1

BUĎ FIT zima 2014

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

HOVERBOARD

NOBELISTA NA ČVUT

2

ÚVOD

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FITZkouškové je super! 4eduroam na vlakových nádražích 4Online uložiště ownCloud CESNET 5Soutěž FIT budoucnost 5

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY Co je třeba splnit pro vytvoření nového předmětu? 16Průzkum mezi studenty:jaké předměty na FITu by Vás zajímaly? 17Git na FIT! 18Data jsou nová ropa 19BI-ACM 19BI-VMM 19MI-REV: Reverzní inženýrství 20MI-VYC + MI-MSI 21MI-IOT 22BI-TEX 23

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUTAIR House nově poskytuje zázemíInformačnímu centru ČVUT 7CIRCus na ČVUT 9

POZVÁNKY UnIT - programovací soutěž s nápadem 10Co@FIT 11Ness: Cobol is not dead! 12Studenti dostanou možnost poznat firmy 14

TECHNOLOGIEHoverboard – fikce se stává skutečností 24

3

ÚVOD

TIRÁŽŠéfredaktor: Kamila PětrašováZástupce šéfredaktora: Veronika DvořákováRedaktoři: Zdeněk Kasner, Tomáš Nováček, Richard HolajGrafické zpracování a sazba: za skupinu Grafit Vadim Petrov, Kája Solanská, Filip TrefilJazyková korektura: David Knap, Kamila PětrašováFotografie: Archiv PR FIT, pokud není uvedeno jinak.

http://fit.cvut.cz/casopiscasopis@fit.cvut.cz

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

STALO SEACM aneb progtest revisited 26coreboot na FITu 28Nobelista na ČVUT 29Hear me roar aneb #DOD_FIT_CVUT 30TRUDEVICE 2014 – Letní škola v Portugalsku 31(ne)Mít za šéfa Billa Gatese 32Student FITu zabodoval v soutěži se svou diplomkou 33

ZÁVĚREMHerní tipy 42Filmové tipy 43Randall Munroe: What if? / Co kdyby? aneb Vážné vědecké odpovědi na absurdní hypotetické otázky 44Mensa úlohy 45

FIŤÁCKÉ PROJEKTYJunior Tech University – výška nanečisto 34Sochařské řemeslo ožívá ve virtuální realitě:seznamte se s 3D sculptingem! 36

TVORBAMýty studia v zahraničí (Union College - USA) 38Indie pro začátečníky 40Můj život s ajťáky 41

4

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

To, co se osvědčilo už v průběhu semestru, je skupi-nové učení. S několika lidmi si sednete nad učením v NTK (pokud najdete volné místo nebo volnou učeb-nu) a navzájem si pomáháte pochopit látku. Zároveň pak s nimi můžete diskutovat příklady z písemky ze ZMA („já tam fakt měl ten příklad co byl v testu na fit-wiki“), divit se, jaktože na MLO mají jiné logické uvažování než ostatní („šel jsem na to selským rozu-mem a normálně jsem to nedal“) a také pak společně budete nadávat nad obtížností teoretických testů z PA1 („takový hezký kód z toho mohl být, dobře čitel-ný, a oni ho takhle zprasili, vždyť to ani sám Vagner nemůže vyřešit“). A samozřejmě pak skončíte hezky na dobrém pivu a budete řešit, jak si poskládáte roz-vrh na další semestr, říkat, že od pondělka fakt bude příprava v semestru lepší a další zkouškový uděláte všechny zkoušky v prvním týdnu a pak vás budou če-kat několikaměsíční prázdniny.

Dan Březina

Na FIT je výuka postavená tak, že přes celý semestr tvrdě dřete, děláte progtestové úkoly na PA1, pocti-vě se připravujete na PS1 nebo počítáte příklady na ZMA a nemáte čas na nic jiného. A po semestru přijde na řadu zkouškové období. V něm máte několik mož-ností. Buď si odbudete všechny zkoušky hned zkraje ledna a pak se měsíc nudíte nebo se vám nebude chtít ihned dokončit nějaký předmět, a tak si zkouš-ku z něho pro jistotu jednou nebo dvakrát zopaku-jete. Uznejte sami, kdo by taky chtěl být celý měsíc bez progtestu nebo bez marastu? Ti, co zvolí druhou možnost, mají jedinečnou příležitost se sblížit s pro-fesory. Člověk si vás lépe zapamatuje, když vás vidí několikrát během pár týdnů, jak se trápíte nad jejich testem a po něm ho jdete prosit na kolenou, aby se nad vámi smiloval a neopravoval tak přísně. Další vý-hodou je také to, že danou látku skvěle pochopíte. Také aby ne, když se jí učíte několikrát a kvalifikované osoby vám neustále ukazují vaše nedostatky.

3… 2… 1… Poslední sekundy zápočtového testu z PS1 probíhají. To znamená pro většinu studentů jediné, všechny zápočty už jsou splněny a nás čekají Vánoce. Jako vánoční dárek si ještě spousta lidí dá pod stromeček známku z PAI, z předmětu, na který nemusela být vůbec žádná příprava. Stačilo pouze dobře logicky uvažovat (což by pro fiťáka neměl být problém) a přijatelná známka byla na světě.

Zkouškovéje super!

eduroam na vlakových nádražíchSíť eduroam není v  akademickém prostředí žád-ná neznámá. V současné době představuje pokrytí eduroam v České republice 652 lokalit, ale uživatelé se mohou stejně snadno připojit i v přibližně 5000 lokalitách v 69 zemích po celém světě.

Mezi zajímavé lokality se díky spolupráci sdružení CESNET a ČD-Telematika zařadila na podzim 2014 i tři významná vlaková nádraží (Hlavní a Masarykovo v Praze a Hlavní nádraží v Pardubicích). Od spuštění provozu připojení využilo přibližně 2100 uživatelů. Bezdrátové připojení k  internetu je tak na cestách stejně snadné jako ve škole. Ve statistikách si můžete všimnout rozdílů v průběhu školního roku i víkendů.

Radovan Igliar

5

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

žená z pedagogů a studentů Grafitu účastníky, kteří postoupí do 2. kola. Po té bude vyhlášena veřejná anketa mezi studenty a pedagogy na FITu, kteří vy-berou tři první místa. Všechny navržené předměty, které postoupí do druhého kola, budou v roce 2100 zařazeny do reakreditace a jejich tvůrci budou v tom roce osloveni s žádostí o jejich vyučování. Předměty na prvních třech místech budou zařazeny rovnou do vyučovacího plánu v akademickém roce 2100/2101.

Pro výherce prvních 3 míst je zajištěna odměna z 3Dlabu. Na všechny účastníky pak čekají hodnotné ceny, které dodá Fakulta informačních technologií z roku 2100.

Karolína Solanská

Požádali profesorský sbor, abychom studentům pře-dali úkol vymyslet nové předměty, které budou oni sami v rámci reakreditace v roce 2100 na FITu vy-učovat. Zúčastnit soutěže se může kdokoliv, kdo je přesvědčen, že by mohl v roce 2100 takový předmět učit.

První kolo soutěže trvalo od 1. prosince 2014 do 31. ledna 2015. Po uzavření vybere porota slo-

Poslední den v lednu skončilo první kolo soutěže nazvané FIT budoucnosti pořádaná studentskou grafickou skupinou Grafit. Soutěž souvisí s momentálně probíhající reakreditací FITu. Vzhledem k tomu, že bakalářský program prošel několika významnými změnami, obrátili se na nás naši kolegové z roku 2100, kteří se potýkají s podobnými problémy, kterým čelila fakulta před reakreditací.

Soutěž FIT budoucnosti

Více informací naleznete nahttp://grafit.fit.cvut.cz/soutez

Online uložiště ownCloud CESNETownCloud je služba pro ukládání, synchronizaci a  sdílení souborů, provozovaná na úložištích sdru-žení CESNET. Služba nabízí možnost uložení zdarma až 100GB dat po rychlé síti CESNET, synchronizaci dat mezi počítači a mobilními zařízeními, webový přístup, verzování a mnoho dalšího. Účet si vytvoříte prostřednictvím loginu ČVUT, ověřením přes federaci identit eduID.cz.

Radovan Igliar

Pro přístup ke službě použijtehttps://owncloud.cesnet.cz

6

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

včetně podzemního parkoviště, avšak postrádající supermarket. Samotná stavba konsorcia společností Hochtief CZ a VCES byla zahájena 6. 11. 2014 a do-končena by měla být do konce tohoto roku.

Ptáte se, co se vlastně na CIIRC bude dít? CIIRC by se měl stát významným výzkumným centrem, díky kterému ČVUT nejenže udrží více svých schop-ných a nadějných absolventů, ale také přiláká další podobné výzkumníky ze zahraničí. Tito výzkumníci zde budou pracovat na moderním vybavení, pomocí kterého budou dosahovat skvělých vědeckých vý-sledků, a které budou také během studia využívat studenti různých fakult ČVUT. Zní to jako pohádka? Možná... Určitě je to ovšem cíl všech, kteří to s ČVUT myslí dobře. Snad nebude realita od této pohádky příliš vzdálená. To by totiž za supermarket trochu dál od školy určitě stálo!

Myslím, že zrovna FIT je ukázkou toho, že něco nového nemusí být vždy problém. Naopak FIT se stal rovnocenným partnerem pro spolupráci a současně konkurentem, který zdravým způsobem motivuje k lepším výkonům. Proto přeji CIIRC a především ce-lému ČVUT, aby se CIIRC nestal soupeřem, ale partne-rem, který svými úspěchy pomůže nám všem.

Standa Jeřábek

CIIRC je na ČVUT dlouho skloňovaný pojem a snad není nikdo, kdo by o něm alespoň nezaslechl. Už jen proto, že jeho založení jako samostatného ústavu v  rámci ČVUT odhlasoval Akademický senát v dub-nu roku 2013 o jeden pouhý hlas. I proto jste možná o CIIRC slyšeli spoustu dobrého, spoustu zlého, a tře-ba nakonec ani nic z toho není pravda. Ono těžko pravdu jako takovou hledat, tu ukáže nejspíš až čas, pokud vůbec někdo. Pokusím se vám teď alespoň shrnout některá další fakta a obrázek si už udělejte sami.

CIIRC jako vysokoškolský ústav byl založen 1. 7. 2013 na základě rozhodnutí Akademického senátu ČVUT z  dubna téhož roku. Již v té chvíli pod vede-ním profesora Vladimíra Maříka CIIRC vší silou sháněl finance na stavbu budovy, ale také přístrojové vy-bavení, tvorbu výzkumných týmů a další budování zázemí. Nyní přicházíme ke kapitole, která se řado-vého studenta FIT dotkla nejvíce. Tou je samozřej-mě rekonstrukce Technické menzy a s ní související uzavření hojně navštěvovaného supermarketu v bu-dově Technické menzy, který nejen svoji vstřícnou otevírací dobou těšil nejednoho z nás. Obojí bohužel skloubit nešlo, a  to už kvůli tomu, že budova CIIRC a Technické menzy měla být rekonstruována za vel-kého přispění evropských dotací v rámci OP VaVpI (operační program Výzkum a vývoj pro inovace). Tento způsob financování striktně vylučuje, aby část objektu byla pronajímána nejen za účelem působe-ní prodejního řetězce. Nutno říci, že bez dotací by si ČVUT jen velmi těžko mohlo dovolit stavbu v hod-notě převyšující miliardu korun. I  když nakonec do rekonstrukce budovy netečou peníze evropské, ale pouze státní, pro ČVUT je rozdíl v podstatě minimál-ní. Stále pro zjednodušení platí, že ČVUT ve výsledku reálně zaplatí přibližně 10 procent ceny celého pro-jektu, přičemž v ulici Jugoslávských partyzánů bude mít ČVUT zrekonstruovanou budovu stále obsahující Technickou menzu, nově mající některé části budovy

Co se vám vybaví, když se řekne „cirk“? Milovníkům dějin jistě úchvatná antická podívaná, jiným možná taková ta velká barevná věc plná zvířat, umělců a cukrové vaty... Určitě se ale spoustě z vás stejně jako mně vybaví CIIRC, chcete-li ČIIRK, tedy Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky.

CIRCus na ČVUT

7

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

něj? Po kladných ohlasech v domácím prostředí to-tiž studenti dostali skvělou příležitost mířit i k vyšším cílům – každoroční soutěž Solar Decathlon, která se v roce 2013 konala v Kalifornii, se zdála pro tento pro-jekt jako stvořená.

SOLAR DECATHLONNázev možná trochu připomíná náročnou atletickou disciplínu ve stylu soutěže Ironman. Skutečnost není příliš daleko, pouze atletiku byste tu hledali asi mar-ně. Jedná se o prestižní studentskou soutěž, ve které

JAK TO VŠE ZAČALONa podzim 2011 se spojilo třicet studentů napříč různými fakultami ČVUT s velkou vizí – postavit ener-geticky soběstačný dům se vším všudy. Začali dávat dohromady jednotlivé nápady, postarali se o finan-cování a propagaci v médiích. Spolupráce v tomto unikátním složeném týmu se dařila a pod rukama jim začal vznikat velice zajímavý projekt, který vzbudil zájem na různých místech. Tým brzo získal podporu nejen od děkana Fakulty architektury a rektora ČVUT, ale i záštitu Ministerstva zahraničí. Proč zrovna od

Každý si ho již všimnul, když šel okolo, někdo možná i lehce nahlédnul zvenku a někdo se zašel i podívat dovnitř. Spousta studentů ale ještě stále nemá přesnou představu o tom, jaká je historie toho nového „domku” před Fakultou stavební. Seznamte se: toto je AIR House, stojí zde zásluhou studentů ČVUT a znají ho i ve světě.

AIR House nově poskytuje zázemí Informačnímu centru ČVUT

8

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

venkovní kuchyň a sklad; jako rozšíření vnitřního prostoru pak funguje velká terasa. Protože jedním z  důležitých aspektů byla nízká náročnost při výro-bě a možnost recyklace po dožití stavby, je celý dům (včetně nosné konstrukce, izolace, fasády, vnitřního povrchu a vestavěného nábytku) vyroben ze dřeva.

INFORMAČNÍ CENTRUM ČVUTCelý příběh má navíc i happy end. AIR House ani po soutěži neskončil ve skladu rozmontovaný na kusy a místo toho teď slouží k účelu, který by možná lecko-ho v počátcích projektu překvapil. Téměř přesně rok poté, co tato stavba vznikla na opačném konci světa, se objevily jeho základy na travnaté ploše před Fakul-tou stavební. A nápis nyní hovoří jasně – tento ener-geticky ekologický dům nyní slouží jako Informační centrum ČVUT. To znamená, že propagační materiály ČVUT již nehledejte ve vchodu do Kloknerova ústa-vu; všechna trička a mikiny, „placky”, sešity a propis-ky se nyní přesunuly právě sem. Kromě postupných vylepšení interiéru je v plánu využít prostor jako místo, kde se mohou studenti sejít a odreagovat na chvíli od studia. Řekněte, kde jinde získáte tak skvělý výhled přímo na prostor před budovami dejvického kampusu?

