Země- součást vesmíru

Výzkum vesmíru:

1) pozorování pouhým okem

2) dalekohledy – Hubbleův vesmírný dalekohled – vidíme i objekty které

nejde spatřit pouhým okem např. jiné galaxie

3) ve výzkumu pomáhají člověku sondy a družice, některé již opustili i

sluneční soustavu např. Sonda Voyager před více než deseti lety

1957 první umělá družice Sputnik

1961 první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin

1969 první člověk na měsíci Neil Armstrong

2001 první vesmírný turista Denis Tito

Vesmírný turista je člověk, jenž zaplatil cestu do vesmíru ze soukromých

prostředků bez podpory státní organizace.

Prvním vesmírným turistou byl v roce 2001 Američan Dennis Tito a o rok

později Jihoafričan Mark Shuttleworth. Oba podnikli cestu do kosmu na ruských

lodích Sojuz a za výlet zaplatili 20 milionů dolarů. Takže každá minuta Titovy

dovolené stála v přepočtu bezmála 45 tisíc Kč. Tito strávil ve vesmíru 7 dní a

Shuttleworth 9 dní.

Pětihvězdičkový hotel na Měsíci? Holandský architekt Hans-Jurgen Rombaut navrhl stavbu, která využívá skutečnosti, že na Měsíci je šestkrát menší gravitace než na Zemi a nefouká tu vítr, a proto může být celá stavba daleko křehčí. Má podobu dvou 160 metrů vysokých úzkých věží jehlovitého tvaru, tyčících se na úpatí jednoho z měsíčních kráterů, „s nádherným výhledem na planetu Zemi a na měsíční povrch,“ jak tvrdí architekt Rombaut na svých internetových stránkách. Na komerční dobytí Měsíce si brousí i mezinárodní hotelový řetězec

Hilton. Ten najal britského architekta Petera Instona, který navrhl hotel o 5000 pokojích. Obří komplex by měl být poháněn dvěma obrovskými solárními panely. Umožněny budou snad i vyjížďky po okolí. Nicméně zatím neudalo vedení Hiltonu žádný ani přibližný časový rámec, ve kterém by se měla stavba komplexu uskutečnit. Z podobné kategorie je i luxusní měsíční hotel japonské stavební společnosti Shimizu, která však už ve vývoji projektu utopila pár milionů dolarů a myslí to tedy asi vážně.

Výlet mezi kosmický prach Výlet na oběžnou dráhu lze i dnes pořídit za pár tisícovek dolarů. Má to jeden háček – musíte být po smrti. Pohřební společnost Celestis posílá již od roku 1997 na oběžnou dráhu skleněná pouzdra s trochou popela nebožtíků, kteří si u nich tuto službu objednali ještě zaživa. Byla jich už asi stovka. Název služby působí poněkud ironicky: Earthview (Výhled na Zemi). Cena této posmrtné vyhlídky se pohybuje v závislosti na množství gramů vyneseného popela mezi 995 až 5 300 dolary. Nicméně vaše ostatky nemusejí kroužit po orbitě, můžete je nechat vystřelit za 12 500 dolarů na Měsíc anebo za stejnou cenu ještě dál, do hlubin kosmického prostoru.

Vesmír

15 miliard – vznik vesmíru Velkým třeskem

5 miliard - vznik Slunce (menší hvězda – vydrží déle než vyhasne)

4,55 miliard – vznik Země a ostatních planet z prachu a plynu, který kolem něj

rotoval

Planety – 8, kulovitý tvar, vyčistí své okolí od ostatních těles díky gravitaci

Z prachu vznikly vnitřní pevné planety – Merkur, Venuše, Země, Mars

Merkur Venuše Země Mars

Z plynů vznikly vnější plynné planety – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

Jupiter Saturn Uran Neptun

Vesmír je tvořen galaxiemi.

Jedna z nich naše GALAXIE obsahuje miliardy hvězd jednou z nich je Slunce =

naše nejbližší hvězda.

Slunce + planety + družice planet + komety + planetky + další tělesa tvoří

SLUNEČNÍ SOUSTAVU

Komety = tělesa která obíhají kolem hvězdy(=Slunce) po velmi protáhlých

drahách, mají jádro z prachu a ledu a ocas, který vždy směřuje od hvězdy

Nejznámější kometou je Halleyova kometa. Můžeme ji spatřit jednou za

76 let (naposledy v roce 1986). Spočítej tři letopočty, kdy ji bude možno spatřit.

Planetky = (asteroidy) - menší pevná tělesa vyskytující se hlavně mezi Marsem

a Jupiterem , nepravidelný tvar, velikost 1 km - 933 km, mimo pás i větší

Trpasličí planety – zatím jen Pluto – kulovitý tvar, nízká hmotnost a gravitace,

proto nevyčistí své okolí od ostatních těles

Referát Pluto

Vývoj myšlenek o tvaru země ve starověku.

