ZEMĚDĚLSKÉ STROJE
II. díl
STROJE PRO OCHRANU A HNOJENÍ ROSTLIN
Publikace vznikla v rámci projektu OPVK „Začínáme s praxí již ve škole“ na Střední odborné
škole veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové škole s právem státní jazykové
zkoušky v Českých Budějovicích, reg.č. CZ 1.07/1.1.14/01.0006
Ing. Václav Forejt
České Budějovice,2013
3
4 OBSAH
1 Ochrana rostlin 4
1.1 Úvod 5
1.2 Chemická ochrana rostlin a agrotechnické požadavky 5
1.3 Postřikovače 13
1.3.1 Hlavní součásti postřikovačů 15
1.4 Rosiče 32
1.5 Zmlžovače 33
1.6 Poprašovače 34
1.7 Moření osiva 34
1.8 Desinfekce půdy 34
1.9 Ekologická ochrana rostlin 34
2 Hnojení organickými hnojivy 37
2.1 Úvod 38
2.2 Organická hnojiva a agrotechnické požadavky 38
2.3 Vápnění 40
2.4 Stroje pro práci s chlévskou mrvou 41
2.5 Stroje pro práci s kompostem 42
2.5.1 Drtiče a štěpkovače 43
2.5.2 Vrstvení a překopávání kompostu 45
2.5.3 Prosévání kompostu 46
2.6 Stroje pro rozmetání organických hnojiv 46
2.6.1 Činnost rozmetadla 47
2.6.2 Kontrola nastavení dávky 53
2.7 Stroje na hnojení kapalnými hnojivy organického původu 56
2.7.1 Agrotechnické požadavky 56
2.7.2 Kejdovače a močůvkovače 56
3 Anorganická hnojiva 65
3.1 Úvod 65
3.2 Anorganická hnojiva a agrotechnické požadavky 65
3.3 Stroje pro rozmetání anorganických hnojiv 66
4 Seznam literatury 79
Zemědělské stroje 5 Stroje na ochranu rostlin
1.1 Úvod
Ochrana porostů ať už preventivní, nebo přímá, je pro získání výnosů stejně důležitá
jako správná příprava půdy. Co očekáváme od strojů používaných při aplikaci chemických
prostředků určených k ochraně rostlin?
Sjednocováním předpisů v rámci Evropské unie se zvyšují legislativní i technické
nároky nejen na samotné stroje, ale i na jejich obsluhu. Pro zemědělské odborníky je proto
velice důležité umět si zjistit klíčové informace a náležitě jim porozumět. Ochrana rostlin je
totiž pracovní operace, která může a nemusí být provedena a která se může, ale také nemusí
vyplatit (v závislosti na kvalitě provedení). Pojďme si nejprve vysvětlit jaké jsou metody
ochrany rostlin a od čeho se odvíjí způsob jejich chemické ochrany.
1.2 Chemická ochrana rostlin a agrotechnické požadavky
Tradičně lze metody ochrany rostlin rozdělit na přímé a nepřímé. Nepřímé metody
jsou vlastně určitým druhem prevence. Patří sem především dodržování agrotechnických
postupů, moření osiva a šlechtění rezistentních odrůd.
Přímé metody řeší aktuální výskyt problému a jeho následné potlačení. Opatření
vedená proti škůdcům nebo chorobám musí být načasována tak, aby při prvním ošetření došlo
k maximálnímu omezení jejich výskytu.
U přímých metod máme také ještě možnost volby. V zásadě se můžeme rozhodnout
mezi metodami biologickými, mechanickými, chemickými a velmi vzácně používanými
metodami termickými, které jsou energeticky velmi náročné. Jejich princip totiž spočívá v
tom, že ničí plevely proudem horkého vzduchu, předehřáté páry, nebo plamene. Biologické
metody využívají přirozené vazby predátor – kořist. Například slunéčko sedmitečné požírá
mšice. Zachycováním škůdců do různých lapačů jsou charakteristické mechanické metody.
V konvenčním zemědělství se příliš nevyužívají, známější jsou např. z lesů (boj s kůrovcem).
Lze je také využít jako indikátory výskytu škůdců. Chemické metody ochrany rostlin jsou
pro svou účinnost a aplikovatelnost v současnosti nejrozšířenější.
Způsob chemické ochrany rostlin se odvíjí od námi zvolené formy hospodaření. Ty
jsou v zásadě tři:
konvenční
Zemědělské stroje 6 Stroje na ochranu rostlin
integrované
ekologické
Ekologická forma hospodaření chemické přípravky ochrany rostlin prakticky
nevyužívá. O požadavcích na mechanizaci potřebnou pro tento druh hospodaření budeme
hovořit později.
Konvenční a integrované formy hospodaření využívají prostředky chemické ochrany
rostlin. V souvislosti s integrovanou formou hospodaření se také hovoří o tzv. precizním
hospodaření. Při této technologii chemické ochrany dochází k ošetření jen těch částí pozemku,
v nichž byl zjištěn zvýšený výskyt škůdce a ve zbývající části porostu se prostředek
neaplikuje buď vůbec, nebo ve snížené koncentraci.
Při konvenčním způsobu hospodaření je nejčastěji zmiňován požadavek na
rovnoměrnou aplikaci v celém porostu. Tím se vyvíjí tlak na zdokonalování automatizačních
prvků a trysek.
Pesticidy jsou souborně označované chemické přípravky používané k ochraně rostlin.
Mohou se používat preventivně, nebo slouží k hubení škodlivých činitelů, které se aktuálně
nachází v kontrolovaném porostu. Pro ničení houbových chorob používáme přípravky, které
označujeme jako fungicidy.
Insekticidy používáme při napadení rostlin hmyzem. Herbicidy nám pomáhají ničit
plevele. Méně známé jsou tzv. akaricidy. Jsou to chemické přípravky, které se používají
speciálně proti roztočům.
Každý pěstitel, který k.ochraně porostu používá chemické přípravky, vyžaduje
odpovídající účinnost. Vzhledem k administrativní a finanční náročnosti, která je s chemickou
ochranou rostlin spojena, by bylo nepříjemné zjistit, že námi použitý pesticid nebyl buď
účinný vůbec, nebo kontrolovaný porost dokonce poškodil.
V rostlinolékařství se setkáváme se třemi základními okruhy problémů týkajících se
zdraví rostlin:
Škůdci (mandelinka bramborová, mšice, dřepčík, sviluška atd.)
Choroby (plíseň, padlí, rzi)
Poruchy látkové výměny (nedostatek mikro a makro elementů)
Zemědělské stroje 7 Stroje na ochranu rostlin
Možná vás napadá otázka proč ještě členit původce poškozující zdraví rostlin? Žádná z
výše uvedených způsobů ochrany rostlin totiž není „širokospektrální“. I v případě používání
pesticidů musíme respektovat jejich možnosti. Pesticidy aplikujeme dvěma možnými způsoby:
Až po zjištění výskytu (zpravidla u většiny škůdců a méně významných
houbových chorob)
Preventivně (plísně)
Tabulka 1/1: Fungicidy obsahující síru.
Název: FUNGICIDY S OBSAHEM SÍRY
Používá se k
ochraně:
Ovocných stromů, keřů a zeleniny, zvláště proti různým druhům
padlí.
Vybrané
přípravky:
Sulikol K Sulka Thiovit
Používají se u: Padlí Mořidlo (např. česnek) Padlí
Poznámka: Používají se při teplotě 16 – 25°C, nejsou jedovaté pro včely.
Tabulka 1/2: Fungicidy obsahující měď.
Název: FUNGICIDY S OBSAHEM MĚDI
Používá se k ochraně: Proti houbovým chorobám s výjimkou padlí.
Vybrané přípravky: Kuprikol 50 Bordóská jícha
Používají se u: Vinná réva
Poznámka: Jsou třeba pečlivě dodržovat čistotu použitých postřikovačů.
Příprava bordóské jíchy: 10 litrů 1% bordóské jíchy připravíme tak, že 100g
roztlučené modré skalice necháme v plátěném řídkém pytlíku 12 hodin louhovat v 5 litrech
dešťové vody v plastové nádobě. V jiné 10-ti litrové nádobě rozpustíme v 5-ti litrech vody 100
Zemědělské stroje 8 Stroje na ochranu rostlin
– 150g hašeného vápna, aby vzniklo vápenné mléko, do kterého lijeme za stálého míchání
rozpuštěnou modrou skalici NE OBRÁCENĚ!
Tabulka 1/3: Organické fungicidy.
Název: ORGANICKÉ FUNGICIDY
Použití: K ochraně ovocných stromů, keřů a zeleniny
Vyb
ran
é p
říp
ravk
y:
Stolit 65,
Delan 700
WG, Dellan
750 SC
Klarinet 20 SC,
Rubigan 12
EC, Topas 100
EC
Akrobat
MZ, Aliette
80 WP,
Ridomil
MZ
Europaren
Multi,
Ronila 50
WG,
Rovral 50
WP
Novozir MN
80
Bayleton
25 WP,
Bioton,
Biool,
Karathane
LC.
Po
uží
vají
se
při
:
Strupovitosti
jádrovin,
skvrnitosti
listů
Strupovitosti a
padlí na
jabloních
Plíseň na
bramborách
Plíseň šedá a
moniliová
choroba
Strupovitosti
jádrovin,
plísňových
chorobách na
zelenině
včetně
brambor.
Proti padlí
na
okrasných
a ovocných
rostlinách.
Tabulka 1/4: Insekticidy.
Název: INSEKTICIDY
Použití: K ochraně ovocných stromů, keřů a zeleniny
Vyb
ran
é
pří
pra
vky:
Zolone Omite
30
Pirimor Bazudin 10
G
Diazinon 60
EC
Actelic 50
EC
Decis,
Karate
Po
uží
vají
se
pro
ti:
Proti savým a
žravým
škůdcům na
ovocných
rostlinách a
révě vinné
Svilušky mšice Roztočík
jahodníkový
Květilky,
drátovci,
ponravy,
houbomilka
česn.,
pochmurnatka
mrkvová
Obaleč
jabloňový,
květopas
jahodníkový
Hubí
veškerý
hmyz i
užitečné
roztoče.
Zemědělské stroje 9 Stroje na ochranu rostlin
Tabulka 1/5: Bakteriální insekticidy.
Název: BAKTERIÁLNÍ INSEKTICIDY
Vybrané
přípravky:
Dipel LS, Biobit Novodur FC
Používají se
proti:
Housenkám různých motýlů na
dřevinách
Housenkám na košťálové
zelenině
Poznámka: Obsahují Bacillus thuringiensis, jsou vhodné v zahradách
Tabulka 1/6: Herbicidy.
Název: HERBICIDY
Používá se k moření: Plevelů
Vybrané přípravky: Roundup, Dominátor Sarane 250 EC, Trastan T
Používají se : Totální herbicid K ničení dvouděložných plevelů
Tabulka 1/7: ostatní pesticidy.
Název: OSTATNÍ PESTICIDY
Vybrané
přípravky:
Basamit
Granulat,
hypermangan, Limacid Aversol,
Morsuvin
Používají
se :
K desinfekci
půdy – ničí
patogenní houby,
háďátka a různý
škodlivý hmyz
Ochrana
klíčících
rostlinek
K hubení
slimáků, plzáků
a hlemýžďů
K ochraně
stromků před
ohryzem zvěří
Otázka: Jak vypočítáme kolik gramů pesticidu potřebujeme na přípravu námi
zvoleného množství postřikové látky o požadované koncentraci?
Zemědělské stroje 10 Stroje na ochranu rostlin
Koncentrace postřikové látky se udává zpravidla v procentech. Někdy se také můžeme
setkat s jednotkou „ppm“. Pro vzájemný přepočet obou hodnot platí, že 0,1% = 1000 ppm.
Pro vlastní výpočet si nejprve musíme uvědomit, že 1g pesticidu, který rozpustíme ve 100 ml
vody představuje 1% (přesnější by bylo odměřit 99 ml vody + 1 gram pesticidu, ale
v reálných podmínkách obvykle odměrné válce nebývají po ruce). Tímto způsobem jsme
právě připravili 100 ml 1%-ní postřikové látky. Pokud 1 gram pesticidu rozpustíme v 1000 ml
vody získáme 1 litr 0,1%-ní postřikové látky. Pro urychlení výpočtu je níže uvedena tabulka.
Tabulka 1/8: Potřeba pesticidu.
předepsaná koncentrace
množství postřiku v litrech
v % v ppm 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 50 100
Jaká je potřeba pesticidu v gramech?
0,1 1000 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 50 100
0,2 2000 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 100 200
0,3 3000 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 150 300
0,4 4000 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 200 400
0,5 5000 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 250 500
0,6 6000 6 12 18 24 30 36 42 48 54 60 300 600
0,7 7000 7 14 21 28 35 42 49 56 63 70 350 700
0,8 8000 8 16 24 32 40 48 56 64 72 80 400 800
0,9 9000 9 18 27 36 45 54 63 72 81 90 450 900
1,0 10000 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 500 1000
Některé pesticidy jsou tekuté. V takovém případě pesticid nevážíme, ale lze
předpokládat, že 1g ≈ 1cm3. Kolik je 1cm
3 mililitrů? Z fyziky víme, že 1 dm
3 = 1 litr a také,
že 1 dm3 má 1000 cm
3 a 1 litr má také 1000 ml. 1cm
3 je tedy ekvivalentní 1 mililitru. Pro
názornost si představme dvě stejně velké nádoby o obsahu 1 litru (tedy 1 dm3). Když každou
z nich pomyslně rozdělíme na 10 stejných dílků, získáme dva shodné obrazce (viz obr.č.: )
Některé rostliny, např. zelí, mají na povrchu listů hladký voskový povrch. Postřik na
takových rostlinách špatně ulpívá, proto je vhodné přidávat do postřikové látky tzv. smáčedla.
Tyto přípravky lze koupit na trhu, nebo je možné je nahradit Jarem, případně lepem uvařeným
ze škrobové mouky.
Zemědělské stroje 11 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/1:Velikost obsahu 1 litru a 1 dm3.