Na závěr bych chtěl poděkovat Bc. Nikol Franče-ové z Informačního centra ČVUT, která mi poskytla podporu při tvorbě tohoto článku, a Kateřině Rottové jako PR manažerce AIR House týmu za bohaté zdroje informací o průběhu projektu, ze kterých jsem mohl čerpat.

Zdeněk Kasner

dostane dvacet univerzitních týmů z celého světa za úkol stvořit dům, jehož jediným zdrojem energie je Slunce. A to se vším všudy – to znamená postarat se o projektování a návrh, stavbu domu, až po provoz tohoto výsledku v reálných podmínkách. Náš tým složený ze studentů ČVUT se do finále této soutěže probojoval a stal se tak prvním českým týmem, kte-rému se podobný úspěch podařil.

PRŮBĚH DESETIBOJETím ovšem série úspěchů neskončila. Během deseti dnů strávených v prosluněném Orange County Great Park s konkurencí dalších devatenácti týmů převážně z domácího prostředí (USA) se jim podařilo zaujmout nejen odbornou porotu, ale následně i veřejnost. Na solární městečko se během veřejné přehlídky přišlo podívat přes 200 000 návštěvníků. Tlak určitě nebyl zrovna zanedbatelný, AIR House však i pod tímto náporem obstál. Po velice vyrovnaných soubojích nakonec zvítězil v kategorii Architektura, v několika dalších kategoriích obsadil přední příčky a celkově se umístil na 3. místě.

AIR HOUSEA čím dokázal AIR House tolik zapůsobit? Jeho zá-kladem je tzv. koncept „domu v domě”. Nad tepelně izolovanou obálkou obytného prostoru je vystavě-no dřevěné trámoví, které poskytuje stín v průbě-hu celého roku a výrazně zmírňuje tepelnou zátěž při vysokých teplotách. Pro podmínky Kalifornie je navržen jako energeticky soběstačný dům, který veškerou potřebnou energii získává ze slunečního záření. V jeho interiéru naleznete kromě samotného obytného prostoru i koupelnu, technickou místnost,

VÍTE, ŽE...?

• Fotovoltaický systém domu je složený z 33 ks monokrystalických panelů o celkovém výkonu 6 105 kWp. Pro dopravu do USA byl dům zabalen do 7 námořních kontejnerů a během 27 dní dlouhé plavby urazil 10 511 námořních mil.

• AIR House stál nějakou dobu i přímo v prostoru před Novou budovou ČVUT – studenti si vyzkoušeli jeho stavbu v červnu 2013. Dům byl následně rozmontován a jeho díly byly převezeny na soutěž do Kalifornie.

• Slavnostní otevření Informačního centra ČVUT proběhlo ve středu 3. prosince 2014. Zúčastnilo se ho ko-lem stovky pozvaných hostů, včetně rektora ČVUT prof. Petra Konvalinky. Z celé akce byl pořízen videozá-znam, který najdete na YouTube kanálu ČVUT, https://www.youtube.com/CVUTPraha.

• Mnoho dalších informací jak o samotném AIR House, tak o průběhu celého projektu, naleznete na oficiál-ním webu http://www.airhouse.cz/.

• Materiály z Informačního centra ČVUT (a mnoho dalšího) můžete nakupovat i online v e-shopu https://eobchod.cvut.cz/.

9

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

10

POZVÁNKY

hlavního firemního partnera soutěže. Během doby, kdy se týmy budou zabývat řešením zadaného úkolu,

bude v místě konání probíhat doprovod-ný program – návštěvníci a kolemjdoucí

budou moci poměřit své síly v her-ních mini-turnajích a pro všechny

budou navíc připraveny infor-mační stánky a workshopy.

Začni tedy pomalu shánět parťáky do týmu a přijďte spo-lečně poměřit své síly, nebo prostě strávit se svými přáteli zajímavý den a užít si jednou zábavu i při programování!

KDE SE O SOUTĚŽI MOHU DOZVĚDĚT VÍCE?

Informace o soutěži nalezneš na webu, který právě vzniká. Také sleduj naši Facebook stránku, vše po-třebné se zde včas objeví. Zatím se zde můžeš dozvě-dět o dalších akcích, které BEST Prague pořádá a kte-rých se můžeš zúčastnit, protože toto není zdaleka vše. A kdyby tě to opravdu zaujalo, můžeš se k nám i přidat!

Zdeněk Kasner

“ACM-KO” ZNÁM, CO PŘINÁŠÍ UNIT NAVÍC?University a IT – to jsou dva hlavní prvky této akce, které se slily do jedné zkratky. Půjde o týmovou programovací soutěž s doprovodným programem, která chce pomoci studen-tům IT oborů sblížit se s fir-mami přímo na půdě ČVUT. Pořádat ji bude studentská organizace BEST, stejně jako inženýrskou soutěž EBEC (http://ebec.bestprague.cz/), která letos úspěšně pro-běhla již čtvrtým rokem. Na její principy chce nyní navázat i UnIT. Hlavní myšlenkou celého projektu je umožnit studentům vyzkoušet si své znalosti při řešení praktického problému, k čemuž často ve škole nebývá příležitost.

PRŮBĚH SOUTĚŽNÍHO DNEJak se bude UnIT odehrávat? Soutěžícím v čtyřčlen-ných týmech bude představen problém z praxe, na jeho vyřešení budou mít osm hodin. Závěrečné hod-nocení vytvořených řešení provede porota složená z akademických pracovníků ČVUT a odborníků od

Přichází nová výzva! Věříš v týmovou spolupráci a „žereš” různé soutěže, chceš si ale zároveň prověřit, jak by tvé schopnosti obstály v reálném světě? Pak určitě nepřehlédni UnIT! Jde o zcela novou soutěž, která se zaměřuje na programování v praxi a navázání kontaktů mezi studenty a  firmami. Poznamenej si do kalendáře, že to celé vypukne 21. dubna 2015.

UnIT - programovací soutěž s nápadem

• web soutěže – http://unit.bestprague.cz

• FB BEST Prague – https://www.facebook.com/BESTPragueCTU

• pro zájemce – http://bestprague.cz/co-můžeš-zažít-v-bestu-aneb-přidej-se-k-nám

11

POZVÁNKY

12

POZVÁNKY

Petr Kania (Ness) pronese příspěvek „COBOL a české banky“.

Ondřej Fusek (Ness): příspěvek „Postupná změna jádra: Zkušenosti z programování s COBOLEM, mig-račních procesů a situací v českých bankách.

Po skončení prezentací a diskusní části je pláno-vána registrace zájmu na bezplatné školení a nefor-mální část (hospoda) v nedaleké restauraci Podlou-bí… COBOL is not dead! Hm, to zase bude v alejích nablito!

Vítězslav Praks

Kolegové z firmy Ness Nessu říkají: COBOL je dnes už mrtvý jazyk, nové programy v něm nevznikají. Nic-méně banky a instutuce mají v COBOLu napsány své core systémy.

Na trhu v ČR i v zahraničí existuje velmi malé množství programátorů, kteří jsou schopni v tomto programu provést změny a jsou doslova ceněni zla-tem.

Cílem této vzdělávací akce je vysvětlit princi-py COBOLu, tržní potenciál a zaregistrovat zájemce o bezplatné školení COBOLu a spolupráci s firmou Ness v této oblasti. Firma Ness má zájem povzbudit studenty ke studiu COBOLu a slibuje jim lukrativní zaměstnání u svých bankovních klientů.

Takový název si zvolila firma Ness Technologies pro přednášku, organizovanou 16. 2. 2014 od 18:00 v T9:111 rámci cyklu informaticko-odborně-popularizačních akcí Informatických večerů, které jsou organizovány na FIT ČVUT v Praze již šestým rokem.

Ness:Cobol is not dead!

I v novém semestru se opět můžete těšit na sérii témat z různých IT oborů, o kterých budou přednášet odbor-níci a lidé z praxe. Připravte si ve svém rozvrhu chvíli času v pondělí od 18:00 a nenechte si je ujít!

O nadcházejících přednáškách Informatických večerů FIT se vždy včas dozvíte nahttp://fit.cvut.cz/informaticke-vecery

13

POZVÁNKY

COBOL je dnes už mrtvý jazyk, nové programy v něm nevznikají. Nicméně banky a instituce mají v COBOLu napsány své core systémy. Na trhu v ČR i v zahraničí existuje velmi malé množství programátorů, kteří jsou schopni v tomto programu provést změny a jsou doslova ceněni zlatem. Cílem této akce je vysvětlit principy COBOLu, tržní potenciál a zaregistrovat zájemce o bezplatné školení COBOLu a spolupráci s fi rmou Ness v této oblasti.

pondělí 16. února 2015 | 18–20 hod.Nová budova ČVUT (Thákurova 9) posluchárna T9:111

Agenda

� COBOL a české banky – Petr Kania (Ness)

� Postupná změna jádra. Zkušenosti z programování s COBOLEM, migračních procesů a situace v českých bankách – Ondřej Fusek (Ness)

� Registrace bezplatného školení na COBOL – (Ness)

� Diskuze a neformální část večera

COBOLis not dead!

Informatický večer s Ness Technologies 16. 2. 2015

www.ness.cz

14

POZVÁNKY

řízení na tisk až po propagaci mezi studenty. Časově nejnáročnější je komunikace s firmami, protože jich je hodně a my se snažíme co nejvíce všem vyjít vstříc.

Na které firmy se mohou letos návštěv-níci těšit?V letošním roce máme potvrzenou účast firem, které s námi spolupracují dlouhodobě, jako Škoda Auto, ČEZ, HP, Procter and Gambel, či Deloitte. Přihlásily se nám ale i firmy nové, menší, povětšinou z oboru IT. Stejně jako v předchozích letech studenti dostanou možnost poznat firmy z různých odvětví.

Jak se mohou studenti na takovouto akci připravit?Aby studenti z veletrhu získali co nejvíce, je dobré si projít facebookovou událost, kam od začátku února budeme vkládat seznam vystavujících firem. Jednou za čas také zmíníme, koho firmy hledají. Zde si tedy student může udělat představu, co vše firmy požadu-jí. Je vhodné si na veletrh přinést svůj životopis, který může s personalisty prodiskutovat, účastnit se soutě-ží nebo ho věnovat firmě, u níž má zájem o pracovní pozici.

Co bude letos novinkou na Veletrhu iKariéra?Jako v roce 2013, budeme i letos vystavovat v Národ-ní technické knihovně. Zde najdou návštěvníci pře-devším firmy z oboru IT. K tomuto opatření jsme mu-seli přistoupit kvůli probíhající výstavě závěrečných prací studentů v atriích budovy Fakulty architektury a Fakulty informačních technologií ČVUT. Budeme

Můžete čtenářům vysvětlit, co se skrývá pod názvem Veletrh iKariéra?Veletrh iKariéra je akce, která se koná přímo v kam-pusu ČVUT v Praze. Máme zde přes stovku firem a je-jich zástupce, kteří studentům a hlavně budoucím absolventům představují své programy a možnosti uplatnění po škole. Jak Vás napadlo tuto akci koordinovat?Mám velmi ráda organizování akcí již od střední školy a veletrh takového rozměru je pro mě výzvou. Za-mýšlela jsem veletrh organizovat již v předchozím roce, ale kvůli jiným povinnostem jsem nemohla. Je to velmi náročné, ale člověka to naučí spoustu věcí, které jsou v praxi velice užitečné. A lepší, než jen teo-rie z knížky je praktická činnost. Našla jsem, že Veletrhy iKariéra jsou na více univerzitách. Organizujete je také?Ne, úplně stačí tento jeden. (smích) V rámci IAESTE České republiky máme různá centra a  tak pořádají svůj veletrh, tedy když je veletrh v Brně, mají ho na starost členové lokálního centra v Brně. O to více lidí si v praxi může organizaci vyzkoušet a firmy tak mo-hou oslovit mnohem více studentů. Co všechno veletrhu předchází? Co je potřeba zařídit?No, kdybych se měla zmínit o všech detailech, asi bys-te v rámci tohoto čísla mohli vydat celou knihu. Vele-trhu předchází půlroční přípravy. Je to od domlouvá-ní prostor se školou, jednání s dodavateli stánků, přes komunikaci se zástupci firem, či vedení výběrových

Firmy přijedou hledat talenty a spolupracovníky ve středu 4. 3. 2015 na veletrh iKariéra, který pořádá studentská organizace IAESTE ČVUT v Praze. Zeptali jsme se koordinátorky akce Senty Vítkové, jak bude 21. ročník vypadat.

Studenti dostanou možnost poznat firmy

15

POZVÁNKY

pořádat panelovou diskuzi, které se zúčastní velké osobnosti personalistiky. Dokonce i pan Petr Konva-linka, rektor Českého vysokého učení technického v Praze, nám potvrdil svou účast. Velkou novinkou může být účast startupů, o které v tuto chvíli uvažu-jeme. V letošním roce se soustředíme hlavně na to, co bylo od roku 2014 možné změnit.

Má IAESTE nějaké podobné akce?IAESTE pořádá mnoho personalistických projektů. Dalším po veletrhu je Katalog iKariéra, kde firmy pre-zentují většinou stáže, které mají pro studenty přes léto. Vydáváme také Průvodce prváka a Diář studen-ta, což jsou tištěné materiály, které rozdáváme přímo studentům. Dále to jsou potom různé konference, na kterých se naši členové učí organizace, firmy se mo-hou prezentovat před studenty a studenti získávají informace, většinou personalistického rázu.

Markéta Jílková

Informace naleznete i na Facebookové stránce událostihttps://www.facebook.com/events/1540488102885654

16

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

Co je třeba splnit pro vytvoření nového předmětu?Tématem našeho zimního čísla jsou „nové předměty“. To tak volně na-vazuje na předchozí číslo, které do hloubky rozebralo změny a novinky, které s sebou přinesla nová akreditace bakalářského studijního programu Informatika. Kromě povinných předmětů, které musí procházet schvále-ním v rámci akreditace, se objevují i předměty volitelné, které mají odlišný a poněkud jednodušší proces vzniku.

U všech předmětů je samozřejmě nejzásadnější přijít s novým nápadem na předmět, který buďto vychází z poptávky či zájmu studentů, nebo z nutnosti, které s sebou přináší nové trendy a technologie. Pedagog, který vymyslí nový předmět, jej musí specifikovat ve studijním plánu předmětu a přiřadit náležitého ga-ranta předmětu.

