii uèitele i ztrátou financí, které do�kolství investujeme. Bez opravdu profes-ních znalostí, mezi nì� by na prvním mís-tì mìly u uèitelù patøit znalosti z psycho-logie, pedagogiky, komunikace apod., seto uèitelùm bude dìlat opravdu tì�ce. q

Jana Nováèková, NEMES

PRAMENY ZDRAVÍ / 11

Umìt vytvoøitve tøídì

bezpeèné klima nespoèívá jen v tom

�být na dìti hodná�.

Je to prácese vztahy a pocity dìtí,

vytváøení pravidel a ovzdu�í dùvìry, otevírání prostoru

pro komunikaci atd.

VY��Í POTØEBY

POTØEBA SEBEREALIZACE

POTØEBA UZNÁNÍ

POTØEBA LÁSKY

POTØEBA BEZPEÈÍ

FYZIOLOGICKÉ POTØEBY

vých

ova

& v

zdìlá

vá

ní

NAD RÁMECPROGRAMU...�ena, stejnì jako ka�dá �ivá by-tost, se mù�e do urèité míry státproduktem svého prostøedí, a tonad rámec, navzdory a na újmuprogramu, který do jejího tìlavlo�ila pøíroda.

V øecké mytologii najdeme Amazonky,bájný kmen bojovných mu�atek, které jez-dily na koni a støílely z luku. Ve snaze sou-peøit s mu�i si obvykle nechávaly uøíznoutpravý prs. Být �enou mezi Amazonkamiznamenalo jezdit na koni, válèit, ovládatstøelbu z luku a mít uøíznutý pravý prs.

Historie pøímo oplývá pøíklady, které u-kazují, nakolik mù�e urèitá kultura utváøet�enu a vnutit jí svá pravidla, která ji zotro-èí a zabrání jí v pøirozeném naplnìní jejíhobiologického údìlu tak, �e útoèí na její tì-lo. Jaký mù�eme mít názor na deformova-ná chodidla Èíòanek, umìle prodlu�ovanékrky �en z kmene Burma, na tìla drcená elegantními kosticovými korzety módnímiv 18. století, na minisuknì, na obligatorní�tíhlost nebo uzounké d�íny?

Být �enou za tìchto podmínek zname-ná vyhovovat urèitým kritériím neboli býtproduktem a objektem urèité spoleènosti.

Kulturní obraz �eny na�í doby vznikl v dobì prùmyslové a obchodní revoluce.Ten pøerod s sebou nesl mnoho traumat.Právì tehdy se dostává pøevá�ná èást ro-dinné výroby mimo domov; výroba se za-

èíná soustøeïovat do továren a pøi-chází tak z venkova do mìst. Mu�ive mìstech jako by mìli vy��í kvali-fikaci ne� �eny, vyrábìjí rychlejia ve vìt�ích mno�stvích. Za svojipráci získávají mzdu, která slou�í k nákupu základních potøeb k za-bezpeèení rodiny. Práce vykonáva-ná mu�em a odmìna za ni se stá-vají dùle�itými, ba dokonce nezbyt-nými prvky domácnosti, zatímco�ena je na svém mu�i závislá. Závi-sí na pøíslu�nících mu�ského pohla-ví v základních �ivotních potøe-bách, jakými jsou potrava a o�ace-ní. Z ekonomického hlediska tím�ena ztrácí statut u�iteènosti.

Takté� do�lo k podhodnocení�eny jako matky. Práce se stìhujez domova do továrny, dìti se stáva-jí ekonomickou pøítì�í, nebo� se ji�nemohou úèastnit na výrobì stat-kù. Porodnost se sní�ila a výsled-

kem toho bylo, �e �ena se cítila je�tì vícenepotøebná. Zùstala sama, neu�iteèná,bez smyslu vlastní existence � ztratila svo-ji identitu.

�ena je v domácnosti stále ménì a mé-

nì potøebnou a zároveò dochází k nárùs-tu míry rozvodovosti. Tento jev byl zazna-menán asi kolem roku 1880. U� v roce1940 se míra rozvodovosti oproti roku1879 zvý�ila jedenáctkrát. �ena byla stáleosamìlej�í, bez dìtí, bez domova, bez za-mìstnání, zoufale závislá na mu�i, je� sibyl vìdom své nové dùle�itosti, kterou bylpøipraven prosazovat.

Vytvoøil se nový pojem �enství: pojemkulturní, vycházející z typu a potøeb novéspoleènosti. Spoleènosti mu�ské, v ní� sevyrábìjí statky, které si lze koupit za mz-du; spoleènosti, v ní� je �ena se svýmibiologickými potøebami pouze pøítì�í;spoleènosti, v ní� je potenciál práce �enypova�ován za hrozbu pro mu�e; v ní� jsoujejí schopnosti odrá�ející její vztah k �ivotua zdraví hrozbou pro nezávislost, kteroumìli mu�i za ka�dou cenu udusit.

A tahle �ena pøichází na trh práce.Musela opustit svùj domov, kde mìla rov-noprávné postavení se svým mu�em a kdemìla vùdèí postavení, a odejít do továrnynebo do kanceláøe, kde se setkává s vý-raznou diskriminací. Zde získává velmizøetelný pocit ménìcennosti, závisti a zá-vislosti ve vztahu k mu�i a v souvislostis jejími biologickými funkcemi je jí dánopocítit pohrdání, obavy, stud a odmítnutí.

V tomto nepøátelském svìtì byla zahoøce vydobytý úspìch nucena platit je�tìvýraznìj�ím odmítnutím své biologické úlo-

hy; �ena s úspì�nou kariérou mìla men�í�anci vdát se a mít dìti ne� �eny ostatní2.

A spoleènost ve snaze uèinit zadostzmatku v du�i �eny zaèíná minimalizovata opomíjet její biologické potøeby a vyna-

lézat celou øadu prostøedkù, které jí mìlypomoci zapomenout na pøirozený rytmusjejího tìla. Menstruaèní krvácení museloprobìhnout zcela nepozorováno a nesmì-lo vést ke zpomalení aktivit �eny ani kezmìnì jejích odìvních èi sexuálních zvy-klostí. �ena musela být den za dnem, bez-ustání a bez ohledu na svùj pøirozený ryt-mus pøipravena jednat ve svìtì mu�ù.

Stejnì tak musela �ena drasticky sní�iti poèet svých tìhotenství. Mu�i pro �enyvynalezli mechanické a chemické pro-støedky, které jim umo�nily, aby zaèali vy-u�ívat tento nový objekt, �enské pohlaví,bez jakýchkoli závazkù èi odpovìdnosti zasvé jednání.

�ena u� propøí�tì nebyla schopna anisama porodit. Povinnì musela vyu�ívatmu�ského umu, musela pøijmout nástrojea drogy, které pøíslu�ely mu�i. Aby mu�mohl pracovat, �ena musela zùstat nevì-domá. Nejdùle�itìj�í okam�ik v �ivotì �e-ny, kdy je zøejmé, �e zrod nového �ivota jev její odpovìdnosti, se stal okam�ikem,v nìm� triumfuje mu�. �ena ji� netlaèí �naopak: dítì vytahuje (obvykle) mu� a podzáminkou, �e ji chce zbavit bolesti, ji pøi-pravuje o jeden z nej��astnìj�ích okam�ikùjejího �ivota.

A zároveò mu�e uvádí do rozpakù tvor-ba mléka, které i pøes to v�echno vytváøe-jí její plné prsy3. Tato èást jejího tìla muv této chvíli je�tì nepatøí. Prsy je tøeba

zbavit mléka a vzít je dítìti.Novorozenì najednou potøe-buje elektrické teplo, �ivoèi�-nou nebo umìlou potravu (te-dy výrobky mu�e), o�etøova-telskou péèi. �enské prsy jsoumajetkem mu�e a dítìti jsouzapovìzeny. Na jedné stranìjsou stavìny na odiv v odvá�-ných výstøizích, ale kdy� jsounabízeny dítìti, je to potajía jsou pova�ovány za nìcopotupného.

�ena zùstává sama a bez-radná. Pochopila, �e její sexu-alita je metlou, znevýhodòujeji, pøedstavuje pro ni nebez-peèí, které je tøeba utlumit,pøekonat nebo pøecházet.Smutnou cestou nabytá zku-�enost se jí vryla do pamìti.Uvìøila, �e její sexualita na-chází výraz v jediném: v po-hlavním aktu. Musela se muvìnovat ve v�ech jeho podo-bách, bez výhrad, bez po�a-davkù, bez záruk.

Mu�ùm se podaøilo podro-bit si �enu tím, �e zú�ili její se-xualitu jen na jedno jediné.

�ena se musela v�ít do role mu�e, u kte-rého má pohlaví jen jedinou biologickoufunkci, a to plození. A z toho dlouhého tu-nelu se tak pomalu vynoøuje nový obraz�eny, �eny postrádající vlastní identitu.

12 / PRAMENY ZDRAVÍ

pro

�en

y o

d �

en

y

Kdy� se zamyslíme, uvìdomíme si, �ev èasopisech je dodnes prezentovanýmvzorem �enskosti �ena, která je pro mu�eco nejpøita�livìj�í. Její �enské rysy jsoustavìny na odiv a zdùrazòovány pouzev pøípadì, kdy jsou atraktivní pro opaènépohlaví: plné boky a òadra, �tíhlá postava,dlouhé nehty, umnì nalíèený oblièej, bo-haté vlasy� Ale, kde zùstala matka? Se-xuální pøita�livost �eny je stavìna na pie-destal, av�ak mateøství pøíslu�í jen pohrdá-ní. Za �enskou je pova�ována �ena, kteráje pasivní, poddajná a non�alantní. Ale �e-na prùbojná, vzdìlaná, tvoøivá, �ena, je�aktivnì utváøí svùj �ivot, ta je pova�ovánaspí�e za mu�atku.

Av�ak je �ena skuteènì svobodná? Natrhu práce ji tento zakoøenìný vzor �enstvípo�kozuje. Je pova�ována pøedev�ím zasexuální objekt, a tak je pro ni tì�ké získatøídící funkce, postavení, v nìm� by mìlaurèitou zodpovìdnost. Je vydána na mi-lost mu�i, musí mu být hotova slou�it.Podøizuje se pøíkazùm mu�ù s více èi mé-nì otcovským nebo donjuánským pøístu-pem uprostøed bezduché spoleènosti, kdeje vystavena jejím nelítostným tlakùm, po-�adavkùm a stereotypùm. Je v podruèí lé-kaøe, který léèí její bolestivou, tabuizova-nou nebo pøíli� silnou menstruaci; kontro-luje její plodnost a sna�í se zastøít vedlej�íúèinky plynoucí z u�ívání antikoncepèníchprostøedkù, tak hojnì pøedepisovaných,ani� by to bylo doprovázeno patøiènýmvarováním; kontroluje její nevyhnutelnátìhotenství; pomáhá jí pøi dlouhých a bo-lestivých porodech; zbavuje ji nehodnot-ného a zneva�ovaného mléka. Pøirozenéfunkce jejího tìla ji uèinily zcela závislouna mu�i � mù�eme tedy je�tì hovoøito osvobození �eny?