Předpokládejme nyní, že jsme konvenční hospodáři a zkusme si představit, jaké by v
tom případě byly naše nároky na stroje určené pro chemickou ochranu.
Při přípravě postřiku bychom jistě ocenili možnost snadného odečtení stavu hladiny v
nádrži. Očekáváme tedy transparentnost a dobře čitelné rysky.
Obrázek 1/2a, 2b: Při výrobě nádrží jsou používány transparentní materiály.
Protože velikost kapek je velmi malá (udává se v µm), jsou trysky citlivé na nečistoty.
Dalším požadavkem jsou účinné filtry, které jednak zachycují případné nečistoty, jednak
neznesnadňují průchod přípravku přes filtr. V případě, že z jakéhokoli důvodu dojde k ucpání
postřikové trysky, je pro nás důležitá jejich snadná výměna, případně i čištění. Častým
100 mililitrů
100 mililitrů
100 mililitrů
100 mililitrů
100 mililitrů
100 mililitrů
100 mililitrů
100 mililitrů
100 mililitrů
100 mililitrů
100 cm3
100 cm3
100 cm3
100 cm3
100 cm3
100 cm3
100 cm3
100 cm3
100 cm3
100 cm3
1 dm 3 1 litr
Zemědělské stroje 12 Stroje na ochranu rostlin
přerušováním práce, rozebíráním a čištěním trysek však vznikají časové ztráty, které jsou pro
obsluhu nepříjemné.
Dalším požadavkem jistě bude těsnost nádrže. Pro rovnoměrné dávkování postřiku je
důležitý stálý tlak. Avšak při příliš vysokém tlaku vznikají příliš jemné kapky, které
jednoduše uletí a na rostlinách vůbec neulpí. Naopak, při nízkém tlaku se tvoří velké kapky,
které se na rostlinách neudrží a kapou na zem (jako při prudkém dešti). V obou případech
zůstává porost neošetřen. K dosažení stálého tlaku však potřebujeme konstantní (neměnnou)
rychlost. To si lze v praxi jen těžko představit. Pole bývají zvlněná, do kopce s plnou nádrží a
plným postřikovačem jedeme jinou rychlostí, než z kopce s téměř prázdným postřikovačem.
Také je nutné objíždět meliorační skruže, mokřiny, sloupy vysokého napětí a pomalu se otáčet
na souvrati. Potřebujeme tedy snadno a rychle nastavit pracovní tlak abychom dosáhli
rovnoměrného postřiku. U ručních postřikovačů považujeme jednoduchou obsluhu za
samozřejmost, u traktorových, či samochodných postřikovačů je požadována snadnost
obsluhy. Dalším požadavkem je zamezení odkapu trysek a konečně udržení stálé
koncentrace pesticidu v nádrži. Důsledkem by byla nedostatečná ochrana rostlin na počátku
postřiku a naopak, poškození rostlin na jeho konci.
Obrázek 1/3a, 3b: Postřikovače musí mít odpovídající světlost, rostliny jsou od kol
okláněny tzv. děličem porostu.
Ty součásti postřikovačů, které přichází do styku s postřikem nesmí podléhat korozi.
Současná výrobní technologie využívá kombinace plastů s odolnými keramickými nebo
kovovými materiály. Postřikovač sám o sobě musí dobře procházet porostem, pro který je
určen, proto mají samochodné postřikovače velkou světlost. Některé mohou být vybaveny tzv.
děliči porostu (viz obr. 1/3a, 3b).
Otázka: Proč mají traktorové postřikovače menší světlost než samochodné?
děliče porostu
Zemědělské stroje 13 Stroje na ochranu rostlin
Chemické ochranné prostředky lze používat ve formě:
Postřiku, rosení, zmlžování – přípravek se dostává na rostliny ve vodním
nebo jiném roztoku. Výhodou je dobrá přilnavost roztoku na rostliny a malá spotřeba
přípravku. Nevýhodou je velká spotřeba vody a práce s přípravou roztoku.
Poprašování – přípravek se dostává na napadené rostliny rozptýlený na jemné
prachové částečky. Nevýhodou je relativně velká spotřeba.
Moření – osivo se obaluje ochranným mořícím prostředkem, který ničí
zárodky chorob a škůdců na povrchu semene a současně zabraňuje infekci semen z půdy.
Desinfekce půdy – přípravek ničí škůdce, nebo jejich zárodky v půdě.
Nejčastěji se používá pára.
1.3 Postřikovače
Rozdělení postřikovačů
Ruční
Tažené
Poháněné od pojezdových kol
Poháněné vlastním motorem
Traktorové
Nesené
Závěsné
Motorové, Samochodné
Obrázek 1/ 4: Traktorový závěsný postřikovač.
Zemědělské stroje 14 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/ 5a, 5b:Samochodné postřikovače.
Postřikování je charakterizováno velikostí kapek 100 – 700 µm. Předpokládaná
spotřeba se pohybuje od 200 do 1000 l.ha-1
. Princip rozptylu postřikové kapaliny je
hydraulický – postřiková kapalina je do trysek vháněna pod tlakem 1 – 7 at. Tlak může být
vyvíjen dvěma způsoby:
postřiková kapalina prochází přímo čerpadlem a následně je vháněna do trysek
v zásobníku je zvyšován tlak vzduchu, který následně vhání postřikovou
kapalinu do trysek
Postřikování se nejčastěji využívá na veškeré polní porosty. Z toho vyplývají i
nedostatky tohoto postupu. Jsou to závislost na povětrnostních podmínkách, hustota porostu a
s tím související časová náročnost a výkon.
Povětrnostní podmínky – postřiky obecně se neaplikují za deště, těsně před a po dešti
a při rychlosti větru nad 4 m.s-1
. Na trhu jsou dostupné trysky s tzv. řízenou vzduchovou
podporou, které jsou schopné aplikovat postřik při rychlosti větru do 9 m.s-1
.
Hustota porostu – pokud je porost zahuštěn, postřiková látka se nedostane pod listy.
V praxi se jednoduše zvýší dávka postřiku.
Časová náročnost – odvíjí se od kvality postřiku a včasnosti zásahu.
Výkon – zde lze analogicky použít pořekadlo – kdo rychle dává, dvakrát dává.
Včasnost zásahu může ušetřit další nutnost chemického postřiku.
Zemědělské stroje 15 Stroje na ochranu rostlin
1.3.1 Hlavní součásti postřikovačů
Zásobní nádrže - jsou dnes vyráběny z plastů.
Obrázek 1/ 6: Boční pohled na tažený postřikovač.
Obsah nádrže se volí podle typu postřikovače. Ruční postřikovače mají obsah 1 – 16 l,
potažní 150 – 400 l, traktorové, samochodné 500 – 3000 l.
Obrázek 1/ 7a, 7b: Nádrže na pesticid.
Řada postřikovačů je vybavena kromě nádrže na postřikovací roztok i vyplachovací
nádrží a malou nádržkou s čistou vodou, která slouží k omytí rukou nebo zasažených částí.
Obrázek 1/8: Výpustní kohout čisté vody na mytí rukou (žlutá šipka) a kohout pro
rychlé plnění nádrže (zelená šipka).
Zemědělské stroje 16 Stroje na ochranu rostlin
Aby nedocházelo v průběhu práce k ucpávání trysek, jsou v zásobní nádrži umístěny
filtry, které mohou být tkané, nebo probíjené plastové s průměrem otvorů 0,6 – 0,8 mm. Filtry
mohou být umístěny také v sacím potrubí čerpadla, popř. u výtokového hrdla.
Obrázek 1/9: Filtr sací větvě
Míchadlo - zabezpečuje, že se po dobu pracovní operace nebude měnit koncentrace
postřiku. Míchadla mohou být:
Mechanická –používá se hřídel s rychlostí 100 – 180 ot.min-1
. Hřídel je umístěna ve
spodní části nádrže. K hřídeli jsou připevněny 2 – 4 páry radiálních lopatek. U kyvných
míchadel se používají jednoduché lopatky a hřídel se kývá rychlostí 15 – 50 kyvů. min-1
.
Hydraulická – promíchávají obsah nádrže vratným proudem tlakové kapaliny, který se
odděluje v regulačním ventilu z hlavního tlakového potrubí. Proud je vystřikován tryskou ve
spodní části nádrže.
Pneumatická – obsah je promícháván přetlakovým proudem vzduchu, který je veden
do spodní části nádrže.
Obrázek 1/ 10: Míchací a oběhové čerpadlo.
Zemědělské stroje 17 Stroje na ochranu rostlin
Čerpadlo - zabezpečuje, aby byl přípravek na ochranu rostlin rovnoměrně vháněn do
rozstřikovacích trysek.
Čerpadla rozdělujeme na:
zubová
o s vnějším ozubením
o s vnitřním ozubením a vložkou mezi ozubenými koly (srpkové)
o s vnitřním ozubením bez vložky mezi ozubenými koly (trochoidní)
šroubová
lamelová
pístová
o axiální
o radiální
Zubové čerpadlo je tvořeno dvěma, nebo více vzájemně zabíhajícími ozubenými koly
uloženými v pouzdře s velmi malou boční i radiální vůlí. Jedno ozubené kolo bývá hnací,
ostatní jsou od něj poháněna.
Zubové čerpadlo s nitřním ozubením bez vložky mezi ozubenými koly.
Čerpadlo se skládá ze dvou ozubených kol. Ozubené kolo s vnějším ozubením (A) má
vždy o jeden zub méně než ozubené kolo s vnitřním ozubením (B). Zuby jsou vyrobeny tak,
že se všechny stále dotýkají. Na levé straně jsou oddělené sací prostory a na pravé straně jsou
výtlačné prostory. Kapalina je při tomto smyslu otáčení trvale nasávána na levé straně a
pravou stranou je vytlačována ven.
Obrázek 1/11a, 11b: Ozubené kolo s vnitřním a vnějším ozubením.
A
B A
Zemědělské stroje 18 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/12:Zubové čerpadlo - detail.
Čerpadlo s vnitřním ozubením s vložkou mezi ozubenými koly
Tato čerpadla jsou tvořena poháněným ozubeným kolem s vnějším ozubením (1) a
ozubeným kolem s vnitřním ozubením (2). Vložka mezi ozubenými koly (3) odděluje sací a
výtlačný prostor čerpadla. Při otáčení ozubených kol (jak ukazuje šipka) je kapalina unášena
v mezerách zubů obou kol z prostoru sání do prostoru výtlaku. Protože ozubení v horní části
čerpadla do sebe zapadá, vytlačuje se kapalina z mezer zubů a proudí do výtlačného potrubí.
Obrázek 1/13: Zubové čerpadlo s vnitřním ozubením, s vložkou – detail.
A
B
1
2
3
sání
výtlak
sání
výtlak
Zemědělské stroje 19 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/14a, 14b: detail kol s vnitřním a vnějším ozubením a detail vložky mezi
ozubenými koly.
Čerpadlo s vnějším ozubením
Tato čerpadla jsou tvořena nejčastěji dvěma, mohou i více, vzájemně zabíhajícími
ozubenými koly (I), která jsou uložena v tělese s velmi malou boční i radiální vůlí (II). Jedno
ozubené kolo je hnací (III), druhé (ostatní) je od něj poháněno. Zuby vycházející ze záběru se
plní kapalinou, a tím dochází k nasátí kapaliny, která je dále dopravována zubovými
mezerami po obvodu výtlačného prostoru.
Obrázek 1/15a, 15b: Detail čerpadla s vnějším ozubením.
Otázka: nakreslete schémata zubových čerpadel, naznačte smysl otáčení a popište
funkci. Jaký je počet zubů u kol s vnitřním a vnějším ozubením a proč? Jaký je minimální
počet zubů při němž by čerpadlo ještě fungovalo?
1 2
3
III
I
II
Zemědělské stroje 20 Stroje na ochranu rostlin
Šroubové čerpadlo může mít jedno vřeteno, nebo dvě až čtyři vřetena. Při otáčení
koná vřeteno krouživý pohyb a posunuje kapalinu v trubce. Výhodou je plynulý průtok bez
pulsací a tichý chod.
Obrázek 1/16a, 16b: Šroubové čerpadlo.
Lamelová čerpadla využívají rotoru (R), který je excentricky umístěn ve válcovém
otvoru statoru (S). Čerpadlo během jedné poloviny otáčky nasává kapalinu a během druhé
poloviny ji vytlačuje. Na jednu otáčku připadá jedno vysunutí a jedno zasunutí lamel (L).
Obrázek 1/17: Lamelové čerpadlo - schéma.
Obrázek 1/18a, 18b: Lamelové čerpadlo – výukový model.
R
S
L
vřetena Ozubená
kola
S
L
Zemědělské stroje 21 Stroje na ochranu rostlin
Otázka: Proč dochází 1x k zasunutí a vysunutí lamel během jedné otáčky a čím je to
způsobeno?
Pístová axiální čerpadla jsou v principu velmi jednoduchá. Nakloněná deska
vyvolává vzhledem k hřídeli tangenciální sílu, která klade odpor při otáčení čerpadla.
Obrázek 1/19: Pístové axiální čerpadlo s kluzátkem.
Pístové axiální čerpadlo s nakloněnou deskou a otočným blokem válců je schématicky
načrtnuto na obrázku č.1/20:
Obrázek 1/20: Pístové axiální čerpadlo s otočným blokem válců.
Otázka: co se stane, když v pístovém axiálním čerpadle otočíme nakloněnou desku o
180°?
pružina klouzátko
rotující blok válců písty pevná nakloněná deska
Zemědělské stroje 22 Stroje na ochranu rostlin
Pístová radiální čerpadla mají válce uspořádány v rovině proložené osou hřídele,
podobně jako spalovací motory. Válce mohou být svislé, nebo vodorovné. Řadové pístové
čerpadlo funguje tak, že kapalina je přiváděna sacím potrubím, prochází kanály v hřídeli,
výstředníku a kluzátky přes sací ventil do válce nad píst. Při pohybu pístu vzhůru je kapalina
vytlačována přes výtlačný ventil do výtlačného kanálu.
Obrázek 1/21a: Pístové radiální čerpadlo.
