+ All Categories
Home > Documents > Zelené Památky

Zelené Památky

Date post: 10-Mar-2016
Category:
Upload: zelene-pamatky
View: 240 times
Download: 5 times
Share this document with a friend
Description:
Možnosti snižování energetické náročnosti památkově cenných staveb
135
Zelené památky Možnosti snižování energetické náročnosti památkově cenných staveb
Transcript
Page 1: Zelené Památky

Zelené památky

Možnosti snižování energetické náročnosti památkově cennýchstaveb

Page 2: Zelené Památky

Zelené památky jsou památkově cenné stavby (chráněné i nechráněné), které bylyobnoveny s ohledem na šetrnost ke zdrojům energie a jejichž památková hodnotanebyla touto úpravou ohrožena, naopak lze říct, že dala stavbě perspektivu budoucíexistence a je příkladem kvalitní architektury. Publikace Zelené památky představuješestnáct příkladů staveb z České republiky a Rakouska, doplněných komentářiarchitektů a odborníků na památkovou péči a na energetickou náročnost budov. Čtyři odborné příspěvky na téma snižování energetické náročnosti u památkověcenných staveb spolu s prezentovanými stavbami vytvářejí mozaiku zachycujícísoučasný postoj české odborné veřejnosti k tomuto tématu. Publikace by mělazaujmout jak odborníky, tak širokou veřejnost a měla by podporovat vznik dalšíchzelených památek. Výběr příkladů spojuje zájem o životní prostředí v širším slovasmyslu: čistota vzduchu, vody a země, podpora obnovitelných zdrojů energie a udržitelné užívání těch primárních, ale také krásné a podnětné prostředí pro život.

Green landmarks are historicly valuable buildings (listed as protected heritage or unlisted) that have been renovated to become more energy efficient. In theprocess of renovation the buildings were not harmed, on the contrary, they have been adapted for contemporary use and have been given a perspective for futureexistence. This book presents sixteen case studies from the Czech Republic and Austria complemented by texts writen by architects and experts in historicpreservation and energy efficiency. Commented case studies together with fourexpert´s reports reflect the current state in the process of „greening“ historicbuildings and the related debate in the Czech Republic. The book is meant for bothexperts in various fields and the general public and should support the idea of greenlandmarks. The case studies, that have been selected for this publication, value theenvironment in a wider sense: they aim for clean air, water, soil, renewable sourcesof energy and considerate managment of primary energy sources, but also for a beautiful and inspiring environment for life.

Grüne Denkmäler sind historisch wertvolle Gebäude (die nicht unbedingt unterDenkmalschutz stehen müssen), die mit Rücksicht auf Energieverbrauch renoviertwurden und deren denkmalerische Bedeutung dabei nicht gefährdet war. Man kannsogar sagen, dass die Gebäude eine Zukunftsperspektive erhalten haben und zu einemBeispiel für hochwertige Architektur wurden. Die Veröffentlichung „Grüne Denkmäler“präsentiert sechszehn Beispiele aus Tschechien und Österreich, die durchKommentare von Architekten und Experten für Denkmalschutz und Energieverbrauchvon Gebäuden ergänzt werden. Vier Fachbeiträge zum Thema der Senkung des Energieverbrauchs bei denkmalerisch wertvollen Gebäuden bilden gemeinsammit den präsentierten Gebäuden ein Mosaik, das die zeitgenössische Haltung der tschechischen Expertenöffentlichkeit zu diesem Thema zusammenfasst. Die Publikation ist sowohl für Experten, als auch die breite Öffentlichkeit gedachtund sollte die Entstehung weiterer Grüner Denkmäler fördern. Die Auswahl an Beispielen ist selbst ein Portrait des Interesses an Umweltschutz in breiterenSinne: Luft-, Wasser- und Erdqualität, Unterstützung von erneuerbarer Energie und nachhaltiger Einsatz von Primärenergie, aber auch ein wunderschönes und inspirierendes Lebensumfeld.

Slavonická renesanční, o.p.s.

Page 3: Zelené Památky

Obsah

Úvodní slovo 5

Ekologická architektura – rekonstrukce památek 6Dipl. Ing. M. Arch. Georg W. ReinbergEnergetické úspory a architektonické dědictví 8Ing. arch. Miloš SolařTepelná ochrana budov a památky 10Ing. Jiří Šála, CSc.Snižování energetické náročnosti památkově cenných staveb 12Ing. Karel Srdečný

01 Spolkový dům, Slavonice 1402 Fakulta informačních technologií VUT v Brně 2403 Národní divadlo, Praha 3204 Krajské kulturní a vzdělávací centrum, Zlín 38

05 Činžovní domy na Janáčkově nábřeží, Praha 4606 Činžovní dům U Průhonu, Praha 5407 Činžovní dům na Maria Treu Gasse, Vídeň 6008 Činžovní dům na Wollzeile, Vídeň 66

09 Rodinný dvojdům, Praha–Vokovice 7210 Paličkova vila, Praha–Baba 801 1 Vila v Kunicích u Říčan, Praha–východ 8812 Vila Ke Klimentce, Praha–Smíchov 96

13 Venkovské stavení, Šatov 10214 Oranžerie Břevnovského kláštera, Praha 10815 Barokní sýpka, Kašperské Hory 11616 Barokní fara, Kosmonosy 122

Projekt Zelené památky koncipovala a vede Slavonická renesanční,o.p.s. Realizaci projektu finančně podpořil Státní fond životního prostředí ČR. Tématem projektu jsou možnosti snižování energetické náročnosti památkově cenných budov. Zelené památky nabízejí prostor pro setkání různých úhlů pohledu odborných a zájmových skupin. Otevírají prostor pro diskusi o filosofii ochrany kulturního dědictví a jeho začlenění do soudobého života, o hledání společnécesty památkové péče, současného stavebnictví, architektury a moderních technologií. Zelené památky v této knize, ale i prostřednictvím odborných seminářů a na svých webových stránkách, přinášejí příklady úprav památkově cenných budov, u nichž se různými postupy podařilo snížit spotřebu energie nebo využít obnovitelné zdroje.

www.zelenepamatky.cz

Slavonická renesanční, obecně prospěšná společnost, vznikla v roce2006 vedle zavedeného občanského sdružení. Má bohaté zkušenostis environmentálním vzděláváním a aktivitami v oblasti udržitelnéhorozvoje. V duchu Zelených památek a ve spolupráci s kanceláří Opočenský Valouch Architekti připravuje úpravu bývalého německéhoSpolkového domu v městské památkové rezervaci renesančních Slavonic na nízkoenergetickou stavbu. Vznikne zde vzdělávací a kulturní centrum Zdroj.

www.zdrojslavonice.cz

Státní fond životního prostředí ČR od roku 1992 přispívá zásadnímzpůsobem na investice do ochrany a zlepšování životního prostředí.Spolufinancuje především projekty na ochranu vod, zlepšování kvalityovzduší, využití obnovitelných zdrojů energie, nakládání s odpady,ochranu přírody a krajiny a environmentální vzdělávání.

www.sfzp.cz

Page 4: Zelené Památky

Kombinovánímmenších úprav jesnazší najít dostupnéa efektivní řešení.Kde nejsou možnéstavební úpravy,můžeme využíttechnologie.Většinou je vhodnéobojí kombinovat.Velkým tématem přiobnově historickýchstaveb jsou okna.

Tepelný odporhistorických okenlze výrazně zvýšitjejich opravou.Náklady na energiese zásadně snížírekonstrukcívytápění a instalacíkvalitního systémuměření a regulace.Pouze užívanápamátka mábudoucnost.

Page 5: Zelené Památky

Hlavní je pro náskvalita života, nejenúspora energií.Staré budovymusíme renovovat,jinak je nebudemeschopni vytopit.Snaha o úsporuenergií je častonesmyslněredukována nazateplení a výměnuoken.

Při plánováníobnovy jsourozhodující úvahyo budoucím využitíobjektu.Energetický audit byměl být základnípodmínkou investicdo úspor energie.Je rozdíl upravovathistorickou budovuna kanceláře, anebona byty.

Page 6: Zelené Památky

Slavonická renesanční, o.p.s. a Státní fond životního prostředí ČR, 2011

cc BY-NC-ND 2010. Materiály je možné kopírovat, distribuovat a prezentovat veřejnosti. Vždy uveďte zdroj, neužívejte materiál ani jeho části komerčně a materiály nepozměňujte.

ISBN 978-80-904577-2-0 (Státní fond životního prostředí ČR)

ISBN 978-80-904868-0-5 (Slavonická renesanční, o.p.s.)

Page 7: Zelené Památky

Zelené památky

Možnosti snižování energetické náročnosti památkově cennýchstaveb

Page 8: Zelené Památky

Poděkování

Tým projektu Zelené památky děkuje všem, kteří se tak či onak podíleli na vzniku knihy Zelené památky – ať už radou, doporučením či připomínkou.Především to jsou Ing. Eva Dibuszová, Ph.D., PhDr. Marie Klimešová, Ph.D., Ing. Vladimír Kopřiva, Ing. arch. Věra Kučová, Mgr. Petr Pavelec, Ing. Irena Plocková, Ing. arch. Petr Suske, Ing. Martin Svoboda, prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc.

Za podporu a spolupráci děkujeme také Státnímu fondu životního prostředí a Národnímu památkovému ústavu.

4

Page 9: Zelené Památky

Úvodní slovo

Kniha, kterou držíte v ruce, je završením více než roční práce na projektu Zelenépamátky. Shromáždili jsme a zdokumentovali příklady staveb nejlépe ilustrující odpovědi na otázky, které jsme si kladli na počátku, ale i v průběhu projektu: Je možné snížit energetickou náročnost památkově cenné stavby, a neohrozit přitomjejí kulturní a historickou hodnotu? Jak toho dosáhnout? Existují příklady takovýchstaveb u nás? Je to správný přístup a je to vůbec potřeba?

Shromážděné příklady z České republiky a Rakouska ukazují, že to možné je. Dosáhnout toho lze různými způsoby, už i proto, že každá památkově cenná stavba je jedinečná. Nenabízíme proto přesný návod jak postupovat. Shromážděné příklady ukazují, jaké kroky ve vybraných případech učinil architekt, projektant či vlastníkstavby. Komentáře odborníků na památkovou péči a energetickou náročnost budov přidávají další názor na konkrétní obnovu i téma obecně a mohou se různit. KnihaZelené památky by především měla podporovat myšlenku, že péče o kulturní dědictví a o životní prostředí mohou jít ruku v ruce.

Pohledem do obsahu knihy zjistíte totéž, co my hledáním v terénu: příkladů je málo.Ještě méně jich je dobře zdokumentovaných. Vybírali jsme realizace a projekty, kterépodle našeho názoru především splňují kritérium kvalitní architektury. V úvodníčásti publikace naleznete příspěvky odborníků z různých oborů. Spolu s prezentova-nými stavbami vytvářejí mozaiku snad alespoň částečně zachycující současný postojčeské odborné veřejnosti k tématu snižování energetické náročnosti památkově cenných staveb.

Proč tedy obnovovat staré domy a proč „zeleně“? Udržovat existující stavby je šetrnék financím i ke zdrojům energie, jsou-li navíc památkově cenné (ať už chráněné, nebone), prospívá to krásnému a zdravému životnímu prostředí. Provozní náklady neustálerostou a bez zodpovědného přístupu a hledaní úspor hrozí, že pro investory bude ekonomicky výhodnější stavět nové objekty s nízkými provozními náklady a památkybudou nevyužívané chátrat.

Kromě oficiálně uznaných památek existuje řada historických staveb, které lze pova-žovat za cenné v obecném slova smyslu nebo z hlediska určitého názoru skupiny oby-vatel. Nelze je jednoduše popsat, určit, nejsou chráněny zákonem, a patří proto mezinejohroženější. Způsob jejich správy závisí pouze na kultivovanosti vlastníka, pří-padně stavebního úřadu. Stavby, které postavily předchozí generace, ať už kulturnípamátky nebo „obyčejné domy“, školy, nádraží, továrny či obecní úřady, přitom vytvářejí ráz města, obcí i krajiny České republiky.

Exempla trahunt – příklady táhnou. V průběhu projektu jsme se setkali s desítkamiarchitektů, památkářů, technologů a vlastníků objektů. I přes rozdílné úhly pohleduse všichni shodují, že je důležité, aby zelené památky vznikaly, aby je stát podporovala aby tyto příklady byly dokumentovány, zveřejňovány a oceňovány.

Ing. arch. Mahulena Svobodová a Mgr. Barbora Petrová,

Zelené památky

5

Page 10: Zelené Památky

Ekologická architektura – rekonstrukce památek Dipl. Ing. M. Arch. Georg W. ReinbergArchitekturbüro Reinberg

Budovat moderní domy bez zatěžování životního prostředí je mnohem snazší v pří-padě rekonstrukcí stávajících staveb než při výstavbě nových domů. Nemusí býtznovu vynaložena tzv. šedá energie (veškerá energie spotřebovaná přímo či nepřímopři stavbě domu), potřebná infrastruktura již existuje a také použité stavební mate-riály jsou, přinejmenším u starých staveb, zpravidla ekologičtější než ty nové.

Také potenciál k úsporám energie je u rekonstrukcí výrazně vyšší než u novostaveb,pro které platí relativně přísné stavební předpisy snižující možnosti dalších úspor.Naopak u staré zástavby jsou vzhledem k její vysoké energetické náročnosti takovéúspory technicky i finančně snadno realizovatelné.

Přesto všechno stojí projekty udržitelných staveb v oblasti rekonstrukcí ve stínuvýstavby nové. Energeticky úsporné, a tím i ekologické rekonstrukce se staly téma-tem mnohem později než takové novostavby. Proč tomu tak je? A proč to platí zejmé -na v oblasti památkově chráněných staveb? Například v Rakousku, kde dnes stojívelké množství nových pasivních domů, najdeme jen velmi málo pasivních domů,které by vznikly rekonstrukcí již existujícího domu, a vůbec žádný mezi památkověchráněnými objekty (u nichž při přestavbě není vyžadován energetický průkaz).

Samozřejmě má smysl zachovávat jednotlivé památky přesně tak, jak byly původněpostaveny. Podávají svědectví o době minulé, které by mělo zůstat zachovánov nezkreslené podobě. Ani pro památkově cenné stavby se ale nenabízí pouze tatocesta. Právě historicky cenný stavební fond lze nejlépe zachovat, najde-li se pro nějsoudobé využití a stane-li se součástí kulturního života. Získá tak perspektivubudoucí existence.

I když změny byly daleko pomalejší než dnes, nebylo tradiční stavění neměnné,stále hledalo možnosti zlepšení. Také historické stavby byly svého času odrazemsvěta své doby, nejmodernější techniky, odrazem starostí, přání a nadějí tehdejšíchlidí. Jsou svědky historických zkušeností a vyhlídek své doby.

V rozporu s tímto faktem dnes ve staré zástavbě postupujeme příliš opatrněa bojácně a snažíme se skrýt projevy dnešní doby. Zásah má být maskován, případněje minulost předstírána a staví se tak, aby vše vypadalo jako staré. (Ještě nedávnobylo v centru Vídně zakázáno, aby nové vypadalo jako nové, a vikýře, které semhistoricky nepatří, se staly symbolem “citlivé rekonstrukce“.)

Důvod, proč často postupujeme přehnaně opatrně, čistě přizpůsobivě anebo radějineděláme nic, souvisí s hluboce narušenou sebedůvěrou. Společnost, která nepřinášíjasnou perspektivu budoucnosti, která nezachází dobře s životním prostředím, málosází na technologie udržitelného rozvoje a svým potomkům nenabízí zrovna příznivévyhlídky, se před budoucími generacemi musí skutečně stydět. Je potom pochopi-telné, že taková společnost má potíže se stavebně projevit a raději se skrývá například za formální napodobování starého.

6

Page 11: Zelené Památky

Historici umění se po desetiletí při restaurování snažili odkrýt ty nejstarší vrstvy.Dnes mezi nimi panuje všeobecná shoda nehledat pouze to nejstarší, ale představitcelou historii a proměny uměleckého předmětu nebo budovy. Vždyť právě z historie,kterou nám předměty a budovy představují, se můžeme učit a poznávat minulost.Dějiny však neskončily včerejškem, i my jsme součástí dějin. Pouze kulturní pesi-misté odsuzují naši současnost a dnešní kulturu a chtějí ji v historickém kontextuzamlčet a skrýt. Tento kulturní pesimismus je zcela pochopitelný ve společnosti,která svoji budoucnost nechce vidět nebo ji vědomě ničí.

My však máme alternativu, a to právě v oblasti ekologického přístupu. Nová ekolo-gická architektura, která je udržitelná a zaměřená na budoucnost, se může sebevě-domě postavit dějinám – minulosti i budoucnosti.

Ekologická architektura není povrchní formalistickou odpovědí. Daleko spíše je sta-vebním projevem zásadních změn našeho pohledu na svět. Do architektury promítánaši technickou úroveň a současné formy soužití. Ekologická architektura je takadekvátním výrazem dneška. Vědomě se vypořádává s budoucností i minulostí, a mátak lepší možnost najít své místo i architektonický výraz než architektura povrchnía formalistická. Z tohoto hlediska má – jakkoliv může představovat radikální roz-chod s výrazovými prostředky starých staveb – daleko větší oprávnění zasahovat do starých staveb než jakákoliv jiná architektura.

To ovšem vyžaduje, abychom architekturu nahlíželi v historických souvislostecha dbali o odpovědné a poučené vypořádání s historickým fondem. Vypořádání, kterénezahrnuje jen stavebně technickou analýzu, ale žádá si porozumění podstatěstavby, její historii i „duchu místa“. Je to čistě analytický proces, který vyžadujearchitektonické porozumění řeči kultury staré stavby. Díky němu pak můžeme příběh stavby doplnit naším vlastním pokračováním. Sebevědomý zásah spojenýs pochopením pro budovu jí přináší změnu, doplnění a další vývoj.

Poznatky o spotřebě energie a ekologii mohou také vést ke zvážení nových strategiívyužití budovy. Budova určená pro bydlení vyžaduje kupříkladu daleko lépe izolovanýobvodový plášť než ta určená pro kanceláře, protože je tu méně vnitřních zdrojůtepla (mimo jiné je to dáno menším počtem uživatelů na m2), a potřeba větrání (a s níspojené ztráty tepla) je menší. U památkově chráněných budov, kde zateplení nenímožné s ohledem na zachování vzhledu budovy a proporce místností, může být účelnézlepšit tepelné vlastnosti oken a instalovat větrání s rekuperací tepla. Při využitíbudovy pro kanceláře se takto lze přiblížit pasivnímu standardu. Vysoké tepelnéztráty z větrání je možné snížit až o 80 %. Naopak podkroví by v takovém případěbylo vhodné a ekologické využít pro bydlení ve standardu pasivního domu.

Ekologická architektura, která navazuje na historický kontext a která má síluobstát v budoucnosti, nejlépe pečuje o tradici. Tradici sebevědomě zasahovat dozástavby, vědomě vytvářet svědectví o naší době, věřit v lepší budoucnost. Stavěnípro postfosilní éru má přiměřeně dbát o tradici: o tradici, která nehledí strnulezpět na dědictví předků, ale usiluje o pozitivní budoucnost. Pečovat o tradici neznamená uctívat popel, ale předávat jiskru.

7

Page 12: Zelené Památky

Energetické úspory a architektonické dědictví Ing. arch. Miloš SolařNárodní památkový ústav

Co to jsou zelené památky? Podle Wikipedie je zelená barva symbolem přírody,neboť většina rostlin má díky přítomnosti chlorofylu zelenou barvu. Z přírodybereme energii. Potřebujeme ji stále více. Energetickou spotřebu však nelze zvyšo-vat do nekonečna. Fosilní paliva budou v dohledné době vyčerpána. Drastické ome-zení dostupnosti energie by mohlo být koncem civilizace, na kterou jsme zvyklí.Získávání energie je navíc spojeno s rabováním přírodních zdrojů a znečišťovánímživotního prostředí. S energií je nezbytné začít velmi odpovědně hospodařit.

Tento požadavek se týká i stavebnictví. Cesty jsou dvě: omezení spotřeby a zvyšo-vání efektivity využití energií. Není správné problematiku zužovat pouze na zatep -lení a úsporu tepla. V úvahu je třeba brát i další energetické nároky, včetněprovozní spotřeby, klimatizace, energie potřebné na výrobu a dopravu stavebníchmateriálů a jejich likvidaci po dožití.

Dříve se stavělo z místních materiálů. Dnes dovážíme suroviny často na dlouhévzdálenosti. Naši předci opravovali a upravovali. Dnes nejčastěji měníme za nové.Dřevo, kámen, pálená a nepálená hlína, vápno a další tradiční materiály nepředsta-vují pro životní prostředí zátěž ani po svém dožití. Mnohé současné materiály ano.I když historické stavby obvykle nevyhoví aktuálním požadavkům na tepelně izolační vlastnosti, jsou obecně „zelenější“ než produkty současného stavebnictví.Stejně tak idea památkové péče spočívající v udržování a opravách je z hlediskaenergetické náročnosti k životnímu prostředí šetrnější než stavby chápané jakospotřební zboží.

Snížení energetických nároků na vytápění budov představuje jednu z významnýchoblastí možných úspor. U nových staveb je proto správné vyžadovat splnění přede-psaných tepelně izolačních vlastností. Ze stejných důvodů je vhodné usilovat o zlep-šení také u starších staveb, kde je reálné dosáhnout toho přiměřenými prostředkya za přiměřenou cenu. Cenou je přitom myšlena nejen finanční stránka věci, ale –a to je v případě historických budov podstatné – také dopad na jejich podobu. Pokud rezignujeme na ochranu specifické podoby historických staveb, hrozí, že zničíme právě tu kvalitu, která je pro společnost významná.

Názor české památkové péče vyjadřuje společné prohlášení České komory architektů, Národního památkového ústavu a Státního fondu životního prostředí z 18. května 2009. Citujme alespoň dvě základní myšlenky:

„Architektonické dědictví je ohroženo chátráním a necitlivými přestavbami. Ohrožuje je ale také mechanické uplatňování požadavku přizpůsobovat historickouarchitekturu technickým standardům soudobé stavební produkce. Toto nebezpečí jeaktuální i v případě snižování energetické náročnosti staveb. Zájem společnosti naúsporách energie je nesporný. Opatření, která k takovým úsporám směřují, jsoupotřebná. V této souvislosti ale upozorňujeme, že nepřiměřené prostředky mohouvést v případě architektonického dědictví k jeho poškození.

8

Page 13: Zelené Památky

Shodujeme se v názoru, že snižování energetické náročnosti staveb a zájem na ochraně architektonického dědictví lze alespoň v některých případech skloubit.To však vyžaduje, aby pro specifickou oblast architektonického dědictví byly podmínky ,ušity na míru’. Neměly by být podporovány úpravy, které jsou ze své podstaty konfliktní, a podpořena by naopak měla být ta opatření, kterými lze dosáhnout energetických úspor bez ohrožení kulturních hodnot. V oblasti architek-tonického dědictví je potřeba počítat i s malými kroky, individuálními návrhy,a hlavně s opravami dochovaných historických konstrukcí a prvků, mezi jinýmii okenních rámů.“

Kulturních hodnot, o jejichž zachování bychom se měli u architektonického dědictvísnažit, je více. Na prvním místě se patří připomenout originální hmotu, tedy hod-notu dochovaných historických oken, omítek, keramických obkladů, zdiva. Hodnotouje samozřejmě vzhled. V souvislosti s fasádami je vhodné zdůraznit, že hodnotnéjsou nejenom fasády s plastickou výzdobou, ale i ty, jejichž architektonický výraz je založen na kvalitě povrchu. Připomeňme pohledové omítky, sgrafita, keramickéobklady funkcionalistických staveb. Velký význam má autenticita, tedy věrohod-nost, opravdovost, původnost, přesvědčivost. Polystyrénové římsy nalepené nafasádu patří do Disneylandu, nikoliv do seriózně chápané péče o zachování kulturního dědictví.

A hodnotou je také souvislost okolního prostředí. Evropská charta architektonic-kého dědictví z roku 1975 říká: „Po dlouhou dobu se chránily a restaurovaly nejvý-znamnější památky, aniž by se dbalo na jejich prostředí. Ony však mohou ztratitvelkou část svého charakteru, jestliže se toto prostředí změnilo. Kromě toho celky,i když jim chybí význačné stavby, mohou poskytovat kvalitu prostředí, která z nichčiní rozmanitá a členitá umělecká díla. Jsou to také tyto celky, které je třeba chránit jako takové.“

To, co je v oblasti památkové péče možné a vhodné ve prospěch energetických úspordělat, nejsou výměny historických oken, ale jejich repase a úpravy. Není to brutálníbalení do polystyrenu, ale hledání malých zlepšení, která pomohou, ale neuškodí.Včetně vnitřních izolací, které se s ohledem na nabídku nových materiálů a techno-logií zdají v této souvislosti perspektivní. Nadějné je uplatnění regulačních systémů. Obecně je prostředkem energetických úspor údržba. Dobře udržovanástavba je energeticky úspornější než zavlhlá budova v havarijním stavu.

Zdůraznění potřeby architektonického přístupu je obecné. Platí pro architektonickédědictví i novostavby. Architektura je komplexní disciplína. Architektonický přís-tup neznamená pouze výtvarně kvalitní ztvárnění, ale také řešení větrání, zajištěnípohody vnitřního prostředí, organizaci prostor, hmot a využití do fungujícího, člověku příjemného, zdravého, krásného a podnětného prostředí.

Energetické náročnosti staveb se dlouho nevěnovala pozornost. Důsledkem uvědo-mění si blížící se krize a následné politické podpory úsporám je mechanicky chá-pané zateplování. K architektonickému dědictví, zejména k oknům, se přistupujezcela bezohledně. Okna se navíc utěsňují, aniž by se řešil náhradní způsob větrání.Zavedený způsob zateplování exteriéru ničí vzhled staveb. S novými povrchovýmiúpravami tepelných izolantů je mnohdy spojena agresivní barevnost, pro niž sezačíná vžívat označení vizuální znečištění. Možnost architektonicky polepšit panelové domy zůstává nevyužita. Výjimky potvrzují pravidlo.

Výše naznačený, ne úplně šťastný, způsob aplikace je do značné míry způsobennedostatkem informací a osvěty. To je potřeba změnit. Shrnutí dosavadníchvýsledků snahy o energetické úspory v oblasti architektonického dědictví, které byly navrženy či dokonce realizovány s ambicí nerezignovat na architekturu,je v této souvislosti velmi záslužné. Použitelných příkladů je u nás ovšem celkověvelmi málo a těch, kterým nelze nic vytknout, ještě méně. Shrnutí tak do jisté mírypřipomíná ilustraci pořekadla, kde nic není, ani smrt nebere. Zkušenostmi se člověkučí. Význam shrnutí je v pobídce, abychom to zkusili také.

9

Page 14: Zelené Památky

Většina projektantů se snaží ctít oprávněné požadavky památkové ochrany. Jejich přístup je však nutně odlišný od přístupu památkářů – už jenom proto, žemusí sledovat také další požadavky kladené na stavby. Nutně zde vzniká prostor provzájemná nedorozumění, který je zároveň prostorem, v němž je možné hledat obou-stranně přijatelná řešení. Roli katalyzátoru zde sehrává program Zelená úsporám (a od roku 2009 zčásti také program Nový Panel), které v našich podmínkách nebý-vale intenzivně podnítily úsilí nejširší veřejnosti o získání dotací na snižováníenergetické náročnosti obytných budov, včetně historických. S novou naléhavostí to otevřelo diskusi o technických a technologických možnostech, které v oblastitepelné ochrany historických budov máme k dispozici, a zároveň o podmínkáchjejich diferencovaného uplatnění podle úrovně památkové ochrany. Historickébudovy – a památkově chráněné obzvlášť – vyžadují individuální přístup tak, aby umožnily plnohodnotný současný způsob užívání.