Sex je nyní pro mu�e a �enu synony-mem vyu�ití pohlavních orgánù k auto-erotickému ukájení. Av�ak �ena bohu�eltrpí i tentokrát. Bytostnì nemù�e pøijímatsexualitu, jejím� cílem je pouhé ukojenísexuálního pudu, a tak jejímu tìlu zaèínázvonit hrana: stává se frigidní.4

Psychiatrièka Marie N. Robinson vy-svìtluje pøíèiny frigidity u moderní �enynásledovnì: �Emoèní bahno, kterému øí-káme frigidita, se vyvíjí ze dvou neurotic-kých postojù. Prvním je postoj k mu�ùma druhým pak postoj k podstatì �enství.�Frigidní �ena mu�i závidí a tou�í po tom,aby se i ona stala mu�em. Pokud jdeo �enství, tak jí zcela uniká jeho biologic-ká podstata nebo jí pohrdá, sna�í se jiv sobì zapøít nebo se jí za ka�dou cenu vy-hnout. Ztráta její vlastní identity a osobníhrdosti zpùsobují, �e nedoká�e procítit ra-dost, kterou by jí mohlo pøiná�et sebepøi-jetí jako celistvé osobnosti. q

JAKÝ MÁTETEMPERAMENT?V ka�dém z nás jsou pøítomnydva nebo více druhù tempera-mentù � jeden ze základní ètveøi-ce v�ak obvykle pøevládá. �ádnýpøitom není lep�í ne� ty ostatní.

Nejdou-li rozdíly do extrému a jsou vhodnìusmìròovány, mohou mít � zvlá�tì v pøí-padì man�elské dvojice � pozitivní vliv.

Poznání základních charakteristik na�e-ho i partnerova temperamentu nám po-máhá lépe porozumìt zpùsobu bytí i re-akcím ka�dého z nás. Oboustranné hlub�íporozumìní pak mù�e vést i ke zlep�enívzájemné komunikace, upevnìní vztahua dosa�ení uspokojivého stupnì partner-ské intimity.

SANGVINIK

Hluèný vypravìè; �je ho v�ude sly�et�.Má zvý�enou potøebu mluvit a být støe-

dem pozornosti.Má sklon k povrchnosti, rád zvelièuje. Je �patný posluchaè: má omezenou

schopnost soustøedìní, èasto je roztr�itýa nepozorný.

Je zvyklý døív mluvit ne� pøemý�let.Jeho rozhodnutí jsou mnohdy výsledkemspí�e okam�itých pocitù ne� analytickéhouva�ování.

Nedoká�e skrýt svùj neklid a rozèilení,a proto�e je orientován extrovertnì, snad-no vybuchne. Jeho hnìv v�ak nemá dlou-hého trvání. Je veselý, hluèný, srdeèný,jeho vzhled je pøíjemný. Jeliko� mu nikdynechybìjí slova, plachý èlovìk mu èastozávidí.

MELANCHOLIK

Introvert. Je tì�ké se dozvìdìt, co simyslí nebo co cítí.

Spoléhá na analytickou úvahu.Jeho zkoumavá mysl je schopna po-

soudit v�echny aspekty dané situace.Mluvit zaèíná teprve ve chvíli, kdy si v�e

promyslí a podrobí peèlivé analýze.Je schopen projevit celé spektrum du-

�evních stavù (bývá náladový), nìkdy za-chází a� do extrémù: jednou mù�e být uza-vøený, deprimovaný a nedùtklivý, jindy na-opak otevøený, pøátelský, ba a� upovídaný.

Snadno se poddává pocitùm, mnohdynení schopen své emoce usmìrnit.

Své skuteèné pocity v�ak vyjadøuje jens obtí�emi.

Je perfekcionista; schopný, velmi citlivý.

CHOLERIK

Extrovert, který také hodnì mluví,ov�em ponìkud uvá�livìji ne� sangvinik.

V rozhovoru nesná�í detaily, ve kterýchsi naopak libuje sangvinik.

Má sklon klást spoustu zvídavých otá-zek.

Doká�e se soustøedit na to, co je pod-statné a zajímavé.

Na rozdíl od sangvinika nedává s tako-vou lehkostí najevo své sympatie, nìkdyse zdá, jako by byl lhostejný k potøebámdruhých.

Má vùdcovské schopnosti, snadno serozhoduje nejen za sebe, ale i za druhé.

Je tvrdohlavý, rád vystupuje v roli vùd-ce, rád rozkazuje.

Je intuitivní a rychlý ve svých odha-dech a úsudcích. Nespoléhá na teoretickéanalýzy.

Chce mít v�dycky pravdu a vzhledemk tomu, jak je bystrý a praktický, ji takéèasto má.

Ve sporech je zvyklý vítìzit.V diskusi je èasto ironický, nìkdy a�

sarkastický.

FLEGMATIK

Mluví uvá�livì, klidnì a promy�lenì.Ve svém hodnocení je obvykle pøísný a�kategorický.

Je tì�ké ho rozèílit.Vyhýbá se pøímé konfrontaci. Jeho

heslem je �klid a mír za ka�dou cenu�.Pøesto�e jen málokdy dá najevo nervo-

zitu, je citlivìj�í, ne� se zdá.Dr�í se zpátky, neprojevuje na-

venek své city.Výraz jeho tváøe je neproniknu-

telný, jakoby bez pohnutí.Obvykle je neteèný k tomu, co

se odehrává v jeho okolí.Informace neposkytuje lehce.Doká�e myslet pohotovì, inkli-

nuje k analýze a dedukci.Svou stálostí vzbuzuje dùvìru.Jeho suchý humor mnohé pøita-

huje, �ivotního partnera v�ak mù�enudit.

Je pova�ován za dùvìryhodné-ho a pøíjemného spoleèníka, dokudjeho pedantnost a lhostejnost ne-podrá�dí nìkoho temperamentnìj�ího. q

PRAMENY ZDRAVÍ / 13

Z knihy �Le cinq dimensions de lasexualité feminine�, její� autor-kou je Daniele Starenkyj.

ko

mu

nik

ace

Z knihy Nancy van Peltové �Umì-ní komunikace�. Vydalo naklada-telství Advent-Orion.

Vláknina sni�uje rizikorakoviny úst a hltanuVìdci zjistili, �e lidé, kteøí konzumujínejvíce ovoce, zeleniny a celozrnných o-bilovin, mají asi polovièní riziko rakovi-ny ústní dutiny a hltanu v porovnánís lidmi, kteøí tìchto potravin konzumu-jí nejménì.

Ochranný úèinek zaji��uje jak roz-pustná vláknina nalézající se napøíkladv ovesných vloèkách èi v ovoci, tak ne-rozpustná vláknina nalézající se v seme-nech a ve slupkách ovoce.

Studie zahrnovala asi 1 000 pacientùhospitalizovaných s rakovinou ústní du-tiny, hltanu èi jícnu a témìø 2 000 paci-entù hospitalizovaných z jiných dùvodù.

International Journal of Cancer2001;91:283-287

Obezita u dìtí ve vztahuke konzumaci limonád?Výsledky jedné nové studie naznaèují, �es ka�dou dal�í (sladkou) limonádou, kte-rou dítì dennì vypije, stoupá riziko, �ebude posti�eno obezitou, o plných 60%.

Asi 65% dospívajících dívek a 74%dospívajících chlapcù konzumuje tytonápoje � z nich� vìt�ina obsahuje velkémno�ství cukru � na ka�dodenní bázi.

Studie, která trvala devatenáct mìsí-cù, zahrnovala 548 �kolních dìtí z Mas-sachussets ve vìku 11 a 12 let.

The Lancet 2001;357:505-508

Jeèmen a brambory pro lep�í pamì�Nedávná studie zjistila, �e star�í lidé by-li pøi testování pamìti úspì�nìj�í, kdy�pøedtím zkonzumovali 50 gramù (kom-plexních) uhlohydrátù (v tomto pøípadì�álek jeèmenných krup nebo o trochuvíce ne� �álek rozmaèkaných brambor),ne� kdy� jen vypili sladký nápoj (zdrojjednoduchých cukrù).

Studie zahrnovala dvacet lidí ve vìkuod 60 do 82 let.

American Journal of Clinical Nutrition2000;72:825-836

U MOØE? ALEODPADKÙ!Mno�ství odpadkù, které dnesprodukujeme, je obrovské, vìt�íne� na�e planeta doká�e unést.

Vzpomenete si, co jste vèera hodili do ko-�e? Mo�ná obal od mléka èi sýru, sáèek odpeèiva nebo papírovou krabici. Staré vìcivyhazujeme a kupujeme si nové. Podléhá-me trendu doby, reklamì a my�lenkám,�e kdy� budeme mít to èi ono, budemekrásnìj�í, ��astnìj�í a na�e vztahy budouharmoniètìj�í. Nìkdy si u� ani nepøipustí-me, �e na�e spokojenost nezále�í na vì-cech, kterými se obklopujeme. A v�echnoto plýtvání nazýváme zvy�ující se �ivotníúrovní.

Nemù�eme souèasnì plýtvat a chtít dý-chat èistý vzduch, pít èistou vodu, jíst zdra-vé potraviny a chodit do zelené pøírody.Mìli bychom ve vlastním zájmu �etøit pøí-rodní zdroje a produkovat co nejménì od-padu. Víte, co se dìje s va�imi odpadky?

SKLÁDKYV Èeské republice se vozí na skládku

celých 96% tuhého komunálního odpadu.Ka�dá skládka pøiná�í rùzné problémy.Mohou to být hlodavci a hmyz pøená�ejícíchoroby. Ka�dá skládka � i �bezpeènì�zaji�tìná � pøedstavuje pro spodní vodya pùdu urèité riziko, je to taková èasovanábomba. Z tìchto skládek mohou unikat

nebezpeèné plyny a kapaliny po�kozující�ivotní prostøedí. V mnohých oblastechjsou dnes podzemní vody ji� tak zneèi�tì-ny, �e lidé u� nemohou pít vodu z vlast-ních studní.

SPALOVÁNÍUmo�òuje vyu�ít energii z odpadu a sni-

�uje mno�ství skládkového odpadu a� na10% objemu a 30-40% hmotnosti. Alenení to zadarmo.

Pro èi�tìní spalin je tøeba drahé èistícízaøízení. �kodliviny v nìm zachycené jenutno ukládat na skládku nebezpeènéhoodpadu. I pøi nejmodernìj�ích technologi-ích filtrování se urèité mno�ství jedova-tých látek dostává do ovzdu�í. Statistickyje zji�tìno, �e jedna z nejmodernìj�íchspaloven, která za den spálí 2 250 tun od-padu, vypustí roènì do vzduchu 5 tunolova, 17 tun rtuti, 853 tun oxidu siøièité-ho... V oblastech, kde byly postaveny spa-lovny, se zvý�il výskyt onemocnìní rakovi-ny a poèet dìtí s vrozenými vadami.Jedna z nejvìt�ích spaloven tuhého ko-munálního odpadu v ÈR je v Brnì, øadulet se staví obrovská spalovna v Praze-Male�icích.

Jsou vìci, které neovlivníme. Co ale u-dìlat mù�eme?

OMEZOVAT MNO�STVÍVZNIKLÉHO ODPADUNejlépe se likviduje odpad, který nikdy

nevznikne. Ji� pøi nákupu rozhodujeme o tom, kolik odpadù vyprodukujeme.Uvìdomme si, proè si urèitý výrobek ku-

14 / PRAMENY ZDRAVÍ

NÌKDY SI U� ANI NEPØIPUSTÍME, �E NA�E SPOKOJENOST NEZÁLE�Í NAVÌCECH, KTERÝMI SE OBKLOPUJEME. A V�ECHNO TO PLÝTVÁNÍ NAZÝ-VÁME ZVY�UJÍCÍ SE �IVOTNÍ ÚROVNÍ. NEMÙ�EME SOUÈASNÌ PLÝTVATA CHTÍT DÝCHAT ÈISTÝ VZDUCH, PÍT ÈISTOU VODU, JÍST ZDRAVÉ PO-TRAVINY A CHODIT DO ZELENÉ PØÍRODY. � MYSLÍME NA BUDOUCNOST?

BIOPOTRAVINY?COUNTRY LIFE!

Melantrichova 15& Jungmannova 1, P-1

pujeme � skuteènì ho potøebujeme, nebonás jenom zlákala reklama? Tady je pártypù k pøemý�lení.

