z obsahu vybíráme

d Slavonice: V Graselových stopách

d Vinařská turistika má barvu zlata

d Hledači pokladů

d Rozhovor s viceprezidentem

Evropské cyklistické federace

d Razítko na dobrou službu

Vyprávět příběh místa je jako stavět mostMost, po kterém chceme převést našeho návštěvníka až k nám. Aby viděl, pochopil, poznal, naučil se, a aby z toho měl zároveň radost. Turisté a v poslední době obzvláště cykloturisté jsou pro mnohé obce a regiony důležitým prvkem místní ekonomiky. Jak jich tedy právě k vám nalákat co nejvíc? Jak představit váš region tak, aby měli chuť se zase vrátit? Jak efektivně a zároveň s respek-tem k historii a tradici pracovat s geniem loci? Živá místa vám ukáží několik skvělých příkladů, které vás mohou inspirovat!

živá místačtvrtletník s dobrými nápady pro obce a města

červen 2015

2

Graselovy stezky – kouzlo zapomenutého zbojnického dědictví

V devadesátých letech se tu totiž zformovala komunita místních obyvatel, která si

byla vědoma nesmírné historické i přírodní hodnoty míst na Slavo-nicku. Před nějakými patnácti lety si místní nadšenci ze Slavonické re-nesanční společnosti řekli přibližně to, co říkají o interpretaci místního dědictví i všechny příručky: „Chceme pomoci lidem ocenit NĚCO, o čem si myslíme, že stojí za to.“ A to NĚCO byl pro ně místní region a jeho atrakti-vity. Společně s Nadací Partnerství tehdy přišli na myšlenku tzv. Grase-lových stezek. Projektu, který měl za cíl identifikovat jedinečná, krásná a zapomenutá místa se zajímavou historií ve zdejším kraji a ve spojení s postavou slavného místního lou-pežníka Johanna Georga Grasela je představit veřejnosti.

Do přípravy stezek byli tehdy zapo-jeni jednotlivci i skupiny místních, podnikatelé – třeba majitelé míst-ních ekofarem, i obce. Provedlo se značení a úpravy cest, instalace

laviček a lávek, do terénu byly umístěny informační tabule a do-mácí i návštěvníci mohli objevit blízká, neznámá a krásná místa Sla-vonicka: Grázlovu sluj, Schillerovy kameny, psí hřbitov nebo technickou památku vodní pilu Penikov. Dění na Graselových stezkách začalo nabí-rat obrátky – místní lidé a spolky tu začali sázet „loupežnické duby“, zinscenovali jarmareční píseň z roku 1819 „O tom strašným Kráslu“, začali pořádat naučné výšlapy po Graselových stezkách, na stezkách pořádali pravidelný sběr odpadků. Od první stezky v roce 2003 dodnes se stezky rozšiřovaly, propojovaly další památky a zajímavosti – mimo jiné i bývalé vězení v Drosendorfu, v němž byl Grasel vězněn.

Vše vyvrcholilo ziskem české národní ceny Heritage Award 2003 za přínos k ochraně kulturního dědictví – takové byly úspěšné začátky tohoto ukázkového projektu. Dnes jsou Gra-selovy stezky jednou z velkých atrak-cí nejen místního regionu, ale celé

dálkové trasy Greenway Praha-Vídeň vedoucí mimo jiné skrze Slavonice.

Díky aktivitě místních je tento region jedním z nekrásnějších míst příhraničí, které umí atraktivně pře-vyprávět svou historii i ukázat nád-hernou místní přírodu. Zároveň zde neustále vylepšují nabídku – letošní novinkou jsou například trasy pro elektromobily s názvem „Tiše a poho-dlně krajem Graselových stezek“.

Na Graselových stezkách se daří naplňovat pojem „šetrná turistika“ kvalitním a jedinečným obsahem, kvůli kterému se návštěvníci na Gra-selovy stezky rádi vrací. Tyto stezky výrazným způsobem přispívají ke společenskému i ekonomickému oži-vení venkovského regionu česko-ra-kouského pohraničí.