Nový předmět může vznikat potřebou úprav stávajícího předmětu či jako zcela nový předmět. Jestliže dojde k zásadní změně obsahu či rozsahu předmětu a tedy například i ke změně kreditové dotace či názvu, vzniká nový předmět, který má kód vycházející z původního předmětu, například z před-mětu MI-TES vznikl MI-TES.1. Předmět BI-PS1 je jiným příkladem předmětu, který nahradil předmět BI-UOS. Název nyní lépe odráží změny a posun v obsahu proti původnímu předmětu.

Jako zcela nový vznikl předmět BI-AND – Progra-mování pro operační systém Android. Tento předmět vznikl v souvislosti s rozšířením této technologie. Při vytváření nových předmětů se snažíme reflektovat vznik a rozvoj moderních technologií. Hlavními akté-ry při vzniku a formování obsahu nových předmětů jsou naši andragogové, studenti a partneři z praxe.

Jak již bylo zmíněno, s novou akreditací vzniklo či bylo výrazně inovováno mnoho předmětů.

Obsahy, logické a chronologické návaznosti, vzájem-né překryvy a doporučené průchody vytvářelo vede-ní FITu, garanti oborů, zaměření i garanti předmětů.

Zcela nové předměty mají schvalování jedno-dušší. Aby takový předmět vznikl, musí existovat ga-rant – interní či externí učitel, který zajistí vytvoření podkladů a bude předmět vést (přednášet, organi-zovat). Podle oboru většinové náplně je předmětu přiřazena zodpovědná katedra (většinou garantuje obor, pro který je předmět hlavně určen, ale může být nabízen všem studentům), která zajišťuje inte-graci a vymezení obsahů s ostatními předměty. Poté je předmět představen na grémiu děkana (poradní sbor děkana, členy jsou děkan, proděkani, vedoucí kateder, zástupce AS FIT), kde dochází k posledním úpravám a případnému schválení předmětu. Poté již následují administrativní úkony, které zajistí vypsání předmětu v IS KOS, zařazení do studijních plánů, vy-plnění všech potřebných dat, vygenerování do Bílé knihy a EDUXu, vypsání předmětu do semestru a na-stavení kapacity pro studenty.

Tento postup tvorby volitelných předmětů je možné využít 2x za semestr, vždy před začátkem nového semestru, nejpozději však před zahájením předběžných zápisů.

Miroslav Balík, Kamila Pětrašová

17

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

Průzkum mezi studenty: jaké předměty na FITu by Vás zajímaly?Na FITu se poslední dobou objevují nové předměty jeden za druhým, o  mnohých z nich vám v tomto čísle přinášíme podrobnější informace. Naši redakci ale zajímalo i to, co si o současné nabídce předmětů myslí sami studenti, a tak jsme se jich sami zeptali v průzkumu, který jsme zalo-žili na webu askfit.cz. Pod odkazem naleznete plné znění všech odpovědí a jejich autorů; následující text je pak shrnutím především těch, které do-staly největší podporu.

NAVAZUJÍCÍ MATEMATICKÉ PŘEDMĚTYZe tří nejobsáhlejších matematických předmětů ba-kalářského studia (BI-ZMA, BI-LIN a BI-ZDM) mají dva v názvu slůvko „základy“. Je to samozřejmě z důvodu, že se jedná o povinné předměty pro všechny studen-ty na naší IT škole (a že by zde jinak za chvíli možná zely chodby prázdnotou), v určitých oborech by se ovšem studentům mohly hodit i určité pokročilejší metody. První vlaštovkou bude předmět BI-VMM, který se bude vyučovat v letním semestru a který bude navazovat na znalosti matematické analýzy, více látky by se ale určitě dalo najít i pro lineární al-gebru a diskrétní matematiku (omlouvám se, v tuto chvíli si již někteří čtenáři zcela jistě zakrývají hrůzou oči). Dalším návrhem je více provázat stávající před-měty s praxí v IT, jako je kryptoanalýza nebo aplikace v grafice.

VÝVOJ OPEN-SOURCE APLIKACÍZcela suverénně nejvíce hlasů získal názor, že by si FIT zasloužil předmět zabývající se způsoby vývoje

open-source softwaru. Témata, která by podobný předmět mohl pokrývat, by mohla být například free software licence, platformy pro vývoj a vydávání open-source softwaru, komunikační kanály, zapojení komunity do vývoje, dokumentace nebo distribuce balíčků. Mezi dalšími návrhy padla zmínka o tom, že by předmět mohl pro určité obory (mimo samotné SI, to by asi bylo trochu nešťastné) nahradit povinný předmět Softwarové inženýrství 1, ve kterém je po-třeba pracovat s komerčním programem Enterprise Architect.

C++ NA POKRAČOVÁNÍNe na všech zanechal Progtest doživotní újmu, i po absolvování BI-PA2 (nebo možná právě po něm?) se najdou lidé, kteří by ocenili i předmět BI-PA3. Řešit by se v něm mohlo C++ ještě více do hloubky – autor příspěvku navrhuje například template meta-type programming, SFINAE nebo standardy ISO C++11/C++14/C++17, případně určité best-practices při programování v C++, testování a optimalizace.

P.S. Převládá zde i poměrně jasný názor na vhod-ného vyučujícího.

https://www.askfit.cz/question/1701/pruzkum-jake-predmety-na-fitu-by-vas-zajimaly

18

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

POKROČILÁ UMĚLÁ INTELIGENCEPředmět BI-ZUM je, s trochou nadsázky, poměrně nebezpečná záležitost. Mnoha studentům totiž ote-vře oči a začnou si uvědomovat, kolik dalších nepro-zkoumaných oblastí IT ještě existuje. A v tu chvíli je začne i napadat – to se na FITu nedočkáme žádného pokračování? Předmět BI-PUM, aneb umělá inteli-gence 2.0 (zatím, do palubního počítače Červeného trpaslíka Hollyho je pořád ještě daleko), by navazoval na zmíněné Základy umělé inteligence a zabýval by se více do hloubky oblastmi, jako jsou neuronové sítě nebo multi-agentní systémy. Součástí by mohla být i semestrální práce většího rozsahu.

CONTENT MANAGEMENT SYSTEMSVolání se ozývá i po předmětech, ve kterých by si studenti vyzkoušeli konkrétní systémy v praxi. Předmět BI-CMS by osvětlil principy fungování sys-témů pro správu obsahu, nejčastěji používané CMS (WordPress, Drupal,…) a vhodnost jejich použití pro různé případy. Na Drupal by se poté mohl zaměřit samostatný předmět, jehož základem by byla semes-trální práce.

JAVASCRIPT PRO POKROČILÉOdnést si 4 kredity za letmou znalost syntaxe a vlast-ností JavaScriptu mnohé potěší (pro mnohé je to i  poslední kousek záchranného lana), ale pro plno-hodnotnou práci s tímto programovacím jazykem to úplně nestačí. A jak uvádí autor tohoto příspěvku, obyčejný smrtelník se JavaScriptu jen těžko vyhne.

Proto navrhuje v tomto navazujícím předmětu pro-brat prakticky JavaScriptové knihovny a frameworky, jako je Backbone.

Pokud jde o poslední dva návrhy, přinášejí s se-bou otázku, zda má univerzita poskytovat plnohod-notné předměty na konkrétní technologie. Touto otázkou následně vyvolávají velmi rétorickou deba-tu.HISTORIE INFORMATIKYUcelený vývoj informatiky od Gödela a Turinga po současnost, to by mohlo být náplní tohoto před-mětu, který by mohl vhodně doplnit panoptikum humanitních předmětů na FITu. Narozdíl od FI-HMI by se měl zabývat více do hloubky právě informač-ními technologiemi – vyzdvihnout důležité událos-ti a  jména, zmínit se o historii UNIXu nebo jazyka C a zabrousit i do oblasti hardwaru. Autor dokonce navrhuje i termín, ve kterém by se tento předmět mohl vyučovat: páteční odpoledne. Prostě taková oddychovka ke konci týdne.

VŠE JE ZATÍM OTEVŘENÉTímto posledním příspěvkem seznam návrhů ještě zcela nekončí. Menší ochutnávka dalších návrhů: programování pro Windows Phone, více předmětů na síťové technologie nebo základy kryptoměn. Po-kud i vás (tím myslím typického čtenáře čistě našeho časopisu, který netráví čas ani na Facebooku, ani na AskFITu) napadá nějaký další návrh, neváhejte a do zmíněného vlákna ho přidejte. I když už nezaujmete zraky žádného vyučujícího, který by zrovna váš návrh podpořil a převedl do praxe, u srdce vás může hřát alespoň několik nových odznáčků a karma získaná za podnětný příspěvek. Stejně tak jako autory všech zde zmíněných příspěvků, kterým tímto děkuji.

Zdeněk KasnerGit na FIT!Každý, kdo někdy pracuje s počítačem, se o svá data musí zákonitě trochu bát. Něco si ale smažeme i sami: špatné kusy kódu, špatné nápady, text který nám v daný moment nedává smysl. Ale co když se chceme k tomu, co jsme zavrhli, někdy vrátit?

A co když se chceme vracet k nápadům nejen svým, ale i kolegů? Jak s nimi vůbec spolupracovat, abychom nemrhali zbytečně čas při slévání nesouro-dých kusů? Nebo jak svůj projekt otevřít světu, aniž by ve všem vznikl chaos?

Distribuovaný verzovací systém Git je odpovědí na všechny předchozí otázky a pochybnosti. Každý člen má u sebe kopii veškeré práce, neexistuje tedy jedno zranitelné místo. Všechny verze jsou uloženy jako plné dokumenty, odpadá tak zdlouhavé přetá-čení revizí nebo strach o výpadek jedné z nich. A ni-kdo se nemusí bát experimentovat - vše se dá pře-skládat, opravit, rozvětvit, sloučit, …, smazat a často i obnovit.

Git je ale mnohem víc. Spíš než nástroj, který umož-ňuje pouze držet verze mnoha účastníků projektu na jednom místě, jde o nástroj, který se dokáže při-způsobit pracovnímu postupu unikátnímu pro váš projekt.

I proto se Git těší poměrně velké oblibě a začíná se ve velké míře využívat i u nás na fakultě. Na dru-hou stranu se ale v některých předmětech předpo-kládá, že Git už znáte nebo že se ho naučíte sami. A tak jsme se rozhodli, že vám během devíti hodin ukážeme co Git vlastně je, a co všechno umí (a umí-me to i my :)). Pěkně od základů až po detaily vnitřní implementace.

Letos jsme otevřeli nultý ročník, který proběhl ve dnech 9., 10. a 11. února, vždy od 11:00 do 14:30 v přednáškové místnosti T9:107. Bohužel to bylo bez kreditů, ale doufáme, že to i tak stálo za to!

Petr Pulc, Robin Obůrka

19

BI-VMMKatedra aplikované matematiky (KAM) pro letní semestr akademického roku 2014/2015 připravi-la nový předmět Vybrané matematické metody (BI-VMM). Výuka bude probíhat formou pravidel-ných přednášek a cvičení v dotaci 2+2. Přednáš-ky a cvičení povedou Tomáš Kalvoda a František Štampach.

Cílem předmětu je navázat a dále rozvi-nout látku probíranou v Základech matematic-ké analýzy (BI-ZMA) a Lineární algebře (BI-LIN). Předmět obsahuje látku, která bývala obvykle zahrnována do základních matematických kur-zů na technických univerzitách, ale pro kterou na FITu v povinných předmětech bakalářského studijního programu nezbylo místo. Předmět cílí zejména na studenty s větším zájmem o mate-matiku. Klademe proto velký důraz na přesnou matematickou formulaci, postupné odvozování a pochopení fundamentálních výsledků. Vybírá-me však matematická témata s důležitými apli-kacemi v  informatice. Sílu a krásu probíraných metod ilustrujeme při řešení zajímavých praktic-kých problémů.

Nejprve se budeme zabývat diskrétní Fou-rierovou transformaci (DFT) a její efektivní im-plementací, rychlou Fourierovou transformací (FFT). DFT nachází uplatnění mimo jiné v analýze digitálního zvukového signálu nebo zpracování obrazu. V další kapitole vyložíme základy teorie funkcí více proměnných a  jejich analýzy. Jako aplikaci si ukážeme formulaci a způsob řešení některých vícerozměrných optimalizačních úloh, vysvětlíme tzv. metodu nejmenších čtverců a uvedeme vybrané postupy pro numerické hle-dání extrémů. V poslední části předmětu se bude zabývat úlohami lineárního programování a je-jich řešením pomocí Simplexového algoritmu.

Na závěr připomeňme, že podle Společnos-ti pro průmyslovou a aplikovanou matematiku [B. A. Cipra, SIAM News, Vol. 33, Num. 4] patří jak rychlá Fourierova transformace, tak Simplexová metoda mezi 10 nejdůležitějších algoritmů 20. století.

Tomáš Kalvoda

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

Data jsou nová ropaCílem předmětu bylo uvést studenty do problemati-ky velkých dat. Od kdy je možné označit některá data za velká? Obecně od té chvíle, kdy přestávají na jejich zpracování stačit konvenční relační databáze.

Technologií, kterými je možné zpracování řešit, je množství a kurz BI-BIG se soustředil na představení nejdůležitějších z nich. Bylo to opravdu spíše před-stavení, protože pro každou z těchto cca 4 možností zpracování by bylo možné vypsat vlastní předmět.

Konkrétně jsme na cvičeních pracovali s Data-Stax Enterprise, který v sobě zahrnuje Cassandru, Hadoop, Hive či Solr.

Tři přednášky byly věnovány expertům z obo-ru, pro které se povedlo získat zástupce firem Avast, GoodData a Seznam a jejich návštěvnost značně pře-sahovala kapacitu místnosti.

Předmět byl slavnostně zakončen vánoční besíd-kou a neformální konzumací limonády v restauraci Klubovna.

Vše, co jste hráli před kobylkou, budete nyní hrát za kobylkou.

Jestli jste připraveni zahájit denormalizaci vašich DB schémat, můžete si BI-BIG opět zapsat v zimním semestru 2015.