Choïte na nákupy s vlastní ta�kou.Nejlep�í je plátìná, vydr�í podstatnì délene� reklamní �igelitka�.

Omezovat spotøebu zbo�í na jednopou�ití (jednorázové plastové talíøe, pøíbo-ry a kelímky, papírové ruèníky, baterie,zapalovaèe, které nelze znovu naplnit, ho-dinky s nevymìnitelnou baterii aj.) Víte, �eexistují talíøky a kelímky z otrub, které èty-øi hodiny nepropustí vodu a po pou�ití jemù�ete sníst?

Omezujte spotøebu baterií. Elektrickéspotøebièe je lep�í napájet ze sítì. Výrobajedné baterie spotøebuje mnohonásobnìvíce energie, ne� kolik je pak baterieschopna poskytnout.

Pøihlí�ejte k tomu, jak je výrobek zaba-len. Vìt�ina zbo�í se dnes dává do plasto-vých obalù � které doma okam�itì vyho-díme! Dávejte pøednost vá�enému zbo�í.V nìkterých prodejnách zdravé vý�ivy(mezi nì patøí i Country Life), si mù�etenavá�it obiloviny, lu�tìniny, su�ené ovocea oøechy do papírových sáèkù, se kterýmimù�ete pøí�tì znovu jít nakupovat. Je totak jednoduché, �e?

Dávejte pøednost výrobkùm z recyklo-vaných materiálù, jako jsou tøeba se�ityz recyklovaného papíru.

Pi�tì si poznámky po obou stranáchpapíru.

Obálku od dopisu znovu vyu�ijte, tøebapro vzkaz, který neposíláte po�tou.

Dejte pøednost zbo�í, které nemá zby-teènì mnoho obalù. Krabièka na tubu se

zubní pastou, krabièka na mýdlozabalená ve fólii, krabièka na kon-zervu � to jsou v�echno obaly, kte-ré mají pouze reklamní úèel. Tytoobaly samozøejmì platíme my, zá-kazníci, v cenì zbo�í.

Zbo�í kupujme v pøimìøenì vel-kém balení. Mnoho malých obalùznamená více odpadu.

Kupujte zbo�í od místních vý-robcù. Sni�uje se tím dopravnívzdálenost � a tím i produkce �kod-livin, které s sebou doprava pøiná�í.

Jistì sami pøijdete na mnohodal�ích zpùsobù, jak pøedcházetvzniku odpadu.

A CO TAKHLE RECYKLACE?Recyklace znamená výrobu z

druhotných surovin, tedy z materiá-lù výrobkù ji� pou�itých. Oproti výrobìz prvotních surovin pøiná�í mnoho výhod:napø. úsporu pøírodních zdrojù, men�ízneèi�tìní �ivotního prostøedí pøi výrobì,vyu�ití odpadu, který by jinak bylo nutnoskládkovat nebo spalovat.

Recyklace v�ak jako ka�dá výroba zne-èi��uje �ivotní prostøedí. Nìkteré materiá-ly nelze recyklovat vùbec nebo jen velmiobtí�nì (napø. Tetra Pak � známé krabicena mléko, slo�ené z vrstvy papíru, plastua hliníku). Základním pøedpokladem re-cyklace je tøídìní odpadu.

TØÍDÌNÍ ODPADUV DOMÁCNOSTISbìr do kontejnerù se u nás rychle roz-

�iøuje. Je závislý na spolupráci nás, obèa-nù, kteøí ve svých domácnostech oddìle-nì shroma�ïujeme vyu�itelné slo�ky odpadu.

Papír se sbírá do kontejnerù nebo sevykupuje ve výkupnách. Do sbìru patøí:èasopisy, noviny, papírové sáèky, lepen-ka, kartony, knihy bez vazby, poèítaèovépapíry, se�ity atd.

Do sbìru nepatøí: mastný papír zneèi�-tìný potravinami a lepidly, papír povos-kovaný, omyvatelný a tvrzený, dehtovýa asfaltový papír, pauzovací a kopírovacípapír, papír kombinovaný s kovovou ne-bo plastovou folií, vazby knih atd.

Sklo se nejèastìji sbírá do kontejnerù �zvlá�� bílé a barevné. Do sbìru nepatøí:zrcadla, záøivky, uzávìry lahví a porcelán.

Plasty se také shroma�ïují v kontejne-rech. Jen je velmi obtí�né je zpracovávat,proto�e to jsou smìsy mnoha rùznýchchemikálií. U nás se zpracovávají hlavnìbílé PET lahve.

Textil vykupují nìkteré výkupny, ojedi-nìle se sbírá do kontejnerù. Vykupovanýtextil musí být suchý, èistý, zipy a knoflíkyje nutno odstranit. Nevykupuje se textilplesnivý, silnì impregnovaný, zneèi�tìnýod chemikálií, plá�tìnky, koberce a ko-�enky. q

Libor Vilímovský,Recyklaèní skupina Praha

Mìjte dìti pøed tøicítkou! Velká dánská studie na 1,5 miliónu �en(z nich� více ne� 13 000 onemocnìlorakovinou prsu) zjistila, �e u tìch �en,které mìly první dítì pøed dosa�ením25 let, riziko rakoviny prsu je�tì dáleklesalo s ka�dým dal�ím dítìtem, kterémìly pøed tøicítkou. Ochrannì tedy pù-sobil nejen ni��í vìk pøi narození první-ho dítìte (jak se vìdci ji� døíve domní-vali), ale i rození dal�ích dìtí.

Obecnì platí, �e �eny, které mají vícedìtí, mají ni��í riziko onemocnìní rako-vinou prsu; výsledky této studie ale na-znaèují, �e to platí pouze pro ty, kterémají dìti v relativnì mladém vìku.

Epidemiology 2001;12:68-73

Málo kyseliny listové � hodnì infarktùVe studii na 689 dospìlých mìli lidés nejni��í hladinou folátù více ne� dvoj-násobné riziko úmrtí na kardiovaskulár-ní onemocnìní oproti lidem s nejvy��íhladinou folátù.

Folát, neboli kyselina listová, je vita-mínem (øady B), který se nachází v zele-né listové zeleninì, v játrech èi v dro�dí.Tento vitamín zøejmì chrání srdce a cé-vy tím, �e sni�uje hladinu homocystei-nu, vedlej�ího produktu metabolismu,který je dáván do vztahu se zvý�eným ri-zikem infarktu a mozkové mrtvice.

Archives of Internal Medicine2000;160:3258-3262

Nezdravý vztah, i srdceVe studii na 300 �enách, které utrpìlyinfarkt anebo mìly velké bolesti na pr-sou, zjistili vìdci, �e ty z nich, které pro-�ívaly ve svém man�elství velký stres,mìly trojnásobné riziko dal�ích srdeè-ních potí�í oproti �enám, jejich� man-�elství fungovalo bez problémù. Na dru-hé stranì pracovní stres nemìl na sr-deèní zdraví �en �ádný vliv.

Journal of the American MedicalAssociation 2000;284:3008-3014

PRAMENY ZDRAVÍ / 15

�ivo

tní

pro

støe

dí

EKOLOGICKÉMYCÍ, ÈISTÍCÍ

A PRACÍPROSTØEDKY

ECOVER

COUNTRY LIFEMelantrichova 15, P-1

SEMENAPOKOJEChce� vidìt zázrak? Zkus toto.Vezmi semeno o velikosti pihy.Dej ho nìkolik centimetrù do ze-mì. Zajisti mu dostatek vody,svìtla a hnojiva. A pøiprav se.Zemì se zaène hýbat. Nevadí, �ehlína je mnohonásobnì tì��í ne�semeno. Semeno ji vytlaèí.Ka�dé jaro na celém svìtì snílkové zasadídroboulinká semínka nadìje do pøevráce-né zemì. A ka�dé jaro se jejich nadìjevzepøou proti nemo�nému, tlaèí, rozvíjejíse a rozkvétají.

Nikdy nepodceòuj sílu semene.Pokud vím, tak pisatel epi�toly, Jakub,

nebyl farmáøem. Pøesto vìdìl o síle seme-ne, které je vlo�eno do dobré pùdy.�Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdorozsévají pokoj.�

Princip pokoje je stejný jako princip ú-rody. Nikdy nepodceòuj sílu semene.

Dobrým pøíkladem toho je pøíbìho Heinzovi. Evropa roku 1934. Mor Hit-lerovy nenávisti proti �idùm nakazil konti-nent. Nìkterým se podaøilo utéct. Mnohéto stálo �ivot. Ov�em jedenáctiletý Heinzsi z toho vzal ponauèení. Poznal sílu zase-tých semen pokoje.

Heinz byl �id.Bavorskou vesnici Fürth, kde Heinz �il,

zaplavily hordy Hitlerových stoupencù.Heinzùv otec, uèitel, ztratil práci. Na uli-cích vzrùstalo napìtí.

�idovské rodiny se pøimkly k tradicím,které je dr�ely pohromadì � zachovávání

soboty, slavení svátkù JomKippur nebo Nového roku.Zabìhlé a staré zpùsoby dostalynový význam.

A kdy� se ulice staly bitevnímpolem, taková jistota znamenalapøe�ití.

Hitlerova mláde� se toulala pookolí a vyhledávala potyèky. Mla-dý Heinz se v tom v�em nauèil po-hybovat s nejvy��í obezøetností.Kdy� vidìl, �e se blí�í skupina mla-díkù, pøe�el na druhý chodník.Nìkdy rvaèce unikl � jindy ne.

Jednoho dne, v roce 1934, seschylovalo k nevyhnutelnémustøetu. Heinz se ocitl tváøí v tváøhitlerovskému rváèi. Zdálo se, �e

potyèka je nevyhnutelná. Tentokrát v�akvyvázl bez zranìní. Ne kvùli tomu, co u-dìlal, ale kvùli tomu, co øekl. Nebil se,pouze promluvil. Pøesvìdèil rváèe, �e bojby byl zbyteèný. Svými slovy udr�el pro-tivníka v �achu. A tady si Heinz uvìdomil,

jakou moc mají slova. Poznal, �e jazykemmù�e udr�et mír.

Od té chvíle se zaèal uèit velkému u-mìní: pou�ívat slova, aby se pøede�lo kon-fliktu. To mìlo pro mladého �ida v Hitle-rem utlaèované Evropì pøímo �ivotní vý-znam.

Pozdìji � ke svému �tìstí � Heinzovarodina uprchla z Bavorska a odjela doAmeriky. Pozdìji si uvìdomil, jaký vlivmìly tyto mladické zku�enosti na jeho dal-�í vývoj.

Stal se div. Kdy� Heinz vyrostl, jehojméno se stalo synonymem pro mírovájednání, pøi kterých ho lidé poznávali jakobudovatele mostù. Rozhodnì znal síludobøe voleného slova pokoje. Je mo�né,�e se to nauèil právì na bavorských uli-cích.

Nezná� ho jako Heinze. Zná� ho podjeho anglickým jménem Henry, které po-zdìji pøijal. Henry Kissinger.

Nikdy nepodceòuj sílu semene.Jak se ti daøí zasévat semena pokoje?Mo�ná nikdy nebude� povolán k tomu,

abys øe�il mezinárodní konflikty, ale urèitìse ti naskytne mo�nost, udìlat nìco mno-hem u�iteènìj�ího: pøinést niterný pokojztrápeným srdcím.

Je�í� nám ukázal, jak to dìlat. Nevidí-me ho pøíli� èasto, �e by smiøoval sváøenéstrany nebo øe�il konflikty. Mù�eme v�ak

být svìdky toho, jak èetnými skutky láskyvytváøí v lidských srdcích harmonii a po-koj: umývá nohy lidem, kteøí ho pozdìjizradili, stoluje se zkorumpovaným daòo-vým úøedníkem, proká�e èest høí�né �enì,kterou spoleènost odvrhla.