Tepelná ochrana historických budov není vhodná ani možná Takto kategorický přístup památkářů naštěstí není běžný, neboť ve svém důsledkuvede k památkové ochraně budov až do jejich úplného zničení. Historické budovytotiž byly stavěny pro jiné podmínky užívání. Vnitřní prostředí bylo podstatněodlišné od současných zvyklostí – bylo podstatně chladnější a lidé byli v chladnýchobdobích i uvnitř budov velmi silně oblečeni, vytápělo se jen v některých místnos-tech, a to lokálně, větrání bylo naopak výrazně podpořeno silným odtahem lokálníchtopenišť a větší průvan snižoval riziko nadměrné vlhkosti prostředí.

Naprosto běžně a bez povšimnutí památkářů se v rámci údržby mění způsob využitíhistorických budov spolu se změnou technologií jejich vytápění a větrání, někdyi včetně těsnění oken a dveří. Důsledkem jsou tepelně vlhkostní poruchy, urychlenéstárnutí nebo degradace materiálů a destrukce konstrukcí obálky budov, včetněnavazujících styků s vnitřními konstrukcemi. V tomto případě nepomůže stále čas-tější opakování oprav formou historicky shodných materiálových a konstrukčníchreplik řešení, neboť příčinou krátké životnosti nejsou jevy přirozeného stárnutí, ale uživatelské změny ve fyzikálním zatížení materiálů a konstrukcí v takovém rozsahu, že jsou příčinami závad.

Základní podmínkou pro trvalé odstranění vad je zajištění souladu mezi stavebnímřešením a provozními podmínkami, tj. zajištění nutných podmínek tepelné ochranybudovy. Nejlevnější a památkově nejpříznivější variantou je volba využití, kterázajistí provoz co nejblíže původním provozním podmínkám, z dnešního pohledu dostidrsným. Toto památkově nejvhodnější užívání je však v praxi spíše výjimečné, obvyklejší bývá snaha o soudobý způsob užívání historických budov.

Prevenci vad a poruch je pak možné zajistit stavebně technickými úpravami kon-strukcí obálky budovy a/nebo průběžným řízením tepelně vlhkostních podmínek vnitřního prostředí vhodných pro budovu pomocí inteligentních technologií.U památkově chráněných budov obvykle musíme využívat obě cesty.

Tepelná ochranabudov a památky Ing. Jiří Šála, CSc.MODI

10

Page 15: Zelené Památky

Energeticky výhodnější jsou stavebně technické úpravy konstrukcí obálky budovyv rozsahu, který umožňuje úroveň památkové ochrany. Obvykle nepřichází v úvahuvnější tepelná izolace velmi členitých uličních fasád. Spory se vedou o jednoduchédvorní fasády, okna a dveře, stropy nad nevytápěnými suterény či stěny a stropyk průjezdům. Jedná se o dvě úrovně diskusí – jestli je vůbec možné provést nějakáopatření, a pokud ano, tak v jaké dimenzi. Bez problémů bývá volné uložení tepelnéizolace na podlahy nevytápěné půdy či obnova vzduchových izolací a hydroizolacíu stěn pod terénem. Ponecháme-li některé konstrukce obálky budovy z památkovýchdůvodů bez tepelné ochrany, pak je třeba znovu prověřit přilehlé prostory a pokudmožno upravit jejich provozní využití tak, aby jejich tepelně vlhkostní podmínkynevedly k riziku vad a poruch neupravených památkově cenných konstrukcí.

Po vyčerpání dostupných stavebně technologických a koncepčně provozních mož-ností je možno využít technická zařízení na vytápění, na výměnu a úpravu vzduchus možností individuálního řízení provozních podmínek v jednotlivých místnostechpodle jejich aktuálních potřeb.

Kombinací těchto opatření lze naplnit oprávněný základní požadavek tepelnéochrany budov dle ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky: „Pro budovy památkově chráněné nebo stávající budovy uvnitř památkových rezer-vací podle zvláštního předpisu (zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státnípamátkové péči) … platí norma přiměřeně možnostem, nejméně však tak, aby nedo-cházelo k poruchám a vadám při užívání.“ Tento požadavek vychází z jednoduchézásady – vady a poruchy užívané budovy jsou neslučitelné s její památkovou ochra-nou. Samostatným případem jsou novostavby v prolukách uvnitř památkových rezervací, u kterých nic nebrání splnění plného rozsahu předpisů o nízké energe-tické náročnosti a tepelné ochraně budov.

Vnější zateplení stěn je u historických budov vhodné nahradit vnitřním Výhodou uplatnění vnějšího zateplení stěn historických budov v rámci nově prová-děných povrchových úprav je snížení vlhkostního a teplotně dilatačního namáhánípůvodních konstrukcí, tedy zlepšení podmínek pro dlouhodobé zachování stavebnípodstaty historické budovy. Vnitřní zateplení obvodových stěn nelze doporučovatjako vhodnější řešení. Kromě možných obtíží s kondenzací pod vnitřním zateplenímzůstává vždy zachován problém s uložením stropních trámů v masivnější konden-zační zóně obvodové stěny posunuté k původnímu vnitřnímu povrchu a tvorba plísnína navazujících konstrukcích podchlazených vnitřním zateplením. To lze řešit obtí-žným tepelně izolačním obložením všech ploch stropních trámů v obvodovém zdivua provedením tepelně izolačních náběhů na navazující vnitřní stěny, příčky a strop(což se vizuálně projeví v interiéru). Bez těchto nutných úprav vede vnitřní zate-plení téměř vždy k vadám a poruchám, často destrukčním. Při vnitřním zateplení se zvyšuje vliv tepelných vazeb v napojeních vnitřních konstrukcí tak výrazně, že se též trefně nazývají „tepelnými tunely“ (vnější zateplení naopak tento vliv potlačuje).

Dvojsklo se doporučuje uplatnit ve vnitřních křídlech špaletových oken Chybné doporučení, které zvýší orosování skla vnějšího křídla a následně urychlídegradaci povrchových úprav rámů a jejich destrukci. Správné je umístění dvojsklado vnějšího křídla. Z pohledového hlediska tato úprava nevadí díky distančnímrámečkům dvojskla v barevnosti rámů.

11

Page 16: Zelené Památky

Při rekonstrukci historických budov se setkáváme s požadavkem na snížení jejichenergetické náročnosti. Majiteli budovy jde zejména o snížení nákladů na vytápění,tedy na provoz budovy. Dalším důvodem jsou požadavky stavebního zákona. Jinýmdůvodem mohou být požadavky dotačních programů, kromě programu Zelená úspo-rám třeba i Operačních programů Výzkum a vývoj pro inovace, Operační programŽivotní prostředí a dalších. Snaha o úsporu energií je často zcela nesmyslně redukována na zateplení a výměnu oken. Soustředit se jen na tato dvě opatření by bylo hloupé.

Právní rámecV projektu rekonstrukce budovy je nutno mimo jiné dodržet požadavky normy pro tepelnou ochranu budov (ČSN 730540), která předepisuje jednak minimální poža-davek na součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí (UN) a jednak požadavekna průměrný součinitel prostupu tepla (Uem,N) a další parametry. Dále je nutnosplnit požadavky na energetickou náročnost budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.Bez toho by projekt neměl dostat stavební povolení. Výjimkou jsou památkově chráněné budovy. To znamená, že historicky cenná budova, která ale není kulturnípamátkou, musí požadavky vyhlášky splnit. Jinak je nutno zpracovat energetickýaudit, který prokáže, že splnění kritérií není z technických, ekonomických neboenvironmentálních hledisek možné.

ZateplováníKaždá budova má kromě obvodových stěn také střechu, resp. strop posledníhopodlaží. Zde je zateplení obvykle poměrně jednoduché, nenákladné a velmi efektivní.Naopak zateplení podlah nad sklepením nebo na terénu je často velmi nákladnéa dělat ho jen kvůli úspoře energie se nevyplatí. V případě celkové rekonstrukceobjektu je však žádoucí zvážit i tuto možnost. Mnoho budov má hladkou dvornífasádu, kde případné vnější kontaktní zateplení vzhled budovy zásadně nezmění.Vzhledem k tomu, že zateplení se provádí v tloušťce 10 až 20 cm, je často velmivhodné posunout okna blíže vnějšímu líci fasády, aby byla zachována hloubkaostění. Správně provedené zateplení může pomoci řešit například problém s vnitřnívlhkostí stěn, plesnivěním aj. Nevhodné zateplení naopak může konstrukci poškodit(hromadění vlhkosti v konstrukci a dřevěných prvcích). To platí zejména o vnitřnímzateplení a zateplování šikmých střech (vestavba podkroví).

OknaZde se velmi výrazně projevuje konflikt mezi požadavkem na historickou autenticitua požadavkem na úsporu energie, nákladů, snížení hluku a komfort. Jakákoliv repasepůvodního okna nepřinese významnou energetickou úsporu (nanejvýš se sníží infil-trace venkovního vzduchu). V některých případech je přijatelným kompromisem osazení replik původních oken. Z tepelně technického hlediska je u kastlových nebo špaletových oken vhodné osadit izolační dvojsklo do vnějších rámů oken a jednoduché do rámů vnitřních. Památkáři často dávají přednost opačnému uspořádání. Rozdíl není zásadní.

Snižování energetické náročnosti památkově cenných staveb Ing. Karel Srdečný, energetický auditorEkoWATT

12

Page 17: Zelené Památky

13

Replika původního okna s dvojsklem ve vnitřním křídle. Zcela nevhodně je použito dvojsklo s mezerou 1 cm, což snižuje tepelně i zvukově izolační schopnost okna.

Pozor, optimální šířka mezery mezi skly je 1,6 cm (u skel plněných vzduchem) – cenaje přitom stejná jako u dvojskla s užší mezerou, které ovšem izoluje hůř. Ve srovnánís běžnými Eurookny pak takové okno izoluje až dvakrát lépe, výrazně lepší jsoui jeho akustické parametry.

Vytápění, vzduchotechnika, regulaceV systémech větrání a vytápění budovy lze najít nezanedbatelný potenciál úspor,investiční náklady jsou obvykle malé a návratnost se počítá na měsíce. Jde zejménao úpravy regulace, které zabrání zbytečnému větrání a vytápění v době, kdy to nenípotřeba. Nejjednodušším řešením je instalace termostatických ventilů, případně spí-nání větrání pomocí čidel koncentrace CO2. Jiným velmi efektivním řešením (u neby-tových budov) je například vypínání cirkulace teplé vody v noci a o víkendu. Důležitéje, aby správce budovy uměl regulaci ovládat – zde jsou obvykle největší problémy.

Vždy po zateplení nebo jiných úsporných opatřeních je nutno nově vyregulovat vytápěcí systém objektu, jinak bude docházet k přetápění a skutečná úspora teplanebude ani zdaleka tak velká, jak projektant předpokládal. Velmi efektivním opatře-ním je instalace větracího systému s rekuperací tepla – kromě úspor tepla můževyřešit i problémy s vlhkostí. Instalace vzduchotechniky představuje poměrněvelký zásah do budovy, nelze ji tedy použít všude.

Změna zdroje teplaInstalací moderního kotle dojde vždy k úspoře paliva, moderní kotle mají vyššíúčinnost. Může ale dojít ke zvýšení nákladů – zejména při náhradě kotle na uhlí se těžko najde levnější palivo. Z hlediska úspor energie bývá nejefektivnější použitíkondenzačního plynového kotle, který má vysokou účinnost. Jinou možností je použití tepelného čerpadla. Často je přitom nezbytné upravit i systém vytápění,protože tepelné čerpadlo dává do vytápěcího systému vodu o teplotě max. 55 °C,zatímco většina starších systémů byla navržena pro teplotu 90 °C (případně 70 °C).Tepelné čerpadlo je investičně náročné, proto je vždy nutno pečlivě zhodnotit ekono-miku investice. Z hlediska hodnocení energetické náročnosti budovy (dle zmíněnévyhlášky č. 148/2007) je tepelné čerpadlo výrazným zlepšením. A často je tou nejefektivnější cestou, jak splnit požadavky na energetickou náročnost.

PříkladPamátkově chráněná budova školy z roku 1904 s okny zhruba z roku 1970. Energe-tický auditor hledal možnosti úspor energie tak, aby budova splnila požadavek nazařazení minimálně do kategorie B v průkazu energetické náročnosti budovy. Tentopožadavek vycházel z dotačního programu, nikoliv ze zákonné povinnosti (památkymají výjimku). Pro dosažení kategorie B nepostačí ani výměna oken a vnitřní zate-plení. Použití tepelného čerpadla (místo stávajícího plynového kotle) posune budovudo kategorie B i v případě, že se žádné zateplení ani výměna oken neprovede.

Opatření v budově Hodnocení pro Průkaz energetické náročnosti budovy (dle vyhl. 148/2007 Sb.)

Výchozí stav E – nehospodárná208 kWh/m2/rok

Výměna oken E – nehospodárná192 kWh/m2/rok

Výměna oken + vnitřní zateplení C – vyhovující124 kWh/m2/rok

Výchozí stav + tepelné čerpadlo B – úsporná83 kWh/m2/rok

Page 18: Zelené Památky

01Spolkový důmSlavonice

14

Bývalý německý Spolkový dům ve starobylých Slavonicích na pomezí Čech, Moravya Rakouska byl znehodnocen nedokončenou přestavbou na kino. Stojí v městsképamátkové rezervaci a je předmětem státní památkové péče. Koncept přestavby na společenské centrum Zdroj je od počátku založen na promyšleném funkčním energetickém modelu. Jako budoucí centrum environmentálního vzdělávání je pilotním příkladem projektu Zelené památky.

Základní informaceAdresa: Na potoku 629, 378 81 SlavoniceStav: schválené stavební povolení, přidělená dotace, realizace plánována na rok 2012Vlastník: Slavonická renesanční, o.p.s.Forma památkové ochrany: budova stojí na území Městské památkové rezervace Slavonice

NávrhArchitekt: Ing. arch. Jiří Opočenský, Ing. arch. Štěpán Valouch (OV-A)Způsob využití: multifunkční dům (vzdělávací centrum, kavárna, sál)Stavebník: Slavonická renesanční, o.p.s.Spotřeba energie: nízkoenergetická stavba: měrná roční spotřeba energie na vytápění 48 kWh/m2/rok, odhadovaná měrná roční celková spotřeba energie 112,61 kWh/m2/rok

Výchozí stavRok výstavby: 1932Způsob využití: německý Spolkový dům, kinoSpotřeba energie před úpravami: neznámáCharakteristika budovy před úpravami: Jednoduché obdélníkové řešení prostornéhospolečenského sálu s jevištěm a nejnutnějším zázemím bylo následnými nekoncep-čními úpravami a přístavky zcela rozvolněno. Původní zastavěná plocha domu z roku1932 byla rozšířena o 60 % plochy stavbami nulové architektonické hodnoty. Po roce1992 tu zůstala nefunkční hrubá stavba nedokončené přestavby na kino.

Page 19: Zelené Památky

15 Foto a vizualizace: archiv atelieru OV-A

Page 20: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukceV jedinečném historickém městě Slavonice navrhujeme přestavbu původního němec-kého Spolkového domu na nízkoenergetické environmentální centrum. Nízkoenerge-tický standard byl požadavkem klienta. I přes obtížnost situace v městsképamátkové rezervaci jsme za použití moderních technologií docílili maximálněšetrného provozu.

Dům byl postaven v roce 1932 na půdorysné stopě středověké hradby. V 80. letech 20. století byl učiněn pokus přestavět jej na kino. Kolem domu vznikla řada přístaveb,které jsou v havarijním stavu. V rámci přestavby, jež nikdy nebyla dokončena, byl zničen veškerý interiér sálu z 30. let.

V návrhu jsou přístavby odstraněny. Forma nového stavebního objemu je lapidární,dům má pro místo typický, samozřejmý tvar. Přináší sem zklidnění a řadí se k velkýmdomům po obvodu starého města: například stodolám, šatlavě, sýpce, škole. Zároveň je kompaktní, odpovídá nárokům na nízkou spotřebu energií.

Z vnější strany je obvodové zdivo ponecháno bez omítek, je odhalena jeho struktura z 30. let, dozdívky z 80. let a bourané části. Zdivo se stává čitelným dokladem událostí 20. století, obrazně novodobým sgrafitem. Pro scelení a ochranu je zdivoz vnější strany opatřeno difuzně otevřenou bílou malbou. S ohledem na vnější výrazdomu a také nárazový program výukového centra je dům zateplen z vnitřní strany obvodové zdi.

V rámci rekonstrukce jsme se snažili v co největší míře respektovat místo a jeho his-torii a využívat místní materiály. V domě se proto topí převážně dřevem a peletami,dřevěná okna jsou od místního výrobce.

Energetická a technická koncepceCílem obnovy je vybudovat chytrý, šetrný a úsporný dům s didaktickou náplní.V maximální možné míře využíváme stavební postupy a technologie podporujícívyužití obnovitelných zdrojů energie a umožňující nízkoenergetický provoz. V podkrovním technickém prostoru je akumulační nádoba, kterou ohřívají nezávislézdroje tepla, z ní je zpětně zajištěn ohřev topné vody rozváděné po domě. Akumulačnínádobu vytápí kombinovaný kotel na dřevo, pelety, doplňkově plyn, odpadní teplo sezískává také z krbu v přízemí. Pod střešní krytinou jsou umístěny hadice, které v létězajišťují teplou užitkovou vodu. Na půdě se nacházejí dále dvě vzduchotechnické rekuperační jednotky napojené na dva nezávislé okruhy – provoz sálu a provoz veřejné části s lobby.

Konzultant technologického řešení prof. Ing. Jan Tywoniak, Csc., ze stavební fakultyČVUT doporučil solární panely a fotovoltaické články umístěné na střeše domu.S jejich použitím s ohledem na střešní krajinu ale nesouhlasili pracovníci památkovépéče. Uvažovali jsme o využití tepelných čerpadel, nicméně prof. Tywoniak byl proti.Tepelná čerpadla nepovažuje za obnovitelný zdroj energie, neboť ke svému provozuspotřebovávají energii vyrobenou neekologickým způsobem v běžné elektrárně.

Ing. arch. Štěpán Valouch

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– zateplení z interiéru (extrudovaný polystyren 16 cm), 40–60 cm původního cihelného

obvodového zdiva, difuzně otevřený ochranný nátěr původního zdiva– zateplení stropu nad vrchním patrem a podlahou přízemí– podkroví zatepleno samostatně (viz schéma)– nová okna (dřevěná s izolačním trojsklem)– tepelné zisky ze slunce (pasivní zisk – vyhřívání betonových podlah skrz jižní okna)– podlahové konvektory v přízemí (teplovodní)– nové železobetonové stropy osazené na ISO nosníky s přerušeným tepelným mostem– kombinovaný zdroj tepla (krb, dřevokotel, solární energie, plynový kotel jako

záložní zdroj)

16

Page 21: Zelené Památky

Odborné komentáře

Posouzení z hlediska památkové péče„[...] památkové hodnoty této městské památkové rezervace vytváří zejména urbanis-tická struktura města, dochovaná materiálová skladba staveb, včetně staveb doplňko-vých, a dále pak hmotové uspořádání historických budov, jejich dispozice, vnějšía vnitřní výzdoba, vzhled a zdobení fasád, včetně výplní okenních a dveřních otvorů,a střešní architektura. Tyto skutečnosti spoluvytvářejí celkový ráz Městské památ-kové rezervace Slavonice. Lapidární tvar budovy s obvyklým sklonem a tvarem stře-chy odpovídá charakteru zástavby zadních traktů měšťanských domů v místě.“

Národní památkový ústav i odbor kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Dačicepodpořily zachování půdorysné stopy domu a jeho očištění od přístavků a novotvarů.Již během předběžných konzultací architekti upustili od návrhu solárních panelů na střeše domu. Ze zásahů souvisejících se snížením energetické náročnosti tétostavby byly dále předmětem zájmu odborné i výkonné organizace památkové péčeokna, jejich materiál, barva a způsob osazení do fasády. Závěrečná dohoda padla na dřevěná okna (otvíravá okna nebo pevné zasklení) s izolačním trojsklem, dělenázpůsobem v místě obvyklým a osazená podle architektonického návrhu.

citováno z Odborného vyjádření NPÚ v Českých Budějovicích z 5. 9. 2008 pod čj. NPÚ-331/6492/2008, zpracovala Ing. Hana Novotná na základě projednání

v odborné komisi pracoviště, podepsán Ing. Vlastislav Ouroda, náměstek pro památkovou péči

17

Page 22: Zelené Památky

Posouzení energetické a technické koncepcePřestavba je pojatá komplexně a z hlediska energetického a tepelně technického lze jen těžko hledat a doporučit další technická opatření při daných konkrétních podmínkách.

Vzhledem k tomu, že se jedná o historický objekt, kde je nutné zachovat vnější vzhledobjektu, je zcela správně rozhodnuto o alternativě dodatečného tepelného izolovánístěn ze strany interiéru (vnitřního zateplení). To však přináší vysoké riziko vznikukondenzačních problémů v konstrukci i na jejím vnitřním povrchu a následně potomvlhkostních a hygienických poruch. Proto je nezbytnou součástí takového řešenídůsledné tepelně technické posouzení a důsledné vymezení podmínek realizace. Omezená je potom také instalace vnitřního zařízení a technického vybavení inte-riéru. Nezbytnou součástí návrhu izolování stěn ze strany interiéru musí býti návrh a řešení všech stavebních detailů a podrobností navazujících na obálkové (vnější obvodové) konstrukce.

Za úvahu stojí, zda by umístění tepelné izolace mezi patrem a půdním prostorem nebylo vhodnější nikoli pod stropem patra, ale ze strany půdního prostoru, v podlazepůdního prostoru. Samozřejmě za předpokladu, že půdní prostor je chladnější než patro pod ním. Umístění tepelných izolací ze strany exteriéru, resp. ze stranys chladnějším prostředím, je vhodnější. Za promyšlené považuji dvouzónové nucenévětrání vnitřního prostoru s rekuperací tepla, které zohledňuje předpokládané užívání objektu.

Otázkou je účinnost využití pasivních solárních zisků prosklenými plochami oken,jejich přeměna na tepelnou energii a akumulace do železobetonových konstrukcív interiéru či jiných konstrukcí s vysokou akumulační schopností. Principem je, žemasivní konstrukce v interiéru působí jako jakýsi tepelný a potažmo teplotnísetrvačník a do jisté míry zajišťují teplotní stabilitu místností – interiéru. Přivýměně vzduchu a větrání prostor v době jejich užívání, kdy bude zajišťován požado-vaný teplotní standard, bude účinnost snížena a výhoda uvedeného řešení potlačenav jeho přirozené funkci – kolísání teplot, akumulaci tepla a zpětném vyzařování tepla.Nicméně v době, kdy prostory nebudou využívány a intenzivně větrány, bude přínospasivních tepelných zisků uplatněn. Možná by za úvahu stálo i vnější zaclonění okenproti slunečnímu záření tak, aby regulovalo solární tepelné zisky prosklenými plochami v době, kdy jsou méně žádoucí.

Celkově je projekt svým pojetím dokladem promyšleného a komplexního přístupuk hledání energeticky úsporného a ekologicky šetrného řešení.

Dr. Ing. Leoš Červenka, spolupráce Ing. Jan Ficenec, Ph.D.

18

Page 23: Zelené Památky

19

Page 24: Zelené Památky

Jak přebudovat starou ratejnu na nízkoenergetický dům Rozhovor s ředitelkou Slavonické renesanční Olgou Žampovou

Kde se vzala myšlenka koupit rozestavěné kino ve Slavonicích? Do spolkového domu jsme přišli v roce 2001 jako nájemníci. Hledali jsme zázemí pročinnost našeho občanského sdružení. A čím nám „ratejna“ s mnoha přístavky vlastněimponovala? Temný labyrint rozestavěného, špinavého domu, bez vody, elektrikya topení stojící v zaneřáděném staveništi. Tento dům v samém centru renesančníhoměsta Slavonice byl takovým kontrastem proti historickým opečovávaným stavbám,že až trnulo. Po důkladnějším prozkoumání historie se nám začal rýsovat jeho příběha příběhy lidí, kteří domem prošli. Jeho nedávný život se v něm zřetelně ozývá. Je to jedinečný dům na jedinečném místě. Nápad koupit ho se objevil na přelomu let 2003/2004. Rozhodující asi byla věta jednoho slavonického pana zastupitele: „…no, když jste tak chytří a myslíte si, že s tím domem můžete něco udělat, tak si honejdřív kupte …“. Tak jsme ho ve veřejném výběrovém řízení za dva miliony korun koupili. Teď snad můžeme říct, že jsme udělali dobře.

A jak potom vznikl nápad přestavby na nízkoenergetické kulturní a společenské centrum?Po úspěšné honbě za dvěma miliony na koupi se začaly rýsovat další otázky. Co s domem, jak to vše vymyslet, kde vzít další prostředky? V roce 2006 proto bylazaložena Slavonická renesanční, obecně prospěšná společnost, a převzala do svésprávy dům i s dluhy za jeho koupi a plány na obnovu. V roce 2003 jsme zpracovalikoncepci revitalizace a řada z těchto prvotních záměrů se o pět let později dostalado zadání pro architektonickou studii. Základní cíl byl zřejmý – vrátit domu jehopůvodní poslání být společenským a kulturním centrem pro město. Požadavek nízko -energetického standardu jsme do zadání doplnili až v průběhu, při upřesňování a úvahách. Rozhodli jsme se, že už dům sám o sobě bude programem, atrakcí. Zásadníroli ve všech těchto úvahách hráli architekti, které jsme získali ke spolupráci v roce 2007.

Proč jste nešli jednodušší cestou běžné rekonstrukce?Pouhou jednodušší rekonstrukcí daného stavu by se nenaplnila naše očekávání pro budoucí provoz domu, ani navržené architektonické a stavební řešení. Bylo by to jen dobudování toho, co se rozestavělo v osmdesátých letech, a to byl naprostýnesmysl. Významnou roli sehrála i skutečnost, že jsme si mohli dovolit plánovat pro-jekt z dotací evropských fondů. Jako podnikatelský záměr by naše představy zřejměneuspěly. Rekonstrukce má za cíl propojit architekturu, technologie a genius locidomu. Stavebně bude vše provedeno tak, aby do domu „bylo vidět“. Studie z roku 2008,která zohledňovala tyto aspekty, získala ocenění Nadace Hlávkových.

Jaké náklady jsou a budou spojeny s financováním projektu a odkud jste na ně získali prostředky?Celkové náklady projektu jsou 57 milionů korun. V této částce jsou prostředky na veškerou přípravu (architektonická studie, stavební povolení, žádost o dotaci, vedenívýběrových řízení atp.), dále zahrnuje náklady na stavbu a kompletní vybavení a dvaroky pilotního provozu domu. Dotace pokryje 90 % potřebných financí. Prostředkyjsme získali z Operačního programu životní prostředí (Prioritní osa 7: Budování infrastruktury pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu), který vyhlašujeMinisterstvo životního prostředí ČR.

