Zhodnocení expozic vybraných západo£eských...

Masarykova univerzita

Filozo�cká fakulta

Diplomová práce

Zhodnocení expozic vybraných západo£eských muzeí

Zuzana Baránková

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman

Obor: Muzeologie

2012

Pod¥kování

Cht¥la bych pod¥kovat vedoucímu své diplomové práce Mgr. Pavlu Holmanovi,

dále pak v²em, kte°í mi poskytli cenné rady a podporu p°i realizaci této práce.

iv

Prohlá²ení

Prohla²uji, ºe jsem tuto práci vypracovala samostatn¥ a ºe jsem pouºila

pouze t¥ch zdroj·, které uvádím v bibliogra�i. U v²ech formulací, které nejsou mé vlastní,

ale p°evzaté od jiných autor·, vyzna£uji jejich rozsah a uvádím podle cita£ních zvyklostí

daného jazyka jejich zdroj. U p°evzatých my²lenek téº uvádím jejich zdroj,

i kdyº se jedná o mé vlastní formulace. U p°evzatých kreseb a fotogra�ckých podklad·

vºdy uvádím autora, pokud nejsem autorem sama. V p°ípad¥ obhájení práce s klad-

ným výsledkem souhlasím s tím, aby moje práce byla uloºena v knihovn¥ a slouºila

ve shod¥ s mými autorskými právy zájemc·m o moji práci, protoºe jsem si v¥doma,

ºe tato práce byla vypracována jako sou£ást mých povinností v rámci studijního pro-

gramu, jehoº díl£í výsledky jsou zárove¬ pln¥ním badatelských cíl· ústavu, fakulty

a univerzity.

V Brn¥ dne ...............................................................

v

Abstract

The thesis aims to evaluate the exhibitions of selected museums in the western Czech

Republic. It concentrates on Muzeum Cheb, D·m historie P°e²ticka, and Muzem a galerie

severního Plze¬ska in Mariánská Týnice. The theoretical part contains information about

local musem critics, then shows some guiding principles, according to which musem

exhibitions can be judged, and slightly touches on the subject of contemporary modern

trends in the area. The practical part describes and evaluates one-by-one the exhibions

and services of the selected institutions. The ending of the thesis compares these exhibions

and services.

Abstrakt

Práce se zabývá hodnocením expozic vybraných západo£eských muzeí. Blíºe se zam¥°uje

na Muzeum Cheb, D·m historie P°e²ticka a Muzeum a galerii severního Plze¬ska v Mar-

iánské Týnici. Teoretická £ást obsahuje informace o kritice muzejní výstavní tvorby u nás,

dále uvádí principy, podle nichº mohou být expozice muzeí posuzovány, a krátce zmi¬uje

sou£asné moderní trendy v dané oblasti. Praktická £ást postupn¥ popisuje a hodnotí

expozice a sluºby vybraných institucí. Záv¥r práce tvo°í porovnání muzejních expozic

a nabízených sluºeb.

vi

Obsah

Seznam obrázk· x

Seznam tabulek xi

1 Úvod 1

2 Muzejn¥ výstavní kritika 3

2.1 Pojem kritika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

2.2 Muzejn¥ výstavní kritika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

2.3 Jak se u nás psalo a pí²e o výstavách a moºnosti publikování . . . . . . . 4

2.4 Auto°i muzejn¥ výstavní kritiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

2.5 Národní sout¥º muzeí Gloria musealis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

3 Principy muzejn¥ výstavní kritiky 9

3.1 Téma a interpretace obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

3.1.1 Téma výstavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

3.1.2 Interpretace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

3.2 Architektonické °e²ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

3.2.1 Dostupnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

3.2.2 Výstavní za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

3.2.3 Uspo°ádání prostoru a komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

3.3 Výtvarné °e²ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.3.1 Klí£ové prvky designu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.3.2 Materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.4 Text v expozici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.5 Osv¥tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.5.1 P°irozené sv¥tlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.5.2 Um¥lé osv¥tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

3.5.3 Chyby v osv¥tlení exponát· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.6 Bezpe£nost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.6.1 Ochrana exponát· p°ed vlivy prost°edí . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.6.2 Zabezpe£ení exponát· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

3.6.3 Bezpe£nost náv²t¥vník· a personálu . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

vii

3.7 Doprovodné programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.8 Propagace a reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

3.9 �istota a údrºba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

3.10 Dal²í sluºby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

3.10.1 Personál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

3.10.2 Vstup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

3.10.3 Pokladna a obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

3.10.4 Ob£erstvení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

3.10.5 �atna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

3.10.6 Sociální za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

3.10.7 Parkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

4 Moderní výstavní trendy 45

4.1 Aktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.1.1 Interaktivní prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.1.2 Multimédia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.1.3 Pokro£ilá média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.2 Zapojení více smysl· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

4.2.1 Smysly v muzeu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

4.2.2 Audiovizuální prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

5 Vybraná muzea Západních �ech a jejich hodnocení 50

5.1 Kritéria výb¥ru muzeí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.2 D·m historie P°e²ticka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.2.1 P°edstavení muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.2.2 Popis expozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.2.3 Hodnocení expozice a sluºeb muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

5.3 Muzeum a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice . . . . . . . . . . 60


5.3.2 Popis expozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61


5.4 Muzeum Cheb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74


5.4.2 Popis expozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

viii


6 Porovnání 89

6.1 Téma a interpretace obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

6.2 Architektonické °e²ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

6.3 Výtvarné °e²ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

6.4 Osv¥tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

6.5 Text v expozici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

6.6 Bezpe£nost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

6.7 Propagace a reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

6.8 �istota a údrºba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

6.9 Dal²í sluºby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

6.10 Moderní trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

6.11 Bodové vyhodnocení kritérií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

7 Záv¥r 98

8 Literatura 99

8.1 Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

8.2 Monogra�e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

8.3 �lánky ve sbornících a £asopisech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

8.4 Muzejní materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

8.5 Elektronické zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

8.5.1 Výro£ní zprávy muzeí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

8.5.2 Osobní komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

9 Obrázkové p°ílohy 104

9.1 D·m historie P°e²ticka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

9.2 Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici . . . . . . . . . 104

9.3 Muzeum Cheb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

10 Obsah p°iloºeného CD 107

ix

Seznam obrázk·

1 Základní lidské míry a rozm¥ry (dosp¥lý). . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2 Základní lidské míry a rozm¥ry (dosp¥lý) II. . . . . . . . . . . . . . . . . 13

3 Vý²ka umíst¥ní exponát· a text·. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

4 Ukázka textury povrchu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

5 Vyváºenost - (a) posouvání centra rovnováhy, (b) uºité �negativního� pros-

toru, (c) pouºití více prvk· proti pouºití jediného, (d) kompenzace jasu

a objemu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

6 Elektromagnetické spektrum zá°ení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

7 Plánek zrekonstruovaného prvního patra probo²tství. . . . . . . . . . . . 62

8 Fotodokumentace z Domu historie P°e²tice po°ízená dne 16. 6. 2012.

Fotodokumentace je v majetku autorky práce. . . . . . . . . . . . . . . . 104

9 Fotodokumentace z Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici

po°ízená dne 5. 6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce. . 105

10 Fotodokumentace z Muzea Cheb po°ízená dne 13. 6. 2012. Fotodokumen-

tace je v majetku autorky práce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

x

Seznam tabulek

1 Doporu£ené hodnoty osv¥tlení pro jednotlivé materiály. . . . . . . . . . . 29

2 Doporu£ené hodnoty relativní vlhkosti a teploty pro jednotlivé materiály. 33

3 Typické vlastnosti n¥kterých sv¥telných zdroj·. . . . . . . . . . . . . . . 36

4 Architektonické °e²ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

5 Osv¥tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

6 Text v expozici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

7 Bezpe£nost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

8 Propagace a reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

9 �istota a údrºba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

10 Dal²í sluºby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

11 Moderní trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

xi

1 ÚVOD 1

1 Úvod

Z muzejní £innosti ve°ejnost nejvíce vnímá dlouhodobé výstavy - expozice a krátkodobé

výstavy. Lidé u nás do muzeí chodí, o tom není pochyb. Ro£n¥ je nav²tíví aº dev¥t

milion· osob1. Pozornosti médií v¥t²inou výstavy unikají, nebo pokud se uº objeví £lánek,

p°ípadn¥ reportáº, v¥nující se výstav¥, jde o pouhou zmínku, popisnou zprávu, s krátkým

hodnotícím záv¥rem, nebo ve v¥t²in¥ p°ípad· p°ímo bez hodnotícího prvku.

Jestli má být muzeum plnohodnotnou ºijící kulturní institucí, je pot°eba, aby práv¥

výstavy a expozice byly lákadlem a p°itáhly do muzea ty, kte°í tam b¥ºn¥ nechodí. Musí

poskytnout nejen pou£ení, to by m¥lo být spí²e skryté, ale to, co muzeum musí dnes

nabízet, je záºitek. Aby muzea mohla být takovýmito institucemi, musí se vyvíjet dle

pot°eb ve°ejnosti. Nezbytným nástrojem, který je k tomu zapot°ebí, je ur£itá forma

zp¥tné vazby, v na²em p°ípad¥ muzejní výstavní kritika. Kritika by m¥la být provedena

odborníkem, který by vnímal a ohodnotil v²echny podstatné faktory ovliv¬ující proºitek

náv²t¥vníka v muzeu.

Z d·vodu, ºe muzejní výstavní kritika u nás není p°íli² roz²í°ena a odborníci se jí

z r·zných d·vod· dostate£n¥ nev¥nují, jsem si za téma diplomové práce zvolila práv¥ ji.

Cht¥la bych se v¥novat muzejní výstavní kritice u nás a uvést obecná kritéria, kterým by

se kritika m¥la v¥novat. V dal²í £ásti vytvo°ím n¥kolik kritiky expozic vybraných muzeí.

Práci budu d¥lit na n¥kolik £ástí. V úvodu nastíním, £eho se práce bude týkat, jaké

jsou její cíle, p°iblíºím £len¥ní a také krátce p°edstavím informa£ní zdroje. Následující

pasáº poskytne základ pro praktickou £ást. Vysv¥tlím v ní pojem muzejn¥ výstavní kri-

tika, zmíním se o historii hodnocení muzejních výstavních po£in· a také o její sou£asnosti.

Kapitola, která následuje, bude v¥nována základním hodnotícím kritériím výstav. Dal²í

£ást práce p°iblíºí sm¥°ování muzejní výstavní tvorby. V praktické £ásti diplomové práce

se budu zabývat vybranými muzei, p°edstavím jejich expozice a následn¥ je ohodnotím

a vzájemn¥ porovnám. Na záv¥r shrnu dosaºené výsledky.

Jako p°íklady informa£ních zdroj·, z nichº budu p°i tvorb¥ práce vycházet, zmíním

n¥kolik st¥ºejních d¥l domácích a zahrani£ních autor·. P°ímo teoretické stránce muzejn¥

výstavní kritiky se u nás mnoho autor· nev¥novalo. P°ed n¥kolika lety se ve sborníku

s názvem Muzea a náv²t¥vníci aneb Je výstava zábava £i otrava? objevil £lánek Josefa

Bene²e s názvem Kritika muzejních výstav z hlediska muzeologického2. Tématu kritiky

výstav byl v¥nován seminá°, který se konal v roce 2005 v Hodonín¥. Z p°ísp¥vk·,

jeº na n¥m zazn¥ly, vznikl sborník s názvem Kritika muzejní výstavní tvorby3. Mnoho1BENE�, Josef. Kritika muzejních výstav z hlediska muzeologického. In Muzea a náv²t¥vníci aneb Je

výstava zábava £i otrava? : Sborník p°ísp¥vk· muzeologického seminá°e (16.-17. kv¥tna 1996 Hodonín).Hodonín : Masarykovo muzeum, 1997. s. 11.

2BENE�, J. Kritika muzejních výstav. In Muzea a náv²t¥vníci. s. 9-17.3Kritika muzejní výstavní tvorby: Sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín :

1 ÚVOD 2

oblastí výstavní tvorby je zahrnuto také v práci Josefa Bene²e, jeº nese název Muzejní

prezentace4. Jako p°íklady prací zahrani£ních autor· mohu zmínit sborník The manual

of museum exhibitions5, který se velmi podrobn¥ v¥nuje p°íprav¥ výstav a Museum ex-

hibition: theory and practice6, která mi byla zdrojem hlavn¥ k podkapitole o designu

expozic.

Masarykovo muzeum, 2006. 86 s. ISBN 80-903628-4-2.4BENE�, Josef. Muzejní prezentace. Praha : Národní muzeum, 19815LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.) The manual of museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira

Press, 2001. 544 p. ISBN 1-800-462-6420.6DEAN, David. Museum exhibition: theory and practice. London, New York : Routledge, 1996, 177

p. ISBN 0-415-08017-7, ISBN 0-415-08016-9.

2 MUZEJN� VÝSTAVNÍ KRITIKA 3

2 Muzejn¥ výstavní kritika

V této kapitole se budu blíºe v¥novat tématu muzejn¥ výstavní kritiky, nebo´ je základem

mé práce. Nejd°íve rozeberu samotný pojem kritika, následovat bude p°iblíºení vztahu

kritika - muzejní výstavní tvorba. Jak se o výstavách u nás psalo v posledních stech

letech a jaké jsou nyní moºnosti uve°ej¬ování kritik výstav bude obsahem dal²í pod-

kapitoly. Kdo je a kdo by m¥l být kritikem výstav bude krátce popsáno v p°edposlední

podkapitole. Poslední £ást této kapitoly bude v¥nována hodnocení nejlep²ích výstavních

projekt· muzeí u nás - sout¥ºi Gloria musealis.

2.1 Pojem kritika

Pokud bychom slovo kritika hledali ve slovníku, zjistili bychom, ºe je °eckého p·vodu

a nej£ast¥j²í de�nicí by bylo slovo posudek, posuzování, p°ípadn¥ slovní spojení odborné

posuzování.7

Pokud má být kritika produktivní, zam¥°uje se nejen na negativní stránky hodno-

ceného díla, ale i na ty pozitivní. M¥la by být nestranná, v¥cná a provedená n¥kým, kdo

se v kritizované v¥ci dob°e vyzná, protoºe pouze takový kritik dokáºe své argumenty

správn¥ podloºit. Kritika by m¥la být také objektivní. I kdyº jisté mí°e subjektivity

se nejspí² nevyhneme, protoºe se jedná o názor ur£itého jedince na v¥c.

2.2 Muzejn¥ výstavní kritika

V oblasti muzeologie muzejní výstavní kritika tedy znamená odborné zhodnocení konkrét-

ního prezenta£ního po£inu muzea, a´ uº se jedná o výstavu, nebo expozici. M¥la by to být

�náro£ná re�exe zaloºená na imanentních8 kritériích muzeologického my²lení o fungování

muzejního sv¥ta a o míst¥ ob£ana - náv²t¥vníka v n¥m, opu²t¥na od feti²izace muzeálií

(...), ale také od lhostejnosti k autentickému sv¥dectví exponát· o skute£nosti�9.

Odborná muzejn¥ výstavní kritika u nás v sou£asné dob¥ prakticky neexistuje. P°í£in

by se na²lo hned n¥kolik. Nap°íklad absence obecn¥ uznávaných kritérií hodnocení nebo

nedostatek pat°i£n¥ vzd¥laných autor·. N¥kte°í odborníci dokonce pochybují o teoret-

ickém ukotvení oboru samotného10. Jisté je, ºe pokud se výstavní tvorba má posouvat

kup°edu a p°im¥t p°ijít do muzea i váhající a ty, co do muzea nechodí, je její exis-7Slovník spisovného jazyka £eského [online]. [cit. 2012 - 05 - 21]. Dostupný z WWW:

<http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?db=ssjc>.8vlastních, vnit°ních9BENE�, J. Kritika muzejních výstav. In Muzea a náv²t¥vníci. s. 11.10�ALMAN, Ji°í. Kritéria hodnocení muzejních výstav (jsou-li jaká). In Kritika muzejní výstavní

tvorby: sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo muzeum, 2006. s. 44.ISBN 80-903628-4-2.


tence více neº ºádoucí. Je naprosto nezbytné p°ekonat negativní asociace, které slovo

samotné vyvolává, p°estat ji odmítat jako nebezpe£nou, nebo nekompetentní a uv¥domit

si, ºe kaºdé ohodnocení £innosti, které nás p°im¥je k zamy²lení a uznání opodstatn¥ných

námitek, je p°ínosem. Jistým krokem vp°ed v oblasti odborné muzejní kritiky je sout¥º

Gloria musealis, kterou vyhla²uje Ministerstvo kultury �R a Asociace muzeí a galerií

�R (dále jen AMG). Jednací °ád sout¥ºe obsahuje i kritéria, jimiº odborná porota po-

suzuje p°ihlá²ené výstavy, která jsou u nás zatím jedinými ukotvenými principy muzejn¥

výstavní kritiky. Dal²í událostí bylo setkání muzejník·, které se uskute£nilo v roce 2005

v Hodonín¥. Seminá° prob¥hl ve spolupráci s AMG a Ministerstva kultury �R a v¥noval

se kritice muzejní výstavní tvorby, jejímu stavu, princip·m a pot°ebám do budoucna.

P°edpoklady pro vznik muzejní výstavní kritiky jsou dle Josefa Bene²e �osvojení

muzeologického p°ístupu ke skute£nosti jako objektu, který má být v podob¥ prezen-

ta£ního modelu nabídnut ve°ejnosti�, coº ve své podstat¥ znamená muzeologické my²lení,

konkrétn¥ znát vztah muzejní prezentace ke komunikaci, prosazení pot°eby kritiky

a samoz°ejm¥ aktivní podíl muzejník· na kritice.11

Nezbytná je muzejn¥ výstavní kritika vzhledem k pot°ebám spole£nosti, nebo´ in-

formuje o £innosti instituce, která má p°edev²ím rozvíjet a slouºit ve°ejnosti. Odborn¥

provedená kritika také kultivuje, vychovává a zárove¬ ovliv¬uje vkus spole£nosti. D·leºitá

je pro obor samotný a pro autora výstavy, nebo´ p°edstavuje zdroj, díky n¥muº

se ve výsledku m·ºe zlep²ovat p·sobení na ve°ejnost.

2.3 Jak se u nás psalo a pí²e o výstavách a moºnosti publikování

Ur£ité formy kritiky výstav - tedy hodnocení, jsou u nás docela b¥ºné. Od konce 19. sto-

letí vznikalo nejvíce regionálních muzeí, s £ímº souvisí velké mnoºství po°ádaných výstav.

V tomto období za£aly vznikat první muzejní £asopisy a sborníky, které obsahovaly po-

drobné zprávy o výstavách a expozicích. P°íkladem m·ºe být sborník V£ely £áslavské

s názvem V¥stník £eskoslovanských muzeí a spolk· archeologických. V mezivále£ném ob-

dobí se v muzejních periodikách objevuje velké mnoºství zejména tiskových zpráv o £in-

nosti muzeí. Celkov¥ se jedná o materiály, které ke zve°ejn¥ní poskytli sami auto°i výstav.

Informují hlavn¥ o tom, o jakou výstavu se jedná, kde a kdy je po°ádána a co obsahuje.

Tento trend se p°íli² nezm¥nil po celých sto let.

Výstavy dostávaly konkrétn¥j²í názvy aº po druhé sv¥tové válce. Do té doby byly

ozna£ovány pouze jako výstavy ur£itého muzea. Rovn¥º se zm¥nili po°adatelé i témata

výstav, ale tém¥° v·bec se nezm¥nil styl psaní o nich. D·leºitý byl popis a v povále£ném

období p°ibyl je²t¥ výklad o tématu výstavy. Zm¥na politického klimatu p°inesla také

11BENE�, J. Kritika muzejních výstav. In Muzea a náv²t¥vníci. s. 13.


daleko více negativní a odsuzující kritiky.

Co se tý£e architektonicko-výtvarného pojetí výstavy, byl od 19. století v¥t²inou

zmi¬ován pouze výstavní fundus, mén¥ jiº jeho rozvrºení po jednotlivých místnostech.

Doba mezi válkami p°inesla ur£itou zm¥nu. Pravd¥podobn¥ v souvislosti s didaktickým

pojetím výstav je velice p°esn¥ popisováno rozvrºení tematických celk· v prostoru muzea.

Po druhé sv¥tové válce s posílením role muzejní prezentace je zve°ej¬ováno ohromné

mnoºství detail·, nap°. o typu osv¥tlení a jeho p·sobení, coº souviselo s p°echodem

k scénickému zp·sobu vystavování. Zprávy o výstavách jsou dopln¥ny o popis

nebo i hodnocení ú£inku prezenta£ní formy na náv²t¥vníka.

Otázka rozvoje oboru v souvislosti s danou výstavou za£ala být pokládána

aº po druhé sv¥tové válce. Projevovalo se to zejména p°i významných výro£ích, kdy

výstavu s podobným tématem prezentovalo n¥kolik muzeí, coº nutn¥ vedlo k porovnávání

a hodnocení.

Cíle muzejních výstav byly ve zprávách zmi¬ovány velice £asto, mén¥ £asto jiº, jestli

jich bylo dosaºeno. Hodnocení aktuálnosti tématu se vyskytuje £ast¥ji aº po druhé

sv¥tové válce v souvislosti s ideologií reºimu. Dnes je aktuálnost tématu v souvislosti

s hodnocením výstav pon¥kud upozad¥na. S cíli výstavy je spjata také cílová skupina

náv²t¥vník·. Hodnocení tohoto aspektu se nejvíce projevuje ve zprávách po druhé sv¥tové

válce a zam¥°uje se na p·sobení na ²kolní skupiny.

Je z°ejmé, ºe se u nás o výstavách a expozicích pí²e uº velice dlouho. Daly by

se zmínit dv¥ osobnosti, které pozvedly úrove¬ psaní o nich, a to Josef Bene² a Ji°í �pét.12

Odhlédneme nyní od historie hodnocení výstav u nás a zam¥°íme se na sou£asný

vývoj v tomto sm¥ru a moºnosti publikování. D·leºité je také v¥d¥t, komu by m¥lo

být kritické zhodnocení ur£eno, protoºe tomu by m¥l odpovídat i jeho ºánr. Autorovi

výstavy poskytuje zp¥tnou vazbu. Díky ní se dozvídá, zda se mu poda°ilo dosáhnout

cíl· vyty£ených b¥hem plánování výstavy a p°edat správn¥ prezentovanou skute£nost.

Druhým p°íjemcem je ve°ejnost, pro kterou je kritika jedním z faktor·, který ovliv¬uje,

jak bude muzeum vnímat - m¥la by být proto psaná sv¥domit¥ a objektivn¥. D·leºitý

z hlediska p°ístupnosti potencionálnímu náv²t¥vníkovi je rovn¥º její ºánr a médium,

ve kterém je publikována. Zhodnocení výstavních projekt· m·ºe poskytovat cenné infor-

mace také z°izovateli a sponzor·m.

Forma, kterou je kritika prezentována by m¥la odpovídat médiu, ve kterém bude

zprost°edkována p°íjemci. Kritika ur£ená odborné ve°ejnosti je publikována v odborných

£asopisech, p°ípadn¥ ve sbornících. Periodik, které jsou v¥nována p°ímo muzejnictví, je

12NOVÁK, Pavel. Jak se psalo (a pí²e) o muzejních expozicích a výstavách. In Kritika muzejní výstavnítvorby: sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo muzeum, 2006. s. 22 -27. ISBN 80-903628-4-2.


u nás velmi málo. �asopis, který se v¥nuje výhradn¥ muzejní a muzeologické tématice

je Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce, jeº je vydáván Národním muzeem. Výstavám

a expozicím se v¥nuje také V¥stník AMG. Reakce na muzejní výstavní po£iny jsou pub-

likovány také v Muzeologických se²itech, které ale jiº p°es dv¥ desítky let nevycházejí.

Mohou ale poslouºit jako vhodný studijní materiál k problematice. �ádné ze zmín¥ných

periodik se ale nev¥nuje p°ímo muzejní výstavní kritice. Výsledky odborného vyhod-

nocení na²ich nejlep²ích výstav jiº skoro deset let vycházejí v ro£ence sout¥ºe Gloria

musealis. Poloodbornému a laickému publiku jsou v¥novány £lánky v populárn¥ v¥dních

£asopisech, kulturních p°ílohách novin a v regionálních novinách.

Dal²ími médii, kde se zmínka upozor¬ující na konání výstavy sice z°ídka, ale p°ece ob-

jeví, jsou rozhlas a televize. Prezentace muzeí v t¥chto médiích je jist¥ pot°ebná, ale hlub²í

a podrobn¥j²í kritika je uve°ej¬ována pomocí tisku. Doslova fenoménem je v posledních

letech internet. Nalezneme zde krátké pozvánky na výstavy i náv²t¥vnické recenze s hod-

nocením, na²i odborníci ale své posudky zatím na internetu neuvád¥jí.

Jak jiº bylo °e£eno, za formu kritiky se dá povaºovat kaºdé zhodnocení expozice

nebo výstavy. Mezi ºánry, které se v médiích objevují nej£ast¥ji, pat°í anotace a recenze,

naopak kritika jako ºánr se tém¥° nevyskytuje.

Anotace je krat²í textová zpráva charakterizující obsah díla. V¥t²inou se omezuje jen

na popis a neobsahuje hodnocení. Anotace má vysv¥tlující nebo doporu£ující charakter

a její funkce je hlavn¥ signální - upozor¬uje na existenci díla.13 Autorem anotace je velmi

£asto sám autor výstavy.

Recenze dílo hodnotí a analyzuje. Je ur£ena nej£ast¥ji poloodbornému a odbornému

publiku. Recenze by m¥la dílo rozebrat, poskytnout hlub²í informace a také by m¥la

obsahovat hodnotící prvek. Recenzent·v p°ehled by m¥la prokázat schopnost porovnat

jednotlivá autorova díla. Tento ºánr najdeme nej£ast¥ji v rozsahu do t°í normostran

v odborných £asopisech.

Kritika je vrcholným literárním útvarem zabývajícím se muzejní výstavní tvorbou.

Nejenºe dílo popisuje, ale zárove¬ hodnotí a poskytuje d·kladný rozbor práce. Zabývá se

jak klady, tak i zápory výstavy. Je ur£ena p°edev²ím odbornému publiku a je výrazn¥ji

obrácena k autorovi výstavy. Rozsah práce m·ºe výrazn¥ p°evy²ovat rozsah prací vý²e

zmín¥ných.14

13Výkladový slovník £eské terminologie z oblasti informa£ní v¥dy a knihovnictví [online]. [cit. 2012 - 5- 20]. Dostupný z WWW: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/anotace.html>.

14FILA, Kamil. Metodické problémy �lmové kritiky. InKritika muzejní výstavní tvorby: Sborník z p°ed-ná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo muzeum, 2006. s. 19. ISBN 80-903628-4-2.


2.4 Auto°i muzejn¥ výstavní kritiky

Kdo u nás hodnotí muzejní výstavy? �astokrát je to tv·rce výstavy sám, nebo jeho

kolega z muzea. Autor výstavy pak má jistotu, ºe kritika dopadne dob°e a neohrozí jeho

dal²í práci nebo postavení muzea. Vznikají tak nej£ast¥ji krátké popisné anotace.

Jisté je, ºe by se této £innosti m¥l v¥novat odborník. Kdo to ale je? Je to osoba, která

se zabývá oborem, jenº je výstavou prezentován? To by znamenalo, ºe by archeologickou

výstavu m¥l hodnotit archeolog, etnogra�ckou etnograf, atd. Co ale dal²í prvky výstavní

tvorby - výb¥r výstavního nábytku, interpretace obsahu, zapojení náv²t¥vníka... Kompe-

tence k posuzování t¥chto a dal²ích aspekt· výstavy, které se netýkají p°ímo prezentované

problematiky, uº zmi¬ovaným odborník·m v¥t²inou chybí.

Moºností, jak dosáhnout odborného, objektivního a komplexního ohodnocení výs-

tavy, je také cílená spolupráce n¥kolika osob za tímto ú£elem. Kaºdá by byla odborníkem

na ur£itou oblast s pat°i£nými zku²enostmi a zárove¬ by kolektiv posuzovatel· zaru£o-

val vysokou míru objektivity. Tato moºnost se nejvíce blíºí pojetí sout¥ºe muzeí Gloria

musealis, jiº p°iblíºí následující kapitola.

Dal²í moºností by byl p°ímo odborník specializovaný na muzejn¥ výstavní kritiku

se znalostmi z oblasti muzejní prezentace a komunikace. D·leºité je také pravidelné sez-

namování se s aktuálními trendy ve výstavnictví a v oboru, kterého se hodnocená výs-

tava týká a vlastní zku²enosti s tvorbou výstav. Pokud mají odborné kritiky dosahovat

co nejvy²²ích kvalit, bude nezbytná také dobrá schopnost argumentovat, jisté vyjad°o-

vací schopnosti, maximální moºná objektivita p°i hodnocení a touha posunout muzejn¥

výstavní tvorbu dál. Takovéhoto ideálu se nejspí² je²t¥ pár let nedo£káme, proto nejbliº²í

moºnou variantou je kritik se vzd¥láním muzeologa.

2.5 Národní sout¥º muzeí Gloria musealis

Snaha zlep²it vnímání muzeí ve°ejností, blíºe seznámit s jejich aktivitami a zvý²it zdravou

konkurenci mezi muzei vedla ke vzniku Národní sout¥ºe muzeí - Gloria musealis. Minis-

terstvo kultury �eské republiky a Asociace muzeí a galerií �eské republiky vyhlásili k 1.

lednu 2012 uº její jedenáctý ro£ník.

Jedná se o ve°ejnou sout¥º. P°ihlásit se do ní mohou fyzické nebo právnické osoby,

jeº vlastní sbírku muzejní povahy, která je zapsaná v Centrální evidenci sbírek (CES).

Hodnoceny jsou kategorie Muzejní výstava, Muzejní publikace a Muzejní po£in roku.

Ocen¥ny jsou t°i nejlep²í z p°ihlá²ených, které získávají trofej, diplom a pen¥ºní odm¥nu.

Zvlá²tní kategorií je Cena �eského výboru ICOM. Orgány sout¥ºe jsou £estný výbor,

porota, °editel a sekretariát sout¥ºe. Kvality p°ihlá²ených projekt· posuzuje sedmi£lenná

porota.


Nejd·leºit¥j²í pro mou práci jsou principy hodnocení sout¥ºe v kategorii Muzejní

výstava roku. Kritéria pokrývají jak fázi p°ípravy výstavy, tak i doprovodné aktivity,

jako propagace a programy pro ve°ejnost, ale také vlastní prost°edí budovy a úrove¬

sluºeb muzejní instituce.

Hodnotícími principy sout¥ºe jsou:

�a) volbu tématu výstavy nebo stálé expozice, a to zejména s p°ihlédnutím k tomu,

jaké nad£asové nebo naopak aktuální poznatky o p°írod¥ nebo spole£nosti ve°ejnosti

prezentuje;

b) zp·sob interpretace poznatk· o p°írod¥ nebo spole£nosti z hlediska p°itaºlivosti

pro ve°ejnost nebo pro skupinu náv²t¥vník·, jíº je výstava ur£ena;

c) míru a zp·sob vyuºívání autentických doklad· (sbírkových p°edm¥t·);

d) míru a zp·sob vyuºívání ikonogra�ckých prvk·, text· a dal²ích výstavních

prost°edk· pro interpretaci poznatk· o p°írod¥ nebo spole£nosti;

e) úrove¬ výtvarného, scénogra�ckého, architektonického a gra�ckého °e²ení;

f) míru a dobu zp°ístupn¥ní výstavy ve°ejnosti;

g) zp·sob propagace výstavy;

h) existenci a úrove¬ doprovodných program· a sluºeb k výstav¥;

i) úrove¬ prost°edí v budov¥, v níº je výstava instalována, úrove¬ sluºeb pro

náv²t¥vníky poskytovaných muzeem obecn¥.�15

Gloria musealis je zatím u nás jediným ve°ejným hodnotitelem s pevn¥ stanovenými

pravidly, kritérii hodnocení a porotou v¥nující se muzejnictví nebo muzeologii.

15Sout¥ºní °ád Gloria musealis [online]. [cit. 2012-05-26]. Dostupný z WWW: <http//http://www.cz-museums.cz/web/gloria_musaealis/zakladni-dokumenty/soutezni-rad>.

3 PRINCIPY MUZEJN� VÝSTAVNÍ KRITIKY 9

3 Principy muzejn¥ výstavní kritiky

V této kapitole se budu v¥novat kritériím, která by m¥l p°i náv²t¥v¥ muzea posuzovat

muzejní kritik. Uvedu, na základ¥ £eho by m¥lo být hodnoceno téma výstavy a jak by

m¥lo být interpretováno náv²t¥vníkovi muzea. Dále uvedu, £eho by si kritik m¥l v²im-

nout ohledn¥ architektonického a výtvarného °e²ení. Zvlá²t¥ jsem vy£lenila osv¥tlení výs-

tavy a texty. Podstatnými prvky, které by m¥ly být hodnoceny, jsou také bezpe£nost

v expozicích muzea, jejich £istota a údrºba a dal²í sluºby, kterých m·ºe náv²t¥vník

v muzeu vyuºít. Zhodnocena by také m¥la být propagace, reklama a doprovodné pro-

gramy, kterými je nabídka muzea dopln¥na.

3.1 Téma a interpretace obsahu

V následující podkapitole se budu v¥novat kritériím, která by m¥lo spl¬ovat téma výstavy.

Nejenºe by m¥lo náv²t¥vníky zaujmout, d·leºitá je také jeho vizuální zpracovatelnost.

Dále p°iblíºím muzejní komunikaci a její prost°edky, jimº musí autor výstavy rozum¥t,

aby mohl správn¥ interpretovat její obsah.

3.1.1 Téma výstavy

Následující sekce se bude blíºeji zabývat tématem výstavy, nebo´ na n¥m také závisí její

úsp¥ch. Téma, které je aktuální, £asto do muzea p°itáhne mnoho náv²t¥vník·. Úsp¥²nost

výstavy a poselství, které p°edá také záleºí na tom, zda muzeum disponuje dostatkem

vhodných sbírkových p°edm¥t· a jakým zp·sobem je doplní doprovodnými prezenta£ními

prost°edky. V·bec prvotním impulsem pro náv²t¥vu instituce ale bývá název výstavy.

Aktuálnost Vhodn¥ zvolené téma je p°edpokladem úsp¥²nosti výstavy. M¥lo by reago-

vat na d¥ní ve spole£nosti. Výstava m·ºe ale také svým tématem teprve vyvolat zá-

jem ve°ejnosti o n¥jakou v¥c. Téma by m¥lo být rovn¥º nahlíºeno z mnoha perspek-

tiv, coº se zatím p°íli² £asto nestává. Tento p°ístup vyºaduje více úsilí a neustálé do-

pl¬ování znalostí. V muzeích se tak nadále objevují osv¥d£ená a nav²t¥vovaná témata

lákající neustále stejný typ náv²t¥vník·. �asto se m·ºeme jít kochat hra£kami, vybavením

domácnosti na²ich babi£ek, starými °emesly nebo dýmkami. U takovýchto výstav by ale-

spo¬ m¥la být vid¥t snaha tv·rc· o nové p°ístupy a osobitost ve ztvárn¥ní tématu.

Zpracovatelnost Jedna z otázek, kterou by si muzeum m¥lo poloºit, neº za£ne tvo°it

novou výstavu, se týká zpracovatelnosti tématu. Má k dispozici, nebo m·ºe zajis-

tit, dostate£né mnoºství exponát· s dostate£nou vypovídací schopností? Kdyby tomu


tak nebylo, p°íli² velká £ást tématu by musela být pokryta pomocnými prezenta£ními

prost°edky, nej£ast¥ji textovými, coº není nejvhodn¥j²í °e²ení. Výstavní téma musí být

p°edev²ím vizuáln¥ zpracovatelné.

Název D°íve zn¥ly názvy výstav pon¥kud odli²n¥ od toho, na co jsme zvyklí dnes.

Jejich název byl dán oborem, nebo názvem muzea, ve kterém se konaly. Nyní jsou

naopak trendem originální názvy výstav, které se snaºí upoutat pozornost potencionál-

ního náv²t¥vníka. N¥kdy se ale m·ºe stát, ºe tv·rci výstavy popustí uzdu fantazii aº

p°íli² a náv²t¥vník mnoho o obsahu ne°ekne. Obvykle se náv²t¥vník rozhodne podle

názvu, jestli výstavu nav²tíví, £i nikoliv, proto je snaha o originalitu pochopitelná, název

ale p°esto musí vºdy souviset s obsahem. Nesmí se stát, ºe bude náv²t¥vník po p°íchodu

do muzea nemile p°ekvapen, protoºe o£ekával úpln¥ n¥co jiného.

Dobrý název výstavy dokáºe vyvolat v náv²t¥vníkovi zájem o výstavu. Nesmí být

p°íli² dlouhý. Název by nem¥l být sloºený z víc jak deseti slov.

3.1.2 Interpretace

Autor by p°i úvahách o zp·sobu interpretace výstavy m¥l vycházet ze znalosti náv²t¥vníka.

M¥l by v¥d¥t, s £ím do muzea p°ichází, co o£ekává, jaké jsou jeho znalosti apod.,

a tomu následn¥ uzp·sobit zp·sob interpretace. Tomu, pro koho výstavu p°ipravuje,

musí odpovídat úrove¬ zpracování tématu. Odborník ocení a £eká více detail·. Laik

naproti tomu jednodu²eji pojaté zpracování tématu.

Výstava je druhem komunikace. P°edm¥tem komunikace m·ºe být jakýkoliv lid-

ský výtvor, který je jednou stranou prezentovaný a vnímaný druhou stranou. Moºnost

vzájemn¥ se dorozum¥t ovliv¬ují vyjad°ovací prost°edky komunikace (jako nap°. jazyk

a vizuální podoba). Sd¥lovatel kaºdou svou my²lenku nejd°íve zakóduje pomocí symbol·,

ale musí p°itom myslet na moºnosti jedince, který bude zakódovanou informaci p°ijímat

a musí jí správn¥ porozum¥t (dekódovat).16

Výstava je soustavou prvk· muzejního výstavního jazyka. Pomocí muzejního výs-

tavního jazyka, tedy souboru vyjad°ovacích prost°edk·, které jsou uºívané v ur£itých

vztazích a vazbách, výstava komunikuje s náv²t¥vníkem. V kaºdém sd¥lování existují

prvky li²ící se druhem a významem, které autor uspo°ádá do ú£elové soustavy tak, aby

efektivn¥ komunikovaly.17

Autor vytvá°í tzv. syntagmatický plán, coº znamená, ºe uspo°ádává vyjad°ovací

prost°edky muzejn¥ výstavního jazyka v daném prostoru. Originální p°edm¥ty, texty,16FORET, Miroslav. Komunikace s ve°ejností. 1. vyd. Brno : masarykova univerzita, 1994, s. 19. ISBN

80-210-1034-7.17BENE�, J. Muzejní prezentace. s. 47.


grafy a jiné pomocné prost°edky tedy °adí do prostoru výstavy. P°íjemce tuto soustavu

vnímá a sám v sob¥ si vytvá°í °et¥zce o£ekávaných asociací, tzv. asociativní plán.18 Aby

náv²t¥vník mohl tvo°it odpovídající asociace, musí být vybaven ur£itými schopnostmi.

Autor naproti tomu musí dokonale ovládat výstavní °e£, tedy v¥d¥t jak jednotlivé prvky

uspo°ádat podle vzájemných souvislostí, aby výstava mohla dosáhnout plánovaných ko-

munika£ních cíl·. Pokud jsou vytvá°eny neºádoucí asociace, coº znamená, ºe je výstava

nesprávn¥ interpretována, byl ²patn¥ utvo°en syntagmatický plán, nebo náv²t¥vník není

osobn¥ vybaven pro tento zp·sob (úrove¬) komunikace.19

Prost°edky výstavního jazyka, kterými s námi výstava komunikuje, jsou originální

p°edm¥ty a výklad jejich vztah· a vazeb pomocnými prezenta£ními prost°edky. Orig-

inální p°edm¥ty jsou pro muzeum typickými vyjad°ovacími prost°edky, které ale mají

r·znou vypovídací schopnost. Sd¥lení musí být dopln¥no pomocí obrazových, znakových,

textových a audiovizuálních prezenta£ních prost°edk·20 (prost°edky jsou se°azeny dle

významu a p·sobnosti).21

Autor by m¥l pro výstavu vybírat p°edm¥ty p·sobivé. Obecn¥ platná stupnice p·sob-

nosti na náv²t¥vníka nám °íká, ºe na prvním míst¥ stojí komplety originálních hmotných

doklad·, dále originální hmotný doklad sám o sob¥, prostorové zobrazení p°edm¥t·,

plo²né zobrazení p°edm¥t·, textové zprávy a nejniº²í p·sobnost na £lov¥ka má verbální

výklad o v¥ci.22 P°irozené soubory v¥cí, bu¤ v kompletu dochované nebo odborníky

rekonstruované, tzv. exponátové celky, mají na náv²t¥vníky muzeí také velmi vysokou

p·sobnost. P°íkladem mohou být dioramata. Tvo°í je komplet exponát·, který byl

zám¥rn¥ sestaven pro pot°eby expozice a tvo°í zrekonstruovaný model nej£ast¥ji zachy-

cující p°írodu nebo spole£enskou scénu. Aby mohly dosáhnout poºadované ú£innosti,

musí být kvalitn¥ výtvarn¥ zpracované. Oblíbené jsou rovn¥º interiérové komplety by-

tového nebo pracovního prost°edí, které p°edstavují názorné funk£ní uspo°ádání p°ed-

m¥t· v daném prostoru. Zde je pot°eba dát si pozor, aby tv·rce nevhodným výb¥rem

nebo umíst¥ním p°edm¥tu nezkresloval skute£nost.23

Jak jiº bylo zmín¥no, muzeum nem·ºe vystavovat pouze originální p°edm¥ty, vys-

tavuje i substituty, které ale nejsou tak náv²t¥vnicky zajímavé. P°í£inou m·ºe být, ºe

muzeum originál nemá k dispozici, nebo je p°edm¥t ve stavu, kdy ho vystavit nelze.

18�ULE�, Petr. Jak mluví expozice aneb Vizír efekt. In Muzea a náv²t¥vníci aneb Je výstava zábava£i otrava?: sborník p°ísp¥vk· z muzeologického seminá°e (16. - 17. kv¥tna 1996). Hodonín : Masarykovomuzeum, 1997. s. 4-5.