Budoval mosty tím, �e hojil rány.Pøedcházel konfliktùm tím, �e se dotýkalnitra. Vytváøel soulad tím, �e zaséval se-mena do správných srdcí.

Udìlej pro mne nìco. Zastav se nachvíli a zamysli se nad tìmi, kteøí jsou sou-èástí tvého svìta. Projdi se galerií tváøí,které pro tebe nìco znamenají. Prolistuj siv duchu obrázky lidí, se kterými se èastosetkává�.

Vidí� jejich tváøe? Tvùj partner. Tvùjnejlep�í pøítel. Pøátelé ze høi�tì. Tvoje dì-ti. Teta na druhém konci mìsta. Sousedvedle v domì. Nová sekretáøka v práci.

Zastav se na chvíli a já ti øeknu, jak senìkteøí cítí. Nedávno jsem nav�tívil na�e-ho rodinného lékaøe. Po sedmnácti letechto byla první prohlídka od té poslední po-vinné na støední �kole.

Proto�e jsem péèi o své zdraví tak dlou-ho zanedbával, chtìli to nyní dohnat.Zaèali kolem mne bìhat. Jedna sestramne polo�ila na lehátko a na mùj hrudníkumístila nìkolik pøísavek. Jiná sestra ovi-nula kolem mé ruky gumovou man�etu a malým balónkem zaèala pumpovat, a�

16 / PRAMENY ZDRAVÍ

k z

am

y�l

en

í

UDÌLEJ PRO MNE NÌCO. ZASTAV SE NA CHVÍLI A ZAMYSLI SE NAD TÌMI,KTEØÍ JSOU SOUÈÁSTÍ TVÉHO SVÌTA. PROJDI SE GALERIÍ TVÁØÍ, KTERÉPRO TEBE NÌCO ZNAMENAJÍ. PROLISTUJ SI V DUCHU OBRÁZKY LIDÍ, SEKTERÝMI SE ÈASTO SETKÁVÁ�. � ZASTAV SE NA CHVÍLI...

mne rozbrnìla ruka. Potom mé píchli doprstu, (co� v�dycky trochu bolí) a øekli mi,abych naplnil zkumavku, (co� je v�dystra�né). Pak mne odvedli do místnosti,kde jsem se mìl svléknout a poèkat nadoktora.

Nìco na tom bude, �e kdy� je èlovìkmìøen, postrkován a píchán, �e se nako-nec cítí jako hlávka salátu nìkde ve skladuzeleniny. Já jsem si tak pøipadal. Sedìljsem na malé �idlièce a zíral na zeï.

Mohu ti øíct nìco, s èím jsi se mo�nátaké setkal, ale mo�ná jsi na to u� zapo-mnìl. Ve svém okolí má� nìkoho, kdo secítí právì tak, jako jsem se já cítil v onémístnosti. Ka�dodenní shon a postrkovánínás vede k tomu, �e jsme pøepracovánia opotøebováni. Nìkdo z galerie tvýchznámých sedí na chladné kovové �idli ne-jistoty, svírá kousek nemocnièního plá�tìa �ije v obavì, �e vyjde najevo, jak málozdravé sebedùvìry a �ivotní jistoty má.A právì ta osoba nutnì potøebuje sly�etslova pokoje.

Nìkdo ve tvé blízkosti potøebuje, abyspro nìj udìlal to, co doktor Jim udìlal promne.

Jim je malomìstský doktor ve velkémmìstì. Pamatuje si jména a schovává fo-tografie v�ech dìtí, které pomáhal pøivéstna svìt. A tøeba�e je velice zamìstnán,pøece u nìho má� pocit, �e jsi jeho jedinýpacient.

Po krátkém rozhovoru a nìkolika otáz-kách o mém zdravotním stavu odlo�il slo�-ku s mým jménem a øekl: �Teï na chvílisundám mùj doktorský plá�� a promluví-me si jako pøátelé.�

Rozhovor trval mo�ná pìt minut.Zeptal se mne na moji rodinu. Zeptal sena mou práci. Chtìl vìdìt, jestli pro�ívámnìjaké stresové situace. Øekl mi, �e dìlámve sboru dobrou práci a �e rád ète mojeknihy.

Nic mimoøádného, nic dotìrného.Ne�el hloubìji, ne� jsem ho nechal. Mìljsem v�ak pocit, �e by �el a� úplnì na dno,kdybych to potøeboval.

Po tìch nìkolika minutách se doktorJim ujal své práce. Gumovým kladívkemmi poklepal na koleno, podíval se do kr-ku, prohmatal bøicho, poslechl na hrudní-ku... Kdy� byl hotov a já jsem si znovu za-pnul ko�ili, odlo�il opìt svou vá�nou dok-torskou tváø a pøátelsky se zmínil o tom,�e bych nemìl na svých bedrech nosit tí-hu svìta. �A radím ti,� dodal, �abys mìlrád svou man�elku a dìti, proto�e kdy� totak vezme�, tak bez nich mnoho nezna-mená�.�

�Dìkuji, Jime,� øekl jsem.Rozlouèili jsme se a on ode�el � rozsé-

vaè v lékaøském plá�ti.Chce� vidìt zázrak? Zasej tedy do

hloubky lidského �ivota slovo lásky. Vy�i-vuj ho úsmìvem a modlitbou a sleduj, cose stane.

Zamìstnanec je pochválen. Man�elkadostane kvìtiny. �ena upeèe koláè a roz-dìlí se se sousedkou. Vdova je potì�ena.Prodavaè u benzinového èerpadla je ob-darován úsmìvem. Kazatel je povzbuzen.

Zasévání semen pokoje je jako zasévá-ní semen fazole. Neví�, jak to funguje, aleví� jen, �e to funguje. Semena jsou rozse-ta a pùda bolesti je odhrnuta.

Pamatuj na princip, na nìm� se tov�echno dìje. Nikdy nepodceòuj sílu se-mene.

Bùh nám v tom dal pøíklad. Kdy� bylojeho království zpusto�eno a lidé zapo-mnìli na jeho jméno, zasel semeno. Kdy�pùda lidských srdcí vyschla, zasel semeno.Kdy� se nábo�enství stalo pouhým obøa-dem, zasel semeno.

Chce� vidìt zázrak? Podívej se, jak svévlastní símì zasadil do lùna �idovské dívky.

Vyrùstalo jako køehká ratolest s koøenyve vyprahlé zemi. Toto semeno vyra�iloa svùj �ivot pak strávilo odsouváním ka-menù, které se ho sna�ily udr�et pod ze-mí. Posláním tohoto semene bylo odsou-vat kameny z pùdy svého otce.

Kameny zákonictví, které byly tì�kýmbøemenem na zádech lidí.

Kameny útlaku, které lámaly kosti.Kameny pøedsudkù, je� odraly potøebné.

A nakonec to byl poslední kámen, kte-rý vyzkou�el sílu semene. Kámen smrti.Pøed hrob lidmi pøivalený a satanem za-peèetìný. Na chvíli to vypadalo, �e seme-no zùstane nav�dy v zemi. Na chvíli sezdálo, �e kámen je pøíli� velký, ne� abymohl být odvalen.

Ale potom, nìkde v srdci zemì, seBo�í semeno pohnulo, zatlaèilo a vypuèe-lo. Zemì se zachvìla a náhrobní kámen seodvalil. A kvìt Velikonoc se rozvinul.

�Blaze tìm, kdo pùsobí pokoj, nebo�oni budou nazváni syny Bo�ími.� q

PANE, TY VÍ�...Pane, Ty ví�, �e stárnu a br-zy budu stará. Chraò mìpøed upovídaností a zvlá�tìpøed neblahým návykemchtít do v�eho mluvit. Ne-dej, abych se domnívala, �emusím dát do poøádku zále-�itosti druhých. Pøi mýchzku�enostech a mé moud-rosti je to ov�em �alostné,nedat druhým na nich po-díl. Ale ty ví�, Pane, �e ko-nec koncù potøebuji nìkolikpøátel�

Neodva�uji se prosit Tì,abych umìla s neselhávajícíúèastí poslouchat náøkybli�ních nad jejich bolestmi.Jen mi pomoz, abych to tr-pìlivì vydr�ela, a zamkni miústa, kdy� jde o mé vlastnístarosti a nemoci. Léty jichpøibývá a s nimi roste ná-klonnost je vypoèítávat.

Nechci Tì také prosit o lep-�í pamì�, jen mi dej tro�kuvíc pokory a ménì sebejisto-ty, kdy� mé vzpomínky ne-souhlasí se vzpomínkamidruhých. Dej mi dùle�ité po-znání, �e se mohou tu a tammýlit.

Pomoz mi, abych zùstalavlídná a milá. Nemám cti�á-dost být svìticí (s nìkterýmije tak tì�ko vydr�et), ale zlástará �ena je jedno z mist-rovských dìl ïáblových.

Uèiò mne soucitnou, alene sentimentální, ochotnou,ale ne vtíravou.

Dej mi nacházet dobro,kde jsem je netu�ila, a obje-vovat schopnosti u lidí, dokterých bych to neøekla. Adaruj mi, Pane, pøívìtivost,abych jim to umìla øíci.

Amen.

PRAMENY ZDRAVÍ / 17

Ukázka z knihy Maxe Lucada�Potlesk nebes�. Vydalo naklada-telství Luxpress. Knihu je mo�nozakoupit v prodejnì Country Lifev Praze v Melantrichovì ulici.

Zamìstnanec je pochválen. Man�elka

dostane kvìtiny.

�ena upeèe koláè a rozdìlí se

se sousedkou.

Vdova je potì�ena.Prodavaè je

obdarován úsmìvem.

Naklíèená celozrnná rý�e hodnotnìj�íLevnou a jednoduchou metodou, jakzvý�it vý�ivovou hodnotu celozrnné rý-�e, mù�e být její namáèení do vody.

Vìdci namáèeli hnìdou rý�i (natural)po dobu dvaadvaceti hodin. Namáèenístimuluje ranou fázi klíèení (vzniknouasi 1 mm dlouhé klíèky); tím se aktivujíspící enzymy, které se sna�í pøedat klí-èícímu výhonku tu nejlep�í vý�ivu.

Naklíèená rý�e obsahuje více vlákni-ny, vitamínù a minerálù ne� nenaklíèe-ná rý�e. Obsahuje té� asi trojnásobnémno�ství lysinu, co� je aminokyselinapotøebná pro rùst a obnovu tkání.

Rý�e se pìstuje v teplých klimatic-kých oblastech ji� po celá tisíciletí. Oby-vatelé Èíny, Indonésie a Indie, celkem2,5 miliardy lidí (neboli polovina svìto-vé populace) jsou na rý�i závislí jako nazákladní potravinì. V pøí�tích dvaceti le-tech stoupne poèet lidí závislých na rý�iasi o dal�í 1,2 miliardy.

Nápoje s obsahem kofeinuzvy�ují riziko potratuDr. Cnattingius s kolegy z KarolinskaInstitute ve Stockholmu porovnával562 �en, u kterých do�lo k potratu � ato mezi �estým a dvanáctým týdnem tì-hotenství �, s kontrolní skupinou 953�en, které byly rovnì� tìhotné, ale k po-tratu u nich nedo�lo.

Mezi �enami nekuøaèkami do�lo k ví-ce potratùm u tìch, které dennì vypilyvíce ne� 100 mg kofeinu, ne� u tìch,které jej pøijaly ménì. Jeden �álek (a-merické) kávy obsahuje asi 100 mg ko-feinu. Vysoký denní pøíjem kofeinu �500 mg a více � pøitom znamenal zdvoj-násobení rizika.