Josef Gattermayer

BI-ACMNastupuješ teď do druháku nebo jsi prvák, co prošel na SŠ olympiádami? Máš každou progtestovou úlo-hu za hodinku hotovou a nevíš nudou co dál? Ne-jsou pro tebe progtestové úlohy dostatečně obtížné a hledáš skutečnou výzvu? Chceš to v soutěži nandat ostatním fakultám v ČR? Tak trénuj na programátor-sko-algoritmizační soutěž ACM v rámci předmětu BI-ACM!Hledáme: - ty nejlepší z nejlepších, hlavně ty kteří zrovna na-stupují do druháku - ty, kteří se nebojí obtížných algoritmů a matema-tiky - ty, kteří jsou ochotní podstoupit trénink každý tý-den

Ivan Šimeček

20

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

MI-REV: Reverzní inženýrstvíSoftwarové inženýrství se zabývá návrhem, imple-mentací a údržbou počítačového softwaru. Každý softwarový inženýr spravuje zdrojový kód svého pro-duktu, který má lidsky čitelnou podobu. Procesem překladu vzniká z lidsky čitelného zdrojového kódu kód binární, kód vhodný pro vykonávání na proce-soru fyzickém anebo virtuálním. Překladem z kódu zdrojového do kódu binárního, spustitelného, se z původního kódu vytrácí řada informací a kód se pro člověka stává nečitelným. Dostaneme-li spustitelný soubor bez dalších informací, neumíme tak snadno, jako v případě, kdy máme zdrojový kód k dispozici, říci, jak se bude tento kód chovat a bude-li pro nás užitečný, neškodný, anebo dokonce škodlivý. Aby-chom mohli na tuto a řadu dalších otázek typu:

Jaké algoritmy program používá? Jaká je struktu-ra souboru, do kterého program ukládá data? Jakým protokolem program komunikuje po počítačové síti? Proč potřebuje aplikace realizující kapesní svítilnu v mobilním telefonu přístup ke kontaktům uživatele?, je nutné aplikaci blíže prostudovat a popsat ji. Analý-zu chování by bylo velmi složité provádět na binár-ním kódu, proto potřebujeme proces softwarového inženýrství aplikovat pozpátku – postupovat směrem od spustitelného kódu ke kódu v lidsky čitelném, případně i ve vyšším programovacím jazyce. O tom-to procesu budeme nadále mluvit jako o  zpětném (reverzním) inženýrství (RI). Při RI budeme studovat

existující produkt, nikoliv nutně softwarový – stejně dobře bychom mohli kolečko po kolečku rozebírat třeba automatické hodinky – důležité je, že získáva-né poznatky budou dokumentovány a budou dále využity. RI se často používá v konkurenčním boji, pro výrobu kopií produktů, lze ho však také použít pro odhalování škodlivosti počítačového kódu antiviro-vým softwarem, hledání zranitelností v počítačovém kódu, při auditu počítačového softwaru, k vývoji propojení vývojářova produktu s produkty třetích stran třeba v případě, kdy výrobce produktu nedo-kumentuje anebo odmítá poskytnout specifikaci např. souborového formátu anebo síťového proto-kolu. Znalost RI je pro softwarové vývojáře výhodou. Umí si představit způsoby útoků na svůj kód a dokáží rychle analyzovat, případně i upravit kód cizí a svůj kód s cizím propojovat. ČVUT FIT nabízí od letního semestru akademického roku 2014/2015 nový voli-telný předmět magisterského studijního programu Informatika – Reverzní inženýrství (zkratka MI-REV). V předmětu se studenti dozví o metodách RI a o způ-sobech, jak analyzovat kód. Studenti se také seznámí se metodami obrany proti RI pomocí použití obfus-kace, packerů a dalších technik. Předmět má rozsah 1 hodiny přednášek týdně a 2 hodin cvičení týdně.

Tomáš Zahradnický

MI-VYC + MI-MSIPřed osmdesáti lety stála rodící se informatika (a její starší sestra, matematická logika) před otázkou, kte-rou už nešlo odkládat: co přesně je algoritmus? Co přesně máme na mysli, když říkáme, že nějaké číslo, slovo, důkaz atd. lze získat mechanickým postupem? Jakou funkci můžeme považovat za mechanicky vy-číslitelnou, tj. takovou, že výpočet jejích hodnot lze svěřit nějakému (ideálnímu) stroji?

Taková otázka má dokonce filosofický přesah: do jaké míry může být rozum nahrazen strojem, a kde přesně leží hranice, za níž se neobejdeme bez rozu-mu?

Katedra aplikované matema-tiky otevře v letním semestru 2014/15 nový předmět Vyčísli-telnost (MI-VYC, 2+2, Jan Starý).

21

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

Během třicátých let vzniklo několik formalizací poj-mu algoritmu: rekursivní funkce, Turingovy stroje, lambda kalkulus, Markovovy řetězce, register machi-nes, a další. Postupně se ukázalo, že jejich výpočetní síla je stejná. Například rekursivní funkce je právě ta-ková, kterou vyčísluje nějaký Turingův stroj. To vedlo ke všeobecně přijímané Chorchově tezi, podle které existuje jedna „správná“ představa algoritmu, kterou jen popisujeme různými způsoby.

V přednášce popíšeme rekursivní funkce a Tu-ringovy stroje (podle času i další formalizace) a před-vedeme jejich vzájemnou ekvivalenci. Popíšeme universální funkce a universální stroje. Zformulujeme Halting Problem a předvedeme jeho algoritmickou neřešitelnost.

Předvedeme souvislosti s logikou a aritmetikou: kódování jazyka a rekursivní axiomatisovatelnost. Zformulujeme a podle možností dokážeme Godelo-vy věty o nerozhodnutelnosti a neúplnosti.

Jedná se o přehled matematických metod, které nalezly uplatnění při popisu základních pojmů infor-matiky. Cílem je získat důkladnější pochopení těchto metod v kontextu ostatní matematiky, ale i předve-dení konkrétních aplikací na problémech.

Zdrojový kód programu je text v jakémsi formál-ním jazyce. Tak jako ostatní jazyky, ať už přirozené či umělé, mají i programovací jazyky svou syntax a svou sémantiku.

Zatímco syntax stanovuje gramatická pravidla, tj. popisuje, které řetězce považujeme vůbec za slova a věty (jména proměnných, příkazy, ...), a jakými způ-soby můžeme z jednoduchých výrazů skládat složi-tější, sémantika přiřazuje výrazům jazyka „význam“, resp. ptá se, co tyto výrazy „znamenají“. Co „znamená“ zdrojový kód programu?

Jedna možná odpověď se nabízí: „významem“ zdrojového kódu je právě a jen ta sada instrukcí, která vzejde z kompilace; tyto instrukce pak bude vy-konávat nějaký (předem známý) procesor, na kterém každá z těchto instrukcí znamená jistou (předem zná-

mou) operaci v paměti či registrech. Tato přirozená úvaha je základem tzv. operační sémantiky progra-movacích jazyků.

Stejně přirozená je však i následující námitka: v takové sémantice je „význam“ kódu závislý na pře-kladači, procesoru, a konkrétní reprezentaci dat v pa-měti. Existují ale přeci programy běžící na různých procesorech s různými instrukčními sadami, napsané v různých programovacích jazycích, které v nějakém dobrém smyslu „dělají totéž“ – přestože na nejnižší úrovni se jedná o jiné operace nad jinou reprezentací dat. Je přirozené požadovat, aby „význam“ takových programů byl tentýž. Takový požadavek znamená, že „význam“ kódu by neměl být závislý na překladači a architektuře, ba ani na jazyce. Popíšeme Scottovu denotační sémantiku, která je matematickým mode-lem takového „významu“.

Za tím účelem zavedeme základní algebraické a topologické pojmy potřebné k takovému popisu, popíšeme datové typy jako svazy opatřené jistou to-pologií, a procedury jakožto spojitá zobrazení mezi datovými typy.

Jan StarýKatedra aplikované matematiky také nabízí v letním semestru 2014/15 předmět Matematické struktury v informatice (MI-MSI, 2+1, Jan Starý).

22

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

MI-IOT

Využití mikroprocesorů a později mikropočítačů pro-šlo od 70. let postupným vývojem. Od malých mik-roprocesorů jako byl čtyřbitový Intel 4040 se kvalita posunula k současným mikropočítačům (i vícejádro-vým) založeným na architektuře ARM, schopným jak pro podporu v technologické oblasti (třeba ARM Cor-tex Mx), tak pro realizaci mikropočítačových systémů (třeba ARM Ax pro mobily, tablety, notebooky pod operačními systémy jako je Android).

Předmět je orientován na oblast hardwarových, síťových a softwarových technologií této oblasti.

Jeho obsahem je proto seznámení s dnes do-stupnými vývojovými prvky (Raspberry Pi, Arduino Due), s „historickým“ jazykem pro efektivní vývoj

aplikací a jejich modifikace (GNU Forth) a s efektiv-nější formou internetové komunikace (ASN.1).

Práce v předmětu vyžaduje znalosti z oblasti po-čítačového hardware, programovacích jazyků jako jsou C, C++ a/nebo Java a schopnost pracovat jak s  elektronickými rozhraními počítačů, tak s operač-ním systémem Linux. Nutnou podmínkou je i využí-vání internetové komunikace na úrovni transportní vrstvy (TCP, UDP).

Jan Janeček

Předmět Internet of Things (Internet věcí) seznamuje studenty s technolo-giemi, které tvoří základnu pro systémy distribuovaného dohledu a řízení, v některých oblastech již používané (moderní PLC technologického řízení, počítačová podpora v automobilech), v jiných se rozvíjející (inteligentní budovy, zdravotnický dohled). Cílem předmětu je porozumění metodám efektivního vývoje takových aplikací.

23

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

Typografie a TEXNa FITu otevíráme nový volitelný předmět, ve kterém se budememociponěkud podrobněji podívat na zoubek typografii a TEXu.

TechnikáliePředmět otevíráme ve spolupráci s katedrou teore-tické informatiky FIT ČVUT a je určen pro bakalářské,magisterské i doktorské studium napříč fakultamiČVUT. Je sice označen jen předponouBI, ale byl jsemujištěn, že jej budou moci zapsat i ostatní studenti.

O co jdeTEX je program na zpracování textů za účelem vytvo-ření sazby. Přitom umožní ctít zásady dobré typo-grafie. Je vybaven silným, ale poměrně neobvyklýmmakrojazykem. Asi nejznámějšímmakrobalíkem proTEX je Lamportův LATEX. Je ale potřeba rozhodně vymý-tit bohužel hodně rozšířený omyl, že to je všechno aže TEX rovná se LATEX.

Na vstupu je dobře označkovaný text (jak, tozáleží na použité sadě maker). TEX dále čte příslušnámakra, metriky fontů a další potřebná data a na vý-stupu najdeme dnes typicky PDF obsahující sazbu.TEX je tedy automatický sazeč. Conaprogramujete, toudělá. Zkušený programátor maker vymezí způsobznačkování zdrojového dokumentu, podle kteréhoautoři dokument připraví, amánad výsledkem sazby,tedy nad designem dokumentu, absolutní kontrolu.

Koho zajímá typografie a nebojí se potýkat s ne-obvyklým jazykem TEXu, má možnost rozšířit svůjzájem v toto předmětu.

Historie a současnostAčkoli TEX patří mezi počítačové dinosaury, protožebyl vytvořen Donaldem Knuthem v letech sedmde-sátých minulého století, je na rozdíl od skutečnýchdinosaurů stále živý. Existuje po celém světě početnákomunita uživatelů a programátorů TEXu, která jepoměrně aktivní. To poznáte, pokud nahlédnete na-příklad na fórum tex.stackexchange.com, kde po-slední aktivity typicky nastaly v řádu vminut a tázajícíse dočkají odpovědi zhruba stejně rychle.

V současné době probíhá bouřlivý vývoj zej-ména kolemnásledníků TEXu zvaných XeTEX a LuaTEX.Například druhý jmenovaný propojuje veškeré mož-

nosti klasického TEXu se skriptovacím jazykem Lua.Asi proto, že klasický makrojazyk TEXu je skutečně nahony vzdálen běžným procedurálním jazykům, nakteré jsou zvyklí současní programátoři, takže titoprogramátoři do TEXu zakomponovali něco, s čímumějí lépe pracovat. Rovněž nové rysy formátufontů OpenType nabízejí netušenémožnosti. Přitomsoftware, kde je možné tyto možnosti typicky jakoprvní využít, bývá XeTEX a LuaTEX.

http://petr.olsak.net/typotex.html

Na počátku zrodu TEXu dal Knuth světu program,který na míle předběhl svou dobu v důkladnostiřešení typografických otázek. Teprve dnes nejno-vější verze Adobe InDesignu a podobných komerč-ních programů na přípravu sazby v některých rysechkonečnědohánějí TEX:mikrotypografická rozšíření, ví-ceprůchodový algoritmus na zlom řádků atd. V čemale TEX nedoženou nikdy, je koncept automatickéhoprogramovatelného sazeče, protože úlohou zmíně-ných programů je pouze poskytnout lidskému sazečiuživatelské rozhraní.

Poznámky na závěrJsem zvědav, zda předmět zaujme v doběGoogle do-kumentů, dotykových obrazovek, mobilních zařízenía sociálních sítí i současnougeneraci nastupujících ITodborníků a vůbec někdo se přihlásí. Pochopitelněpožadavky na počítačovou typografii se od dob, kdyKnuth vytvořil TEX, výrazně změnily. Ovšem základníkoncepce TEXu je natolik nadčasová, žemá dleméhonázoru stále co říci i v dnešní době.

Mezi důležitá pravidla typografie patří zásadanerušit čtenáře, tedy jinými slovy nebýt vidět. Dostaljsem od redakce nabídku tuto stránku pro časopisBuď FIT udělat v TEXu. A za splnění uvedené zásadypovažuji to, že si čtenáři nevšimli, že je tato stránkaskutečně udělaná v TEXu.

Petr Olšák, FEL ČVUT

23

24

TECHNOLOGIE

Hoverboard – fikce se stává skutečnostíTůtůůtůtů, tududůtůtůtů, tududu! Nepoznali jste? Ústřední melodie jedné z nejkultovnějších sci-fi sérii – Návratu do budoucnosti – složená světoznámým hudebníkem jménem Alan Silvestri (který mimo jiné dělal hudbu například pro film Forrest Gump) ale není to, co filmy proslavilo.

Trilogie z let 1985 – 1990 vypráví příběh mladého Martyho McFlye a jeho potrhlého známého doktora Emmeta Browna, který předělal auto DeLorean na stroj času. Díky tomu se dostanou nejen do doby, kdy Martyho rodiče byli mladí či na divoký západ, ale také do budoucnosti. Přesněji řečeno do roku 2015. A i když bych se rád rozepsal o úžasně vymyšlených a geniálně vtipných příhodách Martyho a „Doktora“, můj článek vypráví o něčem trochu jiném.

Ve filmu Návrat do budoucnosti II, kde hlavní hrdinové cestují z roku 1985 do již zmíněného roku 2015, se kromě svých starých já setkají s mnoha věcmi z budoucnosti – pro nás již přítomnosti. Sa-mozřejmě byly většinou jejich představy trochu uho-zené  – jak už to ve většině filmů, odehrávajících se v  budoucnosti, bývá, ale sem tam se myšlenky scé-náristů zas tak nelišily od reality.

