PROVODCE

Zakladni kamen legendy

TempLirska legenda hradu Vevefi, kreri dodnes mnohym lidem neda spar, se zrodila v roce 1739, kdy ne-

znamy autor sepsal dejiny hradu VeveH. Tento tzv. veversky rukopis' vyprivi pHbeh 0 rom, jak hrad v roce

1059 zalozil knize Konrad. PH stvanici na jelena v techto konCinach zabloudil a znaven usnul. Z nadher-

neho spanku, v nemz se mu zjevil vybudovany zamek, jej v korunach zdejsieh prastarych dubu probudilo

velke hejno veverek. Uchvacen zdejsi krajinou a podporen znamenim sveho snu se rozhodlna tomro mistepostavit hrad a pojmenovat ho VeveHm. Rukopis pokracuje podrobnym Iicenim, jak se hrad v roce 1253

dostal do rukou myty opredeneho rytifskeho radu temp!aI'u, ktefi jej prebudovali v mohurnou pevnost

s tajuplnym podzemim, aby v nem ukryli sve nashromHdene poklady.

Pred dm, neZ se hrad stal podle rukopisu majetkem Hd templM-u,Yevefi melo patfit Vracenovi z Pernstej-

na. Ten se jeho majitelem stal tak, ze hrad s ceskym kralem Vaclavem vymenil za svoji driavu- mestecko

StrHek nedaleko Bystfice nad Pernstejnem. Rukopis dal vyprivi, jak se Vracen spolcil s rakouskym vevo-

dou Friedrichem II. a kuli spolu politicke pikle proti krali Vaclavovi, a zejmena pak dopodrobna popisuje,

jak Vracennapomahal Friedrichovi v milosrnych pletichach s krasnou Brunhildou, videllskou mestankou.

Kral nakonec nechal Vracena uveznit na Zvikove, ale pomod jiste damy se mu pry podafilo prchnour

a nasel azyl ve Francii, kde v roce 1252 vstoupil do Hdu templaru. Tern odkazal vsechen svuj majetek vcetne

hradu VeveH. S dm se ale nesmifil Vracenuv bratr, jisty Burian, pan hradu Pernstejna, a VeveH se svym

vojskem obsadil, a to navzdory romu, ze Vracenovo darovani bylo pry podle zemskeho prava plarne. Spor

Buriana s templaH podle rukopisu rozhodla bitva, kteri se meIa odehrat 27. cervna roku 1253 nekde mezi

VeveHm a Ricany. V krute i'eZi, z niz vzeW tempWi jako vitezove, melo padnout 1 700 muzu vcerne mnoha

tempWskych rydru, hefi pry byli pohfbeni v nedalekem lese ve dech hrobovych sachtach.

Hrad se pote stal sidlem templarske komendy diceti rydru, do jejichZ cela ve funkci komtura se nepostavil

nikdo jiny neZ prive Vracen z Pernstejna. Templari hrad podle svych potreb prebudovali a je!ite vice opev-

nili a v utrobach pevnosti vybudovali podzemni chodby, sroly a klenute sklepy, aby v nich ukryli sve velike

poklady a - podle slov rukopisu - "bohatstvi vife nepodobne ".

Na VeveH meli tempWi konat sve tajne kapitulni schuze, a to v )et~ch 1258, 1274,"1280, 1287,:1293/

Posledni, generilni kapitule v roce 1304, mel predsedat sam velmistl: Hdu ]aICubMolay. Rllkopis v soo.vis~

losti s popisem templarske hisrorie hradu obsahuje rycet mi~t!la"Mora";e; kdem~li templaH pusobit.

Bajeni rukopisu pokracuje Iicenim historie hradu v nasledujidchs~aletieh, i:toaido jeh6;~psani, tedy

roku 1739. V textu autor uvadi, ze cerpal z (dnes neznameho) pernstejnskehq ar~hivq,; ja~ehosi prastarehQ

rukopisu Memorabilia Brunensia i z blize neurcenych. prado :Komenskehd·iHossn~aria. Dale'aponymni

autor ciruje i parou knihu Pesinova Mars Moravicus a knihu lffemorabilia Moraviae Ctibora Drnovs'keho.

Rukopis na zaver informuje, ze 10. kverna 1710 udefil do blize' neurcepe hradni vez~ blesk,ktery zniCiI jeji

ban a s ni zniCiI i stare dokumemy tykajid se historie hradu, ktere, byly v bani uchovavany, "

Impulz k sepsani veverskeho rukopisu dal s nejvetsi pra~dep'odqbh?sd pisaem~;'avskych 'zemsky~h de-'

sek, hisrorik Dismas Ignac Hoffer, hery prave v te d~be, s~i1enisestavit d~jf~y Moravy; ~bir~1pci rPorav~·

skych panstvieh a mestech nejruznejsi mistopisne archivni doku~emy.Z~sveho dtulir sCarnil;roMe4nika.

obeslal mnoho moravskych mest a obd s prosbou, aby mu jejich zasrupd opad';li vy:pisy z pametnich knih,'

privilegii a listin 0 puvodu mesta a jeho osudech. A tak pozadal i majite!e veverskeho'panst~i\ aby mu:

pujCili vsechny sve dosrupne archivni dokumemy k hisrorii hradu'. Ti mu vyhoy~li' ~ tf~tO zpusqbe~~e'dp

Hofferovy sbirky mohl dostat i temo rukopis. Nekolik let po Hofferove sfl1l;tiv ~?ce'\747: rul~opis s cel~l\

sbirkou dokumemu putoval jako Hofferova pozustalost z Brna do Vidne, pal<do Znoj~;"Prahy a f:ase '~pet"do Brna, az se dostal do sbirky moravskeho zemskeho hejtmana a pozdejsiho nejvymho,kanclere.hr~bete

Mitrovskeho.

Informace 0 historii hradu VeveH z tohoro rukopisu jako prvni mezi moravskymi historiky prevzali

Jan Petr Cerroni3 a FramisekJosefSchwoy.4 Prvni z badatelu, hery jeho verohodnost zpochybnil, byl zna-

my archivar a falzifilGiror hisrorickych lisdn Amonin Bocek, kdyz v roce 1826 odmit! pravdivost informad

o vyctu jmen prvnich purkrabi hradu Vevefi. Ale informace rukopisu 0 spojirosti hradu s templari nevylou-

CiI,protoze jak spravne podotkl, se nezachovala Hdna pisemna zminka, ktera by existenci zdejsi komendy

tempWu vyvracela, a stejne tak neexisruje ani Hdny dokumem, ktery by byl jasnym dllkazem 0 pfitom-

nosti tempWu na VevefiS.

Moravsky hisrorik Vincenc Brandl se domnival, ze autorem veverskeho rukopisu byl hisrorik a urednik

ve sluzbach hrabete Salma J. E. Horky, jehoz nazval prarym "filurarem hisrorickym, druhym Hajkem,

diletamem nejskodlivejsiho dtuhu, ktery bere na sebe larvu Hormayra a jine mnoho roku salil ".G Podobne

se 0 nem vyjadfil i Karel Eichler, auror uctyhodnych pamed veverskeho panstvi, hery jako katolicky du-

chovni vie neZ kategoricky odmital, ze by Vevefi mohlo mit s tempLiE jakoukoliv souvislost a stejne jako

Brandl zastavalnazor, ze rukopis bylnapsan na zakazku, aby majite! panstvi mohl dodat svemu hradu punc

starobylosti a vaznost?

I dalSi z moravskych hisroriku 19. sroled oznacili veversky rukopis 0 templarske minulosti hradu za snusku

famazie' jeho aurora, ktery se nechal unest tehdejsi skutecne vzedmurou vlnou romamizujid hisroriografie

osvieenecke Evropy. Jeji pozornosti nemohlo mapovani dejiny zahadneho fad templaru uniknout.

V roce 1815 v casopisu Moravia anonymni auror publikoval danek, respektive prepsal barvity pfibeh vevel~

skeho rukopisu9• Tak templafska legenda hradu VeveH vsroupila do povedomi sirSi vefejnosti.

Spar a templare

Pocatky dejin hradu VeveH zahaluje pHslovecna mlha poznani, kteri se vznasi nad nepfiromnosti pisem-

nych pramenll k jeho minulosti. Existence, respektive jmeno hradu je dnes znamymi listinami prukazne

poprve zmineno az v roce 1213 a pak se staroceska nebo nemecka forma jmena Vevefi vyskytuje jen ve

vztahu ke jmenllm velmozu, hefi se vetsinou povazuji za purkrabi hradu, tedy jeho sprivce. 0 majitelich

hradu z teto doby prameny mlc!. Pouze se predpoklada, ze hrad Vevefi byl v majetku krale ci jeho morav-

skeho mistodriitele.

Tato nejasna hisrorie hradu trva az do pocatku 14. stoled. A prive rohoro obdobi se tyka i spornI' pllsobe-

ni templaru na Vevefi. Historici, ktefi tuto spojitost odmitaji, argumemuji dm, ze z pisemnych pramenu

Nad vchodem do kostelika Matky boii je umisten piskovcovytympanon s re1iefemkfiie. Ivu po jeho stranach.PochazLz puvodniho romanskeho vsrupu a n. toto mLstobyl premisten ph rozsirovani kaple nekdy v 17. srolet!. Jehosymbolika zustava dodnes neobjasnen., stejne jako vyznam piskovcovesklebici se lidske hl.vy na sdrove stene kostelikas domneJou inicialou jmena Panny Marie. Tajemsrvim kostelika je i sOllsednitelief postavicky phpominajici medveda.Tyro tzv. apottOpaidni plastiky meJynejspiSeochraIlovat kostelik pred zlymi duchy. Nektei"iv nich ale vidi templ:ifskesymboly, napHklad hlaVllsv.Jana Khite1e.

whow obdobi jsou znama jen jmena veverskych purkrabL Ovsem jejich nezpochybnitelna existence nedava

jednoznacnou odpoved' na otazku, kdo byl faktickym majitelem hradu. Prow neni vyloucena moinost, ie

jim byl i tempWsky fad a ie purkrabi v inkriminovanem obdobi, tedy od roku 1252 ai do roku 1311, spravo-

vali hrad v jejich sluib:kh. Nelze odmfrnout ani uvahu, ie hrad mohl templarum dat do z:istavy jejich pHz-

nivec kra] Vaclav II., pHpadne jim na VeveH dal proswr ke zffzeni sidla jejich komendy, tak jako se n.pHklad

o tew moinosti spekuluje v pHpade hradu Bezdh

Vznik tribunove kaple Matky boii na zapadnim predhradi kolem roku 1200 podle nazoru soucasnych

brnenskych hiswriku'o napovida, ie v techw mistech jii pred zaloienim gotickeho hradu v prvni polovine

13. swled exiswvala sidelni aglomerace s pravdepodobnym velmoiskym dvorcem. V jeho sousedsrvi snad

jii tehdy exiswvala vesnice, kteni je doloiena pisemnou zpravou 0 tom, ie 15. kvetna 1428 hrad oblehlo

husitske vojsko tahnoud do Uher. Pci tom byla vesnice u hradu nejspiSe vyplenena a jisty Kurej, snad sprav-

ce hradu, ji pote nechal zcela rozbofie a jii nebyla nikdy obnovena." PHtomnost tew vesnice na zap.dnim

predhr.di mezi kapli a hradem pfi jiini mane cesty poevrdil i povrchovy archeologicky pruzkum.

Je docela moine, ie sporna komenda templ:ifu na Vevefi se nachazela prave v wmeo dvorci a jeji archieekcura

nemusela mit, seejne jako i v jinych pfipadech, charakter opevneneho sidla a s blizkym hradem nemusela

mit snad krome ochr.nne funkce pHmou souvislost.

Nekolik pametnfku pocaekem sedmdesaeych let podalo osobni svedecevi12, ie nekdy ve tfidtych letech se

v poli jiine od kaple, v mistech, kterym se Hkalo Rozbol'enaI3, vyoralo mnoistvi eerakowrych osmibokych

dlaidic s morivem jakehosi dvojireho ctyWstkul4, coi by na pfiwmnost velmozskeho dvorce, respekeive

tempWske komendy mohlo ukazovat. Krome who se jinemu miseu nedaleko od kaple, jejii presna lokace

dnes jiz neni znama, Hkalo Propadena Jouka. A w prow, ze se v tech to miseech nekdyv 19. swled zeme sku-

tecne propadla do jakesi podzemni proswry. Karel Eichlet cuw udalose porvrdil i ve srych pameeech, kdyz

se pousmal nad dm, ze nektefi blouznivci v odhalenem, do emy zejidm kraeeru, ustidm pry do vapencove

jeskyne, vide!i ony legendarni eempWske chodby.t'

Pro existenci templacske komendy na VeveH by mohla svedC'iednes neznama a blize neciwvana listina

z roku 1278, kterou zmilluje Schwoy a v nii se udajne mluvi 0 br.tfieh (radorych?) Johannovi a Ulrichovi

jakozw majitelich hradu. Je w jedina, bye nejista zprava, ktera vyplnuje eemer dye deseeileei mlceni pisem-

nych dokumemu 0 hiswrii hradu. Podle dalSiho bliie neupresneneho rukopisu ze sbirky Narodniho muzea,

na ktery odkazuje historik Schwoy, me! kral Jan v roce 1311 dat Vevefi jako dedicne leno moravskemu

miswdrzieeli Janovi z Warcenberga.'6 Znamena to, ie kralovsky hrad byl .1. do whow roku, kdy byl l'ad

templaru zrusen, v ddeni, respektive v zastave neznamo koho, fad eemplarskych rydru z who nevyjimaje.

Prosper Sinzendorf - prvni prospektor

Veversky rukopis vznikl v dobe, kdy VeveH jiz vice nel. thcee lee paeriJo rodu Sinzendorfu. V roce 1773 hrad

as nim cele panstvi. zdedil posledni muzsky potomek whoeo rodu Prosper Sinzendorf (23. 2. 1751-18. 8.

1822).17Ten pad'il do kruhu prvnich moravskych osvicencll, jako byli napHklad jeho soucasnici - knize

Salm, hrabe Mirrovsky nebo Kounic. S nimi a dalSimi zasrupci vedecke a umelecke eliry se srYkal nejen na

VeveH, ale zejmena na svem nove vybudovanem dolnorakouskem zamecku Ernstbrunn.