19BENE�, J. Muzejní prezentace. s. 47-49.20detailn¥j²í d¥lení muzejních prezenta£ních prost°edk· viz. TKÁ�, Vladimír. T°íd¥ní a terminologie

vyjad°ovacích prost°edk· v muzejní prezentaci. In Muzeologické se²ity. Brno : Moravské muzeum, 1986,ro£. X, s. 49-57.

21BENE�, J. Muzejní prezentace. s. 67.22Tamtéº. s. 112.23Tamtéº. s. 54-55.


Kopii by vºdy m¥lo muzeum náv²t¥vníkovi p°iznat, i kdyº je tak zda°ile zpracovaná,

ºe by to nepoznal. Oproti jiným vyjad°ovacím prost°edk·m muzea, jsou trojrozm¥rné

modely náv²t¥vnicky úsp¥²n¥j²í.

Po£et vystavených p°edm¥t· v expozici by m¥l být ovlivn¥n rozsahem prostoru, který

náv²t¥vník pot°ebuje na pohodlné vnímání p°edm¥tu. Zváºen musí být také prostor, který

pro své pohodlí pot°ebuje náv²t¥vník. Kolik prostoru bude pot°ebovat objekt, aby mohl

být pohodln¥ sledován, je udáván výhledovou vzdáleností od exponátu24. Zatímco velký

objekt bude vyºadovat velkou plochu pro pozorování, mince naproti tomu minimální. Je

to do jisté míry subjektivní, dané historicky a kulturn¥, p°esto existují minimální poºa-

davky. V expozici by m¥ly t°etinu prostoru zabírat exponáty, t°etinu prostoru by m¥la

pokrývat výhledová vzdálenost a poslední t°etina by m¥la slouºit k pohybu náv²t¥vník·.

Pro um¥lecká díla v galerii je nap°. uvád¥na plocha 1,4 m2 pro men²í p°edm¥ty jako fo-

togra�e aº po 9,3 m2 pro v¥t²í díla. N¥která díla sou£asného um¥ní mohou být ale daleko

v¥t²í, s £ímº se zvy²ují nároky na pohodlnou vzdálenost pro pozorování.25

Trendem muzejního výstavnictví je kontextuálnost26. Náv²t¥vníkovi pomáhá sd¥lení

výstavy správn¥ pochopit, kdyº jsou exponáty nebo jejich celky vystaveny tak, ºe jsou

patrné vazby a souvislosti, ve kterých p°edm¥ty slouºily. Díky takovéto prezentaci bude

nejen náv²t¥vníkovi bliº²í, ale také srozumiteln¥j²í.

3.2 Architektonické °e²ení

Následující podkapitola uvádí faktory, které ovliv¬ují architektonické °e²ení výstavy. Výs-

tava musí být maximáln¥ dosaºitelná pro co nejvy²²í po£et náv²t¥vník·. Dále jmenuji

nej£ast¥j²í typy výstavního mobiliá°e, který svým vzhledem a umíst¥ním ovliv¬uje p·-

sobení na náv²t¥vníky.

3.2.1 Dostupnost

Pro sepsání této podkapitoly jsem vycházela ze standard· fyzické a smyslové dostup-

nosti muzeí. N¥které z t¥chto zásad nejsou právn¥ ukotveny, tudíº se jimi muzea nemusí

°ídit, náv²t¥vnost muzeí ale pomalu stoupá, proto by se m¥la p°izp·sobovat vzr·stajícím

nárok·m.24�vista distance�25MAXIMEA, Heather. Projecting display space requirements. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The

manual of museum exhibitions, Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 82-84. ISBN 1-800-462-6420.26viz. DOLÁK, Jan. Expozice jako prost°edek komunikace. In Muzeum a zm¥na III. 1. vyd.

Praha : Asociace muzeí a galerií �eské republiky, 2010, s. 62. ISBN 978-80-86611-34-1. Dos-tupný také z WWW: <http://www.phil.muni.cz/wune/home/publikace/publikace-a-clanky/clanky-1/Expozice%20jako%20prostredek%20komunikace%20muzei-Muchang-�nalni%20verze.doc/view>. Kekontextualizaci také KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 183-184. ISBN 80-247-1104-4.


Osobní prostor Lidský faktor je základním £initelem, který ovliv¬uje design muzea.

T¥lesným mírám a moºnostem musí být uspo°ádání expozice uzp·sobeno. Prostor by

nem¥l být impozantní, aby se £lov¥k necítil p°íli² nejist¥, ale na druhou stranu ani p°íli²

stísn¥n¥ v prostoru malém. Minimální rozm¥ry prostoru, kde se £lov¥k cítí dob°e, jsou

takové, kde m·ºeme pohodln¥ roztáhnout ob¥ ruce viz obrázek 1 a 227.

Obrázek 1: Základní lidské míry a rozm¥ry (dosp¥lý).

Obrázek 2: Základní lidské míry a rozm¥ry (dosp¥lý) II.

Dve°e a pr·chody Minimální ²í°ka dve°í a pr·chod·, musí být 1,4 m. Optimální ²í°ka

dve°í do místnosti a pr·chod· je 0,9 m.28

Schody Vý²ka schodku p°i vstupu do budovy m·ºe být maximáln¥ 2 cm. Je²t¥ dvo-

jnásobná vý²ka m·ºe být tolerována, pokud jsou schodky zkosené v pom¥ru 1:3. Pokud

není uvnit° muzea k dispozici výtah, musí mít schody maximální vý²ku 16 cm, ná²lapnou

plochu 28 cm a schodi²t¥ musí být ²iroké alespo¬ 1,4 m. Jestli má schodi²t¥ více neº t°i

schody, musí být na obou stranách opat°eno zábradlím. První a poslední schod musí být

ozna£en kontrastní barvou.29

27DEAN, D. Museum exhibition. p. 42 - 43.28BERNARD, Patrick, FABRE, Piere. Muzea pro v²echny: p°íru£ka k fyzické a smyslové dostupnosti

muzeí. Praha : �eský výbor ICOM a AMG �R, 2003. s. 10-11. ISBN 80-86611-03-5.29BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny s. 15.


Podlahy Zásadou je stabilní a neklouzavý povrch. Velkým problémem pro lidi s holí,

nebo i pro ºeny v podpatcích jsou m°íºe a rýhy ²ir²í neº 5 mm. Nesmí se opomenout

ozna£ení v²ech p°ekáºek, kontrastní barvou. Koberce by m¥ly být bezpe£n¥ p°ipevn¥ny

k podlaze.30

Sklon Tolerovaný sklon je 8,3 % a pro p°ípad, ºe je rampa del²í neº 9 m, je nutná

také odpo£inková podesta. Pokud se p°ekonává vý²kový rozdíl v¥t²í neº 0,4 m, je rovn¥º

nutné zábradlí.31

Odpo£inek Aby se náv²t¥vníci cítili v muzeu pohodln¥, musí nabízet dostatek míst k

odpo£inku. Sedací nábytek by m¥l být opat°en také op¥rkami. Vý²ka seda£ek by m¥la

být v rozmezí 30 - 50 cm, op¥rky by m¥ly být ve vý²ce 75 - 90 cm. Místo k sezení se

nesmí stát bariérou pro hendikepované.32

Výtah Výtah je p°edpisy na°ízen v²ude ve ve°ejných za°ízeních, kde se jejich sluºby

nabízejí v suterénu nebo v poschodí. Plocha kabiny by m¥la mít rozm¥ry alespo¬ 1,1 m

na ²í°ku a 1,4 m do hloubky. Dve°e musí být ²iroké minimáln¥ 0,8 m. Panel pro ovládání

musí být umíst¥n ve vý²ce p°inejmen²ím 1,1 m. Jako pom·cka zde m·ºe slouºit jeho

plasticita a znaky provedené také ve slepeckém písmu. D·leºité je také hlasem ohlá²ené

dosaºené poschodí a zábradlí ve vý²ce 0,9 m od podlahy.33

Sály Místa v sálech by m¥la mít minimáln¥ rozm¥ry 0,8 x 1,3 m. Právní normy u nás

vyºadují prostor pro vozí£ká°e o rozm¥rech 1,2 x 1,5 m. V sálech do padesáti míst musí

být alespo¬ dv¥ místa pro vozí£ká°e, s kaºdými dal²ími padesáti místy se jedno místo

p°idává.34

Umíst¥ní exponát· a text· Základním pravidlem pro uchycení popisek je umístit

je tak, aby si je mohli p°e£íst v²ichni, kdo do muzea p°ijdou. Pokud je vzdálenost 1 m,

nachází se zorné pole 0,9 - 1,4 m od zem¥. Mimo tuto oblast se vzr·stá obtíºnost vnímání.

Jestli se informace mají nacházet nad a pod hranicí 0,75 - 1,9 m, lze vyuºít plochy

naklon¥né pod úhlem 30°. B¥ºná vzdálenost pro £tení je 0,5 - 1 m. Hendikepovaným by

m¥lo být umoºn¥no p°istoupit blíºe. Názorn¥ vysv¥tleno na obrázku 335.30BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 14.31Tamtéº. s. 11.32Tamtéº. s. 13.33Tamtéº. s. 14-15.34Tamtéº. s. 40-41.35Tamtéº. s. 32.


Obrázek 3: Vý²ka umíst¥ní exponát· a text·.

Co se týká umíst¥ní exponát·, musí být vizuáln¥ dostupné v²em náv²t¥vník·m

muzea. Stoly a pulty musí být minimáln¥ 0,7 m nad zemí spodní stranou a horní £ástí

maximáln¥ 0,85 m nad zemí. Pro umíst¥ní p°edm¥t· platí pravidla vnímání popsaná vý²e.

Aby náv²t¥vníci mohli vnímat co nejvíce detail·, je pot°eba omezit p°ekáºky výhledu

(skla, ²¬·ry), pokud je to ov²em vzhledem k charakteru p°edm¥tu moºné.36 Pozornost

by m¥la být v¥nována také sokl·m a pódiím, na kterých jsou exponáty vystaveny. M¥ly

by mít kontrastní barvu oproti zdem a podlaze, nem¥ly by mít ostré rohy a nem¥ly by

nep°edvídateln¥ vy£nívat do cesty prohlídkové trasy. Dal²í roz²i°ující informace k dos-

tupnosti sbírek hendikepovaným jsou dostupné nap°. v p°íru£ce Smithsonian Guidelines

for accessible exhibition design.37

3.2.2 Výstavní za°ízení

Podstatnou sloºku prost°edí muzea tvo°í výstavní za°ízení, tedy vitríny, panely, sokly

a pódia. Slouºí jako pom·cka p°i prezentaci exponát·, dotvá°í atmosféru expozice. Je

ºádoucí, aby svým vzhledem nep·sobily nijak nápadn¥, a hlavní pozornost tak p°ipadla

vystavenému p°edm¥tu.

Funkce výstavního za°ízení:

� formovat výstavní jednotky, které mají náv²t¥vníci vnímat jako celek;

� umoºnit pohodlné vnímání exponát· v optimálních podmínkách umíst¥ní, us-

po°ádání, osv¥tlení atd.;

� chránit vystavené exponáty jak p°ed ²kodlivými vlivy prost°edí, tak i p°ed neºá-

doucími zásahy náv²t¥vník·;36BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 50-51.37Smithsonian guidelines for accessible design [online]. [cit. 2012-06-08]. Dostupný z WWW:

<http://accessible.si.edu/pdf/Smithsonian%20Guidelines%20for%20accessible%20design.pdf>.


� moºnost opakovaného víceú£elového pouºití, snadný transport, uskladn¥ní, £i²t¥ní

atd.

M·ºeme rozli²it £ty°i typy výstavního za°ízení, a to vitríny, panely, pódia a sokly.

Pódia a sokly mohou být °e²eny v bednovitém provedení, jeº na náv²t¥vníka p·sobí

hmotným a stabilním dojmem, nebo v ty£ovitém, které naopak p·sobí leh£ím dojmem.

Vitríny a panely mohou být, co se týká mobility bu¤ stabilní, nebo mobilní. Stabilní

panely a vitríny jsou pevn¥ p°ipevn¥né ke zdi a jsou vyuºívány v trvalých expozicích.

Mobilní za°ízení se £ast¥ji uplat¬uje pro krátkodobé výstavy. P°enosné vitríny d¥líme

na sk°í¬ové a hranolové s vertikální plochou vnímání (nást¥nné-záv¥sné, voln¥ stojící se

t°emi, dv¥ma nebo jedním sklem), nebo pultové a stolové s horizontální plochou vnímání.

P°enosné panely mohou být bu¤ volné (samostatné), nebo vázané (konstruk£n¥ spojené).

Volné panely je²t¥ d¥líme podle zp·sobu upevn¥ní. Mohou být p°ipevn¥ny lanem ke

stropu a k podlaze, zav¥²eny na st¥n¥, nebo postaveny na stojkách. Vitríny mohou být

p°ístupné náv²t¥vníkovi ze v²ech £ty° stran, ze t°í, nebo pouze z jedné strany. Materiály,

které se na jejich výrobu pouºívají, jsou nej£ast¥ji sklo, d°evo a kov v r·zných variantách

spojení. V expozici se nej£ast¥ji vyuºívají pevn¥ sestavené konstrukce, pro výstavy jsou

vhodn¥j²í variabilní sestavy vitrín. Vitríny mají n¥kolik moºností osv¥tlení. Mají vnit°ní

osv¥tlení, nebo jsou bez osv¥tlení a k nasvícení exponát· musí dosta£ovat vn¥j²í zdroje

zá°ení, nebo mohou kombinovat ob¥ moºnosti.38 Detailn¥j²í rozd¥lení vitrín s popisem

a ohodnocením ohledn¥ �nan£ní náro£nosti, moºnosti osv¥tlení, kontrol klimatu aj. je

moºné nalézt v knize The manual of museum exhibitions39.

3.2.3 Uspo°ádání prostoru a komunikace

Uspo°ádání výstavních prostor je jeden z faktor·, který ovliv¬uje to, jak je lidmi ve

výsledku náv²t¥va muzea vnímána. Efektivní uspo°ádání exponát· a výstavního za°ízení

usnad¬uje pr·chod expozicí, zárove¬ ale umoº¬uje zhlédnutí co nejv¥t²ího po£tu vys-

tavených p°edm¥t· bez toho, aby byl £lov¥k vy£erpaný.

Muzejní únava Výzkumy z 20. a 30. let minulého století prokázaly, ºe zájem náv²t¥vník·

o exponáty klesá s £asem stráveným v muzeu. Tento jev byl nazván muzejní únava40. V 80.

38BENE�, J. Muzejní prezentace. s. 180-183.39HAHN, Till. Display cases. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual of museum exhibitions,

Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 198-207. ISBN 1-800-462-6420.40Je popisována jako psychická a fyzická únava v prost°edí muzea. Zvána je také �muzejní nohy� viz.

FIALOVÁ, Dagman. N¥kolikerá zastavení muzejn¥ výstavního tv·rce na cest¥ za moredními výstavnímitrendy. In Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze seminá°e 26. - 27. £ervma 2007. Hodonín :Masarykovo muzeum, 2008. s. 12-16. ISBN 80-903628-8-5. Je spojována s omezenou schopností soust°editse - tzv. attention span limited. O muzejní únav¥ také DOLÁK, Jan. K n¥kterým obecným problém·mtvorby muzejních expozic. In Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze seminá°e 26. - 27. £ervma


letech bylo zji²t¥no, ºe po za£átku prohlídky zájem náv²t¥vník· rychle dosáhne vysoké

úrovn¥, na které setrvává po dobu asi t°iceti minut a poté rychle klesá. S tím je spojena

i rychlost prohlídky muzea. Nejd°íve je pohyb pomalý, náv²t¥vníci se £asto zastavují

u exponát·, pozd¥ji se pohyb zrychluje a k bliº²ímu zkoumání p°edm¥t· se zastavují jen

ojedin¥le.

P°í£iny vysv¥tlující tento jev se týkají jak náv²t¥vníka, tak i prost°edí muzea.

Náv²t¥vníka ovliv¬ují pocity, stav, nálada, zájmy a zku²enosti. Faktory prost°edí zahrnují

uspo°ádání exponát·, jejich velikost, osv¥tlení, mnoºství textu atd.

�e²ením, jak se tomuto £astému jevu vyhnout, je udrºení pozornosti. Kaºdé muzeum

vlastní zajímavé a atraktivní exponáty a muzejní profesionálové by m¥li hledat cesty, jak

k nim p°itáhnout pozornost náv²t¥vníka.

Základní rady, jak se vyhnout muzejní únav¥, zní:

� vyzdvihnout výjime£nost exponát· (v kontrastu s pozadím, umíst¥ní ve správné

vý²ce);

� rozmístit atraktivní exponáty ve vztahu k trase prohlídky;

� sníºit mentální úsilí vyºadované k pochopení exponát· (zp·sob prezentace);

� motivovat náv²t¥vníky, aby se zapojili (kladení otázek, korekce mylných názor·,

zajímavý obsah, moºnost interakce);

� minimalizovat ru²ivé prvky;

� vytvá°et odpo£inkové zóny.41

Tendence chování a uspo°ádání prostoru P°i prohlídce muzea jsou patrné jisté

vzorce chování náv²t¥vník·. Pro vytvo°ení odpovídajícího efektu a p°itáhnutí pozornosti

je d·leºité vycházet ze znalosti tendencí chování. Mezi nejznám¥j²í tendence pat°í nap°.:

� Otá£ení vpravo. V¥t²ina lidí tíhne k zato£ení doprava, pokud mají na výb¥r.

Moºným vysv¥tlením je spojení s p°evahou pravák· ve spole£nosti.

� Ch·ze podél pravé zdi. Pokud se náv²t¥vník rozhodne jít doprava, v¥t²inou na té

stran¥ uº z·stane a mén¥ prohlíºí p°edm¥ty po levé stran¥.

� Zastavení se u prvního exponátu po pravé stran¥. P°edm¥ty po pravé stran¥ na

za£átku prohlídky upoutají pozornost.

2007. Hodonín : Masarykovo muzeum, 2008. s. 87-93. ISBN 80-903628-8-5.41DAVEY, Gareth. What is museum fatigue? Visitor Studies Today [online]. 2005, vol. 8 (3). [cit. 2012-

06-05]. Dostupný z WWW: <http://historicalvoices.org/pbuilder/pb�les/Project38/Scheme325/VSA-a0a5y5-a_5730.pdf>.


� Zastavení se u prvního exponátu spí²e neº zastavení u posledního. Náv²t¥vník je

unavený a ví, ºe se blíºí k východu.

� Exponáty nejblíºe východu jsou nejmén¥ prohlíºené. �ím blíºe vchodu se náv²t¥vník

nachází, tím rychleji se k n¥mu blíºí a tím mén¥ pozornosti v¥nuje výstav¥.

� Up°ednost¬ování viditelného východu. Je moºné, ºe toto chování souvisí s podv¥-

domým nutkáním vyhnout se pasti, coº zárove¬ vysv¥tluje i neochotu vstoupit do

místnosti, v nichº není vid¥t východ.

� Preferování nejkrat²í moºné cesty. Exponáty podél nejkrat²í cesty k východu jsou

prohlíºené £ast¥ji.

� Averze k temnému prostoru. Souvisí bezpochyby se strachem z neznámého a in-

stinktem p°eºití.

Pozornost dále nejvíce ovliv¬ují nap°.:

� Orientace na barvy.

� Orientace na velikost.42

� Orientace na pohyblivé p°edm¥ty.

� Moºnost aktivní ú£asti.

� P°edm¥ty nacházející se uprost°ed n¥jaké skupiny nebo ve vý²ce o£í p°itahují více

pozornosti.

� Men²í mnoºství p°edm¥t· a jejich izolace zna£n¥ zvy²ují zájem o n¥.

� Velké dioráma p°itahuje pozornost bez ohledu na to, kde se nachází.43

Popsané tendence nazna£ují moºné postupy pro vhodné uspo°ádání výstavních sál·. Aby

náv²t¥vníci neutíkali z muzeí p°íli² rychle a unaveni, je pot°eba se t¥mto podv¥domým

sklon·m nepod°izovat a £elit jim a pokud je to moºné, prostor uspo°ádat tak, aby byl

pro náv²t¥vníky výzvou a p°ekvapením. Záv¥ry, které ze zji²t¥ného plynou, znamenají

nap°.:

� Po vstupu sm¥°ovat doleva. Moºností je t°eba umíst¥ní bariéry, která donutí

náv²t¥vníka odbo£it doleva.42DEAN, D. Museum exhibition. p. 51-52.43WAIDACHER, Friedrich. Príru£ka v²eobecnej muzeológie. Bratislava : Slovenské národné muzeum

- Národné muzejné centrum, 1999. s. 264-265. ISBN 80-8060-015-5.


� Výrazné exponáty umístit pravideln¥ po celé expozici a p°itáhnout k nim tak po-

zornost.

� Pouºití diagonál a k°ivek. Lidské oko následuje linky. Mohou vést náv²t¥vníkovu

pozornost.

� Zm¥ny vý²ky prostoru, barevného schématu, úrovn¥ osv¥tlení podporují p°esun po-

zornosti, vyvolávají zv¥davost a emocionální odezvu. Usnad¬ují p°echod z jednoho

prostoru do druhého.44

Moºnosti komunikace S uspo°ádáním prostoru se pojí zp·sob, jakým náv²t¥vník

prochází expozicí. Komunikace v expozici by m¥la být plynulá a nevyºadující, aby se

náv²t¥vník vracel. Vybraný zp·sob by m¥l nejvíce odpovídat zamý²leným cíl·m expozice.

Je moºná také kombinace následujících postup·.

První moºností je procházet expozicí po doporu£ené trase. Náv²t¥vník je veden sv¥tly,

barvami, ukazateli, nebo pomocí exponát· po ur£ené cest¥ aniº získá pocit, ºe je ome-

zován.

Druhým zp·sobem je volný pohyb expozicí. Náv²t¥vník si sám m·ºe zvolit sm¥r

prohlídky. Tento p°ístup je zaloºen na síle jednotlivých exponát· v expozicích a uplat¬uje

se hlavn¥ na výstavách um¥ní nebo v galeriích.

T°etím moºným p°ístupem je °ízená prohlídka. Poté, co náv²t¥vník vstoupí do výs-

tavního sálu je jasn¥ sm¥°ován a °ízen pomocí bariér aº do konce. Nemá moºnost výb¥ru

a rychlého odchodu. Cílem je, aby se prohlíºející b¥hem prohlídky dostal k co nejv¥t²ímu

mnoºství informací. Problém m·ºe nastat, pokud si výstavu p°ijde prohlédnout v¥t²í

mnoºství lidí.

3.3 Výtvarné °e²ení

V této podkapitole se budu v¥novat klí£ovým prvk·m designu, jejichº p·sobení na £lov¥ka

se p°i tvorb¥ expozice vyuºívá. Do výtvarného °e²ení jsou zahrnuty také materiály v ex-

pozici, které ovliv¬uje vnímání náv²t¥vníka.

3.3.1 Klí£ové prvky designu

Design je jedním z faktor·, který ovliv¬uje úsp¥²nost výstavy. Pokud jsou klí£ové prvky

designu prezentovány správn¥, bude výsledné uspo°ádání fungovat.44DEAN, D. Museum exhibition. p. 52-53.


Barva Kaºdá barva n¥jakým zp·sobem ovliv¬uje na²i psychiku. �lov¥k podv¥dom¥

spojuje jednotlivé barvy s ur£itými jevy nebo p°edm¥ty, a podle toho jim následn¥ p°ip-

isuje charakteristické vlastnosti. M·ºeme je rozd¥lit na nap°. na základní a odvozené, syté

a bledé, sv¥tlé a tmavé, teplé a studené atd. B¥ºn¥ se vyskytují individuální odli²nosti

ve vnímání barev, obecné charakteristiky jsou ale stálé.

Modrá barva p·sobí klidným a pasivním dojmem. Je barvou soust°ed¥ní, symbol-

izuje nebe, víru a v²e nedosaºitelné. Zelená je barva klidu a pohody. Vyjad°uje sílu

p°írody, proto bývá spojena s r·stem. Symbolizuje nad¥ji, jistotu a p°írodu. M·ºe p·-

sobit jak chladným, tak i teplým dojmem. �ervená je ºivá, £ilá a dynamická. Je barvou

podnikavosti a tvo°ivého úsilí. Je symbolem boje, ohn¥, krve a revoluce. �lutá znamená

radost, vzru²ení veselí. Je symbolem slunce, bohatství, d·stojnosti a úcty. �erná je bar-

vou prázdnoty, nicoty a smutku. Symbolizuje konec a uzav°enost. Bílá barva je spojována

s £istotou a po°ádkem. Symbolizuje také po£átek a sv¥tlo.45 Význam p°isuzovaný barvám

se v pr·b¥hu d¥jin m¥nil. Vnímání symboliky se také li²í v souvislosti s kulturou.

Barva v muzeu by m¥la jít ruku v ruce s vystavenými p°edm¥ty. Dopl¬uje téma.

Nesmí budit ru²ivým dojmem, naopak musí p·sobit klidn¥ a vyváºen¥ a p°íli² nezat¥ºovat

o£i, které se soust°edí na vnímání exponát·.

Prostory výstavních sál· se stálými expozicemi bývají £ast¥ji vymalovány v barevných

tónech, které odpovídají vystavenému celku, zatímco v místnostech pro krátkodobé výs-

tavy, kde se instalace neustále obm¥¬uje, jsou preferovány spí²e neutrální barvy. Bílá,

nebo velmi sv¥tlé barvy zárove¬ umoº¬ují v¥t²in¥ exponát· nejlépe vyniknout v b¥ºném

osv¥tlení. V galeriích bývá naopak pro výmalbu zdí £asto volena £erná nebo jiná tmavá

barva, která p°i nízké intenzit¥ osv¥tlení a optimálním nasvícení objektu umoºní jeho

vyniknutí.

Barvy v muzeu mohou slouºit k propojování jednotlivých tematických celk· nebo

naopak k jejich vzájemnému odd¥lení. Mohou také vést náv²t¥vníka po celém muzeu.

N¥kdy jsou barevn¥ odli²eny jednotlivé prohlídkové trasy.

Textura Textura je vizuální hrubost nebo jemnost povrchu. U dvourozm¥rných p°ed-

m¥t· nemusí existovat ºádné povrchové úpravy, rozhodující je hustota pigmentu, vlast-

nosti linií aj., které navozují dojem trojrozm¥rných struktur. Textura m·ºe souviset

s povrchovou úpravou objektu a mít taktilní význam. V²e je vid¥t na obrázku 446.45KULKA, Ji°í. Psychologie um¥ní. 2.vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. s. 121. ISBN 978-80-247-

2329-7.46DEAN, D. Museum exhibition. p. 36.


Obrázek 4: Ukázka textury povrchu.

Tvar Tvar vymezuje hranice objektu. Dvou- i trojrozm¥rné tvary mohou být geomet-

rické a �tvrdé�, nap°. £tverce a krychle, kruhy, jiné jsou m¥k£í, nap°. tvary ºivých or-

ganism·, tedy organické tvary. Kontrastem, spojováním, p°ekrýváním nebo mícháním

tvar· £iníme celek vizuáln¥ zajímavým. Pokud postavíme oba typy tvar· proti sob¥,

zd·razníme jejich vlastnosti.

Hodnota jasu Souvisí s tmavostí a sv¥tlostí a nemá p°ímý vztah k barv¥. Oblasti,

které jsou tmavé, mají niº²í hodnotu jasu a oblasti, které jsou sv¥tlé, mají vy²²í. V²echny

úrovn¥ mezi, jsou stupn¥ hodnoty jasu. Hodnota jasu je spojena s vizuální váhou. Sv¥tle-

j²í oblasti p·sobí leh£ím dojmem, tmav²í mají v¥t²í vizuální váhu. Pro ú£ely designu je

hodnota jasu. D·leºitá kv·li d·razu, orientaci a p°itaºlivosti, nebo odpudivosti kompoz-

ice. Uváºlivé kombinování hodnoty jasu s jinými prvky m·ºe výrazn¥ ovlivnit vizuální

dopad. Je dána pigmentem, povrchovou úpravou a osv¥tlením.

Vyváºenost Vyváºenost je spojena s rozloºením vizuální váhy. Pokud jsou obrazy nebo

objekty uspo°ádány symetricky (tzn. p°edm¥ty podobné velikosti a váhy uspo°ádány

proti sob¥ p°es st°ed) jsou symetricky vyváºené. Pokud jsou poskládané tak, ºe k p°ed-

m¥t·m nejsou p°i°azeny prot¥j²ky, co by dopl¬ovaly kompozici, je asymetrická. Vizuální

ukázka je tvo°ena obrázkem 547.47DEAN, D. Museum exhibition. p. 37.


Obrázek 5: Vyváºenost - (a) posouvání centra rovnováhy, (b) uºité �negativního� prostoru,(c) pouºití více prvk· proti pouºití jediného, (d) kompenzace jasu a objemu.

Linie Linie vedou lidský zrak a tím ur£ují sm¥r. Linie dává silný sm¥rový obsah kom-

pozici. M·ºe se li²it nap°. v síle a hustot¥. Tento prvek spolu s texturou ovliv¬uje vizuální

váhu, nazna£uje sm¥r a vymezuje prostor.48

3.3.2 Materiál

Kritéria výb¥ru materiál· pro výstavní sály jsou:

� vzhled

� funk£nost

� údrºba

Materiál musí být vybírán za spoluú£asti jak muzejních profesionál·, tak i designéra

a architekta.

Co se týká vzhledu, m¥l by odráºet to, co muzeum p°edstavuje. Velké národní

muzeum se bude snaºit p·sobit majestátn¥, galerie sou£asného um¥ní nebo science cen-

tra se pokusí své zam¥°ení vyjád°it co nejnov¥j²ími technologiemi a materiály. Téma

a zám¥r by m¥l ladit s vybranými materiály. Aby byl celkový dojem co nejlep²í, vybrané

materiály by m¥ly vhodn¥ dopl¬ovat barvy a sv¥tla.

Materiály v sob¥ nesou mnoho z designu, m¥ly by proto být voleny velmi pe£liv¥.

Ve v¥t²in¥ p°ípad· vybrané materiály jakoby ustupují do pozadí, jen dopl¬ují, a tak

nechávají dominovat exponáty. To by m¥lo být cílem vºdy. Najdou se ale také výjimky.48DEAN, D. Museum exhibition. p. 32-39.


N¥kdy m·ºe pestrý výb¥r materiál· signalizovat výjime£nost prost°edí. Jejich zm¥-

nou m·ºe být nazna£en p°echod do jiného, slouºí tedy jako efektivní nástroj orientace

v prostoru.

Problém m·ºe n¥kdy nastat v souvislosti se slad¥ním celkového dojmu muzea s jeho

za°ízením. V n¥kterých muzeích, zejména tam, kde jsou vitríny vestav¥né, mohou být

d·leºitým elementem dominujícím prostoru. V jiných muzeích jsou voln¥ stojící vitríny

sestaveny podle pot°eb stávající výstavy a £asto prostor dopl¬ují a ustupují do pozadí.

Vitríny mohou být koncipovány také tak, ºe kontrastují designu výstavních prostor. Tren-

dem se stává uºití b¥ºných materiál· neobvyklými zp·soby, ve snaze docílit výjime£né

vizuální kvality.49

Funk£nost materiál· se vztahuje k náv²t¥vnickému komfortu, bezpe£nosti a údrºb¥.

Pouºité materiály by m¥ly odolat ºáru. Bolesti a únav¥ o£í se p°edchází výb¥rem ma-

teriál·, od kterých se neodráºí sv¥tlo, nebo matnou úpravou povrchu. D°evo je odolný

materiál a pro ch·zi pohodln¥j²í, neº betonová podlaha. Pokud se na beton poklade

vinylová podlaha, je ch·ze pohodln¥j²í. Zm¥na podlahové úpravy také zmír¬uje muzejní

únavu. Nutné jsou také úpravy k omezení pra²nosti a snadná moºnost £i²t¥ní a úklidu.

Zdi mohou být opat°eny módní textilií, problematický by mohl být zp·sob jejího up-

evn¥ní a údrºba.

Podlahy mohou být betonové, pokryté dlaºbou, d°ev¥né, kryté plovoucí podlahou

nebo kobercem. Podlaha musí být hladká, aby se po ní mohly pohybovat ko£árky nebo

invalidní vozíky. Kladn¥ na lidskou psychiku p·sobí p°írodní materiály d°evo a kámen.

�astými materiály vyskytujícími se v expozici jsou také kov a sklo. Tyto materiály se

skv¥le uplatní v galeriích, ale také nap°íklad technických muzeích, protoºe p·sobí mod-

erním a lehkým dojmem, zárove¬ ale pon¥kud chladným. V jiných typech muzeí jsou

vitríny z kovu a skla také £asto k vid¥ní. Zde bývá problém, pokud jsou v jedné místnosti

nevhodn¥ kombinovány r·zné typy materiálu na vybavení, které si obvykle konkurují

i stylov¥.

3.4 Text v expozici

Za text ve výstav¥ se povaºují psané informace, které slouºí k interpretaci výstavy, coº

znamená, ºe je �zám¥rn¥ pro komunikativní cíle zformulovaným sd¥lením, kterým se

náv²t¥vníkovi objas¬ují a hodnotí procesy, jevy a fakta ve výstav¥ prezentované�50. Tvo°í

jej nadpisy a názvy, vysv¥tlující text na panelu, popisky p°edm¥t·, slogany a texty dis-

tribu£ních materiál·.49MAXIMEA, Heather. Exhibition galleries. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.) The manual of

museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 185-186. ISBN 1-800-462-6420.50BENE�, J. Muzejní prezentace. s. 60.


A£koliv výstavní texty nejsou hlavním prost°edkem sd¥lení, p°i prohlídce mnohých

výstav se to zdát m·ºe. Nejd·leºit¥j²ím médiem výstavy je ale objekt samotný. Pomocné

doprovodné prost°edky, mezi nimi i text, mají pomoci náv²t¥vníkovi k pochopení vzá-

jemných vazeb mezi exponáty. Co se týká ú£inku na diváka, jsou textové prost°edky aº na

posledním míst¥. Vyjad°ují to, co ne²lo sd¥lit pomocí jiných prost°edk·. Nelze je ale vºdy

brát jako pouze jako �nutné zlo�51, protoºe na r·zných typech výstav, plní texty r·zné

role. Na výstavách galerijního typu, které jsou zam¥°eny na prezentaci individuálních ob-

jekt·, je text chápán jako element dopl¬ující, zatímco na historických nebo technických

je role textových materiál· výrazn¥j²í.

Na výstavách jsou podmínky pro £tení zhor²ené. �tená° £te vestoje, jeho pozornost

je odvád¥na jinými podn¥ty, mohou být ru²eni hovorem ostatních náv²t¥vník·, hudbou

apod. P°esto, jak jiº bylo °e£eno, bývají výstavy textem p°esyceny. Dal²ím problémem

je samotná kvalita obsahu.

Náv²t¥vník obecn¥ £te na výstavách velmi málo. Nelze ale generalizovat a automat-

icky do této kategorie °adit v²echny náv²t¥vníky. Na výstavu m·ºe p°ijít náv²t¥vník,

který si text· ani nev²imne, ale také takový, který s nad²ením p°e£te text na kaºdém

panelu a popisku.

Texty musí být homogenní. V²echny by m¥lo spojovat jednotné zam¥°ení. M¥ly by

být spojeny hlavní my²lenkou52 (komunika£ní cíl, nám¥t), který vymezí obsah textu.

Hlavní my²lenka také spojuje tvorbu celého týmu vytvá°ejícího výstavu. Znamená to, ºe

kaºdý její prvek musí mít jasn¥ de�novaný cíl, který vychází z hlavní my²lenky.

�len¥ní výstavních text· a zna£ek:

� Hlavní nadpis - název - pojmenovává výstavu. Dobrý název vzbudí zájem a zv¥-

davost a poskytne dostatek informací, aby se £lov¥k mohl rozhodnout, jestli chce

muzeum nav²tívit nebo ne.

� Úvodní nebo orienta£ní text p°edstaví organizaci a charakter výstavy. Velký

a jednoduchý plán a stru£ný p°ehled p°ipraví náv²t¥vníka na rozsah, sekce a témata

výstavy. Informace by m¥ly být stru£né a písmo dostate£n¥ velké, aby náv²t¥vník

zaregistroval v²e pot°ebné i p°i letmém pohledu. Výzkumné studie ukázaly, ºe

náv²t¥vníci, kte°í pochopí organizaci a jdou po nazna£ené trase (pokud n¥jaká

je), na ní stráví více £asu a více si z ní odnesou.

� Text k sekcím nebo skupinám p°edm¥t· informuje náv²t¥vníka o d·vodech us-

po°ádání objekt· do skupin. Vysv¥tlují, co mají spole£ného. Text by nem¥l být

p°íli² dlouhý, aby ho náv²t¥vníci cht¥li p°esko£it.51BENE�, J. Muzejní prezentace. s. 60.52�big idea� viz SERREL, Beverly. Exhibit labels: an interpretative approach. Oxford : AltaMira Press,

1996. p. 1. ISBN 0-7619-9106-9.


� Text k jednotlivým p°edm¥t·m (popisky) jsou nejd·leºit¥j²ím textem na výstav¥.

N¥kdy jsou jediným popisem, co náv²t¥vník b¥hem výstavy zachytí, protoºe jsou

obvykle krátké a blízko u objektu, ke kterému pat°í. Jsou v¥t²inou v¥novány viditel-

ným speci�k·m p°edm¥tu. Nemají interpreta£ní funkci samy o sob¥. Popisky mo-

hou být £teny v jakémkoliv po°adí.

� Identi�ka£ní ²títky poskytují ty nejzákladn¥j²í informace, nej£ast¥ji heslovité. Jejich

formát se m·ºe li²it. R·zné typy objekt· vyºadují r·zné uspo°ádání informací.

� Informace o dárci nemají interpreta£ní funkci. Nem¥ly by být del²í nebo smíchané

s informacemi z popisk·, nebo identi�ka£ních ²títk·. Mohou být umíst¥ny ke konci

výstavy.

� Informace o autorském a tv·r£ím týmu.

� Ukazatele a orienta£ní zna£ky pomáhají náv²t¥vník·m najít sm¥r a orientovat se

v muzeu. Nem¥ly by být p°ehlédnutelné, ale zárove¬ by nem¥ly ru²it atmosféru

výstavy. Uklid¬ují náv²t¥vníka a poskytují mu pocit jistoty. Upozor¬ují nap°. na

východ, toalety, prostor s ob£erstvením. M¥ly by být stejn¥ jako zna£ky zákazu

jednoduché a srozumitelné.

� Zna£ky zákazu náv²t¥vníky upozor¬ují na to, co je zakázáno, nap°. zákaz kou°ení

nebo zákaz dotýkat se p°edm¥t·.53

� Distribu£ní materiály mohou být jak katalogy, tak i pracovní listy, co si náv²t¥vníci

odnesou z výstavy dom·. Distribu£ní materiály mohou být r·zného rozsahu a úrovn¥

sloºitosti. �asto výstava obsahuje p°íli² mnoho informací, vhodným °e²ením je

shrnout tyto informace do katalogu nebo broºury. Ti²t¥né materiály k výstavám

si náv²t¥vníci mohou vzít s sebou dom·, p°ípadn¥ je po prohlídce odevzdat na

pokladn¥.

Co se týká délky text·, název by nem¥l mít víc, jak deset slov. Úvodní text uº je del²í,

má kolem 50 - 200 slov rozd¥lených do odstavc·, které nemají více jak 75 slov. Texty ke

skupinám p°edm¥t· mají 75 - 150 slov. Popisky mají mít maximáln¥ 75 slov.54

Nejb¥ºn¥j²í chyby výstavního textu:

� text je p°íli² dlouhý;

� text je p°íli² odborný a pouºívá v¥decké termíny;

� text je nudný, obsahuje ned·leºité informace;53SERREL, B. Exhibit labels. p. 22-31.54DEAN, D. Museum exhibition. p.112-116.


� text je ²patn¥ opravený, obsahuje p°íli² chyb;

� písmena jsou p°íli² malá;

� písmo se t¥ºko £te díky nekvalitnímu tisku;

� design textu je ²patný, jsou pouºity nevhodné barvy nebo kontrast;

� text je nevhodn¥ umíst¥ný, je p°íli² nízko nebo vysoko, musí se hledat nebo je

²patn¥ osv¥tlený.

Texty na výstav¥ musí být p°ístupné, tzn. £itelné a srozumitelné.

� £itelnost ovliv¬uje: velikost, typ, proporce písma, mezery mezi písmeny a °ádkování

textu, kontrast barev, médium, instalace, osv¥tlení

� srozumitelnost ovliv¬uje: délka, £istota textu, £etnost a sloºitost odborných výraz·,

pointa na za£átku, nadpisy odstavc·, formát textu, shodnost údaj·, mezinárodní

symboly

Základní pravidla pro kvalitní technické provedení textu jsou55:

� Text musí být krátký, zajímavý pro náv²t¥vníka a p°ístupný. Náv²t¥vník v¥nuje

jednomu objektu zhruba 20 vte°in své pozornosti.

� Velikost textu musí odpovídat vzdálenosti, ve které bude náv²t¥vník text £íst.

Ideální velikost se dá stanovit vzorcem:

velikost písmen = vzdálenost/20056

� Pouºité písmo by m¥lo být bezpatkové. Doporu£ené jsou nap°íklad fonty: Helvetica,

Arial nebo Universe.

� Tu£né nebo velké písmo pouºívat pro zvýrazn¥ní klí£ových informací.

� Ideální proporce písma mají pom¥r ²í°ky a vý²ky mezi 3:5 a 1:1, pom¥r ²í°ky a vý²ky

tahu mezi 1:5 a 1:10.

� Mezery mezi °ádky a písmeny dostate£n¥ velké, aby nesplývaly. Text by nem¥l být

zarovnaný do bloku.55Pravidla pro instalaci textu byla jiº práci zmín¥na v podkapitole Architektonické °e²ení.56Písmo men²í, neº velikosti 16 (4,5 mm) je t¥ºko £itelné p°i st°ední intenzit¥ osv¥tlení. viz.

BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 29.


� Kontrast mezi písmem a podkladem má být dostate£n¥ velký. Kontrast písma

s pozadím musí být minimáln¥ 70 %. Doporu£ována je kombinace nap°. £erný text

na bílém podkladu, £erný text na ºlutém podkladu, apod. V prostoru s nízkou inten-

zitou osv¥tlení vynikne bílé písmo na tmavém podkladu. Rovn¥º se nedoporu£uje

umísóvat text na pr·hledné pozadí57.