Jak souvisejí Zelené památky s činností Slavonické renesanční?Všechno špatné je pro něco dobré. Přípravné práce na projektu rekonstrukce domunám trvaly dlouho, od roku 2006 do roku 2009, a stály nás hodně úsilí i peněz. Záro-veň jsme ale měli čas přemýšlet, jak bychom mohli potenciál projektu maximálnězhodnotit. Projekt Zelené památky je jedním z výsledků. Jde nám o hledání styčnýchbodů a synergie mezi památkovou péčí, moderní architekturou a technologickýmipostupy, které vedou ke snižování energetické náročnosti budov. Téma, kterým jsmese zabývali u našeho domu, je zároveň zajímavé a aktuální. Díky zakázce Státníhofondu životního prostředí je publikováno knižně.

Jak si představujete praktické fungování nového centra ve Slavonicích?Náplň budoucího domu je vlastně tím, co zabodovalo v hodnocení žádostí o dotaci na stavbu centra. Po dokončení prací bude program v centru soustředěn kolem pětihlavních témat: energetická a ekologická výchova pro děti z mateřských a základníchškol, interpretace místního dědictví, environmentální poradenství a služby šetrnéturistiky (např. návštěvnické centrum Graselových stezek). K tomu navíc bude fungo-vat rodičovské centrum, občanská poradna, služby v oblasti kultury a umění i zázemípro neziskové organizace. Plán činnosti je propracován na sezónní a mimosezónníprovoz a zohledňuje potřeby místních obyvatel.

20

Page 25: Zelené Památky

21

Page 26: Zelené Památky

22

Page 27: Zelené Památky

23

Page 28: Zelené Památky

24

Fakulta informačních technologií VUT v Brně je vynikající ukázkou spojení historic-kých kvalit s moderními. Barokní kartuziánský klášter byl zachráněn a stal se kampusem vysoké školy. Staré budovy byly obnoveny a nové citlivě připojeny. Areál kláštera je zapsaná kulturní památka a jeho provoz je šetrný k historickýmbudovám, životnímu prostředí a zdrojům energie.

Základní informaceAdresa: Fakulta informačních technologií VUT, Božetěchova 2, 612 66 BrnoStav: realizace 2004–2007Vlastník: VUT v BrněForma památkové ochrany: areál je nemovitá kulturní památka

Současný stavArchitekt: Ing. arch. Aleš Burian, Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian–Křivinka), Ing. arch. Vladislav Vrána (Atelier 2002)Způsob využití: vysokoškolský areálStavebník: VUT v BrněSpotřeba energie: neznámá

Výchozí stavRok výstavby: klášter založen roku 1375, v druhé polovině 17. století a v druhé polovině 18. století byl významně doplněn a upraven v barokním a pozdně barokním slohuZpůsob využití: kartuziánský klášter, armádní areál (konec 18. století – 1964), od roku 1965 vysokoškolský areálSpotřeba energie před úpravami: neznámá

02Fakulta informačních technologií VUTv Brně

Page 29: Zelené Památky

25 Foto: Filip Šlapal

Page 30: Zelené Památky

26 Foto: archiv Atelieru 2002 a David Židlický

Komentář autora

Příběh rekonstrukceKartuziánský klášter v Králově Poli byl založen v roce 1375 a jeho historie je dlouhá.Její zatím poslední a zdá se, že šťastná etapa, začala v roce 2000, kdy Vysoké učenítechnické v Brně začalo připravovat výstavbu prvních poslucháren, tehdy ještě pro fakultu elektrotechniky.

První úvahy o celkové rekonstrukci a rozsáhlé dostavbě se datují do roku 2002.Vznikla tehdy fakulta informačních technologií a bylo zřejmé, že budoucích dva a půltisíce studentů se do stávajícího kláštera nevejde. Vedení školy stálo před rozhodnu-tím, zda přesunout fakultu do nového kampusu Pod Palackého vrchem, nebo v klášteřezůstat, podstoupit náročnou rekonstrukci památkově chráněného objektu a pokusit sezískat bývalý hospodářský dvůr na druhé straně ulice. Rozhodli se vydat druhou ces-tou. Začala tak několikaletá a do mnoha etap rozdělená obnova a dostavba areálubývalého kláštera pro potřeby nově založené fakulty.

Architekt Burian za největší úspěch projektu považuje, že veřejná instituce, VUTv Brně, zachránila historickou památku. V případě historických staveb je podle nějrole státu nezastupitelná. Téměř žádný soukromý investor nemá prostředky na jejich obnovu, údržbu a provoz. Architekt Burian je zároveň přesvědčen, žei dnešní doba má právo přidat svoji stavební vrstvu sebevědomě. Říká, že historickébudovy jsou většinou postaveny rozumněji, než to umíme my dnes, a že spíš než se příliš horlivě snažit přizpůsobit je dnešním trendům, měli bychom se učit jimrozumět a správně je užívat.

„Z hlediska uživatele mohu říci, že se areál povedl. Jde o unikátní kampus spojujícírekonstrukci cenné historické budovy s moderními stavbami. Je pěkné pozorovat například při promocích nádvoří s novou kašnou plné lidí, evidentně ovlivněnýchkrásou tohoto místa. Krása budovy také prokazatelně ovlivňuje zájemce o studiuma jejich rodiče.“ (Tomáš Hruška, první děkan FIT VUT v knize Nový kampus Fakultyinformačních technologií VUT v Brně; David Židlický/Atelier Zidlicky: Brno, 2009, str. 9)

„Je pravda, že kdyby nebylo VUT, tak areál dál chátrá. Umožnili jsme, že toto územíznovu ožilo, a udělali z něj opět jakési centrum Králova Pole. Kartuziánský klášterdál slouží vzdělávání jako v minulosti.“ (Zdeněk Bouša, proděkan pro strategický rozvoj v knize Nový kampus Fakulty informačních technologií VUT v Brně; David Židlický/Atelier Zidlicky: Brno, 2009, str. 68)

Z rozhovorů s architekty Alešem Burianem a Vladislavem Vránou

a z autorské zprávy architektonické kanceláře Burian–Křivinka

Page 31: Zelené Památky

27 Foto: Filip Šlapal

Page 32: Zelené Památky

Energetická a technická koncepce„Chtěli jsme areál na technické úrovni třetího tisíciletí, přestože sídlíme v histo-rickém areálu kláštera,“ říká Zdeněk Bouša, proděkan Fakulty informačních technolo-gií VUT v Brně. „Přirozené dobré vlastnosti historických budov kláštera – velkátepelná setrvačnost a celoroční příjemné vnitřní klima – jsou doplněny modernímitechnologiemi,“ dodává.

Areál fakulty informačních technologií je rozsáhlý a jeho obnova sestávala z několikafází. Zásadní význam má z hlediska nákladů na energie jednotný řídicí systém, kterýmonitoruje a reguluje energetický systém celého areálu. Posluchárny v nových i his-torických budovách jsou vytápěny v závislosti na rozvrhu – když posluchárna nenívyužívaná, je jen temperována. Podle rozvrhu se s předstihem spíná teplo vzdušnévytápění. Když je potřeba učebnu využít mimo plán, spustí se její vytápění jednodušeotevřením dveří.

Vyladit způsob vytápění v areálu trvalo asi dva roky. Správce se nejprve snažilšetřit tak, že systém vypínal například na víkendy. Výpočty ale ukázaly, že tímto„úsporným“ režimem protopí téměř dvakrát víc, než když je systém průběžně udržo-ván ve stálé tepelné hladině nebo když se zmírní výkyv teplot. Zejména u historic-kých staveb je podle názoru architekta Vrány důležitá možnost sledovat chováníjednotlivých objektů a vyhodnocovat, jestli jsou užívány optimálně. Promyšleně roz-dělit provozní náplň mezi historické budovy a novostavby a nezatěžovat historickébudovy nevhodnými funkcemi a provozem, to byl základní postulát při koncipovánírekonstrukce a dostavby areálu kláštera.

Klasická opatření jako je zateplení fasády nepřicházela ve vlastním klášteře v úvahu.Byly zatepleny stropy a opravena nebo vyměněna okna (za repliky oken původníchnebo nová z profilů Euro).

Jako kombinace zelené budovy a památky byl koncipován bývalý klášterní pivovar.Nacházel se ve značně zanedbaném stavu a investor uvažoval o jeho zboření. Nako-nec převážil názor stavbu zachránit a umístit sem společenské a kulturní centrumnové fakulty a ubytování pro doktorandy. Dva jeho objekty byly opraveny za přispěníprostředků projektu BRITA. Podmínky zahrnovaly požadavek, aby finance byly využityna úpravu stávající budovy a aby tato stavba byla upravena do nízkoenergetickéhostandardu. V tomto případě jej splňuje část objektů – podkroví sloužící k ubytování.

28

Page 33: Zelené Památky

29 Foto: archiv AK Burian–Křivinka a Filip Šlapal

Z důvodů památkové ochrany nebylo možné ani budovy pivovaru celkově tepelnězaizolovat. Minerálním zateplovacím systémem tloušťky 10 cm jsou zatepleny štítovéstěny obnažené po zbourání sousedících objektů. Podkroví je koncipováno jako sta-vebně oddělené a těsné a je zatepleno podle požadavků na nízkoenergetické domy.Dalšími podmínkami grantu bylo použití fotovoltaické elektrárny (osazena na střeše,zajišťuje energii pro klimatizaci ubytovacích částí), tepelných čerpadel (využitak chlazení datových uzlů rozvodů počítačové sítě a pro přípravu teplé užitkové vodypro ubytovací část), hybridního větrání řízeného na základě kvality vzduchu a větránís účinnou rekuperací. Poslední podmínkou bylo sledování toku energií, jehož výstupyslouží jako studijní materiál pro studenty Ústavu procesního a ekologického inženýr-ství Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Z rozhovoru s architektem Vladislavem Vránou a inženýrem Zdeňkem Boušou

Odborné komentáře

Posouzení z hlediska památkové péčeKonverzi a adaptaci bývalých klášterních budov pro potřeby moderní výuky jev tomto případě možné považovat za zdařilé kroky. Úpravy historických staveb bylyprováděny citlivě, bez ztráty chráněné podstaty, vstup architekta do historickýchkonstrukcí byl kultivovaný a uživatelsky přiměřený. Záchrana řady konstrukcía detailů, včetně archeologických situací, byla též možná jen díky „osvícenému“investorovi. Ukázalo se zde, že spojení soudobých požadavků (včetně integrace nej-novějších technologií) s památkovou podstatou historické stavby je možné a můžeproběhnout harmonicky. Vyzdvihnout je potřeba také uvedenou konverzi (záchranu)bývalého pivovaru a obnovu tzv. zámečku, drobné historické budovy na okraji fakult-ního areálu, jež byla de facto opravou a adaptací rovněž zachráněna, taktéž s respek-továním historické podstaty a také díky vstřícnému postoji investora.

Poněkud jiná situace je v případě novostaveb. Zejména u auly nelze z památkovéhohlediska považovat realizované provedení za zdařilé, naopak celé architektonicko--urbanistické řešení můžeme hodnotit jako vážnou závadu a pochybení. Mám na myslipředevším situování budovy v kontextu historických staveb, její „izolovanost“ bezohledu na historické řešení, půdorysnou stopu a na skutečnost, že právě kartuziánskékláštery byly symbolem uzavřenosti, dále její „otevření“ areálu směrem k rušné tran-zitní komunikaci a do prostředí s mimořádnou mírou urbanistické desintegrace.

PhDr. Zdeněk Vácha, Národní památkový ústav, Brno

Page 34: Zelené Památky

30

Posouzení energetické a technické koncepceInvestorovo rozhodnutí jít trnitou cestou obnovy a záchrany památkově chráněnýchbudov bylo bezpochyby odvážné a velmi si jej cením. Přínosná není jen samotnáobnova řady historicky významných budov areálu kláštera s dodržením původníarchitektury. Za hlavní totiž považuji navrácení funkčnosti budovám a jejich adaptacina moderní vysokoškolský kampus, který dnes oživuje studentský život. Nové objektypostavené ke stejnému účelu kontrastně doplňují historické budovy a umožňují porov-nání vzhledu původní a současné architektury.

Z hlediska energetických úspor nelze u historických budov v zájmu dodržení původ-ního vnějšího i vnitřního vzhledu očekávat velká vylepšení. Vnější zateplení nelzeuplatnit a doplnění interiérů o vnitřní izolaci, například u klenbových stropů a dalších prvků, je nadmíru složité a nákladné. Jako jediná opatření tudíž přicházejív úvahu výměna oken, včetně zasklení, a izolace dalších konstrukcí jako podlahy či stropy. Jelikož byly původní podlahy na terénu většinou odstraněny a prohloubeny,bylo například možné použít pro jejich izolaci štěrk z pěnového skla, který je i z hlediska vlhkosti velice vhodný pro rekonstrukce.

Nově dostavěné budovy sice ukazují možnosti dnešní doby z hlediska architektury,ale technicky je zdaleka nevyčerpaly. Je vidět množství koncepčně neřešených tepel-ných mostů a vazeb, jež oslabují jen průměrně řešenou tepelně izolační obálkubudovy. Takové ukázkové budovy financované z veřejných zdrojů by měly dosahovatpasivního standardu, který při objemu velkých staveb činí jen zanedbatelné zvýšenínákladů, ale provozně vykazuje výrazné úspory. Především však představují nesmírnědůležité příklady pro další realizace.

Ing. Juraj Hazucha, odborný poradce Centra pasivního domu

Page 35: Zelené Památky

31

Page 36: Zelené Památky

32

Národní divadlo v Praze je národní kulturní památka a nejsou zde myslitelné žádnéviditelné stavební zásahy. Přesto se díky instalaci promyšleného systému dařívýznamně snižovat spotřebu energie. Přístup vedení přední české umělecké insti-tuce, sídlící ve významné veřejné stavbě, může být příkladem pro vlastníky a správce obdobných cenných objektů.

Základní informaceAdresa: Národní divadlo, Ostrovní 1, 112 30 Praha 1Stav: průběžné úpravy od roku 2006Vlastník: Česká republikaForma památkové ochrany: budova je národní kulturní památkou, stojí v Pražské památkové rezervaci

Současný stavZpůsob využití: divadloStavebník: Národní divadlo (Miroslav Růžička, zástupce provozního ředitele ND)Spotřeba energie: Celková úspora na energiích je vyšší než 30 % ročně (na spotřebě zemního plynu je to téměř 50 % ročně).

Výchozí stavArchitekt: Josef Zítek (historická budova), Ing. arch. Karel Prager (Nová scéna, dostavba Národního divadla)Rok výstavby: 1881, 1883 (historická budova), 1977–83 (Nová scéna, dostavba Národního divadla)Způsob využití: divadlo, společenský prostorSpotřeba energie před úpravami: neznámá

03Národní divadloPraha

Page 37: Zelené Památky

33 Foto: archiv Národního divadla

Page 38: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukce Energetické systémy historické a provozní budovy, Nové scény i restaurace prošlymezi lety 2007 a 2009 nejrozsáhlejšími úpravami od komplexní renovace v letech1977–1983.

Jak se Národní divadlo stalo energeticky úspornou budovou? „Začalo to jako můj koní-ček, až později se z toho stala společensky přínosná činnost,“ říká Miroslav Růžička,zástupce provozního ředitele Národního divadla. Navrhl, prosadil a finančně zajistilúpravy zásadních rozměrů, které dnes ročně ušetří Národnímu divadlu přibližně tře-tinu nákladů na energie. Vedení divadla nebylo proti spoření peněz vydávaných zaenergie, prostředky na financování potřebných úprav ale nemělo. „Využili jsme protosystém EPC (Energy Performance Contracting), jehož podstatou je financování ener-geticky úsporných opatření z budoucích úspor. Tato metoda funguje na splátkovémprincipu. Zákazník k její realizaci nepotřebuje žádné vlastní finanční zdroje, reali-zaci poskytovateli postupně splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor.Ministerstvo financí tuto metodu podporuje. Proč tedy nespořit?“ popisuje Růžička.

Úpravám předcházely téměř čtyři roky příprav, konzultace, kontrolní měření, jednánís vedením divadla, projektanty a památkáři. Protože právě stavebník/zadavatel znábudovu nejlépe, musí on vytipovat okruhy, kde jsou úspory možné, konzultovat je s pro-jektantem, vytvořit studii a předběžný odhad úspor a z toho potom sestavit zadánípro uchazeče. V případě Národního divadla tak vznikla asi půl metru vysoká horadokumentace, čítající třicet sedm příloh.

Tak důkladné a dlouhé přípravy jistě mnohé odradí. K podobným krokům navíc dosudnebyla v České republice žádná motivace. Růžička dodává: „Proč si lámat hlavu a pře-konávat překážky, když peníze nejdou přímo z vaší kapsy? Dnes už se lidé ve veřej-ném a komunálním sektoru o úspory začínají zajímat také kvůli krátícím se dotacímze státní kasy. Hospodárné zacházení s energiemi by mělo být důležitým tématemstátní správy, je tu obrovský potenciál k úsporám. Navíc jsou na trhu firmy, které financování takových projektů umějí zajistit.“

Mezi snahou šetřit energie a zájmy památkové péče Miroslav Růžička konfliktnevidí, pokud jsou rozumní lidé na obou stranách. „Po dohodě na jasných podmínkáchbylo dokonce možné instalovat část technologie, výměníky zpětného získávání tepla,do zlaté korunky na střeše historické budovy divadla. Od ledna 2010 v úspornémrežimu funguje také Stavovské divadlo a plánují se úpravy Anenského areálu a dal-ších objektů Národního divadla,“ doplňuje. Za dosažené úspěchy a šetrný přístupk energiím získalo Národní divadlo několik ocenění, je strategickým partnerem České rady pro šetrné budovy a partnerem projektu Green Light.

Energetická a technická koncepceZákladem energetických úspor jsou opatření na systémech vytápění, chlazení,větrání a zásobování vodou. Tyto systémy byly opatřeny moderními technologiemis efektivní regulací a maximálním využitím odpadního tepla. Běžné úpravy jakoinstalace vysoce účinných kondenzačních kotlů nebo reverzních chladících jednotekjsou doplněny úpravami šitými na míru. Tato opatření vykazují zajímavé výsledky.Například rekuperační jednotky na vzduchotechnice šetří ročně až 60 000 m3 zem-ního plynu, hydraulický systém jevištní technologie vyrobí tolik odpadního tepla, že prostřednictvím tepelného čerpadla a další vhodné technologie velkou měroupokryje potřebu tepla na přípravu teplé vody. Díky této úpravě bylo navíc možnéodstavit dosavadní neefektivní chlazení hydrauliky vodou, a ušetřit tak více nežmilion korun ročně.

„Od uchazečů o zakázku jsme žádali především komplexní řešení a co nejlepší technologie v co nejširším spektru (od úspory na osvětlení až po fotovoltaiku). Komplexní, důkladně naplánované řešení je pro výsledek zásadní. Zároveň je to neko-nečný příběh, protože technologie se rok od roku vyvíjejí, pořád je něco nového, pořádje co zlepšovat. Pokud je ale dobře nastaven systém, lze jeho jednotlivé části efek-tivně doplňovat a modernizovat,“ popisuje Růžička.

Energetické hospodářství všech objektů Národního divadla je dnes už řízené z cen-trálního dispečinku situovaného v provozní budově ND, který je vybaven jedním z nej-modernějších řídicích systémů. To je další důležitý faktor. Technologie a úpravy se rozšiřují na další objekty (Stavovské divadlo, Anenský areál, areál u Apolinářea na ateliéry a dílny na Floře), jejichž energetické hospodářství je anebo bude rovněžřízeno z centrálního dispečinku. Tímto opatřením se například ve Stavovském divadleušetřilo osm pracovních míst v dispečinku, který zanikl bez náhrady a jehož funkcipřevzal centrální dispečink.

Modernizované energetické hospodářství Národního divadla se skládá z mnoha částía vstupů: byla modernizována kotelna (instalovány nové vysoce výkonné kondenzačníkotle, zapojeny nové zdroje energie), divadlo těží ze své polohy u Vltavy (tepelná čer-padla využívají teplotu vltavské vody k ohřevu nebo chlazení), optimalizuje se systémměření a regulace, chystá se zavedení individuální regulace tepla a osvětlení v pro-vozní budově, používá se zařízení šetřící pitnou vodu při splachování a ve sprchách,teplý vzduch je rekuperován.

34

Page 39: Zelené Památky

Na střeše provozní budovy a Nové scény je fotovoltaická elektrárna (o výkonu cca 60 kWp). „Nepoužili jsme běžné skleněné panely, ale fotovoltaický systém integro-vaný do hydroizolační fólie, čímž jsme zároveň vyřešili letitý problém se zatékánímdo objektů porušenou hydroizolací a podstatným způsobem zlepšili tepelně izolačnívlastnosti střech. Toto řešení považuji za ideální pro ploché střechy, například pro střechy panelových domů,“ doplnil Růžička.

Z rozhovoru s Miroslavem Růžičkou, zástupcem provozního ředitele Národního divadla

Ekonomické parametry projektuUzavření smlouvy o energetických službách: listopad 2006Délka trvání smlouvy: 10 letRealizace základních opatření: leden–prosinec 2007Instalace střešní hydroizolace s fotovoltaickými články: září–listopad 2008

Náklady na energie před realizací projektu: 18,7 milionů Kč bez DPH za rokInvestice dodavatele do základních energeticky úsporných opatření: 24,8 milionů KčInvestice do hydroizolace s integrovanými fotovoltaickými články: 6,5 milionů KčCelková úspora za dobu trvání smlouvy: 49,9 milionů Kč

Dosažené úspory odpovídaly v roce 2009 35,2 % původních nákladů na energii.

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie – rekonstrukce centrální kotelny, instalace dvou vysoce účinných kondenzačních

kotlů– modernizace řídicího systému a systému měření a regulace, zřízení centrálního

dispečinku – rekuperace tepla ze vzduchu odváděného z klimatizovaných částí budov– rekuperace tepla z chlazení jevištní technologie pro ohřev teplé užitkové vody– výměna chladicí jednotky klimatizace za reverzní chladicí jednotku, která umožňuje

i vytápění a ohřev teplé užitkové vody odpadním teplem, např. z osluněných fasád,případně teplem z vltavské vody

– instalace frekvenčních měničů pro čerpadla vltavské vody (řízení otáček v závislosti na teplotě vody)

– instalace frekvenčních měničů pro vzduchotechnické jednotky klimatizace– instalace fotovoltaické elektrárny na střeše provozní budovy Národního divadla

a na budově Nové scény (fotovoltaické články integrované do hydroizolace) o výkonucca 60 kWp

– úsporné splachování, úsporné sprchy (ušetří 4 208 m3 vody ročně)– instalace úsporných zdrojů světla (ušetří 508 115 kWh elektrické energie ročně)

35

Page 40: Zelené Památky

36

Odborný komentář

Posouzení energetické a technické koncepceObjekty Národního divadla patří k nejznámějším a nejsledovanějším v České repub-lice, nejen z důvodů uměleckých a historických, ale také architektonických. Jakýkolivzásah do památkově chráněného komplexu je podroben zkoumání pracovníků památko-vého ústavu a stává se předmětem následné odborné i veřejné diskuze. Realizovat v těchto podmínkách projekty vedoucí k úspoře energie je velmi náročné a nákladné.Ve většině případů není povolen zásah do stavebních konstrukcí, s výjimkou náhradoken a dveří za repliky původních prvků. Dosažení úspor je omezeno pouze na optima-lizaci výroby a spotřeby tepla na vytápění a ohřev vody, spotřebu vody a elektřiny.Projekt energetických úspor v budovách Národního divadla tyto podmínky splňuje.Zaměřil se hlavně na odstranění nedostatků ve spotřebě tepelné energie pomocísofistikovaných technologií.

Za základní považuji modernizaci řídicího systému a systému měření a regulace,bez kterých by dosažení úspor bylo obtížné. Instalace technologií s vysokou účin-ností výroby a rozvodu tepla i chladu by měla být při jakékoliv rekonstrukci jižsamozřejmostí. Do této kategorie patří kotle s vysokou účinností, elektrické pohonys řízením otáček, rekuperace tepla, ale také úsporné splachovače a sprchy. U památ-kově chráněných budov, kde není povoleno snížení tepelných ztrát pomocí úprav stavebních konstrukcí, bývá problematická instalace kondenzačních kotlů. Bez rekon-strukce otopné soustavy na nízkoteplotní není dostatečně využita schopnost konden-začních kotlů zpracovat teplo obsažené ve vodní páře spalin a vyšší investice do tétotechnologie by mohla být neopodstatněná.

Rád bych vyzvedl použití odpadního tepla pro ohřev užitkové vody, tyto možnostidosažení úspor bývají opomíjeny. Velmi pozitivně mne překvapila realizace fotovol-taické elektrárny na střeše provozní budovy a Nové scény s články integrovanýmido hydroizolace. Toto opatření výrazně nepřispěje k finanční úspoře, ale je to právětento způsob výroby elektřiny ze slunečního záření, který měl být hromadně podporován.

Financování systémem Energy Performace Contracting (EPC), kdy investuje třetístrana a splácí se z úspor, je velmi zajímavé. Před uzavřením smlouvy si firma zpra-covává energetické audity většinou na bázi dlouhodobých měření, na jejichž základěse stanovují oblasti investic a jejich návratnosti. Podmínky pro výpočet úsporya návratnosti investic bývají pro laika složité a nepřehledné. Menší organizace spra-vující památkově chráněné objekty většinou nedisponují specialisty na energetiku.Při uzavírání smluv EPC je vhodné přizvat nezávislého poradce, nebo si nechat zpra-covat oponentní energetický audit. Ten by měl být základní podmínkou při všechinvesticích do úspor energie.

Nákup elektřiny a zemního plynu na volném trhu může být zdrojem dalších úspor. Realizaci projektu energeticky úsporných opatření v objektech Národního divadla lze předložit jako příklad komplexního řešení v památkově chráněné budově.

Milan Mach, energetický auditor, Malza

Page 41: Zelené Památky

37

Page 42: Zelené Památky

38

Jeden ze soutěžních návrhů na úpravu budov bývalé továrny Baťa pro Krajské kul-turní a vzdělávací centrum ve Zlíně pochází z dílny brněnských architektů. Pro dvěbaťovské průmyslové stavby a prostor mezi nimi, které mají společně pojmout knihovnu, galerii i museum, nabízí nízkoenergetické řešení individuálně zohledňující budoucí využití obou průmyslových objektů.

Základní informaceAdresa: tovární budovy č. 14 a 15, 760 01 ZlínStav: neúspěšný soutěžní návrh, 2009Vlastník: Zlínský krajForma památkové ochrany: Budovy nejsou památkově chráněné, ale požadavkemzadání byla ochrana jejich památkové hodnoty.

NávrhArchitekt: prof. Ing. arch. Petr Pelčák (Pelčák a partner architekti)Způsob využití: Krajské kulturní a vzdělávací centrumSpotřeba energie: Roční měrná spotřeba energie na vytápění je 22,4 kWh/m2/rok(kategorie A – budova mimořádně úsporná), roční měrná spotřeba energie celkem je 80,4 kWh/m2/rok (kategorie B – úsporná).

Výchozí stavRok výstavby: 1946Způsob využití: tovární budovy č. 14 a 15 Baťova komplexuSpotřeba energie před úpravami: neznámá

04Krajské kulturní a vzdělávací centrumZlín

Page 43: Zelené Památky

39 Foto: archiv atelieru Pelčák a partner architekti

Page 44: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukceProjekt je neúspěšný soutěžní návrh na úpravu dvou Baťových čtyřpatrových továr-ních budov, kde má vzniknout Krajské kulturní a vzdělávací centrum (galerie, muzeuma knihovna). Jedním z požadavků soutěže byl energetický koncept – energetickyúsporná budova, dalším požadavkem bylo dodržení zásad památkové ochrany, přes-tože budovy nejsou památkově chráněny. Stavby jsme navrhli jako nízkoenergetické,přitom jsme však zachovali jejich původní podobu.