Sinzendorf 0 rempJaHch vedel pravdepodobne mnohem vie, nd se oficialne rradovalo. Jako clen tajneho

rytifskeho brarrsrva sv. Jana Evangelisryl8 byl totii zasveceny do ezorerniho sveta okulmi filozofie, kam pat-

hId napHklad ucen! magie kabaly nebo Clselne symboliky. Srym svetonazorem meIa tato elimi spolecenska

o.rg~nizace velmi blizko k idejim 16i1svobodnych zednaru, zejmena pak v Brne, kde byla prave v teto dobe-

v roce 1782 zaloiena prvni moravska 16ie s nazvem "U vychazejiciho slunce"!9. Svobodne zednarsrvi se

zrodilo z tradice rempJarskych mysterii, a prave proto se Prosper Sinzendorf rozhodl, ie informace 0 ukry-

rYch pokJadech prover!. Nekdy v 80. letech 18. stoled v souvislosti s provadenymi sravebnimi upravami na

hrade zacal v jeho okoli kopat, aby remplafske podzemi s ukrYrYmi poklady nasel.

pozemek. PodJe Hormayrova clanku se viee informaci 0 Sinzendorforych vyzkumech na verejnost nedo-

stalo. Nalezy byly udajne poslany do Vidne a pan hrabe veSkere parrani ukoncil. Rozhodne ne vsak kvuJi

romu, jak pozdeji legenda tradovala, ie by mu dosly penfze. Ba prave naopak jeho majetek se pohadkove

rozsi[iJ, patrne kdyi po svem pHbuznem zdedil v roce 1799 nekolik panstvi v Tyrolich, Dolnim Rakousku

i Plananyv Cechach. V roce 1803 si mohl dokonce koupir cisar'ske povyseni na HSskeho knfiere. Jeho jmeni

mu nemalou merou rozmnoiil vynos z prodeje Veverf a celeho pansrvf v roce 1802. Prosper Sinzendorf ze-

mrel svobodny, bez potomku v nlerech, za podivnych okolnosti rok pore, co informace 0 jeho vYzkumech

na VeveH pronikly prosdednicrvim easopisu Taschenbuch na verejnost. Na cesre do Karlovych Varu pry

neSiasmou nahodou vypadl z kocaru a smrtelne se zranil. Musel byt srrazci pokJadunasilne zasraven, srejne

jako po nem vsichni ti, her!, jak se v legende traduje, se ocitli na prahu jeho odhaleni?

Hormayruv Taschenbuch - druhy kamen legendy Posel moravsky - treti kamen legendy. "

VeSkere informace 0 Sinze~dorfove patral~f na VeveH pEnes! anonymnf clanek v easopisu Taschenbuch z roku

182120• Ptedpokladi se, ie jeho aurorem byl Josef von Hormayr, vaieny historik, reditel vfdeI'iskeho srarni-

ho archivu a dvornf historiograf, krery temo casopis vydaval. V romro C1anku publikoval obsah veverske-

ho rukopisu a zvefejnil nove dopli1ujfci informace. Zadmco veversky rukopis mluvil 0 rom, ie kdyi blesk

10. kvema 1710 uhodil do bliie neurcene htadni brany a znicil tak i jeji makovici se starYmi listinami 0 hisro-

rii hradu, clanek z roku 1821 upfesnil, ie ne vsechny Iisriny po uderu blesku leWy popelem. Hormayr napsal,

ie mezi nekolika milo zachranenymi zbytky Iistin se naslo i torzo listiny, z nii se podafilo vycfsr, ie na hrade

je uloien remplarsky pokJad. Jeho obsahem melo byr i dvanacr soch apostolu v iivomi velikosti odlirYch ze

stHbra, here se meJo vyteiit v nedaleke huri u Javl!rku na Bflem poroce. V listine bylo pry dale psano, ie

ukryty poklad se muze pouift ryhradne k obnove hradu, krery by byl valkou Cijinou pohromou ponicen.

CJanek Hormayrova Taschenbuchu dile tvrdi, ie objevena Iistina z veini bane rovnei obsahovala informaci

o tom, ie pokJad se nachizi tam, kam ukazuje ohon kovoveho pava, ktery jako korouhvicka zdobil onu

bleskem zasaienou vei. A prave tato skurecnosr a fakt, ie se nad bliie neurcenou hradni branou nachazel

jakysi kamenny pay s tajemnym napisem, jak C1inek rvrdf, vedly Sinzendorfa k romu, aby se pusril do Wedani

rohoro pokJadu. Podle Hormayrova clanku hrabe skurecne ph kopani nedaleko hradu narazil na chodbu

a nekolik skJepu, z nichi jeden pry vypadal jako kaple, a v nem objevil v kovorych rakvieh uloiene balzamo-

vane lidske ostatlry se zbytlry cervenych pliSiu, redy udajnych templafu. Zadne archivnf dokumenry, here

by ruro Hormayrem popisovanouudalost porvrzovaly, nejsou znamy. Teprve ai z roku 1791 pochizeji doku-

memy 0 tom, ie se Sinzendorf obraril na bfrYsskou faru se iidosd, aby byla kaple Matky boii na zapadnim

predpoli hradu zborena a htbirov ptenesen na jine misro.'! Vysvetleni duvodu hrabeef iadosti ale v lisrine chy-

bf. Souvisel snad jeho zamer s plnenim joseffnskeho dekreru 0 ruseni polnieh a lesnieh svatyni, norabene kdyi

se od roku 1764 zaealy v hradnf kapli slouiit verejne mse? Nebo snad Prosper ph srych pruzkumech zjistil,

ie kapli se do podzemi skurecne vsrupuje, a rozhodl se proro, ie dmro zpusobem pfisrup do podzemi uraW

Ke zruseni kostelfka ani hfbirova ale nakonec nedoslo, proroie se nepodafilo najfr nahradou odpovfdajici

Ubehlo vfc nd pul stoleti a tema veverskeho pokJadu znovu oiilo. A to kdyi v lidovem kaJendaE s nazvem

Posel moravskj a slezskj v roce 1877 vysla povidka "Kosrelicek na VeveH". Anonymni auror se bezesporu

inspiroval informacf z Hormayrova clanku z roku 1821, kde se psalo, ie po cele Morave je rozsfrena povest

o rom, ie mocnf a loupdivf rytifi se v nejmenovanem boharem kJaStere zmocnili dvanacti sdfbrnych soch

apostolu, here na neznamem miste zakopali a dosud je nikdo neobjevil."

V povfdce auror propojil vypravenf 0 svem ryleru na VeveH s volne fabulovanymi informacemi z Hor-

mayrova C1anku. Tak napHkJad doslo i k zamene leropocru 1710, kdy mela byr podJe veverskeho rukopisu

bleskem sraiena streSnf ban hradni veie, na rok 1782. Povfdka take do legendy vnesla informaci 0 rom, ie

onou veil s Iistinami, na nfi meIa byt umistena korouhvicka v podobe kovoveho pava s dlouhym pozlace-

nym ohonem, byla ta, kterou se do hradu vjfideIo od kostelika Matky boil. DalSim zcela norym prvkem,

krerym povidka legendu zasadnim zpusobem obohatila a krery dodnes zusrava jeji neoddeIitelnou soucasd,

bylo pubJikovani znameho ctyfverSi, jd se meJo najit mezi listinami ze sraiene veini bane;

Nyni ale chovd poklad pdv,kdyi den nejmin delkou prdv,kdyi na celempatndctd je orloji,ohon pdva na poklade stoji.V povidce srilo, ie temo kryprogram vyloiili praiSti ucenci a hvezdah tak, ie v den lerniho slunovraru

v prave poledne stin ohonu pava ukaie na misro, kde pokJad Idf. A tak pry na svatek sv. Prospera nechal

hrabe nad zapadnf branou vzryCir korouhvicku plechoveho pava a na miste dopadajfciho sdnu zaeal kopat.

Auror v povfdce stejne jako Hormayr popisuje, jak se delnici v techto mistech prokopali do klenuteho skle-

peni, "...kterei, kdyi jej pochodnemi osyitili, podobu kostelika podzemniho melo. Steny byly malovany

a zbytek stropu prolomeneho nesl jeSte st~py maleb pesrry~h, ponejvice osob reholnieh v cerveny hiv jinak

oblecenYch. Nebylo pochybnosri, ie jsou deInici na stope pokladu, a tak kdyi v same kapli podzemske nena-

lezeno stHbrnych apostolu, zkoumano i kopano na vsechny strany. A oper romu chteIo sresri, ie stena kaple

k severozapadu obracena dunela a byvsi rozkopana, otvorem nastalym ku dlouhe chodbe vedla. Chodba

tahla se smerem ku kostelfku a z ni vybihaly posrranni nektere chodby i take klenny a sklepeni viee mene

zachovala. V jednom sklepeni polozdenem phSlo se po odstraneni prepaini steny na nekolik zachovalych

rakvi k obyi'ejnymi kruhy kovovymi a v nich ldela tela zedela a vedle n ich v rakvieh kovovYch tela mastmi

napoustena a balzamovana, vesmes v i'ervena roucha reholni oblei'ena. ...a naslo se i dvanact zazdenych

vyklenku, z nicM se vysypaly lidske 11I1aty.Po stHbrnych sochach apostolu ale ani vidu ani stopy. Pan hrabe

vynakladal velke penize na daW kopani, ale marnym zllstal vsecken naklad, marnym vsecko hledan!. .."

V povidce se tvrdi, ie mladd z okolf se k objevenemu podzemi sbihala a odvaznejsi chlapci se pry spous-

teli do chodeb i kapl!. "Ale hrabeti na stopu soch nephSel nikdo." Mnohem pozdeji, pote co Sinzendorf

VeveH proda!, se totii ukazalo, ie kryptogram byl vyloien chybne, protoie jinyvedator pry usoudil, ie stfn

ohonu £lava ulcaie na poklad ne v poledne letniho slunovratu, nybri pfi vYchodu slunce v den slunovratu

zimniho.

Informace popsane v povidce mnozi i'tenari nekriticky prevzali jako historicka fakta a legenda tak na VeveH

pfivedla daW hledai'e templafskeho pokladu.

Behem dvaceti let od vydani povidky se ti nejodhodlanejsi dvakrat v noci vloupali do kaple Matky boii, aby

nasli vstup do tajne chodby vedouci k pokladuY Velkou nadeji na jeho objeveni vzbudilo koncem 19. stolee!

(pl'ed rokem 1877) to, ie na louce nedaleko kaple doslo k propadu zeme do nezname podzemni prostory,

a tak vznikl misrni nazev Propadena louka.24

Autor povidky dale napsa!, ie "...misrni lid byl brzy s usudkem svym hotov a v objevenych hnatech lidskych

v zazdenych vyklencich poznaval lid onech dvanact fadovYch sester z tisnovskeho klastera a v ostatllieh

hnatech ve sprostych rakvieh kosti zedniku, ktefi nebohe panny reholnice zaiiva zazdili, a aby nikomu nic

neprozradili, pak tez i sami zazdeni jsou ... Lid ve svych povestech sel i dale i dokazoval, ie tela v i'ervenych

rouchach jsou cizi templafi, ti ie pry z Francie na VeveH pfiW, poklady sve vyzvedli, od domacich tempW'u

al~ prekvapeni a pobiti jsou, nai'd ie sochy stHbrnych apostolu odstraneny jsou na misto bezpei'nejsf. Tela

" , pov;raidel'fcI1cC:l'nplaru zde pry byla pohi-bena a orvor k nim navidy zazden. Avsak jii pHStfho roku vrazdy

·tyse vy~:aclily; an'to nektery z cizieh tempW'u snad iivorem vyvaz!, a tak pHsny zaveden s templafi soud ... ",

·kre,ry p~dI€vyppivenizdejsiho lidu vyustil ke zruseni tempIafskeho fadu v roce 1312.

Byly ryto povidkou uvedene povesti pravdivym zaznamem vypraveni mistllieh obyvatelnebo si je auror od

·zakladu vY;nysli"l?Kdo vi, jesrli se mezi lidmi tehdy skutei'ne mluvilo take 0 dvojitem proklee!, keere podle

povidky kdysi na Veve1'ipadlo. PHi'inu mel zavdat jednak Burian, pan hradu Pernstejna, ktery se nechtel

smifit s ti;n, ie jeho bra.tr Vracen hrad templarum venova!, a nepravem hradobsadil a vyvolal s templafi kr-

·vavou rd. Kletbri pfivodili i sami tempIafi tfm, co vzdlo z jejich udajne hruznych schuzi v podzemi hradu

a:zejmena pak l1asilnou smrtf dvanacti tisnovskych rehol nic a stavebnich delniku.

"A~tor povidk~ nech~1 v kosteliku Matky boZi promluvit starenu, keera sama byla svedkem Sinzendorfovych

objevu. Vypravela,ie nositelem veverske kletby byl kostelik Matky boi!. Za hHchy tempIafu musel kostelfk

podle povestl zlomit v dalSieh staletfch srdce dvanacti pannam a dvanact mladych iivoru mIadeneckych

urratit, aby byla kletba teto svatyne rozpustena. Starena vypravela, ie po i'as kletby nepfineslo "pHsahani si

lasky" v kosteliku na VeveH jdte nikdy zamilovanym stest!. Sama pry byla toho iivoucim dukazem. Hrad-

ni pan Vikart Sinzendorf ji zde nejednou Iasku pHsahal, ale jeho matka mu vybrala urozenou manielku.

Zde v kostelfku na techto stupnieh olrarovych byl oddavan a tamco opodal brany hradni od nevlastlliho

bratraJachyma v souboji proboden.

I stareninu sesdenku tato kletba postihla, kdyi se zamilovala do hradniho spravce, s nimi si tei na mist-

nim hfbituvku lasku pHsahali. Ale i ten se nakonec oienil s jinou a nesrastna sestrenka skoi'ila v zoufalstvi

z hradni veze, pHmo k noham ienichovym, £leave ve chvili, kdyi se svatebni pruvod ubiral z hradu ke

kostelfku. Nebohou sesdenku pohrbili u zdi kostelika, tak jako vsechny ty, ktdi se z vlastni vlde rozhodli

odejit z tohoto sveta.

Do vypraveni stal'eny se dostal i osamely hl·bitov kolem kaple Matky boii, kde duchove konaji sve tajemne

schuzky, hned z otevrene zeme vzhuru se vztyi'ujiee, hned zas do zeme se propadajiee.

Auror v povidce popisuje, jak se pfi svem vyletu na VeveH potkal se slei'nami Rudolfinou a Gabrielou, k;~re

se sem tez vypravily. Byly to £leaveony dye a jejich milosrne protejsky, .keere na tomto mist.e jako posleclni

v fade z predpovezenych dvanacti veverskou kletbu svym osudennozpustily. .

Vypeaveni z roku 1877 take necbalo barvite rozkvest Hormayrem zmineny motiv povesti 0 uloupenem

pokladu do pHbehu 0 tempIafskem pokladu na VeveH, ktery se t;tk stal zakladem veverske legendy a kte;y

se viee mene traduje dodnes.