The New England Journalof Medicine 2000;343:1839-1845

Nedostatek sluneèníhosvitu v pozadí nespavostiVe studii na deseti obyvatelích domus peèovatelskou slu�bou zjistili vìdci, �evystavení sluneènímu záøení zlep�iloproblémy s nespavostí, kterými tito ves-mìs star�í lidé trpìli. Souèasnì do�lo kezvý�ení produkce melatoninu, hormo-nu, který podle v�eho pomáhá regulo-vat spánek.

Výsledky studie tedy naznaèují, �eprosté vystavení sluneènímu svitu mù�enapomoci dobrému noènímu spánku.To mù�e být zvlá�� dùle�ité ve stáøí,kdy, podle nìkterých výzkumù, pro-dukce melatoninu klesá.

Journal of Clinical Endocrinologyand Metabolism 2001;86:129-134

ZAHRADA,PROSTOR RÁJEBiblický ráj není výrobek èlovìka(sr. Gn 11, 4), nýbr� dílo Hospo-dinovo (Gn 2, 8). Hospodin Bùhvysadil zahradu v Edenu na vý-chodì (obrat �na východì� lze ta-ké pøelo�it �od pradávna�) a vlo-�il (dosl. �jm!) tam èlovìka, jeho�zformoval (jacar).Ráj si tedy nestvoøil Bùh pro sebe. To mysi dìláme s oblibou sami svùj ráj, a to i naúèet druhých. Bùh tvoøí ráj pro svéhopartnera � èlovìka. Kdo si dìlá ráj pro se-be, pøedev�ím pro sebe, tomu se èasempod rukama promìní v peklo.

Tím se ukazuje první z dùle�itých rysùráje: Vzniká tam, kde je nìkdo hotov býttu pro druhého. Nejdøív Hospodin proAdama � èlovìka, nebo Bùh v Kristu proèlovìka, pak i (Bo�í) èlovìk pro (dal�ího)èlovìka.

V hebrejském slovese natah jde o sá-zení èi �típení. Je to technický termín za-hradnické práce: sázení, zalévání, opatro-vání. Hospodinovi dal ten ráj práci � a dá-vá ji ka�dému, kdo pokraèuje v tomto díle�típení.

RÁZEM SVÉHO JEDNÁNÍHospodin nepostavil èlovìka do ráje,

aby si v nìm lebedil a u�íval, nýbr� (Gn 2,15) aby jej obdìlával a støe�il. Sloveso�obdìlával� (hebr. abad) znamená takéslou�it, napø. Bohu nebo nìjaké dobré èizlé vìci, podobnì jako latinské colo, z nì-ho� je odvozen jak výraz kultura, agrikul-tura (zemìdìlství), tak i kult.

Èlovìk slou�í Bohu tím, kdy� se stavído slu�by Bo�ího díla, kdy� v nìm pokra-èuje podle Bo�í vùle. To je jiné vyjádøenítoho, co se øíká o úkolu èlovìka v Gn 1,26: �Bùh stvoøil èlovìka, aby byl jeho

obrazem, stvoøil ho, aby byl obrazemBo�ím...�

Samozøejmì, èlovìk nemù�e Boha zo-brazovat svým vzhledem, proto�e Bùh ni-jak nevyhlí�í. Ale dostal za úkol zobrazo-vat Boha a jeho milostivou vùli, jeho láskua vìrnost rázem svého jednání. A podsta-tou tohoto Bo�ího jednání je být tu prodruhé. Tak se láskou zakládá i pìstuje ráj.

PØED PLOTEM, ZA PLOTEMJen�e Bo�í zahrada, ráj, je stále znovu

ohro�ován lidskou svévolí, a to zvenèí �svévolí tìch druhých, i zevnitø � mou vlast-ní svévolí. Proto dostává èlovìk úkol ten-to ráj nejen (láskou) vzdìlávat, nýbr� i (se-bekázní) støe�it.

Tento prostor ráje musí být �zahra-dou�, to jest je tøeba, aby byl zahra�en,chránìn pøed tím, co by jej znièilo. O ta-kovém chránìní hovoøí obrazným zpùso-bem slavná píseò o vinici u Iz 5, 1-4: Ho-spodin udìlal v�e, aby nesla dobrou úro-du, ale ona nevydala dobré hrozny.

Tím se dostáváme k otázce �plotu� ko-lem vinice. Není neprostupný a nepøekro-èitelný; naopak ti, kdo jdou kolem vinice,jsou zváni, aby do ní vstoupili a zaèali naní pracovat, jak vypráví známé podoben-ství. Plot má jinou funkci: Ukazuje zøetel-nì, kde je zahrada Bo�í � ráj, a kde u� ne-ní, kde u� jsme mimo nìj.

BEZPROSTØEDNÌ A �NA�IVO�A tím se dostáváme k dal�í dùle�ité o-

tázce: Co tvoøí podstatu ráje? Je to Bo�í blízkost, nezkalené obecen-

ství s Bohem, který se volnì prochází(vá)po ráji a tak svou pøítomností ráj stále zno-vu vzdìlává, zakládá i udr�uje. S tìmi, kdojsou v ráji, pak hovoøí zcela bezprostøednì.Nìco z toho okou�ejí ti, jim� se modlitbypromìòují v �ivý rozhovor s Bohem.

V RÁJI SE JÁSÁ � I SELHÁVÁA je�tì se alespoò krátce zmiòme

o tom, co se v ráji dìlá. Dalo by se toopsat známým obratem, �e se tam chválíHospodin. Ale øeknu to je�tì ostøeji: v rá-ji se jásá. V�ak Adamova píseò nad Evou(Gn 2, 23) je jásot tvora, který byl vysvo-bozen ze samoty a na�el sebe sama v dru-hém. To je smysl hebrejské vazby �jemuna roveò� � lenegdo ve ver�ích 18 a 20.

Ov�em v ráji se i selhává, kdy� se tamnìkdo zaène bavit s Poku�itelem, upo-slechne jeho rady a pøestoupí Bo�í pøíkaz.Dìláme to v�ichni. Karel Barth nám kdysiv Basileji v semináøi øekl: �Ka�dý z násznovu zaèíná Adamùv pøíbìh�. A tím sei s Adamem a Evou ocitáme na cestì dovyhnanství. Vzdalujeme se Bohu a ráj senám ztrácí.

Obdìlávání zùstává, ale z obdìláváníráje láskou se stává obdìlávání zemì a s nítoho, co pomíjí (3, 23). Ze zahrady ráje jeohrada bídy, kde má své místo nedùvìra,námaha a smrt. Namísto dùvìry v blízké-

18 / PRAMENY ZDRAVÍ

ho Boha � nedùvìra k vnitønì vzdálenémubli�nímu, namísto spontánnosti Ducha �námaha a obtí�e tìla, namísto radostnéhospoèinutí v Bo�í náruèi na konci na�ichdnù � smrt jako kletba zmarnìní a nicoty.To je stav v zajetí høíchu.

NÁVRAT DO RÁJEJe mo�ná cesta zpìt, je mo�né se vrá-

tit do ráje? Jistì, kniha Zjevení ve svém závìru líèí

vlastnì obnovu ráje, ov�em u� ne v podo-bì zahrady, nýbr� v podobì novéhoJeruzaléma. Ale je tu celá øada shodnýchrysù. Ty ukazují, �e za øeèí obrazù je stej-ná skuteènost. Tento návrat ov�em mù�e-me vyjádøit rùzným zpùsobem: jako násle-dování Je�í�e, jako úzkou cestu, jako pav-lovskou víru v Krista, jako obnovu vztahuk Bohu pokáním a obrácením.

Rád bych v�ak tuto skuteènost vyjádøilve výrazech Geneze. A zde je dùle�itý sig-nál v závìru Gn 3, 22-24, v èásti o andì-lích s plamenným meèem. Vykládá setam, �e Bùh nechce, aby èlovìk, odvráce-ný od Boha, vztáhl � a to svévolnì! � ru-ku po ovoci stromu �ivota. Tím by se jehoroztr�ka s Bohem stala definitivní. K tomuøíká tedy Bùh své milosrdné �Ne!� Protoje cesta nazpìt do ráje støe�ena cherubya plamenným meèem. To znamená, vyjá-døeno obraznì, �e je uzavøena pro v�ech-ny, kdo se bojí Bo�ího ohnì a nechtìjí se�spálit�, ba ani �pøipálit�.

A pøece �Hospodin, ná� Bùh, je oheòs�írající� (Dt 4, 24). Kdo chce �svùj �ivot(svou du�i) zachovat (Mt 16, 25), ten o nìjpøijde�, øíká Je�í�. Jinak øeèeno: Kdo chceráj nejdøív pro sebe, ten se pøes ty ohnivécheruby do Bo�í zahrady nedostane. Kdonehledá království Bo�í pøedev�ím (Mt 6,33), tomu nakonec v�e dùle�ité vypadnez rukou. Cesta do ráje se mu neotevøe.

A pøece je to cesta zøetelná, jasná apøímá: Je�í� Kristus nám ji staví pøed oèika�dým svým krokem. Staèí vykroèit. Ké�nám k tomu dá Bùh svým duchem sílu. q

ThDr. Jan Heller

VITAMÍN B-12U VEGETARIÁNÙI kdy� ve velké vìt�inì pøípadù �asi z 95% � dochází k nedostat-ku vitamínu B-12 u nevegetariá-nù a je dùsledkem jeho �patnéhovstøebávání, i vegetariáni by mì-li pøíjmu vitamínu B-12 vìnovatpozornost.Vegani mohou získávat malá mno�ství B-12 z potravin, které jsou kontaminová-ny mikroorganismy, které tento vitamínprodukují; v jejich stravì ale chybí spoleh-livé zdroje této �iviny � pokud tento vita-mín nepøijímají ve formì vitamínovýchdoplòkù nebo potravin, které jsou o nìjobohaceny.

Studie ukazují velmi jasnì, �e veganimají mnohem ni��í hladiny vitamínu B-12v krvi ne� lakto-ovo-vegetariáni èi lidé,kteøí konzumují maso. Podle jedné studiebyly hladiny B-12 u veganù, lakto-ovo-vegetariánù a �maso�ravcù� 120, 230

a 430 pg/ml (v uvedeném poøadí).Hladiny pod 200 pg/ml jsou pova�oványza nedostateèné. Jedna vìdecká autoritase dokonce domnívá, �e tato hladina bymìla být vy��í ne� 350 pg/ml, aby byladostateèná15. Studie provedená ve Wei-marském institutu v Kalifornii se zabývalalidmi, kteøí se 12 a� 340 mìsícù �ivili ve-ganskou stravou. �edesát procent z nichmìlo hodnoty vitamínu B-12 v séru podhladinou, která se obvykle pova�uje za

normální, tj. pod 200 pg/ml, a 46% mì-lo hodnoty pod 160 pg/ml. Ti vegani,kteøí pili sójové mléko obohacené o vita-mín B-12, mìli hladiny, které byly bohatìv normálních mezích � v prùmìru 389pg/ml.Vzhledem k tomu, �e tìlo vitamínB-12 ukládá do zásoby, vegani s nízkýmpøíjmem vitamínu B-12 jsou èásteènì zá-vislí na tìchto zásobách; v dùsledku tohomù�eme oèekávat, �e se tyto zásoby bu-dou èasem sni�ovat. Výzkum to potvrzuje.V jedné studii mìli ti lidé, kteøí se �ivili ve-gansky po dobu roku a� pìti let hladinu vi-tamínu B-12 v krvi v prùmìru 170 pg/ml,ti, kteøí byli vegany �est a� deset let, mìliji� prùmìrnì jen 118 pg/ml. Sérové hla-diny u nevegetariánù dosáhly v této studiiúrovnì 500 pg/ml.17