Kromě častých futuristických vizí, jako hologra-my a létající auta byl ale film inovativní v jedné důle-žité věci, o které snad alespoň jednou snil každý, kdo Návrat do budoucnosti viděl. Marty (a plno jiných, nedůležitých dětí) se po Hill Valley z roku 2015 totiž prohání na hoverboardu – levitujícím skateboardu bez koleček. A protože na rozdíl od Martyho to ob-chodnímu průmyslu myslí čtyřrozměrně, vidí v ho-verboardech velkou budoucnost.

I když už rok 2015 nastal, hoverboardů se ale asi jen tak v obchodech nedočkáme. Ztrácet hlavu je za-tím zbytečné, zvlášť, když už pokusů o vytvoření ta-kového stroje nebylo poskvornu, ale většinou to byly výtvory domácích kutilů nebo skupinek lidí a žádná větší společnost snahu o vytvoření hoverboardů ne-vyvinula.

Když nepočítám pokus v pořadu Ali G, kde stej-nojmenný komik navrhoval prostě sundat ze skate-boardu kolečka, většina snah o vytvoření hover-

boardu byla na principu desky nadnášené foukačem na listí (nedělám si srandu). Jedna verze byla ještě k  tomu poháněná motorem. Tedy, přesněji řečeno větrákem. No prostě žádná sláva.

V roce 2011 vytvořil Nils Guadagnin hover-board na principu magnetické odpudivé síly, díky které mohla deska s lasery (kvůli stabilizaci) a elek-tromagnetickým systémem levitovat nad magnety pokrytou plochou. Bohužel, neunesla žádný náklad. Ve stejném roce přišla jedna francouzská univerzita s prototypem zvaným mag surf, supravodivou desku levitující tři centimetry nad magnetickými kolejemi. Mag surf dokázal unést až 100 kilogramů.

Největší šílenství kolem hoverboardů v reálném světě rozpoutal sám Christopher Lloyd (představitel doktora Browna ve filmové sérii), když se v roce 2014 objevil ve videu společnosti HUVr, kdo se po boku Tonyho Hawka a Mobyho proháněli po Los Angeles na hoverboardu. Video se ihned stalo hitem, vše vy-padalo velmi nadějně, dokud...

Dokud se neukázalo, že je to samozřejmě podvrh a Lloyd se v dalším videu fanouškům omluvil. I když jeho omluva byl další vydařený fórek. V roce 2014 ale

25

TECHNOLOGIE

začalo opravdu svítat na lepší časy. Ukázalo se, že magnety nejsou zas tak špatný nápad, a tak vynález-ce Greg Henderson představil prototyp hoverboar-du, který fungoval na stejném principu, jako asijské maglevy.

Maglev (zkratka z magnetická levitace) je v sou-časné době nejmodernější druh kolejové dopravy. Vlaky se pohybují na polštáři magnetického pole, který je vytvářen soustavou supravodivých magnetů, zabudovaných v trati i ve vlaku.

Hendersonův Hendo Hoverboard už je dokonce v takové fázi, že nejen unese dospělého člověka, ale lze jej dokonce i ovládat, i když pohyb funguje čás-tečně na dálkové ovládání. Ale i tak je to velký krok kupředu.

Henderson ale nevyvíjí primárně hoverboard. Technologii vytvořil víceúčelovou – od jednoduššího přesouvání objektů, přes levitující auta, až po domy chráněné před zemětřesením. Jeho technologie je totiž velmi lehce škálovatelná (buď zvětšením počtu magnetů nebo jejich velikosti), takže levitující domy začínají být na dosah.

Hoverboard ale tvůrce vybral právě kvůli jeho popularitě. Je to skvělý způsob, jak technologii do-stat do lidského povědomí, a podle jeho slov „pokud si alespoň jeden z deseti lidí uvědomí, že se tato technologie dá použít nejen na hoverboard, tak je to úspěch“.

Peníze na Hendo Hoverboard byly vybrány po-mocí Kickstarteru, kde podle výše příspěvků se buď přispěvatelé mohli na hoverboardu proletět pět minut, hodinu nebo dokonce dostat funkční hover-board domů. Další si odnesou developer kit s funkč-ním levitačním strojkem.

Celkově projekt na Kickstarteru vybral něco přes půl milionu dolarů, což je dvakrát víc, než jaký si Hen-

derson dal cíl. Teď nám tedy nezbývá nic jiného než čekat: prvním platícím totiž hoverboard přijde až 21. 10. 2015 – v den, do kterého Marty McFly v Návratu do budoucnosti přicestuje časem.

A když budeme mít štěstí, Henderson třeba na záchodě uklouzne, upadne, praští se do hlavy o mísu a přitom jej napadne indukční kapacitátor. To bychom si pak mohli funkční hoverboard přivést rovnou z budoucnosti. Jen abychom neporušili ča-soprostorové kontinuum!

Pokud ale Henderson nedokáže hoverboard z fil-mu zprovoznit, nikdo mu to do smrti smrťoucí ne-vodpáře a všichni budou říkat, že Clint Eastwood je největší zbabělec na divokym západě!

Tomáš Nováček

Foto:Hendo: https://www.kickstarter.com/

BTTF Hoverboard: http://blogs.discovermagazine.com

26

STALO SE

O ACM už jsem slyšel předtím. Všude po škole jsou vylepeny letáky na ACM SPY (soutěž o nejlepší stu-dentský IT diplomový projekt), ale o ICPC (Interna-tional Collegiate Programming Contest) jsem slyšel poprvé až na prvním cvičení BI-EFA (Efektivní algo-ritmy), kde pan inženýr Chludil lákal na bonusové, ale těžce získané body – dva body za každou vyřešenou soutěžní úlohu na regionální úrovni, tedy na klání českých a slovenských vysokých škol CTU Open.

Samozřejmě, že mě představa bodů navíc lákala (koho taky ne), ale samotná soutěž pro mě začala být čím dál tím větší výzvou. Progtestové úlohy mě vždy bavily, i když jsem si nad nimi vytrhal nejeden vlas, a  tak už chybělo jenom jediné – tým.

I když jsem sám ještě byl na vážkách, zeptal jsem se své kamarádky Lucky, jestli by do toho nešla se mnou. Překvapivě bez váhání odpověděla že ano, a tak nám zbýval jenom poslední člen, aby náš tým byl kompletní. A oba jsme věděli, za kým jít.

ACM aneb progtest revisited

Kryštof vždy byl na progtestovém žebříčku TOP programátorů kdesi nahoře, a tak naše kroky míři-ly za  ním. Po krátkém, ale účinném nátlaku Kryštof nemá jinou možnost, než sednout za počítač a projít až příliš zdlouhavou registrací na webových strán-kách soutěže.

Pak už nám zbývá jen vymyslet chytlavé jméno pro náš tým. Padají takové návrhy jako New Hope, Judgement Day, Two Towers nebo X-Men: First Pu-blic Class, ale i více programátorské jako #include <vector>, Segfault či Codementi. Po zdlouhavém hlasování a mnoha zamítnutých návrzích zadává-me do systému něco, na čem se můžeme shodnout všichni. Magické zaklínadlo „g++ -Wall -pedantic“.

CTU Open vypuká až v pátek 17. 10. 2014 v od-poledních hodinách, kdy v budově FELu na Karlově náměstí začíná slavnostní zahájení. Bohužel hned po chvíli lituji, že jsem vůbec přišel. Schopnost organizá-torů jak organizovat, tak mluvit není úplně nejlepší

27

STALO SE

a část mne umírá při každé druhé větě, a to nejsem žádný grammar nazi.

Po úmorných dvou a půl hodinách předsta-vování všech možných hostů, sponzorů a hlavně progtest-like systému vyhodnocování úloh se koneč-ně dostáváme k hlavnímu bodu dne – zkušebnímu kolu celé soutěže. Cestou si ale pokládáme zásadní otázku: Jak je to s tím občerstvením?

Než si na ni ale stíháme odpovědět, zkušební kolo začíná a my si pročítáme zadání čtyř zkušebních úloh, ale nevíme, kterou začít. Všechny jsou pro vět-šinu účastníků až urážlivě lehké: výpočet faktoriálu, výpis věty reverzně, či dokonce prostý součet dvou čísel! Asi po  hodině máme všechny úlohy hotové (zdržel nás pomalý systém či nefunkční příkaz com-pile, takže jsme museli kompilovat názvem našeho týmu), a tak můžeme pro dnešek jít domů. Pocit, že opravdová soutěž bude o něco těžší, se nám ovšem potvrdí hned další den.

Když se ráno scházíme se svým týmem po noci, kdy se nám všem zdálo plno snů o tom, jak projede-me celou soutěž, nešťastně jdeme opět do přednáš-kového sálu FELu, kde čekáme stejnou hrůzu jako včera, ale mýlíme se. Je to ještě horší.

Ta zvěrstva, co se předchozí den děla v češti-ně, se dnes dějí v angličtině, ale pod stůl padám až po větě: „There is lot of koláčes.“ Nejdřív jsem si mys-lel, že si organizátor dělá srandu, ale když ten paskvil zopakoval ještě několikrát, bylo mi do breku.

Následovalo dlouhé povídání o tom, proč včera nefungovalo to, co mělo, následované sliby, že dnes bude fungovat i to, co nemělo. Samozřejmě příkaz compile na začátku opět nefunguje, nemluvě o tom, že na začátku nefunguje ani náš počítač. Když ale překonáme prvotní nesnáze, začínáme si pročítat zadání soutěžních deseti úloh. Tam přestává všechna sranda.

Úlohy jsou všechny docela obtížné a podobají se těž-ším úkolům z PA2. Ovšem místo jedné úlohy na šest-náct dní zde je deset úloh na pět hodin, a tak musíme zabrat, abychom stihli alespoň něco.

Zdárně odevzdáváme dvě úlohy, ale při třetí, čtvrté a páté, kde nám základní vstupy fungují, máme buď pro ostatní vstupy pomalý program nebo špatné výstupy. Bohužel jsou základní vstupy ke  každému úkolu jenom dva, a tak se program velmi špatně ladí.

A tak přes všechny pokusy po pěti hodinách máme odevzdané jenom dvě úlohy, ostatní těsně před správným vyřešením, což nás mrzí o to víc, ale nedá se nic dělat. Výsledné 47. místo z cca 90 týmů není zas tak hrozné.

Jak jinak, CTU Open kralovaly týmy z Matfyzu, které obsadily první dvě místa, následované týmem z br-něnské Masarykovy univerzity, čímž výhercům gra-tuluji a přeji jim hodně štěstí v dalším kole, které se koná v Polsku.

I když má náš tým do postupu velmi daleko, tak nás více mrzí fakt, že jsme u několika úloh byli oprav-du blízko. Proto se už psychicky připravujeme na pří-ští ročník, který si rozhodně nenecháme ujít. I  když organizace celé soutěže trochu pokulhávala, adrena-lin z řešení úloh vše přebil. A o co jiného v životě jde, než si dobře zaprogramovat.

Tomáš NováčekFoto:

https://picasaweb.google.com/contestacm/ CTUOpen2014

28

STALO SE

coreboot na FITu

Letos oslavím už šestnácté narozeniny. Narodil jsem se jednomu inženýrovi v americké národní laboratoři v Los Alamos (LANL), který se staral o velké výpočetní clustery. Ten inženýr nesnášel jednu věc a tou bylo zdánlivě nevinná chyba vypsaná BIOSem během startu počítače:

Keyboard Error! Press F1 to continue.

Problém je, že cluster není jenom jeden počítač, ani deset, ale v tomhle konkrétním případě to bylo hned 1024 počítačů. Zkuste si je oběhnout s klávesni-cí všechny, schválně jak dlouho vám to bude trvat. Ty počítače v tom clusteru měly hloupý BIOS a prostě se to nedalo nijak obejít kromě toho doslovného způso-bu. A tak jsem se narodil já, náhrada za BIOS.

Tehdá to bylo tak, že jsem byl v podstatě součást Linuxového jádra, která zinicializovala RAM a chipset a pak nastartovalo klasické jádro a zbytek systému ze sítě. Už tehdy jsem bydlel v EEPROM paměti v  mo-therboardu, ale jmenoval jsem se jinak než dnes, snad díky tomu Linuxu mi říkali LinuxBIOS.

Za těch 16 let jsem vyspěl, ale původní cíle se nezměnily. Pořád umím zinicializovat celý počítač a předat řízení operačnímu sys-tému. Dnes umím kromě architektury x86 i jiné jako třeba ARM a nebo risc-v. Dneska mě najdete třeba v chromeboocích od Goo-gle, ale zpátky k mojí návštěvě.

Prvně jsem byl na fakultě informatiky v učebně 342, kde jsem se schovával v růz-ných deskách rozložených na pracovních stolech, kde kolem na židlích pracovala a diskutovala dobrá dvacítka vývojářů z růz-ných koutů Evropy i Ameriky. Náhodní ko-lemjdoucí mě pěkně okukovali, protože tolik různých motherboardů a dost rozebraných laptopů asi v této učebně nikdy neviděli.

Důvodů k setkání bylo několik, vylepšit moje funkce ale hlavně se i osobně poznat s ostatními. Na našem setkání se podílel i CESNET, který občerstvoval mé vývojáře . Dokonce se na nás přišel podívat i profesor Tvrdík, ačkoli nikomu samozřejmě neřekl, že je dě-kan. Těch pár dní uteklo jako voda. Bylo to vydařené setkání a tak za něj moc díky.

Podruhé jsem vystupoval na fakultě v přednášce Rudolfa Marka, který mě v rámci Informatických ve-čerů představil studentům. Jestli jste přednášku ne-stihli, tak se podívejte na záznam. Rudolf též známý jako Ruik, mě vyvíjí už řádku let a tak kromě úvodu stihl probrat i různá úskalí systémové inicializace.

Abych nezapomněl, budu se účastnit zase Google Summer of Code (GSOC), kde Google pla-tí přes  léto studenty, aby vylepšovali různé open source projekty. Tedy i mě!

Tak třeba zase někdy na viděnou!

Za coreboot - Rudolf Marek

Navštívil jsem fakultu hned dvakrát, poprvé se několik dní schovával ukryt ve flash pamětech v hromadě různého hardwaru v prosklené zasedací místnosti 342. Podruhé jsem již směle vykukoval ze slajdů během Infor-matického večera v hlavní roli: x86 od první instrukce s corebootem.

29

STALO SE

Také vás od dětství fascinoval vesmír, astronomie, astrofyzika a vše kolem? Mne ano, a tak v okamžiku, kdy jsem se o této přednášce Dr. Wilsona dozvěděl, jsem byl rozhodnut, že ji musím navštívit. Není nej-spíše nutno říkat, že když jsem dorazil, přednášková síň praskala ve švech, což byl pohled, který se v polo-vině semestru člověku příliš často nenaskytne. Usa-dil jsem se tedy na jedno z mála volných míst na schodech a ne-dočkavě očeká-val začátek.