Budovy jsme rozdělili podle provozu a každou řešili jinak stavebně i po stránceenergetické koncepce. Do budovy č. 15 jsme umístili provozy, kde pracují lidé a kdeje tudíž potřeba světlo a jsou větší nároky na tepelnou pohodu. Tuto budovu jsme citlivě rekonstruovali: okna byla vyměněna za moderní, ale jejich návrh jsmepodrobně konzultovali s projektovým oddělením firmy Schücco, aby měla profil velmipodobný původním ocelovým oknům a zároveň vykazovala současné tepelně izolačníparametry. Fasádu jsme zateplili zevnitř celoplošně lepenou tepelnou izolací (15 cm extrudovaného polystyrenu s parotěsným přelepením spár). Plášť budovy č. 15 je zachován ve zcela intaktním stavu.

Budovu č. 14, kde jsou výstavní prostory, jsme zachovali celou včetně oken. Nejsoutu takové nároky na tepelnou pohodu, zato je potřeba vytvořit vhodné světelné pod-mínky. Dovnitř po celém obvodu byla navržena jednoduchá izolační interiérová příčkavytvářející dvojitý plášť. Ten je využit pro minimalizaci energetické spotřeby budovy,pro zastínění oken i pro instalaci výstav. Navrhli jsme ji jako lehkou izolační příčku(15 cm Ytong, 14 cm minerální vaty) na celou výšku patra, zakončenou pásem z mat-ných skleněných tvárnic (nad úrovní zavěšených obrazů) k nepřímému prosvětleníprostoru. V 60 cm širokém pruhu, který zůstal mezi obvodovou zdí a novými stěnami(kvůli údržbě), jsme odstranili podlahu, ponechali jen žebra nesoucí stropy a na ně položili rošty, což by umožnilo údržbu dvojité fasády a proudění vzduchu. Je to také jižní budova, a tak funguje jako stínění pro budovu severní.

Z rozhovoru s architektem Petrem Pelčákem

Energetická a technická koncepceCo se energetického konceptu týče, využili jsme zkušeností odborníka na prostředíbudov, s nímž spolupracujeme dlouhodobě. Zdrojem tepla a chladu je systém tepel-ných čerpadel země-voda, umístěných ve strojovně v suterénu objektu, záložníma špičkovým zdrojem tepla je stávající výměníková stanice. Tepelná čerpadla spoluse systémem zemních výměníků jsou koncipována tak, aby svou výrobou pokrývala 95 % veškeré tepelné energie na vytápění a chlazení objektů. Zdrojem energie jezemní výměník umístěný pod suterénem nových garáží a zemní registry integrovanédo pilot nové konstrukční části centra. Systém zemních registrů slouží v letnímobdobí jako volné chlazení, kdy je teplonosné médium ochlazené v zemních registrechpřímo distribuováno ke koncovým spotřebičům chladu. Pro regeneraci zemních výměníků je využíváno noční přípravy teplé vody a její akumulace v zásobnících pro potřeby restaurace a hygienických zařízeních. Veškeré systémy výroby a distribuce tepla a chladu jsou napojeny na centrální systém řízení budovy.

Systém vytápění je koncipován jako nízkoteplotní s teplotním spádem 42/35 °C, koncovými spotřebiči tepla jsou vzduchotechnické jednotky a systémy velkoplošnéhostropního a stěnového vytápění, které plní v letním období funkci stropního chlazení.Systém potrubních registrů je přisazen přímo na stávající železobetonový strop mezižebrování, čímž aktivuje akumulační schopnosti monolitické betonové konstrukce.Hlavní potrubní rozvody jsou vedeny ve zdvojených podlahách a technických šach tách. Zajišťují vysokou kvalitu vnitřního prostředí a bezhlučný provoz.

Prostory jsou nuceně větrány lokálními malými vzduchotechnickými jednotkami,které jsou osazeny deskovými rekuperátory s vysokou účinností přenosu teplaa vlhkosti, ohřívačem, chladičem, filtry a ventilátory. Vzduch je nasáván a zpět odváděn na fasádu objektu, distribuován je pomocí potrubí ve zdvojených podlaháchnebo technických prostorách. Vzduchotechnické jednotky jsou napojeny na centrálnísystém řízení budovy. V objektu č. 14 je navržen systém dvojité fasády s vnitřnítepelně izolační stěnou a systémem větracích kanálů, které transportují získanoutepelnou energii v zimním a přechodném období z jižní fasády na fasádu severní,v letním období odvádějí tepelné zisky z oslunění přes systém žaluzií. Na střecháchbudov a nových světlících jsou instalovány fotovoltaické panely pro přímou přeměnu slunečního záření na elektrickou energii, která bude spotřebována z 90 % v objektech centra.

Při celkové vytápěné ploše 25 103 m2 je roční spotřeba energie 22,4 kWh/m2, což řadí budovu do kategorie A – mimořádně úsporná.

Z autorské zprávy atelieru Pelčák a partner architekti

40

Page 45: Zelené Památky

41 Vizualizace: Vít Musil a Radim Petruška

Page 46: Zelené Památky

42

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologiebudova č. 14– vnitřní předsazená příčka (15 cm Ytong, 14 cm minerální vata)– větraná vzduchová mezera mezi pláštěm budovy a novým vnitřním obvodem

z lehkých příček

budova č. 15– vnitřní celoplošné zateplení extrudovaným polystyrenem (15 cm), parotěsně

přelepené spáry– nová hliníková okna (dvojitá okna s jednoduchým zasklením v jednom rámu

a izolačním dvojsklem ve druhém rámu)

obě budovy– pasivní prvky (stínění, přirozené proudění vzduchu)– fotovoltaické články na výrobu elektrické energie– rekuperace tepla ve vzduchotechnických jednotkách– aktivace původní železobetonové konstrukce– zemní výměník tepelného čerpadla– pasivní vysokoteplotní chlazení

Page 47: Zelené Památky

43

Odborný komentář

Posouzení energetické a technické koncepceProjekt je ukázkou snahy dosáhnout při modernizaci stávající budovy její nízkoener-getické úrovně. Na jedné straně stojí architektonický záměr zachovat stávající rázbudovy (v tomto případě se jedná o dvě vedle sebe stojící budovy), na straně druhéstojí požadavky tepelně technické a energetické. Navržené řešení však nutně vyvo-lává otázku, do jaké míry lze u historických budov snižovat jejich energetickounáročnost a za jakou cenu – architektonickou, ekonomickou i technickou.

Autoři se soustředili především na zimní tepelnou ochranu (nízká spotřeba tepla navytápění) a problém možného přehřívání v přechodném a letním období řeší pomocítechnických zařízení, která ale energetickou náročnost zvyšují. Zde je potřeba zdů -raznit, že budova by měla být už ve svém konceptu řešena tak, aby bylo přehřívánívnitřních prostor zabráněno především pasivními prvky – tepelné čerpadlo a větránípřes zemní registr se spotřebou pomocné energie na pohon kompresorů, ventilátorůapod. však nelze za takové prvky považovat.

Z tohoto hlediska vidím několik problémů: 1) Prosklená spojovací část se schodištěm bude bez stínících prvků a bez strojníhochlazení (nebo alespoň bez větrání přes zemní registry) zdrojem letní tepelné nepo-hody.

2) Vnitřní zateplení v budově č. 15 kromě všeobecně známých problémů (kondenzacemezi tepelně izolační vrstvou a původní stěnou, nevyřešené tepelné mosty – např.vnější stěna a železobetonový strop) „odstíní“ akumulační vlastnosti původní cihelnéstěny, což může v podmínkách vnitřního provozu s vnitřními zdroji tepla (čím jebudova lépe zateplena, tím výraznější bude vliv těchto vnitřních zdrojů) zase véstk letní tepelné nepohodě, a tedy k potřebě strojního chlazení.

3) Ani uspořádání zasklení u oken (vnější jednoduché zasklení, vnitřní zasklení s izolačním dvojsklem) není nejvhodnější – a nemusí jít ani tak o rosení, kterému mázabránit mikroventilace, ale např. o velké teplotní výkyvy v prostoru mezi oběmakřídly, a tím i teplotní namáhání dotčených konstrukcí.

Za příklad dobrého řešení považuji vnitřní předsazenou tepelně izolační příčkuv budově č. 14 (toto řešení je však specifické a nelze ho obecně uplatňovat z důvodůvelkých nároků na velikost vnitřního prostoru). Odvětrání prostoru mezi příčkoua vnější stěnou eliminuje některé nevýhody vnitřního zateplení a navrhovaná redi-stribuce tepelných zisků rozhodně přispěje ke zlepšení vnitřní tepelné pohody. Pokudvšak autoři projektu chtějí s touto příčkou uvažovat jako s akumulační konstrukcí,vhodnějším materiálem než Ytong by byla klasická nebo vápenopísková cihla.

Koncepce systému vytápění, větrání a chlazení (tepelná čerpadla, fotovoltaickéčlánky, zemní registry, rekuperace tepla) odpovídají současným trendům. Otázkouzůstává výše investice a její ekonomická návratnost (ta by měla být řešena v energetickém auditu).

Uvedená roční spotřeba energie 22,4 kWh/m2 je ale velmi slušná a řadí obě budovy do pasivního standardu.

Ing. Vladan Panovec, Fakulta stavební Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Page 48: Zelené Památky

44

Page 49: Zelené Památky

45

Page 50: Zelené Památky

Dva sousedící činžovní domy z konce 19. století v Praze na Janáčkově nábřeží bylyobnoveny v mnohém nad možnosti běžného stavebníka. Princip jejich renovace je alez hlediska snižování energetické náročnosti u památkově cenných staveb příkladnýa široce použitelný.

Základní informaceAdresa: Janáčkovo nábřeží č. o. 53 a 55, 110 00 Praha 1Stav: realizace 2006–2008Vlastník: soukromá osobaForma památkové ochrany: Domy se nacházejí na území Pražské památkové rezervace, dům č. p. 140/55 je nemovitou kulturní památkou.

Současný stavArchitekt: Ing. arch. Miroslav Cikán, Ing. arch. Pavla Melková (MCA atelier)Způsob využití: bytový dům, v přízemí a suterénu kancelářeStavebník: soukromá osobaSpotřeba energie: Objekt č. 53: 114 kWh/m2/rok, objekt č. 55: 142 kW/m2/rok. Kalkulace dle skutečné spotřeby plynu včetně výroby teplé užitkové vody. Celkové zlepšení po odpočtu přípravy teplé užitkové vody: č. 53 o cca 34 %, č. 55 o cca 20 %.

Výchozí stavRok výstavby: 1875Způsob využití: bytové domy, po rekonstrukci v letech 1995–2002 kancelářskéobjekty Spotřeba energie před úpravami: Odhadovaná roční měrná spotřeba energie na vytápění obou objektů před první rekonstrukcí v roce 1994: 215 kWh/m2/rok.Kalkulace z let 2003–2004, bez přípravy teplé užitkové vody (příprava teplé užitkovévody zvýší celkovou spotřebu energie o 20–30 %): objekt č. 53: 140 kWh/m2/rok, objekt č. 55: 137 kWh/m2/rok. Charakteristika budovy před úpravami: Před rekonstrukcí v letech 1995–2002: zděnástavba bez jakéhokoli zateplení, vytápění lokálními kamny a individuálními systémy. Po rekonstrukci a konverzi v letech 1995–2002: dispoziční úpravy, zrušení komínůa původních oken, náhrada za profily Euro; zateplení střech; oprava oken do ulice; centrální kotelny bez lokální regulace; cílový provoz – jeden nájemce v celém objektu.

46

05Činžovní domy naJanáčkově nábřežíPraha

Page 51: Zelené Památky

47 Miroslav Cikán a archiv MCA atelieru

Page 52: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukceDomy č. 53 a 55 na Janáčkově nábřeží v Praze jsou součástí výstavní oblasti rezi-denční architektury 19. století na tzv. „literárním nábřeží“ s výhledem na Národnídivadlo. Bydlely zde četné významné umělecké osobnosti generace Národního divadla.Domy stojí v Pražské památkové rezervaci v katastru Malé Strany. Objekt č. 55 je nemovitou kulturní památkou. V domě č. 53 žil kromě dalších významných osobností také architekt Josef Zítek, který pravděpodobně navrhl i jeho vstupní část,v objektu č. 55 měl svůj byt malíř Julius Mařák.

Koncem 90. let 20. století byly činžovní domy přestavěny na kanceláře a částečněrekonstruovány. V souvislosti s odlivem kancelářských ploch do nových administra-tivních center byly objekty opuštěny a prodány. Novým cílem bylo obnovit v jedineč-ném historickém prostředí s výhledem na řeku a exkluzivní nábřeží luxusní bydlenís prvotřídním komfortem.

Zejména díky tomu, že domy byly obnovovány jako celek, bylo možné se velmi přiblí-žit ideálu citlivé obnovy památkově cenné budovy, jak z hlediska památkové péče,tak z hlediska obytného komfortu. Obnovili jsme původní dispozice, restaurovalidetaily a povrchy. S cílem snížit energetickou náročnost obou domů a zvýšit obytnýkomfort jsme posílili tepelnou izolaci vodorovných konstrukcí, renovovali oknaa změnili systém a řízení vytápění. Při obnově historických staveb pokládáme tyto tři kroky za základní.

Zachovaná původní okna na objektu č. 55 byla repasována a opatřena novým zaskle-ním zesíleným akustickým sklem a kvalitním těsněním s několika nalehávkami.U objektu č. 53 byla okna do dvora, která byla v 90. letech vyměněna za nová z profilůEuro, nyní nahrazena replikami podle analogických profilů oken objektu č. 55, včetněpodparapetních obložek, kazetového ostění a rámování ostění. Nová okna byla vyro-bena truhlářským způsobem ze subtilních profilů přizpůsobených na vnějších kříd-lech pro izolační dvojsklo. Stejně jako okna do ulice jsou ta do dvora opatřenakvalitním těsněním.

Zvýšením kvality těsnosti při zachování původních typů oken bylo možné počítatv této oblasti až s 20% úsporou energie. Původní kování bylo repasováno, nové bylozvoleno takové, aby odpovídalo profilem 80. letům 19. století. Jako vzor sloužilyi prvky použité v Národním divadle, objektu ze stejné doby.

Energetická a technická koncepceKoncepční řešení úspor energií v domech na Janáčkově nábřeží bylo založeno nakombinaci zateplení vodorovných konstrukcí, kvalitní repase oken (případně výroběvěrných kopií) a instalaci ekologického zdroje vytápění doplněného o zařízení individuální regulace a inteligentní řídicí systém. Způsob vytápění je popsán níže.

Ke snížení energetické náročnosti těchto dvou domů výrazně přispělo již odstraněnírozptýlených systémů etážového vytápění a jejich sjednocení do centrální kotelnys efektivním spalováním, měřením a regulací. Přínosem bylo uvolnění a obnoveníkomínů pro alternativní lokální příležitostné topení dřevem v kamnech nebo krbech,jak to bylo možné dříve. Při konverzi na byty byl v každé obytné jednotce instalovánsamostatný výměník s vlastním měřením spotřeby a regulací, s možností budoucíhopřipojení na pult správy objektu s vyhodnocováním dat. Vedení médií bylo centralizo-váno do jedné vertikální trasy, bytové rozvody byly změněny na horizontální s cen-trálním odečtem.

Výhodou centrální kotelny je účinnost vyšší, než mají lokální zdroje, efektivnější servis a správa, dále také možnost centrální výměny technologie za modernější,efektivnější a ekologičtější. Individuální regulace v jednotlivých bytech a pokojíchoptimalizuje spotřebu energie na vytápění a podporuje vlastní odpovědnost a kontrolu nad její spotřebou. Obnova komínů v půdním prostoru a jejich vyvedenínad střechy pohledově doplnilo původní historickou střešní krajinu.

V každém bytě byl instalován chladicí systém s externími jednotkami centrálně umístěnými ve skrytých polohách dvora nebo střech. Při reverzním chodu systémtepelného čerpadla objekt dotápí. Celkový systém topení je tak hybridní.

Vzhledem k tomu, že stropy jsou v obou domech klenuté, nebylo nutné zásadně řešitneprůzvučnost konstrukcí. Původní škvárové zásypy byly částečně redukoványa doplněny zesílenou tepelnou izolací a zakryty plovoucí deskou. Alternativně se doplnily v kombinaci vrstvenými podlahami z OSB desek na keramzitových nivelačních podsypech s tepelně izolační vlastností. Tepelná izolace vodorovnýchkonstrukcí je nejdostupnějším a účinným prostředkem ke snížení energetické náročnosti stavby nebo jejích částí. Je zároveň prostředkem skrytým v původní síle konstrukční skladby.

Ing. arch. Miroslav Cikán

48

Page 53: Zelené Památky

49

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– částečné zateplení vodorovných konstrukcí (tepelné účinky kročejové izolace)– nové zateplení střechy– výměna a oprava oken (repase původních – přidané těsnění, výměna novodobých

oken z profilů Euro za repliky dle původních oken)– výměna zdroje vytápění (centrální zdroj kombinovaný s lokálními výměníky

pro každý byt samostatně a individuální regulací typu Modusat, doplněno lokálním vytápěním krbovými kamny a tepelným čerpadlem vzduch-voda)

– inteligentní řídicí systém a sběr dat (dosud nerealizováno)

Page 54: Zelené Památky

Odborné komentáře

Posouzení z hlediska památkové péče"Rehabilitace původní bytové funkce je z hlediska památkové péče vítána. Souvisejícíúpravy dispozice – zejména vestavba hygienického zázemí – jsou navrženy s maximál-ním ohledem na původní dispozici, včleněny jsou do středního traktu obou objektů.Z hlediska památkové péče je vítána také snaha o celkové stylové zhodnocení obou budov.“

(citováno z vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracovištěv hlavním městě Praze čj. 13518/2006/a/M ze dne 9. 11. 2006, Ing. arch. Bártová)

Přístup architekta k obnově domu je možné hodnotit jednoznačně kladně. Je třebazdůraznit, že objekty podléhají vysokému stupni památkové ochrany – budova č. p. 140je kulturní památkou, obě budovy se nacházejí na území Pražské památkové rezer-vace, která je současně památkou UNESCO. Je proto potěšující, že se podařilo sklou-bit náročná kritéria památkové péče s požadavky technickými, zejména nutnýmsnížením energetické náročnosti budovy. Z provedených opatření je nutné vyzdvih-nout repasi dochovaných původních oken, která byla provedena bez změny jejichtvaru a výrazu.

Pracovníci Národního památkového ústavu se v praxi ze strany projektantů a inves-torů jen zcela výjimečně setkávají s názorem, že pro zvýšení těsnosti oken, a tímsnížení prostupu tepla, postačí pouze jejich kvalitní renovace spojená s novýmzasklením zesíleným sklem a novým kvalitním utěsněním. Deklarovaná dvacetipro-centní úspora energie repasí oken je v tomto případě nezanedbatelná a jistě zají-mavá i z uživatelského hlediska. Z pohledu památkové péče je tento přístup k obnověvítán. Zachování původních hodnotných oken bez jejich deformace, například přida-nými dvojskly, významně přispívá k udržení památkových hodnot obou domů.

Ing. arch. Martina Bártová, Národní památkový ústav, Praha

50

Page 55: Zelené Památky

51

Posouzení energetické a technické koncepcePři rekonstrukci historických objektů máme v realizaci energeticky úsporných opa-tření omezené možnosti. Například je zřejmé, že u těchto objektů není možné snižovatenergetickou náročnost objektu vnějším zateplením. Vnitřní zateplení je v principumožné, ale je nutné ho navrhnout velmi zodpovědně. Při vnitřním zateplení se totižvýrazně mění průběh vlhkosti v konstrukci. Při nesprávném návrhu hrozí riziko kon-denzace vodní páry uvnitř obvodové stěny. Je také potřeba zodpovědně řešit všechnystavební detaily, například napojení stropní konstrukce na obvodovou stěnu.

Pokud je tedy možné se vnitřnímu zateplení vyhnout jiným řešením, je vhodné jejnerealizovat. Vhodným řešením může být například instalace konvektorového vytá-pění po celé délce místnosti u obvodových stěn. Toto řešení bylo zvoleno i u objektuna Janáčkově nábřeží a považuji ho za správné. Konvektor zajišťuje proudění tepléhovzduchu kolem vnitřního povrchu obvodových stěn. Tím se zvyšuje vnitřní povrchováteplota, čímž je eliminováno riziko růstu plísní. Toto řešení je i v souladu s legislati-vou a technickými normami, které umožňují mimo jiné i z důvodu památkové ochranyzajistit vyhovující vnitřní povrchovou teplotu i jiným způsobem než dostatečnýmtepelným odporem vnějších stěn.

Velmi vhodné je i zachování původních špaletových oken a náhrada jednoduchéhozasklení vnitřního rámu izolačním dvojsklem. Touto úpravou docílíme splnění součas-ného energetického požadavku na okna a zároveň zachováme vnější vzhled budovy.Špaletová okna jsou výhodná právě v případě nezateplených obvodových stěn. Elimi-nují totiž vliv tepelné vazby ostění, nadpraží a parapetu. Špaletové okno má většítloušťku rámu a cesta tepla stěnou okolo okna je delší.

Také střecha tvoří z pohledu energetické náročnosti budovy poměrně důležitou složkuspotřeby energie. Zlepšení energetických vlastností střešního pláště obvykle nenív rozporu s požadavky památkové péče. Proto také bylo správně zateplení střechy realizováno.

Pravděpodobně největších úspor bylo dosaženo rekonstrukcí otopného systému,nikoli výše popsaným zkvalitněním tepelně technických vlastností konstrukceobálky budovy. Lokální tepelné zdroje byly nahrazeny zdrojem centrálním. Tento systém pak má jistě vyšší energetickou účinnost. Neméně důležité je instalo-vání regulačních prvků otopné soustavy. Systém chlazení v letním období sice přispívá ke komfortnímu užívání objektu, energetická náročnost je však tímto opatře-ním zvýšena. Výhodou je, že byla zvolena instalace zařízení, které umožňuje opačnýchod, čímž může do otopné soustavy na principu tepelného čerpadla dodávat částtepelné energie v zimním období.

V rámci rekonstrukce byly v podstatě vyčerpány všechny zásadní možnosti užívanépro snížení energetické náročnosti historických objektů.

Ing. Tomáš Kupsa, Dekprojekt

Page 56: Zelené Památky

52

Page 57: Zelené Památky

53

Page 58: Zelené Památky

54

Sedmipatrový činžovní dům v Holešovicích je dílem význačného českého architektaEvžena Rosenberga. Majitelka nemovitosti z rodiny slavného výrobce šunky – stejnějako je tomu v případě dalších městských bytových domů – hledá způsob, jak mu vrátit zašlou eleganci a zlepšit jeho technický a energetický standard.

Základní informaceAdresa: U Průhonu 477/16, 170 00 Praha 7Stav: studieVlastník: soukromá osobaForma památkové ochrany: budova stojí v památkové zóně Praha-Holešovice

NávrhArchitekt: Ing. arch. Štěpán Abt, Ing. arch. Ondřej Kopečný (Olgoj Chorchoj)Způsob využití: bytový důmStavebník: soukromá osobaSpotřeba energie: neznámá

Výchozí stavArchitekt: Ing. arch. Evžen RosenbergRok výstavby: 1936Způsob využití: bytový důmSpotřeba energie před úpravami: neznámáCharakteristika budovy před úpravami: Sedmipodlažní podsklepený činžovní dům byl postaven v roce 1936 na objednávku majitele sousedního masného podniku JosefaJeřábka, podle návrhu architekta Evžena Rosenberga, žáka Josefa Gočára a zároveňjednoho z významných představitelů českého meziválečného funkcionalismu.

06Činžovní dům U PrůhonuPraha

Page 59: Zelené Památky

55 Foto: Jakub Vlček a archiv Olgoj Chorchoj

Page 60: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukceCílem je opravit a celkově obnovit bytový dům v pražských Holešovicích, jehož auto-rem je významný architekt Evžen Rosenberg. Majitelka domu si přeje kompletní rekon-strukci, která domu navrátí zašlou eleganci a zlepší jeho technický standard. Jako další domy z 30. let 20. století má i tento obvodové zdivo tenčí než 20 cm bez jakékoliv izolace a zatížené tepelnými mosty, četná okna, zejména na jižnífasádě domu, jsou ve špatném stavu.

Dům dělíme na dvě části – zachovanou hlavní část domu, k jejíž opravě přistupujemepietně, v rámci možností obnovíme všechny původní detaily, materiály a povrchovéúpravy. Střešní nástavba byla naopak zásadně přestavěna a změněna v 80. letech 20. století. Navrátíme ji objemově a charakterem do původního vzhledu, doplníme ji ale o novodobé prvky a také technologické úpravy tu budou výraznější.

Protože byty jsou obývané, není možné izolovat objekt zevnitř. Vzhledem k hodnotěa bohatému členění uliční fasády a návaznosti na sousední objekty není také možnésouvisle ji obložit adekvátně silnou vrstvou tepelné izolace. Přistoupili jsme protoke kombinaci dílčích úprav, které by ve výsledku měly znamenat značné zlepšenítepelné ochrany této památkově cenné budovy (viz výčet níže). Samotný obklad izo-lací bude přizpůsoben estetickým kvalitám fasády. Kvůli prodyšnosti zvolíme pravdě-podobně minerální vatu o tloušťce do cca 10 cm a v místech, kde to detail nedovolí,extrudovaný polystyren o ještě menší síle (do cca 5 cm).

Dvorní část suterénu bude nově odkopána. To vyřeší problémy se vzlínající vlhkostía zároveň tu vzniknou další jednotky s denním světlem – zlepší se tak provětráváníspodní části domu.

56

Page 61: Zelené Památky

Energetická a technická koncepceVzhledem k nevyhovujícím tepelně izolačním vlastnostem stávajícího obvodovéhozdiva je součástí návrhu zateplení všech částí fasád exponovaných vnějším povětrno-stním podmínkám (uliční a dvorní fasáda, střecha). Tyto části domu budou zateplenytakovými materiály a takovým způsobem, aby došlo k co nejmenším změnám vnějšíchproporcí domu a návaznosti fasády na jednotlivé prvky, jako jsou okna, dveře, zámeč-nické a klempířské výrobky atd.

Za možná považujeme následná řešení: Použití kontaktního zateplovacího systému s použitím desek z minerální vlny o sílemin. 5 cm v kombinaci s pásky extrudovaného polystyrenu v místě okenních otvorů,následnou aplikaci strukturované omítky a použití vápenného nátěru Porokalk. Tato varianta zajišťuje vhodnou kombinaci zvýšení tepelného odporu obvodovéhopláště při zachování nízkého difuzního odporu celého souvrství, a dům tak nadálebude moci „dýchat“. Použití kontaktního zateplovacího systému s použitím desekz pěnového polystyrenu o síle cca 5 cm v kombinaci s pásky extrudovaného polystyrenu v místě okenních otvorů a následnou aplikaci strukturované omítky. Tato varianta je rozměrově nejúspornější.

Stávající dřevěná okna jsou zdvojená s rýglovým mechanismem pro otevíránía údržbu jednotlivých částí křídel oken. Stav oken, obzvláště v horních patrech na jižní fasádě, sice vyžaduje opravu, případně výměnu jednotlivých prvků, návrh však počítá s jejich maximálním zachováním a odbornou opravou. V rámci zateplenídomu je uvažováno eventuální přemístění oken v hloubce obvodového pláště tak, aby byly zachovány proporce fasád domu.

