- 1 -

ZELENÝ ČTVRTEK

Uvedení do první modlitby dne

V. Pane, otevři mé rty.

O. A má ústa tě budou chválit.

Ant.: Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on byl pro nás pokoušen a za nás trpěl.

Žalm 24 (23)

Ant.: Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on byl pro nás pokoušen a za nás trpěl.

Hospodinu náleží země i to, co je na ní, *svět i ti, kdo jej obývají.

Neboť on jej založil nad moři, * upevnil ho nad proudy vod.

Ant.: Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on byl pro nás pokoušen a za nás trpěl.

Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, * kdo smí stát na jeho svatém místě?

Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, † jehož duše nebaží po marnosti, * kdo svému bližnímu křivě nepřísahá.

Ten přijme požehnání od Hospodina, * odměnu od Boha, svého spasitele.

To je pokolení těch, kdo po něm touží, * kdo hledají tvář Jakubova Boha.

- 2 -

Ant.: Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on byl pro nás pokoušen a za nás trpěl.

Zdvihněte, brány, své klenby, † zvyšte se, prastaré vchody, * ať vejde král slávy!

Kdo je ten král slávy? † Silný a mocný Hospodin, * Hospodin udatný v boji.

Ant.: Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on byl pro nás pokoušen a za nás trpěl.

Zdvihněte, brány, své klenby, † zvyšte se, prastaré vchody, * ať vejde král slávy!

Kdo je ten král slávy? † Hospodin zástupů, * on je král slávy!

Ant.: Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on byl pro nás pokoušen a za nás trpěl.

Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků.

Amen.

Ant.: Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on byl pro nás pokoušen a za nás trpěl.

- 3 -

Modlitba se čtením

HYMNUS

Kříži věrný, ze všech stromů

vzácný strome jediný,

žádný se ti nevyrovná

listím, květem, ovocem.

Blahé dřevo blahým hřebem

blahé drží břemeno.

Opěvujte, ústa, vavřín

v slavném boji získaný,

o skvělém vítězství kříže

pějte slavný chvalozpěv:

kterak Vykupitel světa

obětován zvítězil.

S prarodiči svedenými

Tvůrce soucit projevil:

zakázaný plod když snědli,

a tak smrti propadli,

naznačil, že jiné dřevo

vzniklou škodu napraví.

Toto dílo naší spásy

vyžadoval jistý řád:

vyšší moudrost měla zdolat

zlého škůdce prohnanost,

dát nám odtud spásu, odkud

zloduch zranil praotce.

- 4 -

Když se tedy stanovený

posvátný čas naplnil,

poslán Otcem z věčných sídel,

narodil se světa Pán,

z panenského lůna vyšel

lidským tělem oděný.

Když už víc než třicet roků

Spasitel žil na zemi,

sám se za nás dobrovolně

vydal a byl umučen,

povýšen na dřevo kříže

v oběť jako Beránek.

ŽALMY

1. ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství, navěky budeme chválit tvé jméno.

Žalm 44 (43)

I (2-9)

Bože, slýchali jsme na vlastní uši, * naši otcové nám vyprávěli,

cos vykonal za jejich časů, * v pradávných dobách.

Tys je svou rukou usadil, když jsi vyhnal pohany, * dals jim růst, když jsi potřel národy.

Vždyť neobsadili zemi svým mečem, * nepomohlo jim k vítězství jejich rameno,

byla to tvá pravice a tvé rámě, * tvá jasná tvář, neboť jsi je miloval.

Tys můj král a můj Bůh, * popřál jsi vítězství Jakubovi.

- 5 -

S tebou jsme zdolali své nepřátele, * v tvém jménu jsme pošlapali své protivníky.

Na svém luku jsem si nezakládal, * vítězství mi nedal můj meč.

Ty však jsi nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, * zahanbils ty, kteří nás nenávidí.

Bohem jsme se stále honosili, * navěky jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků.

Amen.

Ant. (říkají všichni) Bože, tys nám pomohl k vítězství, navěky budeme chválit tvé jméno.

2. ant. Ušetři, Hospodine, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II (10-17)

Nyní však jsi nás zavrhl a zahanbil, * netáhneš už, Bože, s našimi vojsky.