U postřikovačů se nejčastěji setkáme s membránopístovým čerpadlem. Jeho výhodou
je zamezení úniku postřikové látky pod písty čerpadla.
Obrázek 1/22a, 1/22b: Membránopístové čerpadlo.
Otázka: při výměně oleje u membránopístového čerpadla jste si všimli, že se olej
změnil v emulzi. Co to pravděpodobně způsobilo?
sací
kanály
výfukové
kanály
membrána
písty
výtlačný
kanál
výtlačný
ventil
sací ventil
píst
kluzátko
sací
kanál
hnací
hřídel
výstředník
Zemědělské stroje 23 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/23: Membránopístové čerpadlo, které je poháněno od vývodového hřídele
traktoru přes hnací kloubový hřídel.
Druhy používaných čerpadel u postřikovačů jsou:
Pístová – jsou používána u výkonných motorových postřikovačů
Pístová jednoduchá – setkáme se s nimi u ručních postřikovačů. Fungují stejně
jako hustilky.
Pístová dvojčinná – mají dva pracovní válce, do nichž zasahují dva písty na
společné pístnici. Při jednom zdvihu pístnice dochází v jednom válci k sání a ve druhém k
výtlaku.
Obrázek 1/24: Membránopístové čerpadlo, které je poháněno od vývodového hřídele
traktoru přes hnací kloubový hřídel – pohled z druhé strany.
Zemědělské stroje 24 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/25: Míchací a oběhové čerpadlo.
Membránová – se používá jen u ručních postřikovačů
Zubová – můžeme se s nimi setkat u zamlžovačů určených pro čerpání
olejových roztoků, kterými je čerpadlo také zároveň mazáno.
Odstředivá – jsou používána i u letadlových postřikovačů.
Rozstřikovací trysky - na práci trysek závisí kvalita rozptylu a tedy i účinnost
postřiku. Výběr trysky je určen pracovním principem postřikové látky, záleží na tom zda se
jedná o systémový, nebo kontaktní pesticid. Dále výběr trysek závisí na prostupnosti plodiny,
počasí, vysoká rychlost pojezdu, vysoký tlak při postřiku a dále také záleží na typu ochrany
rostlin a požadovaném aplikačním množství.
Obrázek 1/26: Ztráty postřikové jíchy, k nimž dochází působením povětrnostních
podmínek.
horko a
sucho
vítr
odpar
odkap
Zemědělské stroje 25 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/27a, 27b: Z důvodu snadné obsluhy jsou na postřikovém rámu umístěny 3 –
4 rozstřikovací trysky.
V praxi jsou používány tyto hydraulické rozstřikovací trysky:
vířivé – tak jako dochází u vodních vírů k vířivému pohybu kapaliny, dochází i
ve vířivých tryskách ke spirálovitému otáčení postřikového prostředku. Touto odstředivou
silou vzniká kapkový obrazec – dutý kužel.
štěrbinové – na konci trysky je oválná štěrbina. Jako kapkový obrazec vzniká
vějíř. Jejich použití je v dnešní době nejčastější.
Obrázek 1/28a, 28b: Porovnání velikosti kapek u štěrbinové trysky s přisáváním vzduchu
(žlutá) a štěrbinové trysky bez přisávací komůrky (modrá). Modrá tryska tvoří v porovnání se
žlutou tryskou jemnější kapky, které jsou náchylnější podnosu.
Obrázek 1/29a, 29b: Porovnání kapkového spektra v závislosti na tlaku.
Zemědělské stroje 26 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/30: Vějíř vznikající při použití štěrbinové trysky s plochou šterbinou.
nárazové – výsledný kapkový obrazec je plochý vějíř.
deflektorové – jsou opatřeny tzv. rozptylovacím deflektorem. Flektovat =
ohýbat, rozptylovací deflektor usměrňuje paprsek postřikové kapaliny do požadovaného tvaru.
Obrázek 1/31: Tryska AirMixs plochou štěrbinou.
Další druhy trysek:
širokorozsahové
nízkoúletové
injektorové (trysky s přisáváním vzduchu)
koncové
nízkotlaké
Zemědělské stroje 27 Stroje na ochranu rostlin
vysokotlaké
jednootvorové
víceotvorové (např. trysky pro kapalná hnojiva)
Obrázek 1/32: Víceotvorové trysky.
Aplikační trubice
Obrázek 1/33a, 33b: aplikační trubice foto a nákres aplikační trubice s pěti otvory.
Kvalita rozptylu závisí na:
Pracovním tlaku – zde existuje přímá úměrnost – čím vyšší tlak, tím větší
rozptyl, vysoký pracovní tlak však způsobuje opotřebování trysek.
Průměru otvoru – čím menší otvor, tím větší rozptyl (pokud zahradní hadici
ucpete prstem docílíte vyššího rozptylu). Při postřiku vzniká celé spektrum kapek. Drobné
kapky snadno ulétnou, velké kapky často přináší plýtvání chemikáliemi. Spektrum velikostí
tříotvorová tryska šestiotvorová tryska
Zemědělské stroje 28 Stroje na ochranu rostlin
kapek závisí na úhlu rozstřiku, velikosti trysky, typu trysky a tlaku postřikové látky. Trysky
s menšími otvory vytváří menší kapky.
Objemu vířivé komůrky – čím menší objem, tím lepší je rozptyl. Se změnou
objemu vířivé komůrky se mění i tvar kužele. Vysouváním, nebo zasouváním jádra do
pouzdra se mění tvar kužele a tím i dostřik.
Stoupání a hloubce závitů v hlavě jádra – čím menší stoupání, tím lepší rozptyl.
Kvalitě opracování součástek trysky – čím přesněji je tryska opracována, tím
lepší je rozptyl.
Klasifikace spektra velikosti kapek podle Imag DLO
Tabulka 1/9: Klasifikace velikosti kapek.
Třída VMD* Velikost kapek µm
VF Velmi jemné < 150
F Jemné 150 – 200
M Střední 200 – 300
C Velké 300 – 400
VC Velmi velké 400 - 500
EC Extra velké >500
Volume Median Diameter = střední objemový průměr
Otázka: Do níže načrtnuté tabulky doplňte šipky „je větší ↑“ nebo
„je menší ↓“ a charakterizujte vztah mezi veličinou a rozptylem. Jak lze u trysky
ovlivnit tvar kužele?
Tabulka 1/10: Přímá a nepřímá úměra mezi veličinami, které ovlivňují kvalitu rozptylu.
Tlak Rozptyl Objem vířivé komůrky Rozptyl
Průměr trysky Rozptyl Stoupání závitu Rozptyl
Příručky na ochranu rostlin poskytují informace o množství kapaliny (l.ha-1
) a o
spektru kapek, se kterými je dosahováno optimálních výsledků, tato informace je sdělena
Zemědělské stroje 29 Stroje na ochranu rostlin
formou kódu. Např. kód 4M znamená, že je doporučeno množství 400 l.ha-1
s tryskami, které
vytvářejí kapky o velikosti pro střední (M) kvalitu postřiku.
Kola, nápravy a rám – Postřikovače mohou být vybaveny různými druhy kol.
Důležitá je světlost podvozku, pro snadný průchod porostem a nosnost pneumatik, která bývá
označována jako „LOAD INDEX – zátěžový index“, který odpovídá standardní pojezdové
rychlosti, za ní pak bývá uvedena ještě druhá a třetí nosnost. Ty odpovídají dalším
pojezdovým rychlostem.
Obrázek 1/34a, 34b, 34c: Kola a pneumatiky u postřikovačů.
Další součástí výbavy postřikovačů jsou pevné nebo odpružené nápravy, které
obsahují bubnové brzdy s vnitřním, nebo vnějším snímačem otáček.
Obrázek 1/35a, 35b: Snímač pojezdové rychlosti a brzda.
U návěsných postřikovačů jsou součástí rámu vlečná oka, dolní, popř. naváděcí tažná
oj, lze nastavit rozchod kol. Rám také slouží k upevnění elektrických kabelů nutných pro
provoz po pozemních komunikacích. Postřikovací rám slouží k nesení vlastního postřikovací
ústrojí a umožňuje aplikaci pesticidu na porost.
Zemědělské stroje 30 Stroje na ochranu rostlin
Obrázek 1/36: Pohled na postřikovací rám aplikačního ústrojí.
Zařízení zlepšující kvalitu postřiku
nízkoúletové trysky
trysky s přisáváním vzduchu
řízená vzduchová podpora
přepínání různých velikostí trysek během jízdy
využití vlastního či získaného elektrického náboje kapek
kombinace pesticidů s dalšími látkami
Nízkoúletové trysky – jsou trysky vytvářející takové kapkové spektrum, které není
unášeno z porostu pryč. Nevýhodou tohoto systému může být tvorba velkých kapek, které se
nedokáží udržet na rostlině a padají na zem. Výhodou je jejich cena a spolehlivost.
Asymetrická injektorová tryska s dvojitým paprskem – rozstřikuje postřikovou
jíchu ve dvou úhlech – 10°a 50°. To umožňuje smáčení celé rostliny bez ohledu na směr jízdy
porostem.
Obrázek 1/37: Směr výstřiku dvouštěrbinové trysky.
směr pojezdu
Zemědělské stroje 31 Stroje na ochranu rostlin
Řízená vzduchová podpora byla vyvinuta jako účinný nástroj proti úletu. Princip
tohoto systému tkví v tom, že ke kapkovému obrazci ze standardních trysek je přiváděn proud
vzduchu, který pomáhá malé kapky rovnoměrně umístit na rostliny. Tento systém umožňuje
aplikovat postřik i při vyšší rychlosti větru (9 m.s-1
). Tím se zlepšují podmínky pro včasnost
postřiku, vyšší účinnost a s tím spojená nižší spotřeba postřiku. Nevýhodou jsou vyšší
pořizovací náklady.
Obrázek 1/38: Schéma postřikovače s řízenou vzduchovou podporou. Žlutá šipka
naznačuje vlastní pesticid, modrá šipka usměrnění kapek díky řízené vzduchové podpoře.
Obrázek 1/39a, 39b: Řízená vzduchová podpora – foto, do vzduchových vaků Twin
systému je vzduch vháněn ventilátory.
Možnost přepínání různých velikostí trysek během jízdy je systém, který vychází z
předpokladu, že pro optimální práci trysek je nutný stálý tlak a tedy konstantní rychlost. Ta v
praxi není možná z několika důvodů. Jsou to: zvlněný terén, různá hmotnost postřikovače z
důvodu měnícího se objemu postřikové kapaliny a pohonných látek v nádrži, dále překážek na
poli a existence souvratí.
postřik
vzduch
Zemědělské stroje 32 Stroje na ochranu rostlin
Protože jsou trysky vybaveny protiúkapovou membránou, dochází při snížení rychlosti
ke snížení tlaku a tryska vypíná postřik. Naopak, při zvýšení rychlosti se zvyšuje tlak a
dochází k tvorbě velmi jemných kapek, které jsou unášeny z porostu pryč. Systém tedy sám
během jízdy přepíná mezi zvolenými tryskami v závislosti na rychlosti pojezdu.
Obrázek 1/40: Trysky mohou být při jízdě přepínány v závislosti na tlaku.
Využití vlastního či získaného elektrického náboje kapek. Podstata tohoto systému
spočívá v přitažlivé síle mezi částicí a ošetřovanou rostlinou. Tato síla nabývá na významu s
klesajícím rozměrem kapek. Projevuje se snížením úletu, urychlením jejich usazení na
rostlinách a snížením odparu nosiče z kapek. Významným přínosem je i zvětšení rychlosti
pohybu kapek a zvýšení pravděpodobnosti zachycení kapek rostlinami. Dosažené výsledky
účinností nejsou však ani u těchto postupů jednoznačné, protože kapky s elektrickým nábojem
obvykle nepokrývají ošetřovaný porost rovnoměrně.
Kombinace pesticidů s dalšími látkami. Jedná se o povrchově aktivní a o biologicky
účinné látky, které zvyšují pravděpodobnost zachycení kapek rostlinami, nebo zvyšují
biologickou účinnost látek.
Otázka: Jaká znáte z vaší praxe zařízení pro zlepšení kvality postřiku, jaké jsou podle
vás výhody a nevýhody těchto zařízení?.
1.4 Rosiče
Rozdělení rosičů
Ruční
Tažené
Poháněné od pojezdových kol
Zemědělské stroje 33 Stroje na ochranu rostlin
Poháněné vlastním motorem
Traktorové
Nesené
Závěsné
Samojízdné
Rosení je charakterizováno velikostí kapek 25 – 120 µm a použitím proudu vzduchu,
který má dvě funkce:
rozptyl (disperze) postřikové kapaliny – slouží k tvorbě malých kapek
transportní – napomáhá nasměrovat chemický postřik na porost a omezuje úlet
U rosičů je vždy řešen rozvod kapaliny i vzduchu. Existují dva způsoby aplikace.
První způsob používá jeden aplikační rám pro rozvod kapaliny i vzduchu, druhý způsob
využívá centrální tryskovou trubici. Rosiče jsou častěji používány v sadech a vinicích..
Obrázek 1/41: Rosič.
1.5 Zmlžovače
Zmlžování je charakterizováno velikostí kapkového spektra 25 – 150 µm. Při takto
malém kapkovém spektru je obtížné zamezit nadměrnému úletu. Zmlžování je proto vhodné
při ošetřování porostů v uzavřených plochách, jakými jsou např. skleníky, nebo fóliovníky.
Zemědělské stroje 34 Stroje na ochranu rostlin
1.6 Poprašovače
V zemědělské praxi dnes již nepoužívají. Výjimku tvoří letecké poprašovače, které
jsou využívány v lesnictví.
1.7 Moření osiva
Mořičky osiva
Pro moření osiva jsou používány:
Mořící bubny – jsou využívány pro moření malého množství osiva. Základem je
vodorovně otočný mísící buben. V plášti je umístěn plnící otvor. Uvnitř bubnu jsou přidělána
žebra pro lepší promíchávání směsi. Buben se naplní osivem a přidá se odpovídající množství
mořícího přípravku. Otáčením se docílí namoření osiva.
kontinuální mořičky – do míchacího zařízení se semena a mořicí přípravek přivádějí
přes dávkovače v daném poměru. Ze stroje vychází namořené osivo v nepřetržitém proudu.