� Pro médium by nem¥l být pouºíván lesklý materiál.

� Texty a popisky by m¥lo p°ekrývat antire�exní sklo.

� Vysv¥tlit v textu pouºívané odborné výrazy.58

Kaºdý si musí ve výstav¥ najít to své. Dá se to °e²it r·znou úrovní text·. Pro laika

nap°. jsou ur£eny krat²í popisky udávající základní informace, pro odborníky nebo pro

ty, co se cht¥jí dozv¥d¥t více, mohou být pod základním textem dal²í informace odli²ené

gra�cky (jiný typ písma, barva, men²í velikost) od základního textu. Informace pro ty,

co se s tématem cht¥jí blíºe seznámit, mohou být shrnuty do publikace vydané k výstav¥,

p°ípadn¥ to lze °e²it pomocí listova£·, oto£ných panel·, multimediálních panel· atd.

Kvalita textu ovliv¬uje hodnocení výstavy jako celku, proto by m¥l být tvo°en s max-

imální pe£livostí.

3.5 Osv¥tlení

Zrak zprost°edkovává £lov¥ku 80 % v²ech p°ijímaných informací59. Primární zp·sob ko-

munikace v muzeu probíhá vizuální formou a sv¥tlo slouºí jako médium, které pomáhá in-

formace obsaºené ve sbírkách p°edávat. Neznamená jen moºnost vid¥t exponáty, d·leºité

je také jeho psychologické p·sobení, pomáhá dotvá°et pot°ebnou atmosféru a samoz°e-

jm¥ slouºí také k orientaci náv²t¥vník· po prostoru. Na druhou stranu m·ºe být také

destruktivní silou, která m·ºe nenávratn¥ po²kodit vystavené p°edm¥ty. Je proto pot°eba

co nejlépe skloubit podmínky vhodné pro exponát s podmínkami, které budou p°íjemné

i náv²t¥vníkovi muzea.

Osv¥tlování expozic musí vycházet z princip· lidského vnímání sv¥tla. Jsme schopni

rozli²ovat detaily a barvu ve velmi odli²ných sv¥telných podmínkách. Tato na²e schopnost

je rozhodující pro vnímání v¥t²iny informací v kontextu expozice.

Lidské oko obsahuje dva typy fotoreceptor· - ty£inky a £ípky. Sv¥tlo odraºené od

objektu proniká do oka k bu¬kám, které fotoreceptory obsahují. Ty£inky jsou mén¥ citlivé57BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 31.58DOU�A, Pavel. Text ve výstav¥. In Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze seminá°e (26. -

27. 6. 2007 ). Hodonín : Masarykovo muzeum, 2008. s. 26-29. ISBN 80-903628-8-5.59WAIDACHER, F. Príru£ka. s. 279.


na barvy, ale pracují i za velmi nízké úrovn¥ osv¥tlení, díky nim tak rozli²ujeme sv¥tlo

a tmu60, uplat¬ují se p°i adaptaci na tmu. �ípky naproti tomu odpovídají za barevné

vid¥ní61 a v pr·b¥hu adaptace na sv¥tlo. Oblast p°echodu mezi nimi, kde jsou aktivní

oba druhy fotoreceptor·, se nazývá soumra£né vid¥ní, protoºe se uplat¬uje zejména za

²era, za soumraku. Schopnost rozli²ovat barvy za tohoto druhu vid¥ní je velice omezená.

V podmínkách muzea bývá £asto niº²í úrove¬ osv¥tlení, kv·li ochran¥ nejcitliv¥j²ích

p°edm¥t· pouze kolem 50 lx62. Korektn¥ barevn¥ vidí i za této úrovn¥ osv¥tlení v¥t²ina

náv²t¥vník· muzea. Aby byly citlivé materiály nasvíceny odpovídajícím zp·sobem, jeden

metr nad podlahou uº m·ºe úrove¬ osv¥tlení dosahovat pouze 20 - 30 lx, coº uº spadá

do oblasti soumra£ného vid¥ní. Schopnost barevn¥ vid¥t i mimo prostor vystaveného

p°edm¥tu, je tak významn¥ omezena.

Je d·leºité zmínit, ºe lidské oko pot°ebuje £as, aby bylo schopno p°izp·sobit se

zm¥nám ve sv¥telné úrovni. První fáze adaptace trvá 20 - 30 vte°in, ale úplná adap-

tace m·ºe zabrat aº p·l hodiny. V muzeu by proto m¥l být náv²t¥vníkovi poskytnut

prostor pro adaptaci zraku zejména p°i p°íchodu z plného denního sv¥tla do muzea, kde

bývá úrove¬ osv¥tlení niº²í.

Odpovídající zp·sob osv¥tlení p°edm¥t· v muzeu zahrnuje jak osv¥tlení p°edm¥t·,

tak i pohodlné podmínky pro náv²t¥vníka, jenº si exponáty prohlíºí. Sv¥tlo ovliv¬uje na²e

vnímání vystaveného. I jemné rozdíly v intenzit¥ osv¥tlení dokáºou zm¥nit atmosféru

místa a ovlivnit náladu náv²t¥vníka. Barevné sv¥tlo dokáºe propojit jednotlivá témata

výstavy, zatímco sv¥tlo cílen¥ zam¥°ené p°itáhne pozornost k jednotlivým detail·m.63

Osv¥tlení, které se uplat¬uje v expozicích, m·ºeme rozd¥lit na p°irozené a um¥lé.

3.5.1 P°irozené sv¥tlo

P°irozené sv¥tlo m·ºe mít na materiály destruktivní ú£inky. Nebezpe£né je zejména p°ímé

slune£ní sv¥tlo díky své intenzit¥ a lokálnímu teplu. Také kvalita denního sv¥tla, co se

tý£e vnímání barev v expozicích, není uspokojitelná. Do galerií a muzeí m·ºe sv¥tlo

vstupovat bu¤ shora a osv¥tlovat ve vertikálním sm¥ru, nebo jako bo£ní osv¥tlení, os-

v¥tlující horizontálním sm¥rem, obvykle z oken. Doporu£ováno je pouze osv¥tlení shora.

Sv¥tlu proudícímu okny by se m¥lo vyhnout, nebo´ zp·sobuje osln¥ní a odlesky. Lidské

oko je zárove¬ p°itahováno k nejjasn¥j²ímu objektu ve svém zorném poli, jímº bývá okno.

Pokud je zrak p°itahován jasným oknem, je nemoºné jej dob°e adaptovat na niº²í úrovn¥60jde o skotopické, neboli ty£inkové vid¥ní61fotopické, neboli £ípkové vid¥ní62Lux je jednotka fyzikální veli£iny intenzita osv¥tlení. Intenzita osv¥tlení, neboli osv¥tlenost, je de�-

nována jako plo²ná hustota sv¥telného toku dopadajícího na jednotkovou plochu.63SHAW, K. Lighting. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.) The manual of museum exhibitions.

Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p 208. ISBN 1-800-462-6420.


osv¥tlení, které jsou vyºadovány v muzeu. Okna by proto m¥la být v muzeu zataºena

v²ude, kde to citlivost vystavených materiál· vyºaduje.64 Doporu£ené hodnoty osv¥tlení

shrnuje tabulka 165

Tabulka 1: Doporu£ené hodnoty osv¥tlení pro jednotlivé materiály.50 lx velmi citlivé materiály - vodové barvy, kva²e,

koláºe, miniatury, knihy, tisky a kresby, po²tovníznámky, rukopisy, tapety, v²echny textilie,

barvená k·ºe, etnogra�cké p°edm¥ty, biologickésbírky aj.

do 200 lx olejové a temperové barvy, d°evo, evropskéa orientální laky, nebarvená k·ºe, kosti, rohovina,

slonovina, ºelvovina apod.omezení dlouhodobéhosilného osv¥tlení (p°íméslune£ní sv¥tlo, bodové

re�ektory)

sklo, barevné glazury a emaily, drahé kameny

osv¥tlení bez omezení kovy, kámen, neglazovaná keramika apod.

Krom¥ jiº zmín¥ného, anorganické materiály mohou být vystavovány za denního

sv¥tla, pokud je omezeno osln¥ní a odrazy. Pro v²echny p°ípady by ale ú£inky sv¥tla

m¥ly být monitorovány. P°irozené sv¥tlo proudící shora a jeho vlastnosti dávají prostoru

zajímavý nádech a zejména v nových budovách galerií je jeho ú£ink· £asto vyuºíváno.

St°e²ní okna, nebo okna umíst¥na vysoko nad úrovní o£í, mohou být vizuáln¥ velmi

efektní.66 V pr·b¥hu dne i ro£ních období se ale vlastnosti sv¥tla m¥ní a denní osv¥tlení

vyºaduje dopl¬kové um¥lé osv¥tlení.

3.5.2 Um¥lé osv¥tlení

Hlavní poºadavky na vytvo°ení odpovídajících podmínek k prohlíºení exponát· nezahrnují

jen osv¥tlení p°edm¥t·. Nemén¥ d·leºité je zajistit p°edpoklady pro bezpe£ný pohyb

náv²t¥vník·, jejich pohodlnou orientaci a snadnou adaptaci na rozdílné úrovn¥ osv¥tlení.

Sv¥telné zdroje by m¥ly vykreslovat barvy co nejp°esn¥ji, to je pro muzeum klí£ové.

Parametr, který udává v¥rnost podání barvy, se nazývá index podání barev (CRI)67. CRI

64SHAW, K. Lighting. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual. p. 167.65Kolektiv autor·. Preventivní ochrana sbírkových p°edm¥t·. Praha : Národní muzeum, 2000, s. 15.

ISBN 80-7036-129-8.66SHAW, K. Lighting. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual. p. 168-169.67Index podání barev Ra� (CRI � color rendering index) je hodnocení v¥rnosti barevného vjemu,

který vznikne osv¥tlením z ur£itého zdroje, v porovnání s tím, jaký barevný vjem by vznikl ve sv¥tlereferen£ního ideálního zdroje. Hodnota Ra m·ºe být od 0 do 100. Hodnota Ra = 0 znamená, ºe p°itomto osv¥tlení není moºné rozeznat barvy. Naproti tomu Ra = 100 znamená, ºe je to sv¥telný zdroj,který umoº¬uje p°irozené podání barev.


v hodnot¥ 100 odpovídá dennímu sv¥tlu. Nejlep²ím zdrojem v tomto ohledu jsou halogen-

ové ºárovky, které mají hodnotu CRI rovnu 99, takºe tém¥° nedochází ke zkreslení barev.

Dal²ím podobným zdrojem osv¥tlení s vysokou hodnotou CRI jsou �uorescen£ní výbojky.

Práv¥ tyto by m¥ly být první volbou pro osv¥tlení výstavního prostoru. Dal²ím faktorem,

který ovliv¬uje výb¥r osv¥tlení je teplota chromati£nosti, téº barevný tón sv¥tla68.69

Koncepce sv¥tla v muzeu má t°i základní prvky, které by m¥ly být uplatn¥ny ve

vyváºeném pom¥ru, aby byla co nejúsp¥²n¥j²í. Sv¥tlo pro vid¥ní tvo°ící základní osv¥tlení,

které umoº¬uje vid¥t. Sv¥tlo pro pohled, které je zaloºeno na ú£incích jasu a kontrastu

a zvýraz¬uje to, co nemá ujít pozornosti náv²t¥vníka. Sv¥tlo pro dojem nemá p°ímo

praktickou funkci, ale nejvíce ovliv¬uje atmosféru prostoru. Jeho prost°edky jsou barva

a jas.

Co se týká svítidel, m¥la by spl¬ovat ur£itá kritéria. Osv¥tlení pro krátkodobé výstavy

musí být variabilní, m¥lo by se do prostoru hodit z hlediska designu a také by se m¥lo

dát jednodu²e upravit sm¥rování paprsku. Sv¥telný zdroj by m¥l být co nejdiskrétn¥ji

umíst¥n a nijak tak neru²it dojem z nasvíceného p°edm¥tu.

V závislosti na tom, co má být osv¥tleno, se m¥ní vhodný typ osv¥tlení. Obrazy jsou

osv¥tlovány difúzním plo²ným osv¥tlením, které m·ºe být dopln¥no sm¥rovým sv¥tlem.

Intenzita osv¥tlení by se m¥la dát regulovat dle typu materiálu. Pokud jsou osv¥tlovány

trojrozm¥rné p°edm¥ty, mohou být vyuºity t°i typy osv¥tlení, a to p°ímé, které zd·razní

p°edm¥t, dopl¬kové, které omezí ostré stíny p°edm¥tu a sv¥tlo na pozadí. D·leºitými fak-

tory, jeº ovliv¬ují sv¥telný design, jsou kvalita, mnoºství a pozice svítidel. Nem¥lo by být

opomenuto, ºe sklen¥ný povrch odráºí sv¥tlo a objekty se v n¥m mohou zrcadlit. Moºnou

variantou je vnit°ní osv¥tlení vitrín, samoz°ejm¥ takové, které neovlivní vlastnosti a stav

exponát·. V¥t²ina muzeí u nás jsou historické stavby. Zd·razn¥ní architektury budovy

pak musí jít ruku v ruce s dodrºením podmínek ur£ených pro vystavené p°edm¥ty.70

Sv¥tlo je také d·leºité pro audiovizuální program. M·ºe být jeho p°ímou sou£ástí,

dynamickým prvkem dopl¬ujícím celou prezentaci.

3.5.3 Chyby v osv¥tlení exponát·

Chyby v osv¥tlení exponát· jsou v muzeích u nás stále velmi £asté. Týká se to ne-

jen ²kodlivých ú£ink· na materiál, ale také celkového náv²t¥vníkova dojmu z prohlídky.68Teplota chromati£nosti � (téº teplota barvy neboli barevný dojem) charakterizuje spektrum bílého

sv¥tla. Sv¥tlo ur£ité teploty chromati£nosti má barvu tepelného zá°ení vydávaného £erným t¥lesemzah°átým na tuto teplotu. Teplota chromati£nosti se m¥°í v Kelvinech. �árovka má nap°. teplotu chro-mati£nosti do 3000 K, sv¥tlo, které vyza°uje je teple bílé (do 3300 K), naproti tomu zá°ivka m·ºe mítteplotu chromati£nosti aº 7000 K a osv¥tlovat chladn¥ bílým sv¥tlem (nad 5300 K).

69SHAW, K. Lighting. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual. p. 209-210.70KASANOVÁ, Karin. Sv¥tlo v galeriích a muzeích. Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce. 2009, ro£.

47, £. 2. s. 25-28. ISSN 1803-0386.


�asto se nap°íklad stává, ºe jsou exponáty nasvíceny p°íli² slab¥ a nejsou patrné detaily

p°edm¥tu i struktura materiálu. Nep°íjemné pro náv²t¥vníka je zejména osln¥ní zdrojem

sv¥tla. Tomuto se dá zabránit nasm¥rováním re�ektoru a hlavn¥ umíst¥ním sv¥tel ve

správném úhlu k p°edpokládanému zornému poli náv²t¥vníka. Dal²ím nedostatkem jsou

odrazy p°edm¥t· a postav na sklen¥ném povrchu vitríny nebo panelu. �emu se velice

£asto neda°í v expozicích zabránit, je stín¥ní. Jedná se o stíny vrhané p°edm¥ty, které

se nacházejí mezi sv¥telným zdrojem a p°edm¥tem umíst¥ným níºe. Také se stává, ºe si

sami náv²t¥vníci ob£as stíní ve výhledu, kdyº si p°i prohlíºení stoupnou p°ed nevhodn¥

umíst¥ný sv¥telný zdroj. Chybou osv¥tlení jsou i p°íli² ostré p°echody mezi jednotlivými

úrovn¥mi osv¥tlení, kdy není poskytnut £as na adaptaci zraku náv²t¥vníka.

3.6 Bezpe£nost

V následující podkapitole se bude zabývat ochranou náv²t¥vník· a vystavených ex-

ponát·. D·leºitá je jak ochrana p°edm¥t· p°ed nep°íznivými vlivy okolního prost°edí,

tak i ochrana p°ed p·sobením £lov¥ka. V první °ad¥ je ale nezbytné zabránit poran¥ním

náv²t¥vník· a zam¥stnanc· muzea.

3.6.1 Ochrana exponát· p°ed vlivy prost°edí

Jednou ze základních funkcí muzea je tezaurace, tedy uchovávání p°edm¥t· s muzeální

hodnotou. Úsilím konzervátor· je o²et°it tyto p°edm¥ty tak, aby z·staly zachovány

po neomezen¥ dlouhou dobu. Musejí být dodrºována pravidla, která omezují faktory

nevhodn¥ p·sobící na sbírkové p°edm¥ty, mezi které pat°í: zá°ení, relativní vlhkosti,

teplota, ²k·dci, plynné polutanty71 a prach, ale také nap°. vibrace. Nejvhodn¥j²ím pro

sbírky by z hlediska jejich uchování bylo uzav°ít je v depozitá°i, coº by ov²em bylo v kon-

�iktu s dal²ím podstatným úkolem muzea - prezentací kulturního d¥dictví ve°ejnosti.

�asto p°edm¥ty vyºadují zcela odli²né podmínky, neº jsou vhodné nebo p°íjemné

pro náv²t¥vníka muzea. Pokud bychom up°ednostnili optimální podmínky pro jednoho,

vyvoláme negativní reakci u druhého. Úsilím týmu muzejních profesionál· by m¥la být

expozice, jeº je kompromisem vycházejícím jak z pot°eb náv²t¥vník·, tak i exponát·.

Nej£ast¥j²í cestou, jak udrºet optimální klima citlivých materiál·, je pouºití vitrín

nebo sklen¥ných st¥n, které exponáty a náv²t¥vníky odd¥lí. Jinou moºností je vystavení

citliv¥j²ích materiál· v podmínkách klimatizovaných výstavních sál· po omezenou dobu,

která je závislá na materiálu exponátu.

Muzeum lze povaºovat za prost°edí s unikátním souborem faktor·, které ho ovliv¬ují

a m·ºe být ozna£eno jako makroprost°edí. Za mikroprost°edí v muzeu lze povaºo-71zne£i²újící látky


vat nap°íklad jednotlivé uzav°ené vitríny. Kontrola r·zných prost°edí je základním

úkolem, který je pot°eba °e²it. D·leºité je udrºení konstantních podmínek, protoºe náhlé

a markantní zm¥ny vedou ke zhor²ení stavu p°edm¥tu a mohou zp·sobit jeho trvalé

po²kození. Nutnost je také znalost klimatu oblasti, ve které se muzeum nachází. �istota

ovzdu²í, vlhkost, pr·m¥rné teploty, to v²e má vliv na prost°edí v muzeu. Dal²í nezbyt-

ností, se kterou je pot°eba být obeznámen, je znalost optimálních podmínek pro uchování

exponát·.72

Teplota a vlhkost Teplota a vlhkost jsou spolu úzce svázané a jsou významným

£initelem, který ovliv¬uje fyzické a chemické procesy, jeº probíhají v materiálech, pokud

chátrají. Pokud se nap°íklad zvy²uje teplota, zvy²uje se i rychlost pr·b¥hu v²ech chemick-

ých reakcí. Ovliv¬ují fyzikální vlastnosti materiál·, vytvá°ejí p°íznivé podmínky pro

r·zné typy biologického po²kození, jejich výkyvy mohou zp·sobit strukturální po²kození.

Pro kaºdý materiál je ur£en optimální rozsah hodnot teploty a relativní vlhkosti73,

p°i kterém je rozsah po²kození minimální. Doporu£ovány jsou hodnoty relativní vlhkosti

kolem 55 - 60 % a teploty kolem 15 - 20 °C. Tyto hodnoty mohou být bez regulace

udrºovány jen v oblastech se stabilním klimatem a v budovách, které mají minimální

tepelnou vým¥nu s okolím. Jinak je nutné udrºovat relativní vlhkost i teplotu um¥le.

Doporu£ené hodnoty relativní vlhkosti a teploty shrnuje tabulka 274.72EDSON, Gary, DEAN, David. The handbook for museums. London, New York : Routledge, 1994.

p. 114-115. ISBN 0-415-09952-8.73Relativní vlhkost (také pom¥rná vlhkost) vyjad°uje aktuální vlhkost ovzdu²í a udává míru nasycení

vzduchu vodní parou p°i dané teplot¥.74Kolektiv autor·. Preventivní ochrana. s. 13.


Tabulka 2: Doporu£ené hodnoty relativní vlhkosti a teploty pro jednotlivé materiály.Materiál Teplota

(°C)Relativnívlhkost (%)

Tolerovanýintervalrelativní

vlhkosti (%)papír, d°evo, k·ºe,

pregamen, textil, malba,záv¥sné obrazy, mobiliá°,kosti, slonovina, sklo,etnogra�cký materiál(pe°í, proutí, konopí),biologické materiály

18 55 45 - 60

kovy samotné cca 18 30 - 40 do 55kovy v kombinaci

s organickými materiálycca 18 40 - 55 do 55

fotogra�e mén¥ neº21

35 30 - 45

barevné �lmy mén¥ neº 2 20 25 - 35£ernobílé �lmy mén¥ neº

2135 30 - 45

keramika, kámen cca 20 do 60 40 - 60laky - - 50 - 60

polymery (s výjimkoupolyvinylalkoholua polyvinylacetátu)

- - 30 - 70

Relativní vlhkost m·ºeme m¥°it n¥kolika zp·soby. Indika£ní papírky se nehodí

k dlouhodobému monitorování, nejsou p°íli² p°esné. Jsou vhodné ke zji²t¥ní okamºité situ-

ace. Dal²ími metodami jsou nap°. pouºití digitálního termohygrometru, který okamºit¥

zm¥°í teplotu i vlhkost nebo uºití elektronických £idel, které jsou obvykle sou£ástí celkové

klimatizace.

Konstantn¥ vysoká relativní vlhkost (nad 70 %) m·ºe zp·sobit nap°. korozi kov·

a n¥kterých slitin, poru²ení pevnosti a struktur n¥kterých materiál·, nebo vytvo°ení

vhodného prost°edí pro r·st hub a plísní na povrchu p°edm¥t· z organického mater-

iálu. Pokud je relativní vlhkost konstantn¥ velmi nízká (pod 30 %), p°edm¥ty se mohou

vysu²ovat a k°ehnout, posléze dokonce praskat, na porézních materiálech mohou krys-

talizovat soli. Prudké zm¥ny relativní vlhkosti (o 5 a více procent b¥hem n¥kolika hodin)

znamenají objemové zm¥ny a strukturální po²kození materiál· nebo korozi kovových

materiál·.75

Moºností, jak v muzeu regulovat teplotu a relativní vlhkost, je n¥kolik. M·ºe být

°ízena centráln¥, kdy je vzduch �ltrován od ²kodlivin a prachu, je upravena jeho teplota75Kolektiv autor·. Preventivní ochrana. s. 11-14.


i relativní vlhkost. Alternativou je klimatizování jednotlivých místností pomocí klima-

tiza£ních jednotek, p°ípadn¥ zvlh£ova£· a odvlh£ova£·. Poslední moºností je udrºování

klimatu pomocí °ízeného vytáp¥ní a v¥trání.76

Zá°ení Sv¥tlo je dal²ím ²kodlivým faktorem ovliv¬ujícím exponáty. Po²kození zp·-

sobené sv¥tlem je kumulativní a nevratné. P°irozené sv¥tlo má na p°edm¥ty ni£iv¥j²í

ú£inky neº sv¥tlo um¥lé. Zahrnuje v sob¥ nejen viditelné sv¥tlo, ale i infra£ervené a ul-

tra�alové zá°ení (dále jen UV). Infra£ervené zá°ení zp·sobuje lokální zvý²ení teploty, coº

m·ºe ve výsledku znamenat vysu²ení a nevratné strukturální zm¥ny materiálu. Tento typ

po²kození se v na²ich zem¥pisných podmínkách vyskytuje minimáln¥, d·leºitý ale m·ºe

být podíl infra£erveného zá°ení u um¥lého vnit°ního osv¥tlení. Zdroje osv¥tlení v expoz-

icích by tento druh zá°ení m¥ly eliminovat. UV zá°ení zp·sobuje hlavn¥ fotochemické

reakce77. Je proto nutné mnoºství energie, kterou p°edm¥t nasvícením absorbuje, co ne-

jvíce omezit.78 Dopl¬ujícím materiálem k této problematice je obrázek 679.

Obrázek 6: Elektromagnetické spektrum zá°ení.

Rozsah po²kození exponátu závisí na intenzit¥ osv¥tlení. Anorganické materiály mo-

hou být vystavovány s minimálními následky, zatímco organické materiály mohou být

váºn¥ po²kozeny, proto by m¥ly být osv¥tlovány maximáln¥ na 50 lx. Po²kození dále závisí

na vlnové délce dopadajícího sv¥tla, na celkové expozici, která je dána úrovní intenzity

76DOUBRAVOVÁ, Kate°ina. Zásady preventivní pé£e v depozitá°ích: sborník STOB De-pozitá°e - obecné zásady. [online] 2006. s. 96 [cit. 2012-02-06]. Dostupný z WWW:<http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/predmety/koroze_materialu_pro_restauratory/kadm/pdf/3_7.pdf>.

77Fotochemické reakce jsou látkové p°em¥ny, které probíhají vlivem sv¥tla, v na²em p°ípad¥ blednutímateriálu

78Kolektiv autor·. Preventivní ochrana. s. 15.79O�ciální stránky spole£nosti Czech solar. [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupný z WWW:

<http://www.czechsolar.cz/fotovoltaika/princip-fungovani/>.


osv¥tlení a £asem, po který je p°edm¥t vystaven osv¥tlení a vychází z kumulativních

ú£ink· sv¥tla. Faktorem je také materiál p°edm¥tu a jeho aktuální stav.

Intenzita osv¥tlení se m¥°í luxmetry, intenzita UV zá°ení UV-metry a celkovou ex-

pozici sv¥tlem zjistíme pomocí aktinometr·.

Moºností, jak ú£inky UV zá°ení omezit, je po°ídit plastové okenní tabule, které ale

absorbují toto zá°ení jen z £ásti. Ú£inn¥j²í alternativou jsou látky, které se dají na skla

vitrín aplikovat, nej£ast¥ji formou lak· nebo fólií, schopnost pohlcovat zá°ení v²ak £asem

klesá, proto je nutná kontrola. Dal²í variantou je bílý nát¥r na zdech obsahující titanovou

b¥lobu, jeº je schopna UV zá°ení z velké £ásti pohltit.

Vhodný druh um¥lého osv¥tlení s úplnou eliminací vn¥j²ího osv¥tlení pomocí rolet

nebo ºaluzií, je pro vystavované p°edm¥ty nejsch·dn¥j²í volbou. Co se týká emitování UV

zá°ení, jsou na tom klasické wolframové ºárovky velmi dob°e, naopak zá°ivky a halogen-

ové ºárovky mají významný podíl UV sloºky, stejn¥ jako xenonové lampy. Pokud jde

o podíl infra£ervené sloºky zá°ení, emitují nezanedbatelné mnoºství jak ºárovky, tak

i halogenové ºárovky a zá°ivky.80 Trendem v osv¥tlení se stávají LED diody, které jsou

stále výkonn¥j²í. Teplo, které emitují je prakticky nulové, stejn¥ jako mnoºství UV zá°ení.

Typické vlastnosti n¥kterých sv¥telných zdroj· shrnuje tabulka 381.80Kolektiv autor·. Preventivní ochrana. s. 15-19.81OHLÍDALOVÁ, Martina, VÁVROVÁ, Petra. Monitorování vlivu sv¥tla na sbírkové p°edm¥ty v ex-

pozicích - �sv¥telný ºivotopis�. Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce, 2010, ro£. 48, £. 2. s. 12. ISSN1803-0386.


Tabulka 3: Typické vlastnosti n¥kterých sv¥telných zdroj·.zdroj sv¥tla teplota chro-

mati£nostiindexpodáníbarev

podíl UVzá°ení

m¥rnýsv¥telnývýkon

normálníºárovky

2800 100 60 - 80 8 - 21

halogenovéºárovky

2800 - 3200 100 49 - 130 15 - 28

zá°ivky - - 40 - 130 30 - 90- teple bílá 2700 - 3300 85 - 95 80 63 - 96

- neutráln¥ bílá 3300 - 5000 57 - 95 85 76- chladné denní

sv¥tlo5000 - 6500 72 - 97 110 65 - 90

vysokotlakártuóvá výbojkas luminoforem

4000 45 50 - 100 36 - 54

halogenovávýbojka

4300 - 4900 65 - 69 150 - 600 58 - 115

nízkotlakásodíková

výbojka SOX

1700 44 0 123 - 200

vysokotlakásodíková

výbojka SON

1950 - 2150 20 - 65 30 - 70 67 - 138

vysokotlakásodíková

výbojka SON�bílý sodík�

2500 85 - 46

jasn¥ modrénebe

15000 100 1600 -

£áste£n¥zataºené nebe

8000 100 800 -

zataºené nebe 6000 100 540 -p°ímé slunce 4100 - 5600 100 400 -

Atmosférické zne£i²t¥ní a prach Pevné £ástice, vyskytující se ve vzduchu ve form¥

aerosolu, tedy prach, saze a popílek jsou p°edev²ím produkty vn¥j²ího prost°edí. Ve

vnit°ním prost°edí budov zne£i²újí vzduch n¥které p°ístroje a také náv²t¥vníci. Ochrana

exponát· p°ed prachem se realizuje prost°ednictvím prachot¥sných vitrín a �ltrace vz-

duchu.

Plynné polutanty m·ºeme rozd¥lit na vn¥j²í (zdroj zne£i²t¥ní se nachází vn¥ bu-

dovy) a vnit°ní (zdroj je uvnit° budovy). Nejvýznamn¥j²ími jsou oxidy síry, zejména

oxid si°i£itý, jenº je produktem spalování fosilních paliv a na v¥t²inu sbírkových mater-


iál· p·sobí velmi reaktivn¥. Nebezpe£nou látkou je také sulfan (sirovodík), který vzniká

jako produkt tlení organických materiál·. Sulfan je rovn¥º korozivní slou£eninou. Ox-

idy dusíku vznikají hlavn¥ spalováním pohonných hmot. Ozón je p°edev²ím velmi silné

oxida£ní £inidlo, které napadá organické materiály.

K vnit°ním polutant·m pat°í organické kyseliny a aldehydy, jejichº zdroji jsou ma-

teriály, které se v muzeu b¥ºn¥ vyskytují (mobiliá°, lepidla, nát¥ry, exponáty, £isticí

prost°edky). Mezi vnit°ní polutanty lze po£ítat také sirovodík, jehoº zdrojem v expozici

jsou organické exponáty. Ozón je také zárove¬ vnit°ním polutantem.

Ochranou proti atmosférickému zne£i²t¥ní a prachu je zvý²ení cirkulace vzduchu,

£i²t¥ní vzduchu �ltrací (suché a vodní �ltry), pouºití vhodného materiálu pro vitríny

a jiný mobiliá° (vhodné je sklo, kov, m¥kké d°evo atd.).82

Biologické po²kození Biologické po²kození na sbírkových p°edm¥tech zp·sobují hlo-

davci, ptáci, hmyz, plísn¥ a houby. P°í£inou tohoto typu po²kození je vºdy pouze ne-

dostate£ná pé£e a nevhodné podmínky uloºení.83

Kontroly biologického po²kození sestávají ze t°í £inností. Jsou jimi monitorování,

prevence a eliminace. Nejdostupn¥j²í formou monitorování je pozorování. Pokud jsou

pozorovány n¥jaké zm¥ny, m¥ly by být provedeny odpovídající zkou²ky. Dal²í metodou

je chytání do pastí. Prevencí je redukování p°íleºitostí a zdroj·, které by ²k·dci mohli

napadnout. Z t¥chto d·vod· by m¥lo být v prostorech expozice i depozitá°e zakázáno

konzumovat potravu.84 Metody eliminace biologického napadení jsou invazivní (aplikace

tekutých insekticid·) a neinvazivní (plynování, gama zá°ení, inertní atmosféry).85

Moºnost biologického napadení roste s vy²²í vlhkostí a teplotou. Zcela nezbytný je

pravidelný a pe£livý úklid muzea. N¥které organismy mohou být do muzea vneseny

záp·j£kami nebo dary. Zde op¥t platí nutnost pe£livé kontroly p°íchozích p°edm¥t·.

3.6.2 Zabezpe£ení exponát·

Sbírky je nutné zabezpe£it p°ed nebezpe£nými vlivy prost°edí, p°ed ºivelnými pohro-

mami a hlavn¥ p°ed nevhodným p·sobením £lov¥ka. D·leºité je plánování bezpe£nost-

ních opat°ení, pro n¥º je nezbytný d·kladný pr·zkum budovy, existujících bezpe£nostních

za°ízení a úzká spolupráce s policií, hasi£i i záchrannou sluºbou.

Mezi prost°edky ochrany sbírek muzea pat°í provedení fyzických opat°ení, jako jsou

zesílení zdí, dve°í, oken, atd. Ochran¥ p°edm¥t· mohou napomoci i signaliza£ní za°ízení,

82OHLÍDALOVÁ, M., VÁVROVÁ, P. Monitorování vlivu sv¥tla. Muzeum. s. 18-21.83Tamtéº, s. 22.84EDSON, G., DEAN. D. The handbook. p. 121.85Kolektiv autor·. Preventivní konzervace. s. 23


mezi která pat°í nap°. tlakové rohoºky, hlási£e rozbití skla, poplachové kno�íky, infra£er-

vené senzory, kombinované senzory aj. Jinou moºností, jak ochránit sbírky je osobní

hlídání. V ideálním p°ípad¥ by m¥l být jeden dozorce na 330 m2 a nikdy by nem¥la mít

sluºbu v muzeu jen jedna osoba. Dozorci denn¥ kontrolují výstavy a expozice, v£as upo-

zor¬ují na neodbornou manipulaci s vitrínami, p°ípadnou krádeº atd. Je zárove¬ d·leºité,

aby si náv²t¥vníci nep°ipadali jako ve v¥zení.86 Nezbytné je monitorování kamerovým sys-

témem a zálohování nahrávek.

Tam, kde to prostor dovoluje, m·ºe být kolem vystaveného p°edm¥tu nataºen provaz,

nebo postavena jiná forma bariéry. Vzdálenost bariéry od exponátu by m¥la být min-

imáln¥ jeden metr, £ímº vznikne zóna, která bude moci být snadno kontrolována.

V takovémto p°ípad¥ musí být bariéra dob°e viditelná obzvlá²t¥ tam, kde je nízká úrove¬

osv¥tlení. Pokud je exponát zap·j£en jinému muzeu, musí být na jeho místo umíst¥n

²títek s datem p°emíst¥ní spolu s podpisem pracovníka muzea.87

3.6.3 Bezpe£nost náv²t¥vník· a personálu

Ochrana lidského ºivota je ve v²ech muzeích prioritní. Klí£em je omezení p°í£in poran¥ní.

Na po£átku by m¥lo být komplexní posouzení rizik bezpe£nosti náv²t¥vník· v celém

muzeu, následn¥ by m¥la být formulována protiopat°ení. Náv²t¥vník·m v muzeu hrozí

mnoho nebezpe£í, v£etn¥ poºáru, zran¥ní, nebo osobního útoku.

Eliminovány by tak m¥ly být: tmavé zóny, dve°e a úzké chodby, velké jasné sklen¥né

plochy, nízké p°ekáºky, p°íli² nalakované a kluzké podlahy, vý£n¥lky a ostré hrany, ²patn¥

zabezpe£ené konstrukce, stojany s vy£nívajícími nohami, nerovné podlahy a volné okraje

koberc·, neo£ekávaná zm¥na vý²ky podlahy a schod·, zákaz jídla a pití, zákaz kou°ení,

vpu²t¥ní jen ur£itého po£tu náv²t¥vník·.

Omezována jsou rizika pro náv²t¥vníky pokud: je zakázáno jíst, pít a kou°it, vpou²tí se

jen ur£itý po£et náv²t¥vník·, existuje efektivní oznamovací systém, je náleºit¥ postaráno

o opat°ení v p°ípad¥ neodkladné nutnosti (nap°. první pomoc), je zabezpe£en dostate£ný

dozor, náv²t¥vníci nemohou vná²et do expozic velké ta²ky, de²tníky, apod.88

Zcela nezbytné jsou plány únikových cest, vybavení prostor hlási£i poºáru obvykle

situovaných u ur£itých dve°í, které by m¥ly být spu²t¥ny oprávn¥nou osobou. Dále by

m¥ly být zna£eny únikové východy a cesty s nouzovým osv¥tlením. Únikové cesty by

nikdy nem¥ly zárove¬ slouºit jako prostory pro skladování. B¥hem otevírací doby by86WAIDACHER, F. Príru£ka. s. 400-402.87OSBORNE, Peter. Security and public safety in exhibitions. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The

manual of museum exhibitions, Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 129-131. ISBN 1-800-462-6420.

88WAIDACHER, F. Príru£ka. s. 403.


také nem¥ly probíhat ºádné opravy.89

Zam¥stnanci musí krom¥ platných bezpe£nostních p°edpis· správn¥ zacházet s nebezpe£nými

materiály, stroji a r·zným ná°adím.

3.7 Doprovodné programy

Krom¥ toho, ºe muzeum tvo°í expozice a výstavy tvo°í muzea také doprovodné programy

pro r·zné cílové skupiny náv²t¥vník·. Záºitek náv²t¥vníka z prohlídky muzea tak bývá

podpo°en dal²í aktivitou, která by m¥la rozvinout a podpo°it p°íb¥h výstavy.

Vedení a tvorbu doprovodných program· mívá obvykle v rukou lektor muzea. Ideáln¥

by tvorba doprovodného programu m¥la za£ínat v po£áte£ních stádiích plánování výstavy.

Klí£ové je téma, kterého se bude program týkat (vychází ze zam¥°ení výstavy nebo

expozice), výborná znalost cílové skupiny (o£ekávání, poºadavky) a jí p°izp·sobené cíle,

kterých by uskute£n¥ním programu m¥lo být dosaºeno. D·leºité jsou také prostorové

moºnosti muzea a samoz°ejm¥ �nance (i kdyº zdaleka nejsou tak d·leºitým £initelem

pro vytvo°ení kvalitního programu).

Doprovodný program m·ºe být aktivitou, jeº p°iláká do muzea i ty, kte°í tam b¥ºn¥

nechodí. Je proto pot°eba tyto programy s p°edstihem odpovídajícím zp·sobem propago-

vat.

Cílovou skupinou, které se p°izp·sobují ve²keré aktivity, mohou být nap°. d¥ti

p°ed²kolního v¥ku, studenti, rodiny s d¥tmi, odborníci, laici, senio°i, hendikepovaní atd.

Pokud muzeum má dostatek vhodných prostor, m·ºe se aktivita odehrávat p°ímo

v muzeu. Toto m·ºe být zejména u star²ích budov, které nebyly postaveny k tomu,

aby slouºily jako muzeum, problém. Cestu je moºné hledat formou spolupráce s jinými

organizacemi, které disponují dostate£nými prostorovými kapacitami. Programy se kv·li

svému zam¥°ení mohou odehrávat také v p°írod¥.

Nej£ast¥j²ími typy doprovodných program· jsou komentované prohlídky, tv·r£í dílny,

promítání �lm·, exkurze, výlety, p°edná²ky, divadelní p°edstavení, audio prohlídky, au-

diovizuální projekce, workshopy, speciální akce atd.

Josef Bene² d¥lí kulturní programy po°ádané muzeem do t°í okruh·:

� Primární okruh tvo°í programy, které se odehrávají p°i b¥ºných náv²t¥vách muzea.

Prohlubují p·sobení expozic a výstav.

� Sekundární okruh p°edstavují aktivity, jeº roz²i°ují programovou nabídku s konkrétní

tematikou a obohacují kulturní ºivot m¥sta. Tyto akce jsou po°ádány ve speciálních

prostorech muzea.89OSBORNE, P. Security and public safety. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual. p. 127-128.


� Terciární okruh tvo°í akce organizované mimo prostory muzea ve spolupráci s jinou

organizací.90

Nyní stru£n¥ p°edstavím dva b¥ºné typy doprovodných program·. Komentované prohlídky

jsou nej£ast¥j²í a nejoblíben¥j²í formou doprovodných aktivit. V muzeích je praxe v¥t²i-

nou taková, ºe hned p°i koupi vstupenky je náv²t¥vník dotázán, zda má zájem o ko-

mentovanou prohlídku. Dal²í moºností jsou komentované prohlídky pouze pro objednané

skupiny. Variantou mohou být ti²t¥né doprovodné materiály k expozici. Komentovaná

prohlídka nemá mít formu p°edná²ky ani být p°íli² dlouhá a unavovat. Pr·vodci by m¥li

mluvit dostate£n¥ nahlas, aby je sly²eli i náv²t¥vníci, co stojí v zadních °adách. Pr·vodce

by m¥l klást otázky a vybízet k diskusi. Osv¥ºujícím prvkem m·ºe být také humor, za-

jímavá historka atd.

Programy pro ²kolní skupiny jsou zam¥°eny na dopln¥ní výuky. Nem¥lo by se ale za-

pomínat, ºe muzeum není ²kola, a proto je t°eba k programu p°istupovat hravou formou,

která zaujme, pobaví, a p°esto obohatí znalosti ºák·. P°ístup, vzd¥lání a zku²enosti lek-

tora jsou v tomto p°ípad¥ k nezaplacení. Programy pro ²koly v sob¥ zpravidla spojují více

aktivit a tak zaberou více £asu. Mohou být tvo°eny nap°. tv·r£ími dílnami propojenými

s výkladem, hrou a vypln¥ním pracovního listu. Náv²t¥v¥ muzea by v p°ípad¥ ²kolních

skupin m¥la ideáln¥ p°edcházet p°íprava ve ²kole. Po náv²t¥v¥ muzea by je²t¥ ve ²kole

m¥lo prob¥hnout p°inejmen²ím shrnutí záºitk· a nov¥ nabytých znalostí.

3.8 Propagace a reklama

Propagace je jedním z nástroj· marketingu91. Poskytuje informace o sluºbách a pro-

duktech instituce. První fází propaga£ní strategie je ur£ení hlavního cíle, dal²ím je

ur£ení cílových skupin neboli segment·. Publikum musí být rozd¥leno do skupin, které

sdílejí podobné charakteristiky. Kritéria, na jejichº základ¥ se bude d¥lit, jsou nap°. de-

mogra�cká, geogra�cká, psychogra�cká (vzd¥lání, hodnotová orientace) a £etnost náv²t¥v.