Dopustil jsi, že jsme utíkali před odpůrci, * nabrali si lupu ti, kdo nás nenávidí.

Vydal jsi nás jak ovce na porážku * a rozptýlils nás mezi pohany,

takřka zadarmo jsi odprodal svůj národ, * nezískal jsi mnoho jejich cenou.

Našim sousedům jsi nás vydal na pohanu, * našemu okolí v potupu a posměch.

Dopustils, že jsme se stali pro národy pořekadlem, * pohané nad námi posměšně kývají hlavou.

- 6 -

Svou hanbu mám stále na zřeteli, * stud se mi hrne do tváře,

když slyším pohanu a výsměch, * když vidím nepřítele, jak se chce pomstít.

Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků.

Amen.

Ant. (všichni) Ušetři, Hospodine, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

3. ant. Pane, povstaň nám na pomoc a vysvoboď nás pro svou lásku.

III (18-27)

To vše nás stihlo, i když jsme na tebe nezapomínali * ani nezrušili tvou smlouvu;

neodvrátilo se ani naše srdce * a nesešly naše kroky z tvé stezky,

když jsi nás rozdrtil na strastiplném místě, * a přikryl jsi nás temnotou.

Kdybychom zapomněli na jméno svého Boha, * kdybychom vztáhli své ruce k cizímu bohu,

nebyl by na to Bůh přišel? * Vždyť on zná tajnosti srdce!

Pro tebe jsme přece stále vražděni, * mají nás jen za jatečné ovce!

Vzbuď se, proč spíš, Pane? * Probuď se, neodháněj nás navždy!

Proč skrýváš svou tvář, * zapomínáš na naši bídu a útisk?

- 7 -

Vždyť do prachu je sražena naše duše, * na zemi leží naše tělo.

Povstaň nám na pomoc * a vysvoboď nás pro svou lásku!

Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků.

Amen.

Ant. (všichni) Pane, povstaň nám na pomoc a vysvoboď nás pro svou lásku.

V. Až budu ze země vyvýšen,

O. potáhnu všechny lidi k sobě.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům 4,14 - 5,10

Kristus velekněz

Máme vynikajícího velekněze, který prošel až do (nejvyššího) nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme (svého) vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy (se nedopustil) hříchu. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.

Každý velekněz je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha, aby podával dary a oběti za hříchy. Protože sám je stejně podroben slabosti,

- 8 -

je schopen cítit s chybujícími a bloudícími. A proto musí podávat oběti za hřích sám za sebe jako za ostatní lidi.

Nikdo si však nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha jako Árón. Tak si ani Kristus nepřisvojil slávu velekněžství sám, ale (dal mu ji) ten, který mu řekl:

„Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil,“

jak říká i na jiném místě:

„Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova.“

V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). Ačkoli to byl Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal (své dílo), stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají. Byl od Boha prohlášen veleknězem podle řádu Melchizedechova.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ Žid 5,8.9.7

O. Kristus, ačkoli byl Syn Boží, naučil se svým utrpením poslušnosti. * Stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají.

V. V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním vroucí modlitby, a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. * Stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají.

- 9 -

DRUHÉ ČTENÍ

Z velikonoční homilie biskupa Melitona ze Sard

(Nn. 65-71: SCh 123,95-101)

Obětovaný Beránek nás vyrval ze smrti k životu

Proroci předpověděli mnoho o velikonočním tajemství, kterým je Kristus. Jemu buď sláva na věčné věky. Amen. Přišel z nebe na zem kvůli trpícímu člověku. Toho si oblékl v panenském lůně a jako člověk přišel na svět. Skrze tělo podrobené utrpení na sebe vzal utrpení trpícího člověka a tělesná utrpení zničil. A duchem, který nemohl zemřít, usmrtil vražednou smrt.

Byl přiveden jako beránek a zabit jako ovce. Vysvobodil nás z poddanství světa jako z Egypta a zachránil nás z ďábelského otroctví jako z ruky faraónovy. Pečetí vlastního Ducha označil naše duše a pečetí své krve údy našeho těla.

Kristus je ten, který zahanbil smrt a ďábla zanechal v nářku jako Mojžíš faraona. On je ten, který zasadil ránu nepravosti a nespravedlnost odsoudil k neplodnosti tak jako Mojžíš Egypt.