1.8 Desinfekce půdy
Pro desinfekci menšího objemu půdy se mohou využívat vědra s horkou vodou,
kterými se půda před osetím prolije. Pro desinfekci např. skleníků, nebo pařenišť se používají
tzv. propařovače. Pára z vyvíječe je vedena pod tlakem 0,5 at tlakovou hadicí do rozvaděče.
Přes hroty je z rozvaděče vedena do půdy. Pára prochází půdou a ničí choroboplodné zárodky.
Takto připravené půdy jsou vhodné pro choulostivé druhy zeleniny a květin. Je možná i
aplikace pesticidů.
1.9 Ekologická ochrana rostlin
V ekologickém zemědělstvím nejde o „boj“ proti škůdcům, ale o posílení zdraví
rostlin a vytvoření podmínek, v nichž se bude dařit kulturním rostlinám a nikoliv plevelům. Je
proto kladen důraz na vyvážené hnojení, používání organických hnojiv, zpracování půdy,
sestavení osevního postupu a podporu přirozených nepřátel. Abychom však mohli podporovat
specifické predátory, musíme jim připravit podmínky. Řada z nich se živí nektarem a pylem a
Zemědělské stroje 35 Stroje na ochranu rostlin
včasná nabídka pylu na jaře podpoří jejich vývoj. Proto je potřeba podporovat osevní postupy
ve smyslu četnosti zastoupení různých druhů rostlin. Další možností je:
zakládání kvetoucích pásů
zakládání okrajových pásů
zakládání křovin a lesíků
Pro zakládání biotopů je důležité provést nejprve hlubokou orbu, nebo rigolování s
následnou předseťovou přípravou a setím. Po zapojení porostu následuje sázení keřů a stromů.
I v ekologickém zemědělství jsou používány prostředky na ošetřování rostlin. Jedná se
o povolené preparáty, které si může farmář připravit sám, nebo jsou k dostání na trhu.
Všechny ochranné prostředky mají jednu společnou vlastnost – častější aplikaci, tedy častější
využití postřikovače. Je tedy nutné si spočítat náklady na aplikaci ve vztahu ke škodám
způsobených chorobami, či škůdci. Při přímé regulaci plevelů jsou v obilovinách používány
prutové brány a v širokořádkových kulturách plečky. Při vláčení prutovými branami platí
zásada „čím menší plevele, tím větší účinek“. Každá pracovní operace má svá specifika. Při
prevenci zaplevelení v obilovinách se doporučují tyto zásady:
vláčením je nejúčinnější u drobnosemenných plevelů, pro hluboce kořenící je
téměř neúčinné
ozimý ječmen, žito a pšenici lze vláčet již na podzim
po velkých mrazech je vhodné porosty brzy na jaře nejprve „usadit“ válcem a
následně zvláčet. Tím, jak během zimy docházelo k oteplování a zámrazu, půda se hutnila a
kypřila a rostlinky se tak „povytahovaly“. Pokud bychom použili brány hned, hrozilo by
vyvláčení i kulturního porostu.
volba nářadí se řídí druhem půdy
nastavení tlaku prutů se provádí v závislosti na fázi růstu, citlivosti obiloviny a
půdním druhu
na těžkých půdách lze kromě prutových bran použít lehké hřebové brány,
protože dochází i k rozrušení půdního škraloupu
Pokyny pro plečkování kartáčovými plečkami:
odstraňují i vzrostlejší plevele
jsou použitelné pro všechny druhy půd
Zemědělské stroje 36 Stroje na ochranu rostlin
pracovní orgány mohou zasahovat do blízkosti rostliny, aniž by jí poškodily
je nutné dodržovat nízkou pracovní rychlost
Otázka: Navrhněte stroje potřebné pro rostlinou výrobu při ekologickém zemědělství.
Kalibrace postřikovače
kontrola čerpadla
Obrázek 1/42: Měřící kufr, průtokoměr s regulátorem tlaku a tlakoměrem
kontrola tlakoměru
Obrázek 1/43:Hydrogenerátor s cejchovaným a kontrolovaným tlakoměrem
kontrola postřikovacích trysek na rámu
Obrázek 1/44: Měřící plošina s odměrnými válci řízena počítačem
Zemědělské stroje 38 Hnojení organickými hnojivy
2.1 Úvod
Proč se vlastně hnojí organickými hnojivy? Není jednodušší dodávat rostlinám živiny
anorganickými hnojivy přímo na list, v množství, které je právě potřeba? V čem jsou
organická hnojiva tak unikátní, že potřebujeme drahé stroje, které navíc využíváme
maximálně 30 dnů v roce? Jsou všechna organická hnojiva rovnocenná?
Hnojení plodin je pracovní operace, při níž zemědělec nezískává žádný finální produkt.
Trh však nabízí velké množství strojů, při jejíchž výběru je nutné si rozmyslet, jaké máme
možnosti a potřeby. Pojďme si nejprve vysvětlit co se skrývá pod pojmem organická hnojiva.
2.2 Organická hnojiva a agrotechnické požadavky
Do skupiny organických hnojiv řadíme chlévský hnůj, kompost, rašelinu a rostliny,
které jsou používány jako tzv. zelené hnojivo. Půdní mikroorganismy rozkládají během roku
v půdě přítomné organické látky různého původu. Při rozkladu (mineralizaci) se uvolňují
minerální látky (důležité pro výživu rostlin – dusík, draslík atd.), oxid uhličitý a energie.
Oxid uhličitý se váže na vodu, čímž vzniká slabá kyselina uhličitá, která zpětně usnadňuje
rozpouštění živin v půdě. Část uvolněné energie uniká ve formě tepla, které půdu prohřívá.
Zbývající část energie je spotřebována při tvorbě humusu.
Na humusové látky může být přeměněna pouze malá část organické hmoty. Zde si
musíme alespoň okrajově vysvětlit o jaké látky se jedná. Jde o fulvokyseliny, huminové
kyseliny a humáty. Pro naše potřeby je důležité si pamatovat, že zatímco mineralizace
organické hmoty probíhá několik dní až let, humusové látky se rozkládají několik desetiletí
(fulvokyseliny) až několik tisíc let (huminy). Jedná se tedy o velmi stabilní látky. Humus
proto nemůže být zdrojem živin, ale jeho význam tkví ve:
Schopnosti poutat kationy (např. těžké kovy, čímž omezuje jejich
„dostupnost“ pro rostliny)
Zlepšování struktury a vlastností půdy
Ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou chladnější klimatické podmínky a nižší pH
půdy, nemají půdní mikroorganismy vhodné podmínky pro svou činnost. Organická hmota,
kterou bychom do této půdy dodali, může mineralizovat, ale nebude humifikovat.
Za nepříznivých klimatických podmínek mohou plodiny na půdách s dostatkem
humusu prospívat lépe, než plodiny, které rostou na chudých půdách.
Zemědělské stroje 39 Hnojení organickými hnojivy
Rozumným používáním organických hnojiv můžeme zmírnit nepříznivé vlastnosti půd
– lehké, písčité půdy získávají schopnost lépe udržet vláhu a živiny, těžké půdy se zkypří,
provzdušní a stávají se méně zamokřenými. Tyto vlastnosti jsou příznivé nejen pro plodiny,
ale i pro mechanizaci, která je méně namáhána.
Záleží nejen na množství organické hmoty, kterou do půd dodáváme, ale i na její
kvalitě. Nejrychleji podléhá rozkladu zelené hnojení a kejda. Při hnojení rostlinami a kejdou
jsou do půdy rychle dodány organické látky pro mikroorganismy a následně pro rostliny.
Rychle je zlepšena půdní úrodnost, ale tvorba humusu téměř neprobíhá. Tato situace se
podstatně zlepší při použití chlévského hnoje. Suverénně nejvíce stabilních látek dodává do
půdy kompost.
V laické veřejnosti bývají zaměňovány pojmy chlévská mrva, chlévský hnůj a
kompost. Protože jde o tři samostatné kategorie, vyžaduje každá z nich i různý druh
mechanizace. Zjednodušeně řečeno, chlévská mrva je směs výkalů, moče a podestýlky.
Chlévský hnůj je mrva, která podlehla fermentaci bez přístupu vzduchu. Při zrání dochází
k úbytku živin činností mikroorganismů, ale získáváme organickou hmotu, která poskytuje
lehce až středně rozložitelné látky a stabilní sloučeniny.
Kompost získáváme z rychle se rozkládajících zbytků organického původu za
přístupu vzduchu. Souběžně z mineralizací vznikají i stabilní humusové látky.
V zahradách se často setkáme s tím, že se chlévská mrva kompostuje. Získané hnojivo
je kvalitnější než chlévský hnůj, avšak celá operace je poměrně pracná.
Kvalita hnoje závisí také používané podestýlce. Za kvalitní hnůj je považován hnůj se
slamnatou podestýlkou. Podestýlka poutá živiny chlévské mrvy a díky vysokému obsahu
celulózy rozšiřuje poměr C:N, který je u výkalů úzký. Pokud máme k dispozici málo slámy,
doporučuje se ji drobně nařezat. Velmi kvalitní je také hnůj z rašelinné podestýlky, která
dobře váže moč, čpavek a pevné výkaly. V minulosti se k podestýlání používalo i listí, nebo
tráva. Hnůj z této podestýlky není příliš kvalitní.
Porovnejme si nyní kvalitu hnoje od jednotlivých hospodářských zvířat. Každý majitel
skleníku, nebo pařeniště jistě rád použije hnůj koňský. Je vzdušný, rychle se rozkládá a
uvolňuje velké množství tepla. Pro tyto vlastnosti je vhodný do těžších půd. Velkou
výhřevností a rychlostí rozkladu je charakteristický i hnůj ovčí, nebo kozí. Na rozdíl od
koňského hnoje zde nehrozí nebezpečí tetanu.
Zemědělské stroje 40 Hnojení organickými hnojivy
Hovězí hnůj je dnes nejpoužívanější organické hnojivo. Obvykle se používá každé
čtyři roky (podle osevního postupu), na lehkých půdách se rozkládá rychleji (každé dva roky).
Staří hospodáři označovali vepřový hnůj jako studený. Tato vlastnost je způsobena
jeho pomalým rozkladem. Je proto použitelný pouze na lehčích půdách, kde vydrží déle, než
ostatní druhy hnoje.
Na menších plochách, nebo při intenzivním hospodaření se ještě využívají kompost a
rašelina. O kompostu jsme již hovořili.
V půdě nejdéle zadržuje vodu rašelina s hrubou strukturou, protože se pomaleji
rozkládá. Její negativní vlastností je kyselá reakce, je tedy vhodná spíše pro zahrady. Při
použití na kyselých půdách se doporučuje její neutralizace.
Na svažitých pozemcích, kde hrozí vodní eroze, při odplevelení, nebo ke zlepšení
písčitých půd je možné použít i tzv. zelené hnojení. V zahradách se používají vikvovité
rostliny, v osevním postupu se využívají rostliny, které v krátké době vytvoří velké množství
zelené hmoty – hořčice nebo svazenka, a zároveň nevytváří mohutný kořenový systém. Při
následném zpracování půdy by docházelo k velkému namáhání strojů.
Avšak i při sebelepším hnojení mohou rostliny trpět podvýživou a dávat nízké výnosy.
Proč? Vláhy i hnojiv je dostatek a přesto se pěstovaným plodinám nedaří. Ruku v ruce
s hnojením půdy musí jít i úprava půdní reakce.
2.3 Vápnění
Reakce půdy závisí na množství volných vodíkových iontů (H+) v půdě. V rozborech
se reakce označuje značkou pH (mnemotechnická pomůcka – počet H+ iontů) za níž
následuje číslo. To udává typ půdní reakce.
6,6 – 7,1 neutrální půda
pH < 6,5 kyselá
pH > 7,2 zásaditá
Pokud je půda kyselá, rostliny nemohou přijímat draslík, fosfor a čpavkový dusík a
hladovějí.
K vápnění nejčastěji používáme pálené vápno (těžké půdy), nebo mletý vápenec
(lehčí půdy).
Zemědělské stroje 41 Hnojení organickými hnojivy
2.4 Stroje pro práci s chlévskou mrvou
Stroje používané ke shrnování chlévské mrvy jsou popsány v samostatné kapitole. O
hnojení organickými hnojivy však nemůžeme hovořit bez znalostí základních faktů o přípravě
hnojiště.
Založení polního hnojiště podléhá legislativě. Polní hnojiště jsou zakládány na
rovných pozemcích a vznikají vrstvením chlévské mrvy do hromad trojúhelníkového, nebo
lichoběžníkového profilu o šířce základy cca 4 m a výšce max. 3 m. Mezi jednotlivými
hnojišti je vzdálenost 15 - 20 m. Chlévská mrva je k hnojištím dopravována traktory, nebo
nákladními auty.
Obrázek 2/1. Prakticky založené hnojiště na místě bývalé silážní jámy šetří náklady na
dopravu.
Na místě je vrstvena čelním nakladačem, který musí zároveň s vrstvením mrvy zajistit
i její udusání. V opačném případě by docházelo k nadměrné ztrátě živin.
Obrázek 2/2. Závěsný nakladač.
Zemědělské stroje 42 Hnojení organickými hnojivy
Dobře vyzrálý hnůj je tmavá, snadno rýpatelná, mírně mazlavá hmota, která může
slabě páchnout amoniakem. Po vyzrání (2 – 3 měsíce) je nakládán a rozmetán. Z technického
hlediska je linka pro výrobu chlévského hnoje energeticky náročná. Každá z jednotlivých
operací (dovoz, vrstvení a dusání, nakládání a odvoz) musí mít svůj energetický zdroj a není
možné k jedinému energetickému zdroji postupně připojovat ostatní stroje.
2.5 Stroje pro práci s kompostem
Komposty jsou zakládány na rovných, vodohospodářsky zabezpečených plochách.
Jsou to vrstvené hromady drceného materiálu, které mají v průřezu tvar lichoběžníku o
základně přibližně 2 metry a výšce přibližně 1,5 m.