Dal²ími kroky jsou projekce výsledk·, vazba reklamy na propaga£ní kanály, rozpo£et, ob-

sah kampan¥, propaga£ních kanály a média, ve kterých bude propagace probíhat a £asový

plán.92 Jedním z prost°edk· propagace je reklama.

Reklama je prost°edkem komunikace se zákazníkem. M·ºe být neosobním sd¥lením

zprost°edkovaným pomocí médií, nebo osobní komunikací, která p·sobí p°esv¥d£iv¥ji.

Její cíle musí odpovídat cíl·m organizace.

90BENE�, Josef. Základy muzeologie. 1. vyd. Opava : Open Education & Sciences, 1997. s. 126. ISBN80-901974-3-4.

91Marketing je procesem plánování a napl¬ování koncepce, oce¬ování, propagace a distribuce my²lenek,výrobk· a sluºeb, který sm¥°uje k uskute£n¥ní vzájemné vým¥ny uspokojující pot°eby jedinc·.

92KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd, Praha : Grada Publishing,2005. s. 231. ISBN 80-247-1104-4.


Muzea a galerie mohou ke své propagaci vyuºívat tyto formy reklamy:

� reklama zam¥°ená na událost (jednorázová akce);

� reklama zam¥°ená na instituci (jméno a image);

� reklama zam¥°ená na produkt (konkrétní sbírka, exponát, výstava);

� reklama zam¥°ená na zákazníky.

D·leºitá je znalost svého zákazníka, jeho pot°eb a o£ekávání a následn¥ na n¥ odpovída-

jícím zp·sobem na n¥ reagovat. Reklama musí být jednoduchá, nápaditá, stru£ná, musí

na náv²t¥vníka p°enést nad²ení, poskytnout úplnou informaci a také p°ipomenout akci.93

Ti²t¥ná reklama zahrnuje pouºití leták·, broºur, katalog· a samoz°ejm¥ také knih,

na jejichº tvorb¥ se muzeum podílelo. Letáky, p°ípadn¥ leporela a skláda£ky, jsou ne-

jjednodu²²ím ti²t¥ným nástrojem propagace. Obsahují základní informace o muzeu,

jeho nabídku, mapu s ozna£ením polohy muzea, p°ípadn¥ kontakt. Broºury uº podá-

vají odborn¥j²í informace. P°i absenci katalog·, by m¥ly slouºit jako cenov¥ dostupný

pr·vodce po sbírkách. Muzea vydávají katalogy k prezentaci svých sbírek a výstav. Mo-

hou slouºit jako studijní materiály, p°ípadn¥ jako suvenýr.

Mezi plo²ná média pat°í nap°. plakáty, sv¥telná reklama a reklamní panely. Reklama

na plo²ných médiích musí zaujmout okamºit¥.

Audiovizuální reklama je prezentována pomocí televize, rozhlasu nebo �lmu. Rozh-

lasová reklama na sebe musí nejd°íve upozornit, zaujmout, musí být srozumitelná, za-

pamatovatelná a klí£ová my²lenka musí být ve vhodné dob¥ opakována. Televizní reklama

m·ºe být vysoce ú£inná, ale neziskovými organizacemi je vyuºívaná minimáln¥ kv·li nák-

lad·m. Televizní reklama je £asto pouºívána jako forma prezentace nap°. v informa£ních

centrech nebo se prodává jako suvenýr.94

Moºný zp·sob propagace muzea a jeho sluºeb poskytuje i internet. Je prost°edkem,

jak probudit zájem zejména u mlad²í generace. Muzea jsou tu prezentována interne-

tovými stránkami. Mnoho institucí dnes nabízí na internetu virtuální prohlídky expozic,

eduka£ní a jiné programy. V¥t²ina ale poskytuje pouze základní informace o expozicích

a výstavách. Je nezbytné, aby informace na stránkách byly pravideln¥ aktualizovány,

obsahovaly kontaktní údaje s adresou, telefonním £íslem a e-mailovou adresou a byly

dostupné alespo¬ v jedné jazykové mutaci.

Reklamní akce musí být vºdy spu²t¥ny v dostate£ném p°edstihu p°ed propagovanou

událostí.93JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního d¥dictví a um¥ní. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008.

s. 209. ISBN 978-80-247-2724-0.94JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního d¥dictví. s. 229-230.


3.9 �istota a údrºba

Pravidelný úklid a údrºba pat°í k nutným a základním £innostem, které ovliv¬ují proºitek

náv²t¥vník· z prohlídky muzea. Muzeum m·ºe prezentovat sebezajímav¥j²í exponáty

a programy, pokud ale náv²t¥vníky p°ekvapí nánosy prachu v rozích místností, ²pinavá

skla vitrín, prasklé ºárovky, nebo nefungující £i po²kozené interaktivní prvky, výsledný

dojem z náv²t¥vy muzea bude ohroºen.

Úklid a údrºba je d·leºitá také z hlediska bezpe£nosti exponát·. Prach je jed-

ním z £initel·, který m·ºe zp·sobovat korozi p°edm¥t· a usnad¬ovat ²í°ení mikroor-

ganism·. Díky ²patnému úklidu rovn¥º mohou do muzea proniknout r·zní ºivo£ichové

a následn¥ napadnout sbírkové p°edm¥ty. V expozicích by m¥lo být zakázáno jíst a pít

mimo vyhrazená místa. Nejen bezpe£nost exponát· ovliv¬uje nedokonalý úklid a údrºba,

zran¥ni mohou být také náv²t¥vníci muzea. P°íkladem je prasklá ºárovka, která m·ºe

sníºit viditelnost a zap°í£init zran¥ní.

3.10 Dal²í sluºby

V této £ásti práce se budu v¥novat sluºbám, které také ovliv¬ují výsledný dojem

náv²t¥vník· z expozice. Zohledním nap°. personál, vybavenost muzejního obchodu,

moºnost ob£ersv¥ní nebo ²atnu.

3.10.1 Personál

Úrove¬ personálu (znalosti, schopnosti, vystupování) je jedním z nejd·leºit¥j²ích prvk·,

který ovliv¬uje hodnocení instituce z pohledu ve°ejnosti. Náv²t¥vníci p°icházejí do kon-

taktu bu¤ s dozorci, pokladními, pr·vodci nebo odbornými pracovníky muzea.

Nej£ast¥j²ími proh°e²ky personálu jsou nevlídnost, nedostate£ná informovanost nebo

neochota. Ob£as m·ºe mít náv²t¥vník dokonce z výrazu a ochoty personálu pocit, ºe

v muzeu vyru²uje. Jindy zas, ºe je dozorci automaticky povaºován za zlod¥je. Aby

se takovým nedostatk·m p°edcházelo, p°ijímaný personál by m¥l být uváºlivé vybírán

a odpovídajícím zp·sobem ²kolen. Dozorci, pokladní i pr·vodci by m¥li nosit ²títky se

jmenovkami a pozicí, kterou v muzeu zastávají. M¥li by být upravení, vst°ícní, ochotní

a dostate£n¥ kvali�kovaní. Musí v¥novat pozornost výhradn¥ náv²t¥vník·m a exponát·m

a alespo¬ £áste£n¥ ovládat n¥jaký sv¥tový jazyk.

3.10.2 Vstup

Muzeum a vstup do n¥j musí být odpovídajícím zp·sobem ozna£en. Vstupní prostor

by náv²t¥vníka m¥l p°ipravit na chvíle strávené v muzeu. Je místem, kde se muzeum


a náv²t¥vník poprvé p°ímo st°etávají. Vstupní hala by m¥la být dostate£n¥ prostorná,

aby se sem ve²la i po£etn¥j²í skupina. Svým vzhledem by nem¥la p·sobit ponu°e nebo

neosobn¥. I vstupní haly historických budov se pomocí barev, plakát·, informa£ních

panel· aj. dají prom¥nit ve vst°ícné místo budící zájem o výstavy a expozice. Vstup

do budovy by m¥l být bezbariérový. Nesmí se zapomínat na to, ºe první dojem je velice

d·leºitý a z velké £ásti ovliv¬uje výsledné hodnocení muzea, a tím i touhu muzeum znovu

nav²tívit.

V prostorách vstupní haly jsou náv²t¥vník·m nej£ast¥ji poskytovány dal²í sluºby.

Nachází se zde pokladna (nej£ast¥ji spojená s prodejem suvenýr·), ²atna, toalety a pros-

tor pro ob£erstvení.

3.10.3 Pokladna a obchod

V pokladn¥ by m¥l náv²t¥vník krom¥ vstupenky do muzea obdrºet základní informace

o expozici a orientaci v muzeu. Plánek muzea se m·ºe nacházet p°ímo na vstupence,

nebo na zvlá²tním letáku.

S pokladnou je n¥kdy spojen obchod se suvenýry. Zboºí na stojanech by nem¥lo být

vý²e neº 1,4 m od zem¥95, aby na n¥j dosáhly jak osoby na invalidním vozíku, tak i d¥ti.

V muzejním obchod¥ mohou být k dispozici jak p°edm¥ty vztahující se k probíhající

výstav¥ nebo akci, tak p°edm¥ty propagující instituci samotnou. K dostání zde mohou

být krom¥ knih, katalog·, broºur, záloºek, leporel, pohled·, tri£ek, pam¥tních mincí,

apod., také p°edm¥ty inspirované p°ímo exponáty, nap°. reprodukce originál·.

3.10.4 Ob£erstvení

Moºnost ob£erstvení v prostoru muzea dnes pat°í k základním sluºbám poskytovaným

v muzeu. Náv²t¥vník zde odpo£ívá, nabírá nové síly a rozjímá o záºitcích z prohlídky.

Ob£erstvit se náv²t¥vníci mohou v samostatné kavárn¥ £i cukrárn¥, v klidové zón¥

tvo°ené n¥kolika stole£ky a automaty na ob£erstvení, p°ípadn¥ ji m·ºe tvo°it pouze místo

k posezení. Zóny by vºdy m¥ly být alespo¬ £áste£n¥ odd¥leny od expozice, aby se zamezilo

ru²ení náv²t¥vník·, kte°í si prohlíºejí sbírky. V klidovém prostoru mohou být k dispozici

letáky a jiné ti²t¥né materiály spojené s muzeem, protoºe i zde je pot°eba udrºovat

atmosféru.

Za nezbytný, zejména u rozsáhlej²ích expozic, je pokládán dostate£ný po£et vhodných

míst k odpo£inku. Pozornost náv²t¥vníka v pr·b¥hu prohlídky zákonit¥ klesá, a tak si

pot°ebuje odpo£inout.95BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 24.


3.10.5 �atna

Kv·li bezpe£nosti a pohodlí náv²t¥vník· je v muzeích doporu£ováno odloºit si svrchní

od¥v, batohy, de²tníky apod. Muzeum m·ºe být vybaveno bu¤ samostatnou ²atnou s ob-

sluhou, sk°í¬kami, kam si p°íchozí odloºí v¥ci sami, p°ípadn¥ mohou být k dispozici ob¥

varianty.

3.10.6 Sociální za°ízení

Sociální za°ízení musí mít dostate£nou kapacitu pro p°edpokládaný po£et náv²t¥vník·.

Musí být £istá a upravená. Na kaºdé patro by m¥la být po£ítána jedna °ádn¥ ozna£ená

kabina pro vozí£ká°e s minimálními rozm¥ry 1,4 x 1,4 m96.

3.10.7 Parkování

Se zvy²ujícím se po£tem náv²t¥vník· vzr·stá pot°eba parkování v blízkosti budovy

muzea. Tato plocha by m¥la mít dostate£nou kapacitu míst, ideáln¥ i umoº¬ovat

parkování hendikepovaným. Mnoho institucí ale moºnost parkování nenabízí, a tak se

o dal²í náv²t¥vníky ochuzuje.

96BERNARD, P., FABRE, P. Muzea pro v²echny. s. 26.

4 MODERNÍ VÝSTAVNÍ TRENDY 45

4 Moderní výstavní trendy

�lov¥k dnes m·ºe volit z velkého mnoºství volno£asových aktivit, které soupe°í o jeho

pozornost. Náv²t¥vníci vyºadují, aby setkání s exponáty bylo �zabaleno do jiných aktivit�,

jde o záºitek.97 Muzeum je nuceno roz²i°ovat sluºby nejen, co se týká pohodlí náv²t¥vníka,

ale i volbou r·zných prost°edk·, díky nimº se náv²t¥vník v muzeu pou£í i pobaví.

Muzeum se musí novým trend·m p°izp·sobit, jestli chce náv²t¥vníka p°ilákat, pokud

moºno opakovan¥. Expozice by m¥ly nabízet nové záºitky a reagovat na náv²t¥vníkovy

pot°eby.

Záºitky, které náv²t¥vníka upoutají po emocionální stránce, jsou povaºovány za

prost°edek, který propaguje muzeum. Tzv. �memory economy�, tedy ekonomická hodnota

spojená s nezapomenutelným záºitkem, je chápána jako hybná síla úsp¥²né propagace

muzea. Záºitek spjatý s muzeem se stává komer£ní výstavní strategií.98

Expozice musí vytvá°et podmínky, za kterých náv²t¥vník získá z prohlídky exponát·

co nejvíce. Klí£ovým prvkem v expozicích by m¥la být snaha o zapojení náv²t¥vníka. Poz-

natky z psychologie dokládají, ºe práv¥ pouºití prvk· aktivizujících náv²t¥vníka a zapo-

jení více smysl·, neº jen zraku, vede k tomu, ºe náv²t¥vníci intenzivn¥ji vnímají expozici

a její p°íb¥h a také, ºe si daleko více zapamatují.99

V expozici by se tak m¥ly objevovat n¥které z prvk· aktivizujících náv²t¥vníka jako

nap°.: r·zné hry, kvízy, multimediální kiosky, listova£e, informa£ní válce atd. Smyslové

vnímání m·ºe být obohaceno p·sobením audiovizuálních prvk·, jako je t°eba: hudební

podkres, cílené ozvu£ení vybraných exponát·, projekce, �lm aj. Hmat mohou krom¥ jiº

zmín¥ných aktivit stimulovat hmatové exponáty, trojrozm¥rné zmen²ené modely aj.

Do muzea proniká stále více techniky, která ale musí slouºit pouze jako prost°edek do-

pl¬kový, který slouºí pro lep²í p°edstavení vybraného tématu.100 Technické, audiovizuální

a jiné moderní prvky mají pomoci náv²t¥vníkovi lépe pochopit a vnímat souvislosti,

udrºet pozornost, navodit atmosféru atd. Hlavním prvkem expozice ale z·stávají ex-

ponáty.97Také o nových poznatcích o vnímání um¥leckých d¥l a z toho vyplývajících d·sledcích (nejen) pro

um¥lecká muzea viz. KESNER, Ladislav. Expozice jako prostor aktivního vnímání: teoretická východiska,strategie realizace. In Bulletin Moravské galerie v Brn¥ 2002/2003. Brno : Moravská galerie, Spole£nostp°átel MG v Brn¥, £. 58/59. s. 92-107. ISBN 80-7027-123-X.

98DERNIE, David. Exhibition design. London : Lawrenc King Publishing, 2006. s. 23. ISBN-13: 978-1-85669-430-8, ISBN-10: 1-85669-430-5.

99HOLMAN, Pavel. D¥jiny muzejního výstavnictví a pokusy o zapojení náv²t¥vníka. In Hovoryv muzeu: sborník p°ísp¥vk· muzeologického seminá°e (29. - 30. 5. 1997). Hodonín : Masarykov muzeum,s. 9.100O technice v expozici nap°. DOLÁK, J. Expozice jako prost°edek komunikace. In Muzeum a zm¥na

III. s. 59-67. Dostupný také z WWW: <http://www.phil.muni.cz/wune/home/publikace/publikace-a-clanky/clanky-1/Expozice%20jako%20prostredek%20komunikace%20muzei-Muchang-�nalni%20verze.doc/view>.


Trendy v oblasti technologie se v expozici uplat¬ují v mnoha oblastech a nejde je

p°esn¥ vymezit striktními hranicemi. P°íkladem jsou multimediální prvky, jeº v sob¥

zahrnují jak aktiva£ní prvek, tak interaktivitu a audiovizuální stránku.

4.1 Aktivita

Jak jsem d°íve zmínila, je pot°eba náv²t¥vníka aktivizovat, zapojit ho do n¥jaké £in-

nosti, která vychází z tématu výstavy a zárove¬ téma náv²t¥vníkovi p°iblíºit. Náv²t¥vník

si z výstavy odnese záºitky navíc, a tím si náv²t¥vu déle uchová v pam¥ti. Aktivita

také pomáhá p°edcházet fyzickému a psychickému vy£erpání, které v expozici zpravidla

nastává. Stimul·, které vybízejí náv²t¥vníka k provedení ur£ité £innosti, by v expozici

m¥lo být co nejvíce, nesm¥jí být ale samoú£elné.

Aktiviza£ním prvkem v expozici m·ºe být vyhledávání informací (pomocí po£íta£e,

multimediálního kiosku, listova£· aj.), vypl¬ování pracovních list·, hry, hmatové ex-

ponáty, spou²t¥ní audiovizuálních program·, informa£ní válce, funk£ní modely atd.

4.1.1 Interaktivní prvky

Interaktivní prvky jsou takové dopl¬ky expozice, se kterými mohou náv²t¥vníci muzea

interagovat, resp. pracovat s nimi. Vyºadují fyzickou aktivitu náv²t¥vníka, jehoº stimulují

jak intelektuáln¥, tak i emocionáln¥. Interaktivní prvek dokáºe vzbudit zájem o téma,

kterého se informace týkají. Klí£ové je, ºe náv²t¥vník m·ºe pomocí interaktivity ovlivnit

informace tak, aby odpovídaly jeho zájm·m.

P°i tvorb¥ aktivity musíme v¥d¥t, pro koho je ur£ena, co je jejím cílem a jestli je to

nejlep²í zp·sob, jak jej dosáhnout. Interaktivní prvek musí vycházet z tématu výstavy, za-

ujmout a být v²em dostupný, coº by se m¥lo na cílových náv²t¥vnících p°edem vyzkou²et.

Po praktické stránce by m¥l být prvek snadno opravitelný a udrºovatelný.101 Interaktivní

prvky ve výstav¥ upoutají hlavn¥ d¥ti, ale m¥ly by být také d·leºitou sou£ástí výstav

pro dosp¥lé. Mohou to být prvky mechanické nebo elektronické.

Heather Maximea d¥lí v knize The manual of museum exhibitions interaktivitu na:

� �low-tech�- vyuºívá minimum technologií. Dá se sem za°adit nap°. hraní rolí, zk-

ou²ení kostým·, puzzle aj.

� �medium-tech� - jedná se o takový druh interaktivity, p°i které se náv²t¥vník m·ºe

zapojit do výroby r·zných p°edm¥t·, p°i které je nutné pouºívat ur£ité � jednodu²²í�

technologie, nap°. výroba keramiky.101Na základ¥ pateriál· Smithsonian muzea zpracoval WOLF, Jakub. Interaktivita. In Muzeum: Muze-

jní a vlastiv¥dná práce. Praha : Asosiace muzeí a gelaerií, 2009, ro£. 47, £. 1. s. 32-33. ISSN 1803-0386.


� �high-tech� - vyuºívá nejnov¥j²ích technologií, nap°. po£íta£· a nástroj· od nich

odvozených.102

4.1.2 Multimédia

Multimédia v sob¥ spojují audiovizuální prvek, po£íta£, obrázky, fotogra�e a video.

Jakákoliv kombinace dvou a více t¥chto element·, p°edstavuje multimediální záºitek.

Multimédia umoº¬ují oºivit p°edm¥t. Díky jejich pouºití mohou být ukázány v p·vod-

ním kontextu a ve své p·vodní funkci.103

Mohou slouºit jako informa£ní systém v muzeu umoº¬ující snadný a rychlý p°ístup

k informacím. Multimediální kiosek je interaktivním prvkem expozice, díky n¥muº

náv²t¥vník pomocí dotykového displeje hledá to, co pot°ebuje. M·ºe si vybírat z n¥ko-

lika jazykových mutací dostupného programu. Multimediální kiosky nabízejí jak moºnost

dohledat informace, tak p°ehrát video a prohlíºet obrázky. Velmi d·leºité je, ºe náv²t¥vník

má p°ístup i k p°edm¥t·m, které nejsou v expozici vystavené nebo vystavitelné a ob-

sahují detailn¥j²í informace, které uº expozice nem·ºe prezentovat formou výstavních

text·. Zaru£ují vysokou míru interaktivity. Multimediální kiosek nebo po£íta£ by ale

jist¥ nem¥l být jediným interaktivním prvkem výstavy.104

4.1.3 Pokro£ilá média

Prezentace zaloºené na pokro£ilých médiích jsou zaloºené na ur£ité form¥ znovuvytvá°ení

£i smyslové simulaci. Tyto simulace mohou v¥rn¥ napodobit fyzický kontext muzejních

sbírek, stejn¥ jako intelektuální. Pokro£ilá média jsou sice oblíbená a mají eduka£ní po-

tenciál, simulovaná realita ale uº ze své podstaty nepot°ebuje reálné objekty. Klí£ovou

roli hraje simulovaný záºitek a exponáty se dostávají do pozadí zájmu. Muzea by proto

m¥la dbát na to, aby netvo°ila pouze mediální atrakci, kde hlavní roli hraje technolo-

gie samotná. Pouºití pokro£ilých médií nabízí obrovský potenciál, ale tvorba takových

prezentací je velice nákladná, a proto si je mohou dovolit pouze v¥t²í instituce.

Pokro£ilá média v muzeu je moºné d¥lit do následujících kategorií:

� �advanced cinema� - zahrnuje nap°. IMAX105, nebo �lmy v HD kvalit¥.102MAXIMEA, Heather. Exhibition galleries. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.) The manual of

museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 155. ISBN 1-800-462-6420.103PIACENTE, Maria. Multimedia: Enhancing the experience. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.)

The manual of museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 222. ISBN 1-800-462-6420.104PITELKOVÁ, Libu²e. Nové audiovizuální terndy v °e²ení moderních muzejních expozic. Muzeum:

Muzejní a vlastiv¥dná práce. Praha : Národní muzeum, 2009. ro£. 47, £. 1, s. 29. ISSN 1803-0386.105IMAX (z anglického výrazu Image MAXimum) je ozna£ení formátu velkorozm¥rového kine-

matogra�ckého systému, který je zaloºen na pouºití negativu ²í°e 65 mm a kopií zhotovených na 70


� �enhanced theatre� - tvo°í je kombinace audiovizuálního prvku a ur£itá forma di-

vadelní prezentace.

� �voyaging systems� - jsou zaloºené na simulovaném pohybu. Vytvá°ejí dojem cesty,

stejn¥ tak je simulováno speciální prost°edí.

� �people movers� - jsou zaloºené na tom, ºe náv²t¥vníci jsou usazeni na

sedadlech a pohybují se po trase, kterou p°íb¥h vyºaduje.

� �simulators� - náv²t¥vníci se nikam nepohybují, simulován je pohyb a pros-

tor.106

4.2 Zapojení více smysl·

Co krom¥ aktivní ú£asti p°im¥je náv²t¥vníka pozorn¥ji vnímat, a tak si záºitek z prohlídky

expozice lépe zapamatovat? Zapojení více smysl· je odpov¥dí na poloºenou otázku. Tímto

tématem se detailn¥ji zabývám v následujících podkapitolách.

4.2.1 Smysly v muzeu

V muzeu hraje primární roli vizuální vnímání. Více neº 80 % p°ijímaných informací

zprost°edkovává zrak, jak bylo jiº v p°edchozích kapitolách zmín¥no. Kombinované

vyuºití smysl· slouºí k umocn¥ní záºitku z expozice a dnes je této moºnosti muzei v r·zné

mí°e vyuºíváno.

Sluch má dopl¬ující funkci. M·ºe být vyuºit i jako samostatný exponát pokud jde

nap°. o hlas osobnosti, jeº je prezentována výstavou. Audiozáznam slouºí mimo jiné i pro

pochopení vystaveného p°edm¥tu, m·ºe být formou výkladu. Zvuk v expozici rovn¥º mívá

doprovodnou funkci, kdy m·ºe velmi p·sobiv¥ dokreslovat atmosféru. Nesmí se opome-

nout, ºe pouze ur£itá hlasitost je pro prost°edí muzea p°ípustná. �ádný z náv²t¥vník·

by nem¥l být hlasitým zvukovým doprovodem ru²en.

Hmat m·ºe významným zp·sobem umocnit proºitek z výstavy. Je navíc st¥ºejní

sloºkou výstav pro zrakov¥ postiºené. Lidé mají p°irozený sklon na v¥ci sahat, aby si jed-

nak smyslov¥ a empiricky potvrdili to, co vidí. Zárove¬ tato zku²enost podpo°í moºnost

zapamatovat si záºitek. Pokud jsou p°edm¥ty v dosahu náv²t¥vník·, dá se po£ítat s tím,

mm pozitivním materiálu (místo klasického formátu 35 mm), díky £emuº se da°í dosáhnout zna£n¥ lep-²ího rozli²ení a v¥t²ího obrazu. Systém IMAX m·ºe mít také klenutou verzi, která vyplní celé divákovopole vid¥ní, a také v trojrozm¥rném formátu a vysokém rozli²ení (HD), které se nazývají IMAX-DOME,OMNIMAX a IMAX-HD.106SPENCER, Hugh. Advanced media in museum exhibitions. In LODR, Barry, LORD, Gail. (eds.)

The manual of museum exhibitions. Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 234-241. ISBN 1-800-462-6420.


ºe se jich budou dotýkat, coº odporuje povinnosti muzea chránit a uchovávat orig-

inální doklady minulosti. Zp·sobem, jak tomu zabránit a ochránit exponáty, je vytvo°it

bariéru mezi náv²t¥vníkem a exponátem. Hmatový vjem je moºné také náv²t¥vník·m

zprost°edkovat pomocí kopií vybraných p°edm¥t·. Hmatový vjem m·ºe být dále uplat-

n¥n i v r·zných doprovodných programech - objektové u£ení, dílny aj.

�ich a chu´ se na výstavách uplat¬ují uº mén¥. Tím více zap·sobí na náv²t¥vníka

jako n¥co nového, ne tak obvyklého v muzeu.

4.2.2 Audiovizuální prvky

Audiovizuální technika musí být v muzeu správn¥ zvolena a v£len¥na do expozice, aby

umocnila záºitek náv²t¥vníka. Zvy²uje atraktivitu expozice. Nesmí naru²ovat její ráz,

naopak ji na vhodných místech doplnit a obohatit. Se za°azením do expozice se musí

po£ítat uº od po£átku jejího budování.

Zobrazovací technika, nap°. projektor a plátno nabízí výbornou kvalitu obrazu, m·ºe

také slouºit pro navození poºadované atmosféry v expozici. V expozicích se £ast¥ji obje-

vují plazmové obrazovky, na kterých se divák·m pou²t¥jí �lmy dopl¬ující sd¥lení z ex-

pozice.

Audiotechnika pomáhá doplnit sluchový vjem. �asto slouºí jako podkres, který má

v expozici navodit atmosféru. Audiopr·vodci jsou zatím více vyuºívaní zahrani£ními

turisty. Mohou být vyuºity uvnit° i vn¥ budovy, dle typu a nej£ast¥ji je tvo°í sluchátka

a p°ehráva£. Zastupují v expozici pr·vodce a zprost°edkovávají informace v pot°ebném

jazyce a úrovni výkladu. Mohou být spou²t¥ny bu¤ automaticky, kdyº se náv²t¥vník

p°iblíºí k ur£itému úseku expozice nebo vybranému exponátu, nebo si náv²t¥vník sám

spou²tí komentá°e pomocí zadávání £ísel komentovaných míst. Dal²í výhodou audio-

pr·vodc· je to, ºe náv²t¥vník není nikým popohán¥n a sám si ur£uje tempo prohlídky.

Dal²í moºností audiovizuální techniky je trojrozm¥rné zobrazování. Náv²t¥vník m·ºe

pouºít speciální brýle, aby trojrozm¥rný objekt vid¥l. Stejného efektu lze dosáhnout

pomocí plazmového monitoru s podporou trojrozm¥rné projekce, kdy lze efekt pozorovat

bez pouºití brýlí.107

107PITELKOVÁ, L. Nové audiovizuální terndy. Muzeum. s. 27-29.

5 VYBRANÁ MUZEA ZÁPADNÍCH �ECH A JEJICH HODNOCENÍ 50

5 Vybraná muzea Západních �ech a jejich hodnocení

V této kapitole £tená°e blíºe seznámím s muzei, která jsem si pro svou práci vybrala.

Nejprve je krátce uvedu, následovat bude popis expozice a na záv¥r p°ipojím zhodnocení

expozic a sluºeb muzea.

5.1 Kritéria výb¥ru muzeí

V·bec prvním kritériem výb¥ru muzeí byla jejich poloha. Pocházím ze Západních �ech,

proto pro m¥ bylo nejvýhodn¥j²í vybírat muzea z tohoto regionu. D·leºité pro m¥ byly

také informace od mého vedoucího práce, Mgr. Pavla Holmana. Na jeho doporu£ení jsem

expozice vybraných muzeí osobn¥ nav²tívila. Rozhodovala také bliº²í speci�kace muzea.

Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici a D·m historie P°e²ticka se

v¥nují prezentaci etnogra�ckého materiálu. Muzeum Cheb je instituce podobn¥ rozsáhlá

jako Muzeum a galerie severního Plze¬ska, ale zabývá se prezantací odli²ného typu

sbírkových p°edm¥t·. Dále jsem se rozhodovala podle toho, zda se mnou v·bec muzea

byla ochotna spolupracovat. N¥které informace nezbytné pro diplomovou práci jsem

totiº zji²óvala díky osobním konzultacím s odbornými pracovníky muzea nebo prost°ed-

nictvím elektronické komunikace.

5.2 D·m historie P°e²ticka

V následující sekci se budu podrobn¥ji v¥novat Domu historie P°e²ticka. Aby £tená° získal

lep²í p°edstavu o instituci, nejd°íve ji krátce p°edstavím. Dal²í £ást je v¥nována popisu

expozic muzea a poslední hodnotí expozice a sluºby, které jsou nabízeny náv²t¥vníkovi.

5.2.1 P°edstavení muzea

D·m historie P°e²ticka je m¥stské muzeum, s územní p·sobností mikroregionu P°e²ticko

v okruhu 15 km od m¥sta. Navazuje na £innost Okresního zem¥d¥lského muzea, které

vzniklo p°i Okresní hospodá°ské záloºn¥. Národopisná sbírka ale v 70. letech minulého

století zanikla. V devadesátých letech se místním poda°ilo zakoupit budovu a obnovit

muzeum. Muzeum se nachází v ulici T°ebízského v historickém jádru m¥sta blízko

barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Muzeum je otev°eno po celý rok v pracovním týdnu od 9 do 17 hodin s hodinovou

polední p°estávkou, o víkendu a p°es svátky od 14 do 17 hodin. Základní vstupné £iní

25 K£, sníºené 15 K£ a rodinné 50 K£.108 Prohlídka muzea trvá p°ibliºn¥ 30 minut.108O�ciální internetové stránky Domu historie P°e²ticka [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupný z WWW:


Zam¥stnanci muzea provád¥jí také po kostele Nanebevzetí Panny Marie.

5.2.2 Popis expozice

Expozice muzea je teprve dvanáct let stará. Slavnostn¥ byla otev°ena 8. £ervna 2000.

Muzeum bylo budováno v letech 1999 - 2000. Investorem rekonstrukce budovy bylo m¥sto

P°e²tice, p°ísp¥vek poskytlo také Ministerstvo kultury �R. Úpravy provedla plze¬ská

�rma AVE architekt a. s. a dodavatelem byla �rma STAVOS - Václav Klaus. Expozice,

která se dnes v budov¥ nachází, vznikla z dar· místních ob£an· a okolních obcí. Záp·j£ky

exponát· poskytlo Západo£eské muzeum v Plzni a Muzeum jiºního Plze¬ska v Blovicích.

Muzeum zabírá t°i podlaºí budovy. V p°ízemí se nalézá stálá expozice i £áste£n¥ odd-

¥lené prostory pro krátkodobé výstavy. Sou£ástí p°ízemí je pokladna a prodejna suvenýr·

a zázemí pro zam¥stnance. Náv²t¥vník·m je zde k dispozici výtah a toalety. V prvním

pat°e najdeme stálou expozici a toalety. Druhé patro tvo°í prostory pro krátkodobé výs-

tavy. Za ur£itých podmínek je moºný vstup na terasu s vyhlídkou do okolí.

Ihned po otev°ení dve°í do muzea se náv²t¥vník ocitá v expozici. Po levé stran¥ se

nachází expozice Kupecký krám, která je v¥nována p°edm¥t·m spojeným s obchodem

z první poloviny 20. století. Základem expozice je torzo rodinného koloniálu se smí²eným

zboºím Karla Fodermajera z Nepomucké ulice v P°e²ticích. Nyní slouºí také jako prodejna

suvenýr· a pokladna.

Z velkého mnoºství exponát·, které jsou zde vystaveny, m·ºeme jmenovat nap°. více

neº sto let starou registra£ní pokladnu, dobový pult, police a sk°í¬ky z koloniálu, ale

také regálové vybavení ze starého p°e²tického papírnictví. V regálech jsou vystaveny

obaly na potraviny - sklen¥né lahve a lahvi£ky, keramické a plechové dózy na sypké

potraviny, papírové obaly a kovové zásobníky na zrnkovou kávu. To v²e náv²t¥vník uvidí

nalevo v �prodejní zón¥�. Podél oken do ulice se nachází p°eváºn¥ exponáty vztahující se

k vybavení domácnosti, nap°. ºehli£ky, ru£ní mlýnky na kávu a mák, kuchy¬ské nádobí

- konvice, talí°e, hrní£ky, ale také t°eba pot°eby na ²ití. Najdeme tu i stojan s hrnci,

poklicemi, struhadly, nab¥ra£kami aj. Druhou registra£ní pokladnu z roku 1904 s ukázkou

dobových platidel a nap°. obaly od lékárenských produkt·, valchy a d°ev¥nou pra£ku na

ru£ní pohon náv²t¥vníci uvidí naproti regál·m s kuchy¬ským vybavením. Po zdech jsou

rozv¥²eny dobové fotogra�e, reklamní cedule s obrázky a slogany, upozorn¥ní nakupujícím

aj. N¥které p°edm¥ty jsou zde vystaveny ve více kusech, tak jako v obchod¥.

Dále se zde nacházejí p°edm¥ty, které nabízí k prodeji muzeum jako suvenýry. Jsou

jimi nap°. publikace, na kterých muzeum spolupracovalo, pohledy, odznaky, pexeso, DVD

o P°e²ticích, turistické pr·vodce, d°ev¥né hra£ky atd.

<http://www.dumhistorie.cz>.


Prostory pro krátkodobé výstavy tvo°í druhou polovinu prostoru p°ízemí. Plocha

o vým¥°e 70 m2 napravo od vchodu je opticky odd¥lena pomocí výstavního mobiliá°e.

Prostor je d¥len mobilními panely, sokly a vitrínami. V p°ízemí se konají spí²e výstavy

rodinného zam¥°ení, které p°ilákají do muzea rodiny s d¥tmi.

P°i cest¥ do prvního patra vstoupíme do prostoru schodi²t¥, který je také vyuºit

k prezentování sbírek muzea. Je od místnosti odd¥len dve°mi, které se v b¥ºném provozu

nezavírají. Nad dve°mi visí zarámovaný starý pohled na P°e²tice. V tomto prostoru

se nachází výtah do vy²²ích pater muzea a st·l s knihou náv²t¥v, letá£ky oznamující

konání kulturních akcí po°ádaných ve m¥st¥ i v okolí, i pozvánky do okolních muzeí. Po

zdech jsou rozv¥²eny p°edm¥ty, které souvisejí s historií m¥sta. Najdeme zde ale také

náv²t¥vnický °ád. Náv²t¥vníci tu naleznou také fotogra�e a text ke staré národopisné

sbírce, která za minulého reºimu zanikla a plánek budovy muzea. Nej£ast¥j²ími exponáty

zde jsou mapy P°e²ticka a okolí v r·zném m¥°ítku a s vyzna£enými památkami. K dis-

pozici je také jedno k°eslo, kde si náv²t¥vníci mohou odpo£inout p°i prohlídce muzea.

P°i stoupání po schodech do vy²²ích pater muzea m·ºeme obdivovat nap°. nejstar²í

vyobrazení obce z roku 1722, pe£et¥ m¥sta, pohled na P°e²tice z roku 2006. Exponáty jsou

dopln¥ny textem ve zkratce shrnujícím historii m¥sta. Dále je zde vystavena fotokopie

listiny s první zmínkou o P°e²ticích. Téma p°e²tického chrámu Nanebevzetí Panny Marie,

které je zde také prezentováno, je uvedeno textem k historii této památky. Vystaveny

jsou zde fotogra�e interiéru ale také fotokopie obrazu Bolestné Matky P°e²tické, který

byl prohlá²en za zázra£ný. Téma je dále doprovázeno n¥kolika d°evo°ezbami se sv¥t-

skou i církevní tématikou, klekátkem s modlitební kníºkou a dv¥ma plastikami Madon.

Nad vstupem do expozice v prvním pat°e op¥t vidíme historickou fotogra�i p°e²tického

nám¥stí.

Poblíº zárubn¥ je pov¥²ena výzva náv²t¥vník·m muzea, potaºmo obyvatel·m P°e²tic,

upozor¬ující na to, ºe muzeum neustále p°ijímá p°edm¥ty do svých sbírek.

Ve výstavním sále pro stálou expozici v prvním pat°e s názvem �emesla jsou prezen-

tována °emesla a ºivnosti typické pro region. Jsou zde vystaveny nástroje, pom·cky

a výrobky, které jsou pro °emesla typická. Exponáty jsou uspo°ádány tak, aby co nejvíce

p°ipomínaly prost°edí, ze kterého pocházejí.

Kaºdé °emeslo nebo ºivnost jsou p°edstaveny také textem, který uvádí pot°ebné

souvislosti, jeº spojují p°edm¥ty a £innost s m¥stem P°e²tice. Pro hlub²í uvedení do kon-

textu slouºí dobové fotogra�e, podle kterých se snaºili zam¥stnanci muzea naaranºovat

p°edm¥ty. K n¥kterým £innostem jsou k dispozici také osv¥d£ení dokládající vyu£ení

°emeslníka. Pro v¥t²í názornost jsou n¥které nástroje opat°eny také obrázkem, který

názorn¥ ukazuje, jak stroj nebo za°ízení pracovalo.

V pravé £ásti sálu jsou vystaveny nap°. exponáty spojené s °emeslem podková°ským.


Dokládá jej nap°. vzorník podkov nebo sada na trhání zub· lidem.

Ková°ství je uvedeno výv¥sním ²títem, sadou kladiv, kovadlinami, ková°skou výhní

s kle²t¥mi, vratidly, m¥chem, n¥kolika výrobky pov¥²enými na st¥nu aj. Zajímavými

doklady jsou fotogra�e ze staré kovárny.

Také dílna p°e²tické ²vadleny je v muzeu vystavena. K vid¥ní je zde n¥kolik ²lapacích

²icích stroj·, dv¥ krej£ovské panny s tém¥° dokon£enými ²aty, ºehlicí prkno aj. Ve vitrín¥

jsou vystaveny r·zné typy ºehli£ek, krej£ovské n·ºky, jehelní£ek aj. Scénu dokreslují

dobové fotogra�e ²vadlenek, obrazy a petrolejová lampa staror·ºové barvy, poloºená na

jednom z ²icích stroj·.

Obuvnické neboli ²evcovské °emeslo, je p°edstaveno pomocí stolu s r·zným ná°adím,

nap°. ²ídly, kladivem, kle²t¥mi, ale také odolnou obuvnickou nití - dratví. Nechybí obu-

vnický ²icí stroj, typický verpánek, kopyta, n¥kolikero pár· bot na vyspravení a pracovní

zást¥ry.

Na d°ev¥ném ponku jsou naaranºovány nástroje spojené s prací se d°evem, mezi nimi

nap°. hoblíky, sekery, pilky, nebozezy aj., které prezentují tesa°ské a truhlá°ské °emeslo.

Ve vitrín¥ jsou vystavena vysv¥d£ení, plánek, men²í výrobky, ceník atd.

Plátenictví v expozici zastupuje motovidlo, tedy za°ízení ur£ené p°edev²ím k domácí

výrob¥ plátna ze lnu. P°edm¥t je dopln¥n d°ev¥nými v°eteny. Vedle motovidla je vystaven

kolovrátek, p°eslice s chomá£em lnu, kartá£e na £esání lnu, trdlice aj.

Jiným °emeslem dokumentovaným v muzeu je kolá°ství. Kolá°i se ºivili výrobou

a opravami kol a voz·. P°edstaveno je sadou kolá°ských nebozez·, ukázkami hotových

výrobk· nebo nap°. kolá°ská lavice - ob°eznice.

Peka°ské °emeslo je p°edstaveno také historickou fotogra�í. Z nástroj· peka°e jsou

k vid¥ní o²atky, síta na mouku, d°ev¥né lopaty, díºe, ²krabka na chlebové t¥sto - ²orna,

kle²t¥ a decimálka. Na pultu je vystavena registra£ní pokladna a pod sklen¥nou krycí

deskou ti²t¥né materiály, nap°. ºivnostenský list.

�eznickému a uzená°skému °emeslu je v¥nován nejv¥t²í prostor místnosti. V této £ásti

expozice to jsou nejatraktivn¥ji prezentovaná °emesla. Vítá nás velký nápis °eznictví, tak

jako náv²t¥vníka staré prodejny. Náv²t¥vníci se dostanou k prodejnímu pultu, na n¥mº

jsou vystaveny váhy, sada noº· aj. Staré fotogra�e náv²t¥vníkovi ukazují, jak prodejna

vypadala ve svém p·vodním prost°edí. Na zdech visí nástroje ur£ené k porcování masa,

nap°. pilky, seká£ky a háky. Pod nimi se nachází stoly k p°íprav¥ masa, formy na ²unku,

mlýnek na maso a formy na pa²tiku. Scénu dopl¬uje prout¥ný skelet °ezníka v pracovním

°eznickém kroji.