Studie poukazuje na to, že energetická bilance domu neodpovídá současným poža-davkům, na druhou stranu ale připomíná výjimečnou architektonicko-historickouhodnotu, kterou by neuvážené normové tepelně technické stavební úpravy mohlynenávratně poškodit. Uvedené návrhy řešení spíše poukazují na nutnost hledání konsenzu mezi požadavky platných norem, památkové péče i zájmy samotného vlastníka.

Věříme, že se podaří nalézt optimální řešení, např. i s použitím zmíněných moderníchmateriálů. K jejich využití, a tedy i k možnosti navýšit investici do opravy domu, by jistě mohl a měl dopomoci dotační program ze strany Národního památkovéhoústavu, který tento objekt navrhl prohlásit za kulturní památku, a deklaroval tak výjimečnost domu.

Ing. arch. Štěpán Abt

Výčet zásahů– zateplení uliční i dvorní fasády různě silnou izolací (minerální vata, extrudovaný

polystyren) podle potřeby a charakteru fasády– oprava a výměna oken a prosklených dveří ve fasádě (repliky původních prvků

s použitím izolačních dvojskel) – zateplení střechy – změna systému vytápění z dálkového vytápění parou z holešovické teplárny na

vlastní plynovou kotelnu (vysoce účinný kondenzační kotel, individuální regulace)– osazení slunečních kolektorů na střechu (výroba teplé užitkové vody pro střešní

byt) – odkopání dvorní části suterénu – přívod denního světla a vzduchu– obnovení větracích kanálů v suterénu domu

57

Page 62: Zelené Památky

Odborný komentář

Posouzení energetické a technické koncepceNávrh zateplení vychází z architektonických požadavků. Předpokládá se zateplenís vrstvou izolantu 5 cm minerální vaty, případně extrudovaného polystyrenu. Architekt uvádí použití zdiva tloušťky 20 až 30 cm, neboť nosnou konstrukci tvoříželezobetonový skelet a cihelné stěny působí pouze jako vyzdívka, doplněná rozměrnými okny.

Konstatování, že použití minerální vaty zajistí prodyšnost konstrukce, je diskuta-bilní. Návrh zateplení je nutno prověřit tepelně technickým výpočtem, který zejména ověří riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci a difuzi vodní páry a konden-zované vlhkosti v konstrukci. Ještě důležitější je takový výpočet u detailů tepel-ných mostů, zejména u osazení oken, kde se předpokládá použití extrudovanéhopolystyrenu s vysokým difuzním odporem. Bez tohoto přezkoumání hrozí, že zateplení způsobí víc škody než užitku.

V každém případě je zateplení izolantem tloušťky 5 cm nedostatečné z hlediska sou-časných požadavků na tepelně izolační schopnost konstrukcí. Stávající součinitelprostupu tepla se takovým zateplením zlepší asi na dvojnásobek. To odpovídá poža-davkům normy z roku 1994, nikoli těm současným. Ve srovnání s nároky na pasivnídomy je součinitel prostupu tepla po navrhovaném zateplení asi čtyřikrát horší.Vzhledem k tomu, že nejsou splněny zákonné požadavky na tepelnou ochranu budovy,by projekt neměl dostat stavební povolení.

Je třeba si uvědomit, že zateplení konzervuje tento nepříznivý stav na dalších čtyřicet let. Je tedy otázka, zda by nebylo lépe rekonstrukci odložit na dobu, kdy se bude moci provést třeba efektivní vnitřní zateplení, např. vakuové izolace.Ty se již nyní používají např. ve Vídni v případě historických objektů, neboť 6 cmtakové izolace nahradí asi 15 cm minerální vaty.

Návrh přesunutí oken směrem k líci fasády, aby byla zachována stávající hloubka ostění, je velmi vhodným řešením. Je však nutno tepelně technickým výpočtem prově-řit konkrétní detaily (viz výše). Z hlediska úspor energie je nevhodná snaha o maxi-mální zachování původních oken. Žádoucí by bylo nahradit je replikami, osazenýmiizolačním trojsklem, nikoli dvojsklem (s mezerou mezi skly min. 1,4 cm při plnění vzdu-chem, resp. 1 cm při plnění argonem). Toto je velmi typický konflikt mezi požadavkemna kvalitu stavby, komfort bydlení a úsporu nákladů na straně jedné a požadavkemna zachování autentičnosti oken na straně druhé.

V domě se vyskytují velmi problematické tzv. tepelné mosty, zejména balkony,odskoky a přesazení jednotlivých podlaží atd. Jejich odstranění se může ukázat jakonemožné bez zásadního zásahu do budovy. Spíše bude nutno smířit se s jejich zacho-váním a zohlednit je při kalkulaci úspor energie.

Zateplení není jedinou cestou ke snížení nákladů. Architekt velmi vhodně předpo-kládá osazení solárního systému pro ohřev vody, kvůli nedostatku místa však půjdeo malý systém, pouze pro jeden byt. Vhodnější by bylo pokusit se najít více místaa solární systém zvětšit tak, aby teplo mohlo být využito pro všechny byty, čímžvýrazně vzroste efektivita a zlepší se ekonomika investice.

Jako problematický se v současnosti jeví návrh odpojení domu od systému centrál-ního zásobování z Pražské teplárenské a.s., a vybudování vlastní plynové kotelny.V roce 2010 bylo v Praze dálkové teplo pro tento objekt stejně drahé jako teplo z ply-nového kotle. I když by takto došlo ke snížení spotřeby energie, náklady pro obyvateledomu by se téměř jistě zvýšily a investice do vybudování nové kotelny by měly velmidlouhou návratnost. Navíc by došlo ke zhoršení lokálních emisí (zejména u oxidůdusíku) v této značně zatížené lokalitě.

Je zřejmé, že stávající návrh rekonstrukce je třeba doplnit výpočty, z nichž budevycházet podrobnější projekt. Je vhodné zohlednit i ekonomiku investice, zvýšeníkomfortu bydlení a skutečnou úsporu nákladů.

Ing. Karel Srdečný, energetický auditor, EkoWATT

58

Page 63: Zelené Památky

59

Page 64: Zelené Památky

60

07Činžovní dům naMaria Treu GasseVídeň

Rakouská architektka Ursula Schneider věří, že upravovat historické stavby tak,aby spotřebovávaly méně energie, je nezbytné. Zároveň je přesvědčena, že k histo-rickým budovám bychom měli přistupovat odvážněji. V tomto duchu koncipovalaobnovu domu v centru Vídně, kde sama žije a pracuje. Čtyřpatrový dům byl opravena na jeho střeše vyrostla nízkoenergetická moderní nástavba.

Základní informaceAdresa: Maria Treu Gasse 3/15, Vídeň, RakouskoStav: realizace 1997 Vlastník: společenství vlastníků Forma památkové ochrany: Budova stojí v památkově chráněném území v centru Vídně.

Současný stavArchitekt: Dipl. Ing. Ursula Schneider (pos architekten)Způsob využití: byty, kanceláře, nebytové prostory Stavebník: společenství vlastníkůSpotřeba energie: Měrná roční spotřeba energie na vytápění je 65 kWh/m²/rok v historické části, 30 kWh/m²/rok ve střešní nástavbě. Měrná roční spotřeba energiena přípravu teplé užitkové vody včetně střešního bytu je 15 kWh/m²/rok, přičemž ze60 % je příprava teplé vody zajištěna solárními kolektory. Měrná roční spotřeba energie na osvětlení včetně střešního bytu je 30 kWh/m²/rok. Na jednu osobu v doměpřipadá spotřeba 800 kWh za rok, přitom v Rakousku je běžná spotřeba i 1 800 kWhna osobu za rok.

Výchozí stavRok výstavby: 1890Způsob využití: činžovní důmSpotřeba energie: 97 kWh/m²/rok

Page 65: Zelené Památky

61 Foto: archiv pos architekten

Page 66: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukce, energetická a technická koncepceCílem projektu obnovy domu z konce 19. století stojícího v centru Vídně bylo zlepšitjeho celkový stav a kvalitu života v něm.

Úpravy historické části domu se zaměřily na citlivou obnovu a zlepšení jeho technic-kého stavu. Fasáda, včetně původních oken, byla zachována a obnovena podle historic-kých výkresů. Sklepy byly vysušeny a upraveny tak, aby zůstaly suché: otloukli jsmestarou omítku, plné dveře kójí nahradili mřížemi a zajistili jejich přirozené provětrá-vání. Objekt byl napojen na zdroj dálkového tepla, který sdílí se sousedním domem.Obnovili jsme také studnu ve dvoře, voda z ní je teď používána ke splachování toalet.Jako užitková slouží rovněž dešťová voda shromažďovaná do nádrže ve sklepě.

Výměnu vzduchu zajišťuje vysoce efektivní řízené větrání se zpětným ziskem tepla,letní ochranu proti přehřívání doplňují vnější stínící prvky a větrání okny. Až 85 %celkové roční spotřeby teplé užitkové vody pokryje 12 m² solárních kolektorů, zbytekzajišťuje ohřev dálkovým teplem. Zvláštní důraz jsme u střešní nástavby kladli navolbu ekologických materiálů.

Svoje uplatnění jako zateplovací materiál našly nově vyvinuté pevné jílové příčky,jílové omítky, korek a bavlna, kokosová vlákna jako izolace zvuková, izolační pěnovésklo i ekologické barvy na vymalování stěn.

Tento projekt chápeme jako modelový příklad udržitelného přístupu k rozvoji měst-ského prostředí a sociálních vztahů ve městě, k užívání zdrojů energie a materiálů.

Dipl. Ing. Ursula Schneider

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– vysušení sklepů, zavedení přirozené ventilace– připojení domu na dálkové teplo– užitková voda čerpána z obnovené studny a nádrže na dešťovou vodu– kontrola spotřeby vody ve všech bytových jednotkách– nízkoenergetická střešní nástavba– zelená střecha– solární kolektory na ohřev užitkové vody– inteligentní řízení vytápění a chlazení – využívání pasivních solárních zisků– chlazení pomocí severo-jižního křížového větrání jako pasivní ochrana proti

slunečnímu záření– rekuperace tepla

62

Page 67: Zelené Památky

63

Důležitější než úspora energií je kvalita životaRozhovor s rakouskou architektkou Ursulou Schneider

Jak lze skloubit energetickou nenáročnost a památkovou péči?Obnova budov je jedním z klíčových témat snižování energetické náročnosti. Stavíme totiž podstatně méně budov, než kolik jich už máme. Pokud chceme dosáh-nout cílů snižování energetické náročnosti a emisí CO2, musíme se nutně zabývatobnovou existujících staveb. Samozřejmě je rozdíl v přístupu k historickým budovámstarým sto a více let, kde musíme brát v potaz i jejich charakter, nejen jejich energe-tickou bilancí, a budovami z 50., 60. nebo 70. let 20. století, kde je to většinou mnohem snazší. Ačkoli je nutné historické stavby respektovat, neměli bychom ani v jejich případě být tak přísní a nepřipouštět žádné změny. V době, kdy tytostavby vznikaly, byla úcta ke starším budovám velmi malá. Potřeba vše chránit je poměrně nová.

Odkud se takový přístup bere?Myslím, že to vychází z romantismu 19. století, kdy stavitelé hledali nové slohya používali slohy staré a vzniklo přesvědčení, že nelze přijít s ničím lepším, že novéje špatné a staré dobré. Vznikl tak určitý konflikt. Dnes bychom měli být odvážnější,než většinou jsme. Vídeňské fasády jsou z 80 % ozdobeny přilepenými prefabrikova-nými ornamenty, není to původní umělecká práce. Někdy jsou tyto fasády velmikrásné, jindy ne. Tehdy se tak prostě stavělo a mnoho z těchto fasád bylo staromód-ních už v době svého vzniku.

Jak tedy postupovat, když chceme spojit šetrnost k energiím s péčí o památky?I když vynecháme uliční fasádu, zbývá ještě mnoho možností. Lze využít půdu a zate-plit ji, často je možné izolovat dvorní fasádu, lze využít rekuperaci tepla a solárnípanely. Když vynecháte uliční průčelí, nedosáhnete pasivního standardu, ale nízko -energetického snadno. V současnosti pracujeme na vývoji okna, které bude vypadatjako historické, ale s moderními parametry. Jako architekti bychom se také mělizabývat myšlenkou, že je možné dát historické budově moderní fasádu.

Jaké úpravy většinou zvažujete při plánování „zelené obnovy“ památkově cenné stavby?Máme dvě hlavní zásady. Za prvé se vždy snažíme připravit celkový a dlouhodobýkoncept, i kdyby nemělo být možné jej hned realizovat. Například když zateplujete,měli byste vždy usilovat o vysoký standard. Nejhorší je renovovat „trochu“, což jemálo už dnes a vůbec to nebude dostačovat v budoucnosti. Zateplit starý dům pěticentimetry izolace je to nejhorší, oddálíme tak řádné zateplení domu. Správné je tedymít vysoké cíle a realizovat je pokud ne hned, tak postupně. Druhou zásadou je, že sevždy snažíme kombinovat úpravy na základě analýzy toho, co dům jako celek potře-buje. Ne pouze ve smyslu úspory energií, ale také z hlediska jeho programu, estetikynebo třeba z hlediska technických nedostatků. Nejde pouze o to, zda zateplovat, nebo ne. Snažíme se zpříjemnit bydlení, vybudovat místo pro kola a podobně. V kombinaci různých úprav je většinou mnohem snazší najít přijatelné, cenovědostupné a efektivní řešení.

Co vás jako architektku motivuje k uvažování o „zelené obnově“ památkově cenných budov?Je to téma dneška, je to nezbytné. Jste-li dnes architektem a cítíte odpovědnost za stavby, které stavíte a opravujete, jste také do jisté míry odpovědný za péčio klima. Tomu se nelze vyhnout. K historickým stavbám je potřeba přistupovat jednotlivě, každá z nich je jedinečná. Je důležité být velmi kreativní, když chcetenabídnout koncept, který zlepší energetickou bilanci domu a nepoškodí jeho charakter. Nejšikovnější lidé z našeho oboru by se proto měli věnovat obnově památek, tam je jich opravdu potřeba.

Žádají vás klienti o tento přístup, nebo je to vaše iniciativa?Obojí. Většina našich klientů ví, co děláme, a proto si nás vybrali. Někdy je alemusíme přesvědčit, aby se nebáli odvážných koncepcí, i když je třeba nerealizujív plné míře.

Jaká je role vlády v procesu snižování energetické náročnosti památkově cenných budov?Je velmi důležitá. Pracujeme teď na projektu v Dolním Rakousku. Díky „zeleným“ dotacím je finančně výhodnější navrhnout dům ve vyšším technickém standardu než v nižším, na nějž bychom finanční podporu nezískali. Objekt bude navíc úspornějšía příjemnější k životu. Stojí v oblasti s rušnou dopravou, kde je špinavý vzduch. Plánujeme proto sytém větrání, který bude byty zásobovat čistším vzduchem ze dvora. Zvýší to mimo jiné cenu nemovitosti. Hlavním konceptem je pro nás vždy kvalita života, ne úspora energií.

Page 68: Zelené Památky

64

Odborný komentář

Posouzení energetické a technické koncepceRekonstrukce činžovního domu na Maria Treu Gasse ve Vídni ukazuje komplexní přístup k obnově historických budov, který u nás dnes často chybí. Citlivý přístupa snaha o zvýšení kvality života ruku v ruce s co nejvyšší úsporou energie jsouzákladní principy při rekonstrukci, které umožní provozovat tyto budovy ekonomič-těji a zachovat je pro příští generace. Z rozhovoru je patrný také přístup zahranič-ních architektů, ale i posuzovatelů z řad památkové ochrany, jenž je víc otevřenýzměnám s cílem dlouhodobé udržitelnosti těchto staveb. Renovace budov do původ-ního stavu bez vylepšení tepelných a užitných vlastností je na trhu nemovitostíznevýhodňuje oproti ostatním stavbám a může ohrozit jejich budoucí provozuschopnost.

Uliční fasáda byla citlivě obnovena a zůstala bez tepelného vylepšení. I pro tyto his-toricky cenné fasády může být v některých případech použito vnitřní zateplení, kteréje však finančně a technologicky náročné, s omezenými výslednými úsporami. Ostatnífasády a konstrukce, případně další dostavby, však umožňují – a přímo i vyžadují –dosažení nejlepšího dostupného standardu, např. na úrovni pasivního domu. Použitá vysoká míra zateplení všech dostupných konstrukcí či kvalitní okna s izolačními trojskly jsou i zde ukázkou volby dnešních technologií, které by nemělychybět u žádné z rekonstrukcí, kde předpokládáme životnost opatření alespoň třicetči více let.

Vidět je zde i důraz na vylepšení kvality bydlení. Volba řízeného větrání s rekuperacítepla u střešní nadstavby je nezbytná hlavně u rušných ulic velkoměsta. Zabezpečujevětrání čerstvým vzduchem bez tepelných ztrát a současně chrání obyvatele bytůpřed zbytečným ruchem a prachem. Stávající byty bohužel nejsou tímto systémemvybaveny.

Součástí komplexního přístupu je také precizní řešení materiálového složení použi -tých prvků. V zahraničí je dnes trend využívání přírodních materiálů jako dřevo,jílové omítky a prvky z nepálené hlíny, konopné nebo jiné přírodní izolace. Jedno-značným kritériem volby je jejich zdravotní nezávadnost a nízká zátěž životníhoprostředí při výrobě.

Celkově hodnotím rekonstrukci jako velice povedenou. Svou komplexností i přístupemvšech zúčastněných stran může posloužit jako inspirace pro naše budovy, které rekonstrukce teprve čeká.

Ing. Juraj Hazucha, odborný poradce, Centrum pasivního domu

Page 69: Zelené Památky

65

Page 70: Zelené Památky

66

Smyslem renovace činžovního domu v centru Vídně bylo vdechnout mu nový života zachovat přitom jeho památkovou hodnotu. Zatímco střecha byla sejmuta a nahra-zena obytnou nízkoenergetickou střešní nástavbou, hlavní část zůstala zachovánaa byla upravena na kanceláře.

Základní informaceAdresa: Wollzeile, Vídeň, RakouskoStav: realizace 2006 Vlastník: soukromý majitel Forma památkové ochrany: Dům stojí v památkově chráněném území v centru Vídně.

Současný stavArchitekt: Dipl. Ing. M. Arch. Georg Reinberg (Architekturbüro Reinberg)Způsob využití: činžovní dům s kancelářemi a obytnou střešní nástavbou Stavebník: soukromá osobaSpotřeba energie: Měrná roční spotřeba energie na vytápění ve střešní nástavbě je cca 30 kWh/m2/rok, tepelná ztráta historické části domu je 49,5 kW.

Výchozí stavRok výstavby: 1902Způsob využití: činžovní důmSpotřeba energie před úpravami: neznámá

08Činžovní dům na WollzeileVídeň

Page 71: Zelené Památky

67 Foto: Rainer Schimka

Page 72: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukce, energetická a technická koncepceZákladem energetického konceptu obnovy domu z roku 1902 v centru Vídně je jehorozdělení podle způsobu užívání, na kanceláře a na obytnou část. Charakteristicképro tento projekt je také využití místního zdroje energie a slunečního záření.

Kanceláře zabírají celou historickou část domu. Úpravy vedoucí ke snížení energe-tické náročnosti jsme tu omezili na zateplení dvorní fasády kontaktním systémem,kvalitní opravu původních oken (ponechána jednoduchá skla, osazeno těsnění) a změnuzpůsobu vytápění. Díky velkým tepelným ziskům z technologie a lidí v kanceláříchnebylo nutné tuto část dále upravovat. Zatímco v bytě připadají na 100 m2 zhrubačtyři osoby, v kanceláři je to dvacet až třicet osob, což je spolu s technologickýmteplem z počítačů silný zdroj tepla. Největší ztráty jsou tu naopak z větrání, pod-statně větší než u bytu stejné plochy. Je proto velmi odlišné upravovat historickoubudovu na kanceláře, nebo na byty.

Nad korunní římsou jsme na rozdíl od spodní části domu postupovali radikálně.Vyrostla tu nová třípatrová obytná nástavba. Využili jsme technologie a materiályodpovídající požadavkům pasivního energetického standardu, okna s trojitým zaskle-ním certifikovaná pro pasivní domy a nucené větrání s rekuperací teplého vzduchu.To všechno proto, že je odtud krásný výhled na město a nástavbu jsme chtěli co nej-víc prosklít. Kdybychom použili materiály nižšího standardu, byly by tepelné ztrátynepřijatelné. Pomocí prvků užívaných u pasivních domů jsme tak dosáhli nízkoenergetického standardu.

Celá budova je vytápěna a chlazena způsobem, který je ekologický a zajišťuje zdravévnitřní prostředí. Zdrojem tepla a chladu je vysoce výkonné čerpadlo systému voda--voda, využívající podzemní vodu pod domem. Kanceláře jsou kromě již zmíněnéhozdroje tepla z lidí a technologie vytápěny pomocí radiátorů, střešní nástavba jevyhřívaná či chlazená pomocí podlah, v nichž je vedeno potrubí s vodou. Důležitouroli hrají také pasivní prvky: stínění prosklených jižních povrchů či akumulace tepla hmotou budovy. Na střeše jsou osazeny fotovoltaické panely o celkové ploše přibližně 25 m2.

Dipl. Ing. M. Arch. Georg Reinberg

68

Page 73: Zelené Památky

69 Foto: archiv Architektbüro Reinberg

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– rozdělení budovy podle způsobu užívání– tepelné zisky od lidí a technologie v kancelářích– nízkoenergetická střešní nástavba (rekuperace vzduchu, trojité zasklení oken,

silná tepelná izolace)– tepelné čerpadlo – fotovoltaické články– zateplení dvorní fasády kontaktním systémem– kvalitní oprava a těsnění historických oken

Jiné než zelené domy neprojektujemeRozhovor s rakouským architektem Georgem Reinbergem

Co vás jako architekta motivuje k „zelené obnově“ památkově cenných budov?Pro naši kancelář je to tradice, ekologické architektuře se věnujeme už třicet let.Jiné než „zelené“ domy neprojektujeme. Je to také otázka odpovědnosti. Starébudovy musíme renovovat, protože jinak je nebudeme schopni vytopit. Cítím svojiodpovědnost vůči příštím generacím. Je nepřijatelné, aby architekti navrhovali jinénež úsporné domy. Mají mnoho možností, jak šetřit energie, mnohem víc, než je tomuv jiných oborech. Rekonstrukce historických staveb je velice zajímavé téma. Zabývatse například obnovou historické stavby ve středu města je pro mě velká výzva.

Jak lze skloubit energetickou nenáročnost a památkovou péči?Památková péče je v dnešní době tak přísná, protože náš způsob života je destruk-tivní. Dnešní společnost by se měla stydět před budoucími generacemi. Myslím, že nás budou nenávidět. Spotřebováváme všechny zdroje. V přístupu k historickýmstavbám se to projevuje tak, že se snažíme skrýt stopy nových úprav. Památková péčese snaží konzervovat budovy v nedotčeném stavu. Nesmí být poznat, že i naše gene-race tyto stavby užívala. Za „zelené“ renovace se ale stydět nemusíme a ochranapamátek by v takovém případě měla být volnější. Zelené rekonstrukce pak takémohou být mnohem sebevědomější, odvážnější a výraznější. Stejně jako generace přednámi bychom měli i my historické budovy upravovat a zanechat v nich svoji stopu.

Co je pro vás při obnově historické budovy nejdůležitější?Nejdůležitější je pochopit ducha domu, nejen jeho konstrukční principy, a rozvíjet ho soudobými prostředky, začlenit se do vývoje stavby.

Jaká je role vlády v procesu snižování energetické náročnosti památkově cenných budov?Ekologicky šetrné rekonstrukce jsou dnes v Rakousku silně podporované. Vláda chcedokonce přenést důraz z podpory „zelené“ nové výstavby na podporu „zelených“rekonstrukcí.

Page 74: Zelené Památky

70

Odborný komentář

Posouzení energetické a technické koncepceRenovace činžovního domu v centru Vídně je ukázkou nestandardního pohledu naúpravy domů v památkově chráněné městské oblasti. Kombinace opravy dekorativnífasády stavebního stylu začátku 20. století s prosklenými stěnami typickými pro současnou architekturu vede k oživení a zachování využitelnosti objektů i přisoučasných provozních nákladech, na kterých se vysokou měrou podílí cena energií.

Střešní nástavba postavená v nízkoenergetickém standardu nejenže vyřešila problém se zateplením střechy objektu, ale také rozšířila ekonomicky využitelnoupodlahovou plochu.

Další úsporná opatření spadají do kategorie klasických úprav, které jsou většinouv souladu s památkovou ochranou. V naprosté většině případů není možné zateplituliční fasádu zvenku a zbývá jen možnost problematického vnitřního zateplení nebo ponechání stěny v původním stavu.

Utěsněním původních oken a instalací nuceného systému větrání s rekuperací tepladošlo k podstatným úsporám energie a současně i k zajištění hygienických poža-davků na přísun čerstvého vzduchu. Systém nuceného větrání současně minimalizujemožnost vzniku poruch vlivem kondenzace vodních par v původních nezateplenýchuličních stěnách.

Pro dosažení maximálních úspor je důležitá nejenom oddělená regulace vnitřníteploty kancelářských a obytných prostor, ale i decentralizovaná regulace vnitřníteploty jednotlivých kanceláří. Ta postihuje aktuální tepelné zisky od přítomnýchosob, provozované technologie nebo ze slunečního záření.

Využití nízkopotencionálního tepla podzemní vody pro vytápění a chlazení pomocítepelného čerpadla je skvělým příkladem zapojení alternativního zdroje energie.Problém vysoké hladiny spodní vody je obrácen ve výhodu a spodní voda je využitapro vytápění a chlazení domu. Kombinace tepelného čerpadla s vlastní výrobou elek-třiny z fotovoltaických článků, výkonově odpovídajících potřebě energie na klimati-zaci v letních měsících, je cesta ke snížení závislosti na fosilních palivech pomocíobnovitelných zdrojů energie bez nutnosti budovat složité distribuční a přenosovésoustavy.

Projekt považuji za velmi zdařilý a následováníhodný.

Milan Mach, energetický auditor, Malza

Page 75: Zelené Památky

71

Page 76: Zelené Památky

Rodinná vila v Praze–Vokovicích není památkově chráněná, a pravidla pro její obno -vu proto byla volnější. Architekti k ní přesto přistoupili velmi citlivě a splnili přáníklienta mít dům úsporný z hlediska nákladů na energie. Rekonstrukce zároveňrespektovala celkový výraz stavby, obnovila a podtrhla detaily fasády.

Základní informaceAdresa: Na Lužci 14, 160 00 Praha 6Stav: realizace 2008 Vlastník: soukromá osoba Forma památkové ochrany: bez památkové ochrany

Současný stavArchitekt: Ing. arch. Miroslav Cikán, Ing. arch. Pavla Melková (MCA atelier)Způsob využití: rodinná vila Stavebník: soukromá osobaSpotřeba energie: Tepelná ztráta objektu je 17,2 kW. Měrná roční spotřeba energie na vytápění činí 61 kWh/m2/rok. Objekt je ve třídě energetické náročnosti A – velmiúsporná až B – úsporná.