Obrázek 2/3. Kompostiště.
Od toho se odvíjí i požadavky na používané stroje. Kompostovací linka se skládá
z těchto pracovních operací:
Drcení, štěpkování výchozího materiálu
Zakládání a vrstvení kompostu
Překopávání
Prosévání
Ostatní (nakládka, balení)
Každá z výše uvedených operací může mít vlastní energetický zdroj, nebo je možné
na jeden energetický zdroj připojovat potřebné nářadí. Jako energetický zdroj je nejčastěji
používán kolový traktor, nebo čelní nakladač. Podmínkou pro používání traktoru je
možnost zařazení velmi pomalé pojezdové rychlosti. Čelní nakladač má sice možnost plíživé
Zemědělské stroje 43 Hnojení organickými hnojivy
pojezdové rychlosti, ale nabízí se otázka, zda je možné k němu připojit potřebné stroje.
Abychom získali kvalitní kompost, je potřeba organickou hmotu řádně nadrtit. To zajišťují:
2.5.1 Drtiče a štěpkovče
Drtiče jsou stroje, které zpracovávají větve do průměru 4 cm, dále trávu, listy, zbytky
květin, obilí, kukuřičné palice a dokonce i katrony.
Obrázek 2/4 Plnění drtící linky.
Obrázek 2/5 Drtící linka. Obrázek 2/6 Mobilní drtič kompostu.
Obrázek 2/7 Vynášecí dopravník. Obrázek 2/8 Drtící ústrojí.
Zemědělské stroje 44 Hnojení organickými hnojivy
Štěpkovače produkují z dřevních zbytků štěpku o objemu až 50 mm3. Organické
zbytky mohou být čerstvé, suché nebo proschlé a od toho se odvíjí naše požadavky. Stroje by
neměly být nadměrně hlučné, neměli by se často ucpávat a měly by být zachovány podmínky
bezpečné práce.
Obrázek 2/9 Rozdrcený materiál propadává síty podle velikosti.
Drtiče a štěpkovače rozdělujeme podle energetického zdroje:
Připojitelné (např. k malotraktoru)
S elektromotorem
S benzínovým motorem
Zatímco elektromotory jsou nabízeny v tzv. hobby programu, pro zemědělské
odborníky mají hlavní význam stroje s benzínovým motorem a stroje připojitelné
k energetickému zdroji.
Podle pracovního ústrojí se dělí na stroje s:
Rotujícími kladívky a protiostřím
Roujícími noži v rovině s osou otáčení
Rotujícími noži, které jsou kolmé na osu otáčení
Podle druhu podavače je dělíme na stroje s:
Nuceným podáváním – materiál je posunován soustavou podávacích válců, které
mohou, nebo nemusí být poháněny od nožového setrvačníku.
Samopodáváním – materiál je vtahován působením pohybu nožů
Zemědělské stroje 45 Hnojení organickými hnojivy
Podle způsobu přepravy dělíme drtiče a štěpkovače na:
Převozné – jsou vybaveny jedno, dvouosým podvozkem. U dvouosého
podvozku je zajištěna lepší přepravovatelnost, je však také nutné zajistit potřebnou stabilitu.
Převozný s vlastní pohonnou jednotkou.
Nesené – na tříbodovém závěsu traktoru.
Přenosné – jsou vybaveny párem koleček. Používají se zejména v hobby
programech. S hmotností do 30 kg jsou použitelné na krátké vzdálenosti.
Samojízdné – bývají upravené nákladní automobily.
2.5.2 Vrstvení a překopávání kompostu
Kompost jako organický odpad je kyprý materiál v různém stupni rozkladu. Nejprve
se vrství zakládka do požadovaného tvaru. Během zrání kompostu je potřeba kompost
překopávat a provzdušnit a to tak, aby nedocházelo k nerovnoměrnému rozvrstvení materiálu
a aby bylo aerobní prostředí v celém profilu zakládky. Komposty vykazují různou vlhkost a
objemovou hmotnost, v závislosti na použitém materiálu. V úvodu kapitoly jsme hovořili o
energetickém zdroji.
Podle připojení k energetickému zdroji rozdělujeme překopávače na:
Nesené – je zavěšen na tříbodovém závěsu. Hlavní část tvoří rám, ke kterému je
připevněn most s rotorem. Pomocí hydraulického válce je možné přestavovat překopávač
z přepravní polohy do polohy pracovní. Rotor je poháněn od vývodového hřídele traktoru
kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou.
Tažené – jeho výhodou je dobrá stabilita při práci. Je připojen do spodního závěsu
traktoru. Část hmotnosti je na tažném prostředku a část hmotnosti leží na nápravě. Rotor je
poháněn od vývodového hřídele traktoru kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou.
Tlačené – je zavěšen na tříbodovém závěsu. Rotor je poháněn od vývodového
hřídele traktoru kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou. Překopávaný kompost sune do
strany, takže vytváří novou hromadu.
Zemědělské stroje 46 Hnojení organickými hnojivy
Samojízdné
o s elektromotorem
o se zážehovým motorem
o se vznětovým motorem
Samojízdné překopávače využívají pro pohyb pojezdová kola, nebo pásy. Překopávací
ústrojí je tvořeno tunelem s pracovním rotorem se šnekovicí.
2.5.3 Prosévání kompostu
vibrační prosévací síta – pracují na principu šikmo uložených rovinných sít.
Výhodou jsou vysoká životnost, energetická nenáročnost a spolehlivost.
rotační třídiče – pracují na principu šikmo uložených válcových sít. Prosévací
síta jsou poháněna přes převodovku elektromotorem.
rotační rošty – jako TEK s bramborami.
Z výše uvedeného vyplývá, že organická hnojiva jsou objemné materiály s různou
hustotou a strukturou. Požadavky na rozmetadla organických hnojiv jsou v zásadě dva:
zásobník organických hnojiv a vlastní rozmetací zařízení, jehož úkolem je rovnoměrně
rozvrstvit hnojivo na dané ploše v přijatelném čase. Při příliš pomalém rozmetávání bychom
přicházeli o minerální látky v hnojivu a také by se mohly zpozdit agrotechnické lhůty
následných operací. Příliš velký zásobník by neúměrně zatěžoval půdu a traktor, příliš malý
zásobník by prodražoval celou operaci velkými přejezdy. Jak tedy fungují rozmetadla
organických hnojiv?
2.6 Stroje pro rozmetání organických hnojiv
Příklad: Pan Horký plánuje hnojení polí během roku. Má několik možností: stroje si
za úplatu půjčit, koupit staré stroje a opravit je, koupit nové, nebo si objednat službu. Zeptá se
vás na radu, protože se domnívá, že na rozdíl od něj máte o těchto strojích větší přehled.
Zemědělské stroje 47 Hnojení organickými hnojivy
Napadá vás jak byste panu Horkému poradili? Jako budoucí odborníci byste se jistě
pana Horkého zeptali, jak velkou rozlohu obhospodařuje, jestli chová skot, prasata, nebo
drůbež a jaké plodiny bude pěstovat?
Předpokládejme, že pan Horký plánuje hnojení polí jednou za 4 roky a hospodaří na
celkové výměře 400 ha. Ročně tedy musí pohnojit 100 ha. Obvykle se dávka statkových
hnojiv pohybuje okolo 300 q.ha-1
. Jednoduchým výpočtem zjistíte, že bude potřebovat 3 000
tun hnoje, tzn. 300 rozmetadel o nosnosti 10 tun. Rozmetadlo se používá asi 25 – 30 dnů
v roce, tzn. že denně naplní a rozveze10 rozmetadel.
Příklad se touto odpovědí zdá být vyřešen. Pan Horký si musí spočítat, která
z možností je pro něj nejpřijatelnější a podle toho se rozhodnout. Avšak pan Horký si vás váží
jako odborníků a požádá vás, zda byste mu takové rozmetadlo neuměli zkonstruovat. Je
schopen vám zajistit potřebný materiál, ale je na vás, jak si s celou problematikou poradíte.
V první řadě je třeba si uvědomit jak rozmetadla fungují.
2.6.1 Činnost rozmetadla
Na dně zásobníku rozmetadla je umístěn jeden, nebo dva dopravníky, které posunují
hnojivo k frézovacímu bubnu. Jak? Hnací hřídel převádí točivý moment od motoru do
převodové skříně.
Obrázek 2/10a, 2/10b. Hnací hřídel.
V převodové skříni je točivý moment přenesen na pohyb dna a zároveň frézovacího
bubnu, popřípadě rozmetacích lopatek. Pohyb dna může být přerušovaný, nebo kontinuální.
K přerušovanému pohybu je využíván rohatkový mechanismus, který je levnější a lepší pro
Zemědělské stroje 48 Hnojení organickými hnojivy
nastavení různé rychlosti pohybu dna (dávky na ha), ale není možné použít zpětný chod, který
je výhodný pro údržbu a opravy.
Obrázek 2/11: Jednoosý rozmetací přívěs.
Princip rohatkového mechanismu
Rohatkový mechanismus začíná u klikového kotouče. Na klikovém kotouči je
připevněno dělené ojniční táhlo (dělené je z důvodu přidané tahové pojistky). Jak se klikový
kotouč otáčí provádí excentricky uložený čep ojničního táhla kyvný pohyb a pohybuje
kyvným ramenem se západkou.
Obrázek 2/12. Rohatkový mechanismus.
Zemědělské stroje 49 Hnojení organickými hnojivy
Pro lepší názornost si představme, že se někomu snažíme vysvětlit pohyb parní
lokomotivy. (Dlaň je klikový kotouč, ojniční táhlo je předloktí a kyvné rameno je kost pažní.)
Kruhový pohyb je převeden na pohyb kyvný. Západka pootáčí rohatkovým kolem, když jde
ojniční táhlo „dopředu (táhne)“. Když se ojniční táhlo vrací zpět, západka se posune o více
zubů a rohatkové kolo „stojí“.
Regulace rohatkového mechanismu může být docílena:
1. změnou poloměru klikového kotouče
2. změnou délky ojničního táhla, část táhla je opatřena regulační kulisou (např.
řetězem)
3. zakrýváním části rohatky krycím omezovacím plechem, který přizvedne
západku, ta se pohybuje po plechu a ne v rohatce
Převodové ústrojí
Kontinuální pohyb je docílen převodovým ústrojím pomocí šnekového mechanismu,
nebo s použitím redukčních ozubených kol čelních nebo kuželových. Ještě je možné využít
různé převodové poměry a zpětný chod. Ozubená kola se mohou navzájem měnit (levnější
varianta), nebo přeřazovat pomocí páky (převodovka).
Obrázek 2/13a, 2/13b: Pro pohyb dna a frézovacích lopatek je využíván točivý
moment z hnací hřídele traktoru.
Frézovací buben a rozmetací lopatky
Frézovací buben a rozmetací lopatky jsou poháněny převodovým ústrojím.
Zemědělské stroje 50 Hnojení organickými hnojivy
Obrázek 2/14: Rozmetací lopatky a vertikální frézovací bubny.
Obrázek 2/15a, 2/15b: Horizontální frézovací bubny.
Několikrát jsme se zmínili o tom, že využitelnost rozmetadel během celého roku je
relativně malá. Nejprve se tedy musíte rozhodnout pro způsob použití. Podle způsobu použití
rozdělujeme rozmetací vozy na:
Jednoúčelové – jedná se o vozy, které jsou speciálně vyrobeny na rozmetání
statkových hnojiv a k jinému účelu se nepoužívají.
Víceúčelové – někteří výrobci nabízí upravený valník, na který je možné podle
potřeby namontovat rozmetací zařízení s potřebným příslušenstvím.
Obrázek 2/16a, 2/16b. Víceúčelové vozy.
Zemědělské stroje 51 Hnojení organickými hnojivy
Organické hnojivo v zásobníku může být odebíráno dvěma způsoby:
Dříve se používala rozmetadla s tzv. posuvným rozmetacím zařízením.
Rozmetací zařízení se během jízdy posouvalo ve směru jízdy proti nákladu stroje. Pro
vysokou poruchovost se od této konstrukce upustilo.
Dnes se používá výhradně pevné rozmetací zařízení s pohyblivým dnem.
Obrázek 2/17a, 2/17b. Pohyblivé dno může být tvořeno jedním, nebo dvěma
pohyblivými dopravníky.
Pohyblivé dno korby dopravuje materiál k rozmetacímu ústrojí, které může být:
Horizontální
o v provedení se dvěma vodorovnými rozdružovacími válci a 2 disky
o v provedení se dvěma vodorovnými rozdružovacími válci 4 disky
Vertikální
Obrázek 2/18. Pohyblivé dno rozmetadla – Ewartův řetěz
Zemědělské stroje 52 Hnojení organickými hnojivy
Podle způsobu rozmetání dále rozdělujeme rozmetací vozy na:
Vozy, které rozmetají v šíři stroje – tyto vozy jsou použitelné zejména
v ovocných sadech, vinicích, nebo chmelnicích
Vozy s rozmetáním do strany – tyto vozy jsou vhodné na plošné rozmetání
Zařízení k nastavení dávky na jednotku plochy
Dávka hnojiv se na jednotku plochy nastavuje:
Změnou rychlosti posunu nákladu k rozmetacímu zařízení
Změnou pojezdové rychlosti tažného prostředku. Zde je důležité si uvědomit,
že množství rozmetaného hnojiva je nepřímo závislé na pojezdové rychlosti. Tedy – čím
pomaleji traktor s rozmetadlem pojede, tím více hnojiva rozmetá na jednotku plochy.
Kombinace výše popsaných konstrukčních řešení. V praxi se používá nejčastěji.
Její výhodou je široké rozmezí seřizování dávky.
U rozmetadel se dvěma dopravníky je možné jeden z dopravníků vypnout
pomocí spojky a rozmetat hnojivo pouze z poloviny korby. Po vyprázdnění jedné poloviny
nákladu se zapne druhý dopravník a rozmetá se zbytek hnojiva.