Leta ubihala a vypraveni 0 zahadnem pokladu a chodbach na ;leveH slo od ucha k uchu. Nekdo n~co ubral

a fantazie jineho zas neco pfidala. Nemaly podil na tom, jak hluboce se leg<;nda zapsala do povedomi siroke.

vefejnosri, maji i daW aurofi, keeH se pHbehem z roku 1877 inspirovali a povest 0 templarskem pokladu.na

VeveH poslali ve svYch sbirkach povese! na kHdlech sve fabulace dalsim generacim i'tena1'u a posh:chai'u:25

Povest 0 templarskem pokladu na Veverf

"v roce 1304 se na VeveH konalo obzvlasr slavne a pry take hruzne zasedani templarske kapiruly, jiZ pfed-

sedal sam velmistr Hdu, povestlly Jakub Molay. Hned pote nastaly na VeveH rozsahle stavby, staveno tisiei

rukama po plna dye leta, a prece nebylo nic videti, co by bylo vystaveno, nei kostelii'ek, jeni nyni dosud

u sameho srromofadi stoj!. Zedniei museli rano, jdouce do prace, vejiti do kostelika, tam sescoupit otvorem

do podzemi, dat si zavazat oi'i, nekolikrat sebou zatoi'it a pak dale se nechat vest. Dlouho byli sem tam vo-

deni, ai na neznamem cili rozvazany jim zase oi'i a mohli dal pracovati. Kamen Iaman pod zemi a staveno

pry na mile, vesmes cesty pod zemf. Co lide vratili se z podzemi tech staveb, sklepeni, sloupll a oblouku,

o zazracich mluvili; avsak vedelo se take, ie velmi i'esrni lide, co do podzemi zavedeni byli ku stavbe, poslez

nikdy vie se nevratil i. V podzemi com odbJvaly se pak daW kapituly a vyptavoval si lid s ustrnurim a hruzou

jak 0 sklepenieh tech, tak 0 kapirulach, jak podivne veci se v tom podzemi dely.

Jeden z templarskych komturll navstfvil jednou v tisnovskem klaStefe svoji sestru, keeta byla jeho abatysf.

Pritom mu, anii by chteIa, prozradila velepamarne tajemstvi tohoto kIaStera. Tedy to, ie kdyi byl kralovnou

Konstancii zaloien, byl mu sveren veliky poklad sdibra s tim, ie ma byt zde v tajnosti uchovan a vydan jen

papdi k vedeni valkyve prospech cirkve. Poklad ten pry pochazel z Polska, kde jej na valei'nem taieni ziskal

knife Bretislav. S ostatky sv. Vojtecha do Prahy dovezl i 12 stHbrnych soch apostolu. Aby si pry naklonil

papde, slibil mu, ie z teto valecne koHsti zaloii bohulibe ustavy a nadace. Tak se cast pokladu, stHbrne

sochy dostaly do tohoto klastera. Kdyi se templifi 0 zdejsim pokladu dovedeli, zacali osnovat plan, jak se jej

zmocnit. A tak na kapitule v roce 1304 bylo vse dojednino. Jakub Molay pHmel zbraslavskeho opata, aby

donutil Vac1ava III. k templii'i zreiirovanemu valecnemu taieni do Polska, a na papdi vymohl, aby poklad

z tisnovskeho klasteta moW byt pouiit k financovani Vac1avova taieni. PH ceste do Polska se v roce 1306

zastavil v Olomouei, kde mu poselstvo z tisnovskeho klastera nabidlo pouiiti sveho pokladu k valecnemu

taieni a poslove predali krali od nej klice. 4. srpna 1306 byl kril v Olomouci neznamo kym zavraiden

a klice od tisnovskeho pokladu jii nikdo nespati'il.

Vypravuje se, ie jeSte te same noei tluceno v tisnovskem klastere na brinu a neznamy poumik brzy nato tam

vpusten. A jii v nejbliiSi nato noci bylo v celem klaStere pozorovat yelky kvap a chvat. 0 pulnoei otevrela se

zadni brana ze dvora klasterniho a odjelo odtud 12 vozu tajemnych do Cire tmy nocni. Ubiraly se z pocatku

k Nuzirovu a Lipuvce, jako by k Olomouei me!y namffeno, ale pak otocily a pH vode stale se driice dorazily

nedlouho pr-ed svitanim na VeveH. Stara jedna iena, jei si byla ku polni priei pl-ivstala, na vlasmi oci videla,

jak se dvanact vozu u kostelika pred hradem zastavilo, z kaideho vystoupila zahalena jedna osoba ienska

v dlouhem bitem habitI', jakoby v rouse reholnim a hned po ni vynasena z tehoi vozu zas jina osoba, tez

bite zasdena a velmi tezka. Vse pak provazeli sami templii'i do kostelika, ai se konecne za posledni bilou

osobou dvere kostelni zavrely. Vozy vjely nato pres padad most do hradu, brina se za nimi tei zavrela

a mrrva nemota rozhostila se opet po vsi krajine, v niZ jii rozbr-eskoval se nory lemi den srpnory."

Puvodni verze povesti podle casopisu PoseL moravskj z roku 1877.

Zivot legendy V behu 19. stoleti

Spravce nasli Idet mnveho u cesty s vozem bez konL Kociho, ktery pry byl nejspis komplicem lupicu, od

te doby jii nikdy nikdo nespati'il.28

Nekdy pocatkem dvacatYch let se na poli pred hradem, na tzv. turnajove louce, oralo s pomod parniho stro-

je a doslo k tomu, ie teika na lane taiena mohurna radlice uvizla v krateru ustlclm do nezname podzemni

pros tory. Mnozi si objev tohoto podzemi Opet spojili s legendarnim templarskym podzemim. V roce 1972

M. K. ziskal svedectvi dvou pamerniku,29 kteH jako kluci PtY v roce 1922 timto kraterem do podzemi, re-

spektive chodby vlezli a posrupovali smerem k hradu, ai je ve vzdalenosti kdesi za hradbami zastavila tHka

dubova vrata. Jini dva muii z BitYsky M. K. vypriveli, ie jako mladici tez nekdy ve dvacitych Ietech pronik-

Ii oknem do kostelika Matky boii. Ve snaze najit tajnyvstup do podzemf rozkopali jeho podlahu a pod ni

narazili na klenbu udajneho podzemniho prostoru. Tvrdou klenbu se jim ale probourat nezdaI-ilo a ozvena

duneni ran krumpacu je pry tak polekala, ie ve strachu z kaple urekli.30 Tito pamemici take vypovedeli, ie

kdyi kostelik v letech 1950 a 1951 procMzel generilni opravou, kladla se i nova dlaiba a pri tom delnici na-

sli stejne kachle s morivem pripominajicim ctyHistek, jake byly kdysi davno vykopany na nedalekem poli.3l

Pod podlahou kostelika se pry naSla i kamenna deska s templii'skym symbolem - reliefem dvou ryrii'u na

koni.32 DalSi pametnici tvrdili, ie z krypty v kapli vedou dye chodby, jedna smerem k hradu a druM jiinim

smerem od kaple, k mistum na poli, kde se Hkalo Rozborena.33 Existenei podzemni chodby (z tzv. pHhnid-

ku smerem ke kapli Matky boW) potvrzuje i Karel Eichler ve svych pametech, odvolavaje se na pramen

z roku 1819, kteryv te souvislosti mluvi 0 hradni "pi'ehluboke studni ve skale tesane, z nii se jii vody cerpati

neda".34 Objev zasypane chodby nekde v prostorich pHhradku za Casu Forestova panstvi potvrdili nekteH

pamernici.35 Na chodbu vedoud od premyslovskeho palke se narazilo v roce 1984 pod hradem pH stavbe

cisticky odpadnich vod a dalSi chodbu, kreri smerovala k jiini brane hradu, v re souvislosti odhalil rykop

pro kanalizaci pred brinou do pHhridku.

V obdobi mezi svetorymi valkami se neznarni pachatele neko!ikrat vloupali do hrobky Jeana Poliera Vernarda,

komoHho svedskeho prince Gustava Vasy, kteri se dodnes nachazi u zdi kostelika Matky boil. Mysleli si

zrejme, ie tudy najdou cesru do bajneho podzemL Faktem je, ie hrobku ale nekryla beina kamenna deska,

ale jeji srrop rvoHla cihlova klenba, a tudii se do ni vstupovat muselo z boku, nejspiSe z podzemi kosteli-

ka.36M. K. ve svem rukopisu tvrdi, ie ve stejnem roce 1830, kdy hrad zmenil sveho majitele, se mel konat

v Basileji jakysi zaverecny snem templii'u. Vernard, pobocnlk noveho hradniho pana, me! byt z povere-

ni tohoto snemu zmocnen, aby se postaral 0 preneseni templarskeho pokladu na nove rajne misto mimo

VeveH. K tomu pry doslo v roce 1832. 0 rok pozdeji ve srych nedoiitych padesati letech Vernard, mimo

jine Clen radu maltezskych rytiru, ve Vidni zemr-el. Muselo se tak scat, aby tajemstvi noveho mista ukryru

templil-skeho pokladu zustalo opet jen mezi nekolika malo zasvecenymi, jak se M. K. domniva? Behem

prvniho desetileti po valee byla Vernardova hrobka s nadobami pro balzamovane casti tela opet nekolikrat

vyrabovana.3? Naposledy se do ni nenechavci probourali v breznu 1974. Aby se zabrinilo dalSimu vandalis-

mu, byl pote jeji kJenury strop zaLit betonovou deskou.

MysleI\ka najit templirsky poklad provazela i svobodneho pana Vilema Mundiho, jehoi otec od Prospera

Sinzendorfa hrad v roce 1802 koupi!. Svedci 0 tom inicialy jeho jmena uvedene na tajemnem planku, ktery

se objevil v roce 1968 a 0 nemz bude jeSte r-ec.0 poklad se velmi zajimal take administrator velkostatku ve

sluibkh kneiny Ypsilanti, ktery svuj zamer objevit poklad spojil s budovanim parku na uboCi hradu na po-

catku druhe poloviny 19. stoler(, jak 0 tom mluvi duveryhodnyzapisv kronice obce ChudCice. Potvrzuje to

i Karel Eichler ve svy-ch pametech konstatovanim, ie tento sprivce pani knezny a pak i barona Hitsche

hledal popraiene seznamy bleskem z bane vyhozene.26 Jeho patrini se dostalo i do lidoveho vypriveni,

jak ve svem bad~telskem deniku tvrdi M. K., jii ndijid brnensky badarel, krery inform ace k veverske

legende pocatkem sedmdesatYch.let sbira!. Na Hdosr jeho pHbuzneho ponechavam jeho jmeno v anony-

mite.2? V te dobe mezi pamernikyz Veverske Birysky zaznamenal tradovanou zkazku, jak tento spravce,

zbehly ve studiu starych I~~tin, pry ne~de v bitysskem archivu objevil pisemne dokumenty tykajid se

, tajemneho pokladu. ZjiStene informace spravce dovedly ai k prahu jeho odhaleni, a proto pry musel byt

temi, ktdi toto tajemstvi sdeiili, ve svem parrani - stejne jako Sinzendorf - nasilim zastaven. Stalo se tak

pH jedne ceste z Brna na Vevdi, kdy jeho kocat nedaleko myslivny na Obore pr-epadli neznami bandite.

Chodba, kted se objevilapod hradem poblfi dneSniho parkovilri' pE stavbi' nedokoncene Cistickyodpadnich vodv roce 1984. (foto L. Konecny)

Pudorys kaple Matky boil. Duni'ni podlahy v prosroruvleva od olcafni mensyv dne.snf sakristii ukazuje napHtomnost neznameho duteho prostoru.

ZvlaSrniznacku (pravdi'podobni' ne kamenickoli), ktedse nachazela nekde v hranolove vezi u hornJ briny'hraduv 70. Ietech objeviJa zakteslil M.K. Podle jeho nazorusouviselsezami'fovanim pokladu. Forogqficky ji.zdoku-memoval i pamatkovy ustavv Brni' (L. Konecny).Dn~sje jii znicena stavebnimi upravan1i.

Naciste na Vevefi - ctvrty kamen legendy

Obdobi druhe svetave valky na: Vevefi? provazene'l~aprost6u :bsen~i informaci a tom, co se na hrade

a v jeho okoli delo, se posiupem Casu~talo vfi.nainnY~ prvke~ tajuplneho ducha veverske legendy. Z rozka-

zu Heinricha Himmlera vZdikla v Bedine y race 1D4i Techn'icki a policejni SS akademie s cilem skolit tech-

nicke kidry a take provadet vyzkum a vyvoj'novych zbrani: Kvfrli bezpecnostni siruaci se akademie koncem

roku 1943 pt-estehovala do Brna, kde se F~jini sidlem starardl kneiskeho seminat-e v Barvicove ulici. V jeho

sousedstvi zfidila akademie tibor pro vice nei srovku veznu z Osvetimi, kvalifikovanych technickych spe-

cialistu, ktefi byli kaidy den pt-ivaieni na hrad Vevefi, kde pracovali ve zde zfizenych vYvojovych dilnach

na vyrobe protatypu tajnych zbrani. Pro jejich seriovou produkci mela v Brne z jedne zrusene textilky ve

spolupraci s brnenskou zbrojovkou vzniknout specialni zbrojni tovarna. Hrad Vevefi s okolim se soucasne

stal skolicim sdediskem posluchacu teta akademie. Mela zde byt zfizena stt-elnice a vycvikory pros tar.

Planovala se i stavba osmikilometrove ieleznicni pfipojky k trati z Veverske Bitysky do KuHmi.38

Na VeveH se pt-edpokladal pobyt nekolika stavek jak pfislusniku nemecke poHdkove policie, tak i poslu-

chacu teto akademie. Projekt, do nehoi se investavalo 230 tisic marek, vsak nebyl dokoncen.39 Jii v roce

1942 provadeJi Nemci na VeveH stavebni upravy, mimo jine zadali i restaurovani soch umistenych na hrad-

nim moste, a zai'ali opravovat i severozapadni htadbu pHhridku.40

Co se vse na hrade odehravalo, neni znamo, nebor vetsina dokumenru, tykajicich se tajne cinnosti Tech-

nicke akademie v Brne, po valee skoncila v rukou americke armady v rakouskem Bergenu. Ai sem totii

z Brna dorazil evakuacni vlak dvaceti vagonu akademie, jehoi obsah museli naciste kVltli posrupu spojencu

ponechat jim na pospas uskladneny v jedne zdejsi opuStene tavarne. Transporrem z Brna odjeli i zajatci

ptacujici na VeveH. Ti meJi byt z rozkazu vedouciho transporru zastt-eleni a jen neuposlechnuri tahota

rozkazu jim zachranilo iivor.41

Snad ai nekdy po roce 1989 se z nacisticke pHtomnosti na VeveH zrodil navy tajuplny attibur veverske

legendy. Je jim povest a tam, ie se templat-ski minulost hradu mohla stat predmetem zajmu okultni spo-

lecnosti Thule, jejii ideologie mela s organizaci SS uzkou souvislost42 Jisty Alois Karkan, vtchni technicky

rada nekdejSiho Zemskeho lti'adu v Brne, potvrdil, ie pry v teta souvislosti si navstevu kaple Matky boii,d9mneJyvsrup do tajneho podzemi, kratce po valee pEi sve oficialnf navsteve Brna cilene vyZidal jistY ftan-

c~uzsky diplomat. Kapli si dopodrobna prohliZel, anii by komukoli ze sveho doprovodu, jehoi Clenem byl

i Karkan, duvod sveho mimoradneho zajmu vysvedi1.43

V letech 1950 ai 1951 se provadela generalni oprava valkou ponicene kaple Matky boil. Clanky katolickeho

tisku, ktere a teta tekonstrukci vysly, potvrzuji, ie pH opravich byla objevena jeji goticki vymalba i puvodni

roinanska okna. Podlaha sakristie byla sniiena asi a metr na puvodni uroven, a tak byl objeven i kamenny

brok oltarni mensy, ktery prozradil zdejSi puvodni existenci goticke kaple.