V levé £ásti sálu jsou ve vitrínách vystaveny p°edm¥ty jako b°itvy, n·ºky, spony

a kulmy k holi£ství a kade°nictví. V dal²í vitrín¥ se nachází kniha°ské ná°adí. Na kni-


ha°ství navazuje hrn£í°ství, které je p°edstavováno vázami, so²kami a jinými hrn£í°skými

výrobky. Jako dal²í náv²t¥vník uvidí nap°. r·zné druhy kartá£· k °emeslu kartá£nickému.

Expozici dopl¬ují také modely. Najdeme se v levé £ásti místnosti. Jako p°íklad m·ºe

poslouºit funk£ní model staro£eského mlýna. N¥které exponáty jsou dopln¥ny legendou

a vysv¥tlením, jak se s nimi zacházelo. Aktiva£ními prvky jsou v této £ásti expozice dva

v¥ºní hodinové stroje z 18. a po£átku 19. století. Uvád¥jí se do chodu po zasunutí kli£ky

a jejím otá£ením po sm¥ru nazna£eném ²ipkou.

Uprost°ed místnosti je prezentováno °emeslo provaznické. Vystaveno je zde torzo

v·zku - celod°ev¥ného za°ízení na stá£ení provaz· a ve vitrín¥ výu£ní list, vzorník, fo-

togra�e a hotové provaznické výrobky.

Po cest¥ do druhého patra náv²t¥vník prochází kolem portrét· známých osobností

pocházejících z P°e²tic nebo jejich okolí. Uvidíme nap°. portrét Jana Jakuba Ryby, autora

�eské m²e váno£ní. Místním rodákem byl také JUDr. Jaroslav Preiss, vrchní °editel

�ivnostenské banky. Narodil se zde architekt a stavitel Josef Hlávka. K P°e²ticím m¥l

blízký vztah malí°, gra�k a ilustrátor Franti²ek Václav Eisenreich, jehoº dv¥ malby jsou

v muzeu vystaveny.

Druhý výstavní sál v druhém pat°e má stejné rozm¥ry jako výstavní sál v p°ízemí

muzea. Jsou zde po°ádány hlavn¥ komorn¥j²í výstavy. Obvyklé jsou zde výro£ní, etno-

gra�cké, výtvarné výstavy a výstavy fotogra�í. Sál bývá vybaven mobilními stolovými

i hranolovými vitrínami, pro p°ípad pot°eby také nap°. výstavní m°íºové st¥ny.

5.2.3 Hodnocení expozice a sluºeb muzea

Muzeum je zam¥°eno na shromaº¤ování p°edm¥t· týkajících se °emesel, ºivností, ob-

chodu a vybavení domácnosti. Zp·sob prezentace, který muzeum zvolilo, má být lidem

blízký a p°ístupný. Uº samotný název, který byl pro muzeum zvolen, má p·sobit ne-

formáln¥ a navodit dojem blízkosti. Tv·rci expozice se snaºili, aby zde historie oºívala

a náv²t¥vníky obklopovala hned, jak vstoupí do muzea. Proto také náv²t¥vníci nevcházejí

po vstupu do muzea do haly nebo vestibulu, ale p°ímo do expozice.

Zp·sob prezentace, který zde p°evládá, je zaloºen na p·sobení komplet· originálních

doklad· lidské £innosti. Komplety originálních p°edm¥t· mají na náv²t¥vníky nejv¥t²í

emocionální p·sobnost. Jsou zde naaranºovány tak, aby m¥l náv²t¥vník dojem, ºe je

sou£ástí prost°edí, ze kterého pocházejí.

Z tohoto d·vodu bylo vitrín k prezentaci pouºito jen v p°ípadech, kdy to bylo

nezbytn¥ nutné. Náv²t¥vník zde má mít dojem, ºe prochází malými dílni£kami a krámky.

Pokud se dochovaly také fotogra�e p·vodního prostoru, snaºili se muzejní pracovníci

naaranºovat exponáty dle p·vodního rozloºení v prostoru.


V p°ízemí se snaºí zam¥stnanci muzea ºivost koloniálu zajistit tím, ºe prodej vstu-

penek a suvenýr· je veden p°ímo v prostoru koloniálu. P°i prodeji se zárove¬ nepouºívá

elektrická pokladna, aby neru²ila starodávný ráz obchodu. Místo toho se trºba zapisuje

a rodi£e mohou d¥tem zakoupit bonbóny z dóz, které jsou sou£ástí vybavení.

P°edm¥ty byly ve v¥t²in¥ p°ípad· do muzea darovány. Expozice vznikla ze zájmu

p°e²tické ve°ejnosti a pro ni. Byl zvolen odpovídající srozumitelný zp·sob podání infor-

mací. Prezentovány jsou v naprosté v¥t²in¥ p°ípad· originály. Kopie jsou vystaveny jen

v nejnutn¥j²ích p°ípadech, nap°. pokud jde o staré listiny nebo ti²t¥né dokumenty.

Instalace stálé expozice probíhala za spolupráce s Ji°ím Korandou z Muzea jiºního

Plze¬ska v Blovicích. Autorkou scéná°e k expozici je Bc. Drahomíra Valentová, která

zárove¬ muzeum vede, a na instalaci se podílela spolu s Martinou Kolá°ovou a Ji°ím

Tomanem. Doprovodné texty k expozici vytvo°ili Mgr. Pavel Sko°epa, Mgr. Radek �iroký,

V¥ra Koko²ková a Bc. Drahomíra Valentová. Fotogra�e k expozici vytvo°il Josef Kubát,

Ing. Ji°í B¥l. N¥které fotogra�e pocházejí ze soukromých archiv·.

K tomu, aby náv²t¥vníci lépe porozum¥li kontextu, z jakého p°edm¥ty pocházejí,

slouºí nejen ostatní originální p°edm¥ty, které komplet dotvá°ejí, ale také doprovodné

prezenta£ní prost°edky, jako modely, fotogra�e, obrázky a doprovodný textový materiál

spojující exponáty s m¥stem P°e²tice. Hlavní d·raz je kladen na zprost°edkovací schop-

nost trojrozm¥rných originálních doklad·, jichº je v expozici nejv¥t²í mnoºství. Díky

jejich velké vypovídací hodnot¥ a odpovídajícímu dovysv¥tlení souvislostí pomocí do-

provodných prezenta£ních prost°edk·, expozice mluví k náv²t¥vníkovi srozumitelným

jazykem.

Jako moºný nedostatek expozice vidím p°íli² velké mnoºství vystavených p°edm¥t·

na celkem malé plo²e expozice. M·ºeme ale dodat, ºe s tímto problémem se potýká velké

mnoºství muzeí. Muzeum se snaºí prezentovat maximum exponát·. Jedním z d·vod·

m·ºe být, ºe v¥t²ina exponát· byla do sbírek muzea darována a p·vodní majitelé chodí

�kontrolovat�, zda jsou p°edm¥ty vystaveny.

Co se týká nárok· na osobní prostor, je muzeum prostorov¥ °e²eno vhodným zp·-

sobem i pro osoby pohybující se na vozí£ku. Do muzea je zaji²t¥n bezbariérový p°ístup.

Dve°e i jiné pr·chody jsou dostate£n¥ ²iroké a p°echod mezi místnostmi je bezprahový.

P°ístup do jednotlivých pater muzea je zaji²t¥n pomocí výtahu. Povrch podlah je nek-

louzavý, bez p°ekáºek nep°edvídateln¥ vy£nívajících do prostoru.

Exponáty a popisky jsou na n¥kolika místech umíst¥ny tak, ºe to neodpovídá poºa-

davk·m na pohodlné prohlíºení. Nap°íklad v expozici Kupecký krám jsou n¥které ex-

ponáty p°íli² vysoko, na zemi nebo si p°edm¥ty navzájem p°ekáºejí. Toto uspo°ádání se

ale dá vysv¥tlit snahou o autentický zp·sob vystavení exponát·.

V expozici °emesel a ºivností se také najde n¥kolik p°íklad· nevhodného umíst¥ní


exponát· a popisk·. Náv²t¥vník·m m·ºe p°ekáºet v p°e£tení textu kv¥tina tak jako

v £ásti v¥nované °eznické ºivnosti. Zde jsou n¥které exponáty umíst¥ny p°íli² daleko od

náv²t¥vníka, takºe si je nem·ºe prohlédnout podrobn¥. S tím souvisí i popisky u daných

p°edm¥t·, jejichº písmo je p°íli² malé velikosti. Dal²ím nedostatkem je umíst¥né n¥k-

terých popisk· p°es sebe. Tento p°ípad platí pro vitrínu v¥novanou holi£ství a kade°nictví.

Nedostatek prostoru se muzeum vzhledem k po£tu míst ur£ených k odpo£inku snaºí

°e²it umíst¥ním k°esel a ºidli£ek ve stálé expozici tam, kde je je²t¥ volné místo. Místo

k sezení tak najdeme v prvním pat°e ve stálé expozici a v p°ízemí v prostoru u výtahu.

Úvahy o místech k sezení jsou také v¥t²inou zahrnuty do scéná°· krátkodobých výstav,

takºe na jedno patro p°ipadnou minimáln¥ dv¥ místa k odpo£inku. Vzhledem k tomu, ºe

délka prohlídky pr·m¥rn¥ nep°ekro£í p·l hodiny, je mnoºství míst k odpo£inku dosta£u-

jící.

Výstavní za°ízení, které se v expozici nachází je tvo°eno vitrínami, panely, sokly

i pódii. Sk°í¬ové a hranolové vitríny pouºívané v muzeu jsou °e²eny tak, ºe exponáty

v nich vystavené se nenacházejí v blízkosti zem¥ ani p°íli² vysoko, coº je nesporný klad,

protoºe tím umoº¬ují pohodln¥j²í vnímání exponát·. P°edm¥ty jsou vystaveny ve dvou,

maximáln¥ ve t°ech úrovních nad sebou. Vitríny mají vnit°ní bodové osv¥tlení, které

zaji²úje optimální nasvícení exponát·.

Panely, které jsou muzeem pouºívány hlavn¥ pro krátkodobé výstavy, jsou mobilní

a umoº¬ují zm¥nu prost°edí dle typu výstavy. Sokly jsou ve stálé expozici k vid¥ní

v prvním pat°e v prostoru schodi²t¥, kde slouºí p°i vystavení d°ev¥ných polychro-

movaných plastik. Sokly mají bílou barvu a dovolují tak plné vyniknutí exponát· na

nich postavených. Pódia, jeº jsou vyuºita v expozici �emesla v²ude tam, kde by vystavo-

vané p°edm¥ty byly p°íli² nízko k pozorování, nap°. v ²evcovské díln¥ nebo p°i prezentaci

domácí výroby plátna ze lnu. Pódia jsou podle pot°eby sloºena z n¥kolika dílc·.

Jednotlivá °emesla jsou p°edstavena bez jakéhokoliv výstavního mobiliá°e, jako nap°.

ková°ství, kolá°ství, °eznictví a peka°ství. Pouze pomocí pódií je prezentována nap°.

²evcovská dílna. N¥která °emesla jsou vystavena pouze pomocí vitrín, nap°. kartá£nictví,

hrn£í°ství a kniha°ství.

P°edm¥ty jsou nej£ast¥ji prezentovány mimo vitríny, jeº tu spí²e budí dojem mi-

mo°ádnosti p°edm¥t· v nich vystavených. Takovýto zp·sob prezentace budí dojem

bezprost°ednosti a otev°enosti. Muzeum je spí²e men²í institucí, p°ehledn¥ uspo°ádanou,

vybavenou kamerovým systémem. Také díky monitorovacímu za°ízení si muzeum m·ºe

dovolit usilovat o bezprost°ední kontakt s náv²t¥vníkem.

Tv·rci expozice se p°i návrhu scéná°e snaºili vyuºít n¥kterých osv¥d£ených rad, jak

se vyhnout zab¥hlým stereotyp·m v chování ve výstavním prostoru a muzejní únav¥.

P°íkladem m·ºe být umíst¥ní atraktivního kompletu vybavení °eznického krámu do levé


£ásti expozice. Tento komplet by teoreticky m¥l být nav²tíven jako jeden z posledních,

viz kapitola 3.2.3. Jako dal²í p°íklad m·ºeme zmínit dopln¥ní n¥kterých °emeslných

pom·cek obrázky, které vysv¥tlují, jak s nimi pracovat nebo blíºe popisují jednotlivé

jejich £ásti. Pro je²t¥ v¥t²í názornost by podobnými obrázky mohly být dopln¥ny i os-

tatní exponáty. Dále bychom jako p°íklad mohli jmenovat aktiva£ní prvky v expozici,

kterými jsou nap°íklad hodinové stroje, které náv²t¥vníci mohou uvád¥t do pohybu nebo

ková°ský m¥ch. Pr·vodkyn¥ také pokládají otázky týkající se expozice, nap°. k £emu

slouºí vybraný p°edm¥t apod. Minimalizovány jsou také ru²ivé prvky a náv²t¥vníci mají

moºnost si b¥hem prohlídky odpo£inout.

Komunikace ve výstavních prostorech je plynulá, coº je dáno jednak uspo°ádáním,

ale také velikostí prostoru. Náv²t¥vníci chodí po nazna£ené trase, po níº jsou vedeni

exponáty. Není nutné pouºívat ukazatele, personál naviguje náv²t¥vníka u pokladny.

Celkové uspo°ádání expozic muzea m·ºe na první pohled p·sobit trochu chaoticky

a prostor pon¥kud p°epln¥n¥. Je to v²ak v p°ízemí v expozici Kupecký krám dáno tím, ºe

se tv·rci snaºili zachovat autentický dojem, kterým p·sobily staré koloniály. V prvním

pat°e v expozici �emesla je tento dojem vzbuzován tím, ºe prostor není vnit°n¥ £len¥ný

na men²í celky nap°. pomocí p°í£ek. P°i prohlídce ale náv²t¥vník zjistí, ºe p°edm¥ty jsou

logicky uspo°ádány do celk·, které voln¥ p°echázejí jeden v druhý, a d¥lení prostoru není

pot°eba. Na to, aby místnost mohla být rozd¥lena na více men²ích £ástí, není dostate£n¥

prostorná. Navíc by se vytratil dojem vzdu²nosti a lehkosti, kterým expozice p·sobí.

Výtvarné °e²ení interiéru sjednocuje prostor muzea. Místnosti p·sobí vzdu²ným do-

jmem, dominují sv¥tlé a p°írodní barvy a díky mnoºství oken je expozice prosv¥tlená.

Barva pouºitá pro výmalbu zdí je bílá, coº p·sobí £ist¥ a sv¥ºe. Podlahy jsou lad¥ny do

teplých odstín· hn¥dé a hn¥dobéºové barvy. Vitríny a sokly, které muzeum pouºívá, jsou

také hn¥dé.

Podlaha muzea je pokrytá dlaºbou a materiálem schodi²t¥ je kámen. Povrch je sta-

bilní a neklouzavý. Materiálem pouºitým k výrob¥ vitrín je d°evo, sklo a kov. Sokly jsou

rovn¥º d°ev¥né. Materiály a barvy jsou dob°e slad¥né a ve výsledku podtrhují p°íjemný

a vzdu²ný vzhled.

Sv¥tlo v muzeu je °e²eno jak pomocí p°irozeného, tak i um¥lého osv¥tlení. Jak

jsem jiº vý²e zmínila, prostory jsou dob°e prosv¥tleny, coº p°ízniv¥ ovliv¬uje psychiku

náv²t¥vníka. Velkou roli v expozici hraje p°irozené sv¥tlo pronikající z bo£ních oken

i shora p°es st°e²ní okno. Okna jsou opat°ena ºaluziemi, ale místnosti nejsou zatemn¥né.

Um¥lé osv¥tlení je realizováno pomocí záv¥sného li²tového systému se sm¥rovatelnými

zdroji sv¥tla, dále pomocí vnit°ního osv¥tlení ve vitrínách a v expozici Kupecký krám se

navíc nacházejí klasické lustry. V muzeu se zam¥°ili hlavn¥ na celkové osv¥tlení místností.

Úrove¬ osv¥tlení v muzeu je optimální, p°esto nejsou n¥které vystavené exponáty


dostate£n¥ dob°e nasv¥tlené a také si £asto stítí. Náv²t¥vníci nejsou b¥hem prohlíºení

p°edm¥t· osl¬ováni nesprávn¥ nasm¥rovanými sv¥tly. Chyby co se týká osv¥tlení, vznikají

zejména kv·li sv¥tlu, které do budovy proniká okny. Ve sklech vitrín, jeº jsou postaveny

£elem k oknu, vznikají odrazy. P°irozené sv¥tlo, jeº je prvkem, který p°ispívá k poz-

itivnímu dojmu z celé expozice, tak zárove¬ negativn¥ ovliv¬uje prohlídku exponát·

vystavených za sklem vitrín.

Texty mají v Dom¥ historie P°e²ticka doprovodnou roli. Exponáty jsou její hlavní

sou£ástí. Texty zde popisují, vysv¥tlují a spojují °emeslo s m¥stem P°e²tice. Náv²t¥vník

v muzeu najde popisky a dovysv¥tlující texty k °emesl·m.

Popisek má jednoduchou formu. Obsahuje název p°edm¥tu tu£n¥ zvýrazn¥ný, p°í-

padn¥ dataci a je pouze v £eském jazyce. Doprovodné texty jsou po obsahové stránce

nejednotné. V expozici se najdou takové, které jsou velice snadno srozumitelné a podá-

vají základní informace zajímavou formou, na druhou stranu i takové, jeº uº jsou laické

ve°ejnosti p°ístupné mén¥. Obsahují velké mnoºství slov typických pro dané °emeslo, jsou

dlouhé a £tená° se v nich orientuje jen velmi pomalu. N¥které navíc obsahují drobné p°ek-

lepy. Celkov¥ mají texty p°íli² velký rozsah. �itelnost sniºuje zarovnání do bloku a n¥které

texty nejsou £len¥ny do odstavc·. Popisky u n¥kterých p°edm¥t· se také nacházejí dost

daleko od místa, kde m·ºe náv²t¥vník stát, pokud si je chce p°e£íst. N¥které popisky se

také nacházejí na zemi. Ve vitrín¥ s p°edm¥ty ke kade°nictví a holi£ství je také n¥kolik

popisk· poloºených na sob¥.

Pozitivn¥ co se týká text·, p·sobí spojení s místními obyvateli. Velice zajímavá jsou

sd¥lení, která spojují °emeslo s konkrétní osobou. Detaily, které rovn¥º p°iná²ejí kladnou

náv²t¥vnickou odezvu, jsou popisky se jmény dárc· exponát·. Dal²ím textem, který

v expozici nalezneme, je ²títek s upozorn¥ním, ºe na vystavené p°edm¥ty se nemá sahat.

Tato informace je p°eloºena do francouzského, n¥meckého i anglického jazyka. Pouºívané

zna£ky jsou dob°e viditelné a náv²t¥vník·m srozumitelné.

Pro náv²t¥vníky z anglicky nebo n¥mecky mluvících zemí má muzeum k dispozici

také textové pr·vodce s fotogra�emi vybraných exponát·.

Rizikovými faktory, co se týká bezpe£nosti exponát· p°ed vlivy prost°edí, jsou hlavn¥

denní sv¥tlo a také ne°ízené v¥trání, které s sebou p°iná²í výkyvy teploty a relativní

vlhkosti. Exponáty, které jsou citlivé na denní sv¥tlo, by m¥ly být vystaveny niº²í in-

tenzit¥ osv¥tlení. Mezi takové pat°í nap°. fotogra�e, na kterých je jiº patrné blednutí.

Etnogra�cký materiál je také zvlá²t¥ citlivý. Minimálním opat°ením by proto m¥lo být

sníºení intenzity osv¥tlení zatemn¥ním místnosti a pouºití vhodných typ· zdroj· um¥lého

osv¥tlení. Ve výstavních sálech je m¥°ena teplota a relativní vlhkost.

Exponáty jsou v expozici zabezpe£eny p°edev²ím díky kamerovému systému se stálým

nahráváním záznam· a pohybovým £idl·m v kaºdém výstavním prostoru. Muzeum je


snadno monitorovatelné také díky své velikosti.

Bezpe£nost náv²t¥vník· v prostorách instituce spo£ívá v eliminaci p°í£in poran¥ní.

Muzeum je dob°e osv¥tleno, v²echny dve°e a pr·chody jsou dostate£n¥ ²iroké a p°edm¥ty,

které jsou postavené na podlaze mimo vitríny a pódia, p°íli² nevy£nívají do prostoru.

Únikové východy jsou zna£eny odpovídajícím zp·sobem a v kaºdém pat°e budovy jsou

instalovány poºární hlási£e, £idla a hasicí p°ístroje. Nechybí rovn¥º evakua£ní plánky

a °ády. Jedinou moºnou nevýhodu v tomto ohledu vidím v tom, ºe muzeum nenabízí

moºnost odloºit si v¥ci v ²atn¥, p°ípadn¥ v uzamykatelném boxu.

Muzeum p°estoºe nezam¥stnává muzejního pedagoga nebo lektora a po£et zam¥st-

nanc· je velmi nízký, nabízí n¥kolik moºností, které mohou náv²t¥vníci vyuºívat jako

doprovodné nabídky k expozici. Komentované prohlídky jsou náv²t¥vník·m nabízeny

o víkendech a svátcích. Mimo tyto dny náv²t¥vníky p°ivítá a do jednotlivých sál· nas-

m¥ruje personál pokladny. Po objednání nabízí muzeum komentované prohlídky chrámu

Nanebevzetí Panny Marie. O Vánocích a Velikonocích jsou náv²t¥vník·m nabízeny

ukázky °emesel a tvo°ivé dílny, ve kterých si mohou zkusit vybrané rukod¥lné techniky.

Tvo°ivé dílny bývají n¥kdy doprovodným programem k výstavám. Po°ádány jsou také

p°edná²ky. B¥ºnou sou£ástí výstav bývá �lm.

K propagaci je vyuºíváno ti²t¥né, plo²né reklamy a reklamy v médiích. Muzeum vy-

dává spí²e drobn¥j²í tisky, jako nap°. kalendá°e a programy akcí po°ádaných v muzeu.

K prodeji poskytuje také knihy, na jejichº p°íprav¥ se podílelo. Dále jsou akce muzea

propagovány pomocí plakát·, pozvánek na výstavy, reklamy v rádiu a v západo£eském

i místním tisku.109 Velmi zda°ile jsou vytvo°eny internetové stránky muzea. Nejenºe

spl¬ují formální náleºitosti, jako nap°. aktuálnost, nabídka akcí, kontakty a ceny vs-

tupného, jsou i uºivatelsky p°íjemné a p°ehledné. Náv²t¥vník zde navíc nalezne nejen

informace a mnoºství fotogra�í k expozici, ale také nabídku produkt· muzea. Jako jed-

iný nedostatek vidím pouze to, ºe stránky nejsou dostupné v jiném neº £eském jazyce.

�istota a údrºba prostor a za°ízení je dal²ím bodem, který by se dal ohodnotit poz-

itivn¥. V²echna za°ízení jsou funk£ní, ne£istoty náv²t¥vníky nep°ekvapí, a proto nejsou

nep°íjemn¥ rozptylováni. �isté a upravené je také sociální za°ízení muzea, které je k dis-

pozici ve dvou patrech muzea.

Personál muzea p·sobí velice p°íjemným dojmem a dokáºe poradit a poskytnout

informace k jednotlivým exponát·m. Pracovnice muzea ochotn¥ náv²t¥vníky sm¥rují po

expozici a upozor¬ují na zajímavé p°edm¥ty.

Vstupní prostor není b¥ºn¥ °e²ený. Náv²t¥vník nevstupuje do haly ani vestibulu, ale

p°ímo do expozice a úvodní informace jsou mu podávány slovn¥, coº p·sobí p°íjemn¥109dle Poznámek z rozhovoru s Bc. Drahomírou Valentovou uskute£n¥ného v Domu historie P°e²ticka

dne 8. 2. 2012. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.


a neformáln¥. Na druhou stranu postrádám v muzeu moºnost odloºit si bundy, kabáty,

p°ípadn¥ ta²ky a de²tníky do ²atny. Také nabídka ob£erstvení zde chybí. Zde se pln¥

projeví nedostatek prostoru, se kterým se instituce potýká. Parkování v blízkosti muzea

je moºné. Nachází se velmi blízko nám¥stí, kde bývá dostatek volných parkovacích míst.

Z nám¥stí jsou zárove¬ náv²t¥vníci k budov¥ sm¥rováni pomocí informa£ního stánku.

Ohledn¥ moderních výstavních trend·, které jsou zam¥°eny na aktivní zapojení

náv²t¥vníka a vyuºití více smysl·, m·ºe muzeum nabídnout ve stálé expozici n¥kolik

prvk· vybízejících k aktivit¥. Ve vstupní expozici Kupecký krám si náv²t¥vník m·ºe

vyzkou²et manipulaci s n¥kterými exponáty, nap°. mlýnky. V expozici °emesel se nabízí

k n¥kolik moºností zapojení. Zkusit si m·ºeme manipulaci s ková°ským m¥chem, zato£it

klikami v hodinových strojích nebo blíºe prozkoumat funk£ní model staro£eského mlýna.

Text nebo zna£ka vybízející k manipulaci se za°ízením je pouze sou£ástí ozna£ení hodi-

nových stroj·. B¥ºného náv²t¥vníka proto nenapadne manipulovat s jinými p°edm¥ty,

pokud k tomu není vyzván personálem muzea.

Zapojení dal²ích smysl· je moºné také v souvislosti s audiovizuální technikou.

Filmy nebo projekce nejsou sou£ástí stálé expozice, objevují se ale £asto jako dopln¥k

krátkodobých výstav.

I p°es n¥které díl£í nedostatky D·m historie P°e²ticka jako men²í m¥stské muzeum

nabízí náv²t¥vník·m moºnost p°íjemn¥ si uºít prohlídku muzea. Velkým pozitivem je

celkové p·sobení prost°edí, p°ív¥tivost a snaha o bezprost°ední kontakt s náv²t¥vníkem.

5.3 Muzeum a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice

Tato sekce seznámí £tená°e s expozicemi Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mar-

iánské Týnici. Úvodní £ástí bude seznámení s institucí, následovat bude popis expozic

a ohodnocení expozic a sluºeb muzea.


Muzeum a galerie v Mariánské Týnici se dnes nachází v prostorách bývalého cister-

ciáckého klá²tera a poutního místa 40 km severn¥ od Plzn¥. Monumentální stavba je

d·mysln¥ zasazena do krajiny a bezesporu tvo°í dominantu celého okolí, viditelnou

z n¥kolikakilometrové vzdálenosti. Kostel Zv¥stování Panny Marie, budova probo²tství

a ambity zdobené freskami byly postaveny pro zadavatele Eugena Tyttla110 dle návrhu

Jana Blaºeje Santiniho v 18. století.

�innost muzea navazuje na aktivity Jednoty pro záchranu Mariánské Týnice, která110Plaský opat Eugen Tyttl, byl znalcem a p°íznivcem um¥ní a jedním z nejvelkorysej²ích stavebník·

£eského baroka. Do sluºeb získal Jana Blaºeje Santiniho.


zahájila rekonstrukci objektu.111 Muzeum se v tomto areálu nachází od roku 1952,

kdy bylo i z°ízeno a jeho expozice jsou v¥novány historickému vývoji regionu severního

Plze¬ska.

Muzeum je náv²t¥vník·m otev°eno po celý rok. V dubnu a °íjnu je p°ístupné kaºdý

den mimo pond¥lí od 9 - 17 hodin, v kv¥tnu aº zá°i je²t¥ o hodinu déle, do 18 hodin, a od

listopadu do b°ezna ve dnech pond¥lí aº pátek od 9 � 15 hodin. Plné vstupné náv²t¥vníka

stojí 40 K£ a sníºené polovinu. Kaºdý první pátek v m¥síci je vstup do muzea zadarmo.112


V²echny sou£asné expozice kompletn¥ zrenovované má náv²t¥vník moºnost vid¥t teprve

od roku 2011. V letech 2009 � 2011 procházelo muzeum rozsáhlou rekonstrukcí �nancov-

anou z grantového programu ROP Jihozápad. Rekonstrukce byla °e²ena tak, aby muzeum

nemuselo být celé uzav°eno. Jednotlivá k°ídla muzea byla tedy rekonstruována jedno po

druhém. Nejd°íve byla zrekonstruována národopisná £ást, dále expozice m¥sta a jako

poslední expozice kultury a vzd¥lanosti.

Expozice muzea je rozvrºena do dvou pater budovy. V p°ízemí se nachází místnost

s pokladnou, prodejnou suvenýr· a prostor se stoly a ºidlemi ur£ený k odpo£inku. Dále

zde nalezneme vchod do expozic muzea a vchody k výtahu a do prostoru pro zam¥stnance.

Zde se rovn¥º nachází výtah pro hendikepované.

Hned po vstupu do budovy má náv²t¥vník moºnost seznámit se s historií objektu,

záchrannými pracemi, které prob¥hly v první polovin¥ 20. století a s rekonstrukcí, která

byla provedena v minulých dvaceti letech. Sbírkové p°edm¥ty jsou vystaveny v ²esti

stolových vitrínách, které lemují chodbu po obou stranách a v ²esti záv¥sných vitrínách.

Náv²t¥vník si zde m·ºe prohlédnout liturgické p°edm¥ty, pohledy, fotogra�e archeologické

lokality, n¥které nálezy, fotogra�e z rekonstrukce aj. Je²t¥ p°ed vstupem do expozice jsou

ve vysoké vitrín¥ k vid¥ní symboly mariánského kultu - d°ev¥né polychromované so²ky

a obrazy.

Náv²t¥vník m·ºe v p°ízemí ve výklencích je²t¥ zhlédnout expozici prav¥kého vývoje

severního Plze¬ska, která je situována ve výklencích po stranách spojovací chodby

vedoucí do kostela. Expozice je tvo°ena archeologickými nálezy umíst¥nými v záv¥s-

ných a stolových vitrínách a dopln¥na n¥kolika doprovodnými textovými panely a vy-

obrazeními. Jde o star²í expozici, která se teprve bude rekonstruovat.

Blíºe ke vstupu do kostela je k vid¥ní je²t¥ n¥kolik fotogra�í s popisky k historii111Muzeum a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice. Písemné materiály k expozici, které jsou

nabízeny k individuální prohlídce muzea. 2012. 1 list.112O�ciální internetové stránky Muzeua a galerie severního Plze¬ska Mariánská

Týnice [online]. Poslední aktualizace 20. 6. 2012 [cit. 2012-06-20]. Dostupný z WWW:<http://www.marianskatynice.cz/>.


církevní stavby a její rekonstrukce. Stav památky p°ed zahájením rekonstrukce v 50.

letech je zachycen na n¥kolika £ernobílých fotogra�ích, stejn¥ tak jako výsledek rekon-

strukce. Kupole kostela se z°ítila v roce 1920 a znovu byla osazena aº na konci 20. století.

Zárove¬ byla obnovena i vnit°ní výmalba.

Dominantu celého komplexu p°edstavuje monumentální kostel Zv¥stování Panny

Marie, jenº je k°íºového p·dorysu. Z prostor muzea náv²t¥vník do kostela vchází dve°mi

v apsid¥ za oltá°em muzea. Náv²t¥vník je ohromen interiérem, který, a£ není p°íli² zdobný

v detailech, p·sobí ohromujícím dojmem. Mnoºství sv¥tla dopadající z vysoko situo-

vaných oken, nást¥nné fresky, zejména iluzivní oltá° a celková jednoduchost linií £iní

z náv²t¥vy kostela výjime£ný záºitek. Tento dojem je je²t¥ umocn¥n chrámovou hudbou,

která je reprodukována moderní technikou. V kostele je vystaven sádrový model souso²í

Pomník d¥tských ob¥tí války akademické malí°ky Marie Uchytilové. Muzeu jej daroval

manºel socha°ky, Ji°í Hampl. Originál souso²í z bronzu dnes stojí v Lidicích. Na prot¥j²í

stran¥ kostela visí t°i restaurované obrazy Petra Brandla z roku 1699.

Po prohlídce p°ízemí muzea náv²t¥vník po d°ev¥ných schodech vystoupá do prvního

patra budovy, kde prohlídka pokra£uje historickou expozicí. Expozice se d¥lí na t°i £ásti,

a to národopisnou, expozici s názvem Kultura a vzd¥lanost a M¥sta, °emesla a spolky.

Kaºdá expozice se nachází v jednom k°ídle budovy. Pro orientaci p°ikládám plánek

prvního patra budovy znázorn¥ný na obrázku 7113.

Obrázek 7: Plánek zrekonstruovaného prvního patra probo²tství.

Výjimkou v uspo°ádání je expozice Raný st°edov¥k (na plánku B), která se nachází

v místnosti hned naproti schodi²ti. Na pom¥rn¥ malé plo²e je zde zrekonstruováno ran¥

st°edov¥ké obydlí, do kterého náv²t¥vník nahlíºí ze dvou stran. V obydlí se slámovou st°e-

chou je otopné za°ízení, st·l a lavice. Podlaha domu je z udusané hlíny a zdi z vrstvy hlíny113Fotodokumentace expozic Muzea a Galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici po°ízená dne 16.

6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce.


a spleteného proutí. Do domu jsou p°irozen¥ umíst¥ny �guríny ºeny a muºe v dobovém

od¥vu, které se jakoby zastavily uprost°ed £innosti, £ímº výsledný dojem p·sobí real-

isti£t¥ji. Expozici dopl¬uje n¥kolik vysokých vitrín s archeologickými nálezy z r·zných

lokalit oblasti severního Plze¬ska z období od 11. - 18. století. V místnosti se dále nachází

dotyková obrazovka, pomocí níº náv²t¥vníci mohou najít bliº²í informace k archeolog-

ickým lokalitám v okolí. Nad infokioskem je je²t¥ umíst¥na plochá obrazovka, na které

si náv²t¥vník m·ºe pustit krátká videa k jednotlivým lokalitám.

Po pravé stran¥ od schodi²t¥ se m·ºeme seznámit s expozicí nazvanou Kultura

a vzd¥lanost severního Plze¬ska. Na st¥nách chodby (C1) propojující expozici jsou ve

dvou °adách k vid¥ní veduty dvor· plaského klá²tera a hrad· a zámk· ²irokého okolí.

Je zde rovn¥º umíst¥n dotykový displej, který umoºní náv²t¥vníkovi vyhledat bliº²í in-

formace k architektonickým památkám okolí. Chodba je také dopln¥na nábytkem ze

zámeckého interiéru.

První místnost napravo od schodi²t¥ je nazvána Kaple (C2). P°ed náv²t¥vníkem se

otev°e prostor s presbytá°em, ve kterém jsou vystaveny p°edm¥ty pocházející z kostel·

a kaplí ze ²irokého okolí. V kapli je umíst¥n d°ev¥ný oltá° z po£átku 16. století. Dojem

kaple podporují také kopie p·vodních vitráºí ze 14. století. Po levé stran¥ je ve vitrín¥

vystaven d°ev¥ný betlém, po pravé d°ev¥ná plastika Krista sejmutého z k°íºe a nad nimi

vybraná zastavení k°íºové cesty. Zajímavost tvo°í kostelní °ád z roku 1931 nacházející se

ve vstupní £ásti, který iluzi kaple dopl¬uje.

V místnosti naproti kapli, která je ozna£ena jako �kola (C3), jsou rozmíst¥ny lav-

ice, tabule a katedra. Po stranách se op¥t nacházejí dv¥ velké d°ev¥né vitríny, v níº

jsou naaranºovány u£ební pom·cky, jako nap°. vypreparovaná zví°ata, nerosty, se²ity,

u£ebnice, rýsovací ná£iní atd. V jedné z vitrín m·ºeme nalézt také Knihu ku potrestání

nemravných ºák·, kam byla zapisována jména zlobivých ºák·. P°i vstupu je k vid¥ní

rozvrh hodin z po£átku 20. století a dobové fotogra�e ²kolních t°íd. Také zde expozici

dopl¬ují realistické �guríny - v lavici sedí malý ºák, ºa£ka stojí u tabule a jakoby od°íkával

napsaná slova. Za katedrou bedliv¥ poslouchá u£itel. Figurína vyu£ujícího má p°edlohu

v reálné postav¥ Jana Dyka, významné u£itelské osobnosti severního Plze¬ska.

Místnost nazvaná Galerie sv¥tc· (C4) prezentuje sv¥tce a výjevy z jejich ºivota. Jsou

zde k vid¥ní gotické a barokní plastiky sv¥tc·, které pocházejí ze severního Plze¬ska.

D·mysln¥ je zde instalován informa£ní dotykový displej, který blíºe seznamuje s dal²ími

památkami a sv¥tci. Nejcenn¥j²ím exponátem zde je pozdn¥ gotické souso²í Zv¥stování

Panny Marie s and¥lem z p°elomu 15. a 16. století, jeº bylo ve své dob¥ povaºováno za

zázra£né, a p°icházely k n¥mu zástupy poutník·.

Pokra£uje-li náv²t¥vník v prohlídce do prot¥j²í místnosti, otev°e se mu pohled do

pokoje s názvem M¥²ánská kultura (C5), který obsahuje vybavení domácnosti 19. sto-


letí. Atmosféru dotvá°í dobov¥ vybavení ve stylu empír a biedermeier a �gurína dámy

v dobovém od¥vu u stolu. V rohu místnosti u dve°í a na její prot¥j²í stran¥ je prostor

nenásiln¥ dopln¥n vitrínami, do nichº auto°i umístili dekorativní sklen¥né vázy a pohárky,

porcelánové soupravy, ukázky cínového nádobí a kameninové korbele.

Záv¥re£nou £ást této expozice tvo°í Orato° (C6). V dob¥, kdy byl je²t¥ klá²ter

v provozu, se z této místnosti nemocní mni²i zú£ast¬ovali bohosluºeb v kostele. Nyní si

zde m·ºe náv²t¥vník prohlédnout r·zné liturgické p°edm¥ty a p°edm¥ty spjaté s k°esán-

ským kultem. Po levé stran¥ od vchodu visí na zdi reprodukce biblických ilustrací z

Bible kutnohorské. Uprost°ed místnosti stojí velká atypická vitrína, £tvercového p·do-

rysu, která se sm¥rem ke stropu místnosti zuºuje. Jsou v ní rozmíst¥ny nejr·zn¥j²í litur-

gické p°edm¥ty, nap°. k°íºe, svícny, sví£ky, k°titelnice z roku 1690, kropenka, modlitební

kníºky aj. Vitrína obsahuje také jedno z vydání Melantrichovy Bible z roku 1577. Je

zde k vid¥ní dokonce i r·ºenec vytvo°ený z malých ²ne£ích ulit. Po pravé stran¥ od

dve°í se nachází otev°ená intarzovaná sk°í¬ s ornáty. U okna je op¥t naaranºována scéna

s �gurínou, jeº p°edstavuje mnicha modlícího se na klekátku.

Poté, co se náv²t¥vník seznámí s poslední £ástí expozice, musí se vrátit chodbou zp¥t

ke schodi²ti a pokra£ovat v prohlídce do dal²ího k°ídla budovy.

Replikou brány statku náv²t¥vník vstupuje do národopisné expozice, na jejímº za-

£átku stojí d°ev¥ný v·z, k n¥muº se zap°ahali kon¥. Dále se pokra£uje chodbou p°ed-

stavující téma Lidové zvyky a církevní slavnostmi (D1). Po jejích obou stranách jsou

ve vitrínách znázorn¥ny �gurální scény zachycující nap°. pr·vod masek p°i masopustu,

májové oslavy, oslavy Boºího t¥la, doºínky a Vánoce. Asi nejrealisti£t¥ji p·sobí scéna se

sta°enkou sedící u svého stánku ov¥²eného p°edm¥ty z pouti, jímº jakoby pokra£uje °ada

zachycená na plátn¥, které dokresluje pozadí scény.

Poté, co náv²t¥vník projde chodbou a odbo£í vpravo, p°ijde do £ásti zachycující po-

mocí naaranºovaných scén £erná °emesla spojená s lidovým prost°edím - Plaskou ºelez-

nou hu´ (E1) a Venkovskou kovárnu (E2). �elezná hu´ umoº¬uje prohlédnout si práci

plaské slévárenské dílny a její výrobky ve vitrínách u vchodu. Do rohu místnosti jsou

situována plaská litinová kamna a zajímavá �gurální kamna s postavou ºeny, zvaná Lída.

Podle jedné z tradic, je postavou sluºebná slouºící na plaském panství, Lída. Naproti

dve°ím stojí st·l s pe£livými nákresy litinových výrobk·. Ve venkovské kovárn¥ hned

naproti vstupu narazíme na pec s rozºhavenými uhlíky. Poblíº se nachází ková°, který se

p°ipravuje op¥t uhodit kladivem do horkého kovu. Dojem opravdovosti posiluje krom¥

vybavení i ze¤ jakoby u²pin¥ná od sazí, ºhavé uhlíky na ohni²ti.

Po prohlídce £erných °emesel se náv²t¥vník vrátí zp¥t do chodby a pokra£uje do

místnosti s názvem Náves (D2). Dojem, ºe jsme se práv¥ ocitli na vesnici, dotvá°í malá

kapli£ka, do níº lze nahlédnout, barevné provedení st¥n, i roubené stavení vyvedené


pomocí fotoplátna, k jehoº dve°ím nás vede chodník. Vystaveny jsou zde nap°. r·zné

typy d°ev¥ných v£elích úl·.

Ve stavení náv²t¥vník nejprve prochází místností nazvanou Komora (D3), ve které je

rozmíst¥no r·zné ná£iní slouºící k domácímu zpracování surovin, na výrobu chleba, másla,

tvarohu atd. V místnosti je také okénko s realistickým výhledem do krajiny dotvo°eným

pomocí fototapety a pec, ze které máte dojem, ºe se v ní práv¥ pe£e chleba. Prost°edí

dopl¬uje také zm¥na materiálu podlahové krytiny. Pro dojem venkovského domu byla

zvolena prkenná podlaha.

Z Komory náv²t¥vník otev°enými dve°mi vchází do nejlep²ího pokoje stavení - Jizby

(D4). Úst°edními body místnosti je kachlový sporák, na n¥mº je p°ipravováno jídlo a tzv.

svatý kout. I v jizb¥ jsou pro realisti£t¥j²í dojem umíst¥ny t°i �guríny v dobovém od¥vu.

Dv¥ ºeny a malé dít¥ v kolébce. Dále zde narazíme nap°. na interaktivní prvek v podob¥

dotykového displeje, který je p°irozen¥ v£len¥n do kompozice místnosti. Náv²t¥vník se

pomocí n¥j dozvídá o typologii lidové architektury. Jednotlivé obrazy se navíc promítají

jako pozadí v okn¥, coº p°edstavuje ozvlá²tn¥ní jinak statické expozice.