Obrázek 2/19 Převodovka pro pohyb podlahového dopravníku s rotačním
hydromotorem
Zemědělské stroje 53 Hnojení organickými hnojivy
Přívěsy rozmetacích vozů
Přívěsy jsou:
Jednoosé – mají lepší manévrovací schopnost zejména v těžkém terénu. Část
váhy vozu a tedy i nákladu se přenáší na závěs traktoru. S postupným vyprazdňováním
prostoru se jeho těžiště posouvá dozadu a tlak na závěs se zmenšuje.
Dvouosé – mají vyšší nosnost, jejich manévrovatelnost je však těžší.
Trojosé – s řiditelnou první a poslední nápravou. Mají dobrou
manévrovatelnost.
Obrázek 2/20: Trojosý rozmetací přívěs.
Průjezdnost v těžkém terénu je možné zlepšit použitím hnané nápravy. Princip spočívá
v převedení kroutícího momentu z vývodového hřídele traktoru kloubovým hřídelem přes
diferenciál na nápravu návěsu. Hnaná náprava podstatně zvyšuje součinitel využití tažného
výkonu traktoru.
2.6.2 Kontrola nastavení dávky
Pro kontrolu nastavení požadované dávky hnojiva na jednotku plochy existuje
v učebnicích vzorec ((3,6 x 104 x hmotnost nákladu v korbě q)/(pojezdová rychlost km/h x čas
potřebný k vyprázdnění vozu sec x šířka rozhozu m)), který se však v praxi nevyužívá.
Ke kontrole je třeba znát přibližnou hmotnost používaného hnojiva a plochu, na kterou
je hnojivo rozmetáno. Plocha se vypočítá jako obsah obdélníku o šířce záběru a délce pojezdu.
Zemědělské stroje 54 Hnojení organickými hnojivy
Malá zemědělská technika
Malá zemědělská technika byla vždy považována za „Popelku“ mezi zemědělskými
stroji. Dnes však její obliba stále roste. Používá se jak v městech, tak i na vesnicích.
V ekologickém zemědělství, na rekreačních plochách a má svou nezastupitelnou funkci i
v sadech a vinicích. A upřímně – dokážete si představit staré dobré rozmetadlo RUR třeba na
golfovém hřišti? Můžeme tedy říci, že neplatí úměra: malá plocha = malá technika.
Ekologické zemědělství
Při ekologickém způsobu hospodaření lze zpracovat chlévskou mrvu dvěma způsoby.
První možností je ji často rozmetávat v tenké vrstvě. Tato varianta sice více využívá
mechanizaci, ale také se zvyšují náklady a není vždy proveditelná. Duhou možností je
chlévskou mrvu skladovat. Nevýhodou jsou ztráty dusíku (uniká do vzduchu ve formě
amoniaku) a uhlíku (uniká ve formě oxidu uhličitého). Aby nedocházelo při skladování
chlévské mrvy k nadměrným ztrátám, doporučuje se skladovaná mrva řádně utužit a ovlhčit.
Tím se zamezí pronikání kyslíku do materiálu a omezí se prodýchávání živin.
Při rozmetání hnoje jsou doporučovány tyto zásady:
Přesně dodržovat potřebnou dávku hnojiva
Dodržovat osevní postup
Aplikovanou dávku co nejdříve zapravit do půdy, do takové hloubky, aby byl
omezen přístup vzduchu, čímž se zpomalí rozkladné procesy
Rekreační plochy (golfová hřiště, parky, zahrady, ostatní zeleň)
Hnojení travních ploch se provádí současně s přípravou půdy. Na základě půdního
rozboru se zapravují organická i anorganická hnojiva a to nejméně 14 dní před výsevem do
hloubky 5 – 8 cm. Další přihnojování závisí na intenzitě sečení. Při častém sečení se
doporučuje hnojení organickými hnojivy po 3 – 5 letech. Po rozmetání je vhodné kompost
zavláčet.
Stálezelené jehličnany a dřeviny hnojíme polovičními dávkami, než opadavé dřeviny.
Hnojení dřevin v uličním stromořadí provádíme v několika dávkách. Živiny v hnojivu by
měly být rychle dostupné. Ideální je použít injektáž.
Zemědělské stroje 55 Hnojení organickými hnojivy
Sady a vinice
V sadech může k nedostatku dusíku dojít pouze na zatravněných, málo hnojených
pozemcích. Peckoviny jsou citlivější pouze na nedostatek vápníku, avšak při nadměrném
vápnění se mohou projevit příznaky nedostatku hořčíku, železa a boru.
Vinná réva potřebuje štěrkovité nebo kamenité půdy, které se rychle prohřívají. Na
půdách bohatých humusem nemá réva takovou cukernatost. Pro svůj růst potřebuje zásaditou
půdní reakci (pH 6,5 – 8).
Zemědělské stroje 56 Hnojení organickými hnojivy
2.7 Stroje na hnojení kapalnými hnojivy organického původu
2.7.1 Agrotechnické požadavky
Stroje a zařízení pro aplikaci močůvky musí zajišťovat správné dávkování v širokém
rozmezí, musí umožňovat účelné usměrnění kapaliny, tak aby byla zajištěna její maximální
působnost v požadovaném prostoru. Tím se zabrání ztrátám a sníží se spotřeba účinných látek.
V neposlední řadě je nutné zajistit, aby prací mechanizačních prostředků a působením kapalin
nedocházelo k poškozování rostlin.
2.7.2 Kejdovače a močuvkovače
Mechanizační prostředky pro hnojení močůvkou jsou určeny k podpovrchovému
hnojení beztlakovými, nebo nízkotlakovými stroji. Skládají se z nádrže, plnícího zařízení,
dávkovače a zařízení pro zapravení hnojiva do půdy.
Na trhu jsou dostupné:
Traktorové fekální návěsy
Automobilové fekální nástavby
Fekální nástavby na nosiče nástaveb
Obrázek 2/21a, 2/21b: Automobilová a traktorová fekální nástavba.
Nádrže – mají různý tvar a velikost.jejich konstrukce se řídí požadavkem zamezit
korozním účinkům kejdy.
Dávkovače – konstrukční požadavek na dávkovače je správné a rovnoměrné
dávkování kejdy (močůvky) nezávisle na výšce hladiny v nádrži. Tento požadavek je řešen
různými principy. Používáme dávkovače:
Gravitační
Zemědělské stroje 57 Hnojení organickými hnojivy
Pneumatické
Hydraulické
Speciální
V gravitačním dávkovači vytéká kapalina výtokovým otvorem samospádem. Průměr
výtokového otvoru lze měnit. Pro lepší představu si nádrž představme jako barel s čajem.
Pokud je barel plný, naplníme hrnek velmi rychle. Jak se hladina čaje v barelu snižuje,
zpomaluje se i rychlost, kterou čaj vytéká. Pokud navíc barel hermeticky uzavřeme (abychom
udrželi čaj co nejteplejší), vzniká při vypouštění čaje nad hladinou podtlak. Přesto, že víme,
že je barel téměř plný, z kohoutku žádný čaj nevytéká. Pokud povolíme víko, bude mít opět
vzduch volný přístup nad hladinu kapaliny a my si můžeme čaj natočit. Pokud bude čaje
v barelu už málo, prostě jej nakloníme, což u močůvkovače udělat nemůžeme. Jak je tento
problém konstrukčně řešen? Hermeticky uzavřenou nádrží s přepouštěcí trubicí, která
dosahuje nade dnem nádrže do určité výšky. Pojďme si to blíže vysvětlit.V hermeticky
uzavřené nádrži dosahuje kapalina horní úrovně a přepouštěcí trubice, která je přivedena
shora, je do úrovně hladiny také plná kapaliny, od hladiny výš je naplněna vzduchem. Jak
hladiny kapaliny v nádrži klesá, vzniká nad hladinou podtlak. Množství kapaliny se stále
snižuje, hodnota podtlaku stále roste. Když hladina kapaliny klesne až pod spodní okraj
přepouštěcí trubice, začne do nádrže pronikat vzduch. Nad hladinou však bude stále částečný
podtlak. Výtok kapaliny bude bržděn úměrně hodnotě tohoto podtlaku. Gravitační dávkovač
je pro svou jednoduchost poměrně spolehlivý, jeho nevýhodou je malá výtoková rychlost a
malý tlak kapaliny.
Obrázek 2/22: Princip gravitačního dávkovače.
kapalina
vzduch
Vypouštěcí
ventil
Přepouštěcí
trubice
Zemědělské stroje 58 Hnojení organickými hnojivy
Princip pneumatického dávkovače je opačný. Vraťme se k našemu příkladu
s barelem čaje. Máme hladinu čaje v hermeticky uzavřeném barelu. Otevřeme výtokový otvor,
čaj vytéká, hladina v barelu se snižuje, v prostoru nad hladinou se tvoří podtlak, který
zpomaluje rychlost vytékání čaje, až náhle čaj téci přestane. My však místo abychom použili
přepouštěcí trubici, začneme do prostoru nad hladinou čaje vhánět například brčkem (za
předpokladu, že barel stále zůstává hermeticky uzavřen. Nad hladinou vzniká přetlak, který
vytlačuje kapalinu z nádrže do vypouštěcího ventilu. Výtoková rychlost tedy závisí na
velikosti přetlaku nad hladinou kapaliny (čím intenzivněji budeme např. brčkem vhánět
vzduch nad hladinu čaje, tím větší bude vznikat tlak na hladinu a bude se zvyšovat výtoková
rychlost. My však ještě potřebujeme vyřešit výtokové množství. V praxi se musíme
rozhodnout, zda chceme natočit rychle plný hrnek čaje, protože máme žízeň, nebo nám
z nějakého důvodu stačí malé množství čaje, ale s vysokou rychlostí (něco jako postřikovač).
Výtokové množství (dávka) tedy závisí nejen na výtokové rychlosti, ale i na průřezu
výtokového otvoru. Součástí pneumatických dávkovačů je kompresor, seřizovací pružinový
ventil, uzavírací ventil, vypouštěcí ventil, pojistný ventil a manometr. Tento dávkovač
umožňuje práci i s vyššími dávkami a tlaky kapalin, je však vhodný pouze pro větší stroje.
Obrázek /23: Princip pneumatického dávkovače.
Hydraulický dávkovač – dodává do hydraulického okruhu maximálně potřebné
množství kapalného hnojiva pod tlakem 300 - 500 kPa. Kapalina protéká přes seřizovací
ventil, kterým nastavujeme provozní tlak a přes dávkovací trysku. Požadované množství
hnojiva je tedy dáno průřezem dávkovací trysky, která je vyměnitelná, a tlakem kapaliny.
Přebytečné množství kapaliny odtéká přes seřizovací ventil zpět do nádrže. V tuto chvíli
musíme opustit náš příklad s barelem čaje a podívat se pod kapotu automobilu se spalovacím
kapalina
vzduch vypouštěcí
ventil
manometr
pojistný ventil
seřizovací a
přepouštěcí ventil
uzavírací
ventil kompresor
Zemědělské stroje 59 Hnojení organickými hnojivy
motorem a tlakovým mazáním. Čerpadlo načerpá určité množství maziva, které vhání přes
pojistný ventil na určená mazací místa. Pojistný ventil zabezpečí, aby do mazacího kanálu
nešlo více oleje, protože by se tím zvyšoval tlak, který by mohl poškodit mazací systém.
Přebytečná část oleje je vrácena zpět do olejové vany.
Obrázek 2/24: Princip hydraulického dávkovače.
Mezi speciální dávkovače můžeme zařadit hadicové čerpadlo. Základem konstrukce je
hřídel s nosnými kotouči, ve kterých jsou otočně uloženy válečky. Přes válečky jsou napnuty
pryžové hadice tak, aby ve styku s válečky byly zalomeny. Mezi sousedními válečky vznikají
uzavřené prostory. Při rotaci bubnu se nasává a vytlačuje dávka kapaliny uzavřená mezi
válečky. Skutečná dávka pak závisí na počtu otáček bubnu, které lze měnit. Výhodou tohoto
dávkovače je jednoduchá konstrukce, snadné opravy a velká provozní spolehlivost při
přesném dávkování. Pokud počítáme pro každou zapravovací radličku jednu hadici na
čerpadle, docílíme velmi dobré rovnoměrnosti na všech radličkách. S tímto druhem čerpadla
se také můžeme setkat u mazání motorových pil.
Obrázek 2/25: Hadicové čerpadlo.
olej
kapalina
vzduch
dávkovací
tryska
seřizovací a přepouštěcí ventil
čerpadlo
Zemědělské stroje 60 Hnojení organickými hnojivy
Rozstřikovače
Rozstřikovače jsou určeny pro plošné povrchové hnojení kapalnými hnojivy. Vlastní
rozstřikovač je tvarovaný výrobek, na který ústí výtokové potrubí, vedoucí od dávkovače.
Vhodně volená pracovní plocha rozstřikovače umožní v závislosti na výtokové rychlosti
kapaliny její rovnoměrné rozstříknutí do hnojeného pásu, který je široký 3 – 4 m.
Obrázek 2/26a, 2/26b: Rozstřikovače používané při aplikaci kejdy na slámu (26a) a na
poli (26b).
Obrázek 2/27: Při rozstřikování kejdy po povrchu dochází k úniku cenného dusíku.
Z důvodu ztráty cenného dusíku nabízí výrobci různé aplikátory kejdy. Uvádíme
pouze některé.
Hadicový aplikátor – je aplikátor s vlečenými hadicemi s vestavěným řezacím
ústrojím, který zajišťuje přesné rozprostření. Stabilní odpružená vedení udržují
Zemědělské stroje 61 Hnojení organickými hnojivy
hadice v přesných vzdálenostech a optimálně se přizpůsobují povrchu lehkým
tlakem. Jsou určena pro samochody, nebo cisterny s tříbodovým závěsem.
Obrázek 2/28: Hadicový zapravovač.
Vibrační radlicový zapravovač – vykonává současně více pracovních operací.
Používá se na polích, kde zůstává sláma, nebo strniště po sklizni. Kejda je
čerpána z cisterny do rozdělovače, tam jsou delší částice zmenšeny a přesně
dávkovány do jednotlivých hadic. Specielně vyvinuté vyprazdňovaní zařízení
umožňuje optimální promíchání s ornicí. Aby se zamezilo ucpání slámou, jsou
vibrační radlice uspořádány symetricky ve čtyřech řadách.