S a m o t n é přednášce před-cházel ještě krát-ký úvod od pro-rektora ČVUT pro vědu a výzkum docenta Petráčka a zástupce firmy Honeywell, kte-rá návštěvu Dr. Wilsona v  rámci svého programu Honeywell Ini-tiative for Science and Engineering společně s ČVUT zorganizovala.

Dr. Wilson pojal přednášku více jako vyprávění o cestě, která k jeho objevu vedla, počínaje jeho post-graduálním studiem na California Institute of Tech-nology. Právě téma jeho dizertace ho zavedlo v roce 1963 k práci v Bellových laboratořích, kde  spolu s kolegou Arnem Penziasem chtěli provést sérii mě-ření, která by opravila závěry jejich dizertačních prací. Bellovy laboratoře vlastnily v té době nejpokročilejší anténu určenou pro tato měření, a tak byli oba pře-svědčeni, že získají potřebné výsledky.

Po měsících usilovné práce se však stále nemohli hnout z místa a získávali z měření neodpovídající vý-

sledky. Domnívali se tedy, že důvodem musí být ne-známý zdroj rušení či mechanická závada na anténě. Postupně vyloučili veškeré možnosti včetně kuriozit, například že je rušení způsobeno holubím trusem na  anténě. Jakmile bylo rušení mimo hru, začali se oba zaobírat možností, že se může jednat o dosud neznámý zdroj záření.

R o z h o d l i se tedy poradit se s profesorem Burkem z MIT, který je odkázal na výzkumnou skupinu na Prin-cetonské univer-zitě. Právě tato spolupráce pak vedla k objevu reliktního záření, jež se stalo jed-ním ze  základ-ních poznatků na   kterých staví Teorie velkého třesku a díky kterému získali

jak Robert Wilson, tak  Arno Penzias Nobelovu cenu za fyziku. V závěru přednášky Dr. Wilson ještě shrnul současné poznatky v  oblasti teorie gravitace a vel-kého třesku a následně zodpověděl několik otázek publika.

Pro mě osobně šlo o obrovský zážitek, konec-konců držitele Nobelovy ceny nepotkáte každý den a tato přednáška mi pomohla ukázat také tu „lidskou část“ za velkými objevy. Ukázala, že občas můžete dojít k velkému poznání tehdy, když to nejméně če-káte a také, že něco podstatného se nejdříve může zdát takovou drobností jako je holubí trus na anténě.

Richard Holaj

Nobelista na ČVUTNaši fakultu navštívil ve dnech 4. a 5. listopadu 2014 velice vzácný host, a to Dr. Robert W. Wilson, držitel Nobelovy ceny za fyziku, za objev reliktní-ho záření. Pokud jste neměli to štěstí se účastnit ani jedné ze dvou před-nášek, tak je tato krátká reportáž právě pro vás!

30

STALO SE

Není to tak dávno, co jsem já byl ten vystrašený studentník, který přišel na Den otevřených dveří do nové fakulty FITu, abych se podíval, kam to vlast-ně nastupuji. Teď, o dva roky později, se hlásím jako dobrovolník na organizaci DOD, takže kromě okuko-vání budoucích prváků mám i lví podíl na přípravách. A to doslova.

Ze všech možných pozic, které jsou k dispozici, si totiž vybírám promotéra, tedy dostávám kostým modrého lva (znak ČVUT), abych propagoval nejen FIT, ale i ČVUT jako takový. Ani mě tak neláká potit se celý den v již tak ne úplně voňavém a ani trochu sexy oblečku, ale pocit anonymity, který kostým poskytu-je, je něco, po čem občas touží každý.

A tak vzpomínám na typické hlášky filmových a seriálových lvů, kterými bych mohl oblbovat příchozí slečny, od Hakuna Matata až zpívání Dešťů Kastame-ru, ale zjišťuji, že přes masku není můj hlas slyšet. Král ČVUTí džungle si tedy může maximálně brblat pod vousy.

Ale to už přicházejí první návštěvníci. Nevím, jestli jsou tak vyjukaní z naší školy, nebo jestli modré-ho lva vidí poprvé, ale snažím se jim trochu vykouzlit úsměv na rtech opičárnami. Nebo spíše lvovárna-mi? U některých se mi to daří a vesele plácají do mé nastavené tlapy, další na  mě koukají s  ještě větším znechucením a odcházejí ke stánkům, kde se kromě prodeje FIŤáckých triček rozdávají informace o Se-znamováku, chodu školy, ale hlavně nové akreditaci.

To však není to jediné, co DOD prvákům nabízí. Samozřejmostí je přednáška o studiu v NTK, ale také například prohlídky SAGE laboratoře, nebo stánky, kde byla představována technologie Google Glass, či projekt Spolupráce s průmyslem.

A kvůli tomu všemu se sešly stovky adeptů na budoucí studenty, takže čas na lenošení byl málo-kdy. Pokaždé se našel někdo s dotazy ohledně školy, harmonogramu DOD nebo kdo chtěl prostě získat nějaké know-how od nás, studentů.

Když se ale našla chvíle, kdy davy na chvíli po-minuly, užíval jsem si své role vlka v kůži lví a na-vštěvoval jsem různé přednášky. Jako první byli mojí návštěvou poctěni současní prváci s paní doktorkou Trlifajovou a její MLO.

„To je pěkné!“ zasmála se na mě paní doktorka, když jsem vstoupil do posluchárny. „Nechcete se po-

sadit?“ nabízí mi a já její nabídku přijímám. Asi jsem jsi trochu překvapil, když jsem si nesedl mezi studen-ty, ale vedle ní, přímo pod projektor. Prvotní rozpaky ale hned odhodila a pokračovala dál ve výkladu.

Po chvíli mě ale přednáška začíná nudit (za což ale nemůže ani paní doktorka, ani lví oblek, ale má neschopnost soustředit se), a tak vstanu, krátce za-tleskám a odcházím. Cestou si mě ještě odchytí dvě studentky, které se se mnou chtějí vyfotit, načež do-stávám vánoční perník, který kvůli lví hlavě nemůžu sníst.

Pak jdu ještě s druhým ČVUT lvem do jámy lvové – přednášku z DBS. Pan doktor Valenta z nás vypadá trochu vyplesklejší, než paní doktorka Trlifajová, tak mu pouze přeházíme pár slidů v prezentaci, laškovně mu prohrábneme jeho dlouhý vlas a vydáváme se zase na cestu zpět k budoucím prvákům.

Zbytek dlouhého a upoceného dne už probíhá celkem v klidu, i když jsem večer rád, že ze sebe můžu smýt všechnu tu špínu lví hřívy. Doufám, že jsi den otevřených dveří budoucí prváci užili tak, jako já, a že je brzy uvidíme v respiriu s otevřeným progtestem.

Tímto bych chtěl složit poklonu a vyjádřit mé díky paní doktorce Trlifajové, doktoru Valentovi a  všem ostatním, kteří si nechali rozbořit hodinu a všechny naše vylomeniny brali s humorem. Hlavně díky nim je FIT o něco veselejší místo, kde trávit dlou-hé hodiny studia.

Tomáš Nováček

Hear me roar aneb #DOD_FIT_CVUT

31

STALO SE

Ve dnech 14.–18. července 2014 se konala na půdě Instituto Superior Técnico v Lisabonu letní škola v  oblasti návrhu a výroby bezpečného hardware TRUDEVICE 2014 (Training School on Trustworthy Manufacturing and Utilization of Secure Devices). Celá letní škola byla zaštítěna evropskou společností COST pro spolupráci v oblasti vědy a  techniky (Eu-ropean Cooperation in Science and Technology), kde na programu bylo množství state-of-the-art předná-šek odborníků z praxe i z akademické půdy o návrhu, výrobě a testování bezpečného počítačového hard-ware.

Návštěvníci byli uvedeni do základů užívání náhodných generátorů, ohodnocení bezpečnosti zařízení, do útoků na fyzické vrstvě jako jsou útoky postranními kanály, injektováním poruch či zabudo-vání škodlivého obvodu do návrhu (tzv. Hardware trojanu) a přirozeně i do obranných praktik proti zmíněným útokům k zajištění bezpečnosti daných systémů. Příklady byly vysvětlovány ať již čistě v teo-retické rovině, tak i na známých příkladech typu „jak napadnout svůj iPhone 4 nebo XBOX 360“.

Za FIT ČVUT byli organizátory pozváni Jiří Buček, Filip Štěpánek a Martin Novotný, kteří přednášeli o základních útocích postranními kanály a pro účast-níky se podíleli na přípravách praktické části letní školy ve formě měření spotřeby čipové karty a ná-sledné extrakce tajného klíče za pomoci algebraic-kých systémů a připravených šablon v podobě, jakou znají naši studenti z předmětu MI-BHW (Bezpečnost a technické prostředky).

Součástí praktické části byla soutěž o nejrychlejší ex-trakci tajného klíče, kde nejúspěšnější řešitelé prolo-mili šifru za 0,33 sekundy.

Celá akce se setkala se vřelým přijetím jak ze stra-ny návštěvníků tak i ze strany organizátorů, kteří se již nyní těší na další spolupráci a se kterými se v sou-časnosti domlouvá smlouva o výměnných pobytech studentů v rámci programu Erasmus.

Filip Štěpánek, Martin Novotný

MATERIÁLY A PŘEDMĚTMateriály z letní školy jsou k dispozici online na stránkách http://sips.inesc-id.pt/~trudevice/a pokud by Vás problematika fyzické bezpečnosti počítačových systémů zají-mala více, neváhejte si zapsat předmět MI-BHW!

TRUDEVICE 2014 – Letní škola v Portugalsku

32

Nejvýše postavený Čech v americké centrále Micro-softu – absolvent FEL ČVUT, Aleš Holeček, si  před Vánoci povídal v Národní technické knihovně nejen se studenty ČVUT. O své cestě do Ameriky, do nad-národního korporátu Microsoft nebo o tom, jak se spolupracuje s Billem Gatesem.

Na 12. 12. 2014 přichystalo Kariérní centrum ČVUT přednášku současného viceprezidenta vývo-je Windows, který se svým šestisetčlenným týmem aktuálně pracuje na nové verzi operačního systému Windows 10. Aleš Holeček prozradil, že při vývoji no-vých verzí operačních systémů má každé ráno celý tým na svém počítači nejaktuálnější verzi s veškerý-mi změnami a  novinkami, které se vyvinuly během předchozího dne. Na zkoušení funkčnosti se tedy pracuje ihned a zlepšení se používají okamžitě v pra-xi.

Kromě novinek, na kterých se v Microsoftu mo-mentálně pracuje, diskutoval Aleš Holeček s návštěv-níky i o problémech, které se řeší napříkad s inter-netovým prohlížečem Internet Explorer nebo také o tom, že Windows 8 byly inspirované dotykovými technologiemi, které ale nakonec v tomto odvětví neprodělaly takový boom, jaký se očekával.

Došlo samozřejmě i na povídání o zakladateli spo-lečnosti Microsoft a ač měla přednáška název „Mít za šéfa Billa Gatese“, Gates není přímý nadřízený Aleše Holečka. To ale neznamená, že by nebyli společně v kontaktu. Bill Gates v americké základně průběžně navštěvuje veške ré pracovní týmy a má skvělý pře-hled o tom, na čem se pracuje, a tak koordinuje členy z různých týmů dohromady, aby mohli spolupraco-vat na konkrétnímu úkolu.

Celá přednáška se nesla ve velmi přátelském duchu, Aleš Holeček je pozitivní osobnost, která vás strhne svým entuziasmem. Až nás opět navštíví – tře-ba když bude zase v komisi, která vybírá nové talenty z celé Evropy do centrály v USA – neváhejte a přijďte se s tímto zajímavým absolventem ČVUT seznámit.

Kamila PětrašováFoto: Kariérní centrum ČVUT

Další přednášky Kariérního centra ČVUT, které můžete zdarma navštívit, sledujte na: http://kariernicentrum.cz/seminare

STALO SE

(ne)Mít za šéfa Billa Gatese

33

Informační technologie patří k oborům, o jejichž odborníky je stále velký zájem. Pravidlem bývá, že ti, co se snaží nejvíc, pak sklízí i největší úspěchy. A co ji-ného, než akademická půda by měla rozvíjet znalosti a talent budoucích expertů?

Ještě větší kreativitu pak u studentů budí zápo-lení se jejich kolegy z konkurenčních škol. A o to se stará soutěž ACM SPY. ACM SPY (Czech ACM Chapter & Slovakia ACM Chapter Student Project of the Year) je oficiální soutěž nejprestižnějších českých a sloven-ských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií.

Každá univerzita, na které se informační techno-logie studují, má možnost zaslat až 10 vyjímečných diplomových prací, které posuzuje odborná porota

a vybírá finalisty. V roce 2014 reprezentoval ve finá-le naši fakultu Luboš Krčál se svou závěrečnou prací Incremental Clustering-Based Compression a umís-til se na 6. místě. Diplomová práce se zabývá velmi efektivním systémem komprese souborů, při které se využívají odkazy na podobné soubory v daném systému. Vedoucím práce byl prof. Jan Holub, který je pro ČVUT ambasadorem soutěže a zároveň jedním z členů odborné poroty.

Kamila PětrašováFoto: http://www.acm-spy.cz/fotogalerie/

STALO SE

Student FITu zabodoval v soutěži se svou diplomkou

34

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

CO SES V RÁMCI JTU NAUČIL?Musím říct, že mě mnohdy až překvapilo, kolika způ-soby se dají různé funkce v jazyku Java naprogra-movat. Naše stáž probíhala tak, že jsem Filipovi vždy poslal své prozatimní řešení, a on mi poslal nazpět své připomínky. Já poté program předělal. Když už byl kód v pořádku a bez chyb, přidával jsem novou funkčnost programu (například měření času, za který se čísla seřadila). Při přidávání funkcí jsem se nau-čil další nové programové struktury, a tak to šlo dál a dál.

BUDEŠ NĚJAK DÁLE ROZVÍJET SVŮJ PROJEKT?Co se týče programu, tak ten už asi zdokonalovat nebudu, protože splnil svůj úkol. Navíc jeho cílem nebylo něco vytvořit, ale spíše se něco naučit při té tvorbě. Filip mě ale odkázal na Informatické večery, které probíhají na FITu, a také na stránku s interneto-vými kurzy.Takže mám do budoucna určitě co studo-

ŠIMON MANDLÍK

KDE JSI SE O JTU DOZVĚDĚL?Na sociálních sítích, konkrétně na Facebooku. Jedno nedělní odpoledne jsem se nudil a jen tak projížděl po „zdi“, tak jsem zabrousil na stránku Sedmi Stateč-ných a pak už to šlo rychle :) Stránka JTU mě zaujala, a když jsem na fotkách z minulého ročníku viděl mojí bývalou spolužačku, neváhal jsem.