Prozkouman'l byla i bliie neurcena hrobka (nejspiSe Poliera Vernarda?) s okolnim ht-bitavem, kde podle

slav redaktora bylo pod staletymi nanosy nalezeno nekolik starobylych nahrobnich kamenu s napisy. Pod

severn ( srranou kaple se pry pH rekonstrukci podlahy narazilo snad na Idenby hrobek. Blizsi podrobnosti

ale I)ebyly v <':Iankuuvedeny. Jine materiily dokumenrujici opravu kostelika se nedochovaly. Je s podivem,

ze ani archiv Narodniho pamatkoveho ustavu, ktery me! na tyto opravy d?hlizet, neeyiduje o~.teto r,,1eon-

strukci Hdne pisemnosti. Pfitom jiz tehdy byla tato kaple, datovana pfibliine rokem 1200, jist~ vedena jako

vyznamna kulrurni pamatka, na jejiZ opravu v dobe tvrdeho stalinismu pfispe! stit mil';;oHdnymj~~e!ken'; ~

941 tisici korunami. '

Zajimavy je i fain, ze pfi opravach kaple brigadne pomahali pfislusnici SbOru narodni bezl?~cnosti.44Skutec~.

ne jen nezistne pomahali, nebo rim dokonale maskovali svoji vlasrni tajnou pathci akci? Nelli to vyl!Jll.cene,

naopak je ve!mi pravdepodobne, ze pfi opravach kaple proverovala v souvislosti s natistickou m~inu10s~ri,hra~·

du zvesti 0 pfitomnosti zdejsi tajuplne chodby. Stirni bezpecnost totiz po valc~ po.cele republiee skutecne,

zaeala zkoumat vsechna misra, 0 nicM se rradovalo, ze nemeckym jednotkam pl~ila f~nkci tajnych ukrytu,

at jiz zbrani nebo tajnych dokumentu. V roce 1984 se touto specializovanou detektivni cinnosti zacala syste-

maticky zabyvat pro tento uce! zfizena tzv. 14. sprava Sboru narodni bezpecnosti. Informace oJ"pamernikLl

z jednotlirych lokalit proverovala vykopy pfimo v tetenu nebo geofyzikalnim pruzkum~m:Vdkere takra

ziskane informace k jednotlirym mistum archivovala jako soucast tajneho spisu s krycim nazvem Ukryty.

Dodnes se z nej zachovalo jen torzo informaci, a to pouze 0 nekterych lokalitach. Zhnamy 0 parrani na

Vevefi stejne jako 0 dalSich znamych moravskych lokalitach se nedochovaly, pro raze vetsinu spisu kratce po

roce 1989 pfislusnici bezpecnostnich slozek zlikvidovali45

Legenda se opet probouzi

V roce 1966 prevzala hrad VeveH do sve spravy, krerou od roku 1949 vykonavaly Statni lesy - zavod Rosice,

Krajska sprava pamatkove pece a ochrany pfirody v Brne. Nekdy v te dobe veverska legenda znovu medi-

alne ozila, a to kdyz se 0 poklad na VeveH zaeal zajimat jiZ zmineny M. K. Sve poznarky z parrani po teto

legende shrnul do nepublikovaneho rukopislf, ktery je snuskou historickych faktu z obecne literatury nejen

o hradu VeveH a jeho vlasrnich spekulativnich uvah plnych fantazie, k nimz pfidalleckdy zrejme pohadkove

vypovedi misrnich pamerniku. Buh vi, pro jaky uce! tento elaborat napsal. Nenajdeme v nem Hdne odkazy

na ovefire!ne zdroje informaci a vetSinou neobsahuje ani jmena osob Cikonkrerni misra nebo data popiso-

vanych udalosri. Rukopis, datovany rokem 1982, zaCina vypravenim, jak jednoho vecera zazvonil u M. K.

doma telefon a ozval se jeho stary znamy kamarad Kvetoslav Dockal. PoHdal M. K., zda by se nepodival na

denik, ktery mu do uschovy pred casem svefil jeden Clovek, ktery prave zemrel. M. K. v rukopisu uvadi, ze

tento denik obsahoval jisre informace, here si blize neurceny majitel vedl kvuli svemu patrani po veverskem

pokladu. M. K. byl obsahem tohoto deniku, jak piSe, natolik zaujat, ze se sam hradni legendou zacal dopo-

drobna zabYvat. 0 konkretnim obsahu tajemneho deniku, krery dostal k prosrudovani, se ale nedozvime

nic. Informace z nej M. K. snad pouZil v elaboraru svych tajnustkarsky formulovanych informaci, mezi nez

patH i to, ze jedne zimni noci se pei silnici u VeveH objevilo mrrve telo muze s kuffikem a zlatym osmibo-

kym kHZkem na krku. Byl to pry inzenyr Korecky, ktery po veverskem pokladu parral a prave ve chvili,

kdyz se chystal k jeho vyzvednuti, byl strazci pokladu nasilne zastaven. Mohu potvrdit, ze jdte dnes zkazka

o zavrazdenem muzi na VeveH prdiva v pameti nelnerych informatorll, s nimiz jsem mluvi!.4G

V cervenci. roku 1967 se v posravni schrance M. K. objevil dopis s odesilacim razitkem anglicke posty

n~kde ~ LondYna. Anonymni pisatel mu cesky srrojopisem47 sdeloval, ze vi 0 jeho aktivitach kolem VeveH,

; a V dopise mu oznamoval, ze do podzemi se vstupuje v prostoru pod oltafem v kapli Matky bozi, ale ze tenro

.kr6k je spojen s velkym nebezpeCim, s nimz je z vlasrni zkusenosti dobre obeznamen. Ovsem v zajmu sve

vlasrn ibyzpecnosti nemohl sdelit bliZSipodrobnosti.48 Ktery z ce!kem ctyr oltiru v kapli (vcerne nekdejsiho

v~salristii) me! pisatel na mysli, neni jasne.

V~te ,souvislosti stoji za zminku jedna zajimava skutecnost: existenci nekdejsiho oltare v sakristii odhalilo

az snizeni jeji podlahy na puvodni uroven ph rekonstrukci v roce 1951. Je pozoruhodne, ze tak vzhledem

dlafbe hlavni lodi vznikl temer metrory rozdil. Neni znamo, zda tehdy doslo k rozkopani i tera stare

dlazby. Faktem je, ze dnes podlaha v prostoru nalevo od oltare pfi podupu silne duni, tak jako dunela i na

pocatku sedmdesatych let.49 Odpoved' na otazku, co skrYva evidenrne duty pros tor pod podlahou, muze

dat jedine archeologicky pruzkum, respektive v prvni fade radarove mereni, here dok:iZe charakter pod-

zemniho prostoru jasne rozeznat.

M. K. ve svem rukopisu take popsal, jak obdde! druhy anonymni dopis, ktery jej zval na schuzku ke kapli

Matky boZ!oPote, co se na schuzku nedostavil, pfiSe! dalSi dopis, v nemz mu anonym vyCital jeho neochoru

spolupracovat. V duchu tradice veverske legendy dodal i M. K. svemu e!aboratu misrrovskym stylem ml-

have formulovanych vysledku sveho badani osobity punc tajuplnosti. Treba popisem, jak byl pfi svych ry-zkumech neznamo kym sledovan nebo jak byl pozvan na jakousi spolecenskou akci, kde mu byly predany

informace 0 svobodnych zednaHch, Inere tak s pokladem na Vevefi nepfimo spoji!'

Zadne konkrerni rysledky vsak badani M. K. nepfineslo, alespoii co se tyce informaci uvedenych v rukopise.

Na jeho konci ani otaznikll kolem veverske legendy neubylo. Ba prave naopale M. K. svuj elaborat uzavira

informaci, ze kdyz denik vracel, Dockal mu prozradil, ze take on sam se srymi kolegy sbirali informace, Inere

by je k tajemstvi legendy pfivedly, a ze celou dobu parrani a poznatky M. K. peClive monitorovali, vcetne

te!efonnich odposlechu. I kdyz 0 rom M. K. v texru pHmo nemluvi, jasne z konrexru i popisovanych detailu

vyplYva, ze ee!a tato akce byla dilem tehdejsi policie. Toto tvrzeni doklada fakt, ze Kveroslav Dockal (nar.

1923), byl v te dobe skutecne dustojnikem Starni bezpeenosti.50 0 tom, co pHtel M. K. se srymi kolegy

vypatral, se ctenar spisu ale jiz bohuze! nie nedozvi.

Nekdy koneem roku 1967 se v brnenske skupine pHtel kolem Pavia Holecka, ]ii'iho KHZe, a dalSich je-

jich kamaradu objevil stary kresleny planek s nemeckym popisem, ktery pry kdosi pfinesl z domu,

ze jej nase! zalozeny v jedne vypujcene knizce. Pave! Holecek byl shodou okolnostl zamesrnancem ro-

sickeho zavodu Starnich lesu, Inere v te dobe mely na hrade VeveH sve uCiliSte. Dobra znalost hradu

a jeho okoli Holeckovi napomohla k tomu, ze mu kresebna dispozice pole, aleje i kaple ve!mi pfipominala

prosrar mezi zapadni branou hradu VeveH a kostelikem Matky bozi. Planek byl nakreslen, jak na nem bylo

uvedeno, 12. 9. 1819 "Nach F.]. M.", te.dypodle (infon~aci) svobodneho pana Vilema Mundyho, Inery byl

tehdejsim majite!em hradu. Pla!"ek v POCtllsahu hdav~1 ;oufadnice bodu oznaceneho pismenem Z, zakres-

leneho na polim~zi kapli a l{radem:'A t,ak s~ jednoho dn~ n~ konci jara roku 1968 skupina pHte!na VeveH

vypravila a na miste OZriac~nem pLinkel1} zacal~ kopat. V:hloubce asi pul metru narazili na mramorovou

desku, obaleno~,ro~padajici~i se pqzllStatkJ: latky. Iieska, evidentne pouzita z nocniho stolku, byla osazena

Planek neznameho pllvodu (evidentne ne falzum) se ve skupine badatelu "nahodou" objevilnekdy v roce 1967.Zobtazuje pole mezi kapli Matky bOZla hradem Veveii. Na miste, oznacenem "Z" se v tOce 1968 nasla tajuplna deska.

Snimek mramotOve desky byl porizen Frantiskem CackoLl 17.listopadLl 1971. Podle svedku byl soucasri desky i reliktzlate folie se zbytky jii neCitelneho rukopisneho textLl (prouiek vlevo). Ones je deska nezvestna.

mosaznymi rafikami, here se otacely po kruhovyeh vysecfch, vyznacenyeh ryskami na desee. Na desee byly

pi'ipevneny i daW z kovu vyrobene pohyblive soucasrky, nektere jii na desee ehybi'ly. Dohromady toto pra-

podivne zaHzenf, svym provedenfm odpovfdajfef starf nalezeneho planku, pripominalo jakysi zamerovac,

hery by snad mohl podle vykladu legendy, tedy podle polohy slunee a uh.lu dopadajfefho stinu, v dany Cas

urcovat misto, kde je uloieny poklad.

Onen pay v kryptogramu, 0 nemi povfdka z roku 1877 mluvf, mI'l podle teorie M. K. oznacovat "pysnf'

hrad a jeho oeasem, tedy zamerovaefm bodem, mi'la byt vedle zapadnf briny hradu tzv. hladova vi'i, resp.

jedno jejf okenko, jfmi 0 zimnfm slunovraru proehazi paprsek slunee smerem ke kapli Matky boil. Relief

piskovcove hlavy na jejf stitove stene, prezdivane pry "sedmibrichata baba", s tfmto systemem pry jaksi

souvisf, ale smysluplne vysvetlenf, jak by tato deska mohla fungovat, se ztraef v ehaosu autorovyeh uvah.

Ani nikomu jinemu se prineip fungovanf desky nepodaI-ilo objasnit a ze sveta zmizela nekdy po roee 1989

spolecne s muiem, u nehoi byla naposledy uloiena.

NaJez planku i desky prilakal pozornost tehdejsfho tisku a podnfti! dalSf VYzkum. Veverskou legendou

se take zabyval spolupraeovnfk M. K., tehdejsf srudent dejin umeni Lubomfr Konecny. Jeho kamarid,

vedouef speleologieke skupiny oehozske jeskyne Pavel Bard, se osobne znal s tehdejsf inspektorkou kultury

Okresnfho narodaiho vyboru v Blansku, jejfi Medai doporucenf Krajskemu stl'edisku pamatkove pece

a oehrany pffrody v Brae z cervna roku 1971 orevrelo dvde oficialaf prospekei veverske kaple. Vladimfr Ha-

sek, pracovnfk Geofyziky Brno, se svymi kolegy jdte tyi rok zahajil aa poli u kostelfka pruzkumne ptaee.

Zdejsf geofyzikalni pruzkum vstoupil do historie, protoie byl prvn f sveho druhu, hery se v Ceskoslovensku

ve prospeeh areheologie uskurecnil. I kdyi tehdejsf pl'istrojova reehnologie byla ptoti dndnfm moinostem

velmi nedokonala, namel'ila aa poli pred kostelikem velmi zretelnou anomalii, signalizujief existenci pod-

zemnmo proStoru. Nasledny vrt vsak v perimetrove hloubee zastavila neznama prekaika. Zprava 0 tomto

vyzkumu byla tei publikovana v odbornem tisku.5' I zkusebne provedena merenf v kosteliku pod jeho

podlahou naznacila moinou pHtomnost krypry, 0 jejii existenei dosud vypravely pouze povesti. K jejimu

areheologiekemu pruzkumu ale nedoslo, Stejne se nepokracovalo ani v sondainfch vrteeh v misteeh s aezna-

mou podzemni anomalif. Moderni radarove pHstroje jsou dnes pi'ipraveny, aby daly odpoved' aa orazku, co

se za touto anomalii skryva, stejne tak i na orazku, jak je to s kryptou kaple i to, proc duni podlaha u olrare

v sakristii. Stalera zahada 0 tajemne ehodbe, do nii se pry touto kaplf vstupuje, rak stojf aa prahu odhaleaf.