Výchozí stavRok výstavby: 20. léta 20. stoletíZpůsob využití: rodinný dům, laboratoře pro výrobu kontaktních čočekSpotřeba energie před úpravami: Tepelná ztráta stávajícího objektu (vytápěno přízemí a 1. patro) byla 29,7 kW. Měrná roční spotřeba energie na vytápění představo-vala 230 kWh/m2/rok. Objekt spadal do třídy energetické náročnosti E – nehospodárná až F – velmi nehospodárná.Charakteristika budovy před úpravami: Rodinná vila ve Vokovicích byla postavenave 20. letech 20. století jako součást kolonie dvojdomků. Její návrh pravděpodobněpochází z dílny některého renomovaného architekta. Domy v kolonii byly původnětotožné, měly fasádu z hrubé probarvené omítky, ozdoby z uskakovaných cementovýchcihel, jednotné členění oken a sedlové střechy. Byly postaveny ve střední kvalitě,která se projevila velmi úsporným založením, použitím méně kvalitních materiálůa zpracováním detailů. Zřejmě proto byla většina domů v kolonii intenzivně přestavo-vána. Je to podsklepený objekt bez základů, zateplení a jakýchkoli izolací proti vodě.Hlavní nosné konstrukce jsou z betonových cihel. Zdivo je smíšené s převahou lomovéopuky v suterénu.

09Rodinný dvojdůmPraha–Vokovice

72

Page 77: Zelené Památky

73 Foto: Miroslav Cikán a archiv MCA

Page 78: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukcePřestože dům není památkově chráněn, přistoupili jsme k němu jako k architekto-nicky hodnotnému staršímu objektu s cenným detailem v urbanisticky kvalitní lokalitě se společnými znaky, které je třeba respektovat. Jako několik dalších domův kolonii se z exteriéru dodnes zachoval v téměř původním stavu, v interiéru bylnaopak v průběhu let zásadně přestavěn a žádné významné původní prvky se tu neza-chovaly. Původní prostorové řešení, preferující orientaci místností k ulici s potlače-ním jakýchkoliv vazeb k zahradě, nesplňovalo požadavky současného standardu.

Nový majitel koupil celý dvojdům a jeho zadáním byla funkční flexibilita pro vícegene-rační bydlení. Naším společným záměrem bylo navrátit domu původní výraz, včetnědetailů, otevřít jej do zahrady a modernizovat z hlediska prostorového a technic-kého standardu.

Směrem do ulice jsme proto zachovali a obnovili originální charakter domu s kopiemipůvodních oken a detailů fasády. V interiérech jsou ponechány stropy s fabionya obnoveny parketové podlahy. Chybějící typy původních oken jsme doplnili repli-kami podle obdobných, objevených na jiném domě v kolonii. Nová okna jsou záměrněsoudobá a odlišná. Jsou také dřevěná, s plochými profily s izolačním dvojsklem. Na fasádu s 10–12 cm minerální izolace jsme našli obkladový systém z identickéhomateriálu a barevnosti s rohovými objemovými prvky eliminujícími rohovou spáru.Obklad byl položen přesně podle fotodokumentace a zaměření původní fasády. Systémpřesně napodobuje původní členění i strukturu povrchu. Celou atmosféru doplňuje plotz betonových cihel s dřevěným polem dle analogického vzoru a fragmentů v okolí. Do cihelné struktury plotu byl začleněn vjezd do podzemní garáže. Výsledná podobauliční fasády by tak měla být velmi blízká době výstavby ve 20. letech 20. století. Směrem do zahrady přes jednotlivé vrstvy vnitřního prostoru přibývá současnéhotvarosloví, prostor se rozvolňuje a nakonec otevírá celoplošně prosklenou soudoboupřístavbou do zahrady.

74

Page 79: Zelené Památky

Energetická a technická koncepceHlavním technickým nedostatkem domu, jako je tomu často u meziválečných staveb,byla velmi tenká neizolovaná konstrukce s kompaktní fasádou, v níž docházelo ke kon-denzaci vodních par, a následně k rozpadání vnější vrstvy lícových cihel nebo tvrdéomítky. Také provoz výroby kontaktních čoček v 90. letech celý objekt ze stavebněfyzikálního hlediska zjevně velmi zatěžoval.

Energetická koncepce domu kombinuje několik úprav a technologií klasickýchi novodobých. Dům byl po celém obvodu zateplen. Původní okna jsme vyměnili zakopie – špaletová okna s tenkými profily, izolačním dvojsklem a kvalitním těsněním.Doplněna jsou okny novodobými. K vytápění dům využívá tepelné čerpadlo systémuvoda-voda. Podle původního návrhu měl být dům zateplen pouze z poloviny v zahradníčásti s plochou fasádou, fasáda do ulice měla být restaurována a zůstat nezateplena.Po nepříznivých výsledcích stavebně fyzikálního výpočtu, posouzení rozsáhlédestruktivní kondenzace vody ve fasádě z původních betonových cihel a zváženíinvestice do nákladného systému tepelného čerpadla jsme se rozhodli tepelně izolo-vat všechny fasády domu. Bylo proto nutné okna posunout k novému líci fasády. Považovali jsme za důležité zachovat původní geometrii a plasticitu fasád –hloubku ostění a šířku oken a hlavně šířku pokrytí okenních rámů ostěním.

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– 10–12 cm venkovního kontaktního zateplení tepelně izolačními deskami Orsil – kombinace zdrojů tepla: tepelné čerpadlo systému země-voda (3 zemní vrty hluboké

120 m) , elektrokotel, krbová kamna– kopie špaletových oken (izolační dvojskla, kvalitní těsnění)– nová okna z profilů Euro s izolačními dvojskly– zateplení vodorovných konstrukcí, zvláště střechy 20 cm minerální rohože

Za ideální považujeme kombinaci těchto opatření:1) Hybridní zdroj tepla – kombinace více zdrojů: obnovitelné zdroje energie (v tomtopřípadě tepelné čerpadlo systému voda-voda) s bivalentním zdrojem (v tomto případěelektrokotel) a tradičního zdroje (v tomto případě krbová kamna). Tento systém je vhodné rozšířit také o aktivní rekuperaci vzduchu a zajistit kontrolu nad ztrátamiz větrání, které činí až 40 %.

2) Vysoce kvalitní oprava oken – těsnění, izolační dvojskla, kvalitní detaily.

3) Zateplení dobře přístupných konstrukcí, zvláště vodorovnýchZateplení fasády je třeba důkladně zvážit. Je absolutně nezbytné zachovat původnígeometrii fasády, kompoziční a tektonické vazby. Tento krok doporučuji pouze ve výjimečných případech a až po tepelně technickém výpočtu a důkladném posouzenímodelu konstrukční stability historické vrstvy fasády.

Ing. arch. Miroslav Cikán

75

Page 80: Zelené Památky

Odborný komentář

Posouzení energetické a technické koncepceRekonstrukci rodinné vily považuji z celkového pohledu za velmi zdařilou. Zejménaoceňuji citlivou obnovu obvodových stěn. Původní stavebně fyzikální vlastnosti obvo-dové stěny nebyly dobré, měly dokonce prokazatelné poruchy. Bez zateplení obvodo-vých stěn by pravděpodobně nebylo možné vyloučit do budoucna riziko růstu plísní navnitřním povrchu konstrukce ani kondenzaci uvnitř konstrukce. Obnova vily ve Vokovi-cích je příkladem toho, že vnější zateplení nemusí vždy nenávratně poškodit vzhledobjektu.

Po rekonstrukci je celková energetická náročnost objektu přibližně 60 kWh/m2, což je hodnota velmi příznivá. Z hlediska spotřeby energie řadí objekt do kategorieúsporných. V současné době přitom běžně vznikají novostavby rodinných domů,které mají energetickou náročnost i výrazně přes 100 kWh/m2. Pro srovnání maxi-mální legislativně přípustná hodnota pro novostavbu rodinného domu je 142 kWh/m2.

Za nízkou hodnotou energetické spotřeby stojí zejména instalované tepelné čer-padlo typu země-voda, které snižuje spotřebu energie přibližně třikrát a je určitěvelmi vhodnou volbou pro daný objekt. Konstrukce obálky budovy po rekonstrukcisplňují požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla, možná se dokonce blíží hodno-tám doporučeným. Těsnost obálky budovy se zřejmě výměnou a repasí oken zvýšilaa došlo tím k další úspoře energie.

Ačkoli je hodnota energetické náročnosti velmi příznivá, a obnova domu je tedyz energetického hlediska uspokojivá, nelze v tomto případě říci, že byly vyčerpányvšechny možnosti úspor. Z energetického hlediska mohla být rekonstrukce v tomtoohledu ambicióznější.

Některé další úpravy mohly objekt posunout do nízkoenergetického standardu, nebo ho dokonce přiblížit pasivnímu. Nová okna by se dala zasklít izolačnímitrojskly, na fasádě i na střeše mohlo být více tepelné izolace. (I když na fasádě by mohla zvýšená tloušťka negativně ovlivnit vzhled domu.) Velmi vhodné by byloinstalovat i systém větrání se zpětným získáváním tepla z větraného vzduchu.Všechna tato opatření by pravděpodobně byla ekonomicky návratná, ale samozřejměby znamenala navýšení nákladů na rekonstrukci. Z tohoto pohledu tedy chápu rekonstrukci objektu jako velmi zdařilý kompromis z hlediska energetické úspory,architektonické kvality a vynaložených investic.

Ing. Tomáš Kupsa, Dekprojekt

76

Page 81: Zelené Památky

77

Page 82: Zelené Památky

78

Page 83: Zelené Památky

79

Page 84: Zelené Památky

„U ‚Paličky‘ byl obvodový plášť natolik problémový, že nebylo možné jej ponechatbez povšimnutí,“ popisuje architekt Ladislav Lábus obnovu funkcionalistické vilyholandského stavitele Marta Stama na pražské Babě. Ve svém komentáři se zamýšlínad hledáním kompromisů mezi požadavky dnešních technických norem a hlediskypamátkové péče.

Základní informaceAdresa: Na Babě 1779/9, 160 00 Praha 6Stav: realizace 2003 Vlastník: soukromá osoba Forma památkové ochrany: Dům se nachází v památkově chráněné zóně Baba.

Současný stavArchitekt: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Ing. arch. Mgr. Norbert Schmidt (Lábus AA),spolupráce Ing. arch. Martina Novotná, Ing. arch. Marek NábělekZpůsob využití: rodinná vila Stavebník: soukromá osobaSpotřeba energie: Tepelná ztráta objektu činí 22,5 kW. Roční měrná spotřeba energieje 301 kWh/m2/rok, z čehož 87,5 % na vytápění, 6,6 % na přípravu teplé užitkové vody a 5,9 % na osvětlení.

Výchozí stavArchitekt: Mart StamRok výstavby: 1932Způsob využití: rodinná vilaSpotřeba energie před úpravami: neznámáCharakteristika budovy před úpravami: Rodinný dům č. 25 Palička byl postavenv rámci Výstavy bydlení – stavby osady Baba, kterou uspořádal Svaz českosloven-ského díla v září 1932. Dům Palička je jedinou realizací zahraničního architekta na Babě, u holandského architekta Marta Stama si ho objednali manželé Paličkovi.Ing. Jiří Palička se také podílel na projektu domu. Stavba je jedním z ojedinělých příkladů konstruktivisticky založené koncepce rodinného domu jako otevřené struktury tvořené „prozatím" pouze částečně využitou skeletovou konstrukcí zakládající a umožňující jeho budoucí vývoj.

80

10Paličkova vilaPraha–Baba

Page 85: Zelené Památky

81 Foto: Tomáš Balej

Page 86: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukce, energetická a technická koncepceNekonvenčnost návrhu svědčí o síle idejí, přesvědčení autora a také o importu stavi-telského standardu, zahleděného do středomořské architektury, které však způsobujíprovozní a stavebně technické problémy při využívání stavby. Výrazná modernost objektu jde svým hmotovým i stavebně technickým řešením za hranice místních zvyklostí i ve srovnání s ostatními, v tehdejších poměrech technicky progresivními,vilami na Babě. Železobetonový skeletový konstrukční systém má sloupy a stropnídesky na lícní straně omítky bez jakékoliv tepelné izolace. Obvodové zdi jsou větši-nou pouze 20 cm silné, vyzděné z výplňového zdiva, a jen na některých místechfasády jsou opatřeny z vnitřní strany slabou deskou heraklitu. Velmi nízká výškai tvar původní atiky neumožňovaly bezproblémové izolování střechy a odvod dešťovévody. Technické vlastnosti domu se postupem času staly vzhledem k současnýmpožadavkům na bydlení nepřijatelné a vyvolávaly potřebu dodatečných úprav, např. zvýšení atiky v 90. letech, které zásadně změnilo proporce stavby.

Zateplování funkcionalistických objektů, jejichž základními principy byla jednodu-chost, jemnost proporcí a přesnost detailů, je-li provedeno dle aktuálních norem,zcela mění jejich vzhled a charakter. Zejména tehdy, jsou-li okna v líci nebo blízkolíce fasády. V případech, kdy stávající okna nelze přemístit směrem k vnějšímu lícifasády, je lepší od zateplení ustoupit. Tuto náročnou operaci totiž původní oknanemusejí přežít. Je potom třeba dobře zvážit otázku zachování proporcí budovyi autenticity jednotlivých prvků v porovnání s úrovní dosažených technických vlast-ností stavby a výší provozních nákladů. Rozhodujícím faktorem, při samozřejmémvlivu subjektivních preferencí přístupu k řešení u investora a architekta, by měla býtarchitektonická hodnota stavby a v případě posunutí oken i jejich technický stav.

U „Paličky" byl obvodový plášť natolik problémový, že nebylo možné jej ponechatbez povšimnutí. Naštěstí na rozdíl od některých jiných funkcionalistických domůbyla všechna okna poměrně hluboko zapuštěná za líc fasády, takže zateplení, prove-dené v rozumné relaci uplatnění požadavků norem a hodnoty stavby, není tak zna-telné. Při odstranění omítky tloušťky 2,5 cm a přidání 5 cm izolace s novoutenkovrstvou omítkou celkově přibudou pouze asi 3 cm. U ostění oken jsme vzhledemk malé dimenzi rámů přidávali pouze 2 cm izolace. Ve štítu nad terasou, kde zaskleníterasy navazovalo v jedné ploše na omítku hořejšího patra, jsme zvenku přidali takéjen 2 cm izolace, aby vzájemná poloha okna a omítky po zateplení byla zachována,a zbytek izolace jsme doplnili zevnitř. (V případě severovýchodní obvodové stěnyjsme zevnitř doplnili 2 cm izolace Lignopor.)

Tento způsob zateplování objektů stejně historicky cenných jako je „Palička“, kdyvolíte kompromis mezi hledisky ochrany památek a parametry současných norem,byl například použit i u přísně chráněného souboru funkcionalistických vil v němec-kém Stuttgartu, které byly před časem z veřejných prostředků vzorově renovovány.Střecha má obrácenou skladbu, je zateplena 5–15 cm extrudovaného polystyrenu,stropy nad terasou jsou zatepleny 18 cm polystyrenu.

Původní dvojitá okna se nacházela v dobrém stavu, byla tedy pouze kompletně truhlář-sky a zámečnicky repasována včetně kování, po celém obvodu křídel opatřena těsně-ním a nově zasklena izolačním dvojsklem s ohledem na tepelnou izolaci. Ta, kteránedoléhala, se nahradila replikami. Stávající okna byla autentická, tedy hodnotná,a došli jsme k závěru, že nemá význam použít okna se superizolačními vlastnostmi,když dům zateplujeme pouhými 5 cm tepelné izolace.

Při realizaci nás, kromě odvahy architekta a stavitele, často překvapilo i řemeslněnekvalitní provedení některých konstrukcí. Investor zhodnotil obvodové zdivo posejmutí omítek přirovnáním, že „dům na některých místech připomíná vlaštovčíhnízdo.“ Kvalitu stavby pravděpodobně ovlivnila probíhající ekonomická krize a pro-zaický fakt, že o konečné podobě konstrukce i detailů stavby často rozhodovalacena. Odhalené vnitřnosti domu Palička, které jsme měli možnost poznat při této složité operaci, nám prozrazují mnoho o době jeho zrození a odlišnosti současnéhosvěta. Skrytá ne(po)řádnost úrovně stavebního řemesla, vnitřní nekonstrukčnost stěnpříbytku, projevená technická nedokonalost a zároveň odvaha prozrazují ležérnostpřístupu ke stavbě vlaštovčích hnízd i tohoto významného konstruktivistického díla.

Rozhodně to nesvědčí pouze o omezeních ovlivňujících rozpočet, a tím i kvalitu sta-veb. Vypovídá to také o velkorysosti stavitelů, kteří ve srovnání s těmi současnýminebyli tolik svázáni stavem právního prostředí a tomu odpovídající výší pojistek,alibistickou a malichernou administrativou ISO i četností a přísností dnešníchnorem, prozrazujících naši zaslepenou důvěru v možnost přesně definovat para-metry kvality života. Odkrytá nekonstrukčnost prozrazuje sílu tehdejších ideálů,avantgardnost a svobodu myšlenek, odvahu a nezatíženost architektů i stavitelůa paradoxně také inženýrského ducha dané doby. Vypovídá o tehdejší, dnes možnázáviděníhodné „lehkosti bytí", přístupu k práci, a tudíž zřejmě i k životu. Pro samo -zřejmost dnešního stavu je obtížné rozpoznat, nakolik míra intenzity zpětných vazeba pojistek odebírá energii potřebnou pro rozvoj, zamezuje uplatnění touhy po změně,a tím umrtvuje vývoj, a jak tato skutečnost poznamenala i oblast památkové péče.

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus

82

Page 87: Zelené Památky

83 Foto: Tomáš Balej a archiv AA Lábus

Page 88: Zelené Památky

Odborné komentáře

Posouzení z hlediska památkové péčeVila Palička se nachází na území památkové zóny Baba. Předmětem ochrany je vesmyslu vyhlášky Hlavního města Prahy č. 10/1993 Sb., o prohlášení částí území Hlav-ního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany, historickýpůdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba a dále architekturaobjektu a jeho exteriér. Zájmům památkové péče nepodléhá ve smyslu platné vyhláškyúprava interiéru.

Při projednávání návrhu obnovy objektu byla proto ze strany NPÚ HMP věnována maxi-mální pozornost vnějšímu vzhledu objektu. Šlo o jeden z nemnoha prvních případů,kdy bylo nutné reagovat na požadavek instalace zateplovacího systému z důvodunaprosto nepřijatelných technických vlastností domu. Situaci komplikovala skuteč-nost, že šlo o dům nadstandardní architektonické kvality s velmi subtilními propor-cemi a zažitým vzhledem. Zkušenosti se zateplováním hodnotných historickýchstaveb nebyly v té době prakticky žádné.

Pracovníci Národního památkového ústavu proto uvítali navrhované zateplení v conejmenší možné tloušťce, s návrhem omítkového systému, který měl zcela napodobitomítku původní. Projektová dokumentace byla zpracována natolik zodpovědně a peč-livě, že k předloženému projektu nebylo nutné stanovovat omezující podmínky. Realizace udržela standard nastavený v projektu a i s odstupem času ji lze hodnotitkladně. Zkušenosti se zdařilou realizací zateplení Paličkovy vily byly o několik letpozději využity také při rehabilitaci a zateplení obvodového pláště vily Lídy Baarové od architekta Ladislava Žáka v Praze-Dejvicích, v Neherovské ulici. Autorem projektu obnovy byl i v tomto případě architekt Ladislav Lábus.

Ing. arch. Martina Bártová, Národní památkový ústav, Praha

84

Page 89: Zelené Památky

Posouzení energetické a technické koncepceRekonstrukce Paličkovy vily v Praze je ukázkou kompromisu mezi snahou architektazachovat původní ráz domu a požadavkem na snížení jeho energetické náročnosti,aniž by se zároveň trvalo na splnění energetických limitů či dokonce na dosažení nízkoenergetického standardu. Přesto si myslím, že všechny existující možnostinebyly dostatečně využity.

V zateplení obvodových stěn tloušťkou tepelné izolace 5 cm nevidím problém – nejsou sice splněny požadavky norem na součinitel prostupu tepla, ale na energetic-kou úsporu má stejně největší vliv právě „prvních pět centimetrů“. Dnes by se takédala použít lepší izolace s nízkou tepelnou vodivostí – např. šedý polystyren. Rovněžna vnitřní zateplení štítové stěny (ale i celého domu) jsou v současné době k dispo-zici nové – kapilárně aktivní – materiály, které minimalizují riziko vnitřní konden-zace mezi tepelným izolantem a původní stěnou.

Repase či použití replik původních okenních výplní jsou vzhledem k předpokládanéúrovni energetické náročnosti domu dostačující. U velkých prosklených ploch lze oče-kávat vysoké solární zisky (rozhodně větší než u pokovených dvojskel a trojskel) –k jejich využití v zimním a v přechodném období je však zapotřebí špičková regulaceotopné soustavy, jinak se tyto zisky neprojeví na snížení spotřeby tepla na vytápění,ale pouze na zvýšení vnitřní teploty. Přímému slunečnímu záření v letním období (a tím i přehřívání) by měl zabránit dostatečný přesah střechy.

Vzhledem k provedenému rozsahu energetické modernizace nemá smysl hodnoceníbudovy z hlediska její energetické náročnosti (příp. zatřídění do energetické třídypodle vyhl. 148/2007), proto údaje o spotřebě tepla mohou být zavádějící.

Ing. Vladan Panovec, Fakulta stavební Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

85

SUTERÉN – STAV PO REKONSTRUKCI

PŘÍZEMÍ – STAV PO REKONSTRUKCI

PATRO – STAV PO REKONSTRUKCI

Page 90: Zelené Památky

86

Page 91: Zelené Památky

87

ULICE NA BABĚ

POHLED JIŽNÍ – STAV PŘED REKONSTRUKCÍ POHLED JIŽNÍ – STAV PO REKONSTRUKCI

Page 92: Zelené Památky

Obnova domu v Kunicích je příkladem rozumného přístupu k investici i ke starémudomu. Investoři zvolili rekonstrukci starého domu oproti novostavbě, architekt zmodernizoval dispozice i technické vlastnosti domu. Rodinná vila z 20. let dostala šanci dále sloužit.

Základní informaceAdresa: Kunice, 251 63, okres Praha-východStav: realizace 2007 Vlastník: soukromý majitel Forma památkové ochrany: bez památkové ochrany

Současný stavArchitekt: Ing. arch. Tomáš Klanc (Ateliér KLANC) ve spolupráci s Ing. arch. Kryštofem SpilkouZpůsob využití: rodinná vila Stavebník: soukromá osobaSpotřeba energie: Tepelná ztráta 8 kW, měrná roční spotřeba energie na vytápění cca 75 kWh/m2/rok.

Výchozí stavRok výstavby: 20. léta 20. stoletíZpůsob využití: rodinná vila, letní bytSpotřeba energie před úpravami: neznámá Tepelné ztráty před rekonstrukcí více než 20 kW.Charakteristika budovy před úpravami: Vila má zastavěnou plochu 130 m2, stojí v rozlehlé okrasné anglické zahradě s bazénem, skleníkem a malým rybníkem, plochapozemku je 2 662 m2. Podlažní plocha všech obytných prostor dispozičního řešení 6 + 1 je 200 m2. Jedná se o zděnou třípodlažní podsklepenou stavbu s malou garáží,plochými střechami a třemi terasami. Nosné konstrukce vily byly vyjma klenutéhostropu nad částí prvního nadstropí v dobrém statickém stavu. Klenba v domě pocházíještě z doby před rekonstrukcí ve 20. letech minulého století, původní využití přízem-ních prostor bylo hospodářské. Suterénní stavba byla vlhká, chyběly hydroizolace.Stropní konstrukce teras a střechy neměly tepelné izolace, ale pouze štěrkový zásyp.Původní špaletová okna se vzhledem k zanedbané údržbě nacházela ve velmi špatném stavu.

8888

11Vila v Kunicích u ŘíčanPraha–východ

Page 93: Zelené Památky

8989 Foto: Vavřinec Menšl

Page 94: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukceInvestoři neměli jasně vyhraněný názor na místo ani na to, co přesně hledají. Věděli ale, co nechtějí. Nechtěli neosobní parcelu uprostřed rozparcelovaného poledeveloperské akce bez genia loci. V této představě jsem je utvrdil a doporučil jim,aby do okruhu zájmu zahrnuli také hledání stávajícího objektu, který bychom zrekonstruovali.

Bylo zřejmé, že v domě v Kunicích, který brzy nato našli, dlouho nikdo nebydlel, o prů-běžné údržbě stavebních konstrukcí nemohla být vůbec řeč. Navíc byl objekt vedenýjako chata, a ne jako rodinný dům. Nevykazoval ale žádné statické poškození a bylovidět, že by ještě rád nějakou dobu sloužil. Viditelné stavební poruchy a závadynebyly takového rázu, aby nešly s vynaložením rozumné investice odstranit. Protojsem investorům koupi doporučil. Klasická funkcionalistická vila, která do nedávnédoby sloužila jako letní byt potomkům původních obyvatel, vznikla ve 20. letech jakodruhá výstavbová etapa domu, jehož základy jsou minimálně sto let staré a jehožpůvodní hospodářskou náplň bylo možné přečíst z dochovaných, ale staticky poškoze-ných kleneb v přízemí vily. Tato rekonstrukce je tak již třetí výstavbovou etapoudomu. Prvním majitelem domu byl František Bačkovský, český knihkupec, nakladatel a spisovatel. Za první republiky se v zahradě patřící k domu pořádaly proslulézahradní slavnosti, na něž se sjížděla pražská inteligence a „vyšší společnost". 

Přestože objekt není památkově chráněn, dohodli jsme se na počátku s investory, že dům zachováme v maximální možné míře. Záměrem bylo zachovat genius locifunkcionalistické prvorepublikové vily, přitom ale provést nutné technické úpravykonstrukce a technologické úpravy vybavení domu tak, aby odpovídaly požadavkůmna moderní bydlení mladé rodiny v 21. století.

Energetická a technická koncepceKoncepce technických úprav domu je založena na vysušení spodní stavby domu,zlepšení energetické bilance domu a na přizpůsobení dispozic současnému stan-dardu a představám investora. Dispozice v částech domu ze druhé, funkcionalistické,fáze jeho výstavby nebylo potřeba měnit, již tenkrát byly navrženy ve vysokém standardu: velké pokoje propojené chodbou, společné hygienické zázemí, příjemné jednoramenné schodiště.

K většímu zásahu do stávajících konstrukcí došlo pouze v přízemí. Vybourali jsmepůvodní hospodářskou část domu, včetně staticky poškozených kleneb. Došlo takk propojení všech místností v přízemí do jedné velké otevřené obytné místnosti,která je pouze opticky krbem rozdělena na obytný pokoj a jídelnu s kuchyní. V přízemíje dále vstup do haly, technická místnost, garáž a vstup do sklepa. Spodní stavbavily, včetně podlah v přízemí, byla kompletně izolována proti spodní vodě.

Namísto původně navrženého zateplení minerální vatou byl z finančních důvodůpoužit polystyren o síle 12 cm. Zvolili jsme proto alespoň polystyren s difuzně ote-vřenou úpravou tak, aby stěny fasády mohly tzv. dýchat. Sokl domu je v původnívýšce po celém obvodu objektu napojen na hydroizolaci spodní stavby větranoumezerou. Topení je navrženo teplovodní, převážně radiátorové, v koupelnách kombino-vané s podlahovým. Zdrojem tepla je plynový kondenzační turbokotel 24 kW se zásob-níkem teplé užitkové vody. Systém jejího rozvodu je doplněný cirkulací. V budoucnumajitelé domu uvažují o instalaci solárních panelů na plochou střechu objektu.Doplňkovým zdrojem tepla je krbová vložka umístěná v obytném prostoru.