NA ČEM JSI PRACOVAL A S KÝM?Mým mentorem se stal Ing. Filip Štěpánek. Pár dní jsme si vyměňovali emaily a jen tak se oťukávali, pak mi byl zadán úkol pro mou stáž. Její cílem bylo vytvo-řit jednoduchý program, který by dokázal řadit čísla podle nějakého klíče. To se provádělo pomocí tzv. řadících algoritmů.

Od roku 2011 pořádá ČVUT individuální stáže pro středoškolské studenty zapálené pro techniku pod názvem Junior Tech University. Zájemci mají za úkol zaujmout motivačním dopisem, ve kterém píší o tom, co je na technice zajímá a na které fakultě by si chtěli zkusit studium. Dle osobního zájmu středoškolského studenta je vybrán jeho mentor, se kterým student stráví na konkrétním projektu celé tři měsíce. Ročník 2014 přivítal na fakultách ČVUT celkem pět stážistů, z toho dva, Šimona a Honzu, přímo u nás na fakultě. Jelikož byli kluci moc šikovní a nadšení do své práce, rozhodli jsme se, že je vám představíme krátkým rozhovorem.

Junior Tech University – výška nanečisto

35

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

práci vedl Ing. Jiří Chludil, který mě i naučil samotnou SAGE ovládat a nechal mě jí používat, což pro mě byl nezapomenutelný zážitek. Patří mu za jeho otevře-nost a laskavost velké díky.

CO SES V RÁMCI JTU NAUČIL?Používat Linuxový operační systém. Do té doby jsem s těmito systémy neměl příliš velké zkušenosti, ale čas, který jsem trávil s jeho instalací a konfigurací mě v tomto směru velmi obohatil. Třešničkou na  dortu bylo používání samotné SAGE a jejích aplikací, pro-tože to je opravdu unikátní zařízení.

BUDEŠ NĚJAK DÁLE ROZVÍJET SVŮJ PROJEKT?S Jirkou jsme domluveni na další spolupráci, kdy bych několika studentům FITu pomáhal vyvíjet API pro SAGE. Pokud se vše podaří, mohl bych se do labo-ratoře připojit z vlastního počítače a pracovat na ní i třeba z domova.

POMOHLO TI JTU A POBYT NA FIT ROZHODNOUT SE, KAM SI PODAT PŘI-HLÁŠKU?Rozhodně jsem se utvrdil pro studium technických oborů a především informatiky. Každopádně je mým velkým favoritem právě ČVUT, které si mě tímto pro-jektem docela získalo.

CO SE TI ZATÍM NEJVÍCE LÍBILO NA ŽI-VOTĚ NA VYSOKÉ ŠKOLE?Stravování. Oproti středoškolským jídelnám, to pro mě byl velmi zajímavý poznatek, jakým způsobem se mohou studenti najíst a je to jedna z věcí, na kterou se velmi těším.

Kamila PětrašováFoto: Jiří Ryszawy

vat. Navíc jsem získal kontakt na odborníka, který mi vždy poradí, když budu mít nějaký problém.

POMOHLO TI JTU A POBYT NA FIT ROZHODNOUT SE, KAM SI PODAT PŘI-HLÁŠKU?Jestli mám být upřímný, tak ne docela. Pořád váhám mezi dvěma školami. Co mi ale JTU dala, byla určitě představa. O škole, o možnostech a tak. Teď už vím, že jít na FIT určitě nebude špatná volba.

CO SE TI ZATÍM NEJVÍCE LÍBILO NA ŽI-VOTĚ NA VYSOKÉ ŠKOLE?Hodně se mi líbí studentský život, narozdíl od střední je zde člověk víceméně pánem svého času a  může si většinu věcí zorganizovat. Také jsem byl příjemně překvapen postojem všech studentů. Líbí se mi, jak všichni přemýšlí podobně a jsou zapálení pro stejnou věc. To se u nás na všeobecném gymnáziu rozhodně nestává.

HONZA - HUY DU DOCKDE JSI SE O JTU DOZVĚDĚL?S tímto projektem mě seznámil můj kamarád, když mi jednoho prázdninového odpoledne poslal odkaz na JTU. Po přečtení několika řádků jsem měl jasno a  rozhodně jsem nemohl promeškat takovou příle-žitost.

NA ČEM JSI PRACOVAL A S KÝM? Téma mojí stáže bylo zprovoznění SAGE vrstvy na vlastním počítači. SAGE je softwarová vrstva pro ovládání velkoplošné zobrazovací stěny, která se na-chází právě v SageLab na Fakultě informatiky. Mojí

36

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Sochařské řemeslo ožívá ve virtuální realitě: seznamte se s 3D sculptingem!

Je to jako při tvorbě hudby – někdy stačí pouze vyzkoušet nápad, který nikdo předtím nezkusil. Přesně o tohle se pokusil bývalý student FITu Vojtěch Krs při tvorbě své bakalářské práce. A zabodoval! Se svým softwarem pro 3D modelování, brýlemi Oculus Rift na očích a ovladačem Razer Hydra v rukou slaví úspěchy na všech frontách a jeho projekt oceňují i profesionální grafici. Sám při tom tvrdí, že myšlenka musela být předem zřejmá každému, kdo se v tomto oboru pohybuje.

ZA SVOU BAKALÁŘSKOU PRÁCI JSI ZÍSKAL CENU DĚKANA, SOFTWARE VRCLAY UŽ ZNAJÍ I ZA HRANICEMI, ALE VĚTŠINA STUDENTŮ FITU O NĚM NEJSPÍŠ JEŠTĚ NESLYŠELA. DOKÁZAL BYS JEDNODUŠE POPSAT JEHO PRIN-CIP?Jedná se o software, který umožňuje modelovat 3D objekty metodou sculptingu („sochání”). Uživatel in-teraguje s modelem pomocí ovladačů Razer Hydra, které sledují polohu a orientaci rukou a mají tlačítka a joysticky podobné hernímu gamepadu. To celé se

pak zobrazí do brýlí na virtuální realitu, Oculus Rift, které taktéž sledují polohu a orientaci. Nejzajímavější na tom je právě interakce s modelem a to, že ho lze vidět jakoby byl přímo před vašima očima, včetně vjemu hloubky a velikosti.

MĚL JSI PŘÍLEŽITOST SI VYZKOUŠET POTŘEBNÉ VYBAVENÍ (OCULUS RIFT, RAZER HYDRA) JIŽ PŘED ZAČÁTKEM CELÉHO PROJEKTU?Měl, ale jenom krátce. Než jsem na tom začal dělat, tak jsem všechno koupil z vlastní kapsy.

JAK SES DOSTAL K MYŠLENCE 3D MO-DELOVÁNÍ? SOUVISELO TO PŘÍMO S TVÝM STUDIJNÍM OBOREM?Můj studijní obor byl Softwarové inženýrství, takže to úplně nesouviselo. Nicméně už jsem se dlouho zajímal o počítačovou grafiku a chtěl jsem psát ba-kalářku, která by ji využívala. K myšlence 3D modelo-vání jsme došli po diskuzi s vedoucím, Ing. Ondřejem Jamriškou z DCGI FEL. Převratná myšlenka to nebyla - pro kohokoliv, kdo se pohybuje ve 3D grafice, to je jasné využití virtuální reality. Spíš šlo o to, že to zatím nikdo nezkusil.

37

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

JAKÝ BYL NEJVĚTŠÍ PROBLÉM, KTERÝ JSI PŘI PROGRAMOVÁNÍ A NÁSLED-NÉM LADĚNÍ SOFTWARE MUSEL VYŘE-ŠIT? ŠLO NAOPAK NĚCO AŽ NEČEKANĚ JEDNODUŠE?Nejtěžší bylo dát do kupy algoritmy a datové struktu-ry, které se staraly o deformaci modelu a hlavně pře-počítávání trojúhelníkové sítě, kterou byl reprezen-tován, o ladění ani nemluvě. Nečekaně jednoduchá byla pak integrace ovladačů Razer Hydra. KTERÝ Z OHLASŮ NA TVOU BAKALÁ-ŘKU TĚ NEJVÍCE POTĚŠIL?Asi to, že někdo udělal z videa různé gify a ty pak prolétly sociálními sítěmi a různými stránkami, jako například Reddit.

CO PLÁNUJEŠ SE SVÝM PROJEKTEM DO BUDOUCNOSTI - BUDEŠ HO ROZ-VÍJET DÁL SÁM, UVOLNÍŠ PRO DALŠÍ ZÁJEMCE NEBO HO TŘEBA SCHOVÁŠ DO ARCHIVU?Po obhajobě se do projektu připojil můj vedoucí a  odvedl na tom hodně práce. Před dvěma týdny jsme software uvolnili volně ke stažení na vrclay.com a zatím jsme měli velice pozitivní ohlasy a spoustu feedbacku. Momentálně je plán dál vyvíjet a vylep-šovat a mimo jiné udělat podporu pro jiná zařízení. Do budoucna to dost záleží na tom, jak moc se head-sety na virtuální realitu ujmou, od toho se pak bude odvíjet směr projektu.

OD LETOŠNÍHO LEDNA STUDUJEŠ NA  PURDUE UNIVERSITY V INDIANĚ. JAKÉ JSOU TVÉ PRVNÍ DOJMY?Zatím super, pomalu si zvykám na jinou kulturu a na to, že na mě všichni mluví anglicky. Škola mi začne až za pár dní a zrovna jsem začal pracovat jako research assistant. Už jsem tu potkal několik zajímavých lidí, takže jsem nadšený a těším se až začne semestr. Jen je tu hrozná zima: -20° C!

DÍKY A HODNĚ ŠTĚSTÍ JAK PŘI DALŠÍM STUDIU, TAK DO ŽIVOTA!

Zdeněk Kasner

Trojrozměrné modelování ve virtuální realitě – plné znění bakalářské prácehttp://www.diplomovaprace.cz/173/BP_Krs_Vojtech_2014.pdfWeb projektu :http://www.vrclay.com/ Seznam vítězných diplomových prací : http://www.diplomovaprace.cz/vitezne-prace.php

38

TVORBA

chtít  vyzkoušet nejlepší burger ve městě, zajít na koncert své oblíbené kapely a hlavně cestovat (tře-ba během šestitýdenních zimních prázdnin projet Střední Ameriku (~$1500)). Naštěstí se dá v kampu-su i pracovat a vzhledem k minimální mzdě ve státě New York ($8/hod) není nereálné si na cestování vy-dělat přímo na Unionu.

NA ZAHRANIČNÍ UNIVERZITU JE SLO-ŽITÉ SE DOSTATTohle je možná pravda na jiných univerzitách, na ČVUT je ale situace docela jiná. Díky relativně velké kapacitě míst a malému zájmu studentů se ČVUT daří vyslat na výjezd většinu studentů, kteří si podají přihlášku a projdou rektorátními jazykovými testy (minimální úroveň je B2, což by mimochodem měl zvládat každý absolvent bakalářského programu na FITu). U žádanějších univerzit musí studenti napsat i motivační dopis a projít pohovorem (všechno v ja-zyce, ve kterém chtějí v zahraničí studovat - většinou v angličtině).

STUDIUM V ZAHRANIČÍ JE NÁROČNÉNáročnost studia se odvíjí od hostující univerzity a skladby předmětů, které si zvolíte. Někde budete potit krev a vzpomínat, jaká byl Progtest pohoda, někde se budete cítit jak na střední. Záleží tak na kaž-dém studentovi, jestli se chce vzdělávat spíš kulturně nebo akademicky.

STUDIUM V ZAHRANIČÍ JE DRAHÉUrčitě to tak na první pohled vypadá, třeba na Uni-on College Američani platí základní školné přes $60 000/rok, za které kromě vzdělání studenti dostanou i ubytování, prakticky neomezený přísun jídla a moře dalších výhod (bazén, posilovny, sporty, výlety po okolí, paintball – vše samozřejmě v ceně školného). A kolik že za tento all-inclusive hotel zaplatí ČVUŤák na výměnném pobytu? Nic. Má to zadarmo. Celé to ale úplně zadarmo není, je potřeba počítat s jednorá-zovým povinným výdajem asi 40 000 korun na leten-ky, pojištění a víza. Schválně jsem nezmínil kapesné, to je totiž značně individuální. Teoreticky se dá přežít i s pár dolary na měsíc, většina lidí ale určitě bude

O studiu v zahraničí alespoň jednou v životě přemýšlel snad každý ČVUŤák. A měl k tomu dobrý důvod, ČVUT má totiž dvoustranné dohody se zhruba 500 zahraničními institucemi. Co to znamená? Především spoustu příležitostí k získání nových zkušeností, cestování, ale i zábavy. Naneštěstí Češi jsou národem poněkud pesimistickým, a tak místo hledání způsobu, jak se na některou z univerzit dostat, hledají důvody, proč se na taková místa podívat nechtějí. A jaké jsou hlavní mýty a polopravdy, které studenty odrazují od poslání přihlášky?

Mýty studia v zahraničí (Union College - USA)

39

TVORBA

TO ZNÍ FAJN, ALE ODJET NA PŮL ROKU OD MAMINKY SI POŘÁD NEVĚŘÍMTo vůbec nevadí, ČVUT nabízí i spoustu „Erasmů na zkoušku“. První možností je kurz ATHENS, projekt spojující 17 technických evropských univerzit. Díky ATHENS může student ČVUT vyjet na týdenní in-tenzivní kurz, který obvykle zahrnuje 30 hodinovou odbornou část doplněnou o 15 hodin kulturního programu. Druhou možností je BEST Prague (best-prague.cz). BEST kromě jedno až dvoutýdenních vzdělávacích kurzů na vybraná témata nabízí i inže-nýrské soutěže a volnočasové kurzy. Pokud by člověk hledal spíš pracovní zkušenost, může zkusit některou z mezinárodních stáží od IAESTE.

Krom výše zmíněných je na ČVUT velice aktivní International Student Club (isc.cvut.cz), jehož čle-nové se starají o zahraniční studenty přijíždějící na ČVUT. ISC je především sladkou a nezávaznou ochut-návkou života stráveného v mezinárodním prostředí a výbornou příležitostí k nalezení kamarádů (kamará-dek ;) ) z celého světa bez opuštění pohodlí domova.

A na závěr ještě zmíním, že se nám letos docela daří udržovat blog o studiu na Union College aktuál-ní, takže zájemci mohou najít spoustu dalších infor-mací na http://uc-2014.blogspot.cz.