Dj 0

G3 .--?O- 20 20 20

""~ .--

jj 10 10 10

0 0 0 6 7~1 3 5 ~

V roce 1971 probehlo na poli rychodne od kaple, kde se vykopala tajemna deska, geofYzikaInf merenf, kten, zjisriloryraznou podzemni anomalii (oznacena na planku krouikem).

Cagoulardove - paty kamen legendy

Prisel rok 1987 a legenda v povedomi verejnosri oper oiila. A ra kdyi se na pulrech knihkupecrvi objevil

bezmala srarisicovj naklad derekrivniho romanu Poklad Cagoulardu. Jeho dej pojednava a ram, jak rzv.

Cagoulardove, okulmi mezinarodni organizace, jejii koreny pry sahaji ai k malri'zskym ryrirum Ci joha-

nirum a krera za valky uzce spolupracovala s fasisrickym reiimem, pi'ipravovala vyzvednuri veverskeho

pokladu. Timra pokladem vsak nebylo remplafske boharsrvi v podobe stfibrnych soch, ale vaJecny archiv,

krery meli nacisre na hradi' ukryr. Roman vypravi, jak se Cagoulardum pi'iplecl do cesry inienyr Zavrel ze

zdejsiho zemedelskeho druisrva. Ten rarii zaCaI po rajemsrvi pokladu parrar ve chvili, kdyi na poli v blfz-

kosri hradu byla objevena podzemni chodba. Propadl se rar;i do ni zemedelsky mojo Derektivka zaCina

vysed'ovanim jeho vraidy, kamullovane jako pracovni nehoda v druisrvu. Parrani pfivedlo vyseri'ovarele na

sirSi srapu souvislosri, s nii se Cagoulardove za nacisrickym archivem vypravili. Ikdyi hrad VeveH dosral

jmeno Byrys, rdlny misrapis romanu nenechava znaleho crenare na pochybach, kde se odehrava.

Aurar pHbehu, Vladimir Fiala (nar. 1931), zvei-ejnil derailni informace, pochazejici evidenme ze zdroje,

krery remara legendy veverskeho poldadu podrobne srudoval. A je nanejvys pravdi'podobne, ie Fiala sam,

jako bYvaly dusrajnik Srami bezpecnosri ryra informace ziskal od svych kolegu, kreH, jak nejen rukopis

M. K. ukazuje, hledali informace vedouci k nalezeni veverskeho pokladu. Tvrzeni, ie badani M. K. v pod-

srare vyuiili ke svcmu vlasmimu parrani, aby poklad objevili dHve nei zahranicni agenri, podporuje fakr,

ie Srami bezpecnosr oslovila M. K. s nabidkou spoluprace, na zaklade cehoi byl v cervnu 1973 zaveden

do regimu svazku pod krycim nazvem "archeolog". V komakru byl s majorem Srami bezpecnosri Bi'eri-

slavem Polednou (nar. 1925), krery od roku 1964 pracoval na rzv. useku boje prori francouzske rozvedce.

Po rzv. linii Francie byl zarazen i sam Fiala, krery od roku 1967 vedl svazek na agema s krydm jmenem "TS

Fousek" a popisovane skurecnosri v romanu 0 sledovani zapadnich cizincu v Brne rura jeho zkusenosr prace

operar;vniho dusrajnika konrrarozvedky jen dokresluji.

Z vjse uvedeneho se da usuzovar, ie Srami bezpecnosr pro svuj cil vyuiila krome parranf M. K. i skupinku

nadsencu kolem PavIa Holecka a ie se posrarala 0 "nenadale objeveni se" srareho planku, krery se dosral do

rukou prave jemu, secrelemu a v hisrorii si libujidmu, nejvhodnejsimu kandidaravi, krery planek nemohl

diky osobni zkusenosri nepoznar. Zda se, ie vykopavani desky samome i nasledna mereni a pruzkumne

vrry jii probihaly za pHmeho dohledu a rajne reiie Scamf bezpecnosri. 0 jeji pHme uCasri na ramra pHpadu

Fiala pHmo pise ve svem romanu a dosvedcuji ro i pHmi ucasmici georyzikalnich pruzkumu, kreH pama-

ruji, ie nejen jejich vjzkumne prace pravidelne sledovala posadka osobniho aura; na parkovisri u zapadni

brany hradu sravala vojenska pragovka snad s odposlouchavadm zaHzenim a nad polem u kaple nekolikrar

krouiilo i male sporrovni leradlo. I sam M. K. ve svem deniku vyjadruje podezreni, ie diky podivnym okol-

nos rem jakoby nahodnych serkani s nekolika cizimi lidmi byl pi'i svem badani kymsi sledovan, coi mu, jak

piSe, nakonec porvrdil i jeho znamy dusrojnik Dockal. Neni vylouceno, ie Srami bezpecnosr vyuzila rradice

legendy a jakemsi nebezpeCi spojenem s hledanim pokladu a sarna zaCala ryra zkazky Sirir, aby odradila

nejruznejsi badarele, a ziskala rak neruseny prosrar pro vlasmi operace. Soucasri rero zpravodajske hry byly

moina i nekrere Clanky v risku, ktere hodnovemosr parrani skupiny amareru nepokryre zlehcovaly.

Podle romanu se ceske komrarazvedce, respekrive Scami bezpecnosti podafilo vyzvednour nacisricky archiv

dHv nei zahranicnfm agemum. Tak pry bylo mimo jine zaiehnano nebezpeCi, ie by jim padla do rukou

dokumenrace z vYvoje zbrani. Cagoulardove pry usilovali 0 archiv rei z roho duvodu, ie obsahoval osobni

spisy dokladajid spolupraci pHslusniku rera organizace s fasisrickym reiimem, resp. s brnenskou organizad

gesrapa. A rak se podle romanu agenri Cagoulardu pokusili behem sve mise na VeveH sprovodir ze svera ry

pamemiky, kreH by svjm svedecrvim rara spojeni mohli rozkryr.

Fiala svjm romanem oiivil i srarou kuJ isu remplafske legendy - podzemni chodbu vedoud z kosrelfka Mar-

ky boil. Tenrokrar mela poslouiir ukryru rajneho nacisrickeho archivu, obsahujiciho mimo jine dokumen-

raci k vYvoji novjch zbranL Skupina zajarcu Rude armady mela chodbu rozSifir 0 rajny prosror, do nehoi byl

renra archiv uloien a prfsrup do nej byl zazdi'n a zaminovan. Do veverskeho podzemi v rradici legendy oper

vsraupila smrr, krerou v rajnem ukryru spolu s archivnimi bednami dokumemu nasli jeho budovarele - rus-

ri zajarci, zasri'eleni zde nemeckymi vojaky. Tolik z knihy Vladimira Fialy. Tvrzeni, ie Srami bezpecnosr po

nacisrickem archivu pan'ala, nelze pisemne doloiir, praraie vdkere dokumenry rykajid se rohoro pHpadu

se Srami bezpecnosti podafilo skarrovar. Ani jeden z vjse jmenovanych pHslusniku, krery me! s pHpadem

Vevefi co do Cineni a mohl by podar svedecrvi, jii neni mezi iivjmi a je nanejvys nepravdepodobne, ie by

se jdre podahlo najir svedecrvi nekoho dalSiho.

Legenda dodnes ziva a inspirujfcf

Templarska minulosr hradu a jeho legenda po race 1989 oper iila a phcahla k sobe sve milovniky, vceme

releviznich a rozhlasovjch rvurcu zabavy, a tiskovych mediich a publicire na inrerneru ani nemluve.

V race 2000 Tomas Dacfk napsal knihu Hrad Vevefi - mjtus, historie a skuteenost. Aurorovo umeni belerris-

rickeho vypraveni v ni dokonale proplerlo informace a hisrorii hradu s rradovanoulegendou i s bachorkami,

ktere k ni bujna lidska famazie behem Casu v usmim podani dorvofila. Navzdory romu nebo prave praro,

ie v knize nelze remer oddelir fakra ad poericke licence aurora, se Dacikova kniha srala dalSim pruvodcem

novodobych pHznivcu a lusrirelu veverske povesri. Srejne rak jako kdyi se legenda v roce 2003 srala name-

rem i prvniho dilu releviznfho serialu Strdice duff, nazvaneho "Tajemsrvi remplu". Aurar scenare, zihadolog

Arnosr Vasicek mu kniini podobu s obrazky vriskl a dva raky pozdi'ji.52

Z doldadu cele veverske legendy zusrala jen nepHma usmi svedecrvf pamemiku, krera se nezadriirelne

zrracejf v prapadlisri krarke lidske pameri. PHmi akreh nekolika dodnes nevysverlenych udalosri, ke krerym

v souvislosri s parranim po rajemsrvf legendy dos!o, jii neiijL Vdkere pisemne dukazy vceme planku i desky

se podi'ly buhvikam.

A rak dokud se nad veverskou legendou budou vznaser nezodpovezene orazky, bude dal nespourane ifr

a lakar pozornosr novjch generad. To je osratne smysl kaide legendy.

TeIl1a te,hpWskehoHdu.a j~h~oIlokladp je diky sve pHlisne popularite, ktera phJakala spoustu nekritic-

ky~h,ba i sitne fabLilujici~h a~~terskych badatelu, prevaine opomijeno serioznimi historiky. A pokud neni

opotifijeho, jso~ruzn6 pov~~tr~ wtdice na toto tema smahem odmitany, pticemi se vychazi z principu, ie

co nenihodnoverne doloieno, nebylo.

Zajem 0 templare a jejich tajemstvi se rozvinul v 17. a 18. stoled. Nutno ptiznat, ie se to kolem hidu tajem-

stvimi a zahadami opravdu jenom hemZi, u valne casti z nich vsak nelze posoudit, kteri mohou mit realny

zaklad a ktera jsou konstruktem ruznych malo zdrienlirych badatelll, fantastu, Ci dokonce fabuJatoru.

To plad 0 pocatdch fadu, 0 deni, Cinnostech a soudobych famach a povestech, ktere se kolem fadu v sou-

vislosti s jeho uzavrenosd vyrojily, hlavne pak od poloviny 13. stoled. Ale take to plad 0 zihadich kolem

zruseni fadu a hypoteze 0 jeho pokracovanich v ruznych tajnych spolecnostech a fadech. Cerne jsou rake

povesti 0 templarskem pokladu, rozrrousene po velke casti Evropy, ktere jej hledaji nejen na mnoha mistech,

kde je pobyt templaI-u doloien, ale i na mnoha mistech s nedoloienou rradid.

Na druhou srranu fada 05ob, silne angaiovanych v hledani tajemstvi ci pokladu na mistech s templarskou

rradid, pHlis casto zaiila osudove pHhody, vymykajid se beinym nahodam. V pHpade VeveH staCt vzpo-

menout konce hrabete Sinzendorfa. Posoudit, nakolik se jedna pouze 0 podivnou nahodu, kdy 0 jev, ktery

je spojen s templiti jenom dodatecnou konsrrukd (napt. rozrusenim z prubehu hledanf), a kdy by se mohlo

jednat 0 zisah utajeneho spolceni, zuscava vidy na nazoru ctenire.

Tajemstvi a zihady provizeji fad od jeho pocatku ai po jeho nuceny zanik. Jii kolem nekterych ze zaklada-

jidch deviri rydru se siH nedoloiene zvesti 0 jejich pHslusnosti k ruznym mysterioznim fadum. S otazkou

templarske pHtomnosti na VeveH vsak tyto zvesti snad nesouviseji, muzeme je tedy nechat ponechat stranou

nasich uvah a pHpadneho zajemce odkazat na dosti bohatou, byt ruzne kvalirni literaturu 0 dejinach fadu.

Rad byl obestren ruznymi povestmi a pochybnymi zvestmi i behem sve existence, nejvice takovych zvesd

se objevilo zhruba od poloviny 13. stoled. Svou roli v tom sehrala uzavl'enost Hdu, pravidla, ktera se vy-

mykala tehdejsimu beznemu chovini, urCite i excesy a pochybeni jednotlivych fadovych bratH. Po pravde

receno obdobne zvesti kolovaly v te dobe nejen 0 ostarnich rytiI-skych Hdech, ale i 0 vedine fadu reholnich,

o kterych ptichazelo ve znimosr, ie jejich pHslusnici iiji iivotem velice vzdilenym asketismu a sluibe Bohu.

Zivot tech reholnikll, kteH se zcela oddali odHkani, zustaval skryt pohledum a na posuzovini ridu mel pra-

malyvliv. Co se tyee templarll, krome znamych zvesd 0 homosexualite, lib ani malych ded apod. zmiiime

uslovi, beine ve Francii 13. stoled: pit jako tempW·.

Rovnei kolem zaniku tadu je cela rada nejasnosd, zatimco mnoha fakta, ktera vykresluji situaci, zmiiiuji

pouze ojedinele jednotlivi autoh. To plati 0 absolutni neucte Filipa Slicneho VllCizastupci Krista na zemi,

ktery zformoval jako pamflet 0 bezboinosti papde, soustavnem vysavani Francie danemi, jd vedlo dokonce

k lidovym bouHm. Ph paHZskych nepokojich roku 1306 mu zachrinili iivor prave templiti, kdyi se pred

rozhnevanym lidem ukryl v paHZskem Templu, centru templaru.

Samorny utok na fad a jeho prubeh skrYva take spoustu nejasnosti a jednotliva fakta si navzajem protirecl.

Z techto duvodu nelze ani posoudit opravnenost narceni tadu ani roli hlavnich akteru, obzvlaste papde.

9.'lerfud)d5tr bit

~efd)u[bigullgenlUeld)e ~em

gelllod)t IUOlbcll,unO 116ft

mc611 cincm ~1l0ollgctibet

tHl 6 Q; n t (i e{)C n~er

Q3etlin unb6twill.• 7 S 2.

Navic kaidy, kdo se pokousel tento problem rozlousknout, pracoval s velmi malou casd onech faktu, kteranaznacuji, kde asi Idi pravda.

DalSi zajimavosd je, ie prave v dobe ziniku tempJarskeho radu se meni mocenska situace ve sdedni

Evrope a obzvliste pak v Ceskem kralovstvl. Kcatce pred zrusenim radu je zavraiden posledni Premyslovec,

ctyti roky se stHdaji vladcove na ceskem trune, po nastupu Lucemburk(r na cesky rrun je tad definitivnelikvidovan.