Injektorový aplikátor – v první řadě zapravovače jsou umístěny kotouče, které
rozruší ornici.v další řadě jsou umístěny injektory, které dávkují kejdu a
následně je vzniklá brázda opět uzavřena kotouči. Výměnou pracovních
koncovek za rovné disky se stane z polního aplikátoru diskový injektor vhodný
pro aplikaci kejdy do travních porostů.
Obrázek 2/29a, 2/29b: Injektorový aplikátor – ze zadu a z boku.
Zemědělské stroje 62 Hnojení organickými hnojivy
Diskový injektor s hydraulickými válci – je vhodný do všech typů půd.
Zapravuje kejdu bez stébel. Pro zajištění lepšího kopírování terénu je ovládání
každého diskového injektoru napojeno na hydraulický válec. Tím si v nerovném
terénu zachovává každý diskový injektor svou pracovní hloubku.
Obrázek 2/30: Diskový injektor.
Lyžinový zapravovač – je vhodný pro travní porosty. Poskytuje přesnost
dávkování v příčném i podélném směru. Odpružené lyžiny se přizpůsobí terénu.
Rostliny jsou lyžinou vychýleny ke straně a kejda je přivedena přímo na půdu
pod listy. Nedochází ke znečišťování listů a jsou minimalizovány i ztráty
amoniaku, protože po aplikaci se vychýlené rostliny vrací zpět a zastiňují dávku
kejdy svými listy.
Botkový vibrační zapravovač – je vhodný pro pole i travní porosty. Kejda je
zapravována do půdy pomocí hladkých botiček do hloubky několika centimetrů.
Vibrační botky uvolní případné kaménky. Aby nedocházelo k ucpání botek např.
slámou, jsou botky umístěny ve dvou řadách za sebou. Je doporučován do
svahů.
Jako další aplikátory můžeme uvést např.:
Aplikátory s deflektory
Aplikátory s kultivátory (S profil)
Aplikátory s diskovými incorporátory
směr jízdy směr jízdy pohled
shora
pohled z
boku
Zemědělské stroje 63 Hnojení organickými hnojivy
Plnící zařízení
Nádrže mechanizačních prostředků pro hnojení kapalnými hnojivy se mohou plnit:
prostým naléváním
Obrázek 2/31: Plnící otvor fekálové nástavby.
přečerpáváním kapaliny plnícím otvorem
Obrázek 2/32: Plnící otvor pro přečerpání.
Vakuokompresorem - vytvořením potřebného podtlaku v nádrži.
Obrázek 2/33: Vakuokompresor.
Zemědělské stroje 64 Hnojení organickými hnojivy
hydraulické dávkování - využívá k plnění čerpadlo dávkovače.
injektory. Princip injektoru spočívá v tom, že je kapalina přiváděna pod
maximálním tlakem do centrální trysky umístěné v komoře injektoru. Proud
kapaliny vytéká velmi vysokou rychlostí z trysky do difuzeru a vytváří tak
v komoře injektoru podtlak, kterým je kapalina nasávána ze zásobní nádrže.
Výkonnost injektorů se pohybuje mezi 100 – 200 l.min-1
.
Nízkotlaké rozstřikování:
Kejda se napouští stacionárním čerpadlem shora do cisterny zásobníku. Výhodou
tohoto způsobu rozstřikování je, že, lze aplikovat hustou kejdu, nevýhodou je, že hustá kejda
vytéká z cisterny pomalu a také je nerovnoměrně dávkována. Na dně cisterny je míchadlo,
které zabraňuje usazování sedimentu na dně cisterny.
Vysokotlaké rozstřikování
Močůvka je nasávána do cisterny pomocí vakuokompresorů . Při vyprazdňování je
cisterna tlakována, čož urychluje aplikaci kejdy a její rovnoměrnou dávku po celém
pozemku.Výhodou je tedy rovnoměrnost dávky, kejdu je možné roztřikovat na větší
vzdálenost (komposty). Nevýhodou zůstává energetická náročnost, důležitá je také těsnost
nádrže.
Obrázek 2/34a, 2/34b: Děliče.
Obrázek 2/35a, 2/35b: Axiální hydromotor.
Zemědělské stroje 65 Rozmetadla průmyslových hnojiv
3 Anorganická hnojiva
3.1 Úvod
V kapitole o rozmetadlech organických hnojiv jsme již hovořili o významu
organických hnojiv, jejich vlivu na agrotechnický a fyzikální stav půdy. Průmyslová hnojiva
mají svůj význam, mohou však být účinná pouze na dobře organicky prohnojených a
provápněných půdách s dostatkem humusu. Samozřejmostí by mělo být dodržování
agrotechnických termínů, pěstování odolných odrůd a jejich účinná ochrana.
Velký význam má hnojení dusíkatými hnojivy. Při nedostatku dusíku má např.
zelenina nižší obsah bílkovin. Naopak – nadměrný obsah dusíku v půdě zhoršuje
skladovatelnost brambor a ovoce. Rostliny mají vysoký obsah dusičnanů, které následně
mohou způsobit nedostatečné okysličování krve. Navíc mezi obsahy jednotlivých prvků
v rostlinách existují vztahy. Např. přebytek draslíku má za následek nedostatek vápníku a
hořčíku. Aby nedocházelo k negativním důsledkům používání průmyslových hnojiv, je
potřeba přihlížet k jejich vlastnostem a používat je s mírou.
3.2 Anorganická hnojiva a agrotechnické požadavky
Průmyslová hnojiva působí na půdní reakci různě, podle toho, kterou část z dodaného
hnojiva rostliny spotřebují, a kterou ponechávají v půdě. Např. ze síranu amonného rostliny
potřebují amonnou skupinu a v půdě zůstává síranový anion, který způsobí pokles pH.
V tabulce č.: 3/1 je uveden přehled vybraných hnojiv podle jejich vlivu na půdní reakci.
Jak lze vyjádřit obsah živin v průmyslových hnojivech? Nejčastěji se vyjadřuje
v prvcích (draslík, vápník, fosfor) v hmotnostních procentech. Také je možné vyjádřit obsah
živin v oxidech (oxid vápenatý, oxid fosforečný), opět v hmotnostních procentech. Někdy
potřebujeme přepočítat obsah živin z prvků na oxidy a opačně. V tom nám pomohou atomové
a molekulové hmotnosti. My se jich nelekneme a odměnou nám budou přepočítávací
koeficienty, které nám pomohou celý výpočet urychlit, jak napovídá tabulka č.: 3/2 .Dusík
v tabulce není uveden, protože se nepřepočítává!
Příklad : máme-li granulovaný superfosfát, můžeme si v návodu přečíst, že obsahuje
19% oxidu fosforečného P2O5. Výpočtem (viz tabulka) zjistíme, že podíl fosforu v oxidu
fosforečném je 0,44. (19 * 0,44 = 8,31). Teď už víme, že granulovaný superfosfát obsahuje
Zemědělské stroje 66 Rozmetadla průmyslových hnojiv
8,31% fosforu. Naopak víme-li, že draselná sůl obsahuje 50% draslíku, můžeme jednoduchým
přepočtem zjistit, že obsahuje 60,1% K2O.
Tabulka 3/1: Rozdělení hnojiv podle vlivu na půdní reakci.
Hnojiva
Podle vlivu na půdní reakci
Kyselá Neutrální Zásaditá
Dusíkatá Síran
amonný
Ledek amonný s vápencem,
močovina, rohovinová moučka
Ledek vápenatý,
dusíkaté vápno
Draselná Kainit, síran
draselný,
draselná sůl
Fosforečná Superfosfát Fosfáty Kostní moučka
Vápenatá Sádra Pálené vápno, mletý
vápenec, odpad. vápno
komplexní Cererit, NPK
Tabulka 3/2: Podíl prvku v oxidu.
prvky počet atomů atomová
hmotnost molekulová hmotnost
molární hmotnost
podíl prvku v oxidu
násobek prvku v oxidu
P2O5 P 2 30,9 61,8 141,3
0,44 2,29 O 5 15,9 79,5
(61,8/141,3) (141,3/61,8)
K2O K 2 39,1 78,2 94,1
0,83 1,20 O 1 15,9 15,9
CaO Ca 1 40,1 40,1 56
0,72 1,40 O 1 15,9 15,9
MgO Mg 1 24,3 24,3 40,2
0,60 1,65 O 1 15,9 15,9
Zemědělské stroje 67 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Dusíkatá hnojiva
Dusík má největší vliv na dosažení vysokých výnosů. Z půdy je rychle vyplavován do
nižších orničních a podorničních vrstev a je tedy potřeba ho rostlinám dodávat. Z dusíkatých
hnojiv působí nejrychleji ledky, pak následují hnojiva s amoniakálním dusíkem a nejpomaleji
uvolňují dusík organická hnojiva. Dusíkatá hnojiva používáme v první polovině vegetačního
období. Přehled dusíkatých hnojiv je uveden v tabulce č.: 3/3.
Tabulka 3/3: Dusíkatá hnojiva.
Název Obsah
N v % ve formě
Dále
obsahuje
Vhodný
pro půdy poznámka
Ledek vápenatý 15 Ledkové 20% Ca spíše
kyselé
Síran amonný 20 Čpavkové 20% S alkalické
Ledek amonný
s vápencem
27,5 1/2 v ledkové,
1/2 v čpavkové
7,5 %
CaCO2
kyselé
Ledek amonný
s dolomitem
27,5 1/2 v ledkové,
1/2 v čpavkové
7,5 %
CaCO2
kyselé Obsahuje také
hořčík
Močovina 45 organické Nehodí se do písčitých,
zamokřených půd
Dusíkaté vápno 20 kyselé
DAM 390 30
Fosforečná hnojiva
Zásobní hnojení fosforem se využívá při výsadbě ovocných stromů a vinné révy.
Kyselina fosforečná se do spodních vrstev ornice splavuje pomalu. Aby mohla být kořenovým
systémem dobře využita, je potřeba ji zapravit v celém profilu ornice. Kyselina fosforečná je
Zemědělské stroje 68 Rozmetadla průmyslových hnojiv
dobře využitelná na spíše alkalických půdách s dostatkem humusu. Přehled fosforečných
hnojiv je uveden v tabulce č.: 3/4
Tabulka 3/4: Fosforečná hnojiva.
Název Obsah P v % Dále obsahuje
Superfosfát granulovaný 8
Trojitý superfosfát granulovaný 20
Mletý fosfát 11
Kostní moučka 6,5 - 13 3 – 5% N
Dopofos 6,4
Hydrofon 11 50% CaO, 3% MgO
Otázka: vypočítejte procentické obsahy P2O5 u hnojiv uvedených v tabulce č.:.3/2
Draselná hnojiva
Draslík je ve vodě snadno rozpustný, půda jej však dobře poutá, takže se do spodních
vrstev téměř nesplavuje. Proto se draselnými hnojivy může hnojit již na podzim a musí se
promísit v celém profilu ornice. Některá draselná hnojiva však obsahují chlor, který negativně
ovlivňuje klíčení semen a poškozuje kořínky mladých rostlin. Na kyselých půdách musíme
hnojení draselnými hnojivy doplňovat vápněním. Přehled draselných a hořečnatých hnojiv je
uveden v tabulce č.:3/5
Tabulka 3/5: Draselná hnojiva.
Název Obsah K v % Dále obsahuje
Draselná sůl, dvě varianty 33 a 50 Na, Mg, S, Ca, Cl!
Kamex 33 3,6% Mg
Síran draselný 42 17% S, 0% Cl
Kainit 11 - 14 34% Cl!, 17% Na
Kieserit 15 – 16,2
Zemědělské stroje 69 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Otázka: vypočítejte procentické obsahy K2O u hnojiv uvedených v tabulce č.:.3/2.
Vápenatá hnojiva
Vápník v půdě zmírňuje kyselost a tím podporuje činnost půdních mikroorganismů.
Následky přílišného vápnění naši předkové vystihli úslovím: „vápno obohacuje otce, ale
ochuzuje syna“. Samotné vápnění bez hnojení organickými a draselnými hnojivy způsobí
pokles půdní úrodnosti v pozdějších letech. Přehled vápenatých a hořečnatovápenatých hnojiv
je uveden v tabulce č.: 3/6.
Tabulka 3/6: Vápenatá hnojiva.
Název Obsah Ca v % Dále obsahuje
Mletý vápenec 35
Dolomitický vápenec 23 15% Mg
Pálené vápno 60
Lihovarská šáma 15
Sádra 10 - 12
Otázka: vypočítejte procentické obsahy CaO u hnojiv uvedených v tabulce č.:3/2.
3.3 Stroje pro rozmetání anorganických hnojiv
Průmyslová hnojiva, na rozdíl od statkových, mají různé fyzikálně mechanické
vlastnosti. Vlastnost významně ovlivňující sypkost hnojiva je vlhkost. Dalšími důležitými
vlastnostmi jsou struktura hnojiva, jeho hmotnost, vazkost a hrudkovitost. Rozmetadla
anorganických hnojiv se skládají ze zásobníku, dopravníku, čechrače, rozmetacího ústrojí a
hřídele pohonu.
Zemědělské stroje 70 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Obrázek 3/36a, 3/36b: Rozmetadlo anorganických hnojiv.
Rozmetací ústrojí může být:
Křídlové – podstatou je kovový hřídel, na němž jsou navlečeny hvězdicové články
(křidélka) střídavě s levou a pravou šroubovicí. Hřídel je uložen ve spodní části
zásobní skříně. Při otáčení vynáší hnojivo k výpadní štěrbině. Tento druh rozmetadla
je lehký a nenáročný na obsluhu. Po ukončení hnojení je však důležité jej řádně
vyčistit.
Řetězové – je složeno z jednotlivých článků řetězu, který se pohybuje v dolní části
zásobní skříně. Články jsou opatřeny šikmo vybíhajícími rameny, která vynáší hnojivo
na rozdělovací desku.
Ježkové – je složeno z posuvné skříně a vyhrnovacího ježkového válce.
Kotoučové – ze zásobní skříně je hnojivo dopravováno dopravníkem na rozmetací
kotouč.