Poslední místností stavení je Stodola (D5), ve které je rozmíst¥no zem¥d¥lské ná°adí,

nap°. pluh, rádlo a lopaty, dále stroje, nap°. fukar na £i²t¥ní obilí a dokonce i dv¥ malá

um¥lá jeh¬ata v odd¥leném kotci.

Po dokon£ení prohlídky národopisné expozice náv²t¥vník vyjde ze stodoly a ocitne

se zp¥t u brány statku u velkého vozu. Prohlídka nyní pokra£uje rovn¥ do expozice

M¥sta, °emesla a spolky severního Plze¬ska, která za£íná pr·chodem m¥stskou bránou.

Expozici op¥t poskytuje dopl¬ující informace k historii místních spolk· a °emesel formou

infokiosku.

Expozici propojuje M¥stská ulice (F1), kterou se náv²t¥vník také vrací zp¥t po

ukon£ení prohlídky. Tv·rc·m se stala inspirací Uli£ka °emesel114, která je sou£ástí expozic

Technického muzea v Brn¥. V ulici je p°edstavena hasi£ská zbrojnice s �gurínou hasi£e,

ukázkou p°ileb, hasicím p°ístrojem minimax, zdravotní bra²nou aj. Zbrojnici dopl¬uje

s vozovou hasi£skou st°íka£kou. Dále se zde nachází budova ú°adu s typickým vybavením,

které tvo°il nap°. psací stroj, telefonní stanice a razítka. Vedle navazuje dílna krej£ího,

kde m·ºeme vid¥t nap°. krej£ovské n·ºky nebo r·zné typy ºehli£ek. Naproti se nachází

výkladní sk°ín¥ záme£níka, fotografa a koloniálu.

Jedny z dve°í po této stran¥ nás zavedou do Spole£enského sálu (G1), kde se konají

p°edná²ky a pou²t¥jí �lmy k expozici. Místnost je unikátní zachovalou £ernou kuchyní

z 19. století po pravé stran¥ od vstupních dve°í.

Atmosféra uli£ky je dokreslována projekcí na ze¤ p°ed místností pojmenovanou114dle Poznámek z rozhovoru s Mgr. Ji°ím Fákem uskute£n¥ného v Muzeu a galerii severního Plze¬ska

v Mariánské Týnici dne 22. 12. 2011. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.


Hostinec (F4), do níº je náv²t¥vník sm¥°ován. Hostinec nabízí pohled na typické vy-

bavení a n¥kolik �gurín v dobovém oble£ení sedících u stol·, mezi nimi i £lena sokolského

hnutí. Zajímavým detailem je stará pasti£ka na my²i s kouskem sýra pod policemi za

vý£epním pultem.

P°i zpáte£ní cest¥ se náv²t¥vníkovi nabízí pohled do zákoutí s �emeslnickými dílnami

²evce a tkalce (F2). �evcovské °emeslo bylo v oblasti velmi roz²í°ené. V dílni£ce ²evce

m·ºeme spat°it verpánek s rozloºeným ná°adím, nap°. kopytem, ²ídlem nebo ²evcovským

noºem zvaný knejp. Tkalcovská dílna je tvo°ena nap°. stavem s vysokými postranicemi,

který byl pro severní Plze¬sko typický. Najít zde dále m·ºeme t°eba tkalcovské £lunky

nebo osnovní cívky.

Po cest¥ dál míjíme lampu m¥stského osv¥tlení a �guríny ºeny op¥t v dobovém

oble£ení tla£ící ko£árek s �gurínou malého dít¥te. Atmosféru m¥stského zákoutí dopl¬uje

navíc £ernobílá fototapeta. V místnosti zvané M¥stská kuchyn¥ první poloviny 20. sto-

letí (F3) vidíme náv²t¥vníky oblíbené typické uspo°ádání kuchy¬ského koutu s jídelním

stolem a pohovkou k odpo£inku, která budí dojem, ºe majitelé domácnosti jen na moment

odb¥hli do jiné místnosti. Na pohovce je navíc poloºena �gurína spícího muºe s obli£ejem

p°ikrytým novinami.

Poté, co si náv²t¥vníci projdou i poslední £ást expozice, vracejí se zpátky ke k°íºení

cest. Zde se jim nabízí k prohlídce je²t¥ poslední místnost, a to výstavní sál. Prostor p°ed

sálem (A), kde se nachází n¥kolik k°esílek, ve kterých si náv²t¥vník m·ºe p°i prohlídce

expozic odpo£inout, je v¥nován plaským opat·m, jejichº vyobrazení visí na st¥nách.

Výstavní sál se dnes nachází v prostorách bývalé klá²terní jídelny vyzdobené barokními

freskami. V medailonech na st¥nách m·ºe náv²t¥vník vid¥t nap°. portréty opat· a ideal-

izovanou podobu Mariánské Týnice.


U prezentace etnogra�ckých p°edm¥t· se v muzeích b¥ºn¥ setkáváme se zp·sobem vys-

tavení, který se snaºí co nejvíce p°iblíºit p·vodní prost°edí, z n¥hoº p°edm¥ty pocházejí.

Komplety p°edm¥t·, které jsou muzei uchovávány, nap°. vybavení starého koloniálu nebo

²evcovské dílny k tomu p°ímo vybízejí. Muzeum a galerie v Mariánské Týnici tento zp·-

sob prezentace ve zrekonstruované £ásti expozice dovedla tém¥° k dokonalosti.

V p°ízemí muzea, které zatím nepro²lo rekonstrukcí, jsou expozice prezentovány

tradi£ním zp·sobem, tzn. pomocí vitrín a doprovodných textových panel·. Mé hodnocení

bude z velké £ásti v¥nováno nov¥ upraveným prostorám muzea.

Autory scéná°e nové expozice jsou histori£ka, publicistka a p°ekladatelka, PhDr. Irena

Buka£ová, která je zárove¬ °editelkou muzea. Na p°íprav¥ scéná°e expozice se podílel také


Mgr. Ji°í Fák, vedoucí historického odd¥lení muzea a archeolog Mgr. Daniel Stráník.

Autorem architektonického °e²ení je Ing. arch. Zden¥k Franta.115 Expozice byla zrekon-

struována z prost°edk· Evropské unie z evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci

regionálního opera£ního programu Jihozápad.

Jednotlivé £ásti expozice vytvo°ené na základ¥ scén p·sobí autenticky a jsou di-

vácky velice atraktivní. Exponáty jsou prezentovány v kontextu, z n¥hoº pocházejí, coº

náv²t¥vníkovi maximáln¥ usnad¬uje pochopení jejich významu a role. Nap°íklad v ex-

pozici v¥nované venkovské domácnosti opravdu vstupujete p°es improvizovanou náves do

imitace venkovského domu, ve kterém se setkáte s typickým kachlovým sporákem nebo

svatým koutem a jiným pro svou dobu nezbytným vybavením. Figuríny, jimiº jsou scény

obohaceny, dávají výjev·m hloubku a umoc¬ují jejich emocionální p·sobivost.

Náv²t¥vník si m·ºe ud¥lat podrobnou p°edstavu o tom, v jaké souvislosti byly p°ed-

m¥ty pouºívány, z jakého prost°edí pocházejí a k £emu slouºily. Expozice komunikuje

srozumitelným jazykem. Doprovodné informace jsou náv²t¥vníkovi podávány pomocí au-

diopr·vodc· nebo textových materiál·, které jsou umíst¥ny ve schránkách poblíº vstupu

do jednotlivých £ástí expozice. V prostoru muzea se také nachází celkem ²est informa£ních

kiosk·, kde si náv²t¥vník m·ºe najít dopl¬ující informace, obrázky, ale také videa roz²i°u-

jící sd¥lení expozice.

Tv·rc·m expozice se jist¥ poda°ilo p°ipravit expozici, která je pro náv²t¥vníky

záºitkem. To bylo také hlavním zám¥rem, jemuº bylo v²e pod°ízeno.

Scénické pojetí expozice maximáln¥ vyhovuje pro prezentaci témat laické ve°ejnosti.

P·sobivost zpracování podporuje i velice kvalitní výtvarné provedení jednotlivých témat.

P°edm¥ty byly vybírány jako typi£tí zástupci p·vodního prost°edí. Muzeum se snaºilo

vybudovat expozici z vlastních sbírkových p°edm¥t·, pouze minimální mnoºství tvo°í

záp·j£ky a kopiemi jsou ti²t¥né dokumenty v£etn¥ plakát· na oto£ném válci116.

Architektonické zpracování expozic je rovn¥º zda°ilé. Co se týká osobního pros-

toru, pokud je expozicemi provád¥na v¥t²í skupinka náv²t¥vník·, v ur£itých £ástech

expozice se musí náv²t¥vníci prost°ídat, konkrétn¥ v £ástech s názvem M¥stská kuchyn¥

a Venkovská kovárna. I tyto místnosti jsou ale navrºeny tak, aby vytvá°ely autentický

dojem z prost°edí, £ímº se dá nedostatek místa vysv¥tlit.

S ohledem na pohyb t¥lesn¥ hendikepovaných osob v muzeu, je vstup °e²en po-

mocí nájezdové rampy. V p°ízemí se rovn¥º nachází výtah pro hendikepované. Povr-

chová úprava podlah je stabilní a neklouzavá. V prvním pat°e si v prostoru k°íºení

chodeb mohou náv²t¥vníci odpo£inout na ºidlích. Dal²í dv¥ místa k odpo£inku se nachází115dle Poznámek z rozhovoru s Mgr. Ji°ím Fákem uskute£n¥ného v Muzeu a galerii severního Plze¬ska

v Mariánské Týnici dne 22. 12. 2011. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.116FÁK, Ji°í. Prezenta£ní politika muzea [online]. Message to: Zuzana Baránková. 15. 6. 2012 [cit.

2012-06-20]. Osobní komunikace.


v národopisné expozici. Vzhledem k tomu, ºe prohlídka muzea náv²t¥vníkovi zabere ale-

spo¬ hodinu (doba prohlídky s audiopr·vodcem v £eském jazyce je dokonce 90 minut), je

°e²ení po£tu míst k odpo£inku nedostate£né. Ostré hrany, rohy nebo p°edm¥ty ne£ekan¥

vystupující do cesty nejsou nikde v expozici problémem. Jedin¥ v nové expozici v¥nované

st°edov¥ku se mohou stát vy£nívající stébla slámy ze st°echy ran¥ st°edov¥kého domu

nebezpe£nými pro nepozorného nebo ²patn¥ vidícího náv²t¥vníka. St°echa nekon£í dost

vysoko na to, aby se n¥kdo nemohl ²krábnout o tvrdé stéblo. Sláma by proto m¥la být

minimáln¥ zast°iºena. Schodi²t¥ do prvního poschodí je opat°eno zábradlím po obou

stranách.

Umíst¥ní exponát· vzhledem k nárok·m na uºivatelský komfort je ve v¥t²in¥ ex-

pozic °e²eno odpovídajícím zp·sobem. Výjimkou je nap°. expozice Raný st°edov¥k, v níº

se n¥které exponáty a popisky nacházejí ve vitrínách p°íli² vysoko nebo nízko, a jsou tak

v¥t²in¥ náv²t¥vník· fyzicky nedostupné. Problém s prohlídkou n¥kterých exponát· mo-

hou mít náv²t¥vníci také ve vstupní expozici. Exponáty jsou zde vystaveny p°íli² nízko

v hlubokých stolových vitrínách, nad které se náv²t¥vník musí naklán¥t, aby si prohlédl

p°edm¥ty ukryté pod okrajovou li²tou vitríny.

Vyuºití fyzických bariér k zabrán¥ní kontaktu s exponáty je v nových expozicích

minimální, coº podporuje autentický dojem, jehoº se snaºili tv·rci dosáhnout. Vitríny

a lana odd¥lující exponáty od náv²t¥vník· jsou pouºity jen ve výjime£ných p°ípadech,

jsou ale velice p°irozen¥ za£len¥ny do expozice. Lana byla pouºita nap°. v £ásti �kola,

M¥stská domácnost nebo Galerie sv¥tc·. Naprostá v¥t²ina sbírkových p°edm¥t· je odd-

¥lena od náv²t¥vníka spí²e podv¥dom¥. Scény jsou uspo°ádány na vyvý²ených pódiích,

coº je dal²ím prvkem posilujícím autenti£nost aniº by p·sobil defenzivním dojmem.

Výstavní mobiliá° je jednou ze sloºek, která dotvá°í výsledný vzhled expozice. Vit-

ríny, panely i sokly jsou v nové expozici spí²e výjimkou. Byly vytvo°eny tak, aby v míst-

nosti, kde jsou umíst¥ny, p·sobily co nejmén¥ ru²iv¥, tzn., ºe mají podobnou barvu jako

zbytek mobiliá°e a materiály pouºitými na jejich tvorbu jsou d°evo a sklo. Výjimku tvo°í

sokly, se kterými se náv²t¥vníci setkají v expozici kultury a vzd¥lanosti v £ásti s názvem

Galerie sv¥tc·. Jsou tak vysoké, aby se na n¥ postavené polychromované d°ev¥né plas-

tiky nacházely v odpovídající vý²ce pro pohodlné prohlíºení. Mají bílou barvu, která

kontrastuje s celkovým barevným pojetím místnosti.

Ve stejné expozici v £ásti s názvem Orato° byla doprost°ed místnosti instalována

vitrína atypického tvaru, která je náv²t¥vník·m p°ístupná ze £ty° stran, a exponáty jsou

v ní vystaveny v n¥kolika úrovních nad sebou. Vitrína je jist¥ originálním kouskem, který

plní v²echny poºadavky pro komfortní prohlíºení exponát· v ní vystavených, z pohledu

údrºby musí ale být manipulace s dví°ky vitríny velice obtíºná. Vitríny mají bu¤ vlastní

vnit°ní osv¥tlení anebo je osv¥tlení exponát· °e²eno pomocí vn¥j²ího osv¥tlení místnosti,


coº se ukázalo jako ne p°íli² ²ástná moºnost. V £ástech s názvem �kola a Plaská ºelezná

hu´ jsou vystavené exponáty velmi slab¥ osv¥tlené.

Komunikace uvnit° expozice není striktn¥ dána. Náv²t¥vník není veden ²ipkami

ani omezován fyzickými bariérami. Komunikace je spí²e nazna£ená. Náv²t¥vník si vy-

bere dle vlastního uváºení jednu z expozic a tou je veden od za£átku do konce. Má

moºnost odbo£it a zm¥nit po°adí prohlídky jednotlivých £ástí. N¥kde je z d·vodu ne-

dostatku prostoru nutno vracet se tou samou cestou zpátky. Jako naviga£ní pom·cka

m·ºe náv²t¥vník·m poslouºit informa£ní list s plánkem expozice.

V uspo°ádání expozic bylo vyuºito n¥kolika prvk·, které pomáhají p°edcházet muze-

jní únav¥. Dle prost°edí se m¥nilo barevné pozadí, úrove¬ osv¥tlení i druhy pouºitých

materiál· (nap°. úprava podlahy). Náv²t¥vník má moºnost zapojit se pomocí multi-

mediálních obrazovek. Prvk· aktivizujících náv²t¥vníka by v expozici mohlo být ov²em

daleko více. Uspo°ádání expozic maximáln¥ usnad¬uje její pochopení, tzn., ºe díky vys-

tavení v kontextu je sníºeno mentální úsilí nutné k porozum¥ní expozici. Ru²ivé prvky

jsou v expozici minimalizovány. Na druhou stranu jsou expozice muzea moºná aº p°íli²

tiché. Nevadilo by, kdyby je ob£as doplnilo doprovodné ozvu£ení. Muzejní únav¥ p°ed-

chází také moºnost odpo£inout si. O nedostatcích v této oblasti jsem se jiº zmi¬ovala

d°íve.

Barevnost prostoru jako sou£ást výtvarného pojetí expozice podtrhuje atmosféru

vytvá°enou jednotlivými scénami, a tím napomáhá také orientaci v prostorách. Barvy

prost°edí harmonicky dopl¬ují a jsou vybírány jako charakteristické pro dané prost°edí.

Nej£ast¥ji jsou voleny p°írodní neutrální tóny. Zdi jsou ve v¥t²in¥ p°ípad· vymalovány

na bílo. �ervená jako slavnostní barva a barva sv¥tc· a mu£edník· byla pouºita v Ga-

lerii sv¥tc· jako barevný podklad pro polychromované plastiky svatých. V místnosti se

nachází rovn¥º £ervený koberec, který sm¥°uje náv²t¥vníka k nejvzácn¥j²ímu vystavo-

vanému souso²í s názvem Zv¥stování.

Materiály pouºité pro úpravu expozice rovn¥º p·sobí p°irozeným dojmem a dopl¬ují

scény. Celkov¥ dominuje kámen, d°evo a sklo. Propracovaná je zejména úprava pod-

lah v nové expozici. Základním p·vodním materiálem je opracovaný kámen, který je

ponechán jako materiál podlah hlavn¥ v p°ízemí budovy a na k°íºení k°ídel v prvním

pat°e bývalého probo²tství. V jednotlivých £ástech expozic je zp·sob úpravy podlahy zv-

olena dle scény, kterou má dopl¬ovat. Ve scénách p°edstavující interiér je podlaha v¥t²i-

nou d°ev¥ná. Ve scén¥ s názvem M¥stská domácnost dokonce podlaha vrºe p°i kaºdém

kroku. Pokud to bylo zám¥rem, výsledný dojem jen podtrhuje atmosféru. Jako d·kaz, ºe

se auto°i koncepce snaºili vytvo°it dokonalou iluzi prost°edí, poslouºí také scéna Náves

v národopisné expozici, v níº vzhled podlahové krytiny imituje venkovní dlaºbu, kterou

lemuje um¥lý trávník. Zm¥ny v provedení podlah p·sobí osv¥ºujícím dojmem a jsou jed-


ním z prvk·, který pomáhá p°edcházet pocitu únavy. Vitríny jsou tvo°eny ze skla, d°eva

a kovových prvk·. Vºdy tvo°í p°irozenou sou£ást interiéru.

Pro osv¥tlení expozic je vyuºíváno jak um¥lé, tak i p°irozené sv¥tlo. Kaºdá místnost

je osv¥tlena celkov¥ shora, jen n¥kde je vyuºíváno jako dopl¬ku vnit°ního osv¥tlení ve

vitrínách. Také osv¥tlení je koncipováno tak, aby p·sobilo jako p°irozená sou£ást p·vod-

ního prost°edí. V expozicích se vyskytuje n¥kolik typ· osv¥tlení - záv¥sný li²tový sys-

tém se sm¥rovatelnými sv¥tlomety (p°ízemí), lustry typov¥ odpovídající interiéru, vitríny

s vnit°ním bodovým osv¥tlením (p°ízemí) a vitríny s vnit°ním LED diodovým osv¥tlením.

Denního osv¥tlení je vyuºíváno bez pouºití záv¥s· nebo ºaluzií. Sv¥tlo pro vid¥ní má

dostate£nou intenzitu. Problém v n¥kterých p°ípadech nastává kv·li nedostate£nému os-

v¥tlení ve vitrínách, které nejsou osv¥tleny zevnit°. P°íkladem mohou být £ásti s názvem

�kola a Plaská ºelezná hu´. Stejný nedostatek se objevuje v p°ízemní v expozici prav¥kého

vývoje regionu, kde stíny vrhají vý²e umíst¥né exponáty. I zde, jako ve v¥t²in¥ muzeí, se

setkáme s odrazy na sklech vitrín. Nep°íjemn¥ osln¥n m·ºe být náv²t¥vník p°i východu

z místnosti s názvem Hostinec. Nevhodn¥ je zde volen zp·sob instalování projek£ního

p°ístroje. P°ístroj promítá na ze¤ u hostince historický snímek £ásti m¥stské ulice, je

p°itom sm¥°ován pod ²patným úhlem tak, ºe oslepuje náv²t¥vníky vracející se z této

£ásti expozice.

Text by m¥l mít v muzeu dopl¬ující roli, v expozicích muzea v Mariánské Týnici to

platí dvojnásob. Informace v podob¥ textu jsou zde podávány pomocí informa£ního listu

poskytovaného k prohlídce na pokladn¥, textových materiál· k jednotlivým £ástem ex-

pozic a pouze minimáln¥ formou jednoduchých popisk·. Popisky má náv²t¥vník v muzeu

moºnost vid¥t pouze ve vstupní expozici, v expozici prav¥kého vývoje v p°ízemí a v ex-

pozici s názvem Raný st°edov¥k v prvním pat°e. Textové panely byly v nové expozici

vynechány, protoºe by vzhledem k scénickému uspo°ádání p·sobily ru²iv¥. S ohledem na

to, ºe v¥t²ina náv²t¥vník· v muzeích £te jen velice málo, vy²li auto°i expozice v tomto

ohledu laické ve°ejnosti vst°íc. Pro ty, kdo by m¥li o dal²í informace zájem, jsou ur£eny

textové materiály zatavené ve fólii. K dispozici jsou v £eském, n¥meckém a anglickém

jazyce. Dal²ím materiálem je list s úvodními informacemi k historii objektu a stru£ný

popis expozice, který náv²t¥vníci dostanou na pokladn¥ na za£átku prohlídky.

Zatavené materiály k jednotlivým £ástem expozice obsahují krátký úvod v¥nující se

obecn¥ p°edstavované problematice, nedlouhý popis a p°íb¥h jednotlivých vystavených

p°edm¥t· s upozorn¥ním, zda se jedná o originál nebo kopii. Pro snaz²í orientaci je popis

opat°en fotogra�í exponát·. Text byl vytvo°en pe£liv¥ s ohledem na laickou ve°ejnost.

Dostate£n¥ srozumiteln¥ jsou vysv¥tleny pouºité odborné výrazy. Písmo bylo zvoleno

patkové a tu£n¥ jsou zvýrazn¥ny názvy místností nebo exponát·. Text byl zarovnán do

bloku. Výhodou tohoto systému je také to, ºe si náv²t¥vník materiály m·ºe vzít do rukou


a p°iblíºit si je tak, aby v²e dob°e p°e£etl. Odpadá tak starost o velikost písma.

Text vítající náv²t¥vníka v muzeu obsahuje stru£ná historická fakta a jednoduchý

popis expozic s kódovým ozna£ením jejich £ástí a plánkem prvního patra muzea. Plánek

je jednoduchý a jsou na n¥m barevn¥ odli²eny jednotlivé expozice. V popisu expozic je ale

vyzna£ena jedna místnost ²patným kódem - jako E1 jsou ozna£eny dv¥ r·zné místnosti

(Plaská ºelezná hu´ a Spole£enský sál), coº by náv²t¥vníka mohlo mást.

Popisky jsou velice stru£né. Obsahují pouze ozna£ení p°edm¥tu v rozsahu jed-

noho °ádku. N¥kdy je p°ipojen i anglický p°eklad. Zna£ky vyskytující se v muzeu jsou

jednoduché, srozumitelné a dob°e viditelné.

Muzeum nabízí ²iroké moºnosti získání dopl¬ujících informací. Novinkou jsou au-

diopr·vodci, které si mohou zap·j£it cizinci nebo náv²t¥vníci, kte°í mají problémy se

zrakem. Dostupné jsou v £eském, n¥meckém, anglickém a francouzském jazyce a délka

prohlídky s nimi trvá kolem 90 minut. Náv²t¥vníci se po expozici orientují podle dob°e

viditelných zna£ek s £ísly.

Náv²t¥vníci zde nejsou sm¥°ováni k tomu, aby informace p°ijímali £tenou formou.

Nejsou ke zji²óvání dopl¬ujících informací mnohdy dostate£n¥ motivováni. V¥t²ina

z nich se k text·m obrací ze zájmu na za£átku prohlídky a zbytek expozice pak pro-

jde bez nahlédnutí do materiál·. Jsou tak ochuzeni o zajímavé detaily. Toto je ale dáno

celkovým pojetím expozic a ve výsledku také zp·sobem prezentování, který p°ímo nevy-

bízí k objevování a pátrání po zajímavostech. Expozice má být záºitková, ale tím, ºe

náv²t¥vníci nejsou k jednotlivým exponát·m blíºe sm¥°ováni, jsou o n¥která zajímavá

zji²t¥ní a záºitky ochuzeni. Jedním z prvk·, které mohou p°itáhnout pozornost k vy-

braným exponát·m je práv¥ text.

Co se týká ochrany exponát· p°ed vlivy prost°edí, relativní vlhkost a teplota jsou

v expozici kontrolovány pomocí jednoduchých za°ízení. P°irozené sv¥tlo proniká do muzea

nezatemn¥nými okny. Exponát·m, které nejsou na ú£inky zá°ení citlivé, jako nap°. ká-

men nebo neglazovaná keramika a jsou mu vystaveny, nehrozí po²kození. Standardem by

v muzeu p°esto m¥ly být ºaluzie, záv¥sy nebo jiný zp·sob zatemn¥ní, který by chránil

citliv¥j²í materiály. V expozici Kultura a vzd¥lanost severního Plze¬ska v £ásti Galerie

sv¥tc· nastává za jasného po£así problém p°i prohlíºení d°ev¥ných plastik, které jsou

vystaveny p°ímo u okna. Pokud je jasno, není moºné dob°e vnímat detaily na sochách

proti sv¥tlému pozadí oken. Tento problém by vy°e²ily nap°. ºaluzie na oknech. Jsou

pot°ebné také kv·li vystaveným d°ev¥ným polychromovaným plastikám. D°evo je velice

náchylné na zm¥ny klimatu. Vhodná je teplota kolem 18 °C a relativní vlhkost 50 - 60 %.

Polychromované d°ev¥né plastiky by rovn¥º nem¥ly být vystaveny p°ímému slune£nímu

sv¥tlu, pot°ebují niº²í intenzitu osv¥tlení. Kolem spodního rámu oken jsou také vid¥t

stopy po prosakování vlhkosti, coº také nesv¥d£í o vhodných podmínkách. V této míst-


nosti se nachází nejcenn¥j²í plastika expozice, m¥la by být proto u£in¥na náprava.

Exponáty jsou p°ed necht¥ným zásahem £lov¥ka n¥kolikanásobn¥ chrán¥ny. P°íkla-

dem m·ºe být kamerový systém, pohybová £idla nebo dozorování pr·vodc·. O fyzických

bariérách omezující kontakt s exponáty jsem se zmínila jiº d°íve.

Bezpe£nost náv²t¥vník· by m¥la být v muzeu na prvním míst¥. V p°ípad¥ zran¥ní by

²kolený personál dokázal poskytnout první pomoc. Dal²ím opat°ením chránícím exponáty

je zákaz no²ení ta²ek, de²tník· aj. do prostor muzea. Na pokladn¥ jsou náv²t¥vníci in-

formováni, ºe si osobní v¥ci mají nechat v uzamykatelných sk°í¬kách. Box· je velké

mnoºství a jsou o£íslované. Únikové východy z expozic jsou °ádn¥ ozna£eny, v kaºdém

pat°e se rovn¥º nachází evakua£ní plány a °ády. Na mnoha místech expozice se nacházejí

hasicí p°ístroje.

I kdyº muzeum nezam¥stnává muzejního pedagoga nebo lektora, který by p°ipravo-

val speciální programy pro ve°ejnost, je nabídka doprovodných program· muzea pom¥rn¥

slu²ná. Doprovodné programy, které jsou nabízeny náv²t¥vník·m, zahrnují nap°. komen-

tované prohlídky, na které se náv²t¥vníci dop°edu nemusí objednávat. Pro ²kolní skupiny

lze p°ipravit komentovanou prohlídku v odpovídající úrovni a na ur£ité téma. Odborníci

ale v tomto p°ípad¥ musí mít £as se p°ipravit. Dále jsou p°ipravovány p°edná²ky na r·zná

témata (nap°. církevní svátky, architektura), na které jsou pozíváni také odborníci. Mo-

hou být rovn¥º po°ádány mimo budovu muzea. Jako doprovodný program lze zahrnout

i poskytování audiopr·vodc·. Ze speciálních akcí, které se v muzeu konají, bych zmínila

koncerty, které jsou po°ádány i pro hendikepované. Speciální akce se konají p°i zaha-

jování a ukon£ování muzejní sezóny, kdy �oºívají� muzejní expozice. V p°ípad¥ ukon£ení

muzejní sezóny prob¥hla loni akce spojená s bramborami, p°i které byly v odpovídajících

£ástech expozice náv²t¥vník·m p°ipravovány ochutnávky pokrm· nebo lihovin z bram-

bor a v²e bylo dopln¥no komentovanou prohlídkou. Badatel·m je v ur£ité dny a jinak po

domluv¥ p°ístupná knihovna muzea.

Akce muzea nebo po°ádané v muzeu jsou propagovány prost°ednictvím ti²t¥né

reklamy letáky a plakáty. Broºury k nové expozici se teprve p°ipravují. Jinými formami

propagace jsou upoutávky v rádiích - na stanici �eský rozhlas Plze¬, v regionální tele-

vizi a v Plze¬ském deníku. D·leºitým zdrojem propagace je také internet. Na stránkách

muzea http://www.marianskatynice.cz/ zájemci najdou úvodní informace, zam¥°ení ex-

pozic, aktuální i budoucí výstavy, výsledky publika£ní £innosti muzea a nezbytné kon-

takty. Stránky jsou p°ehledné, pravideln¥ aktualizované a dostupné také v n¥meckém

a anglickém jazyce.

�istota nejen výstavních prostor také ovliv¬uje to, jak budou náv²t¥vníci muzeum ve

výsledku vnímat. Muzeum a galerie v Mariánské Týnici netrpí nedostatky v této oblasti.

Celá expozice byla £istá, na vitrínách nebyly vid¥t neºádoucí otisky a ani v rozích míst-


ností a na mobiliá°i se nehromadil prach. V²echna elektronická za°ízení také v po°ádku

fungovala. Prohlídka tak nebyla ru²ena zbyte£nostmi, které by odvád¥ly pozornost od ex-

pozice. Udrºování £istého prost°edí v prostorách je také podpo°eno tím, ºe se v expozici

nesmí jíst. K posezení u sva£iny je ur£ena odpo£inková zóna v p°ízemí budovy.

P°íjemným dojmem p·sobí také personál muzea. V²ichni pracovníci, se kterými jsem

p°i²la do kontaktu, byli velice ochotní a dokázali uspokojiv¥ odpov¥d¥t na v²echny mnou

poloºené otázky.

Vstup do muzea je °ádn¥ ozna£en a náv²t¥vníci jsou uº od parkovi²t¥ ukazateli

sm¥°ováni k muzeu. Tak jako byly upraveny vnit°ní prostory muzea, pro²lo úpravou

i jeho okolí. T¥sn¥ u budovy se nachází parkovi²t¥ pro osobní automobily i autobusy.

Místa pro vozí£ká°e jsou samoz°ejmou sou£ástí parkovi²t¥, nacházejí se tu hned £ty°i.

U parkovi²t¥ náv²t¥vníky vítá panel s aktuální nabídkou muzea. Náv²t¥vníci jsou tak

informováni o cenách vstupného, otevírací dob¥, expozicích i výstavách je²t¥ neº vkro£í

do budovy. Dále se zde dozv¥dí o kulturních akcích, které jsou v muzeu po°ádány. Venku

jsou zabudovány také stojany na kola a náv²t¥vníci mají moºnost posed¥t na lavi£kách

v upraveném a £istém prost°edí.

Vstupní prostor muzea, jak uº bylo zmín¥no, nabízí n¥kolik vitrín s exponáty, £ímº

se snaºí vyvolat zájem o expozici. Prostor je dostate£n¥ velký, aby se sem ve²la v¥t²í

skupina náv²t¥vník·. S náv²t¥vou po£etn¥j²ích skupin se po£ítá také p°i odkládání v¥cí

do uzamykatelných sk°ín¥k. Ve vstupním prostoru se nejdeme pokladnu, odpo£inkovou

zónu s moºností ob£erstvení, sk°í¬ky a výtah pro t¥lesn¥ hendikepované. V p°ízemí se

také nachází £isté a upravené toalety i pro vozí£ká°e.

Pokladna je z praktických d·vod· spojena s prodejem suvenýr·. K zakoupení jsou

zde typické muzejní suvenýry jako nap°. publikace vydávané muzeem, keramické výrobky,

pohledy, leporela, ²perky, polodrahokamy aj. V místnosti je moºné také vyuºít po£íta£

s internetovým p°ipojením. Pro osv¥ºení jsou náv²t¥vník·m k dispozici automaty na

studené a teplé nápoje. Trochu chyb¥t by náv²t¥vník·m mohla moºnost zakoupit si také

n¥co malého k jídlu. V areálu se totiº nenachází obchod, kavárna ani restaurace. Nejbliº²í

podobné za°ízení se nachází aº v blízké obci Kralovice.

Sou£asné moderní výstavní trendy ºádají zapojovat v prohlídce expozic co nejvíce

smysl· a také n¥jaký druh £innosti, který by aktivizoval náv²t¥vníka. Náv²t¥vník se tak

nejen, ºe cítí pozd¥ji unavený z prohlídky, také si z ní i více zapamatuje. Prost°edky

pomocí nichº se muzeum snaºí zapojit náv²t¥vníka do n¥jaké £innosti, pat°í dotykové

multimediální obrazovky. Pokud náv²t¥vník hledá informace navíc nebo je jen zv¥davý,

m·ºe pomocí tohoto za°ízení vyhledávat r·zné zajímavosti. Pohybuje se na n¥kolika

úrovních a jsou mu k dispozici jak textové informace, tak i fotogra�e a n¥která za°ízení

umoº¬ují p°ehrávat i audiovizuální záznamy. Program je uºivatelsky p°íjemný a manip-


ulace s ním je intuitivní. Multimediálních obrazovek se v muzeu nachází celkem ²est.

Dotykové obrazovky jsou bohuºel jediným zp·sobem aktivního zapojení náv²t¥vníka,

krom¥ £tení. Jedin¥ prost°ednictvím t¥chto za°ízení má moºnost uspokojit touhu objevo-

vat a zkoumat, coº je na tak rozsáhlou expozici pon¥kud málo. �asto by sta£ila pouze

moºnost �osahat� si vybraný nástroj. Vítaným zpest°ením aº p°íli² tiché prohlídky je

moºnost pustit si videozáznamy z archeologických vykopávek v regionu. Expozice jako

celek je vizuálním záºitkem. Krom¥ zraku, sluchu a hmatu náv²t¥vník na n¥kolika místech

expozice m·ºe vnímat i v·n¥ p°írodních materiál· pouºitých p°i výrob¥ dekorací scén

nap°. v expozici Raný st°edov¥k a £ásti s názvem Stodola.

Jak bylo jiº d°íve zmín¥no, náv²t¥vníci budou expozici opou²t¥t p°edev²ím plni

vizuálních dojm·. Je koncipována hlavn¥ jako místo záºitku. Vzd¥lání má být aº na

druhém míst¥. S tím souvisí také omezení textových panel·, popisk· aj. Náv²t¥vníci bu-

dou p°ekvapeni zp·sobem prezentace pomocí scénického uspo°ádání, který je v tomto

rozsahu ojedin¥lý. Muzeum bylo letos dokonce ocen¥no v sout¥ºi Gloria musealis. Já

vidím jako nedostatek tohoto uspo°ádání d·sledky, které z n¥j vyplývají pro náv²t¥vníka.

Scény nejsou ur£eny k aktivnímu zapojení, jsou p°edev²ím k dívání a obdivování. Jsou

d·mysln¥ provedené a dotaºené do posledního detailu. Celá expozice ale p·sobí pon¥kud

staticky a stereotypn¥. Vzbudit zv¥davost mohou vhodn¥ zvolené otázky, náznaky... N¥co,

co by náv²t¥vníka donutilo zajímat se blíºe. Scény tedy vidím zárove¬ jako srozumitelný

a velice dob°e zpracovaný zp·sob prezentace, zárove¬ mi ale muzeu chybí prvky, které

by nadchly a vyvolaly bliº²í zájem.

5.4 Muzeum Cheb

Dal²í podkapitola blíºe p°edstaví Muzeum Cheb. Nejd°íve £tená°e seznámím se samotnou

institucí, poté popí²u expozice a nakonec provedu zhodnocení expozic a sluºeb muzea.


Muzeum Cheb pat°í spolu s organizacemi v Karlových Varech a Sokolov¥ ke krajským

muzeím Karlovarského kraje.117 Zaloºeno bylo v roce 1873 a zp°ístupn¥no ve°ejnosti

následujícího roku. Pat°í mezi nejstar²í regionální muzea u nás. Dnes sídlí v prostorách

M¥stského neboli Pachelbelova domu, jednoho z nejzachovalej²ích st°edov¥kých dom·

chebského nám¥stí. Zde byl roku 1634 zavraºd¥n Albrecht z Vald²tejna.

Od svého vzniku bylo muzeum spojováno s osobou generalissima císa°ských vojsk.

V 50. letech byla k muzeu p°ipojena sousední budova tzv. Kriegelstein·v d·m, kde byla117O�ciální stránky Muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje [online]. [cit. 2012-07-08].

Dostupný z WWW: <http://www.muzeumcheb.cz/>.


p°ipravována nová expozice. Od 60. let aº do po£átku leto²ního roku spravovalo také

Chebský hrad. Od roku 2008 muzeum zast°e²uje provoz statku Milíkov, kde se nacházejí

sbírky spojené s ºivotem na venkov¥ (nábytek, zem¥d¥lské ná°adí, nádobí apod.).

Náv²t¥vníci jsou v muzeu vítáni od b°ezna do konce dubna a od za£átku °íjna do

konce prosince vºdy mimo pond¥lí a úterý od 9 - 17 hodin. V dal²ích m¥sících je otev°eno

kaºdý den krom¥ pond¥lí se stejnou otevírací dobou. Náv²t¥vníci si mohou vybrat prohlíd-

kovou trasu, kterou cht¥jí absolvovat. Vstup do expozic muzea stojí bez slevy 70 K£, se

slevou 35 K£ a rodinné vstupné 170 K£. Senio°i nad 65 let zaplatí 50 K£. Vald²tejn-

ský okruh stejn¥ jako vstup pouze na výstavu vyjde bez slevy na 40 K£ a se slevou na

polovinu.118

V roce 2009 do muzea zavítalo 97 520 náv²t¥vník·.119 P°í£inou tém¥° dvojnásobného

po£tu, oproti pozd¥j²ím let·m, je slou£ení Muzea Cheb, Sokolov a Karlovy Vary do

Krajského muzea Karlovarského kraje. Uvád¥ná náv²t¥vnost je tedy celkovým sou£tem

za v²echna muzea. P°esný po£et náv²t¥vník·, který p°ipadal na Muzeum Cheb byl 49

997120. Muzeum v roce 2010 nav²tívilo p°ibliºn¥ 52 621121 náv²t¥vník·. V lo¬ském roce

to bylo více neº 51 000122 náv²t¥vník·.


Expozici, která je v sou£asné dob¥ k vid¥ní, m·ºeme rozd¥lit na n¥kolik £ástí. Star²í £ást

expozice - um¥lecko-historická, byla ve°ejnosti zp°ístupn¥na v roce 1995. Vald²tejnská

obrazárna roku 1998 a nov¥j²í £ást - Chebsko poklidné a bou°livé, byla otev°ena v roce

2007. Od 4. dubna 2009 mají náv²t¥vníci moºnost vid¥t novou vstupní £ást um¥lecko-

historické expozice s názvem Po£átky a vývoj Chebu. Expozice je realizována v komplexu

dvou budov a je pom¥rn¥ rozsáhlá.

Poté, co náv²t¥vník vstoupí do budovy muzea, se ocitne v prostoru zvaný mázhaus,

který ozna£uje p°ední £ást p°ízemí patrového st°edov¥kého domu. Z tohoto místa je

sm¥°ován k pokladn¥, kde jsou prodávány také suvenýry. Vedou odtud také schody do

vy²²ích pater a do dvora s d°ev¥nou pavla£í. V mázhausu mohou náv²t¥vníci obdivovat

také zachovalé poz·statky odkryté renesan£ní malby.

Z pokladny, kde si rovn¥º náv²t¥vníci mohou odpo£inout, vede prohlídková trasa118O�ciální stránky Muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje [online]. [cit. 2012-07-08].

Dostupný z WWW: <http://www.muzeumcheb.cz/>.119Výro£ní zpráva Krajského muzea Karlovarského kraje, p°ísp¥vkové organizece za rok 2009 [online].

[cit. 2012-07-10]. Dostupný z WWW: <http://www.muzeumcheb.cz/down/vz/Vz2009.pdf>.120KOUDELKOVÁ, Alena. Muzeum Cheb [online]. Message to: Baránková Zuzana. 17. 7. 2012 [cit.

2012-07-17]. Osobní komunikace.121Výro£ní zpráva muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje ze rok 2010 [online]. [cit.

2012-07-10]. Dostupný z WWW: <http://www.muzeumcheb.cz/down/vz/Vz2010.pdf>.122Výro£ní zpráva muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje ze rok 2011 [online]. [cit.

2012-07-10]. Dostupný z WWW: <http://www.muzeumcheb.cz/down/vz/Vz2011.pdf>.


muzea do sál· pro krátkodobé výstavy. Prostor je tvo°en dv¥ma v¥t²ími a jednou men²í

místností, do které se sestupuje po n¥kolika schodech. Následn¥ musí náv²t¥vníci projít

zaskleným pr·jezdem, aby se dostali do stálé expozice.

Z pr·jezdu se náv²t¥vník·m nabízí moºnost prohlédnout si n¥kolik renesan£ních

náhrobk· ze 17. století, které se d°íve nacházely v kostele sv. Mikulá²e v Chebu. Náhrobky

jsou postaveny po obvodu nádvo°í. V prostoru nádvo°í se rovn¥º nachází vstup na toalety.

Z nádvo°í se náv²t¥vníci musí vrátit do pr·jezdu a odtud pokra£ovat do první £ásti

stálé expozice. �ást s názvem Po£átky a vývoj Chebu osv¥tluje nejstar²í d¥jiny m¥sta

a okolí od 7. do po£átku 15. století.