Nektera narceni tempJaI-ll )sou vymyslena ci pochazeji z omylu a nep6chop~~1. K nejpopularnejsim padi" " ,~, \

mytus kolem povestnehd tzv. Bafometa, resp. jeh~ hlaV)'. Rovne.~ co se tyee d~10fteneho pusobeni ridu,

bYvi zmiiiovan pouze ziomek jeh,? Ciqnosd, 'zejmepa jeho valecnJ aktivity, politika, ktera uzaviranim spoje-

nectvi s jednotlivy,mi muslimskymi vladah vyvolavala v Evrope nornou nevoli, a bohaisM, spojene s jejich

bankovnim systemem a sdalkovym obchode[l1. Jak piSe Regine Penlo'tl.d53,je deba tipresnit, ie v Evrope se

templarsky tad kror;ne znaineho bankovqictvi venoval pod9bne j~ko ~i~terciaci hlavne zemedelstvi, a to ob-

zvlaste zurodiiovani nehostipnych lokalit vcetne buddvaJ1i zavlah~vyc:h bn~lu. TempJaI-i vysazovali vinice,

jako jedni z prvnich v nasich zemich varili pivo, acoje 0 ~ich zc~la peznamo -'-zakladali rybniky. To ostatne

souvisf jednak s jii uvedenym zurodnovinfm nehostinnych lokalit, v tomto pHpade hlavne mokradu, tak

i se snahou 0 maximilni hospodirnost v jim sverenem uzemi.

Marie Holeckovi a Karnee! Machart ve sve knize Templdfskj fdd v zemich ceskjch krdlu54 uvidejf, ie se

proslychi, ie i Jakub Krcin mel dostat od sveho tehdejsfho nadHzeneho, probosta borovanskeho kliStera,

pliny rybnfku z okoli PaHie od rytfre Conde a pliny rybniku od Volurata z Carcassone, ktere me! do

Borovan donest templaJ'sky ryrir Marvald z Valdeku. Jednou z nejduleiitejsfeh uloh cinnosti fidu v Evrope

bylo totii vytviret ekonomickou zikladnu pro bojovou Cinnost ve Svate zemi, a to jak zfskinfm dostatku

financnfeh prosti'edku, tak vlasmi produkd tech potreb, ktere snesly dlouhodobou prepravu do "ychod-

nfho Stredomoff.

Toto zamereni ridu vysvira i z inventaru johanitskych komend, Inere byly poHzeny pi'i jejich zabrani !<rilov-

skou mod ve Francii 13. Hjna 1308. V fade komend nebyla nalezena Hdna zbroj, zato prakricky vsude bylo

zemedelske naradf. Rada clenu ridu take nebyla nikdy v boji a v radu pusobili jako remeslnfei nebo jako ze-

medelci; mnozf os tame vstoupili do fidu v nome pokroCilem veku, jak vyplfyi z jejich vYpovedi pred trialy.

Pro otazku moineho vztahu templiru k hradu zrejme zemepanskemu hraje vsak hlavnf roli ona bojovi sloika

ridu. Jednou z hlavnfeh ldoh Hdu v Palestine byla ochrana poumiku a cest, kterymi putovali Svatou zemf.

Dvadf to jii soudoby kronikir Vilem z Tyru55. Jak doklida uviilivy badate! Jean Markale56 na nekterych

pHkladech hlavne z Normandie, templih prenesli sve zkusenosti s ochranou cest z Pales tiny i do Evropy.

Proti beine phjimanemu odhadu, ie templifi meli devet tisfe komend, bylo ve skurecnosti komend vceme

jejich anexi (sfde! v majetku Ciuifvanf komendy) v ce!e Evrope mnohem vfee. Markale mi za prokizane, ie

v samome Francii bylo na 700 komend a ke kaide komende v prumeru patfilo kolem desfti dependend, cili

pouze pro Francii kvalifikovany a snad i stHzlivY odhad cini kolem sedmi tisfe lokalit v majetku ci sprave

fidu. Francie v te dobe pi'itom byla mnohem mensf nei dnes, rada uzemf byla pi'ipojena ai po zruseni fidu

(Burgundsko, Savojsko, Normandie, Bretan, Avignon - abychom jmenovali jednotlive nejznamejsf anexe

bez naroku na uplnost).

Dalsim prvkem, s ochranou cest bezprosti'edne souvisejfdm, byla bankovni a obchodni aktivita Hdu. Rad

s oblibou zhzoval komendy, prevorstvf i vyssf fidove urady ve vfznamnych obchodnfeh cenuech. Sean

Martin dokonce tvrdi, ie "kdekoli se obchodovalo, byli i templari"57

S uvazenfm vYse uvedeneho pokrocme k legende 0 templiJ'skem pokladu.

Otaznfky kolem templaru V Cechach a na Morave

podle sidla. Tato uvaha nemusf byt ai natolik spravna, zname radu tech, kteH jsou znami a v pramenech

jmenovini podle sveho rodu, tj. podle rodoveho sfdla, nenf vsak znima iadni staroiima rodina, ktera by

nesla pHdomek z Brna. Brno navlc vidy bylo zemepanske, coi pouiitf pHdomku z Brna v te dobe zce!a

vylucovalo (auror ostame nezna iadny rod s pHdomkem z Brna ani z pozdejsf doby, kdy novostfmi nobilita

dostavala pHdomky ne podle sfdla, ktera mnohdy v dobe p0vYseni do urozeneho stavu ani neme!a, ale podle

nejake udalosti z jejich iivota). Komtut Sigfrid byl tedy zrejme predstaveny komendy nekde v Brne.

DalSf radne doloienou templirskou driavou, kterou vsak vetSina historickych a vlastivednych prad preSla

bez povsimnurf, je Vsetin s templifskym hradem Freudensbergem. Ac se soudoby doklad zmiiluje jii 0 tom,

ie roku 1297 byla mensi cast statku na rece Becve se Vsetfnem prodina za 250 hhven Ekkovi, mistru tem-

pliJ'skeho radu v Cechich a na Morave, a k tomu vetsf cast statku venovana temui fidu na zidusi. Tento udaj

uvedl jii Matous Viclavek v roce 1881 v Dijindch mesta Vsetina a okresu vsackeho59, presto tato templirska

driava byla historiky Moravy i badate!i templiJ'skych dejin soustavne opomfjena ai do konce 20. stoletf.

Ve vetsine pHpadu baroknf tradice dospfvajf auroh k opatrnemu nazotll, v principu shodne s autorem tech-

to fidkll, ie jejich driba templah Cipusobeni tohoto fidu v techto mfstech ne!ze brat za doloiene, aVSak

ne!ze je zce!a vylouCit. Vyraznou cast tvoff zemepanski pevna sidla - hrady Ciopevnena mesta; napr. Bitov,

Brtnice, Kyjov, ale ti'eba i Spilberk.

Jen k nekterym v pramenech nedoloienym tradidm se Holeckovi a Machart stavejf vyrazne skepticky.

Vylucujf napHklad tvrzenf, ie k jamolickemu templarskemu majetku patfily i Biskoupky. Zapomina-

jf vsak na to, ie roku 1379 prodal Ddislav ze Se!mberka spolu se svYm synem Janem hrad TemplStejn

s pHslusnymi vesnicemi vceme Biskoupek60 Tato zprava sice dfky vfee nei pulstoletemu odstupu od zrusenf

radu orazku templaJ'skeho vlasmictvi nereSi, yes v tomto obdobi mohla byt zaloiena nebo pi'ikoupena ke

zboii po zrusenf radu. Jmeno vesnice vsak naznacuje biskupske zaloienf, a i kdyi vse mohlo behem teto

doby probehnour, s vetSi pravdepodobnostf majf Biskoupky deW, bye nezaznarnenanou historii. DIe meho

nazoru ani v pHpade Biskoupek templifskou dribu, bye treba po kratkou dobu, ne!ze zce!a vylucovat.

Krome techto baroknich tradic, pfipisujfdch templirum vlasrnictvi rady historickych sfde!, existujf dalSf

tradice. Jedna z nich tvrdi 0 tvrzi v Blansku, ie za rararskeho vpadu roku 1241 byl u blanenskeho farare

navsrevou jeho brau remplif, ktery padl pfi vYpadu z kamenne veie, kde hledali za vpadu utocisre.

Exisrujf vsak i jine uadice, na veverskem rukopisu nezavisle. Ve!kou cast nasbirali jii citovani Holeckova

a Machart. V jejich knize Templdfskj fdd v zemich ceskjch krdlu se docreme 0 hradu Zitovnice, ie na tradici

o drienf hradu remplai'i upozornoval ji Bohuslav Balbin s odkazem na kameny s osmidpym kHiem. Misr,

krera pak spojujf s remplifi pouze povesti, uvideji prehrSe!; pfsecky hrad, arcibiskupsky hrad Cervena ReCi-

ce, hrad Lemberk, hrad v Mlade Boleslavi, hrad v Podebradech, zmfnka je i 0 Litomefidch.

Zajimavou informaci k templaI'um zapsal Dismas yon Hoffer 0 He!fSryne v materialech k dejinam mesta

Lipnika. Pocatky mesta spojuje se zakoupenfm panstvi He!fStyn, jednoho z nejvetsfeh, Inera drie!i pani

z Kravar. V,te dobe mel v mistech budoucihp mesi~ existovat klaster,. lldajne templifsky. KIaSteru mel pati'it

svobodny dvur, ktery byl senkem u zemske testy. Vedle ·klastera stallipovy baj a na tom misre se rozhodl

tehdejsi pan z Kravar nechat vysravet mesto a haj pokicet. Od tohoto lipoveho baje pocbazi i jmeno mesta.61

Jak je vidno, s phhlednurim ke znimym tradidm a k moinostem jejich vYkladu, Ize pfinejmensim pusobeni

Prvnim jablkem svaru je rozSii'eni templii'u a jejich majerku v ceskych zemich, na Morave pak obzvlaste58

Soudobe uredni prameny dokladaji ve!mi spory pocer majetkll - krome Jamolic s TemplStejnem a za-

niklymi Bohuslavicemi (u Jamolic), Cejkovic s Rakvicemi byli templah majitele Popovic, nynf Vysokych,

Petrovic a DobHnska (avsak usuzuje se, ie tvrz v Popovidch zustala v majerku panu z Popovic). K temto

potvrzenym sidlum se phdava Brno na zaklade listiny z roku 1302, kterou ve Vidni vydal preceptor pro

Cechy, Moravu a Rakousy Ekko a v nfi zmii'tuje komtura Sigfrida z Brna. Radovf rytfh se meli jmenovat

tempLHu na hrade povaiovat za moine. I kdyi i v tomto pfipade von Hoffer eerpal z literatuty jednak nedo-

chovanI', jednak nepovaiovane, v mnohych znamych pHpadech zjevne opravnene, za duveryhodnou. Jistym

naznakem, ie tato povest by mohla mit histaricke jadro, je doloiena role panu z Kravar ve Vsedne.

Phdejme na zaver jednu infarmaci, pro zajemce 0 templare uteite zajimavou: na Morave nebrvaly nazyvany

Templstejn jen dye zHceniny - zficenina doloieneho tempJafskeho hradu u Jamolic a zahadneho hradku

nad Oslavou par kilomerru pod Velkym MezifiCim, ale jistou chvili se tohoto nazvu dostalo i zficenine

hradu u Ketkovic, identifikovane v druhe polovine 20. stoled s dlouho hledanym mocnym hradem Lev-

novem. Pod dmto nazvem je zakreslen na mape lesu na katasrru Ketkovic z 18. stoled, ktera je uloiena

v Moravskem zemskem archivu.62 Tato mapa nese i jine zajimave nazvy, kupfikladu udol! mezi hrbetem,

na kterem Levnov leif, a mezi Malou skalou, ktere dodnes neni pruchozi vefejnou komunikaci, se jmenuje

Drachental- DraCi udol!.

Je zajimave, ie s obdobnymi novovekymi udalosrmi se setkavame na mnoha daISieh misrech, spjatych ph-

nejmensim tradici s tempLHi, obzvliSte pak na mistech, 0 nicM jdou povesti 0 templarskem pokladu.

Pro prvni pHklad nemusime chodit pHlis daleko. Povest 0 templarskem pokladu na zamku Blama v jiinieh

Cechkh, puvodne vodnim (blatnem) hrade, vypravi, ie v jidelne byla nastenna malba, na ktere moui'enin

kraee! s lucernou, jejiZ sverlo dopadalo na namalovanou skalu. Obraz budil podiveni, nikdo nechapal jeho

ryznam, ai jednou jej obchazel pisar a poklepal na misto, kam dopadal paprsek. Znelo dute, pisar vyekal,

ai mohl byt v jidelne nerusen a zahadi' mohl pi'ijit na kloub. Od pfisdho rana jej vsak na hrade nebylo

a v miste, kam dopadal paprsek, zel etverhrannyotvor po prazdne schrance. Tradice chce tomu, ie tam mi'l

byt ukryt tempJarsky poklad. To se jevi jako nepravdepodobne z vicera duvodu, s obdobnymi uvahami se

setkavame i jinde po Evrope, i kdyi stopy po nejakem ukrytem pokladu brvaji mene hmatatelne. Malba

se vsak nedochovala a cela zaleiitost (anii by bylo znamo, zda se ji nekdo hloubeji zabyval) skonCila jako

povest, spojena navie s templari notlle voluntaristicky. Je velmi zajimave, kolik podobnych motivu nesou

vyse uvedene analogie z mist, ktera spojuje templarska tradice. Ale pokroeme k dalSim pHkladum.

Pro tuto malou uvahu nad zahadami kolem hradu VeveH jsem vybral dva *prikJady z -Francie, ktere jsou

docela solidne zpracovany jii ryse citovanym badatelem Jea~e\n M~r~al~m. M;;I~alese zilDrvill radou temat

z dejin Francie, l<tera jsou obesti'ena sid zahad a nejasnos~i a ktera.bohuiel.yzbuz~ji z~j~~ ;-{lZrtychfa~ta:st~,

coi vetsinu seri6znieh badatelu odrazuje a oficialni vedce vede kpau5afiiiglU ~dmitani ~eSkerych:uv'al1. Nut-

no podotknout, ie Jean Markale ke studiu techto zahad:phstup~~al velmi. uvHliye a:ie rtilz~kiade peClive

shromHdeneho materialu dochazel k zaverum, ktere iiejsou z ~el.keeasti nero.ZUn1l1e~Hlaviie ysak nasbiral'

shromHdil mnohy material jak k samomym zahadam, veeme ruz~y¢hokolnos~i,t,"!k i k p?idejsirnu d~~!.;

Jako prvni zminme hrad Gisors na pomezi historicke FraJ.1~le.a Norma~die. V rb'c~19,62 publik~v~I.Geratd

de 5ede zpravu 0 dech povozech s pokladem tempWu, ukryttl11'podslam~u, kteryv, p~)('iz 12: l~~13:Hjna

1307, Cili v noci pred uveznenim vsech tempWll ve Fr;lncii, pr~~ hr~d G;isqrs mifily, na templifske. :0&.