Michal ŠtádlerFoto: Šárka Sochorová, Michal Majer

Pravda je, že na Unionu se v informatických předmě-tech nikdo z Čechů snahou nepřetrhne, na to tu ne-mají dostatek pokročilých kurzů. Na druhou stranu tu ale učí vysoce kvalifikovaní lidé, v Computer Science department nenarazíte na člověka, který by neměl PhD z jedné z top amerických technických škol (třeba MIT, Caltech, Stanford, Cornell, Carnegie Mellon…). Kdyby člověk ale přece jenom chtěl zkusit něco ná-ročnějšího, může si zapsat „Independent study“ nebo některý z opravdu široké nabídky netechnických předmětů.

STUDIUM V ZAHRANIČÍ JE ZTRACENÝ ČASTohle je asi nejodvážnější tvrzení, které jsem slyšel od lidí, kteří v zahraničí na studijním pobytu nebyli. Zahraniční pobyt je především obrovská zkušenost. Člověk zjistí, že většina věcí jde jinak. Neříkám hůř nebo líp, prostě jinak. Setká se s novými způsoby my-šlení a životního stylu. Získá vyšší nadhled, vzroste mu sebedůvěra, mentálně i intelektuálně dospěje a stane se daleko samostatnější. A taky potrénuje cizí jazyk(y).

40

TVORBA

do mraků k osmitisícovkám - vstříc Darjeelingu. Cesta tam a zase zpátky do Dillí.

Během putování jsme se nechali parkrát okrást, vyzkoušeli nespočet jídel, pořídili desítky fotek, půj-čili si motorku a vydali se s ní za městečko do pouště, poznali spoustu dost otravných lidí, spoustu otrav-ných lidí i pár skvělých a normálních lidí (převážně indické couchsurfery a spolucestující ve vlacích), smočili se po kolena v posvátné Ganze a v Darjeelin-gu vlezli úplnou náhodou do zrovna rekonstruova-ného buddhistického chrámu.

Na cestě mě doprovázela FIŤačka Babu Červen-ková. Díky jejím skvělým deníkovým záznamům se mi podařilo na většinu věcí nezapomenout a po ná-vratu vygenerovat docela obsáhlý cestopis.

Celý by byl ve své současné podobě pro časopis těžko stravitelný, a zredukovat měsíční zážitky na dvě stránky á pětkového formátu se mi pro změnu ne-zamlouvalo. Rozhodl jsem se proto zápisky rozsekat a každý týden zveřejnit na webu jednu část vyprávě-ní doplněnou o fotky a případné tipy. Přípravy před cestou, informace o tom, jak si zařídit vízum nebo jakou látku je třeba nechat si vpravit pod kůži, se mo-hou též objevit, ale ruku do ohně bych za sebe nedal.

Jan Bouchner

PROLOGV následujícím odstavci rozhodně nemám v úmyslu filosofovat o Prologu ani jiných deklarativních pro-gramovacích jazycích, zato bych rád tebe, čtenáři, pozval ke sledování série článků popisujících cesto-vání a život v zemi za zeměmi z pohledu začátečníka vyskytnuvšího se na území indického subkontinentu.

Po červnových magisterských státnicích jsem si naplánoval dvě cesty. První, třítýdenní, na Kavkaz, druhou o trochu delší, též do Asie, ale ještě o pár sto-vek kilometrů vzdálenější.

Výchozím bodem bylo Nové Dillí, odtud dál do růžového města Jaipur, přes svaté pouštní město Pushkar do „Indických Benátek“ (sic!) Udaipuru. Zaje-li jsme i do Agry k Taj Mahalu, též do starodávného Khajuraha proslaveného chrámovými výjevy z Ká-masútry a navštívili jsme i Varanasi, město poslední cesty, a také Bodgayu – místo Buddhova osvícení. Odtud dále přes ohyzdnou Patnu a New Jalpaiguri až

Indie pro začátečníky

Více už v pravidelných dávkách na http://indie.janbouchner.cz

41

TVORBA

Už se vidím, jak s touhle znalostí zafrajeřím u mých kamarádů IT technikou absolutně nepolíbených.

Jsem ale ráda, že je na FITu PR chápáno správně, ne třeba jako v jednom mém předchozím zaměstná-ní, kde byla tahle známá zkratka mylně interepreto-vána jako “Plakáty-Roznos”. Dokonce jsem už párkrát místním přispěla svými znalostmi “sekretářských pro-gramů” (jak jeden student nazval Word a Excel), a po takovém úspěchu mám vždycky blízko k vítězoslav-nému zpěvu “We are the Champions”.

Kamila PětrašováFoto: Archiv FIT

Občas se mi stává, že lidi na FITu mluví a já je sice slyším, ale absolutně nerozumím, i když se jejich řeč jeví jako čeština. Od začátku jsem například dost čas-to slýchávala tajemné spojení “diskrétní matematika”. Obecně mám z matematiky husí kůži, a teď jsem si navíc ještě lámala hlavu s tím, co na ní má být diskrét-ního? Jakože výsledky jsou tajné?

Ale třeba takové slovíčko “algoritmus” jsem už za-řadila do svého běžného slovníku, jako “hmmm, tak to by mě zajímalo, podle jakého algoritmu tohle vy-bírali…”. Mnoho ze studentů má dokonce trpělivost a ochotu mě zasvěcovat dále do informatických tajů, takže jsem si prošla třeba vysvětlováním Bubble sort.

V září se na FITu změnila dvojice na PR oddělení. Novým pomocníkem se stala absolventka Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění, což je na první pohled trochu podivná kombinace. Ale zatím to vypadá, že svět jedniček a nul se s backgroundem zakořeněným v symfoniích a kavárenském povalečství spojit dá.

Můj život s ajťáky

42

ZÁVĚREM

EVOLVEEvolve je asymetrický multiplayer, který nabízí hrá-čům možnost vžít se do dvou kůží. Jeden tým o čty-řech hráčích tvoří parta Lovců, nahánějících pátého hráče, Monstrum. Monstrum bude moci zabíjet men-ší zvířata, díky čemuž se bude moci vyvinout, a mít větší šanci oproti Lovcům, kteří jsou v početní pře-vaze. Hra láká líbivou grafikou a hlavně děsivou at-mosférou, která může boj Lovců a Monster posunout o nějaký ten level výš. Proslýchá se něco i to single-playerové kampani, ale tvůrci zatím jen mlží. Musíme se tedy nechat překvapit.Datum vydání: 10. 2. 2015Platformy: Windows, Xbox One, PS4

GRAND THEFT AUTO VA je to tady. Další díl nejznámější herní série po roce a půl modlení všech hráčů vychází i na počítače, kte-ré pro studio Rockstar už dávno nejsou hlavní cílovou platformou. Po deseti letech se vracíme do San An-dreas, přesněji do fiktivního města Los Santos, kde se vžijeme do role ne jednoho, ale rovnou tří (anti)hrdinů Michaela de Santy, Franklina Clintona a Tre-vora Philipse, se kterými budeme plnit šílené mise při honbě za bohatstvím. Novinkou oproti předchozím dílům je kooperace, tedy alespoň její zvláštní odnož, při které budete při misích střídat postavy, abyste zásahem jedné zachránili život té druhé. Ale kromě misí nás samozřejmě budeme moci pobíhat otevře-ným světem, který jenom čeká na rozmlácení base-ballovou pálkou.Datum vydání: 27. 1. 2015Platformy: Windows

Herní tipy

ZAKLÍNAČ 3: DIVOKÝ HONPříběh Bílého vlka Geralta z Rivie od polského CD Projektu si získal miliony fanoušků po celém světě. Poslední díl trilogie o putování nejznámějšího zaklí-nače slibuje velkolepý finiš, při kterém se lehce opus-tí téma her o trůny z druhého dílu, abychom se spíše podívali na střet králů a bouři mečů, neboť do válkou zmítané země kromě Nilfgaardské armády vtrhl pří-zračný Divoký hon, který se živí na smrti a utrpení. Geralt jej ale pronásleduje z jiného důvodu, než aby zastavil další krveprolití. Chce dostat zpátky čaro-dějku Yennfer, svoji životní lásku, kterou Hon unesl. Na jeho cestě mu budou pomáhat jak staří, tak noví přátelé, mezi kterými se objeví postavy z předcho-zích dílů, ale i z knižní předlohy, takže se rozhodně máme na co těšit.Datum vydání: 25. 2. 2015Platformy: Windows, Xbox One, PS4Imitation Game

43

ZÁVĚREM

IMITATION GAMEAlan Turing. Každý správný ajťák a historik ho zná. Turingův stroj, Turingův test, ale hlavně turingo-vo rozluštění nacistické Enigmy. Mladý matematik, logik a  kryptoanalytik Alan Turing (Benedict Cum-berbatch) byl za druhé světové války naverbován od Spojenců, aby pomohl dešifrovat zprávy posílané Němci. A tak začíná boj o čas, kde každá sekunda práce na dešifrování stojí život několika lidí. Příběh založený na autobiografické knize Alan Turing: The Enigma popisuje nelehkou cestu, na které může, ale nemusí, stát konec 2. světové války.Premiéra: 29. 1. 2015Režie: Morten TyldumObsazení: Benedict Cumberbatch, Keira Knightley

Filmové tipy

JUPITER VYCHÁZÍSourozenci Wachowski, kteří stáli nejen za trilogií Matrix, ale i takovými povedenými adaptacemi jako je V jako Vendeta nebo Atlas mraků, na kina brzy za-útočí s dalším epickým opusem. Jupiter vychází sle-duje příběh uklízečky záchodů Jupiter (Mila Kunis), kterou jednoho dne začne sledovat Caine (Channing Tatum). Caine je geneticky modifikovaný armádní lo-vec, díky kterému Jupiter zjistí, že je reinkarnací vlád-kyně vesmíru, a že má vládnout celému vesmíru. To se ale nelíbí současným vládcům, a tak začíná další boj o nadvládu nad celým vesmírem, který nemusí skončit vůbec dobře...Premiéra: 5. 2. 2015Režie: Andy Wachowski, Lana WachowskiObsazení: Channing Tatum, Mila Kunis

TEORIE VŠEHOStephen Hawking je jeden z největších mozků sou-časné vědy, pokud ne tím největším. Otevřel svět fy-ziky široké veřejnosti, ale cesta k tomu pro něj byla velmi složitá. V jednadvaceti letech mu diagnostiko-vali laterální sklerózu s tím, že mu zbývají dva roky života... Teď je ale Hawkingovi 72 let a i když je na vo-zíku a dokáže mluvit jen pomocí počítače, stále je na poli vědy aktivní. Hawking byl také dlouhou dobu zastáncem Teorie všeho, podle které tvůrci pojmeno-vali i nové zpracování Hawkingova (Eddie Redmay-ne) života, kde s ním prožijeme jeho studentská léta, stejně tak jako krušné časy prvních let po jeho dia-gnóze, ale i setkání s jeho ženou Jane (Felicity Jones).Premiéra: 26. 2. 2015Režie: James MarshObsazení: Eddie Redmayne, Felicity Jones

44

ZÁVĚREM

Kdo nezná webkomiks http://xkcd.com, ať se na něj okamžitě podívá. Když už ho znáte, tak vás nejspíš pobaví druhý projekt jeho autora Randalla What if?

Co kdyby člověk, který opustil NASA, aby se živil kreslením komiksů, odpovídal internetu na otázky typu “Co by se stalo, kdybych hodil míč rychlostí svět-la?” Internet by hltal jeho odpovědi natolik, že by se Randall eventuelně rozhodl to celé vydat knižně. Což se také stalo, rovnou v sedmnácti jazycích.

Okamžitě jsem si tedy pořídil českou versi, už jen proto, abych podpořil takový lidský krok jako je ví-cejazyčné první vydání.

Kniha nezklamala, je plná přesně toho, co byste od ní čekali, a ještě pár bonusů navíc. Horší je pře-klad. Lehce kulhá, když překládá Dartha Sidiouse jako “Císaře” – copak se v tradičnám českém dabingu nepoužíval zásadně imperátor?

Co hůř, překladatelé asi neví nic o hudbě, pro-tože se jim povedlo poplést dobu, beat (což občas znamená doba a občas ne, navíc je to anglicky, tak-že se o překladu moc mluvit nedá) a takt (což jsou typicky tři nebo čtyři doby). No fuj. Doporučuji tedy spíše anglický originál, který je tak trochu jako Wolve-rine – moc toho nedělá, ale v tom, co dělá, je nejlepší.

Vadim Petrov

Randall Munroe:What if? / Co kdyby? aneb Vážné vědecké odpovědi na absurdní hypotetické otázky

45

ZÁVĚREM

Mensa úlohy

Úloha 2

DEŠTNÍKYZakreslete do diagramu deštníky, aby splňovaly tyto podmínky:

1. Čísla nahoře diagramu udávají, kolik kapek do-padne dovnitř diagramu v příslušném sloupci (respek-tive po svislé rastrové čáře). Čísla pod diagramem poté určují počet kapek, které dopadnou na zem (rovněž podél rastrové čáry).

2. Pokud se kapka nedotkne žádného deštníku, padá svisle.

3. Dopadá-li kapka nalevo od středu deštníku,

sklouzne k jeho levému kraji. Dopadá-li napravo, sklouzne k pravému okraji. V obou případech poté spadne kolmo na zem (může však samozřejmě klou-zat i po více deštnících).

4. Pokud kapky dopadnou na střed deštníku, rovnoměrně se rozdělí doleva a doprava..

Deštníky jsou vysoké jen na jednu řádku a mají různou šířku. Šířka je uvedena na levém okraji dia-gramu. U více deštníků v jednom řádku jsou údaje uvedeny v pořadí, v jakém jdou deštníky po sobě. Deštníky mohou ležet v sousedních polích, nesmí se však křížit nebo se vyskytovat ve stejném poli.

PŘÍKLAD ZADÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ

Úloha 1

Úloha 3

46

ZÁVĚREM

LOGIKHledáme kód složený ze 6 písmen. Tento kód najdete určitě v každé encyklopedii. Stejně jako ve hře Logik (anglicky Mastermind), symboly na pravé straně od jednotlivých slov mají následující význam:

- prázdné kolečko: ve slově se nachází správné písmeno, ale na špatné pozici

- plné kolečko: ve slově se nachází správné pís-meno na správné pozici.

Tedy slovo PATZER obsahuje 4 písmena z hle-daného kódu, ovšem žádné z nich se nenachází na správném místě.

BYS TEST1 2

47

ZÁVĚREM

ŘEŠENÍDEŠTNÍKY:

Úloha 1 Úloha 2

Úloha 3

LOGIK: MOZART

3 4

BYS TEST: 1) C, 2) C, 3) C, 4) D i F