I kdy� mléèné výrobky a vejce jsouzdrojem vitamínu B-12, lakto-ovo-vegeta-riáni mívají ni��í hodnoty ne� �v�e�ravci�;nìkteré studie naznaèují, �e mohou dosa-hovat hranièních hodnot. Studie vypraco-vaná v Austrálii na 234 lakto-ovo-vegeta-riánech a 11 veganech zjistila prùmìrnésérové hodnoty vitamínu B-12 ve vý�i269 pg/ml, v porovnání s 395 pg/mlu kontrolní skupiny nevegetariánù.18

A nakonec, ani lidé, kteøí konzumujímaso, se nemohou domnívat, �e tím majíautomaticky zaji�tìn dostatek vitamínu B-12. Studie USDA na 3 000 dospìlýchlidech (ve stáøí od 26 let do více ne� 65let) zjistila, �e 39 procent tìch, kteøí jedlimaso, mìli hladiny vitamínu B-12v krvi pod 350 pg/ml; mezi jednotlivýmivìkovými skupinami pøitom byl jenommalý rozdíl.19 I kdy� se jedná o hladinu,která je v normálním rozpìtí, jde souèas-nì o hodnotu, která byla spojována sezvý�ením hladiny homocysteinu. Studierovnì� zjistila, �e ti, kteøí u�ívalidoplòky vitamínu B-12 nebo po-traviny obohacené o tento vita-mín, mìli ni��í riziko, �e u nich do-jde ke vzniku avitaminózy, ne� ti,kteøí získávali vìt�inu vitamínuB-12 z masa. Je mo�né, �e obsahvitamínu B-12 v mase se vaøenímsni�uje anebo �e je nìjakým zpù-sobem vázán tak, �e jeho vstøebá-vání se tím sni�uje. A� ji� je dùvodjakýkoliv, veganská a lakto-ovo-ve-getariánská strava, která obsahujepotraviny obohacené o vitamín B-12 nebo doplòky tohoto vitamí-nu, mù�e znamenat daleko lep�íochranu pøed nedostatkem vitamí-nu B-12 ne� diety, které obsahujíjako hlavní zdroj vitamínu B-12 maso. q

PRAMENY ZDRAVÍ / 19

Pøeti�tìno z èasopisu Loma LindaUniversity � Vegetarian NutritionHealth Letter, May 2000, Volume3, Number 5.

mýty

a o

myly

Ráj si nestvoøilBùh pro sebe.

To my si dìlámes oblibou sami svùj ráj,a to i na úèet druhých;Bùh v�ak tvoøí ráj pro

svého partnera, èlovìka.

Kdo si dìlá ráj pro sebe, pøedev�ím

pro sebe, tomu se èasem pod rukama

promìní v peklo.

SKÁKAL PESPØES OVES...Oves setý patøí do rodu jednodì-lo�ných z èeledi lipnicovitých.Botanikové si dodnes lámou hla-vu, kde vlastnì tento kulturní o-ves vznikl. Ale jasné je, �e první-mi úspì�nými pìstiteli a �iøiteliovsa byli slovanské kmeny. OdSlovanù pøevzali oves Germáni,pro nì� se pozdìji stal hlavnímzdrojem ob�ivy.Starovìké kulturní národy � Egyp�ané,Øekové a Øímané � oves neznaly. Setkalyse s ním poprvé pøi bojových výpraváchu Germánù. Své nejvìt�í uplatnìní nalezloves u severských národù. Vloèková oves-ná ka�e, zvaná porridge, je dodnes oblí-beným jídlem Skotù, Irù a Anglièanù.Tradiènì je tento pokrm konzumován veformì vydatné a syté snídanì a èasto se u-vádí do souvislosti s tìlesnou zdatnostíAnglosasù.

Souèasná nejroz�íøenìj�í odrùda sejmenuje Adam. Zrno tohoto bezpluchéhoovsa se pøi výmlatu úplnì oddìlí od plucha plev a nemusí se ji� dále loupat. Ovesvy�aduje chladnìj�í a vlhèí podnebí, pro-to je typickou podhorskou a horskou obi-lovinou. Na pùdu je oves nenároèný. Napoli oves snadno rozeznáte od p�enice èi�ita. Jeho kvìtenství toti� není klas, kde

jsou zrna nahlouèena u sebe, alevzdu�ná lata. Zralá lata ovsa vydá-vají ve vìtru �ustivý zvuk.

Oves má vysoký obsah bílkovin15-20%. (Podle profesora Konigase jeden kilogram ovesných vloèekv tomto ohledu vyrovná 1,52 kghovìzího masa nebo 5 litrùm mlé-ka.) Také tuk ovsa (obsahuje jej asi7%) je slo�en pøevá�nì z �ádoucíchnenasycených mastných kyselin.Oves má hodnì �eleza, pøibli�nìtolik jako fíky a �penát. Dobøe je ta-ké zastoupen vápník a hoøèík, kte-rý pøíznivì pùsobí na nervovousoustavu spolu s vitamíny øady Ba lecitinem. Ovesná zrna mají hod-nì vlákniny, která podporuje èin-nost støev, sni�uje hladinu choleste-rolu v krvi a èistí tìlo od karcino-genních látek.

Oves je lehce stravitelný a vý�iv-ný. Je proto vhodnou potravinou

v dobì nemoci a rekonvalescence, dálepro dìti a �eny v období tìhotenství a ko-jení. Oves dodává sílu a energii, pùsobípøitom blahodárnì na podrá�dìné nervyjako pøírodní sedativum.

OVES � ZÁKLADNÍ PØÍPRAVA1 �álek bezpluchého ovsa (eurorý�e),2 �álky vody, �petka soliOves namáèíme asi 12 hodin. Prope-

reme, dáme do tlakového hrnce a uvede-me do varu. Sbíráme vzniklou pìnu, oso-líme a hrnec uzavøeme. Vaøíme 40-50 mi-nut, mù�eme i déle (pro lep�í stravitel-nost). Uvaøený oves podáváme jako pøílo-hu, nebo nám mù�e poslou�it jako základzeleninových karbenátkù, polévek èi prorizoto.

OVESNÉ RIZOTO1/2 �álku ovsa, 1/2 �álku rý�e, 1/2

�álku fazolí, 1 cibule, sezamový olej, bro-kolice, mrkev, umeocet, èesnek

Oves a fazole pøedem namoèíme.Pøidáme rý�i natural a zhruba ètyøi �álkyvody. Uvedeme do varu, sbíráme pìnu.Vaøíme asi jednu hodinu. Na oleji osma�í-me cibulku, kterou pøidáme do uvaøenýchobilovin. Mrkev nakrájíme na kostky, bro-kolici na malé kousky, v�e smícháme do-hromady a dochutíme umeoctem, solí, ba-zalkou popø. èesnekem. Vaøíme je�tì 15-20 minut, a� se voda odpaøí.

VLOÈKOVÉ KARBANÁTKY3/4 �álku jemnì nakrájené cibule, 1 pl

olivového oleje, 2 �álky vody, 4 l� sójovéomáèky shoyou, 2 strou�ky rozetøenéhoèesneku, 3/4 l� bazalky, 1/2 l� dobro-myslu, 2 pl sluneènicového semínka, 2�álky ovesných vloèek

Na oleji osmahneme cibulku. Pøidámev�e ostatní (kromì vloèek) a vaøíme 5 mi-

nut. Pøidáme vloèky a vaøíme dal�ích pìtminut. Pøikryjeme poklicí a necháme ho-dinu odstát. Kopeèkovaèem nebo nabì-raèkou namoèenou ve vodì formujemekarbanátky, které 35 minut peèeme pøi170OC v troubì na peèícím papíøe. Obrá-tíme a peèeme je�tì dal�ích pìt minut.Karbanátky mají mít zlatohnìdou barvu aje lep�í je upéci ménì, aby nebyly pøesu-�ené. Podáváme se zeleninovým salátem.

KVÌTÁK NA MOZEÈEK1 kvìták, 1 cibule, 1 pl sezamového o-

leje, 1/2 �álku ovesných vloèek, 1 pl ma-izeny, 1 l� kurkumy, sùl

Cibulku osma�íme na oleji a pøidámeuvaøený kvìták (rozebraný na rù�ièky).V hrneèku si rozmícháme vloèky, maize-nu, kurkumu a vodu. Tímto be�amelemzalijeme kvìták a je�tì pár minut povaøí-me. Zdobíme zelenou petr�elkou.

OVESNÁ KA�E Z TERMOSKY1 �álek ovesných vloèek, 3-4 �álky va-

øící vodyVloèky propláchneme vodou a dáme

do termosky. Zalijeme vøelou vodou a ne-cháme v uzavøené termosce do rána od-stát. Ráno pøidáme podle chuti su�ené só-jové mléko, rozinky, oøechy nebo opra�e-né sluneènicové semínko se solí a zelenoupetr�elku.

OVOCNÉ LÍVANCE1/2 �álku celozrnné hladké mouky,

1/2 �álku jemných ovesných vloèek, 2 ja-blka, 2 pl medu, 1/2 �álku vody.

Mouky smícháme s vloèkami, pøidáme�petku soli a med. Do tìsta nahrubo na-strouháme jablka. Podle potøeby pøidámevodu, tak, aby vznikla tu��í hmota. Lívan-ce rozprostøeme na vyma�tìný plech a pe-èeme v troubì nebo klasicky sma�íme naoleji. q

20 / PRAMENY ZDRAVÍ

pro

du

kty

a r

ece

pty

ZELENINOVÉ ��ÁVYEDEN BIO

s obsahem cenných látek

ÈERVENÁ ØEPA

RAJÈATOVÁ

CELEROVÁ

MRKVOVÁ

ZELNÁ

a mnohé dal�í...

Melantrichova 15& Jungmannova 1, P-1

FIRMA EDEN POU�ÍVÁ PØI VÝROBÌSVÝCH ZELENINOVÝCH ��ÁV BIOPOUZE POSTUPY, KTERÉ ZAJISTÍ U-CHOVÁNÍ MAXIMÁLNÍHO OBSAHU�IVIN. ZELENINA SE LOUPE VEVODNÍ PÁØE A MECHANICKY LISU-JE. ZÍSKANÁ ��ÁVA SE POTÉ NE-CHÁ ZAKVASIT, KRÁTCE SE ZA-HØEJE A IHNED STÁÈÍ.

MOØSKÁØASA KOMBUKombu je hlubokomoøská zeleni-na rostoucí v èistých, chladnýchvodách severu. U nás je známátaké pod názvem �kelp�. Nejkvalitnìj�í kombu roste ve velkýchhloubkách s klidnými oceánskými proudy.Velmi kvalitní japonské kombu se sklízíz chladného severního moøe u ostrovaHokkaido.

Kombu tvoøí tvrdé listy (dorùstající délky5-10 metrù), které po usu�ení mají tmavìzelenou barvu. Nìkdy bývají pota�eny bí-lým pøírodním prá�kem. To je zpùsobenokyselinou glutaminovou, díky ní� jsou lu�-tìniny vaøené s kombu lépe stravitelnéa rychleji se uvaøí.

Kombu obsahuje dva jednoduché cukry� fucosu a mannit, které mohou být dùle-�ité pro diabetiky, proto�e nezvy�ují hladi-nu cukru v krvi.

Øasa kombu je bohatá na kyselinu al-ginovou, která jí dodává pøíjemnou chu�.Tato nestravitelná kyselina pùsobí jako pøi-rozený èistiè støev � odstraòuje ze stìn tlus-tého støeva usazeniny a jedy, chrání pøedvstøebáváním tì�kých kovù.

Kombu pomáhá zbavovat tìlo choleste-rolu, chrání pøed vysokým krevním tlakema celkovì pøíznivì ovlivòuje metabolismus.V Japonsku se pou�ívá i jako léèebný pro-støedek pøi zánìtu tlustého støeva.