Tyto vozy se pak ui nikdy nevratily. Tato zprava se dava do souvislosti s udalostmi v paHiskem Templu

13. Hjna 1307, kdy kralovi sdelci marne hledali sebemensi spetku z povesmeho templarskeho bohatstvi -

TempI byl Krome lidi zcela prazdny.

Tuto zpravu, kterou podepsal rytir Templu Jean de Chalon, mi'l Gerard de 5ede ziskat na iadost franCOllZSke-

ho velvyslance a kulrurniho atase v Rime od vatikanskeho knihovnika. JakJean Markale upozornuje, byio

v dobe sepsani jeho srudie tezke posoudit autenticiru dila, i kdyi je Gerard de 5ede publikoval ve fotokopii.

Zprava budi pozornost mnohymi okolnostmi. Za prve hrad Gisors byl v te dobe v drieni franCOllZSkeho

krale - ktery prave na nasledujici den chystal onen velky, do te doby nevidany zatah na template, kteff,

phnejmensim cast z nich, 0 tomto zatahu vedeli. Prave kvuli onomu zitahu mI'l byt templarsky poklad

odvHen z Francie, takie ke vzteku Filipa 51icneho byl paHisky TempI, do re doby nejvyznacnejsi sidlo tem-

pJaru v Evrope, nalezen prazdnY. Z tohoto pohledu poklad lezl pHmo do oside!. Ale i kdyby mi'l zajistenu

ochranu skrytym sympatizamem, bylo by to riziko pro nej, poklad i jeho prevozce.

Nektere z povesti a Earn, ktere se kolem teto zpravy vyrojily, obsahovaly predpoklad, ie na Gisors byli v te

dobe templari. Dokonce tam byl poklad usilovne hledan davno pred zvefejnenim teto zpravy. TempJah

na hrade Gisors sice byli, ale davno pred lltokem Filipa 51icneho na jejich fad, a jejich pobyt se ukonCil za

okolnosd, ktere pHlis nenasvedcuji tomu, ie by se tam mohli vyskytovat poz&ji.

Jak uvadi Jean Markale, v Gisors byly poklady hledany odedavna. Ale nejen poklady. Prave zahady s pod-

zemnimi prostorami phpominaji silne zahady s podzemim hradu VeveH. Cast podzemi byla znama jiidelSi

dobu - sit'hlavni chodby se dvema kolmymi pfickami a kolem nich husta sit' skleptiich zaklemlcych P!'0s.tor,.

slouiicich jako zasobarny pro hrad. Tato sit' spojuje hrad a farni kostel ve meste, hlayni chodQa p~cl;azizrejme z 12. stoled, pHcky jsou mlads!. *'<'

Jednim ze zdroju hledani je planek podzemni kaple pod donjonerii' hradu Gjsors_abbeh~'Bo(IVera

z 18. stolet!. DaISi hledaCi se zamehlj na hledani krypty kaple sv. Katehtiy: kde db,ufal!: nali'z.t po(dad

kufry s archivem tempWu, ae tato kaple mi'la byt postavena ai dye ste-let pozaniku'fadli. Kelent:tohoto-

hledani se vynohla cela plejada ruznych fantastickych tearif, jedna se opira 0 neovetiteh1e dokia<;ly0 ex,is-

tenci 5ionskeho prevorsrvi, zaloieneho Goddefroyem de Bouillon (Boh~miJ!e~ z Bouillonu); ktetY j~-rr;ezi'

pozdejSimi zakladateli zarodku tempWskeho fadu. On sam mel byt pHslusnik:em j~ste star~iho- fad~;'kt~;)r

brva odvozovan dokonce ai od stavitelu pyramid a mi'l byt v komakru s myster;6zrrittl~ Braity .Cerven~~

ho kHie (Freres de Croix rouge). A na druhou stranu vedou hypoteticke kor;stn.ikC:~Wavne k·~ed.~~rskyln

a rosenkruciansqm 16iim; Casto se opiraji 0 rovnez fadne nedoloienou zV6~~:Q-~4niku'~as~it~j~pW'U

s pokladem a s tajnymi vedomostmi do 5kotska. Aby toho nebylo malo, objevily se i tebrie 0 pokraeovani

znalosti a tajemstvi keltskych druidu v templarskem radu. Cast podzemnieh prostor byla objevena, napH-

klad v roce 1950 ph rozsirovani ulicky des Epouses byl vykopan "lomeny oblouk ve tvaru porralu a cryh

kamenne sarkofagy", ciruje Markale noviny Paris-Normandie z 23. brezna. Za par dni vykopali podzemni

kfiiovatku a kolem chodeb za gotickym iparraly skJepni niky z vapence stale jeSte bileho. Ale ce!y pros tor, jeS-

te zajimavejsi, nei jsme zminili, byl opet zasypin bez sebemensi snahy 0 jeho zachranu. I v tom se hledaji ta-

jemne vlivy, pusobici kolem mist s tradici templafskych pokladu a zahad, obdobne jako na VeveH, toto vsak

Markale vysverluje vseobecnou nechuti, panujici po valee na francouzskych radnicich, zachranovat pamatky.

Nejvetsi rozruch ale vznikl kolem pusobeni Rogera Lhomoy, ktery byl cely svuj Zivot nadsenym hledacem

pokladu v Gisors. ZaCinal mezi svetovymi valkami jako pokoumy, ilegalni archeolog, prodaval sve nalezy

sberarelum, ale na zbohamud to nebylo. Roku 1929 se mu podafilo ziskat misto zahradnika a pruvodce na

hrade Gisors, coz mu umoznilo podnikat rozsahla, ale urajena patrani. Hledal onu zminenOll podzemni

kapli, pficemz vyhrabal primitivnim zpusobem uplne cervi diry. V Cinnosti pokracoval i za okupace, kdy

byl roku 1944 hrad obsazen Nemei a kdy francouzsd kolaboranri, zrejme milicionafi, mucili v Turnajovem

sale (Salle du Tournoi) dvacer sedm francouzskych odbojaru. A tam je i posttileli.

V roce 1946 se zdalo, ze nadeSel tomuto badateli velky den - v breznu oznamil, ze nasel pod donjonem

romanskou kapli, vysokou ctyfi a pul metru, zaklenurou na svornik. Uvnitr pry je kamenny oltar a taberna-

kl, na zdech uprostred na rysku na pilitich sochy Krista a dvanacti apostolu. Podel zdi na zemi devatenict

kamcnnych sarkofigu, dlouhych dvanict metru a sirokych sedesat cenrimetru. A v lodi ze stoji na sobe

v sloupeich po deseti tficet zeleznych kufru.

Po romto prohlaseni se seSlo vedeni radnice mesta Gisors na upad donjonu na miste, ktere jim Lhomoy

oznaciL Do onech cervich der se vsak neveSli az na kapitana hasicu, i ten se vhk daleko nedostaL Vysledkem

teto akce bylo, ze Roger Lhomoy byl oznacen za mytomana, ceta nemeckych zajatcu dostala rozkaz diry

zasypat, protoze mohly byt nebezpecne pro navstevniky hradu. Roger Lhomoy si vsak obstaral povoleni

k vykopavkim od stamiho sekretariatu pro kulturni zalditosti. Radniei mu vsak i pres toto povoleni byly

vykopavky nadale zakizany, byl mu dokonce zakizan i pobyt ve meste s pohnHkou inrernace.

DalSi pokus 0 pokracovani ve vykopavkich probehl v roce 1952. Lhomoy se dvema obyvateli Versailles

ziskal nove povoleni, radniei mu ryslovne brineno nebylo, ale vysoki pohdovana kauce jim v pokracovani

akce zabranila.

Roger Lhomoy se pak setkal s Gerardem de Sede, ktery jeho vypraveni pouzil ve sve knize63• Gerard de Sede

pfitom tvrdil, ze byl ohrozovin podivnou osobou, ktera se oznacovala za "strHce Templu" a velmi duraz-

ne mu doporucovala, aby zastavil sve vYzkumy. ]ednoho dne mu sada kulek provrtala dvirka kabrioletu.

To vse, aniz by se Lhomoy 0 templarich zminiL Nakonec na popud Gerarda potvrdil nalez kaple a.sve

presvedCeni 0 existenei mnoha tajemstvi na hrade Gisors v televizni debat~; cofvyvolalo bo~fi pr2testu

z univerzity v Chevrons, obzvlaste pak tech, kdo meli co do cineni ~,o'~hi~nou pamate~ '{Giso,s.

Nato byly v roce 1961 na hrade Gisors podniknutyvykopavky na ptik~~1ninistra l~ultLir:yAndre Malrauxe;

ktere vsak nepfinesly Hdnyvysledek, a vykopane prostory byl); na ptik~z veden£ mesta za~ypariy.

Roger Lhomoy byl povolan 12. tijna 1962, aby prezemoval ~verysl~dky, za ucas~ttis~u a m~oha oso?n~sti.

Sestoupil do svych der, nalezl sve naiadi na miste, kde je zanechal, a r{akb!1ec tvrdil, 'z~,mu chybi jiz jen

metr padesat, aby mohl vstoupit do krypty. Ale s ohledem n;,tnebezpecf; !<te{~tyto 'dity ~redstavovill);, byly

vsechny duriny v podzemf zabetonovany. ' ~ " " :.

Roger Lhomoy zemrel v roce 1974 a zalditost zustala od te d~byotevrena. Stale tvrdil, ie jeho y,yzkumy t;te-

byly vedeny nadarmo a ze kufry skutecne naseL Bohuz,el v~,akbyl jedi~ym, kdo' celQuzale~i~()st dosvedcovat

a jeden svedek, navic zaimeresovany, neni Hdny sved~k:' " , '

Druhe misto je zname mnohem vice a k jeho popularite nemalou m~r.ou pfispil'B;'ownuv roman Sifta'

mistra Leonarda. ]de a Rennes-Ie-Chateau v oblasti Razes, v predpol! francozskfch Py~eneji. ']ak jsrnese

u Gisors opirali prevHne a udaje, nashromazdene ]eanem Markalem v mon.~g~afi(o Gisor~f i:, tOrmo

ptipade budeme vychizet hlavne z jeho dila a teto lokalite Rennes-Ie-Chliteau a tajemstvi zl~iJestneho.zlata.64

Oblast Razes je konCinou osidlovanou ad praveku, jak dosvedCuji dolmeny a kromlechy i solidni'etymolo-

gicke vyklady misrnich nazvu. K SamOtllemU nazvu Razes uvadi Markale vyklad, podle nehoz ma pochizet

ze stareho Reddae nebo Reddhae, stejne jako jmeno Rennes.

V Razes byli usidleni templafi. Razes v te dobe stile nepatfilo k Franeii, stalo se mistem, kam smi'l'ovala

z hor Corbicrcs a Termenes a z pevnosd Queribus a Peyrepertuse od roku 1239 "rekonkvista" protifran-

couzskeho a protipapdskeho odbojnika Trenkavela mladsiho, syna hrdiny z ktiZove vypravy proti Albigen-

skym, vikomta z Carcassone a z Beziers, bojujieiho ovsem na strane kataru az do sve smrti roku 1209.

Templati sidlili jednak v Campagne·sur-Aude a v Lavaldieu - ti uznavali svou ptislusnost k Francii, jednak

meJi za mnohem ryznacnejsi sidlo pevnost v Bezu. Ti spadali pod svrchovanost Aragonie. Aragonsti tem-

plati na pocatku ktiZove vypravy proti Albigenskym roku 1209 uzavreli zjevne fiktivni smlouvu s nejvetsim

pozemkorym vlasrnikem v Razes, s rodinou d'Aniort, ktere jako kadrske hrozilo vyvlastlleni. Templafi

timto poskytli ochranu nekatolickym heretikum proti katolickym vojskLlm a kralovske moei. Prave ten-

to jejich pocin dal podnet k ruznym uvahim a spekulaeim a silnejsim a hlubUm spojeni mezi templiti

a katary. Zvlaste kdyz se na valee proti katarLlm templafi nepodileli ani v nejmensim. Pritom to nebyl prvni

natolik ve sve dobe neoeekivany poCin. ]iz roku 1142 vzali do pronijmu rozsahle Zidovske pozemky. I ty

se nachizely v Razes.

A nekolik roku po prvnim pronajmu, v polovine 12. stoleti, pfivadeji templati do Razes uctyhodnou kolonii

nemeckych horniku, kteti zde dolovali v pocernych, byt malo vynosnych dolech na med', sttibro, olovo

i zlato. ]ak piSe Markale, kdyz uvazime, ze pfivedli eizozemce, kteH neumeli slovo francouzsky, natoz ok-

citinsky, neni vubec divu, ze v okol! Rennes-Ie-Chateau se to povestmi 0 zakopanych pokladech (z Delft,

z jeruzalemskeho Chramu, templarskem ci katarskem), 0 "tajnych dolech" ci a magickem zlate sddenem

d'ablem jenom hemzi. Co se tyee pokladu kataru, prave role Ramona d'Aniort ve vyjednavani mezi oble-

hateli a oblehanymi posledni katarske pevnosti, hradu Momsegur, i jeho neptima souCinnost pfi ukrYvani

"katarskeho pokladu", ktery opustil Momsegur nekolik dnu pred tim, nd byl dobyt - obdobne jako udaj-

ny pozdejsi templitsky poklad patiZsky TempI. Za techto okolnosti neni divu, ze vztahy rodiny d'Aniort

s templati k tomu jsou dokonalou zivnou pudou pro nejruznejsi ryklady a teorie.

Udalosti, ve kterych muzeme smele hledat podobnosti s denim na Veveti, vsak poCinaji ptichodem mla-

deho abbeho Sauniera na faru v Rennes-Ie-Chateau roku 1885. PtiSel do chude farnosti, dostal rozpadajiei

se kostel a fara byla v takovem stavu, ze byl rid, ze ziskalubytovani u jedne z farnie. ]iz na poeatku sveho

farniho uradu naruSii konkordat mezi republikou a papdem, uzavreny na poeitku stoleti Napoleonem,

kdyz v posledni den voleb jeSte pred otevrenim uren pronesl vasnive kizani, ve kterem sve oveeky nabadal,

at vol! obrance eirkve a nazval republikiny d'ablem. Nucenou prestavku v pastoraei preZiI financne pou-

ze diky pomoci biskupa z Carcassone, abbeho Billarda, ktery jej jmenoval profesorem v malem seminafi

v Narbonne a venoval mu na tehdejsi dobu uetyhodnou sumu dye ste franku. Nakonee mu dopomohl

k navratu na jeho fam v Rennes-Ie-Chateau.