DÚ: Dones obal od koření a zjisti odkud pochází

Tvar a rozměry Země

tvar - koule (zmenšený model země = globus)

rozměry - 6378 km (šetřiseosle)

Důkazy o kulatosti země:

1) když připlouvá loď po moři vidíme nejdříve stěžeň

2) při částečném zatmění Měsíce vidíme na něm stín Země ve tvaru části

kruhu

3) Snímky z družic – význam při předpovědi počasí (METEOSAT, NOAA), v zemědělství, vojenství, dopravě, tvorbě map

"Ztroskotali jsme na 37°11´jižní šířky a na 56°23´ západní délky SOS, SOS!" Ve volání o pomoc je zmínka o zeměpisné šířce i délce. Co to je?

Již kolem roku 150 před Kristem rozdělil řecký matematik Hipparchos celou Zemi 360ti polokružnicemi a 180ti kružnicemi. Vznikla tak síť, pomocí které můžeme určit polohu kteréhokoliv místa na Zemi. Dodnes se toto dělení používá na mapách i glóbusech.

POLEDNÍKY = spojují severní a jižní pól

- jsou to polokružnice všechny stejně dlouhé 20 000 km

- číslo poledníku určuje zeměpisnou délku východní a

západní

místní poledník = prochází místem, kde stojíme

nultý greenwichský poledník = prochází Londýnem

- má číslo 0 a 180

ROVNOBĚŽKY = znázorňovány na glóbu kružnicemi

- nejdelší rovník (40 000 km)

- vyjadřují zeměpisnou šířku severní a jižní (udávají se

ve stupních)

Mapa Evropy

Příklady zeměpisných souřadnic pro některá města: Paříž 49°s.š. 3°v.d New York 41°s.š. 74°z.d. Sydney 34°j.š. 152v.d. Praha 50°s.š. 14°v.d. Madrid 41°s.š. 4°z.d. Sao Paulo 23°j.š. 46°z.d.

Země v pohybu Planeta Země se pohybuje obrovskou rychlostí, ale my ten pohyb necítíme. Člověk v našich zeměpisných šířkách urazí za den 25 000 km. Člověk na rovníku 40 000 km. Vysvětli proč. 2 základní pohyby země: 1) Otáčí se kolem své osy – od východu k západu dochází ke střídání dne a noci 2) Obíhá kolem Slunce – proti směru hodinových ručiček způsobuje střídání ročních období Slunce je na obloze nejvýše vždy v poledne= vrcholí. Vlivem otáčení Země vrcholí postupně nad všemi poledníky.

Na každém poledníku nastává poledne jindy, proto byla země rozdělena do 24 časových pásem. V každém platí stejný čas a liší se od sousedního o 1 hodinu. Časová pásma zohledňují hranice států a jejich velikost. Datová hranice - na 180°

- překročením ze Z na V se o jeden den sníží

Časová pásma v Evropě

oranžová - západoevropský čas žlutá - středoevropský čas zelená - východoevropský čas modrá - volžský čas

Země se otočí kolem své osy za 24 hodin. Za těchto 24 hodin opíše

každé místo na Zemi celý kruh. Kruh má 360° a z toho se dá spočítat,

o kolik stupňů se otočí Země za jednu hodinu:

360° : 24 = 15°Za jednu hodinu se Země otočí o 15° zeměpisné délky.

Protože jedna hodina má 60 minut dá se spočítat za jak dlouho se

Země otočí o 1° :

60 minut : 15° = 4 minuty

Mezi místy vzdálenými 1° je časový rozdíl 4 minuty.

Například Prachatice leží na 14°v.d. a Kouřim na 15°v.d. To znamená,

že je-li místní čas v Kouřimi přesně 12.00, je místní čas v Prachaticích

teprve 11.56 hodin.

Je zřejmé, že používáním místních časů by docházelo ke velkým

zmatkům. Proto byla Země rozdělena na časová pásma

Kolik časových pásem pokrývá Afriku?

Najděte státy na jejichž území se rozkládá více časových pásem.

Kolik hodin mají v tomto okamžiku na Islandu a na západě Austrálie.

Oběh Země kolem Slunce Trvá 365 dní 5 hodin 49 minut – za tuto dobu urazí Země 1mld km

Vzdálenost Země- Slunce = 150 mil km autem ujeto za 200let

Osa Země je skloněná vůči rovině, ve které obíhá kolem Slunce

Nakresli obrázek oběhu Země kolem Slunce podle atlasu.

Nakresli a vyplň tabulku.

den datum délka dne

v našich

zem.šířkách

délka noci

v našich

zem.šířkách

Slunce

v poledne

svítí na

jarní

rovnodennost

letní

slunovrat

podzimní

rovnodennost

zimní

slunovrat

Na rovníku je délka dne a noci stále stejná 12 h.

Za polárním kruhem je délka světlého dne půl roku.

Animace

Měsíc - nemá vlastní zdroj světla

- odráží sluneční paprsky

- obíhá kolem Země proti směru hodinových ručiček

- 1 oběh = 27dní 8 hodin

- otáčí se kolem své osy za 27dní a 8 h proto vidíme

stále stejnou část

- působením fyzikálních sil Měsíce a Slunce dochází k

přílivu(přivrácená a odvrácená částZemě) a

odlivu(ostatní části)

Zatmění Měsíce – nakresli obrázek podle učebnice

- vstoupí-li Měsíc do stínu, který vrhá Země

Zatmění Slunce – jestliže se Měsíc dostane mezi Slunce a Zemi