Kristus je ten, který nás vyrval z otroctví ke svobodě, z temnoty ke světlu, ze smrti k životu, z tyranie k věčnému království. Učinil z nás nové kněžstvo a lid vyvolený navěky. Kristus je velikonoční Beránek naší spásy.

Kristus je ten, který v mnoha mnoho vytrpěl: v Ábelovi byl zavražděn, v Izákovi mu byly svázány nohy, v Jakubovi musel pobývat v cizině, v Josefovi byl prodán, v Mojžíšovi

- 10 -

jako dítě odložen, v beránkovi zabit, v Davidovi pronásledován, v prorocích zneuctěn.

Kristus je ten, který se v Panně stal člověkem, který byl pověšen na dřevo a pohřben do země, který vstal z mrtvých a vystoupil do výšin nebes.

Kristus je ten nový beránek, který neotevřel ústa, ten beránek zabitý, narozený z Marie, krásné ovečky. On je ten, který byl vybrán ze stáda a vlečen na porážku, který byl večer obětován a v noci pohřben; ten, kterému nebyly na dřevě zlámány kosti a pod zemí se nerozpadl v prach; ten, který vstal z mrtvých a vzkřísil člověka z nejhlubšího hrobu.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ Srov. Řím 3,23-25; Jan 1,29

O. Všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy. Z Boží milosti však docházejí ospravedlnění zdarma, protože je vykoupil Kristus Ježíš. * Jeho ustanovil Bůh jako smírnou oběť, která se uskutečnila prolitím jeho krve a působí skrze víru.

V. Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa. * Jeho ustanovil Bůh jako smírnou oběť, která se uskutečnila prolitím jeho krve a působí skrze víru.

- 11 -

RANNÍ CHVÁLY

ŽALMY

1. ant. Vyslyš mě, Bože, v mé úzkosti a přijď mi na pomoc.

Žalm 80 (79)

Slyš, Izraelův pastýři, * který vodíš Josefa jak ovce.

Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, * před Efraimem, Benjamínem a Manassem,

probuď svou sílu * a přijď nás zachránit!

Bože, obnov nás, * rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, * když se modlí tvůj lid?

Nasytils jej chlebem slz * a slzami jsi ho napojil vrchovatě.

Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří * a naši nepřátelé se nám posmívají.

Bože zástupů, obnov nás, * rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Révu z Egypta jsi přenesl, * vyhnals pohany a zasadils ji.

Připravils pro ni půdu, * zapustila kořeny a naplnila zemi.

Přikryly se hory jejím stínem * a jejím větvovím Boží cedry.

Vyhnala své ratolesti až k moři * a své úponky až k Řece.

Proč jsi dal strhnout její ohradu? * Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.

- 12 -

Pustoší ji kanec z lesa * a polní zvěř ji spásá.

Bože zástupů, vrať se, * shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!

Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, * výhonek, který sis vypěstoval!

Kdo ji sežehli ohněm a posekali, * ať zhynou hrozbou tvé tváře!

Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, * nad člověkem, kterého sis vychoval.

Už od tebe neustoupíme, * zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.

Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, * rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků.

Amen.

Ant. (všichni) Vyslyš mě, Bože, v mé úzkosti a přijď mi na pomoc.

2. ant. Bůh je má spása; bez obavy mohu doufat.

Kantikum Iz 12,1-6

Děkuji ti, Hospodine: † rozhněval ses na mě, * ale tvůj hněv se utišil a dopřál jsi mi útěchu.

Bůh je má spása! * Bez obavy mohu doufat.

Neboť Hospodin je má síla a má chvála, * stal se mou spásou.

S radostí budete vážit vodu * z pramenů spásy.

- 13 -

V ten den řeknete: * „Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno!

Hlásejte mezi národy jeho díla, * zvěstujte vznešenost jeho jména!

Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, * ať je to známé po celé zemi!

Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, * neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.“

Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků.

Amen.

Ant. (všichni) Bůh je má spása; bez obavy mohu doufat.

3. ant. Bůh nás živí jadrnou pšenicí, sytí nás medem ze skály.

Žalm 81 (80)

Plesejte Bohu, který nám pomáhá, * jásejte Jakubovu Bohu.

Zanotujte píseň, udeřte na buben, * na líbezně zvučící citeru a harfu.