V inspiraci abbeho Sauniera k hledani pokladll pHmo sehral hlavni roli abbe Boudet, farar v Rennes-Ie-Bains

dole v udoli, v miste jedneeh z termalnich pramenu v Razes, znamyeh a uZivanyeh nejmene od praveku, jak

dosvedeuji sosky antiekyeh idolu, tam vykopanyeh. Ten jej mel nasmerovat na hledani skrytyeh ved, zeasti

pokladu, uvnid kostela. Abbe Sauniere neehtel dam kon£likty s obeeni, natoi se srami mod, naopak minil

obee na deni zainteresovat, respektive na pHpadnem finanene zajimavem nalezu. Nakonee na svou Cinnost

ph upravaeh kostela ziskal i skrovnou dotaci. Neehal za ni i vyrobit novy, keramieky oltar. Ph rozdelavani

stareho olrare, coi se melo odehrat roku 1886, objevi!, ie sloup, na kterem stala mensa, je vyepan kapradim.

A uvnitr nase! dva nebo di dfevene valeeky s omotanymi pergameny, popsanymi neCite!nym starym pis-

memo Zatimeo se 0 pfeereni pergamenu marne pokouse! abbe Boudet, pokraeoval v hledani a po nadzved-

nuti dlaidie v hlavni lodi nedaleko stupnu do kneZiSte (nebo sehodu na kur - ve franeouzstine obe moine)

objevil sehodiste. Abbe pod zaminkou odeslal prye sve male pomocniky, at se vratl ve etyfi hodiny. Kdyi se

vratili, dostali slibenou poehoutku, eestou pres koste! ale zahledli v hloubi obrovskou nadobu, nazYvanou

tam ou/e, plnou eehosi blystiveho.

Uvaiujeme-li 0 tradideh tempIarskeho pokladu, zminme jeSte dye zajimave okolnosti. Povesti 0 dvanacti

stHbrnyeh apostoleeh je nametove pHbuzna jina povest. V 70. leteeh vyslo nove vydani sbirky povestl z Tis-

novska od autora Karla Fice. Byla do nej zarazena i povest, ie na zamek v Kuhmi se sjelo v kocareeh dvanaet

rytifu v brneni, veSli do zamku, kde eelou noe neco sepisovali a nikdo se do zamku neodvaiil vstoupit.

Podobne jako na VeveH mela tuto povest pHmo na miste proverovat Vefejna bezpeenost. Tato sbirka zmizela

i z knihoven, ktere ji melyve fondu, a ani seznam del autora reediee z 90. let tuto sbirku neuvadi. Ze tam neni

tato povest zarazena, neni snad ani zapotfebi zminovat.

o spouste mist v Evrope koluji podobne povesti v souvislosti s templafskym pokladem. Da se oeekavat, ie

radu z nieh rozsifili sami tempIaI-i, aby zamaskovali skuteene ukryty.

Ohledne zahadnyeh vozu s pokladem,ktere odjely z paHZskeho Templu, existlljespoustateorii ve,erne

nekolika zeela bizarnich (kupf. spojuji templafe s azteekym Quetzalcoarlem). Je vSi!:k'dos~ipravdepodobn<,

ie pokud vozy opravdu vyjely, a to zapadnim smerem, ie tak uCinily, aby;svedly pro~asledovate!e:a'patraGe/z prave stopy. ..,' .::, . L' ,

Prave to, ie 0 Pami zdejsi povesti nemluvi, by v pHpade opravneni teeht~"tr~dic monla \Qaznaeo~at,liie, "

templafsky majetek byl sousdeden a usehovan na nekolikt:ltz~ych plistech r:~ropy;:a ne!ze yylOliCit, i~ i·hiMorave, v nasem pHpade na VeveH se mohlo (CimUie) n~eo z nejfJ.aeha±e,t: i}clei' to J~po~hi uvaha.

Veliee zajimave doklady, ktere Zeno Ciimar nasbira!, se, ;daji:riinaco\Ta~sl~oro s ~rCit§sti, ie Vevefi jeStednes skryva leecos neznameho a navysost zajimaveho. '.7 '''. ...Nedeba opoustet zdravou poehybovaenost a prestat zvaiovat realAost izolc5vany~b,svecI:eeiyi,pylo by vsak,s podivem, kdyby vse bylo pouze vymySleno. : ' : " ..

I Fond Mitrovskeho sbirka, tzv. Hoffernalia, Archiv mesta Brna2 Lapacek].: Korespondence D. J. I. Hoffera s moravskymi mesty. Sbornik Statniho okresniho archivu Pferov, 20053 VorelP.: Pani z Pernstejna (Ceskomoravsky rod v zrcadle staleti). Pardubice, 1993'.4 SchwoyF.].: Die Topographie von Mahren, Brunn, 1793 ' .5 BoczekA.: Marginalien zu Schwoy'sTopographie. Zweiter Theil, Briinner Kreis. Brunrier Wochenhlatt 1826, c. 666 Brandl V: Analecta ropografica. Veyeri. Casopis Matice moravske 12/1880, S. 1827 Eichler K.: Pameri pansrvi veverskeho, Brno, 1891,s. 20, s. 305 n.8 Napf. Wolny G.: Die Markgraffschaft Mahren ... , 2. Band Brunner Kreis, Brunn 1836, s. 502; Heber Fr. A.: Mahrens

Burgen und iher Sagen. Prag, 1848, s. 133; Horky J. E.: Die Tempelherren in Mahren, Sagen, Untersuchungen,Geschichte, Znaim, 1845

9 Casopis Moravia, Brno 1815,c. 131, 133 a 13510 Napr. Placek M.: Pocatky hradu Veveri. In: Brno v minulosti a dnes 1111993, s. 10911 V roce 1902 publikoval]. Mencil text listiny, herounalezl ve videnske Hofbibliothek (vsouCasnostiOsterreichische

Nationalbibliothek Wien. Jedna se 0 zpravu Mikulase z Cechovic, drive farare v Nezamyslidch, herou zapsal ph svemprvnim pobytuna hradu Veveri.

12 Rukopis M. K. - jeho osobni pozuscalost (dale jen rkp. M. K.)13 cit. rkp. M. K.14 cit. rkp. M. K. - informace p. Reimet, st., V Bityska15 cit. Eichler, S. 30716 Horky]. E.: Die Templehern in Mahren. Sagen, Untersuchungen, Geschichte. Znaim, 1845, s. 9817 Wurzbach C: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich18 Kroupa].: Alchymidtestf. Brno, 1986, s. 7719 Schramm A.: Ein Buch fur Jeder Brunner. Brunn, 1902, S. 10820 Casopis Taschenbuch fur die vaterlandische Geschichte. Hrg. Durch die Freyherren von Hormayr und von Mednyan-

sky. Zweiter Jahrgang, Wien, 1821,s. 11021 cit. Eichler, s. 33822 SouCasnypruzkum autora ale nepotvrdil, ie by v publikovanych sbirkach moravskych povesti byl rento motiv rozSifen.23 Eichler K.: StHbrne sochy dvanacti aposrolu na VeveH.Hlas, noviny pro lid. 28. cervence 1889,27. a 29. dubna 189024 viz pozn. 2325 zejmena diky sbirce povest! od Jos. Fice: Od Pernstejna k VeveH.Tisnov, 1932nebo O. Sirovatka - M. Sramkova:

Brnenske kolo a drak. Povesti z Brna. Beno, 198226 Eichler K.: Stfibrne sochy dvanacti apostolu na VeveH.Hlas, noviny pro lid. 24. a 27. dubna 189027 cit. rkp. M. K.28 cit. rkp. M. K.29 cit. rkp M. K. - K. Brychta (nat. 1909) zVeverskeBitysky cp. 225 se svYmkamaradem Dosoudilem a Jar. Popkem30 cit. rkp. M. K. i Rovnost 16. 7. 196731 Rovnost 16. 7. 1967,a nalezech kachli s timto motivem se zminuje ve vYpovedichsvedku i M. K. na poli jiine

od kaple, v trati tzv. Rozbofene32 cit. rkp. M. K. - odvolava se na zapisyve farnich uctech z te doby33 cit. rkp. M. K.34 Sartori F. Die Burgvesten und Ritterschlosser der osterreichischen Monarchie. Oil 2 a 6, 1819-182035 cit. rkp. M. K.36 Informaci mi podal kpt. Kotulan, ktetyv roce 1974vloupani do tero hrobky vysetioval.37 Spisovyarchiy Narodniho pamatkoveho ustavu, pracoviSteBrno38 Fond B35, Moravsky zemsky archiv39 Karny M.: Brnensld pobocka koncentracniho rabora Osvetim. Vlastivednyvestnik moravsky 4111989, s. 1640 Dopis velitelestiediska generalmajora prof dr. Gerloffa fediteli pamatkoveho usravu Brno dr. Kuhnovi, Spisoyyarchiv

Narodniho pamatkoveho ustavu, pracoviste Brno41 cir. Karny

42 Tuto informaci piinesla napf. reportii Stanislava Moda v poradu TV Nova Na vlasrni oi'i nekdy v 90. letech43Dopis A. Karkana L. Konei'nemu z roku 1976. (?) (osobni korespondenee L. Konei'neho)"" Lidova obroda 16. 9. 1950,9.8. 195145Archiv bezpei'nostnich sloiek, pracoviste Praha - Siwiecova, k rematu tez: FrolikJ.:Nastin organizai'niho ryvoje

srarobezpei'nostnich sloiek Sborn narodni bezpei'nosti v letech 1948-1989. Sbornik archivnich prad, XLI, 1991,s.447 .

46Podle jedne verze byl mui nalezen nekde u hradu s pHpichnutym listkem s napisem ve starohebrejstine - "zui'tova-no". Podle jineho podani muie naSli u kaple s trojbhtou dykou v srdci, pry v roce 1953. Mezi infonnatory byl i jeden,hery se jeSte dnes obava 0 srych poznatdch 0 deni na Veveff mluvit. Jeho jiZ neiijid matka se totii coby vedoud pa-matkoveho uradu 0 tema veverskeho poldadu zajimala, ale obdriela nekolik anonymnich viine minenych vyhruzek,.aby patrani v tomto smern zanechala.Na hrade Veveff zffdil Krajsky urad pamatkove pei'e a ochrany pffrody v Brne sve restauratorske dilny - kovarua pasifu. ]eden ze zamestnancu, Bohumil Florian pozdejsieh legendami provazenyeh ehodbaeh take patral. Jehonahla a nejasna smrt 0 silvestrovske noci roku 1976 v Hesle pH rozpite sklenee vina a zapnute televizi neehala legendurozkvesr 0 famu, kted. ji tradicne provazi, tedy 0 tom, ie ten, kdo na sve ceste za odhalenim tajemstvi legendy zase!pHiis daleko, musel zemiit.V zajmu respektovani soukromi mych informatorll neuvadim jejieh jmena. Soui'asne archivy bezpei'nostnich sloiekneobsahuji jii iadne dokumenty, here by tuto skutei'nost potvrzovaly. Ani Dadkova informace, herou od mne zna-meho informatora prevzal, ie zpravu 0 teto ritualni vraide phnesl v 50. "letech Kriminalistickyvestnik, se nezakladana pravde.Clanek Jiffho Severy v deniku Smer ze dne 18.7. 1975 k teto skutei'nosti uvadi, ie citovany nai'elnik Sborn narodnibezpei'nosti v Brne mu svym sedenim potvrdil, ie za poslednich 30 let pry nebyl na Veveff spachan Hdny kriminalniCin.

47 Odajne mel dopis budit zdani, ie byl psan na anglickem psadm stroji, ale pri jeho zkoumani byl zjisten retusovanyuder klavesy pismena s hai'kem. A tak se traduje, ie si z M. K. tlekdo delal timto zpusobem legraci.

48 cit. rkp. M. K. - prepis puvodniho dopisu49 cit. rkp. M. K.50 Archiv bezpei'nosrnich sloiek Kanice - osobni spisy piislusniku StB.5t Bernat]., Hasek VI.: Piispevek k pruzkumu podzemnich dutin v okoli hradu Veveri. In: zpravy Csl. spolei'nosti

archeologicke pri Ceskoslovenske akademii ved, 15/1973 ; Hasek VI., Mi'finsky Z.: Pouiiti geofyzikalnich metod pHpruzkumu sakralnich objektu a prvkll architektur. In: Geofyzikalni metody v archeologii na Morave. Brno, 1991

52 Vasii'ekA.: Sedm zahad straice dusi. OW'ava, 2005, tyi: Tajemsrvi templll, Osrrava, 200553 Pernoud R.: Les Templiers chevaliers du Christ, Decouvertes Gallimard. Histoire de la France, Gallimard, Paris, 199754 MH, Beroun, 2009. 2 dily - Morava a Cechy. ]edna se 0 dosud nejpodrobnejSf praci venovanou tematu templafll

v i'eskyeh zemich.55 Viz napr. Holei'kova M., Machart K.: Templafsky rid v zemlch i'eskych kralu, MH, Beroun, 2009, s. 1250 Markale J.: Gisors et I'enigme des Templiers, ed. I:histoire de la France secrete, PygmaliO)l Gerard Watelet,.Patis,

1986, p. 229 nn.) .'S? Martin S.I TemplaH: vzestup, moc, pad a mysteria templafskych rytiru, Grada, Praha, 2009, s.·4358 Krome cit. Templafsky rid v zemich i'eskych kralu se pramennou zakla,l1194' pro 'pozllanizd~ji;h,? pus,?b~p{tempWll:

zabyval Skhvanek Fr.: TempJafi v i'eskych zemichNe sverle nasich arc~ivhich ~ramehp.Pr'}ha 20d5 .59Vaclavek M.: Dejiny mesta Vsetina a okresu vsackeho, vI. n. Brno, 1881, s. 107 nn:, t.otez pak publikoval i.ve

Vlastivede moravske, Dil2, Mistopis, sv. 13: Vsatskyokres, MuS~j~i spolek v Brne, 19PQ ,60Pergamenova listina v Archivu Koruny i'eske; die Die LandtafeljM~hrisi:\l~/.II., str. 137.: HaaS, Ahtonin: Archiv

Korunyi'eske, 5. Kataloglistinzlet 1378-1437. Praha, 1947, ".'4 . , '6t Mitrovskeho sbirka, A.L23, Leipnik - Lipnik, If. 1, lb. Archii meSta: Brna' "62 Fond F 177 - Velkostatek Moravsky Krumlov pod "islem mipY' It?; Mora,:sky ~erpskyarchiy63Les Templiers sont parmi nous (Templafi jsou mezi nami) . .' '" ;. ,61 Rennes-le-Chateau et l' enigme de l'or maudit (Rennes-le-Chat.eiu a 'tajemstvi zlove,stneho,zlata),Utistoire de la'

France secrete, Pygmalion Gerard Watelet, Paris, 1989 ..•.. ,. ,.±' .'.