Místnost je opticky rozd¥lena na dv¥ £ásti. Dominantu prostoru tvo°í dva rozm¥rné

obrazy uprost°ed místnosti. Jeden z nich p°edstavuje zaloºení Chebského hradu Fridrichem

Barbarossou. Obraz p°edstavuje jeden z exponát· v¥novaných místnímu hradu. Na pr·h-

ledném panelu pod obrazem se nachází rovn¥º soupisy panovník·, kte°í hrad nav²tívili

spolu s daty jejich pobytu. Na druhém plátn¥ je zobrazen P°emysl Otakar II. potvrzující

chebskýmm¥²án·m dosavadní práva, výsady a svobody. Na st¥nách je pomocí barevných

panel· s texty, plánky, mapami a obrázky p°edstavena historie hradu a m¥sta. V n¥kolika

vitrínách jsou vystaveny archeologické nálezy a historické dokumenty spjaté s politickými

d¥jinami m¥sta. N¥které textové a obrazové materiály si náv²t¥vník m·ºe projít pomocí

listova£e.

Pro vstup do dal²í £ásti expozice muzea musíme vystoupat po n¥kolika schodech.

Poté se ocitneme v úzkém prostoru, v n¥mº je vystavena polychromovaná plastika sv.

Kate°iny a obrazy s církevními motivy ze 17. a 18. století. Nejvíce z°ejm¥ náv²t¥vníka

upoutá obraz neznámého autora Rodina se ºehnajícím Kristem a u£edníky z 2. poloviny

17. století, na n¥mº je zachyceno velké mnoºství postav. Obraz spojuje dva celky - rodinný

portrét a Krista s u£edníky, a pravd¥podobn¥ jde o práci dvou autor· z r·zných období.

Expozice pokra£uje tématem Cheb a Chebsko s videoprojekcí. Uprost°ed místnosti

jsou do n¥kolika °ad uspo°ádány ºidle k sezení p°i videoprojekci. Film je náv²t¥vník·m

pou²t¥n v £eském, n¥meckém a anglickém jazyce. V sálku je podél zdí umíst¥no n¥ko-

lik vitrín, které p°edstavují exponáty k významným m¥st·m oblasti. Mariánské Lázn¥

jsou prezentovány pomocí hlin¥ných lahví na p°epravu pramene, obrázky m¥sta, pohledy

a sklen¥nými rytými pohárky k pití pramene. Franti²kovy Lázn¥ jsou doloºeny pomocí

p°edm¥t· spojených s láze¬skými procedurami, fotogra�emi, knihou host· a pohledy.

S tématikou m¥sta Luby je spojena výroba nástroj·. A² p°edstavují nap°. síóvané dám-

ské rukavi£ky, obrázky a pohledy.

Po zhlédnutí �lmu a prohlídce exponát· náv²t¥vník op¥t vystoupá po n¥kolika

schodech do dal²ího podlaºí budovy, kde je k vid¥ní um¥lecko-historická expozice muzea.

Její první £ást - Cheb, m¥sto °emesel a obchodu je prezentována nap°. obrazy £ty° cheb-


ských bran. Náv²t¥vníky zde vítá kamenná socha rytí°e Rolanda z roku 1591, která byla

d°íve sou£ástí jedné z ka²en na nám¥stí, kde se dnes muzeum nachází. Postava byla

symbolem svobody trºních práv. Dal²ími exponáty zde jsou nap°. £ást m°íºe z cechovní

ka²ny se znaky n¥kolika cech·, kamenná pam¥tní deska ur£ená pro budovu první chebské

radnice a domovní polychromovaná plastika sv. Václava z 18. století.

Dal²í £ást expozice, s názvem Nám¥stí, p°edstavuje exponáty jako nap°. model Chebu

z roku 1894, signální d¥lo z jedné z chebských bran nebo portrét Anny Marie Reinerové,

rozené Pachelbelové. Zajímavost p°edstavuje cechovní prapor chebských °ezník·. �ezníci

se na po£átku 15. století vyznamenali p°i obléhání loupeºivého hradu Neuhausen, ze

kterého uko°istili korouhev, tzv. Slunce z Neuhausenu, jeº je také sou£ástí expozice. Za

projevenou state£nost získali zástupci °eznického cechu právo mávat v postní dob¥ za

zvuku trumpet dev¥tkrát praporem. Z této tradice se pozd¥ji vyvinula chebská slavnost.

Ve vitrínách po stranách místnosti se nacházejí nap°. cechovní truhli£ky, exponáty spo-

jené s posledním chebským katem Karlem Hussem. Uprost°ed sálu je vystaven kamenný

gotický svorník s reliéfem Kristovy hlavy.

Prohlídková trasa náv²t¥vníka sm¥°uje do dal²í £ásti expozice s názvem Um¥ní 1.

poloviny 16. století. P°edstavováno je nap°. skupinou ²esti deskových maleb se sv¥tci

a sv¥ticemi z 2. poloviny 15. století, které pat°í k nejcenn¥j²ím exponát·m, jeº muzeum

vystavuje.

Náv²t¥vník je dále veden do Velkého sálu. Vystaveny jsou zde nap°. p°edm¥ty

s církevní tématikou a faksimile významných listin vztahujících se k m¥stu. Náv²t¥vník

vidí exponáty vystaveny po obvodu místnosti i v jejím st°edu. Z exponát·, které jsou

zde prezentovány, m·ºeme zmínit mitru, ornát, monstranci, maskarony z kostela sv.

Mikulá²e a chebské antependium - vzácnou oltá°ní p°ikrývku z doby kolem roku 1300

nebo nejstar²í zvon nalézající se v �echách z roku 1286. Z d°ev¥ných polychromovaných

plastik je zde vid¥t nap°. sv. Martin, sv. Jan K°titel nebo apo²tol Pavel. Do prostoru

jsou zakomponována také místa na sezení.

V následující místnosti mohou náv²t¥vníci obdivovat exponáty z období biedermeier

v místnosti s názvem Biedermeier a 19. století. Na zdech je pov¥²eno n¥kolik podobizen

ºen a ve vitrínách podél místnosti se objevují p°edm¥ty jako nap°. slune£ník, ozdoba do

vlas·, v¥jí°e, dámské kabelky a jiné módní dopl¬ky nebo sada na ²ití a dámské boty.

Dal²í £ást expozice pojmenovaná Muzeum 1905, se snaºí pomocí dobové fotogra�e

p°edstavit náv²t¥vník·m zp·sob prezentace exponát· ze sbírek muzea v roce 1905. Po-

dle fotogra�e jsou v místnosti naaranºovány vzestupn¥ jakoby na sch·dcích cechovní

truhli£ky a nad nimi v nejvy²²í °ad¥ poháry, konvice a korbele. Ve vitrínách jsou dále

vystaveny zbran¥ z dílen chebských mistr· - pu²ky a kulovnice a ve druhé vitrín¥ dal²í

p°edm¥ty spojené s cechy jako cechovní znaky, zdobené cínové mísy a poháry.


Následující místností za£íná nová expozice muzea s názvem Chebsko poklidné a bou°livé.

Expozice je rozd¥lena do t°í celk· v devíti místnostech na 280 m2. Názvy £ástí expozic

jsou P°íb¥hy m¥sta a regionu v 19. století, Prom¥ny Chebu a Chebska ve 20. století a

Data a události z let 1800 - 2000.

V první místnosti expozice, která prezentuje Cheb v 19. století, zaujme inscenovaný

interiér chebské lidové restaurace dopln¥ný dv¥ma �gurínami. Nejd·leºit¥j²í události

regionu a m¥sta jsou popsány na oto£ném panelu i v n¥meckém a anglickém jazyce

a doloºeny také pomocí obrazového materiálu. Na panelu je dále dokumentován vývoj

m¥stských bran. Celek je dopln¥n modelem hrázd¥ného statku z roku 1790, n¥kolika

fotogra�emi t¥chto typických staveb z okolí a nást¥nnými mapami.

V místnosti, která navazuje, jsou vystaveny exponáty dokládající prom¥ny m¥st-

ských staveb v 19. století. Nachází se zde nap°. barevné a £ernobílé fotogra�e a obrázky

kostela sv. Mikulá²e. Prom¥ny Chebu jsou zachyceny také pomocí souboru fotogra�í

Josefa Haberzettla, které muzeum získalo v roce 1910. Místnost také dokumentuje spolky,

které v 19. století v Chebu existovaly. Náv²t¥vníci si mohou prohlédnout nap°. spolkové

prapory nebo cínový set p¥veckého spolku. Vitrína uprost°ed místnosti je v¥nována za-

kládání ²kolní budovy Rudol�num v Chebu. Na konci roku 1999 p°i demolici budovy

byla nalezena schránka s n¥kolika pam¥tními p°edm¥ty, mezi nimi nap°. noviny a fo-

togra�e p°edstavitel· spolku pro výstavbu budovy, které jsou zde k vid¥ní. Oto£ný panel

uvádí informace nap°. o Vald²tejnských slavnostech, které mají ve m¥st¥ dlouhou tradici.

V rohu místnosti je instalován banner, na n¥jº je reprodukována dobová fotogra�e z her,

kterou dopl¬uje �gurína s halapartnami. Na zdech dále visí £ernobílé fotogra�e z této

oblíbené slavnosti.

Navazující místnost je zam¥°ena spí²e na výrobní a pr·myslovou £innost. Okamºit¥

zde zaujme scéna s �gurínou z dílny housla°e z roku 1925, která zabírá v¥t²inu prostoru.

Scéna byla vytvo°ena dle dobové fotogra�e. Téma pokra£uje dal²ím trojrozm¥rným ex-

ponátem, a tím je jízdní kolo. Pomocí panel· na zdech je p°edstavena továrna spole£nosti

ES-KA zaloºena v Chebu v roce 1911, Obchodní a ºivnostenská komora a r·zné reklamní

plakáty.

�tvrtá místnost této expozice p°ibliºuje na prosv¥tlených panelech, p°edev²ím po-

mocí obrazových materiál·, nejvýznamn¥j²í události období z let 1800 - 1945. Ve vitrínách

naproti panel·m jsou vystaveny um¥lecké p°edm¥ty, nap°. secesní vázy, ²perkovnice a ºar-

diniéry z po£átku 20. století.

Pátá místnost p°ipomíná období první sv¥tové války. Vystaveny jsou zde jak vojen-

ská výzbroj a výstroj, tak nap°. hra£ky, které vyráb¥li ru²tí vojáci v zajateckém tábo°e

v Podhradu u Chebu nebo série pohlednic s tématikou h°bitov· a pomník· padlých

voják·m. Ve vitrín¥ náv²t¥vník m·ºe zhlédnout nap°. d·stojnickou £epici a bl·zu p°ís-


lu²níka rakousko-uherské p¥choty a palné zbran¥ jako rakouské d·stojnické bodáky, pu²ky

pro p¥chotu aj. Oto£ný panel pomocí text· p°ibliºuje politické d¥jiny za£átku 20. století.

Exponátem, který na první pohled upoutá pozornost náv²t¥vník·, je d°ev¥ný bojovník

pobitý h°eby, zakoupenými na podporu vále£ných výdaj·, zhotovený dle návrhu cheb-

ského socha°e Karla Wilferta v roce 1916.

Prohlídka pokra£uje nahlédnutím do pokoje z p°elomu 19. a 20. století vybaveného

podle secesní módy.

Místnost, která následuje, dokumentuje Cheb a Chebsko v letech 1945 - 2000 hlavn¥

pomocí obrazového materiálu na prosvícených panelech. Panely se nacházejí podél jedné

strany místnosti. Naproti nim jsou ve vitrínách prezentovány sklen¥né a keramické p°ed-

m¥ty ze stejného období.

Nyní mají náv²t¥vníci p°íleºitost podívat se do d¥tské herny, kde mají moºnost malo-

vat a hrát si. Na zdech jsou umíst¥ny panely, které pomocí fotogra�í dokumentují zm¥ny,

které b¥hem let prod¥laly n¥které m¥stské ulice nebo budovy.

P°edposlední místnost této expozice je v¥nována povále£né dob¥ a komunistické é°e.

Období celkov¥ p°ibliºují textové a obrazové materiály na oto£ném panelu. St°ed míst-

nosti tvo°í odpo£inková zóna. Náv²t¥vníci mohou usednout ke stolu a odpo£inout si,

p°ípadn¥ si prohlédnout n¥kterou z publikací, které muzeum vydává. Panely na zdech

zachycují nap°. úpadek nejen církevních památek a pomník·, ale také jejich sou£asnou

obnovu.

Záv¥re£nou místnost této £ásti expozice tvo°í scénicky uspo°ádané exponáty z 50. -

70. let. Scéna znázor¬uje kuchy¬ku, do níº jsou p°irozen¥ za£len¥ny dv¥ �guríny. Scénu

dopl¬ují vitríny s p°edm¥ty z daného období, jako nap°. hra£ky, dámské ²aty, rádio,

vysava£, stroj na výrobu zmrzliny nebo ru£ní pra£ka z roku 1952. V druhé £ásti míst-

nosti je pomocí panel· dokumentováno zmizelé Chebsko. Oto£ný panel dokládá pomocí

fotogra�í a map nap°. zm¥ny hrad· a zámk· v chebském okolí.

Následující prostory jsou v¥novány p°edstavení Albrechta z Vald²t¥jna, jenº zde byl

25. února 1634 zavraºd¥n. Prostory v¥nované této osobnosti tvo°í úmrtní pokoj, dv¥

expozice, obrazárna a expozice s Vald²tejnovým kon¥m. Vald²tejn·v prohlídkový okruh

je zájemc·m k dispozici od kv¥tna roku 2004.

V první místnosti je náv²t¥vník·m p°edstaveno n¥kolik Vald²tejnových portrét·

a obrazy s tématikou jeho zavraºd¥ní. Konkrétn¥ m·ºeme zmínit nap°. portrét Vald²tejna

od Josefa Reinera z 2. poloviny 19. století nebo portrét astrologa Seniho od neznámého

autora z 1. poloviny 17. století. Vystaveno je zde ve vitrín¥ také jezdecké sedlo z £erveného

sametu nebo na zdech upevn¥ny kordy, které pat°ily k osobnímu majetku slavného vo-

jev·dce.

Následuje místnost, která je v¥nována ºivotu Albrechta z Vald²tejna. Jsou zde vys-


taveny jak p°edm¥ty z jeho osobního vlastnictví, nap°. krajkový límec a ostruhy, exponáty

dokumentující jeho ºivot, nap°. partyzána, kterou m¥l být zavraºd¥n nebo portréty jako

nap°. od Franka Christopha z roku 1805. Texty p°ibliºují n¥kolik Vald²tejnových zas-

tavení v Chebu nebo jeho d·leºitá ºivotní data. Prostor je dopln¥n také sochami osob-

nosti, nap°. sádrovou plastikou od Josefa Maxe z roku 1840. P·sobiv¥ je ztvárn¥na scéna

polního leºení u Chebu se stanem, vojenským vybavením, stolem, poháry, kartami aj.

Nyní se náv²t¥vníci mohou zajít podívat do Vald²tejnova úmrtního pokoje. V úvodu

pokoje je £eká panel s textem p°ibliºující celou událost. Pokoj je celkov¥ st°ídm¥ os-

v¥tlen. Základním vybavením jsou postel s nebesy, st·l, dv¥ ºidle, sk°í¬, kachlová kamna

a m¥d¥né nádoby z Vald²tejnovy cestovní výbavy. Tím hlavním, co náv²t¥vníka upoutá,

je naaranºovaná no£ní ko²ile s krvavou ranou p°edstavující zran¥ného Vald²tejna a par-

tyzána, která zran¥ní m¥la zp·sobit.

Pro vstup do expozice s kon¥m a do obrazárny musejí náv²t¥vníci vystoupat do

dal²ího patra. Cesta po schodech je lemována n¥kolika dobovými plakáty s tématikou

Vald²tejnských slavností. V místnosti, která p°edchází Vald²tejnské obrazárn¥ je hlavním

exponátem vycpanina Vald²tejnova oblíbeného kon¥, který byl zast°elen v bitv¥ u Lützenu.

Vald²tejn ho nechal p°evézt do Prahy a vycpat. Jedná se o nejstar²í datovanou vycpaninu

v �echách, která prod¥lala mnoho oprav. Zde jsou náv²t¥vníci také pomocí panel· sezná-

meni s pr·b¥hem n¥kolika restaurátorských prací, které byly provedeny na portrétech

£len· vojev·dcova rodu.

Obrazárna je poslední místností prohlídkového okruhu. Exponáty jsou vystaveny po

obvodu sálu, uprost°ed n¥jº se nachází ºidle k sezení. Do muzea se dostaly v 70. letech ve

velmi ²patném stavu. Kolekci obraz· tvo°í patnáct portrét· údajných £len· Vald²tejnova

rodu zobrazených v celé postav¥ a dva portréty zobrazené v polopostav¥. Pr·zkumy bylo

zji²t¥no, ºe nápisy a erby na vybraných obrazech byly domalovány druhotn¥. Od 80. let

byly obrazy restaurovány ak. mal. Ivanou P°ibylovou a ak. mal. Pavlem Blattným.


Expozice muzea v Chebu jsou d¥leny do £ty° r·zných celk·, jimiº jsou Po£átky a vývoj

Chebu, dále následuje um¥lecko-historická expozice, expozice nazvaná Chebsko poklidné

a bou°livé a Vald²tejn·v prohlídkový okruh. Sou£ástí muzea je také lapidárium na nádvo°í.

Autorem scéná°e nejnov¥j²í expozice Po£átky a vývoj Chebu je PhDr. Pavel �ebesta.

Architektonické °e²ení navrhnul Ing. arch. Martin Plevný a výtvarné °e²ení prostoru

Ji°ina Slavíková. Autory libreta k expozici s názvem Chebsko poklidné a bou°livé je Mgr.

Zbyn¥k �erný. Scéná° k expozici vytvo°ili PhDr. Jaromír Bohá£ a Mgr. Zbyn¥k �erný.

Dal²ími £leny týmu, kte°í se podíleli na této expozici, jsou PhDr. Eva Dittertová, PhDr.

Iva Votroubková, PhDr. Tomá² Dostál a Mgr. Karel Halla. Architektonické °e²ení ex-


pozice navrhl Ing. arch. Martin Plevný a gra�cké °e²ení Mgr. Eva Rundová. Na tvorb¥

um¥lecko-historické expozice a Vald²tejnových pokoj· se podíleli PhDr. Jaromír Bohá£,

PhDr. Eva Dittertová a PhDr. Eva Votroubková jako auto°i text· s Ing. arch. Zde¬kem

Frantou, autorem architektonického °e²ení123.

Expozice se snaºí prezentovat historii m¥sta od 7. století aº po nejnov¥j²í d¥jiny, coº je

velice rozsáhlé téma. Expozice zahrnuje jak £ásti eduka£ní, tak relaxa£ní. Obory, kterým

se expozice v¥nuje, jsou archeologie, um¥ní, historie, historie regionu a etnogra�e. Vyuºívá

velkého mnoºství originálních doklad·, které jsou v p°ípad¥ nedostate£né výpov¥dní

hodnoty dopln¥ny nej£ast¥ji ikonogra�ckými a textovými doprovodnými prezenta£ními

prost°edky.

Muzeum vhodn¥ kombinuje prost°edí a zp·soby prezentace, takºe nep·sobí stereo-

typn¥ a staticky. Klasický zp·sob prezentace st°ídají nap°. scény, �lmová projekce, im-

itace zp·sobu prezentace z roku 1905 nebo obrazárna. V r·zných expozicích jsou ale

místnosti logicky propojeny a proloºeny odpo£inkovými zónami.

V expozici je pouºito velké mnoºství originálních doklad· a také n¥kolik kopií. T¥mi

jsou nej£ast¥ji vystavené listiny, Hussova kronika, repliky mu£icích nástroj· aj. Tyto

údaje se ale náv²t¥vník dozví aº pomocí virtuální prezentace sbírek na internetových

stránkách muzea, popisky o nich neinformují.

Expozice novodobých £eských d¥jin vyuºívá kv·li nedostatku vhodných p°edm¥t·

ve zvý²ené mí°e p°edev²ím ikonogra�ckého a doprovodného textového materiálu, díky

kterému m·ºe být dostate£n¥ jasné sd¥lení expozice. Nebýt textových prezenta£ních

prost°edk· v expozici, sd¥lení by nebylo snadno pochopitelné. Podle mého názoru se

nachází aº p°íli² doprovodných textových materiál· v úvodní expozici k rané historii

hradu a m¥sta. Tato £ást je ale pojata edukativn¥ a její tv·rci cht¥li, aby se náv²t¥vník

dozv¥d¥l co nejvíce.

Expozice vyuºívá i prvk·, které mají vysokou p·sobnost na náv²t¥vníky, jako nap°.

komplet· interiérového vybavení nebo scén, kterými jsou housla°ská dílna, kuchy¬ka z 50.

- 60. let nebo úmrtní pokoj Vald²tejna.

Snaha o maximální p°iblíºení se náv²t¥vníkovi a vystavování exponát· v souvislostech

je vid¥t zejména v expozici Chebsko poklidné a bou°livé. Auto°i se zde snaºili o vytvo°ení

atmosféry, která by náv²t¥vník·m pomáhala vºít se hloub¥ji do p°íb¥hu, a pokusili se na

téma dívat z r·zných pohled·.

Architektonické pojetí expozice vychází z prostorového °e²ení historické budovy.

Místy se zde náv²t¥vník m·ºe setkat s uº²ími pr·chody, v¥t²inou se ale jedná o pros-

torné místnosti, které poskytují dostatek prostoru i v¥t²í skupince náv²t¥vník·. Budova

123KOUDELKOVÁ, Alena. Muzeum Cheb [online]. Message to: Baránková Zuzana. 17. 7. 2012 [cit.2012-07-17]. Osobní komunikace.


není bezbariérová, nevyskytuje se zde výtah. Budova nabízí n¥kolik míst k odpo£inku.

Náv²t¥vník si m·ºe odpo£inout v sálku s videoprojekcí, v um¥lecko-historické expozici

ve Velkém sále. Je zde umíst¥no n¥kolik pohodlných k°esel, ze kterých se dá pohodln¥

rozjímat nad vystavenými p°edm¥ty a odpo£ívat. Dal²í moºností je odpo£inek v d¥tské

hern¥ nebo na lavi£kách ve Vald²tejnov¥ okruhu. Z hlediska p°ístupnosti exponát· a do-

provodného materiálu se najde v tak rozsáhlé expozici i n¥kolik nedostatk·. Vyskytují

se zde texty, které jsou umíst¥ny v nevhodné vý²ce i p°ekáºky bránící bliº²ímu p°ís-

tupu k vystaveným p°edm¥t·m. Naprostá v¥t²ina expozice je ale náv²t¥vníkovi dob°e

p°ístupná.

Výstavní za°ízení, které expozici dopl¬uje, tvo°í vitríny, panely, sokly i pódia. V £ásti

expozice - Po£átky a vývoj Chebu se setkáme s n¥kolika sklen¥nými vitrínami bez

vnit°ního osv¥tlení, ve kterých jsou exponáty vystaveny v jedné nebo ve dvou úrovních

nad sebou. M·ºeme se zde také setkat s atypickou vitrínou, jeº je spí²e dekorací umoº¬u-

jící navíc vystavování exponát·. P°edm¥ty jsou dob°e viditelné jen ve dvou ze t°í moºných

úrovní, exponáty na té nejvy²²í si náv²t¥vníci mohou prohlédnout pouze ze schodi²t¥.

V místnosti najdeme je²t¥ jednu podobnou dekoraci s exponáty ve tvaru v¥ºe. Sokly i pó-

dia slouºící k prezentování kamenných architektonických £lánk· mají kontrastní barvu a

umoº¬ují jejich detailn¥j²í prohlídku. Místnost je rozd¥lená na dv¥ £ásti pomocí p°epáºky.

Díky tomu tak vznikl dal²í prostor pro exponáty.

K vystavování v dal²í expozici je pouºit zcela odli²ný mobiliá°. Vitríny zde uvidíme

nást¥nné i sk°í¬ové a materiály pouºité na jejich výrobu jsou sklo, d°evo a kov. V¥t²inou

mají vnit°ní osv¥tlení. V²echny vitríny, sokly i panely byly vytvo°eny ve stejném stylu

a nep·sobí v prostoru cizorodým dojmem. Materiálem sokl· i pódií je d°evo a vrchní

plocha, na které jsou poloºeny exponáty je z m¥kkého materiálu podobnému koberci

v kontrastní barv¥. Odli²ný typ mobiliá°e byl pouºit v £ásti Muzeum 1905. Cechovní

truhli£ky, klí£ové exponáty místnosti, jsou vystaveny na speciáln¥ vytvo°eném nábytku,

který má podobu sch·dk·. Toto uspo°ádání imituje zp·sob prezentace sbírek v dob¥

p°ed sto lety, který dokládá dobová fotogra�íe.

Expozice Chebsko poklidné a bou°livé je op¥t tvo°ena v novém duchu. Typickým

nábytkovým kusem této expozice je tzv. totem - £ty°st¥nný informa£ní oto£ný panel.

V expozici je umíst¥no ²est t¥chto panel·. V první polovin¥ expozice jsou k instalaci p°ed-

m¥t· vyuºity staré repasované vitríny, které sjednocují £ást týkající se 19. století. Jejich

materiály jsou d°evo se sklem a disponují spodními úloºnými prostory. Exponáty v nich

uloºené musí být osv¥tleny pomocí vn¥j²ích zdroj·. V druhé £ásti expozice se nacházejí

jednoduché sklen¥né vitríny bez vnit°ního osv¥tlení. Nalézt zde m·ºeme také d°ev¥né

£tecí pultíky s vrchní sklen¥nou deskou. V podobném stylu jsou vytvo°eny také vysoké

sk°í¬ové vitríny ze d°eva a skla. Pódia, která zde m·ºeme vid¥t, slouºí k prezentování


scén nebo jednotlivých kus· exponát·. Jsou d°ev¥ná a barvou kontrastují s kobercem.

Vald²tejnovy pokoje op¥t charakterizuje zcela odli²ný mobiliá°. Celek je tvo°en vitrí-

nami, panely, soklem a pódiem. Vitríny jsou bu¤ pouze sklen¥né bez vnit°ního osv¥tlení,

nebo ze skla a tmavého d°eva s vlastním osv¥tlením. Sklen¥né vitríny chrání samostatné

exponáty - Vald²tejnova kon¥ nebo sedlo. V¥t²í záv¥sná vitrína uchovává p°edm¥ty z jeho

osobního vlastnictví. Na tmavém d°ev¥ném soklu je vystavena socha vojev·dce. Dal²í mo-

biliá° - p·vodní vybavení domu ze 17. století, je sou£ástí úmrtního pokoje. Pódium slouºí

k prezentování scény polního taºení.

V expozici tak rozsáhlé jako je ta v chebském muzeu, se u náv²t¥vník· projeví muze-

jní únava. Bojovat s pocitem vy£erpání v expozici pomáhá vhodné rozmíst¥ní exponát·.

P°íkladem m·ºe být socha bojovníka pobitého h°eby v £ásti expozice v¥nované první

sv¥tové válce nebo kamenná socha rytí°e Rolanda, jeº je umíst¥na hned naproti schodi²ti

v um¥lecko-historické expozici. Dal²ím p°íkladem je Vald²tejn·v k·¬ v místnosti p°ed

obrazárnou. Jedná se o velký p°edm¥t, navíc zví°e, coº je divácky atraktivní kombinace,

která p°itáhne i náv²t¥vníky, kte°í uº pro²li celou expozici muzea. Samoz°ejmostí jsou

místa k odpo£inku pr·b¥ºn¥ rozestav¥ná po muzeu. P°ekvapivým prvkem je i zm¥na

prost°edí. V muzeu, protoºe prezentuje n¥kolik expozic, je m¥n¥n mobiliá°, barvy, ma-

teriál, podlahová krytina atd. Dal²ími objekty, které se automaticky stanou dominantou

prostoru a vzbudí zájem, jsou scény nebo komplety bytového vybavení, které také na-

jdeme v expozici. Velkým lákadlem celého muzea je Vald²tejn a jeho úmrtní pokoj. Míst-

nost, kde do²lo k zavraºd¥ní, je zajímav¥ nasvícena - zd·razn¥ny jsou jen klí£ové exponáty

a zbytek místnosti z·stává v p°ítmí. Atmosféra, které hrou se sv¥tlem, naaranºovanou

ko²ilí s partyzánou a celkovou strohostí místa tv·rci expozice dosáhli, sice nemusí na

v²echny p·sobit stejn¥, ale ur£it¥ ohromí.

K nedostatk·m expozice, které naopak dokáºou únavu uspí²it, pat°í místnosti p°e-

pln¥né exponáty, nap°. expozice Po£átky a vývoj Chebu nebo nedostatek prvk·, které

by náv²t¥vníka aktivizovaly.

Zam¥°íme-li se na komunikaci v expozici, zjistíme, ºe sm¥r prohlídky je jednozna£n¥

ur£en, ale v jednotlivých místnostech uº si sm¥r prohlíºení náv²t¥vník volí sám. Po ex-

pozici je náv²t¥vník veden ²ipkami.

Výtvarné °e²ení je op¥t rozdílné v r·zných expozicích muzea. Ve vstupní £ásti -

Po£átky a vývoj Chebu, je patrná výrazná snaha p°iblíºit prost°edí hradu. Najdeme zde

dekorativní vitríny nebo d¥lící panel s pilí°em. Barvy zde dominují ²edá, £erná a £ervená.

Místnost je vymalována bíle s n¥kolika st¥nami do£ervena. �ervená je výrazná a p°itáhne

pozornost a £erno²edé jsou dekorativní prvky p°ipomínající hrad. Materiály expozice jsou

sklo a d°evo, podlahovou krytinou je koberec.

Um¥lecko-historická £ást je charakteristická p°írodními barvami, jako je bílá, béºová


a hn¥dá. Výtvarné °e²ení nekontrastuje s exponáty, spí²e je dopl¬uje. Materiálem, který

zde jednozna£n¥ p°evládá, je d°evo. Podlahy tvo°í sv¥tlé le²t¥né parkety. Vitríny jsou

ze skla a d°eva. Barva a materiál vitrín ladí s materiálem stropu místností, ty jsou zde

trámové.

Barvou, která se nejvýrazn¥ji projevuje v expozici Chebsko poklidné a bou°livé, je

£ervená. Je typická pro vitríny, sokly, totemy, pultíky i ºidle. Ostatní barvy expozice

v porovnání s ní ustupují do pozadí. Zdi jsou bílé. Výrazným materiálem expozice je

op¥t d°evo, které je sou£ástí vitrín i pódií. Patrná je zde snaha o odd¥lení dvou století

zde prezentovaných. Data a události z let 1800 - 2000, jako mezní £ást, je barevn¥ i volbou

podlahové krytiny odli²ena od zbytku expozice.

Vald²tejn·v prohlídkový okruh je typický kontrastem barev a celkov¥ velkou tmavostí

interiéru. Nej£ast¥j²ím pouºitým materiálem je op¥t d°evo. Mobiliá°, místy i podlahy,

schody a obloºení st¥n, je tmav¥ hn¥dé aº £erné barvy, coº ovliv¬uje výslednou atmosféru

místa. Tmavá místa jsou více pochmurná a v kombinaci s mobiliá°em p·sobí dojmem

autentického p·vodního prost°edí. Podlahovou krytinou je bu¤ koberec, le²t¥né parkety

nebo kombinace obou, kdy koberec nazna£uje cestu pro náv²t¥vníka.

Osv¥tlení je pro expozici pouºito p°irozeného i um¥lého. P°irozené sv¥tlo proniká

vertikáln¥ okny, ale nep°íjemná zá°e do místností neprostupuje díky systému zatem-

n¥ní, který je realizován pomocí vertikálních látkových ºaluzií. Um¥lé osv¥tlení zaji²újí

dva typy svítidel. Jedním z nich je vnit°ní osv¥tlení vitrín, druhým je vn¥j²í celkové os-

v¥tlení místnosti, které zvýraz¬uje vybrané exponáty. Pro vn¥j²í osv¥tlení byl v um¥lecko-

historické expozici vybrán lankový systém s 12 V halogenovými sv¥tly124 a nap°. v ex-

pozici Po£átky a vývoj Chebu záv¥sný li²tový systém. Uvnit° vitrín a u nejvzácn¥j²ích

exponát· je pouºito LED diodového osv¥tlení. P°ídavným typem osv¥tlení jsou mobilní

stojanové systémy nap°. v nov¥j²í expozici - Chebsko poklidné a bou°livé a v d¥tské hern¥.

Klasické lustry jsou uplatn¥ny v um¥lecko-historické expozici v £ásti Muzeum 1905.

Nej£ast¥j²ím nedostatkem z hlediska osv¥tlení jsou odlesky na sklen¥ných plochách

nebo obrazech. V n¥kterých vitrínách také vý²e vystavené exponáty stíní níºe vys-

taveným, nap°. v expozici Po£átky a vývoj Chebu. Naopak náv²t¥vník nebude v ex-

pozici osln¥n nevhodn¥ nasm¥rovaným re�ektorem a scénogra�cká práce s osv¥tlením

ve Vald²tejnov¥ úmrtním pokoji výborn¥ navozuje pochmurnou náladu. Náv²t¥vník zde

má v p°ítmí moºnost zam¥°it se pouze na zvýrazn¥né detaily pokoje a je tak pohlcen

atmosférou místa zavraºd¥ní jedné z významných osobností t°icetileté války.

Muzeum vystavuje n¥kolik expozic, kaºdou z nich dopl¬ují jinak pojaté textové

materiály. Spole£nými charakteristikami v²ech textových sloºek v expozicích jsou tro-



jjazy£nost jak popisk·, tak i zbylých doprovodných text·, bezpatková forma a tu£n¥ ve-

dené nadpisy. Popisky v expozici mají stejnou formu, barva podkladu se ale v n¥kterých

expozicích li²í. Text je v rámci jednotlivých expozic homogenní, gramaticky správný,

v¥t²inou stru£ný a bez p°eklep·. Po obsahové stránce se dá °íci, ºe se jedná o sd¥lení

jednoduchá, p°ístupná a srozumitelná. Textové materiály mají v expozicích pouze do-

provodnou roli. Vysv¥tlují souvislosti a p°ibliºují téma. Velmi £astým nedostatkem, jsou

odlesky na panelech s textovým a ikonogra�ckým materiálem.

Expozice Po£átky a vývoj Chebu je textem dopln¥na nejvíce. Zajímavým dopl¬kem je

umíst¥ní listova£e pro náv²t¥vníky, kte°í by m¥li zájem o více informací. Kontrast textu

a podkladového materiálu je vysoký (£erný text, sv¥tle béºový podklad), coº zvy²uje

£itelnost. �asto se zde lze setkat se ²patn¥ £itelnými popisky u exponát·. N¥které texty

jsou umíst¥ny p°íli² vysoko a n¥které naopak u exponát· p°íli² nízko. Pokud uváºíme

ne zcela vhodnou polohu exponát·, m¥lo by alespo¬ písmo být dostate£n¥ velké, aby se

dalo pohodln¥ p°e£íst.

Exponáty um¥lecko-historické expozice jsou dopln¥ny pouze popisky. Jako informa£ní

úvod nahrazující textové panely slouºí �lm k historii m¥sta, který náv²t¥vník·m spou²tí

pr·vodkyn¥. Popisky jsou umíst¥ny v optimální vý²ce a jsou dob°e £itelné. V n¥kterých

vitrínách ale popisky úpln¥ chybí, a to v £ásti Biedermeier a 19. století a v sálku s video-

projekcí. Náv²t¥vníci by zde také mohli ocenit stru£né bliº²í p°edstavení nejzajímav¥j²ích

exponát·.

Expozice Chebsko poklidné a bou°livé je charakteristická vy²²ím podílem textových

a ikonogra�ckých doprovodných prost°edk·. Prvkem, který nabízí jak úvod do tématu,

tak i mnoºství fotogra�í, jsou informa£ní oto£né systémy - totemy. Oto£né totemy tvo°í

£ty°i obdélníkové plochy. Zastupují zde klasické nást¥nné panely a jsou zárove¬ akti-

va£ní sloºkou expozice. Text na panelech popisuje základní události m¥sta v kontextu

doby, jeº náv²t¥vníkovi p°edstavuje. Auto°i se snaºili shrnout podstatné události co ne-

jstru£n¥ji, p°esto je text na pr·m¥rného náv²t¥vníka p°íli² dlouhý. Dal²ím zajímavým

prvkem expozice jsou prosvícené panely s událostmi 19. a 20. století v £ásti s názvem

Data a události z let 1800 - 2000. Popisky dopl¬ující reprodukované novinové £lánky

a fotogra�e na panelech jsou stru£né a dob°e £itelné.

Vald²tejn·v okruh je dopln¥n textovými panely i popisky. Okruh je odli²en také bar-

vou podkladu na popiskách, která je tmav¥ modrá. Tato volba nebyla p°íli² ²ástná, nebo´

text popisk· je dob°e £itelný jen do ur£ité vzdálenosti od nich, poté se slévá s barvou.

Textové panely poskytují velké mnoºství informací k osob¥ Albrechta z Vald²tejna, coº

by b¥ºného náv²t¥vníka mohlo od £tení spí²e odradit nebo by text prohlédl jen zb¥ºn¥.

V expozicích muzea náv²t¥vníky nep°ekvapí v trase prohlídky ºádné ne£ekané p°ekáºky,

tmavé zóny, kluzké podlahy, nerovnosti apod. Díky tomu, ºe se jedná o kulturní památku


- starou st°edov¥kou budovu, n¥které dve°e a pr·chody jsou uº²í a niº²í neº je b¥ºné.

Náv²t¥vník jimi m·ºe procházet nap°. p°i vstupu na toalety. Schodi²t¥ sice není ozna£eno

páskou kontrastních barev, upozor¬uje ale na n¥j srozumitelná zna£ka kontrastní barvy.

V rozích místností jsou umíst¥na protipoºární a bezpe£nostní £idla a v²echny prostory

jsou monitorovány kamerovým systémem. Místy m·ºeme vid¥t rovn¥º hlási£e poºáru. Na

bezpe£nost sbírek dohlíºí také pr·vodkyn¥ muzea. Domnívám se, ºe vzhledem k rozsahu

výstavních prostor muzea je jedna osoba, která plní jak roli pr·vodkyn¥, tak i dozorce,

málo.

Sbírkové p°edm¥ty jsou p°ed výkyvy okolního klimatu chrán¥ny nej£ast¥ji vitrínami,

coº ale v mnoha p°ípadech nesta£í. Díky tomu, ºe se jedná o velmi starou stavbu, musí

se bedliv¥ji sledovat teplota a vlhkost uvnit° budovy. V prostorách jsou proto umíst¥ny

zvlh£ova£e, odvlh£ova£e a m¥°ící za°ízení. P°ed p°ímým slune£ním zá°ením jsou exponáty

chrán¥ny díky zabudovaným textilním ºaluziím. Jedním z nejcenn¥j²ích exponát·, které

jsou vystavené pohled·m náv²t¥vník·, je antependium, které je chrán¥no prost°ednictvím

vitríny a osv¥tleno ²etrnými LED diodami. Dal²í cenné exponáty - polychromované

d°ev¥né plastiky vystavené zejména v um¥lecko-historické expozici, jsou prezentovány

na soklech. Tím pádem jsou velice blízko zdroj·m osv¥tlení - halogenovým ºárovkám,

které mohou produkovat mnoºství tepelného zá°ení. Polychromované plastiky, jak bylo

jiº zmín¥no v hodnocení expozic p°edchozího muzea, by p°itom nem¥ly být vystaveny

blízko zdroj· osv¥tlení.

Významná a rozsáhlá instituce chebského muzea zam¥stnává muzejního pedagoga,

který má na starosti p°ípravu a organizaci zejména doprovodných program· pro ²kolní

skupiny. V sou£asnosti je nabízeno asi t°ináct program· ke stálé expozici pro mate°ské,

základní i st°ední ²koly. Zvlá²tní program je vytvá°en také pro krátkodobé výstavy.

Samoz°ejmostí jsou komentované prohlídky jak v £eském, tak i v n¥meckém jazyce, které

má na starosti jedna pr·vodkyn¥. Komentá°e k expozici jsou moºné po p°edchozím ob-

jednání i pro v¥t²í skupiny. P°edná²ky, jeº se zde konají, nesly letos p°írodov¥dná a ces-

topisná témata. Loni prob¥hly také p°edná²ky k vybraným historickým témat·m, nap°.

k antependiu, které je sou£ástí expozice. Pro zájemce je v pond¥lí a ve st°edu otev°ena

badatelská knihovna.

Ze speciálních akcí, které v muzeu probíhají nebo se na jejich organizaci muzeum

podílí, m·ºeme jmenovat Masopust a Knihobraní. Masopustní pr·vod m¥stem bývá za-

vr²en na nádvo°í muzea, kde na jeho ú£astníky £eká ob£erstvení a doprovodný program.

P°ed budovou vºdy probíhá vyhlá²ení nejkrásn¥j²í masky. P°i Knihobraní probíhá v pros-

torách muzea prodej, prezentace knih a autogramiáda autor·. Celodenní akce s sebou

nese také p°edstavení, tvo°ivé dílny a hry pro d¥ti. V £ase Vánoc a Velikonoc oºívá

muzeum díky speciálnímu programu. Probíhají p°edvád¥ní rukod¥lných technik, tv·r£í


dílny, trhy a vystoupení p¥veckých sbor·.

Výstavy a jiná £innost muzea jsou propagovány ve°ejnosti n¥kolika formami v rámci

�nan£ních moºností muzea. Plo²ných forem reklamy muzeum vyuºívá prost°ednictvím

leták· a banneru ke krátkodobým výstavám, jenº je umíst¥n na budov¥ muzea. Ti²t¥ny

jsou letáky, které jsou distribuovány do vybraných institucí. Muzeum spolupracuje s re-

gionálním tiskem (Chebský deník a MF Dnes aj.) a propagováno je také pomocí regionál-

ního rádia (Egrensis)125 a internetu.

Internetové stránky muzea s webovou adresou http://www.muzeumcheb.cz/ jsou

velice dob°e zpracovány. Obsahují vy£erpávající mnoºství informací spojených s muzeem.

Dalo by se °íci, ºe muzeum p°es své internetové stránky ºije. Náv²t¥vníkovi jsou nabízeny

nap°. aktuální události, informace k expozici, k výstavám, i k t¥m dávno uskute£n¥ným,

nabídka doprovodných program· a akcí, fotogalerie, ale také virtuální prohlídka expozic.

Virtuální prohlídka probíhá prost°ednictvím fotogra�í z jednotlivých místností muzea.

Náv²t¥vník si zvolí vybranou expozici, její £ást a následuje série po°ízených snímk·. Na

stránkách chybí pouze moºnost vybrat si jinou jazykovou variantu.