Kombu je jednou z øas nejbohat�ích najód. Po staletí ji Èíòané pou�ívali pøi poru-chách �títné �lázy. Kombu obsahuje ami-nokyseliny, které mírnì stimulují sliznicea lymfatický systém.

Pro srovnání obsah vybraných �ivin ve100 g kombu a v 100 g kravského mléka:

kombu kravské mlékovláknina 3,0 g 0bílkoviny 7,3 g 3,5 gtuky 1,1 g 3,5 guhlohydráty 51,9 g 4,9 gvápník 800 mg 118 mg�elezo 15 mg stopyjód 300 mg 0fosfor 150 mg 93 mgdraslík 5 800 mg 144 mgvitamín A 430 IE 140 IEvitamín C 11 mg 1 mg

POLÉVKA S KOMBU10 cm øasy kombu, 4 ks su�ené houby

shiitake, 1/4 �álku nakrájené �alotky nebopórku, 3 �álky vody, 1 pl sójové omáèkyshoyou, tofu nakrájené na kostièky, �krobkuzu

Kombu a houby si pøes noc namoèímea ráno je nakrájíme na prou�ky. Øasu,houby a sójovou omáèku vaøíme asi 1/2-1hodinu v tlakovém hrnci. Pøidáme �alotkua tofu, je�tì 10 minut povaøíme a nakoneczahustíme 1 l� �krobu kuzu.

Tato polévka je velmi posilující, je vhod-ná i pro pacienty trpící rakovinou, pøi re-konvalescenci, celkové únavì a nervovémvyèerpáním. Obsahuje velké mno�ství mi-nerálù, údajnì zvy�uje i sexuální vitalitua sílu.

KOMBU SE ZELENINOUDo hrnce vlo�te asi 2,5 centimetru

dlouhý prou�ek kombu, pøidejte trochuvody a navrch naskládejte nakrájenou ze-leninu. Povaøte na mírném ohni asi 30minut, na závìr pøidejte je�tì kapku sójo-vé omáèky shoyou.

Vhodné kombinace zeleniny: tvrdá dý-nì hokkaido a cibule, mrkev a brokolice,mrkev a hrá�ek, kvìták a brokolice, ka-pusta a kukuøice, zelí a mrkev. Výsledkemje mírnì sladká chu� zeleniny.

KUBA500 g krup (jeèné, �paldové), 250 g

hrachu, 10 cm kombu, 1 �álek nakráje-ných hub (su�ené pøedem namoèit) cibule,èesnek, majoránka, kmín, olej, sójová omáèka

Na oleji osma�íme cibulku. Pøidámekroupy, hrách, kombu, houby a koøenía vaøíme asi 1-2 hodiny na mírném ohnis dostatkem vody. Na závìr necháme za-péct v troubì (a� zaène povrch rù�ovìt).Podáváme se zelným salátem nebo lehcenapaøenou kapustou.

MERUÒKOVÉ PYRÉ5 cm øasy kombu, 100 g fazolí adzuki,

100 g su�ených nesíøených merunìkØasu a fazole namoèíme pøes noc. Va-

øíme 30 minut, pøidáme meruòky a vaøímeje�tì dal�ích 30 minut � a� fazole zmìk-nou. Uvaøenou smìs rozmixujeme nahladký krém, podáváme s rý�ovou ka�ía zdobíme vla�skými oøechy. q

Pøipravuje Kateøina Kukosová

Jedlé ka�tanyJedlé ka�tany jsou plody ka�tanovní-ku setého (pozor nezamìòujte s tzv.ka�tanem koòským).

Tento strom (nìkdy keø) patøí doèeledi bukvovitých. Má 8-25 cm dlou-hé tuhé listy, které jsou na okrajíchpilovité. Plodem je tmavohnìdá kulo-vitá na�ka � ka�tan. Najdeme jej v list-natých lesích na suché, kamenité, vý-høevné pùdì. V lidovém lékaøství sepou�ívá proti ka�li a èernému ka�li.

Jedlý ka�tan je oblíbenou pochout-kou v oblasti Støedozemí, kde se po-u�ívá ve formì mouky nebo pyré.Mouka se pøidává do peèiva, chleba,palaèinek nebo ka�í. Jedlé ka�tanykonzumujeme peèené nebo vaøené.

VAØENÉ KA�TANY No�em naøízneme tvrdou slupku,

aby ka�tany pøi vaøení nepukaly, a va-øíme ve vodì 20-30 minut. Vychladléka�tany oloupeme a buï pou�ijemek dal�í úpravì nebo konzumujemepøímo. Ka�tany mají vysoký obsah�krobu, nízký obsah tukù, obsahují vi-tamíny øady B, dále vápník, hoøèík,draslík a fosfor. q

PRAMENY ZDRAVÍ / 21

LAST MINUTE!rekondièní

a výukový pobyt

NEWSTART �011.-8. 4. 2001(hotel Maxov) Jizerské hory

tel. 2431-6406

poslední volná místa

SÓJOVÝ NÁPOJPROVAMEL

èistì ze sójových bobù

- BIO NATURAL -

- S KALCIEM -

S P�ENIÈNÝMI KLÍÈKY

Melantrichova 15& Jungmannova 1, P-1

AKTUALITY CLSleva 10% v restauraci!Milí pøedplatitelé, tì�í nás, �e i my mù�e-me trochu pøispìt k Va�emu lep�ímu zdra-ví � a to tentokrát (ov�em zcela výjimeènì)nejenom pøehr�lí nejrùznìj�ích informacía doporuèení!

Jako drobnou pozornost pøijmìte odnás (u pøíle�itosti tøetích narozenin na�írestaurace) malý dárek na celý leto�ní rok:slevu 10%, kterou v restauraci CountryLife Melantrichova (pouze zde, neplatí proJungmannovu) získávají celoroèní pøed-platitelé Pramenù zdraví (na rok 2001).

Vy, na�i vìrní pøedplatitelé, si tedy mù-�ete ji� pøi své dal�í náv�tìvì na�í provo-zovny v Melantrichovì 15 (Praha 1) vy-zvednout v prodejnì pøírodní kosmetiky(naproti vchodu do restaurace) prùkazku(na své jméno), která Vás bude opravòo-vat k èerpání slevy (není tøeba se vykazo-vat dokladem o zaplacení.)

Prosíme, abyste prùkazky pøedkládalije�tì pøed zaèátkem markování u poklad-ny a usnadnili tak plynulý provoz. (Dovo-lujeme si souèasnì upozornit, �e prùkazkaje ryze osobní a nepøenosná.)

Na dal�í milá shledání nad chutným jíd-lem v restauraci Country Life se tì�í

Robert �i�ka, �éfredaktoor

Chcete se stát autoremvegetariánské kuchaøky?Pøesnìji øeèeno: spoluautorem nové èistìvegetariánské kuchaøky?

Pak nám pøineste svoje vlastní oblíbenérecepty (bez pou�ití �ivoèi�ných i jinak ne-zdravých produktù). Ka�dou støedu vybe-reme a pøipravíme podle (nejménì jedno-ho) takto doporuèeného receptu jídlo � i s uvedením jména autora (budete-li si toov�em pøát)! Recepty je mo�no odevzdá-vat u pokladny restaurace Country Life.

V�echny vybrané recepty (a� do konceroku 2001) se stanou souèástí vegetarián-ské kuchaøky, která vyjde tìsnì pøed vá-nocemi roku 2001. Autoøi receptù budoumít pøi zakoupení této kuchaøky nárok naodbìr je�tì jednoho výtisku s 50% slevou.

Autoøi tøí nejlep�ích receptù získají nacelý rok 2002 v restauraci Country Life50ti, 30ti a 20ti procentní slevu pøi ka�-dém nákupu, jeho� hodnota pøesáhne100,- Kè.

Recepty pøijímáme ihned, nejpozdìjiv�ak do 30. záøí 2001. Na recepty pøipi�-te svoje jméno (pokud chcete, aby bylo u-vedeno v kuchaøce) i adresu � pro pøípadVa�í výhry v soutì�i o nejlep�í recepty.

Recepty na ka�dý týden (a do kuchaø-ky) bude vybírat Roman Uhrin, autor ku-chaøky �Zdraví, které chutná�. Hodnotit

soutì� o nejlep�í jídla bude kolektiv ku-chaøù Country Life.

Dobrou chu� ka�dou støedu (ale i jindy)s Va�imi oblíbenými jídly pøeje Va�e oblí-bená restaurace Country Life a

Roman Uhrin, �éfkuchaø

Víte, jak se vyrábí tofu?Tofu vzniklo v Èínì pøibli�nì v 8. stoletína�eho letopoètu, kdy Èíòané zjistili, �esójové boby je mo�no zpracovávat jakomléko a srá�ením vytváøet hmotu pøipo-mínající tvaroh nebo sýr. Pro své cennévlastnosti se tofu pozdìji roz�íøilo doJaponska a postupnì i do celého svìta.

Tofu obsahuje velké mno�ství lehcestravitelných bílkovin. Neobsahuje (samo-zøejmì) cholesterol, je v�ak velmi kvalit-ním zdrojem vápníku, hoøèíku a �eleza.Z vitamínù v nìm nalezneme zejména vi-tamíny skupiny B a vitamín E.

Pro výrobu tofu jsou tøeba velmi kvalit-ní sójové boby s vysokým obsahem bílko-vin (32 a více procent). Sójové boby seomyjí a namoèí do vla�né vody, pøièem�teplota vody je pro dobu namáèení rozho-dující. Po dobrém nabobtnání se sójovéboby propláchnou a rozemelou, tím jsoupøipraveny na vaøení.

Doba vaøení je závislá na teplotì a tla-ku. Díky vyspìlé technologii firmy Takaise pøí vaøení pomocí páry odstraní ze só-jových bobù jejich charakteristická vùnì.Po dùkladném uvaøení se extrakcí oddìlímléko od okary (tj. od rozemleté vylisova-né sóji).

Mléko se stáèí do nádob a vysrá�í vý-ta�kem z moøské vody Nigari. Pøi srá�eníse z mléka oddìlí syrovátka a zbylá ka�ese vlo�í do forem a citlivì zatí�í lisem. Podùkladném vylisování se ji� hotové tofuvlo�í do chladících van, kde se pod tekou-cí vodou rychle zchladí. Dále se krájí a ba-lí ve vakuové balièce. Po zabalení tofu u-skladníme v chladnièce pøi teplotì do 5OC.

Takto se vyrábí lahodný sójový sýr tofu u firmy VETO (www.tofu.cz), která jejeho pøedním tuzemským producentem.

Chu� tofu je velmi jemná, dá se øíct a�bezvýrazná. Barva je témìø bílá. Tofu mù-�eme krájet, strouhat, �lehat, péct, vaøit,sma�it... Dobrou vlastností tofu je takéschopnost pøijímat do sebe rùzné chutì.Proto mù�eme tofu upravovat pøidávánímvhodného koøení nebo ingrediencí, a tojak v slané èi sladké, tak i v kyselé úpravì.Mù�eme jej ale také pou�ívat pøímo � bezjakékoliv tepelné nebo chu�ové úpravy.

K úpravì tofu existují stovky receptù:z tofu se dají dìlat polévky, hlavní jídla, zá-kusky, saláty, zmrzliny, krémy atd. Ale o tom více a� nìkdy pøí�tì...

Na dal�í spokojené zákazníky se tì�ímajitel a øeditel firmy VETO

Marek Petráèek, firma VETO

22 / PRAMENY ZDRAVÍ

NENÍ MARKETJAKO MARKETVá�ení zákazníci, milí pøátelé,kdy� jsem v bøeznu roku 2000 pøe�elz �marketu� o rozloze 2 300 m2 dopozice vedoucího maloobchodníchstøedisek Country Life, byl jsem velmipøekvapen tím, co v�echno (a v jakémpoètu zamìstnancù) je mo�né v takstísnìných prostorách nabídnout takvelkému mno�ství zákazníkù!