Talířové – na spodní straně nádrže je umístěn vynášecí talíř. Rozmetadla jsou vhodná
na dobře sypká hnojiva.
V praxi se nejčastěji setkáme s rozmetaly s talířovým odstředivým rozmetacím
ústrojím. Princip takového rozmetadla je schematicky nakreslen na obr. č.3/37:
Hřídel pohonu
rozmetacího
ústrojí
Talíř
rozmetacího
ústrojí
zásobník
Šroubový
dopravník čechrač
Zemědělské stroje 71 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Obrázek 3/37: Princip talířového rozmetacího ústrojí.
Otázka: uměli byste nakreslit a popsat jednotlivé části rozmetadla aniž byste studovali
následující text?
Rozmetací lopatky
Pohon rozmetacích kotoučů může být mechanický, odvozený od vývodového hřídele
traktoru, nebo hydraulický s napojením hydromotoru na vlastní hydraulický obvod nebo na
vnější obvod hydraulické soustavy traktoru. Na vrchní části rozmetacích kotoučů jsou lopatky
jejichž tvar a poloha mají značný vliv na počáteční rychlost části hnojiva, a tím i na šířku
záběru. Lopatky předsazené dopředu udělují částicím největší počáteční rychlost. Pro lepší
zapamatování si představme místo zakřivené lopatky předsazené dopředu svoji dlaň. Pokud
potřebujeme část pozemku vysít ručně, budeme paží dělat půlkruh od strany ke středu těla.
Dlaň pak dělá stejný pohyb jako zakřivená lopatka předsazená dopředu.
Obrázek 3/38: Druhy rozmetacích lopatek.
radiální
lopatky
tangenciální a
zakřivené lopatky
předsazené dozadu
tangenciální a
zakřivené lopatky
předsazené dopředu
Radiální lopatky
s tzv. hraniční
lopatkou
hradítko
dopravník
usměrňovač
hnojiva
rozmetací
kotouče
Zemědělské stroje 72 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Obrázek 3/39a, 3/39b, 3/39c, 3/39d: Druhy rozmetacích lopatek.
Otázka: pokuste se sami nakreslit dva rozmetací kotouče se smyslem otáčení a šířkou
záběru. Bude smysl otáčení kotoučů doprava, doleva, proti sobě – do středu, proti sobě - od
středu? Měla by ostatní konstrukční řešení nějaký význam?
Obrázek 3/40a, 3/40b: Smysl otáčení dopředu a dozadu.
Záběr
dvoukotoučovéh
o rozmetadla
překrytí
záběrů
Rozmetání do středu
Záběr
dvoukotoučového
rozmetadla
překrytí
záběrů
Rozmetání od středu
Zemědělské stroje 73 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Výrobci dnes nabízí velké množství rozmetadel. Je možné se setkat s rozmetadly s tzv.
systémem Trend. Jde o patentovaný systém, který dovoluje dosažení vysoké přesnosti pokrytí
s minimální potřebou ladění stoje s ohledem na použité hnojivo, či povětrnostní podmínky.
Odpadá zde tedy nutnost použití uzávěr, deflektorů apod. Pro přesnou aplikaci využívá
systém Trend čtyřnásobného překrytí (rozmetací lopatky mají smysl otáčení do středu), který
vzniká tak, že oba rozmetací kotouče pokrývají stejný obrazec o 180° a v jednom pojezdu
vrhá rozmetadlo dvojnásobek nastaveného záběru (až k oběma sousedním kolejovým řádkům).
Další vylepšení přináší tzv. systém Σpsilon. Zlepšení spočívá v novém profilu radiální
lopatky. Profil této lopatky připomíná řecké písmeno epsilon. Tento profil přináší několik
výhod. Jsou to:
Přesně nasměrovaný tok hnojiva
Udržení dvou drah hnojiva po celou dobu odstředivého zrychlení
Čtyřnásobné překrytí hnojiva na disk
Obrázek 3/41a, 3/41b: Systém Σpsilon
Tento systém navíc přináší inovaci i při hraničním rozmetání. Na rozmetacím talíři je
po celou dobu práce upevněna specifická krátká hraniční lopatka, která zabezpečí, aby
nedošlo k pohnojení sousedního pozemku.
Obrázek 3/42: Hraniční lopatka.
Zemědělské stroje 74 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Možnost měnit dávku hnojiva umožňují i radiální lopatky, u nihž je možné měnit úhel
ke středu rozmetacího talíře.
Obrázek 3/43: Systém dávkování hnojiva pomocí změny úhlu u rozmetacích lopatek.
Dávkovací zařízení
Dávkovací zařízení rozmetadel je nejčastěji hradítkové, seřiditelné na potřebný stupeň
dávkování.
Obrázek 3/44: U systému Σpsilon je nastaveno místo dopadu hnojiva na disk.
Nastavením páky na stupnici se zvětšuje, nebo zmenšuje šířka rozhozu.
Hradítko je umístěno na boční stěně násypky, výrobce udává, že nedochází ke změně
dávky na hektar, k níž by mohlo dojít vlivem většího tlaku hnojiva, pokud by se hradítko
nacházelo ve spodní části násypky.
Zemědělské stroje 75 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Obrázek 3/45a, 3/45b:Štěrbinové hradítko pro nastavení dávky hnojiva s čechračem
Obrázek 3/46:Rozmetací kotouč s mechanickým nastavením rozhozu hnojiva
Obrázek 3/47:Přesný secí stroj s dávkováním průmyslových hnojiv při setí
Otázka: zkuste najít, nakreslit a vyjmenovat výhody, které poskytují další systémy
používané u rozmetadel průmyslových hnojiv?
Zemědělské stroje 76 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Obrázek 3/48: Rozmetadlo s pneumatickým rozmetacím ústrojím.
Zemědělské stroje 77 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Rozmetadla s pneumatickým rozmetacím ústrojím
Rozmetadla s pneumatickým rozmetacím ústrojím jsou samojízdná, jednoúčelová
nebo také konstrukčně řešená jako adaptér na univerzální podvozky automobilů, nejčastěji
Tatry. Používají se při velkoplošném vápnění půd. Princip rozmetadla s pneumatickým
rozmetacím ústrojím je patrný na obrázku č.: 3/7.
Tabulka 3/7: Legenda k obrázku č.:
1 Sací filtr kompresoru 19 Kloubová spojka neumatického rozvodu
2 Vznětový motor 20 Klapka pro ruční odvzdušnění rozvodu
3 Lamelové rotační kompresory 21 Klapka první pracovní větve pneumatického rozvodu
4 Výtlačné potrubí 22 Kloubová spojka pneumatického rozvodu
5 Odlučovač 23 Kloubová spojka přepravního potrubí
6 Manometry 24 Klapka druhé pracovní větve pneumatického rozvodu
7 Filtr manometru 25 Klapka pro ruční odvzdušnění nádrže
8 Čidla hladinozraku 26 Potrubí k ovládání klapky rozprašovací hubice
9 Plnící hrdlo 27 Uzavírací kohout a přípojka k ovládání rozvaděčů
10 Filtr odvzdušňovacího potrubí 28 Rozvaděč
11 Provzdušňovací zařízení 29 Rozvaděč k ovládání klapky rozprašovače
12 Výtlačné potrubí 30 Hlavní vedení tlakového vzduchu
13 Tlakový zásobník 31 Pojistný ventil
14 Štěrbinové regulační hradítko 32 Uzavírací ventil
15 Klapka rozprašovacího potrubí 33 Odlehčovací ventil
16 Rozprašovací potrubí 34 Odvod kondenzátů s výpustnými kohouty
17 Rozprašovací hubice
18 Druhá větev pneumatického rozvodu
Plnění tlakového zásobníku
Tlakový zásobník je plněn dvěma způsoby:
Volným sypáním vápna do plnícího hrdla
Přetlakovým principem
Zemědělské stroje 78 Rozmetadla průmyslových hnojiv
Při přetlakovém principu je třeba nejprve uzavřít klapky (20, 21, 24, 15) a hadicí se
spojí kloubová koncovka (19 nebo22) se vzduchovým rozvodem přepravního zásobníku
cisternového vozu. Dále se kloubová koncovka přepravního potrubí (23) spojí s přepravním
potrubím cisternového vozu.
Dále je potřeba zapnout kompresor a otevřít klapku pro odvzdušňování nádrže (25).
Tím e umožněn proud tlakového vzduchu do cisterny, kde vzniká přetlak, který víří materiál
(např. vápno) a tlačí jej hadicí a potrubím (23) do tlakového zásobníku rozmetadla (13).
Po naplnění vypneme kompresory, musíme odvzdušnit přetlakový prostor, uzavřít
kloubové koncovky (19, 22, 23), uzavřít klapku pro ruční odvzdušnění nádrže (25) a otevřít
klapku první pracovní větve pneumatického rozvodu (21). Tím je rozmetadlo připraveno
k pracovní operaci.
Vyprazdňování zásobníku
V tlakovém zásobníku rozmetadla je umístěno provzdušňovací zařízení (11), který víří
materiál proudem vzduchu z první pracovní větve pneumatického rozvodu (21), čímž
zabraňuje jeho usazování. Zvířený materiál proudí účinkem přetlaku do výtlačného potrubí
(12) a dále přes štěrbinové hradítko (14) do rozprašovacího potrubí (16). Regulovaný proud
vzduchu přiváděný do rozprašovacího potrubí (16) druhou pracovní větví pneumatického
rozvodu (18), zvyšuje, nebo snižuje intenzitu rozhozu.
Otázka: pochopili jste systém plnění a vyprazdňování tlakového zásobníku tak, že
byste byli schopni jej zjednodušeně, ale přesně nakreslit?
Zemědělské stroje 79 Seznam literatury
4 Seznam literatury:
Agrotop Spray Technology, Injektorové trysky a příslušenství pro ochranu rostlin.
Reklamní materiály. 2013.
Bílek, K., Bierdermann, I.: Zemědělské stroje, díl 1., SZN, 1970, Praha.
Bílek, K., Bierdermann, I.: Zemědělské stroje, díl 2., SZN, 1971, Praha.
Ezechiel, M., Zichová, J., Pytloun, L.: Ekologie a ochrana životního prostředí. VOŠZa
a SZeŠ Mělník, 2012, Mělník.
Freund, M.: Řízená vzuchová podpora vítězí. http://www.agromanual.cz/ cz/clanky/
mechanizace/ rizena-vzduchova-podpora-vitezi.html 4.6.2013
Golasovský, K.:Zemědělské stroje, SZN, 1986, Praha.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chl%C3%A9vsk%C3%BD_hn%C5AFj, chlévský hnůj,
17.4.2013.
http://cs.wikipedia.org/wiki/kompost, 17.4.2013.
http://eshop.krtkuv-raj.cz/zahrada/rady-do-zahrady/obecne-zasady-ochrany-rostlin/
Chemická ochrana rostlin, obecné zásady Krtkův ráj.cz 4.6. 2013
http://etex.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=50, stroje pro
drcení a štěpkování organických zbytků, 17.4.2013.
http://etex.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=52, Stroje pro
překopávání kompostu, 17.4.2013.
http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64idkapitola=43. Stroje pro
chemickou ochranu rostlin. 4.6.2013.
http://www.agrotip.cz/bogballe/trend.php, Trend – unikátní patent. 23.8.2013.
http://www.dspeng.cz/index.php?pag=2&teg=1&feg=3, DSP Engeneering s.r.o.
aplikátory kejdy, 23.8.2013.
http://www.strojeslovakia.sk/polnohospodarske-stroje/917-prekopavace-kompostov,
17.4.2013.
http://www.zsz.wbs.cz/hnojeni-prumyslovymi-hnojivy-9.html. Zemědělské stroje a
zařízení 1. část. Stroje na hnojení průmyslovými hnojivy. 4.6.2013.
Hůla, J., Kovaříček, P.: Uplatnění techniky při zakládání porostů plodin a hnojení
v jarním období. http://www.agroweb.cz/uplatneni-techniky-pri-zakladani-porostu-
plodin-a-hnojeni-v-jarnim-obdobi. 4.6.2013.
Zemědělské stroje 80 Seznam literatury
Kolektiv autorů, Tvorba zeleně, sadovnictví – krajinářství. VOŠZa a SZeŠ Mělník,
2011, Mělník.
Kraus, Z.: Malá zemědělská mechanizace, Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR, 1996,
Praha.
Návod na používání: Návěsné postřikovače 724, 732 a 740. John Deere Fabriek Horst
B.V., Německo, 2005.
Neubauer, K. a kol.: Zemědělské stroje, SZN, 1963, Praha.
Neuerburg, W., Padel, S.: Ekologické zemědělství v praxi, Nadace pro organické
zemědělství FAO, Mze ČR, 1994, Praha.
Obrázky v kapitolách: Stroje pro hnojení a Ochrana rostlin jsou vybrány z archivu
Ing. Václava Forejta.
Olšan, I.: Jak dodržet optimální kapkové spektrum?
http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ mechanizace/jak-dodrzet-optimalni-kapkove-
spektrum. 4.6.2013.
Plíva, P.: Malá mechanizace pro kompostování. http://biom.cz/cz/odborne-
clanky/mala-mechanizace-pro-kompostovani, 17.4.2013.
Roh, J.: Hydraulické mechanismy zemědělských strojů, 1. vydání, SZN, 1989, Praha.
Růžičková, J., a kol.: Sadovnictví. Nakladatelství KVĚT, 1996, Praha.
Sulky – inovace u rozmetadel hnojiv. Reklamní materiál. 2013.
Šrot, R.: 1000 dobrých rad zahrádkářům, 11. vydání, Nakladatelství Brázda, 2002,
Praha.
Trunečka, K.: Technika a technologie ochrany rostlin v integrované rostlinné produkci.
http://www.agroweb.cz/zemedelska-technika/technika-a-technologie-ochrany-rostlin-v-
integrované-rostlinne-produkci. 4.6.2013.
Vaněk, V., Kolář, L., Pavlíková, D.: Úloha organické hmoty v půdě.
http://biom.cz/czt/odborne-clanky/uloha-organické-hmoty-v-pude, 17.4.2013.