�istota je v muzeu zaji²óvána také tím, ºe je v muzeu zakázáno konzumovat po-

traviny. Poºadavky na £istotu interiéru jsou pln¥ny odpovídajícím zp·sobem. Po celou

dobu prohlídky jsem si nev²imla ne£istot, které by ru²ily celkový dojem. Rovn¥º jsem

nezaznamenala nefunk£ní nebo rozbitou sou£ást vybavení interiéru.

Sluºby, které jsou poskytovány náv²t¥vník·m, by se daly ohodnotit jako nad-

pr·m¥rné. Pozitivem je moºnost odpo£inku v expozici i klidová zóna v míst¥ pokladny.

Muzeum nemá vlastní parkovi²t¥, ale zaparkovat v blízkosti muzea nebývá problém.

P°ímo na nám¥stí Krále Ji°ího z Pod¥brad, kde instituce sídlí, je nabízena moºnost pla-

ceného parkování. Dal²ím kladným bodem je moºnost odloºení v¥cí v uzamykatelných

sk°í¬kách, které zde nahrazují ²atnu. Náv²t¥vníci mají také p°íleºitost zakoupit si su-

venýry na pokladn¥. Úrove¬ a £istota sociálního za°ízení je také dobrá. Personál muzea,

se kterým náv²t¥vník p°ijde do kontaktu, je p°íjemný a ochotný. Pr·vodkyn¥ je sympat-

ická, informovaná, vst°ícná a ovládá jeden sv¥tový jazyk. Ve vstupním prostoru, který

je navíc dostate£n¥ rozm¥rný i pro velkou skupinu, je náv²t¥vník informován o aktuál-

ním programu, otevírací dob¥, ceníku sluºeb aj. Uº zde je navíc obklopen atmosférou

historické stavby, kde si m·ºe v²imnout odkrytých zbytk· renesan£ní nást¥nné malby.

Nedostatky vyplývají p°edev²ím z limit· historických budov, ve kterých nejsou

umoº¬ovány rozsáhlej²í stavební úpravy. Muzeum proto není bezbariérové, ale hendike-

povaní mají p°esto do muzea p°ístup. T¥lesn¥ hendikepovaní na invalidním vozíku si mo-

hou prohlédnout lapidárium s renesan£ními náhrobky, expozici Po£átky a vývoj Chebu



a výstavní sály v p°ízemí. Nevidomí mohou muzeum nav²tívit také. Jsou doprovázeni

pr·vodcem a mají moºnost �prohlédnout si� vybrané exponáty.

V muzeu chybí moºnost ob£erstvení po dlouhé prohlídce (doba trvání prohlídky je

kolem 90 minut).

Aby si náv²t¥vník z expozice odnesl co nejvíce záºitk· i poznatk·, m¥la by nabízet

rozli£né moºnosti p°ijímání informací i aktivitu.

Aktiva£ních prvk· v expozici moc není, coº je ²koda. Mohly by ji oºivit a náv²t¥vníka

p°ekvapit, rozptýlit ho a pomoci mu odreagovat se. P°íkladem aktiva£ních prvk· jsou

totemy, kterými náv²t¥vník po vyzna£eném sm¥ru otá£í a tak jsou mu nabízeny dal²í

informace. V expozici Chebsko poklidné a bou°livé je moºnost odpo£inout si u stolu

a prohlédnout si vybrané publikace, které muzeum nabízí. D¥tem je poskytnuto více

moºností rozptýlení. Mohou si ukrátit dlouhou chvíli nap°. malováním v hern¥, kde je

umíst¥no n¥kolik stol· a ºidlí v r·zných velikostech, hra£ky, papíry a pastelky. Pro nej-

men²í je také instalován st·l, ºidli£ky a hra£ky v místnosti, kterou kon£í zmín¥ná expoz-

ice.

V sálku je náv²t¥vník·m pou²t¥n sedmnáctiminutový �lm k historii i sou£asnosti

m¥sta. Hlasitost lze nastavit dle p°ání náv²t¥vníka. K dispozici je n¥kolik jazykových

verzí �lmu, mezi nimi i n¥mecká a anglická. Sluch a zrak jsou tak jedinými smysly, které

jsou ve v¥t²í mí°e v expozici zapojovány. V dob¥, kdy byla expozice Chebsko poklidné

a bou°livé otev°ena, se v ní m¥lo nacházet dokonce n¥kolik po£íta£· s doprovodným

programem. V sou£asné dob¥ uº jimi k velké ²kod¥ ale expozice dopln¥na není.

Dojem na náv²t¥vníka ud¥lají zejména dv¥ poslední expozice, které p°itáhnou ne-

jv¥t²í pozornost - Chebsko poklidné a bou°livé a Vald²tejn·v prohlídkový okruh. Vald²tejn

je p°irozeným lákadlem muzea i m¥sta a expozice s ním spojená obsahuje velmi p·sobivé

prvky. Muzeum kombinuje n¥kolik zp·sob· prezentace a nabízí i zpracování novodobých

a nejnov¥j²ích d¥jin Chebu, p°i kterém byli ale tv·rci dosti limitováni mnoºstvím ex-

ponát· s dobrou vypovídací hodnotou. Expozice tak musí být dopln¥na mnoºstvím

dal²ích prezenta£ních prost°edk· pro v¥t²í srozumitelnost, coº její atraktivitu pon¥kud

sniºuje. P°esto je celkov¥ náv²t¥va muzea záºitkem a kaºdý si zde najde oblast, která ho

zaujme.

6 POROVNÁNÍ 89

6 Porovnání

V kapitole Porovnání jsem se rozhodla zvý²it p°ehlednost prací s tabulkami. Pro zaji²t¥ní

objektivity jsem zvolila jasn¥ ur£itelná kritéria hodnocení expozic, se kterými jsem pra-

covala v jednotlivých kritikách, které poslouºily zárove¬ i jako zdroje dat.

Postupovala jsem podle jednotlivých bod·, jimº jsem se ve svých hodnoceních v¥no-

vala. Odpov¥¤ je bu¤ kladná (+) a znamená - ano, vyskytuje se v expozici, nebo záporná

(-), která °íká - ne, nevyskyuje se v expozici. Kritéria jsem zvolila taková, jejichº spln¥ní

p°edstavuje standardní poºadaky na expozici. Je jasné, ºe jsem nemohla uvést v²echna

myslitelná kritéria hodnocení. Do uº²ího výb¥ru jsem za°adila taková, jeº jsem povaºovala

za nejd·leºit¥j²í. To znamená, ºe by se podle nich mohl zákazník orientovat a zárove¬ by

poslouºily jako zdroj inspirace pro zlep²ení celkové úrovn¥ muzea. Kaºdá sekce hodno-

cení je tvo°ena úvodem vysv¥tlujícím její zam¥°ení, tabulkou a popisem od·vod¬ujícím

p°i°azené hodnoty.

Bez pomoci tabulek - pouze slovní porovnání, jsem provedla v kapitole Téma a in-

terpretace obsahu.

Subjektivn¥ jsem hodnotila výtvarné zpracování expozic.

6.1 Téma a interpretace obsahu

Tématicky se p°ekrývají expozice Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici

a Domu historie P°e²ticka. Ob¥ muzea jsou p°eváºn¥ zam¥°ena na prezentaci etnogra�ck-

ého materiálu. Muzeum Cheb se zabývá hlavn¥ vystavováním p°edm¥t· spojených s his-

torií m¥sta a regionu. Turistickým lákadlem zmín¥ného muzea je osobnost Albrechta

z Vald²t¥jna, jemuº je v¥nován celý jeden prohlídkový okruh. D·m historie P°e²ticka se

také v¥nuje významným osobnostem m¥sta, ale v daleko men²ím m¥°ítku.

Etnogra�cké sbírky ob¥ zmín¥ná muzea vystavují podobným zp·sobem, ale Muzeum

a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici vytvo°ilo scény propracované do detailu.

Výtvarn¥ a architektonicky velmi poveden¥ zpracované �kulisy� pro exponáty jsou do-

pln¥ny �gurínami, díky nimº je zvý²ena autenticita scény. Náv²t¥vníci mohou za pouºití

moderní technologie získávat více informací k jednotlivým témat·m expozice. Vytvo°ené

scény jsou statické, ur£ené pouze k prohlíºení, bez moºnosti bliº²ího zapojení diváka.

Muzeum vytvo°ilo záºitkovou expozici. Výsledný dojem, zanechaný v náv²t¥vníkovi, by

se pomocí v¥t²ího mnoºství aktiva£ních prvk· propojených p°ímo s jednotlivými scé-

nami je²t¥ umocnil. D·m historie prezentuje své sbírky se snahou co nejvíce je p°iblíºit

náv²t¥vníkovi, takºe mu je umoºn¥no n¥které exponáty si �osahat� a zkusit si s nimi

pracovat. Tento p°ímý kontakt, s exponáty k tomu ur£enými, je pro náv²t¥vníka neocen-

itelným záºitkem.

6 POROVNÁNÍ 90

Muzeum Cheb vystavuje exponáty spojené s Vald²t¥jnem v autentickém prost°edí

budovy, ve které byl se svými druhy zavraºd¥n, coº zvy²uje atraktivitu expozice. Pouºívá

jak klasického zp·sobu prezentace s vyuºitím vitrín a v nich umíst¥ných exponát· bez

jakýchkoliv dopl¬k·, tak i originál· spojených s dekoracemi v podob¥ atraktivních scén.

Tímto se je²t¥ více zvy²uje p·sobnost na náv²t¥vníky. D·m historie P°e²ticka prezentuje

významné osobnosti spojené s m¥stem a jeho okolím pouze pomocí jednotlivých exponát·

- portrét·, pouze s krátkým textovým doprovodem.

Muzeum Cheb zpracovává také novodobé a nejnov¥j²í d¥jiny m¥sta a regionu. Ex-

pozice s p°evaºujícím mnoºstvím doprovodného textového a ikonogra�ckého materiálu

by bez n¥j byla h·°e srozumitelná. Texty, i kdyº jsou pon¥kud del²í, poskytují pot°ebné

souvislosti propojující díl£í témata expozice, a jsou proto nezbytným dopl¬kem expoz-

ice. Doprovodný materiál pouºitý v expozici nemá na náv²t¥vníka tak velkou p·sobnost.

Jedná se u nás o jedno z mála zpracování nedávných d¥jin do stálé expozice.

6.2 Architektonické °e²ení

V této £ásti hodnocení se v¥nuji architektonickému °e²ení budovy, respektive interiéru

muzea. Porovnávám muzea podle kritérií d·leºitých pro fyzickou dostupnost a uspo°ádání

prostoru. Podle pravidel z úvodu kapitoly, jsem vyhodnotila vlastnosti muzeí v tabulce

4.

Tabulka 4: Architektonické °e²eníkritérium Mariánská Týnice Cheb P°e²tice

1. bezbariérový vstup do muzea + + +2. dostate£n¥ ²iroké dve°e a pr·chody + - +3. stabilní a neklouzavá podlahová úprava + + +4. výtah + - +5. scény, interiérové komplety + + +6. zm¥ny prost°edí + + -

celkový po£et 6/6 4/6 5/6

Kritérium bezbariérového vstupu do budovy spl¬ují v²echna muzea. Muzeum Cheb,

a£koliv není celé bezbariérové, umoº¬uje hendikepovaným na invalidním vozíku p°ístup

alespo¬ do n¥kterých £ástí expozice. Protoºe je toto muzeum kulturní památkou, je

obtíºné provád¥t na jeho budov¥ stavební úpravy. Z toho d·vodu nedisponuje výta-

hem ani dve°mi a pr·chody s optimálními rozm¥ry. Ostatní muzea zmín¥ná kritéria

spl¬ují. V²echna muzea také spl¬ují poºadavek na stabilní a neklouzavé podlahy. Jako

velmi £astý materiál podlah se ukázalo d°evo, které je zárove¬ pro ch·zi pohodlným

materiálem. Z hlediska uspo°ádání prostoru expozice, v²echna muzea za£lenila do svých

prohlídkových tras scény nebo komplety interiérového vybavení, jeº jsou náv²t¥vnicky

6 POROVNÁNÍ 91

atraktivní. Muzeum v Chebu a Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici

vyuºívají navíc jak scén, tak interiérových komplet·. Proti únav¥ v muzeu pomáhá také

zm¥na prost°edí. V expozici Domu historie P°e²ticka nejsou tyto zm¥ny patrné, coº je

v celkovém hodnocení negativní vlastnost, ale vzhledem k velikosti muzea je tolerovatelná.

Jak je z tabulky patrné, výsledky jsou velice vyrovnané a nejlep²ího hodnocení dosahuje

Muzeum a Galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.3 Výtvarné °e²ení

Výtvarné zpracování expozic je z mého pohledu nejvyda°en¥j²í v Muzeu a galerii sev-

erního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Na výtvarnou sloºku expozice byl kladen velký d·raz

také proto, ºe výsledek m¥l být pro diváka hlavn¥ záºitkem. Muzeum vyuºívá materiál·,

barev i dekorací k posílení výsledného ú£inku na náv²t¥vníka - celkov¥ v expozici domin-

uje vizuální vnímání. Expozice není dopln¥na mnoha dal²ími prvky, které by poru²ovaly

celkový statický ráz expozice.

Men²í vyuºití p·sobení barev, materiál· aj. je v Muzeu Cheb. Expozice muzea má

n¥kolik £ástí. Zejména dv¥ nejmlad²í £ásti expozice se snaºí o posílení p·sobení na v¥-

domí náv²t¥vníka prost°ednictvím výtvarného °e²ení. Ve vstupní £ásti expozice - Po£átky

a vývoj Chebu, se výtvarníci snaºili pomocí dekorací a pouºitých barev navodit atmos-

féru hradu, coº se jim z mého pohledu ne vºdy vedlo. Pom¥rn¥ vyda°ená byla dekorace

inspirovaná �ernou v¥ºí, která slouºila zárove¬ k vystavování exponát·, mén¥ vyvedená

uº podle mého názoru byla dekorace v podob¥ komína, ve které jsou op¥t vystaveny

exponáty. Problémem této dekorace je, ºe v ní nejsou vid¥t v²echny exponáty. V¥t²ina

z nich je pro b¥ºného náv²t¥vníka p°íli² vysoko. Tato expozice vyuºívá £ervené barvy

k ozvlá²tn¥ní prostoru, ale také k p°itáhnutí pozornosti. Barev ve zvý²ené mí°e vyuºívá

i poslední £ást expozice - Chebsko poklidné a bou°livé. Dominuje zde také £ervená barva,

která p°itahuje pozornost k vybraným panel·m a exponát·m.

D·m historie P°e²ticka je nedávno otev°eným muzeem ve zrekonstruované budov¥.

Prostory pro expozici jsou tvo°ené funk£n¥ a prakticky, navíc jsou velice prostorné. Prak-

ticky v·bec se ale tv·rci nesnaºili o p°iblíºení jednotlivých °emesel pomocí výtvarného

ztvárn¥ní, které by podpo°ilo p·sobení na náv²t¥vníky. Nejsou tak uºity zvlá²tní barvy

ani materiály.

6.4 Osv¥tlení

Následující sekci jsem zpracovala jako porovnání muzeí v závislosti na osv¥tlení interiéru.

Zabývám se nej£ast¥j²ími chybami, kterých se muzea dopou²t¥jí.

6 POROVNÁNÍ 92

Tabulka 5: Osv¥tleníMariánská Týnice Cheb P°e²tice

1. exponáty nasvícenév dostate£né intenzit¥

- - -

2. bez zdroje osln¥nív expozici

- + +

3. sklen¥né plochy (panely,vitríny) bez odraz·

- - -

4. bez stín· vrhanýchexponáty na tyvystavené níºe

- - -

5. náv²t¥vník si nestíní vevýhledu

- + +

6. bez ostrých p°echod·mezi úrovn¥mi osv¥tlení

+ + +


Nedostatkem opakujícím se ve v²ech muzeích je nedokonalé nasvícení v²ech exponát·.

Celková intentzita sv¥tla pro vid¥ní je ve v²ech p°ípadech dostate£ná, problém ale nastává

zejména p°i vystavování exponát· ve spodních policích vitrín. Velmi £asto se také lze

setkat s odrazy na sklech vitrín nebo panel· a se zastín¥nými exponáty. V t¥chto bodech

neusp¥la v²echna sledovaná muzea. Se zdrojem osln¥ní jsem se setkala v Muzeu a galerii

severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Jednalo se o osln¥ní projektorem, které s velkou

pravd¥podobností nep°íjemn¥ p°ekvapí kaºdého náv²t¥vníka vracejícího se z expozice

M¥sta, °emesla a spolky. Zárove¬ prochází-li náv²t¥vník touto £ástí expozice, vrhá stín

na obraz Týnice, který za°ízení reprodukuje na ze¤. Tv·rci v²ech expozic se zárove¬

vyvarovali ostrých sv¥telných p°echod· mezi jednotlivými místnostmi nebo £ástmi ex-

pozice. Z výsledk· lze vy£íst, ºe v²echna muzea mají problémy s optimálním a uºivatelsky

p°íjemným nasvícením prostor. P°esto jsou na tom D·m historie P°e²ticka a Muzeum

Cheb lépe, neº Muzeum a Galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.5 Text v expozici

V podkapitole Text v expozici se v¥nuji vybraným faktor·m ovliv¬ujícím £itelnost

a srozumitelnost textu. V¥nuji se také zna£kám slouºícím pro orientaci náv²t¥vník· v ex-

pozici.

6 POROVNÁNÍ 93

Tabulka 6: Text v expoziciMariánská Týnice Cheb P°e²tice

1. jednotný gra�cký stylúpravy

+ + -

2. výcejazy£ný doprovodnýtext

+ + +

3. vícejazy£né popisky + + -4. jednoduché a srozumitelné

orienta£ní zna£ky+ + +

5. krátké texty - - -6. optimální velikost text· - - -7. dobrý design text· + - +


Pozitivem opakujícím se v expozicích v²ech muzeí jsou vícejazy£né doprovodné tex-

tové materiály. Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici náv²t¥vník·m

nabízí navíc jako variantu výkladu také audiopr·vodce. Dal²ím kritériem, jeº muzea

spl¬ují, jsou jednoduché a srozumitelné orienta£ní zna£ky v expozici. Naopak v²echna

muzea vytvo°ila pro expozice aº p°íli² dlouhé textové materiály, které ocení v¥t²inou

pouze osoby s bliº²ím zájmem o dané téma. Velice £asto se také setkáme s nedostate£-

nou velikostí textu, která je v¥t²inou daná nevhodným umíst¥ním. Texty nejednotného

stylu pro vybranou expozici najdeme v Dom¥ historie P°e²ticka. Texty jsou gra�cky ne-

jednotné. Vícejazy£né popisky jsou k p°edm¥t·m p°ipojeny v expozici Muzea a galerie

severního Plze¬ska v Mariánské Týnici. Vyskytují se v anglickém jazyce, ale pouze u £ásti

exponát·. V Muzeu Cheb mají popisky dokonce v anglickém a n¥meckém jazyce. D·m

historie P°e²ticka nabízí pouze popisky v £eském jazyce. Design textu, který napomáhá

k snaz²ímu £tení, je problémem hlavn¥ v expozici muzea Cheb v¥nované Albrechtu

z Vald²t¥jna. Snaha o odli²ení zde vedla k výb¥ru nevhodné barvy podkladu pro text

popisk·, £ímº se sníºila jeho £itelnost. Výsledky porovnání jsou op¥t velice podobné,

p°i£emº nejlépe je hodnoceno Muzeum a Galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.6 Bezpe£nost

V této podkapitole podrobn¥ji zhodnotím bezpe£nost ve sledovaných muzeích. Vybrala

jsem kritéria z oblasti pé£e o uchování exponát·, o jejich zabezpe£ení i bezpe£nosti

náv²t¥vníka a personálu.

6 POROVNÁNÍ 94

Tabulka 7: Bezpe£nostMariánská Týnice Cheb P°e²tice

1. monitorování teploty a relativní vlhkosti + + +2. zatemn¥ní místností (ºaluzie, záv¥sy) - + -3. omezení v¥trání + + -4. hlídání kamerovým systémem + + +5. dozor v expozici + + +6. poºární hlási£e a hasicí p°ístroje + + +7. bez tmavých zón + + +8. bez neo£ekávaných p°ekáºek - + +


Sledovaná muzea shodn¥ monitorují teplotu a relativní vlhkost v expozicích. Rovn¥º

jsou budovy zabezpe£eny kamerovým systémem a sbírky hlídají v expozicích dozorci.

N¥kdy by jejich po£et mohl být v¥t²í s ohledem na rozsah daných expozic. Interiéry

jsou také vybaveny poºárními hlási£i a hasicími p°ístroji. Expozice v²ech muzeí jsou

taktéº bez tmavých zón, kde by se náv²t¥vníci mohli poranit. Jen muzeum v Chebu má

okna v expozicích zatemn¥na i b¥hem dne ºaluziemi, coº pomáhá chránit p°edm¥ty p°ed

ú£inky slune£ního zá°ení. Negativní ú£inky na exponáty má ne°ízené v¥trání v expozicích.

Tohoto nedostatku by se m¥l vyvarovat D·m historie P°e²ticka. V Muzeu Cheb a Dom¥

historie P°e²ticka na náv²t¥vníka ne£ekají vy£nívající p°ekáºky, o n¥º by se náv²t¥vník

mohl poranit. V expozici Muzea a galerie severního Plze¬ska v £ásti st°edov¥k m·ºe

p°i nepozornosti dojít k poran¥ní o vy£nívající stébla slámy. Muzea mají velmi podobné

výsledky, ale nejlépe ze srovnání vy²lo Muzeum Cheb.

6.7 Propagace a reklama

V následující £ásti porovnávám kritéria propagace a reklamy muzea. Zabývám se ti²t¥nou

reklamou, plo²nou a reklamou v médiích.

Tabulka 8: Propagace a reklamaMariánská Týnice Cheb P°e²tice

1. ti²t¥ná reklama + + +2. plo²ná reklama + + +3. rádio + + +4. televize + - -5. internet + + +


Nabídka v²ech srovnávaných muzeí je propagována pomocí ti²t¥né reklamy, nej£ast¥ji

pomocí leták·, broºur a drobných tisk·. Dal²ím zp·sobem propagace je plo²ná reklama,

6 POROVNÁNÍ 95

hlavn¥ se uºívají plakáty. Reklama v médiích, tedy v rádiu a na internetu je uºívána v²emi

muzei, naopak televizní reklama je málo vyuºívaným zp·sobem zviditeln¥ní. Porovnávaná

muzea dopadla velmi podobn¥. Nejlépe bylo vyhodnoceno Muzeum a galerie severního

Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.8 �istota a údrºba

V podkapitole �istota a údrºba se v¥nuji srovnání £istoty sklen¥ných ploch vitrín a údrºby

za°ízení.

Tabulka 9: �istota a údrºbaMariánská Týnice Cheb P°e²tice

1. £isté vitríny + + +2. bezproblémový provoz

osv¥tlení a technickýchza°ízení

+ + +


Muzea, která ve své práci porovnávám, nemají nedostatky ohledn¥ úklidu. Pozornost

náv²t¥vník· tak není odvád¥na ne£istotami a nefunk£ním technickým za°ízením. Z tohoto

srovnání vy²la muzea shodn¥ velmi dob°e.

6.9 Dal²í sluºby

V následující sekci srovnávám sluºby, jeº jsou náv²t¥vník·m poskytovány v muzeu.

Tabulka 10: Dal²í sluºbyMariánská Týníce Cheb P°e²tice

1. ochotný a informovaný personál + + +2. obchod se suvenýry + + +3. moºnost ob£erstvení v budov¥ + (nápoje) - -4. ²atna nebo uzamykatelné sk°í¬ky + + -5. £isté a upravené sociální za°ízení + + +6. parkování v blízkosti budovy + + +


Kritérium ochotného a informovaného personálu spl¬ují v²echna muzea. Nikde jsem

se nesetkala s neochotou nebo nevlídností osob, se kterými jsem p°i²la do kontaktu. Stejn¥

tak mají v²echna muzea pokladnu spojenou s prodejem suvenýr·, jimiº jsou nap°. lep-

orela, knihy, pohledy, keramické výrobky, polodrahokamy, ²perky aj. Standardem by m¥ly

být £isté a upravené toalety. Ohledn¥ tohoto bodu nemají muzea nedostatky. Zaparkovat

6 POROVNÁNÍ 96

se dá v blízkosti v²ech sledovaných muzeí. Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mar-

iánské Týnici disponuje vlastním parkovi²t¥m, jeº je sou£ástí areálu. Muzea neposkytují

dostate£né moºnosti ob£erstvení. Teplým nebo studeným nápojem se náv²t¥vníci mohou

osv¥ºit pouze v prostorách k tomu ur£ených v Muzeu a galerii severního Plze¬ska v Mar-

iánské Týnici. Pouze v jediném muzeu - Domu historie P°e²ticka, si náv²t¥vníci nemají

moºnost odloºit své v¥ci do ²atny nebo zamknout do sk°í¬ky. V Muzeu Cheb i v Muzeu

a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici náv²t¥vníci vyuºívají uzamykatelné boxy.

Z tabulky vyplývá, ºe muzea jsou na tom ohledn¥ poskytovaných sluºeb velmi podobn¥.

Nejlépe z hodnocení vy²lo Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.10 Moderní trendy

Kapitola Moderní trendy hodnotí, jak muzeum vyuºívá moderních prvk·, které mohou

zvý²it záºitek z expozice. V tabulce se zabývám jak aktivitou v expozici, tak i p·sobením

na r·zné smysly náv²t¥vníka.

Tabulka 11: Moderní trendyMariánská Týnice Cheb P°e²tice

1. jednoduchá interaktivita (oto£it,zmá£knout aj.)

+ + +

2. so�stikovaná interaktivita + - -3. �lm sou£ástí stálé expozice + + -4. doprovodná zvuková sloºka - - -5. vybrané exponáty �na dotek� - - +6. multimédia + - -


Ohledn¥ aktiviza£ních prvk·, které mohou náv²t¥vníci vyzkou²et, je ve v²ech muzeích

vyuºito jednoduchých forem interaktivity. Náv²t¥vníci si mohou nap°. vyzkou²et manipu-

laci s vybraným exponátem nebo prolistovat ti²t¥né materiály k expozici. Sloºit¥j²í tech-

nické za°ízení je náv²t¥vník·m k dispozici pouze v Muzeu a galerii severního Plze¬ska

v Mariánské Týnici. Jedná se o multimediální obrazovky. Film je sou£ástí stálé expozice

v Muzeu a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici, kde si mohou náv²t¥vníci

spustit n¥kolik videí k archeologickým výzkum·m v okolí. Film k historii m¥sta je

náv²t¥vník·m pou²t¥n v Muzeu Cheb. V ºádném z hodnocených muzeí není sou£ástí

expozice doprovodná zvuková sloºka, která by slouºila k dotvo°ení atmosféry. Pouze

jedno z muzeí nabízí b¥ºným náv²t¥vník·m n¥které exponáty �na dotyk�. Jde o D·m

historie P°e²ticka, kde si náv²t¥vník m·ºe vyzkou²et, jak náro£né bylo rozdmýchat ohe¬

v ková°ské výhni nebo pomlít mák. Jako jediné poskytuje náv²t¥vník·m Muzeum a ga-

lerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici moºnost získat dopl¬ující informace, pustit si

6 POROVNÁNÍ 97

video nebo prohlédnout fotogra�e pomocí multimediálního za°ízení v expozici. Z tabulky

jsou patrné pr·m¥rné výsledky, kterých muzea v této oblasti dosahují. Nejlep²í hodnocení

vyplývá op¥t pro Muzeum a galerii severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

6.11 Bodové vyhodnocení kritérií

Podle kritérií, která jsem vybrala získala muzea následující ohodnocení:

� Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici - 35/46

� Muzeum Cheb - 32/46

� D·m historie P°e²ticka - 29/46

Jak jsem jiº zmínila v úvodu kapitoly, velmi záleºí na výb¥ru hodnotících kritérií. Celkový

sou£et má v¥t²í vypovídací hodnotu, neº hodnocení díl£ích obor·, protoºe není p°íli²

ovlivn¥n výb¥rem hodnotících kritérií. Sledovaná muzea dopadla ve srovnání podobn¥,

nejlép²í výsledky má Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici.

7 ZÁV�R 98

7 Záv¥r

Muzejní výstavní kritika znamená odborné zhodnocení výstavního po£inu. Protoºe se

u nás p°íli² odborník· této problematice nev¥nuje, rozhodla jsem se vybrat si práv¥ toto

téma.

Nejd°íve jsem se zabývala hodnocením výstavní £innosti muzeí u nás. Zmínila jsem

se o historii psaní o výstavách, o r·zných moºnostech publikování hodnocení výstav nebo

o Národní sout¥ºi muzeí Gloria musealis. Ohledn¥ p°esných kritérií posuzování expozic

a výstav nepanuje mezi odbornou ve°ejností shoda, proto jsem vytvo°ila vlastní, která

jsem je²t¥ v textu blíºe speci�kovala:

1. téma a interpretace obsahu;

2. architektonické °e²ení - dostupnost, výstavní za°ízení, uspo°ádání prostoru a ko-

munikace;

3. výtvarné °e²ení - klí£ové prvky designu, materiál;

4. osv¥tlení - p°irozené, um¥lé osv¥tlení a chyby v osv¥tlení;

5. text v expozici;

6. bezpe£nost - ochrana exponát· p°ed vlivy prost°edí, zabezpe£ení exponát·, bezpe£nost

náv²t¥vník· a zam¥stnanc·;

7. doprovodné programy;

8. propagace a reklama;

9. £istota a údrºba;

10. dal²í sluºby - personál, vstup, pokladna a obchod, ob£erstvení, ²atna, sociální za-

°ízení, parkování.

Muzea by také m¥la reagovat na moderní trendy, které pronikají do oblasti muzejního výs-

tavnictví. V¥novala jsem se proto také aktivit¥ v muzeu a moºnostem posílení smyslového

vnímání pro zlep²ení záºitku z expozice.

V praktické £ásti jsem si nejprve zvolila muzea, kterými se budu zabývat. N¥ko-

likrát je nav²tívila a pro bliº²í informace kontaktovala odborné pracovníky muzeí. Díky

poznatk·m získaným náv²t¥vami institucí jsem dle vytvo°ených kritérií sepsala kritiky

expozic vybraných muzeí. Na záv¥r jsem navíc dle jednotlivých hodnocených oblastí

expozice vzájemn¥ porovnala.

8 LITERATURA 99

8 Literatura

8.1 Prameny

� Poznámky z rozhovoru s Bc. Drahomírou Valentovou uskute£n¥ného v Domu histo-

rie P°e²ticka dne 8. 2. 2012. Poznámky z rozhovoru jsou v majetku autorky práce.

� Poznámky z rozhovoru s Mgr. Ji°ím Fákem uskute£n¥ného v Muzeu a galerii sev-

erního Plze¬ska v Mariánské Týnici dne 22. 12. 2011. Poznámky z rozhovoru jsou

v majetku autorky práce.

8.2 Monogra�e

� BENE�, Josef. Základy muzeologie. 1. vyd. Opava : Open Education & Sciences,

1997. 179 s. ISBN 80-901974-3-4.

� DEAN, David. Museum exhibition: theory and practice. London, New York : Rout-

ledge, 1996, 177 p. ISBN 0-415-08017-7, ISBN 0-415-08016-9.

� DERNIE, David. Exhibition design. London : Lawrenc King Publishing, 2006. 192

p. ISBN-13: 978-1-85669-430-8, ISBN-10: 1-85669-430-5.

� EDSON, Gary, DEAN, David. The handbook for museums. London, New York :

Routledge, 1994. 302 p. ISBN 0-415-09952-8.

� FORET, Miroslav. Komunikace s ve°ejností. 1. vyd. Brno : masarykova univerzita,

1994, 206 s. ISBN 80-210-1034-7.

� BENE�, Josef. Muzejní prezentace. Praha : Národní muzeum, 1981. 383 s.

� BERNARD, Patrick, FABRE, Piere. Muzea pro v²echny : p°íru£ka k fyzické

a smyslové dostupnosti muzeí. Praha : �eský výbor ICOM a AMG �R, 2003. 65 s.

ISBN 80-86611-03-5.

� JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního d¥dictví a um¥ní. 1. vyd. Praha : Grada

Publishing, 2008. 284 s. ISBN 978-80-247-2724-0.

� KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd, Praha :

Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4.

� KULKA, Ji°í. Psychologie um¥ní. 2.vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 435 s.

ISBN 978-80-247-2329-7.

8 LITERATURA 100

� SERREL, Beverly. Exhibit labels: an interpretative approach. Oxford : AltaMira

Press, 1996. 261 p. ISBN 0-7619-9106-9.

� WAIDAHCER, Friedrich. Príru£ka v²eobecnej muzeológie. Bratislava : Slovenské

národné muzeum - Národné muzejné centrum, 1999. 477 s. ISBN 80-8060-015-5.

8.3 �lánky ve sbornících a £asopisech

� BENE�, Josef. Kritika muzejních výstav z hlediska muzeologického. In Muzea

a náv²t¥vníci aneb Je výstava zábava £i otrava?: sborník p°ísp¥vk· muzeologick-

ého seminá°e (16. - 17. kv¥tna 1996 Hodonín). Hodonín : Masarykovo muzeum,

1997. s. 11-13.

� DOLÁK, Jan. Expozice jako prost°edek komunikace. In Muzeum a zm¥na III. 1.

vyd. Praha : Asociace muzeí a galerií �eské republiky, 2010, s. 59-67. ISBN 978-

80-86611-34-1. Dostupný také z WWW: <http://www.phil.muni.cz/wune/home

/publikace/publikace-a-clanky/clanky-1/Expozice%20jako%20prostredek

%20komunikace%20muzei-Muchang-�nalni%20verze.doc/view>.

� DOU�A, Pavel. Text ve výstav¥. In Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze

seminá°e (26. - 27. 6. 2007 ). Hodonín : Masarykovo muzeum, 2008. s. 26-29. ISBN

80-903628-8-5.

� FIALOVÁ, Dagman. N¥kolikerá zastavení muzejn¥ výstavního tv·rce na cest¥ za

moredními výstavními trendy. In Muzejní výstavní tvorba: sborník p°edná²ek ze

seminá°e 26. - 27. £ervma 2007. Hodonín : Masarykovo muzeum, 2008. s. 12-16.

ISBN 80-903628-8-5.

� FILA, Kamil. Metodické problémy �lmové kritiky. In Kritika muzejní výstavní

tvorby: Sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo

muzeum, 2006. s. 19. ISBN 80-903628-4-2.

� HAHN, Till. Display cases. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual of museum

exhibitions, Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 198-207. ISBN 1-800-462-

6420.

� HOLMAN, Pavel. D¥jiny muzejního výstavnictví a pokusy o zapojení náv²t¥vníka.

In Hovory v muzeu: sborník p°ísp¥vk· muzeologického seminá°e (29. - 30. 5. 1997).

Hodonín : Masarykov muzeum, s. 9.

� KASANOVÁ, Karin. Sv¥tlo v galeriích a muzeích. Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná

práce. 2009, ro£. 47, £. 2. s. 25-28. ISSN 1803-0386.

8 LITERATURA 101

� KESNER, Ladislav. Expozice jako prostor aktivního vnímání: teoretická východiska,

strategie realizace. In Bulletin Moravské galerie v Brn¥ 2002/2003. Brno : Moravská

galerie, Spole£nost p°átel MG v Brn¥, £. 58/59. s. 92-107. ISBN 80-7027-123-X.

� MAXIMEA, Heather. Projecting display space requirements. In LODR, B., LORD,

G. (eds.) The manual of museum exhibitions, Walnut Creek CA : Altamira Press,

2001. p. 82-84. ISBN 1-800-462-6420.

� NOVÁK, Pavel. Jak se psalo (a pí²e) o muzejních expozicích a výstavách. In Kritika

muzejní výstavní tvorby: sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín

: Masarykovo muzeum, 2006. s. 22 - 27. ISBN 80-903628-4-2.

� OHLÍDALOVÁ, Martina, VÁVROVÁ, Petra. Monitorování vlivu sv¥tla na sbírkové

p°edm¥ty v expozicích - �sv¥telný ºivotopis�. Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce,

2010, ro£. 48, £. 2. s. 12. ISSN 1803-0386.

� OSBORNE, Peter. Security and public safety in exhibitions. In LODR, B., LORD,


2001. p. 129-131. ISBN 1-800-462-6420.

� PIACENTE, Maria. Multimedia: Enhancing the experience. In LODR, B., LORD,


2001. p. 222. ISBN 1-800-462-6420.

� PITELKOVÁ, Libu²e. Nové audiovizuální trendy v °e²ení moderních muzejních

expozic. Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce. Praha : Národní muzeum, 2009.

ro£. 47, £. 1, s. 29. ISSN 1803-0386.

� SHAW, K. Lighting. In LODR, B., LORD, G. (eds.) The manual of museum exhi-

bitions, Walnut Creek CA : Altamira Press, 2001. p. 168-169. ISBN 1-800-462-6420.

� SPENCER, Hugh. Advanced media in museum exhibitions. In LODR, B., LORD,


2001. p. 234-241. ISBN 1-800-462-6420.In The manual of museum exhibitions. p.

234-241.

� �ULE�, Petr. Jak mluví expozice aneb Vizír efekt. In Muzea a náv²t¥vníci aneb Je

výstava zábava £i otrava?: sborník p°ísp¥vk· z muzeologického seminá°e (16. - 17.

kv¥tna 1996). Hodonín : Masarykovo muzeum, 1997. s. 4-5.

� WOLF, Jakub. Interaktivita. Muzeum: Muzejní a vlastiv¥dná práce. Praha : Asosi-

ace muzeí a gelaerií, 2009, ro£. 47, £. 1. s. 32-33. ISSN 1803-0386.

8 LITERATURA 102

� �ALMAN, Ji°í. Kritéria hodnocení muzejních výstav (jsou-li jaká). InKritika muze-

jní výstavní tvorby: sborník z p°edná²ek ze seminá°e 16. - 17. 6. 2005. Hodonín :

Masarykovo muzeum, 2006. s. 44. ISBN 80-903628-4-2.

8.4 Muzejní materiály

� Muzeum a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice. Písemné materiály k ex-

pozici, které jsou nabízeny k individuální prohlídce muzea. 2012. 1 list.

8.5 Elektronické zdroje

� Slovník spisovného jazyka £eského [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupný z WWW:

<http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?db=ssjc>.

� Výkladový slovník £eské terminologie z oblasti informa£ní v¥dy a knihovnictví [on-

line]. [cit. 2012-5-20]. Dostupný z WWW: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/

uid_es-005/hesla/anotace.html>.

� Sout¥ºní °ád Gloria musealis [online]. [cit. 2012-05-26]. Dostupný zWWW: <http://

www.cz-museums.cz/web/gloria_musaealis/zakladni-dokumenty/soutezni-rad>.

� DAVEY, Gareth. What is museum fatigue? Visitor Studies Today [online]. 2005,

vol. 8 (3). [cit. 2012-06-05]. Dostupný z WWW: <http://historicalvoices.org/

pbuilder/pb�les/Project38/Scheme325/VSA-a0a5y5-a_5730.pdf>.

� DOUBRAVOVÁ, Kate°ina. Zásady preventivní pé£e v depozitá°ích: sborník STOB

Depozitá°e - obecné zásady. [online] 2006. s. 96 [cit. 2012-02-06]. Dostupný z WWW:

<http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/predmety/

koroze_materialu_pro_restauratory/kadm/pdf/3_7.pdf>.

� O�ciální stránky spole£nosti Czech solar. [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupný

z WWW: <http://www.czechsolar.cz/fotovoltaika/princip-fungovani/>.

� O�ciální internetové stránky Muzeua a galerie severního Plze¬ska Mariánská Týnice

[online]. Poslední aktualizace 20. 6. 2012 [cit. 2012-06-20]. Dostupný z WWW:

<http://www.marianskatynice.cz/>.

� O�ciální internetové stránky Domu historie P°e²ticka [online]. [cit. 2012-05-13].

Dostupný z WWW: <http://www.dumhistorie.cz>.

� O�ciální stránky Muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje [online].

[cit. 2012-07-08] Dostupný z WWW: <http://www.muzeumcheb.cz/>.

8 LITERATURA 103

8.5.1 Výro£ní zprávy muzeí

� Výro£ní zpráva muzea Cheb, p°ísp¥vkové organizace Karlovarského kraje ze rok 2009

[online]. [cit. 2012-07-10]. Dostupný z WWW: <http://www.muzeumcheb.cz/down

/vz/Vz2009.pdf>.



/vz/Vz2010.pdf>.



/vz/Vz2011.pdf>.

8.5.2 Osobní komunikace

� FÁK, Ji°í. Prezenta£ní politika muzea [online]. Message to: Zuzana Baránková. 15.

6. 2012 [cit. 2012-06-20]. Osobní komunikace.

� KOUDELKOVÁ, Alena. Muzeum Cheb [online]. Message to: Zuzana Baránková.

17. 7. 2012 [cit. 2012-07-17]. Osobní komunikace.

9 OBRÁZKOVÉ P�ÍLOHY 104

9 Obrázkové p°ílohy

9.1 D·m historie P°e²ticka

Jako p°ílohu p°ikládám fotogra�e z Domu historie P°e²ticka, na kterých jsou vid¥t n¥které

nedostatky expozice.

Obrázek 8: Fotodokumentace z Domu historie P°e²tice po°ízená dne 16. 6. 2012.Fotodokumentace je v majetku autorky práce.

9.2 Muzeum a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnici

Jako p°ílohu p°ikládám fotogra�e z Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské

Týnici, na kterých jsou vid¥t n¥které nedostatky expozice.


Obrázek 9: Fotodokumentace z Muzea a galerie severního Plze¬ska v Mariánské Týnicipo°ízená dne 5. 6. 2012. Fotodokumentace je v majetku autorky práce.

9.3 Muzeum Cheb

Jako p°ílohu p°ikládám fotogra�e z Krajského muzea Cheb, na kterých jsou vid¥t n¥které

nedostatky expozice.


Obrázek 10: Fotodokumentace z Muzea Cheb po°ízená dne 13. 6. 2012. Fotodokumentaceje v majetku autorky práce.

10 OBSAH P�ILO�ENÉHO CD 107

10 Obsah p°iloºeného CD

� elektronická verze diplomové práce v programu LYX

� elektronická verze diplomové práce v pdf

� zdrojové kódy v LATEX

� obrazový materiál

Date post:	11-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

Zhodnocení expozic vybraných západo£eských...

Documents