Zadujte do trub v den novoluní, * v den úplňku, v čas našeho svátku.

Takový je příkaz v Izraeli, * je to zákon Jakubova Boha.

Nařízení, které dal Josefovi, * když se postavil proti egyptské zemi.

Slyšel jsem neznámý mně hlas: † „Zbavil jsem jeho šíji břemena, * z jeho rukou jsem vzal koš robotníka.

- 14 -

V soužení jsi volal, a osvobodil jsem tě, † odpověděl jsem ti z hřímajícího mraku, * u vody v Meribě jsem tě zkoušel.

Slyš, můj národe, chci tě napomenout, * Izraeli, kéž bys mě poslouchal!

Nesmíš mít boha jiného, * nesmíš se klanět bohu cizímu!

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, † já jsem tě vyvedl z egyptské země, * otevři ústa a naplním je!

Ale můj národ na můj hlas nedbal, * Izrael mě neposlouchal.

Nechal jsem je tedy v zatvrzelosti jejich srdce, * ať si žijí podle svých nápadů!

Kéž by mě můj národ slyšel, * kéž by Izrael kráčel po mých cestách!

Hned bych pokořil jejich nepřátele, * na jejich protivníky bych obrátil svou ruku.

Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili, * jejich osud by trval navždy.

Jeho bych však živil jadrnou pšenicí, * medem ze skály bych jej sytil.“

Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků.

Amen.

Ant. (všichni) Bůh nás živí jadrnou pšenicí, sytí nás medem ze skály.

- 15 -

Krátké čtení Žid 2,9b-10

Vidíme, že Ježíš, protože vytrpěl smrt, je korunován slávou a ctí. Bylo třeba, aby z milosti Boží za všechny lidi podstoupil smrt. Bylo to jistě vhodné, aby ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, přivedl do slávy mnoho synů tím, že utrpením zdokonalí původce jejich spásy.

Zpěv po krátkém čtení

V: Pane, ty ses dal přibít na kříž * a prolil jsi za nás svou krev.

O: Pane, ty ses dal přibít na kříž * a prolil jsi za nás svou krev.

V: Vydal ses za spásu celého světa

O: a prolil jsi za nás svou krev.

V: Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

O: Pane, ty ses dal přibít na kříž * a prolil jsi za nás svou krev.

Ant. k Zach. kant.: Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto velikonočního beránka, dříve než budu trpět.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM Lk 1, 68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, * neboť

navštívil a vykoupil svůj lid.

Vzbudil nám mocného spasitele * z rodu svého

služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna * ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, * z rukou všech, kdo nás

nenávidí.

- 16 -

Slitoval se nad našimi otci, rozpomenul se na svou svatou smlouvu, * na přísahu, kterou se zavázal našemu

otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel * zbožně a spravedlivě

sloužili po všechny dny svého života. -

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, * neboť půjdeš

před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy * v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, * s kterou nás navštívil

ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje. -

Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků.

Amen.

Ant. k Zach. kant.(všichni): Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto velikonočního beránka, dříve než budu trpět.

PROSBY

Kristus je věčný kněz: byl pomazán od Otce Svatým Duchem, aby ohlásil odpuštění těm, kdo byli v zajetí hříchu. Proto ho pokorně prosme:

Pane, smiluj se nad námi.

Ty ses ubíral do Jeruzaléma, abys podstoupil utrpení, a tak vešel do slávy,

- 17 -

— doveď svou církev slavením velikonočních tajemství až k jejich naplnění ve věčnosti.

Tys byl povýšen na kříž a jeden z vojáků ti kopím probodl bok, — uzdrav naše rány.

Tvůj kříž se stal stromem života, — dávej jeho plody těm, kdo se křtem znovu narodili.

Tys na kříži odpustil kajícímu lotru, — odpusť i nám hříšníkům.

Otče náš, . . .

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože nejvýš dobrý, je spravedlivé, abychom tě celým

srdcem milovali, vždyť ty nám dáváš stále větší bohatství svých darů; proto tě s důvěrou prosíme: pro smrt a

vzkříšení svého Syna naplň na nás svá zaslíbení a doveď nás do věčné slávy. Neboť on s tebou v jednotě Ducha

Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Požehnání