S odstupem èasu jsem stále vícepøesvìdèen o tom, �e by na�e práceztrácela smysl, kdyby se odehrávalajaksi anonymnì, bez dobrých a høeji-vých vztahù s Vámi, na�imi zákazníky.Domnívám se, �e èasopis Pramenyzdraví (ve kterém bychom rádi vytvoøi-li prostor i pro Vás, pro Va�e dotazya pøipomínky) mù�e být jednou z mo�-ností, jak spolu lépe a efektivnìji ko-munikovat.

Va�emu zájmu nasvìdèují dopisy,které dostávám. Ji� v loòském rocejsem od nìkterých z Vás získal cennékontakty na èeské výrobce biopotra-vin, dále pak øadu rùzných námìtù nazkvalitnìní na�ich slu�eb. Samozøejmìse budeme sna�it na Va�e podnìty od-povídat (a to nejen na stránkáchPramenù zdraví) a informovat o stavusituace.

Ekologická farma Country Lifev Nenaèovicích na Berounsku ji� (ved-le nabídky zrnin) produkuje pod od-borným vedením pana ing. Pospí�ilíkai (bio)zeleninu a (bio)ovoce; s úrodouz leto�ního roku se tak mo�ná ji� brzysetkáte, a to nejen v restauraci, ale i napultech na�í prodejny v Melantrichovìulici è. 15 v Praze.

Pro druhou polovinu tohoto rokupøipravujeme pro mimopra�ské zákaz-níky mo�nost nákupu v Country Lifena dobírku. O zpùsobu nabídky Vásbudeme informovat v nìkterém z ná-sledujících èísel Pramenù zdraví.

Jedním z dùle�itých rozmìrù èin-nosti na�eho personálu by mìla býti schopnost zasvìcenì poradit zákazní-kùm. Na�i prodavaèi proto v souèasnédobì procházejí (a i nadále budou pro-cházet) �kolením, které sleduje aktuál-ní vývoj v oblasti zdravé vý�ivy, se zvlá�t-ním zamìøením na biopotraviny.

Jen pøíjemné zku�enosti v provo-zovnách Country Life Vám pøeje

Jindøich Ludvík,vedoucí MO støedisek

KOSMETICKÝKOUTEK CL

Borovice lesníPøi procházkách zimní pøírodou jehliè-naté stromy v�dy více vyniknou. Bývajíto jediné kousky zelenì, na kterých sina�e oko mù�e v �edi zimy odpoèinout.

Borovice lesní je strom s nepravidel-nou korunou. Kmen je rezavì èervený.Listy jsou jehlicovité, zasazené po dvouv zkrácených vìtévkách � brachyblas-tech. Samèí kvìty jsou jehnìdy. V kvìt-nu se z nich �íøí �lutý pyl. Ten si hledácestu k samèím èerveným �i�ticím. Typostupnì dozrávají a døevnatí. Mají ku-lovitý tvar a jsou hezkou pøírodní ozdo-bou.

Borovice má ráda písèité a skalnatépùdy a také slunce. Døevo boroviceobsahuje hodnì pryskyøice. V dobáchmoru v 17. století se døevo a letorostypálily na ulicích � borovice má toti� sil-né antiseptické vlastnosti. Jehlièí obsa-huje látku pinosolvin, která hubí bak-terie a zastavuje rùst tuberkulózníchbacilù.

V pøírodním léèitelství se pou�ívajímladé letorosty (obsahují silice alfa-pi-nen, falandren a limonen), dále tøíslovi-ny a hoøèiny.

Borovicová koupel 1 hrst èerstvých letorostù pøelijeme

1 litrem vaøící vody a vlijeme do kou-pele. Pou�ívá se pøi revmatismu, svalo-vé únavì, ale také jako sedativum pøinespavosti a neurotických potí�ích.

Pro domácí pou�ití je nejjednodu��íéterický olej z jehlièí borovice. Má sil-né fytoncidní úèinky, tzn. jedná seo pøírodní antibiotikum. Pou�ívá se pøinachlazení, chøipce, astmatu, chronic-ké bronchitidì � a také pøi kuøáckémka�li.

ÉTERICKÝ OLEJ se aplikuje formou inhalace, staèí

dát pár kapek do aromalampy. Éteric-ký olej z borovice je obsa�en napø.v pøípravku z éterických olejù CLIMA-ROME, který si mù�ete zakoupit v pro-dejnì pøírodní kosmetiky Country Life.

Na závìr Vám pøeji, aby vùnì boro-vice dodala Va�im domovùm teplo � aVám sílu do posledních chladných dnù!

Prodejna pøírodní kosmetikyCOUNTRY LIFE

Melantrichova 15, Praha 1

O T E V Ø E N O V C O U N T R Y L I F E

Melantrichova 15, Praha 1

Obchod: Po-Èt 8-19, Pá 8-16(18), Ne 11-18Restaurace: Po-Èt 9-20.30, Pá: 9-16(18),

Ne 11-20.30Kosmetika: Po-Èt 9-19, Pá 9-16(18)

Jungmannova 1, Praha 1

Obchod: Po-Èt 8:30-18:30, Pá 8:30-16(18)Obèerstvení: Po-Èt 9:30-18:30, Pá 10-16(18)

Ès. armády 20, Hostivice u PrahyPo-Èt 8:30-13:30, 14:00-16:30Pá 8:30-13:30

PRAMENY ZDRAVÍ / 23

CUKRÁRNA BEZ CUKRUChutné a zdravé recepty na sladkosti pro ty nejnároènìj�í � te-dy nejen bez pou�ití tukù (a ostatních produktù) �ivoèi�ného pù-vodu, ale i bez cukru.

Bezlepkové bochánky2/3 �álku sójových bobù, 3 �álky vody, 1 pl medu, 2 pl oleje, 1/2

�álku strouhaného kokosu, 1/4 �álku hl. kukuøièné mouky, 1/2 l� soliSóju pøes noc namoèíme, ráno vodu slijeme a boby propláchneme. Pøidáme

ostatní pøísady podle seznamu (kromì mouky) a mixujeme do hladka. Nakonecpøidáme mouku a umícháme øid�í tìsto. Tìsto rozetøeme na vymazaný plecha peèeme jednu hodinu pøi 180OC. (Mù�eme ho i vlo�it do vymazaných pøedeh-øátých formièek.)

Vzniklé bochánky (buchtu) potøeme domácí marmeládou a posypeme kokosem.

Domácí marmeláda1/2 �álku datlí, 1/2 �álku su�ených nesíøených merunìkDatle a meruòky pøes noc namoèíme, ráno vodu slijeme a do hladka mixuje-

me. Je to vynikající marmeláda bez cukru.

Strouhaný dezert1/2 kg hladké celozrnné mouky, 5 pl karobu, 2 dl kukuøièného

oleje, 2 dl vody, 1 l� soliVypracujeme tuhé tìsto, které rozdìlíme na dvì èásti. První èást nastrouháme

na dno vymazaného plechu. Na nìj vlo�íme jáhlový pudink nebo kukuøiènou ka-�i. Horní vrstvu opìt tvoøí nastrouhané tìsto. Celý dezert peèeme pùl hodinypøi 180OC.

Pøipravuje Kateøina Kukosová

Country Life � kde se jídlo stává lékem!

Èasopis PRAMENY ZDRAVÍVydává Country Life s.r.o.U páté baterie 26, 162 00 Praha 6tel/fax: (02) 2431-6406�éfredaktor: Ing. Robert �i�kaIlustrace: Olga PazeriniRegistraèní èíslo MK ÈR 7115Podáváno jako �Obchodní tiskovina� na základì smlouvy èíslo 10639/01 s Èeskou po�tou, Sazeèská 603/9, P-10

Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu zdravého �ivotního stylu

PRAMENY ZDRAVÍza èástku 148,- Kè/roèní pøedplatné (è. 1-6/2001) - vèetnì po�tovného

Prosím o zasílání na následující adresu:

Jméno a pøíjmení

Adresa

Datum Podpis

Vyplnìný lístek za�lete, prosím, na adresu redakce:U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 (tel/fax: 02/2431-6406)

Na Slovensku rozesílá OZ �ivot a zdravie, Záhonok 1195/19, 960 01 Zvolen, tel/fax: (0855) 536-2585

KLUB ZDRAVÍ:Setkání pøíznivcù zdravého �ivotníhostylu pokraèují ve tøech cyklech.

Na své si tak pøijdou nejen zájemcio nové recepty (s ochutnávkou z ku-chynì Country Life) � uvádìjí JiøinaKrejzová a Gesine Gomola, ale i ti,kteøí chtìjí mít jasno v tom, jaká opat-øení jsou pro zlep�ení zdraví skuteènìta nejefektivnìj�í (cyklus �Stop nemo-cem� vede ing. Robert �i�ka), èi tací,které více zajímá problematika vztahùi ve spojení s vý�ivou (kurz køes�ansképsychologie pøedná�í autor knihy ��i-vot � náhoda nebo zámìr� RNDr. Vla-dimír Král).

KURZ ZDRAVÉHO VAØENÍ

28. bøezna Ovoce, zelenina, brambory

25. dubna Oøechy a semena23. kvìtna Koøenìní a ochucování

STOP NEMOCEM

14. bøezna Sùl nad zlato � anebvitamíny a minerály pro va�e zdraví

11. dubna Není tuk jako tuk� cholesterol, máslo, margarín...

9. kvìtna Jak jíst dosyta a zùstat�tíhlý (Pozor na diety!)

KURZ KØES�ANSKÉ PSYCHOLOGIE

21. bøezna Jak se povznést nadnepøíjemné okolnosti

4. dubna Být ��astný - iluzenebo mo�ná realita?

18. dubna Jak se vyrovnat se�patným pøístupem

2. kvìtna Jak se zbavit zklamání16. kvìtna Co s únavou?

Restaurace Country LifeMelantrichova 15, Praha 1

V�DY STØEDA V 18 HODIN!

Bli��í informace o programuzískáte na tel. 2431-6406

Za zdravím do pøírody � a do Country Life!

HORKÁ KOUPEL PRO �ENYSedací koupel pro �eny pøipravíme tak, �e do malé vanièky vli-jeme horkou vodu � voda má být co nejteplej�í, ale nemìla bypøesáhnout 46°C.Voda by vám vsedì mìla sahat pod pupek, zbytek tìla mìjte pøikrytý. Ve vanìzùstaòte 15-20 minut. Kdy� koupel ukonèíte, zùstaòte v teple a bì�te rovnou dopostele.

Horká koupel tohoto typu podporuje látkovou výmìnu, zvlá�tì pohlavních a moèových orgánù. Doporuèuje se pøi v�ech �enských problémech � nemoci va-jeèníkù a dìlohy, po�evní výtok, bolestivá menstruace, køeèe, frigidita, zánìty mo-èového mìchýøe atd.

Koupel opakujtedennì po dobu jedno-ho týdne a� deseti dnù.Pro zlep�ení antiseptic-kých úèinkù mù�etepøidat pár kapek éteric-kého oleje z èajovníku(Tea Tree Oil).

Pøi cystickém one-mocnìní nebo výtokupøidejte do koupele vý-var ze su�ených listù bí-lé øedkve. Asi ètyøisvazky listù vaøte 30 minut ve vodì a pøidejte hrst soli. Tento vývar mù�etepou�ít také na mytí.

Pøi aplikaci pøírodních léèebných prostøedkù pamatujte, �e ty nejjednodu�-�í postupy jsou obvykle ty nejúèinnìj�í. q

Podle knihy dr. A. Trashové �NEWSTART � Hydroterápia�.

pøí

rod

ní

lékárn

a