Vnější silueta domu, včetně hlavních funkcionalistických principů fasády, zůstalazachována. Okna byla vyměněna za nová, avšak v původním členění a původní barevnéúpravě. Protože jsme zateplili fasádu domu a rozšířili ji tak o 10 cm na každou stranu,jsou nová okna usazena o 10 cm ven z původní fasády a stavební otvory jsou o 10 cmrozšířené, aby celkové proporce vůči původním fasádám zůstaly zachovány. Proporcefasády jsou na funkcionalistické architektuře určující.

Nová Eurookna jsou v duchu původních řešena jako dřevěná s podobným nebo stejnýmčleněním. Vstupy na terasy a zahradu jsou tvořeny dvojicí posuvných nebo otvíravýchbalkónových dveří, které jsou barevně a konstrukčně řešeny obdobně jako okna. Na schodiště a do garáže jsou navrženy dlouhé neotevíratelné výlohy bez dělenív původních stavebních otvorech.

Dnes bych novým investorům nabízel úpravy směřující k ještě výraznější úspoře energií, jako jsou silnější tepelné izolace, použití izolačních trojskel do oken a nucené větrání s rekuperací tepla. Tyto a další úpravy jsme použili u dalšího uvedeného projektu – při obnově domu v Praze v ulici Ke Klimentce.

Ing. arch. Tomáš Klanc

90

Page 95: Zelené Památky

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– kompletní sanace spodní stavby, provětrávané předstěny a obsyp u svislých

konstrukcí, nová vodorovná provětrávaná hydroizolace u podlah, vzdušník tam, kde základová spára nebyla přístupná a kde nebylo možné zdivo podříznout

– zateplení suterénu domu 10 cm extrudovaného polystyrenu– zateplení fasády domu 12 cm difuzně otevřeného polystyrenu– nová okna z profilů Euro s izolačním dvojsklem– zateplení střechy a teras– navržen solární kolektor na ohřev teplé užitkové vody– kombinovaný zdroj tepla

91 Vavřinec Menšl a archiv Atelieru Klanc

Page 96: Zelené Památky

Odborný komentář

Posouzení energetické a technické koncepcePři modernizaci tohoto rodinného domu bylo možno standardním způsobem dosáh-nout zlepšení tepelně izolačních vlastností jednotlivých obalových konstrukcí a tím významného snížení energetické náročnosti domu.

Z tepelně technického hlediska se však mohou u takového typu budovy vyskytnoutdva problémy:

1) Po zateplení zavlhlého soklového zdiva, i když je použit polystyren s tzv. difuzněotevřenou úpravou a mezi soklovým zdivem a hydroizolací je větraná vzduchovámezera, bude potřeba celoročního důkladného větrání přilehlých vnitřních prostor,případně jejich mírné přetápění v zimním období, a to alespoň po dobu jedné otopnésezóny. (Pozor ale na letní větrání – teplý letní vzduch obsahuje vysoké množství vodních par, proto se musí větrat pouze v nočních hodinách.)

2) Při zateplení stropu nad 3. nadzemním podlažím dochází v zimním období k výraz -nému snížení teploty v podstřešním prostoru a tím k možné kondenzaci vlhkosti na nosných prvcích střechy, případně na spodním (vnitřním) líci střešní krytiny.Negativně přitom působí některé levné (méně paropropustné) pojistné hydroizolačnífólie, protože nedokáží propustit dostatečně rychle všechnu vodní páru, která se do podstřešního prostoru dostane.

Eliminovat toto riziko lze použitím parozábrany na spodním líci tepelně izolačnívrstvy – pozor ale na důkladné utěsnění na navazující konstrukce a kolem prostupů(ventilací, odvětrání kanalizací apod.). V každém případě by podstřešní prostor měl být odvětrán – větrací tašky jsou ale málo účinné (a to hlavně v zimním období,kdy se na studené střeše s nízkým sklonem drží vrstva sněhu) – lepší jsou ventilační turbíny.

Při takto rozsáhlé rekonstrukci (včetně zdroje tepla a otopné soustavy) a poměrnějednoduchém tvaru domu by určitě stálo za to zvážit úpravy směrem k nízkoenerge-tickému standardu: silnější tepelné izolace (stěny ≥ 20 cm, stropy ≥ 30 cm), izolační trojskla do oken (UW ≤ 1,0 W/(m2/K), systém řízeného větrání s rekuperacítepla.

Svoji roli tu ale zřejmě sehrály finanční možnosti investora a záměr architekta.

Ing. Vladan Panovec, Fakulta stavební Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

92

Page 97: Zelené Památky

93

Page 98: Zelené Památky

94

Page 99: Zelené Památky

95

Page 100: Zelené Památky

Obnova a dostavba vily v ulice Ke Klimentce v Praze na Smíchově je ukázkoupoměrně výrazné úpravy funkcionalistické stavby, zároveň je ale příklademzáchrany domu s příběhem před schválenou demolicí. Rekonstrukce prodloužilaživotnost domu o další desetiletí. Díky zateplení a moderním technologiím bude jeho provoz energeticky šetrný.

Základní informaceAdresa: Ke Klimentce 45, 150 00 Praha 5 – SmíchovStav: realizace 2010 Vlastník: soukromá osoba Forma památkové ochrany: bez památkové ochrany

Současný stavArchitekt: Ing. arch. Tomáš Klanc (Ateliér KLANC) ve spolupráci s Ing. arch. Kryštofem SpilkouZpůsob využití: rodinná vila s malou kanceláří, fitness a saunouStavebník: soukromá osobaSpotřeba energie: Tepelná ztráta domu je 8 kW. Měrná roční spotřeba energie na vytápění cca 65 kWh/m2/rok.

Výchozí stavRok výstavby: 30. léta 20. stoletíZpůsob využití: rodinný důmSpotřeba energie před úpravami: tepelné ztráty před rekonstrukcí cca 20 kWCharakteristika budovy před úpravami: Dvojpodlažní zděná podsklepená stavba s terasou a pultovou střechou. Nosné konstrukce se nacházely v dobrém statickémstavu, suterénní zdivo bylo vlhké. Dům měl před rekonstrukcí zastavěnou plochu 98 m2, plocha pozemku je 768 m2. Vila stojí v prudkém svahu v ulici Ke Klimentce. Na hranici pozemku jsou dovedeny inženýrské sítě, elektřina, vodovod, kanalizace a plyn. Podlažní plocha obytných prostor 5 + 1 před rekonstrukcí činila cca 150 m2,suterénní prostory technického zázemí cca 60 m2.

12Vila Ke KlimentcePraha–Smíchov

96

Page 101: Zelené Památky

97 Foto: archiv Atelieru Klanc

Page 102: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukceNěkolik let nevyužívaný rodinný dům z 30. let byl původně určen k demolici. Novímajitelé ocenili jeho moderní prostorové řešení a rozhodli se dům rekonstruovat ve funkcionalistickém pojetí. Vzorem pro řešení interiéru se stavebníkům staly realizace Le Corbusiera, které navštívili na svých cestách po Francii.

Nově byla zasklena terasa a tím zvětšen obytný prostor, v zahradní části domu sepůvodní půdorys doplnil přístavbou pracovny a vstupu. Dispoziční řešení a celkovákoncepce domu byly již v původním objektu řešeny s rozvahou a dostatečným komfor-tem. Výše zmiňovanými úpravami došlo pouze k rozšíření stávající koncepce. V pod-kroví v dětských pokojích byl odstraněn původní záklop podhledu a prostor se otevřelaž do špičky pultové střechy, lépe je tak využita původní konstrukce střechy.

Vnější silueta domu zůstala zachována. Fasáda je řešena v kombinaci neprobarvenécementové stěrky šedé barvy s přiznanými tahy hladítka, červeného arkýře, kterývznikl zasklením původní terasy u obývacího pokoje, modrého zastřešení vstupua modrých vstupních dveří do copilitového zádveří. Také v interiéru se uplatňujíbarevné lakované solitérní kusy nábytku v kombinaci s dřevěnými obklady stěna schodiště.

„Rekonstrukcím se věnuji poměrně často a rád a považuji je za správné a důležité,“říká architekt Tomáš Klanc. „Investoři dnes často dávají přednost novostavbám, alepokud je to jen trochu možné, je dobré staré domy rekonstruovat. Naši předci nebylihloupí a uměli stavět možná lépe než my dnes. Upravovat a přizpůsobovat domy soudobým a individuálním požadavkům není nic nového. Podle svých potřeb si je upravovali generace před námi. Když dům přizpůsobíme dnešním standardům, prodloužíme jeho život alespoň o padesát let,“ shrnuje architekt Klanc důvody, proč zvážit rekonstrukci namísto novostavby.

98

Page 103: Zelené Památky

Energetická a technická koncepceKoncepce technických úprav domu je založena na vysušení spodní stavby domu,zlepšení jeho energetické bilance a na přizpůsobení dispozic současnému standardua představám investora. Po stránce stavebních úprav i použitých technologií jsme setady proti rekonstrukci vily v Kunicích posunuli o velký kus dál. Celý obvodový plášťvčetně střechy je difuzně otevřený, vytápění a jeho řízení je sofistikovanější, zdroj jekombinovaný.

Na zateplení domu jsme použili polystyren s difuzně otevřenou úpravou, aby stěnyfasády mohly tzv. dýchat. Sokl domu je v původní výšce napojen na hydroizolacispodní stavby větraným vzdušníkem po celém obvodu objektu. Vzdušník slouží k pro-větrávání základové spáry. Oproti původnímu předpokladu se v průběhu stavebníchprací ukázalo, že vlhkost v suterénu nebyla způsobena vzlínáním spodní vody, alepouze zatékáním vody dešťové. Bylo proto velmi snadné tuto vlhkost pomocí novýchdešťových svodů a okapového chodníčku s drenáží ze suterénu odvést. Dešťová vodaje vedena skryta ve fasádě do retenční jímky a dále se využívá na zalévání zahradya splachování WC.

Střecha domu je nová, větraná, s plechovou krytinou v původní barevnosti. Původníkrov pultové střechy je zateplený 20 cm minerální vaty vložené mezi krokve. Střechaje dále zateplena nadstřešní izolací z 6 cm silných dřevovláknitých desek, kteréslouží jako dodatečná tepelná izolace k přerušení tepelných mostů přes krokve a jakopojistná hydroizolace provětrávané mezery střešního pláště. Terasy jsou zateplené18 cm silnými polyuretanovými panely, hydroizolace je provedena z PVC fólie.Skladba teras není provětrávaná.

Dům je vyhříván a chlazen teplovodními rozvody a vzduchotechnikou. Zdrojem tepla je především tepelné čerpadlo systému vzduch-voda. Temperování domu a větránízajišťuje rozvod vzduchotechniky doplněný o rekuperaci, která ukládá přebytečnéteplo do akumulačního zásobníku teplé užitkové vody. Důležitou součástí systémuvytápění je i krb, který na jedné straně vytápí obytný pokoj a vytváří v něm příjemnou pohodu, na druhé straně vyhřívá schodišťový prostor a tím celý dům.Systém je možné v budoucnu doplnit solárními kolektory.

Okna jsme vyměnili za nová z profilů Euro, avšak v původním členění. Jejich barev-nost je upravena vzhledem k celkové koncepci na tmavě šedou. Protože jsme důmzvenku zateplili a vzhledem k tomu, že proporce fasády jsou na funkcionalistickéarchitektuře určující, okna byla zvětšena stejně jako u vily v Kunicích. Zateplení by opticky zmenšilo okna ze všech stran o 10 cm, proto jsme stavební otvory povybourání původních oken zvětšili právě o 10 cm na všechny strany a okna jsmeo tloušťku zateplení vysunuli směrem k líci fasády.

Ing. arch. Tomáš Klanc

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– kompletní sanace spodní stavby, provětrávaný vzdušník kolem celého obrysu

základové spáry– zateplení suterénu domu 16 cm extrudovaného polystyrenu– zateplení fasády domu 16 cm difuzně otevřeného polystyrenu– nová okna z profilů Euro s izolačním dvojsklem– zateplení střechy 20 cm minerální vaty mezi krokvemi a 6 cm dřevovláknitých

desek nadstřešní izolace– zateplení teras 18 cm polyuretanových panelů– kombinovaný zdroj tepla (tepelné čerpadlo vzduch-voda, krb na dřevo)– zpětné získávání tepla ze vzduchotechniky– akumulace odpadního tepla ze všech uvedených zdrojů tepla v zásobníku teplé

užitkové vody– využití dešťové vody k zalévání zahrady a splachování WC v domě

99

Page 104: Zelené Památky

Odborný komentář

Posouzení energetické a technické koncepceZ hlediska možných úspor energie představuje tato vila ideální objekt. Protože nenípamátkově chráněná, bylo možné zateplit ji zvenku, vyměnit okna, a dokonce i zasklítpůvodní terasu. Moderní rekonstrukce se podle mého názoru s původním funkcionalis-tickým duchem velmi dobře snáší. Bohužel nejsou k dispozici podrobnější technicképodklady a výpočty, z nichž by bylo možno lépe vyhodnotit kvalitu rekonstrukce.

Vnější zateplení původní hladké fasády je správným, jednoduchým a investičně přimě-řeným řešením. Použít 16 cm izolantu je sice více, než je v kraji zvykem, pro maxi-mální využití potenciálu úspor by ale byl vhodný izolant až 20 cm silný. Aby mělinvestor jistotu, že zaplatil nejlepší řešení, bylo by vhodné stanovit tloušťku zate-plení optimalizačním výpočtem. Velmi dobrou zprávou je, že zateplení a další úpravyodstranily vlhkost zdiva v suterénu. Projektant nesklouzl do pohodlného, ale nepříliššťastného řešení, kdy se suterénní zdivo prostě nechá bez zateplení, aby větralo.Použití difuzně otevřeného zateplení je velmi dobrým řešením (spolu s nezbytnýmodstraněním zatékající dešťové vody).

Velmi vhodným řešením byla také úprava oken tak, aby po zateplení působila dojmempůvodní velikosti. Při zateplování s použitím více než 10 cm izolantu je optické zmen-šení oken častým problémem. Kvůli větší hloubce okenního ostění dochází k úbytkuslunečního svitu dopadajícího do interiéru. I z tohoto hlediska je zvětšení okensprávným krokem, spolu s vysunutím oken směrem k líci fasády. Vzhledem k orientaciobjektu nepřicházelo v úvahu výrazné zvětšení oken na jižní straně, aby bylo možnozvýšit pasivní solární zisky. Typ nových oken je popsán vágně, v současnosti je použití Eurooken rozhodně zastaralým řešením.

Z energetického hlediska je velmi zajímavé využití původní terasy, která se zaskle-ním změnila na obytnou místnost. Velmi vhodně se zvýšila kompaktnost objektua zvětšila plocha bytu. Nakolik nové zasklení ovlivní energetickou náročnost a kom-fort domu (studené sálání severně orientovaného prosklení), závisí na parametrechpoužitého zasklení. Střecha je zateplena správně, tepelné mosty jsou eliminovány,situaci zde opět zjednodušuje nekomplikovaný tvar pultové střechy.

Teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla je moderním a energeticky efektivním řeše-ním. V kombinaci s podlahovým topením s tepelným čerpadlem jako zdrojem tepla byto mělo být komfortní řešení, které současně zajišťuje dostatek čerstvého vzduchu.Použití akumulační nádrže pro ukládání tepla z rekuperace není obvyklé. Spolus krbem jsou tak v domě již tři zdroje tepla, pro jejich skutečně efektivní provoz jenezbytná správná regulace. Obvykle nestačí spoléhat na automatiku, je důležité, abyobyvatelé domu uměli nastavit systém tak, aby vyhovoval jejich potřebám a současněnespotřebovával zbytečně mnoho energie a finančních prostředků.

Projektantem uváděná hodnota spotřeby tepla na vytápění 65 kWh/m2/rok je vzhledemk provedeným opatřením překvapivě vysoká.

Ing. Karel Srdečný, energetický auditor, EkoWATT

100

Page 105: Zelené Památky

101

Page 106: Zelené Památky

V Šatově na Znojemsku se architektům podařilo obnovit opuštěné a zchátralé sta-vení, včetně tradičních řemeslných prvků, a dát mu přitom soudobou tvář. Památ-kově chráněná stavba poskytuje svému uživateli komfort ve vesnickém prostředínezvyklý a zároveň je šetrná ke zdrojům energie.

Základní informaceAdresa: Šatov 161, 671 22, okres ZnojmoStav: realizace 2003–2005 Vlastník: soukromá osoba Forma památkové ochrany: objekt je nemovitá kulturní památka

Současný stavArchitekt: doc. Ing. arch. Petr Hrůša, prof. Ing. arch. Petr Pelčák (Hrůša a Pelčák, Atelier Brno)Způsob využití: obytný důmStavebník: soukromá osobaSpotřeba energie: neznámá

Výchozí stavRok výstavby: polovina 19. století (usedlost stála již ve druhé polovině 18. století, na mapě stabilního katastru z roku 1824 je zakreslena usedlost přibližně ve stejnémpůdoryse jako dnes)Způsob využití: neobydlené venkovské staveníSpotřeba energie před úpravami: neznámáCharakteristika budovy před úpravami: „[...] Objekt (č. p. 161 v Šatově) je chráněnoukulturní památkou, kterou vlastník převzal ve velmi špatném stavebně technickémstavu a hodlá provést její úplnou obnovu. […] Obytná část objektu se skládá z hlavníobytné budovy a výměnku. Objekt je v současné době v havarijním stavu a obnova je proto žádoucí, ačkoli bude v několika případech znamenat velké zásahy do jeho stavební podstaty. Především některé části obvodového zdiva z nepálených cihel jsouzcela dožilé a bude třeba přistoupit k jejich totální náhradě. V rámci dispozice dojdek větším úpravám ve dvorní části, původně využívané převážně jako chlévy. […] Celkově je objekt charakteristický značným množstvím dochovaných historickýchoken a dveří, které je žádoucí pro uchování autenticity objektu zachovat. Stanovenépodmínky jsou aplikací obecných zásad péče o lidové stavby.[…]“

(citováno z odborného vyjádření NPÚ v Brně ze dne 10. 3. 2004, podepsán PhDr. Zdeněk Vácha, vedoucí odboru specialistů)

13Venkovské staveníŠatov

102

Page 107: Zelené Památky

103 Foto: Filip Šlapal a archiv atelieru Pelčák a partner architekti

Page 108: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukce, energetická a technická koncepceObnova venkovského stavení v Šatově je rehabilitací v několika rovinách. Šatov bylaobec s německy mluvícím obyvatelstvem, jehož většina byla vyhnána v roce 1945,a domy se postupně rozpadaly.

Nový majitel domu žil dlouho v sousedním Rakousku. Od počátku bylo jasné, že uva-žuje jinak, že má o obnově domu jasnou představu. Úvahy o šetrnosti k charakterumísta, domu i k životnímu prostředí se pro něj od počátku staly samozřejmostía byly také součástí celkové koncepce obnovy domu. Jako cíl jsme si stanovili spojit klasické vesnické stavení s moderní architekturou a soudobým komfortem.

Jednotlivé části domu jsme obnovili různým způsobem. Křídlo do ulice bylo rekon-struováno do původní podoby včetně barevnosti (podoba fasády 19. století, barevnostprvní třetina 20. století). Okna jsme vyměnili, ale opět za dřevěná špaletová, do vnějších křídel bylo osazeno izolační dvojsklo. Zateplili jsme střechu.

Domu, který je užíván jako víkendový, chyběla větší obytná místnost a propojení se zahradou, největší hodnotou domu. Na místě pobořeného hospodářského křídla jsmeproto přistavěli nové obytné křídlo, které ve spojení s původním domem vytváří chrá-něné atrium a spojení se zahradou. Toto nové/obnovené křídlo je postaveno z kamenezbořeného křídla domu. Stěny jsou ale sendvičové – na venkovním i vnitřním líci jsou kamenné, prostřední vrstvu tvoří 20 cm polystyrenu. Kamenné části sendvičejsou 30 cm silné a zdili je tradičním způsobem staří kameníci ze Skutče.

Půdu domu jsme původně koncipovali jako klasickou, neobydlenou, tepelný nárazník,který chrání a izoluje spodní obytné podlaží. Nakonec jsme ale na přání majiteledoplnili mlynářské schody a půda slouží jako tělocvična.

Historický objekt je vytápěn pomocí plynového kotle, snížení tepelných ztrát bylodocíleno vzhledem k památkově chráněnému objektu citlivým zateplením obvodovýchkonstrukcí. Vložení tepelné izolace mezi kamenné stěny a udržení autenticity histo-rického objektu má své opodstatnění i ve značné tepelné akumulaci kamenného zdiva,které snižuje nároky na vytápění v zimě a názorně ukazuje stavební řešení nevyžadu-jící potřebu chlazení během letního období. Osazení krbu s teplovzdušnou vložkou ve společenské místnosti pokrývá tepelné ztráty v přechodných obdobích a sloužík navození příjemné atmosféry v domě. Solární kolektory na střeše kolny využívajípřímé přeměny sluneční energie na tepelnou energii, ohřívají vodu pro venkovníbazén. Využívání tohoto obnovitelného zdroje eliminuje potřebu tepla z fosilníchpaliv. Dům využívá systém měření a regulace teploty, který optimalizuje vytápění jednotlivých částí.

Dům nemá okna na jižní ani západní stranu, nepřehřívá se, velká okna jsou otočenána východ. Jako u jiných projektů i zde využíváme známá přirozená pravidla, jak dům udělat dobře obyvatelným s příjemným vnitřním prostředím.

Z rozhovoru s architektem Petrem Pelčákem a z jeho autorského textu k projektu

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– sendvičové stěny (dostavba), 30 cm kamenné zdivo, 20 cm polystyren, 30 cm

kamenné zdivo – nevětrná skladba– zateplení střechy (oba objekty)– izolační dvojsklo v oknech (oba objekty)– solární panel na vyhřívání bazénu– zateplení podlahy (oba objekty)

104

Page 109: Zelené Památky

Odborné komentáře

Posouzení z hlediska památkové péčeV případě obnovy kulturní památky č. p. 161 v Šatově došlo k nepochopení základníchprincipů, které je nutno respektovat při opravě tradiční stavby ve venkovském prostředí. Pro vlastní kulturní památku i území vesnické památkové zóny, jehož je součástí, není z památkového hlediska provedená rekonstrukce přínosem, nýbrž krokem špatným směrem.

PhDr. Zdeněk Vácha, Národní památkový ústav, Brno

Posouzení energetické a technické koncepceNavržené řešení je ukázkou zodpovědného přístupu investora k tvorbě životního prostředí a k zachování kulturních a architektonických hodnot na venkově.

I přesto, že je navržen kondenzační plynový kotel s vysokou účinností při spalování,postrádám úvahu o možnosti výroby tepla i pomocí jiného centrální zdroje, než jekotel na zemní plyn.

Dovolím si malý povzdech nad využitím solárních kolektorů pouze pro ohřev vodyv bazénu. Nabízí se využití pro ohřev teplé vody, která bude primárně zásobovat důma teprve sekundárně ohřívat vodu v bazénu. Považuji to za velmi efektivní využitísolárních panelů určených pro ohřev vody.

Také si dovolím vznést pochybnost nad správností navrhované skladby vnější obvo-dové stěny, pravděpodobně totiž bude docházet ke kondenzaci vodní páry uvnitř kon-strukce. To povede nejenom k vlhnutí tepelné izolace a její degradaci, ale i k rizikuvzniku vlhkostních map a výkvětů solí na povrchu kamenného zdiva, zvláště potomv některých oblastech a detailech. (Projevuje se především v horizontálních detai-lech, nad okenními otvory, nad soklem a podobně.) Uvedené riziko je samozřejmě velmiovlivněno vlastnostmi použitého kamene a vlastnostmi zdícího a spárovacího mate-riálu a v neposlední řadě i způsobem užívání, vlhkostním a teplotním režimem v interiéru. Objekt je ale již po dobu několika let užíván, zřejmě k vlhkostním problémům v tomto konkrétním případě nedochází.

Dr. Ing. Jan Červenka, spolupráce Ing. Jan Ficenec, Ph.D.

105

Page 110: Zelené Památky

106

Page 111: Zelené Památky

107

Page 112: Zelené Památky

Bývalá oranžérie v areálu Břevnovského kláštera v Praze se nacházela ve zceladezolátním stavu a zachovány byly jen zbytky nosných zděných konstrukcí. Cílemúprav je stavbu obnovit a zapojit do života kláštera. Nebude už sloužit coby skleník,ale jako univerzálně využitelný společenský prostor. S novým způsobem užívání sezvýší energetická náročnost objektu. Architekti proto uvažují o částečném obnovenípůvodního systému vytápění a větrání v kombinaci s moderními technologiemi tak,aby byl provoz k budově i finančním zdrojům vlastníka co nejšetrnější.

Základní informaceAdresa: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, Markétská 28/1, 169 01 Praha 6 – BřevnovStav: probíhající rekonstrukce, dokončení plánováno na rok 2012Vlastník: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty Forma památkové ochrany: Objekt je součástí národní kulturní památky Břevnovský klášter.

NávrhArchitekt: Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba(Ateliér M1 archtekti s.r.o.)Způsob využití: multifunkční prostor, v menším měřítku obnovení pěstování teplomilných rostlin v rámci trvalé expozice o klášterních zahradáchStavebník: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. MarkétySpotřeba energie: neznámá

Výchozí stavArchitekt: autorství připisováno Kiliánu Ignáci Dienzenhoferovi (v průběhu dalšíchdvou set let došlo k různým dílčím přestavbám lokálními staviteli) Rok výstavby: cca 1738Způsob využití: Oranžerie – podélná křídla sloužila jako skleníky, zimní úložiště subtropických rostlin v kontejnerech, pěstování teplomilných rostlin, střední částbyla dlážděná a využívala se k vytápění křídel, sušení ovoce a jako odpočívárna mnichů při práci na zahradě.Spotřeba energie před úpravami: neznámáCharakteristika budovy před úpravami: drobná přízemní užitková stavba v areálukláštera, před úpravami v dezolátním stavu

14Oranžérie Břevnovského klášteraPraha

108

Page 113: Zelené Památky

109 Foto a vizualizace: archiv Atelieru M1 architekti

Page 114: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukceOranžérie původně sloužila jako skleník pro ukládání teplomilných rostlin na zimua jako zahradní pavilón pro odpočinek benediktinů během práce v zahradě. Se svýmsymetrickým osazením na osu hlavní budovy kláštera rozhodně nebyla pouze prostouužitkovou stavbou, nesla také znaky vysoké architektury vrcholného baroka.

Postranní křídla, vyhřívaná teplým vzduchem skrz podlahové kanály, kam byly nazimu odnášeny teplomilné rostliny, měla podlahu z dusané hlíny, z části sloužila jakopařeniště. Ve střední klenuté hale, do níž ústila obě křídla i schodiště k jeskyni, bylaumístěna dvě krbová topeniště ve výklencích a dvě otevřená topeniště zapuštěnáv podlaze, z nichž proudil horký vzduch kanály do skleníků. Tato část se pravděpo-dobně využívala také k odpočinku a v chladnějších měsících, kdy se v oranžériitopilo, také např. k sušení ovoce ze sadu. Původní oranžérie neobsahovala žádné sociální zařízení ani jiné technické vybavení. Byla vytápěna dřevem z prořezu sadua lesa, stejně jako zbytek kláštera.

Celý svah klášterních zahrad leží na opukové skále. Do ní byly při budování zahradčástečně vysekány a ze zeminy vytvarovány dlouhé terasy – do jedné z nich je vesta-věna i oranžérie. Mezi oranžérií a obezděnou skalní stěnou byla ponechána mezeraširoká 1,2 m pro odvětrání a odvodnění stavby.

V roce 2009 bylo možné díky dotaci ze strukturálních fondů EU a příspěvku Městskéčásti Prahy 6 zahájit první fázi rekonstrukce klášterních zahrad. Do konce března2012 by měla být znovu postavena oranžérie s fontánou. Zahrada bude následně zpřístupněna veřejnosti jako park.

Obnovit původní režim oranžérie by pro klášter bylo z provozních důvodů finančněneúnosné. Na základě debat s převorem kláštera byl sestaven program a koncepceprovozu zahrad a znovuzrozené oranžérie tak, aby byl objekt co nejvíce univerzálněpoužitelný a současně odpovídal dnešním kriteriím na provoz budov.

Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– osazení jižní prosklené stěny fotovoltaickými panely (aktivní prvek)– stínění jižní prosklené stěny fotovoltaickými panely (pasivní prvek)– vytápění kotlem na dřevo (dřevo z prořezů v zahradě)– využití dešťové vody

110

Page 115: Zelené Památky

Odborné komentáře

Posouzení z hlediska památkové péče„Dokumentace obnovy oranžérie, která je dnes stavební ruinou, je z doposud předlože-ných projektů (od 80. let 20. století) z památkového hlediska nejvíce přijatelná.V zásadě se jedná o návrh exaktní rekonstrukce do původního stavu, a to na základěvyhodnocení současného stavu, zaměření a fotografické dokumentace stavu oranžériepřed její devastací.“

(citováno z Odborného vyjádření NPÚ v Praze z 1. 2. 2008, podepsán Ing. arch. Zdeněk Chudárek)

111 Foto: archiv NPÚ

Page 116: Zelené Památky

Posouzení energetické a technické koncepceK památkám, jako je Břevnovský klášter, je nutné přistupovat velmi zodpovědně a citlivě. Minimalizace tepelných ztrát a energetické náročnosti rekonstruovanéhoobjektu je v takových případech zcela logicky a legitimně potlačena snahou zacho-vat kulturní, historickou a architektonickou hodnotu díla. Změna užívání objektus sebou téměř vždy přináší specifické problémy, které je nutné zvážit, posoudita následně jim čelit.

Objekt oranžérie byl kdysi navržen a vystavěn jako skleník. Plánovaná přestavba vedeke změně užívání, vznikne zde prostor určený pro společenské akce. Při zachovánípůvodního vzhledu objektu to povede k určitým specifickým problémům, které je třebapři obnově objektu zohlednit. Budou zřejmě v určitém rozporu s minimalizací energe-tické náročnosti objektu při jeho provozování.

Při takové přestavbě, kdy se změní způsob užívání, ale zachová se tvar a vzhledbudovy, nelze hodnotit minimalizaci energetické náročnosti budovy standardním způ-sobem. Při zachování prosklených ploch (i přes užití speciálních izolačních skel a stí-nění) nebude pravděpodobně možné za některých teplotních, světelných a slunečníchpodmínek zajistit požadovanou pohodu vnitřního prostředí, aniž by se zavedlo větráníči klimatizovaní prostor za účelem snížení teploty vzduchu v interiéru.

Pravděpodobně nebude možné ani eliminovat značné a četné tepelné mosty ve stavebních detailech osazení skel do rámů a sloupků konstrukcí, při zachování jejichpůvodního tvaru a především původní subtilnosti. Ale to je zřejmě kompromis mezitepel nou technikou, energetikou stavby a zachováním její architektonické hodnoty,a především zajištění její záchrany.

Uvedený projekt je velmi zajímavý a mám za to, že se budeme moci těšit na dalšíobjekt, který byl předurčen k zániku, a bude znovu žít jako architektonický skvost.

Dr. Ing. Leoš Červenka, spolupráce Ing. Jan Ficenec, Ph.D.

112

Page 117: Zelené Památky

113

Page 118: Zelené Památky

114

Page 119: Zelené Památky

115

Page 120: Zelené Památky

15Barokní sýpkaKašperské hory

Památkově chráněná barokní sýpka v Kašperských Horách je zcela zchátralá a částjejí střechy se zřítila. Rekonstrukce na společenský sál je předpokladem záchranyohroženého objektu. Provoz je navržen v souladu s možnostmi historické stavbya také jako maximálně energeticky úsporný.

Základní informaceAdresa: sýpka bez č. p., parc. č. 231/1, 231/2, 341 92 Kašperské HoryStav: projekt ke stavebnímu povolení, termín realizace prozatím není známVlastník: Město Kašperské HoryForma památkové ochrany: objekt je nemovitá kulturní památka

NávrhProjektant: Ing. Jan Vinař, Ing. arch. Jan Dluhoš (Murus),vytápění Ing. Martin Kratěna, Ing. Ilona Koubková, Ph.D.Způsob využití: společenské centrum Stavebník: Město Kašperské HorySpotřeba energie: Měrná roční spotřeba energie na vytápění je 104 kWh/m2/rok, tepelné ztráty objektu 80 kW, budova je ve třídě C1 (vyhovující doporučené úrovni).

Výchozí stavRok výstavby: okolo roku 1695Způsob využití: původně sýpka, později sklady, dnes bez využitíSpotřeba energie před úpravami: nevytápěný objektCharakteristika budovy před úpravami: Obvodové stěny s doklady původního archi-tektonického členění, zachovaná část krovu z doby po roce 1911, původní stropy jižv minulosti odstraněny, vnitřní dělící zeď z doby před polovinou 19. století.

116

Page 121: Zelené Památky

117 Foto: archiv atelieru Murus

Page 122: Zelené Památky

Komentář autora

Příběh rekonstrukceJedním z cílů rekonstrukce sýpky na společenské centrum, které v KašperskýchHorách chybí, je záchrana objektu. Svou velkou hmotou představuje výrazný urbanis-tický prvek a lokální dominantu města. Do původního stavu plánujeme obnovit kvalitní barokní fasádu.

Velký objem stavby, jejíž interiér je prázdný, umožňuje umístit do historické architektury novodobé konstrukce, zařízení a technologie společenského centra bez konfliktu s památkovou ochranou. Využití pro divadelní sál nemá požadavky na přiroze né osvětlení a malá okna sýpky tomuto využití zcela vyhovují.

V objektu bude zřízen vstupní foyer s příslušenstvím, divadelní sál s pódiem a za nímtechnické zázemí s výtahem. V patrech budou umístěny galerie a technické prostory.V podkroví nad divadelním sálem je plánován další sál. Před hlavní vstup je navrženportikus ve formě dřevěné pergoly. Předpokládáme celoroční, nepravidelný provoz.

Energetická a technická koncepceObjekt se připojí na centrální městskou výtopnu, v podkroví bude umístěna výmění-ková stanice. Navržena jsou standardní otopná tělesa. Vnitřní prostředí je umělevětráno vzduchotechnikou.

Tepelné izolace plánujeme tak, aby byla zajištěna maximální úspora energie přizachování autentických povrchů historického zdiva. Díky tomu, že původní kamennézdivo má velkou tloušťku, a díky příznivému tvaru budovy a malým oknům je možnotepelné ztráty udržet v přijatelných mezích i bez dodatečného zateplení zdiva.

V původních kamenných ostěních osadíme dřevěná jednokřídlá výklopná okna s dvojsklem (koeficient prostupu tepla U ≤ 1,0 W/m2K). Okna v sále budou mít zvukověizolační vnitřní okenice. Střecha se zateplí nad krokvemi (tloušťka izolace 20 cm) s podhledy z hoblovaných prken. Ve střeše jsou plánovány vikýře ve tvaru volských ok, které budou sloužit k doplňkovému přirozenému větrání podkrovního sálua k překrytí otvorů vzduchotechniky. Další otvory pro vzduchotechniku jsou projekto-vány v rovině střechy u štítů.

Podlahy jsou tepelně izolovány na terénu (tloušťka izolace 10 cm). Tenké zdivo horníčásti štítů je izolováno přizdívkou z pórobetonu, zatímco tepelně izolované stropy těchto místností budou pouze temperovány. Vlhkost obvodového zdiva snížímepomocí odvětrávacího systému s plastovými tvarovkami Iglú. Nasávací otvoryumístíme do fasády a odtah je vyveden nad střechu.

Ing. Jan Vinař

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– odvlhčení obvodového zdiva pomocí odvětrávacího systému s plastovými

tvarovkami Iglú– zateplení střechy nad krokvemi (20cm izolace)– zateplení podlahy na terénu (10cm izolace)– zateplení štítů (dozdívka z pórobetonu)– napojení objektu na městskou výtopnu, tepelný výměník– nová dřevěná okna s izolačním dvojsklem (U ≤ 1,0 W/m2K)– kombinace vzduchotechniky a přirozeného větrání– rekuperace tepla ze vzduchotechnických jednotek

118

Page 123: Zelené Památky

119

Page 124: Zelené Památky

120

Při přestavbách je nejdůležitější budoucí využití objektuKomentář inženýra Jana Vinaře

Samozřejmou povinností projektanta je dbát na ekonomii provozu, a tedy i na sníženíenergetické náročnosti. To platí i pro rekonstrukce historických staveb.

Rozhodujícím momentem jsou úvahy o využití objektu. Zatímco u novostaveb je účelpředem dán a stavba i její konstrukce se navrhují tak, aby mu vyhověly, u úprava rekonstrukcí existujících budov je nutno zvažovat, zda se stavba pro uvažovanévyužití hodí. Je třeba posuzovat stavbu vcelku, to znamená její velikost, dispozici,konstrukce a jejich vlastnosti statické i tepelné, vlhkost a možnosti jejího snížení atd.

Přestavba bude efektivní tehdy, pokud adaptace pro nové využití nebude vyžadovatvelké zásahy do stavby, zejména změny nosných konstrukcí, úpravy okenních a dveř-ních otvorů apod. U památkových objektů je třeba posuzovat zásahy do těch částí,které tvoří jejich památkovou podstatu. Týká se to zejména fasád, vnějšího objemubudovy, vnitřních omítek, podhledů, obkladů, podlah apod. V tomto stadiu úvaho rekonstrukci je nutné, aby poznání podstaty objektu (průzkumy technické i stavebněhistorické a restaurátorské) bylo natolik podrobné a průkazné, že na jeho základěbude možné ovlivnit záměry investora. Osvícené investory, jako jsou například obcenebo veřejné instituce, zpravidla ovlivnit lze.

Jedním z kritérií volby využití je už ve fázi investičního záměru ekonomie provozu.Investor musí zvažovat, jaké bude mít provoz budovy nároky na personální vybavenía energie. Již v této fázi přípravy rekonstrukce je třeba přemýšlet o volbě topnéhomédia a o možnostech snížení tepelné náročnosti.

Jednou ze základních otázek je možnost zvýšení tepelného odporu. Na tepelných ztrá-tách obvodových zdí se významně podílejí okna, která u starších staveb byla ovšempodstatně menší. Tloušťky stěn historických obytných budov byly asi až do poloviny19. století stavěny s ohledem na tepelné ztráty. Teprve tehdy, když se začalo běžnětopit uhlím, určovalo tloušťku stěn hledisko statické. Stavební řád z roku 1886 poža-doval, aby tloušťka cihelné zdi byla alespoň 45 cm, tloušťka kamenné alespoň 60 cm.U staveb starších naměříme u cihelných zdí obvykle 60 cm, u kamenných 80–100 cm.

Také stropy měly z hlediska tepelného poměrně příznivou skladbu: podlahu půdyobvykle tvořila hliněná mazanina s 10cm vrstvou organické příměsi, například slámy,fošny min. tloušťky 4 cm nebo 10–12centimetrové povaly. Stropy bývaly dvojité sevzduchovou mezerou kolem 20 cm, podhled tvořila prkna (3–4 cm) a omítka na rákosnebo na laťky (2 cm), někdy i omítka hliněná. Ve stropě bychom našli také izolace

z plev nebo jiného organického materiálu. Při rekonstrukci se tuto původní skladbuobvykle nepodaří zachovat, není však problém nahradit starší podlahy skladbous dostatečně silnou tepelnou izolací. Z uvedeného je zřejmé, že tepelné ztráty stáva-jící stavby můžeme bez větších problémů snížit izolací střechy, stropů a podlah naterénu.

Pro využití tepelných vlastností zdiva je nutné zajistit, aby bylo suché. Proto másmysl se u každé stavby snažit o snížení vlhkosti ve zdivu. Existuje řada metod, pro odvlhčení památkových budov však nejsou všechny vhodné. V každém případěmusí být současně s odvlhčením provedeno i odvodnění, tj. odvedení srážkové vody ze střechy a z terénu.

U historických staveb představují velké téma okna. Mají totiž významnou památkovouhodnotu, kterou tvoří nejenom jejich členění, ale i profilace křídel a rámů, detaily pro-vedení, kování a někdy i sklo. Barokní okna jsou velmi vzácná, měla by být vždy zacho-vána a opravena restaurátorsky. Stále vzácnější jsou však i okna z 19. století,zejména z jeho první poloviny. U každé stavby je třeba tento problém řešit individuálně.

Především je třeba detailně posoudit, nakolik okna ovlivňují tepelné ztráty budovy. Tepelný odpor historických oken je možno výrazně zvýšit jejich opravou, při které se vymění narušené prvky, odstraní se deformace a zlepší se jejich těsnost. Tuto práci provádějí restaurátoři, stejný efekt však může mít podstatně levnější oprava provedená dobrým truhlářem. Zasklení dvojsklem znamená změnu profilů křídel, což může celkový výraz oken podstatně změnit. V některých případechje možné tepelný odpor zlepšit přidáním dalšího křídla.

Při rekonstrukci historických objektů je třeba rozlišovat stavby původně obytné,u kterých nedochází k výraznější změně využití, a stavby, které původně nebylyvytápěné, po rekonstrukci však budou sloužit k pobytu osob. U první skupiny se budeme snažit o zlepšení původních tepelně technických parametrů. U stavebpůvodně nevytápěných (hospodářské a průmyslové objekty, kostely apod.)je nutno vytvořit novou tepelně technickou koncepci budovy.

V obou případech je nutné vyjasnit, jaké konstrukce, materiály, detaily a povrchytvoří památkovou podstatu stavby, kterou chceme chránit. Z hlediska tepelně technic-kého je třeba posuzovat zejména okna, omítky, podlahy, stropy, krovy. Při návrhutepelně technické koncepce a projektování stavebních úprav je třeba hledat způsoby,jak tento cíl naplnit. Některé možnosti řešení jsou doloženy na příkladech baroknísýpky v Kašperských Horách a barokní stodoly v Kosmonosích.

Page 125: Zelené Památky

121

Odborné komentáře

Posouzení energetické a technické koncepce Památkově chráněná barokní sýpka je ve velmi špatném stavu. Dokonce je možné, že bez stavebního zásahu bude v blízké budoucnosti ohrožena samotná její existence.Již samu iniciativu směřující k rekonstrukci památky je nutno ocenit. Ještě hodnot-nější je pak snaha využít budovu tak, aby pomohla rozvoji života v obci. Rekonstrukcesýpky ve společenské centrum toto určitě splňuje.

Projektant zpracoval koncepční návrh technického řešení, který podle mého názoructí zásady citlivé rekonstrukce památkově chráněného objektu při současném ohleduna přijatelnou energetickou náročnost budovy. Budova bude po rekonstrukci splňovatnormový požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy, a toi bez nutnosti dodatečného zateplení obvodových stěn.

Tomuto příznivému výsledku napomáhá velmi kompaktní tvar budovy. Ponecháníobvodových stěn bez dodatečné tepelné izolace považuji za správný krok. Obvodovéstěny není možné z důvodu zachování historického vzhledu zateplovat z vnější strany.Koncepčně by sice bylo možné zateplovat z vnitřní strany, ale toto řešení s sebounese celou řadu rizik, jejichž eliminace technické řešení poměrně komplikuje.

Přesto je nutno konstatovat, že obvodové stěny svým tepelným odporem pravděpo-dobně nezajistí při návrhových podmínkách dostatečně vysokou vnitřní povrchovouteplotu vylučující riziko růstu plísní. Toto je vhodné zohlednit při návrhu vzducho-techniky, která by měla zajistit, aby zejména v zimních měsících nedocházelo k pře-kračování návrhové relativní vlhkosti ve vnitřním prostoru.

Provedení střešní konstrukce s tepelnou izolací nad dřevěnou nosnou konstrukcípovažuji za velmi vhodné řešení. Nosné prvky střechy mohou být pohledové a navíc je to podle mého názoru nejvhodnější řešení z hlediska tepelné a hydroizolační tech-niky. Umožňuje totiž účinnou ochranu nosných dřevěných prvků před nepříznivýmiúčinky vlhkosti. Střecha tak může být vzduchotěsná, hydroizolačně spolehlivá a rov-něž je možné použít menší tloušťku tepelné izolace, neboť její účinnost není snižo-vána prostupujícími nosnými prvky střechy. Za vhodné považuji z energetickéhohlediska i okenní výplně s dřevěným rámem a izolačním dvojsklem. Připojení na městskou výtopnu je určitě vhodným zdrojem pro vytápění objektu.

Ing. Tomáš Kupsa, Dekprojekt

Page 126: Zelené Památky

16Barokní faraKosmonosy

Památkově chráněnou barokní faru ve středočeských Kosmonosích zakoupila polskástavební společnost a přestavuje ji na sídlo své pobočky. Firma se zabývá rekon-strukcemi památek, a proto se chce vzorovou renovací prezentovat.

Základní informaceAdresa: Linhartova 172/14, KosmonosyStav: hotova hrubá stavba, v roce 2011 bude obnova z větší části dokončenaVlastník: Bielskie Przedsiębiorstwo Budownictwa Przemysłowego S.A.Forma památkové ochrany: objekt je nemovitá kulturní památka

NávrhArchitekt: A.D.N.S. PRODUCTION, s.r.o.Projektant: Ing. Jan Vinař, Mgr. Ing. Daniela Štěrbová (Murus), vytápění Ing. Martin Kratěna, Ing. Ilona Koubková, Ph.D.Způsob využití: sídlo pobočky firmy, kancelářeStavebník: Bielskie Przedsiębiorstwo Budownictwa Przemysłowego S.A.Spotřeba energie: Tepelné ztráty objektu jsou 45,3 kW, měrná roční spotřeba energie přibližně 200 kWh/m2/rok.

Výchozí stavRok výstavby: 1771–76Způsob využití: postaveno jako katolická fara, po jejím zrušení archiv a ubytovnaSpotřeba energie před úpravami: neznámá, původně lokální vytápění převážně kachlovými kamnyCharakteristika budovy před úpravami: jednopatrová budova bez využitého podkrovís malým sklepem; přízemní hospodářské stavení

122

Page 127: Zelené Památky

123 Foto: archiv atelieru Murus

Page 128: Zelené Památky

Komentář autora

Energetická a technická koncepceŘešení vychází z maximálního respektování autentické historické substance objektu.Navrhované úpravy sledují obnovení estetických, architektonických a památkovýchhodnot. Při obnově budeme respektovat všechny významné etapy historického vývoje.Podkroví adaptujeme pro kanceláře, jejichž provoz si zde vyžádá zateplení, zřízenínových vikýřů a novou nosnou konstrukci podlahy.

Obvodové zdivo je ponecháno v původním stavu. Tepelně izolovány jsou podlahy naterénu. Krov bude zateplen izolací vloženou mezi krokve a pod ně. Konstrukce, u nichžmohla být navržena nová skladba výběrem stavebních materiálů, jejich tloušťkoua uspořádáním ve skladbě, byly posouzeny. Charakter stavby jako kulturní památkynedovolil změnit skladbu u ostatních konstrukcí. Nová okna budou jednoduchá sezasklením z izolačního dvojskla. Základním požadavkem je však subtilnost rámůa zasklení. Vlhkost obvodového zdiva se sníží pomocí odvětrávacího systému s plastovými tvarovkami Iglú. Nasávací otvory budou ve fasádě, odtah je vyveden do stávajících komínů.

Ing. Jan Vinař, Murus

Výčet zásahů – stavební úpravy, použité technologie– odvlhčení obvodového zdiva pomocí odvětrávacího systému s plastovými

tvarovkami Iglú– zateplení střechy nad krokvemi – zateplení podlahy na terénu – nová dřevěná okna s izolačním dvojsklem UN = 1,1 W/(m2K)

124

Page 129: Zelené Památky

Odborné komentáře

Posouzení energetické a technické koncepce Památkově chráněný objekt barokní fary bude přestavěn na administrativní objekt.Podíváme-li se na rekonstrukci z energetického hlediska, bude po ní mít objekt spo-třebu kolem 364 GJ. Vytápět se zde budou tři podlaží, jejichž půdorysný rozměr je přibližně 18 x 13 m. Vnitřní podlahová plocha bude tedy kolem 500 m2, což znamenáměrnou spotřebu energie kolem 200 kWh/m2/rok. Požadavek vyhlášky o energetickénáročnosti budov je pro srovnání u administrativních budov (novostavby a rekon-strukce nad 1000 m2) 179 kWh/m2/rok. Jelikož se jedná o rekonstrukci historickébudovy a neplánuje se zateplení obvodových stěn, lze říci, že výsledná hodnota spotřeby objektu bude poměrně slušná.

Obvodové stěny jsou velmi masivní, mají tloušťku více než jeden metr. Vzhledemk památkové péči je není možné zateplovat z vnější strany. Kontaktní zateplení zestrany vnitřní zase není vhodné z hlediska rizika vzlínání vlhkosti stěnami. V tomtopřípadě by hrozilo, že se vlhkost propíše i do interiéru. Pro snížení tepelných ztrátby tedy bylo ještě možné vystavět na vnitřní straně obvodových stěn samostatnoustěnu s dostatečným tepelným odporem tak, že by mezi ní a stěnou původní bylavzduchová mezera, která by sloužila k odvodu případné vzlínající vlhkosti do obvodo-vých stěn. Toto řešení však poměrně významně snižuje vnitřní podlahovou plochu,a naopak zvyšuje celkovou tloušťku stěn, což má negativní vliv například na denníosvětlení v místnostech. Rozhodnutí ponechat obvodové stěny bez zateplení tedypovažuji za vhodné.

Ponechání obvodových stěn bez zateplení je vhodné kompenzovat zvýšením tepel-ného odporu všech ostatních konstrukcí obálky budovy. To je v tomto případěsplněno. Budou vyměněna okna a zateplena střecha i podlaha na terénu. Zateplovánípodlahy na terénu má zpravidla menší vliv na energetickou úsporu, u tohoto objektujej považuji za více než vhodné vzhledem ke způsobu odvodu vzlínající vlhkosti z obvodových stěn, kdy je venkovní vzduch přiváděn větrací mezerou pod podlahu.

Úsporu tepla na vytápění bude jistě znamenat i rekonstrukce otopného systému.Původní lokální topeniště v jednotlivých místnostech zřejmě nahradí centrální objektový systém vytápění s osazenými regulačními prvky. Tato otopná soustavabude mít vyšší účinnost než původní a také zajistí pohodlnější obsluhu otopné soustavy.

Ing. Tomáš Kupsa, Dekprojekt

125

Page 130: Zelené Památky

126

Page 131: Zelené Památky

127

Page 132: Zelené Památky

128

Page 133: Zelené Památky

129

Page 134: Zelené Památky

Seznam příkladů renovací

Stavba Místo Architekt rekonstrukce StranaBrno Fakulta IT VUT Aleš Burian, Gustav Křivinka, Vladislav Vrána (Burian–Křivinka, Atelier 2002) 24 Kašperské Hory Barokní sýpka Jan Vinař (Murus) 118 Kosmonosy Barokní fara Jan Vinař (Murus) 124 Kunice, Říčany Vila v Kunicích Tomáš Klanc (Atelier Klanc) 88 Praha Činžovní domy na Janáčkově nábřeží Miroslav Cikán (MCA atelier) 46 Praha Činžovní dům U Průhonu Štěpán Abt, Ondřej Kopečný (Olgoj Chorchoj) 54 Praha Národní divadlo Miroslav Růžička (koncepce úprav) 32 Praha–Baba Paličkova vila Ladislav Lábus (Lábus AA) 80 Praha–Břevnov Oranžerie Břevnovského kláštera Jan Hájek, Jakub Havlas, Pavel Joba (Atelier M1 architekti) 110 Praha –Smíchov Vila Ke Klimentce Tomáš Klanc (Atelier Klanc) 96 Praha–Vokovice Rodinný dvojdům Miroslav Cikán (MCA atelier) 72 Slavonice Spolkový dům Jiří Opočenský, Štěpán Valouch (OV-A) 14 Šatov Venkovské stavení Petr Pelčák (Pelčák a partner architekti) 104 Vídeň Činžovní dům, Maria Treu Gasse Ursula Schneider (pos architekten) 60 Vídeň Činžovní dům, Wollzeile Georg Reinberg (Architekturbüro Reinberg) 66 Zlín Krajské kulturní a vzdělávací centrum Petr Pelčák (Pelčák a partner architekti) 38

130

Page 135: Zelené Památky

Zelené památkyMožnosti snižování energetické náročnosti památkově cenných staveb

V roce 2011 vydala Slavonická renesanční, o.p.s a Státní fond životního prostředí ČRSlavonická renesanční, o.p.s. Na potoku 629, 378 81 Slavonice www.zdrojslavonice.cz

Státní fond životního prostředí České republikyOlbrachtova 2006/9, Praha 4www.sfzp.cz, www.zelenausporam.cz

Editorka: Mahulena SvobodováRedakce: Barbora PetrováSpoluautoři textů: Ing. arch. Štěpán Abt, Ing. arch. Martina Bártová, Ing. arch. Miroslav Cikán, Dr. Ing. Leoš Červenka, Ing. Jan Ficenec, Ph.D., Ing. arch. Jakub Havlas, Ing. Juraj Hazucha, Mgr. akad. arch. Pavel Joba, Ing. arch. Tomáš Klanc, Ing. Tomáš Kupsa, prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Milan Mach, Ing. Vlastislav Ouroda, Ing. Vladan Panovec, Ing. arch. Petr Pelčák, Dipl. Ing. M. Arch. Georg W. Reinberg, Miroslav Růžička, Ing. arch. Miloš Solař, Ing. Karel Srdečný, Ing. arch. Mahulena Svobodová,Ing. Jiří Šála, CSc., Ing. arch. Štěpán Valouch, PhDr. Zdeněk Vácha, Ing. Jan VinařOdborní lektoři: Ing. Jan Ficenec, Ph.D., Ing. arch. Jiří Opočenský, Mgr. Petr Štoncner, Ing. Zdeněk ŽampaJazyková korektorka: Lucie KolářováAutoři fotografií: Tomáš Balej, Vavřinec Menšl, Rainer Schimka, Filip Šlapal, Jakub Vlček, David ŽidlickýGrafická úprava: Anna Issa Šotolová, www.imagery.czPředtisková příprava: Jan Bouček, TYPO+Náklad: 3 000 ksTisk: Durabo, www.durabo.czVydání první

Přípravu a tisk publikace finančně podpořil Státní fond životního prostředí ČR v rámci programu Zelená úsporám.

Tato publikace je neprodejná.

cc BY-NC-ND 2010. Materiály je možné kopírovat, distribuovat a prezentovat veřejnosti. Vždy uveďte zdroj, neužívejte materiál ani jeho části komerčně a materiály nepozměňujte.

ISBN 978-80-904577-2-0 (Státní fond životního prostředí ČR)ISBN 978-80-904868-0-5 (Slavonická renesanční, o.p.s.)


Recommended