Eva Kvapilová

d Co všechno uvidíte na Graselových stezkách? Podívejte se na www.grasel.eu

Koncem osmdesátých let bylo okolí Slavonic tak trochu smutným místem. Téměř na dohled stála železná opona a původně překrásné centrum, které bylo obklopeno půvabnými renesančními domy, chátralo. Teprve rok 1989 přinesl regionu šanci na nový život.

Graselovými stezkami provádí informační panely.

3

Je tomu patnáct let, co se mezi vi-nohrady na jižní Moravě objevily první značky s logem Moravských

vinařských stezek. „Někteří staros-tové se tehdy divili, kvůli čemu by do je-jich obce jezdili turisté, vinaři odháněli turisty od sklepů s argumenty, že jim budou krást hrozny z vinice, zdržovat je od práce nebo zbytečně přitáhnou pozornost finančního úřadu,“ vzpo-míná jeden z autorů projektu a ak-tuálně jeden z největších odborníků na vinařskou turistiku Juraj Flamik. Neúnavná léta spolupráce mezi obcemi, vinaři i ubytovateli, Vinař-ským fondem, Národním vinařským centrem, Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy a Nadací Partnerství ale přinesla svou úrodu.

Dnes přetéká kalendář vinařských akcí nabídkou otevřených sklepů, vinobraní, zarážání hory, svatomar-tinských ochutnávek a cyklistických výletů. Sklepní kolonie a uličky nabízí degustace, ubytování nad sklepem, restaurace a v nich míst-ní jídla v kombinaci s vínem. Malí

i střední vinaři i ta největší vinařství se zapojují do Festivalu otevřených sklepů, nabízí turistický program ve vlastních vinicích, degustačních stáncích i exkurze ve výrobních pro-storech. Moravské sklepy nad zemí i pod zemí se změnily na turistické provozovny. Poptávky po zážitcích přivádí firemní kolektivy do vino-hradů, aby si zkusily, jaké je být „den vinařem“, klienti si kupují „svoji hlavu“ ve vinici.

To vše díky promyšlené a odpovědné práci s něčím, čemu říkáme místní dědictví. I když ani to nebylo od počátku úplně ideální. „Rozvoj turis-tiky tu prolomil poměrně neutěšený stav, v němž se po sametové revoluci nacházely sklepní uličky. Majetnější vlastníci sklepů se pustili do oprav ta-kovým stylem, kdy ničili památkovou podstatu těchto objektů. Až vlivem vinařské turistiky a návštěvnosti si vi-naři uvědomili, že atraktivita a auten-ticita sklepa je určitou formou jejich bohatství,“ vysvětluje Juraj Flamik. A právě ona „funkční“ autenticita

udělala z jižní Moravy jedno z nej-větších českých turistických lákadel.

Dnes jsou na vinařskou turistiku na jižní Moravě navázány tisíce pracovních míst, obnovila se tradi-ce rodinných vinařství, která dala mladým vinařům perspektivu života na vesnici, kde se narodili.

„Já jsem rád, že jsme našimi projekty mohli podpořit rozvoj šetrné turistiky na jižní Moravě. Za 7 let jsme s Nadací Partnerství na 18 Festivalů otevře-ných sklepů přivedli 17.000 návštěv-níků do sklepů 540 vinařů, snažíme se udržovat kvalitní značení na 1200 km vinařských stezek, 40 vinařským obcím poskytujeme služby pro lepší využití jejich potenciálu a marketingu v oblasti vinařské turistiky. Prostě stejně jako když se vinaři v sudu po-daří zlatavá a medem vonící Pálava, mění se na zlato a voňavé zážitky i vinařská turistika,“ uzavírá Juraj Flamik.

Zdeňka Prokopová

Vinařská turistika má barvu ryzího zlata a voní po meduVinařská turistika prožívá na jižní Moravě období překotného rozvoje. Moravské vinařské stezky jsou v zahraničí TOP produktem České republiky, téměř každý týden jsou na programu akcí některé „otevřené sklepy“, vinaři prosperují, všechno vyrobené víno se prodá, návštěvnost jižní Moravy narůstá. Vinařská turistika je prostě v kurzu.

O šetření vodou se v Karlovicích učí i místní žáci.

youtu.be/TLnQxbyG58U

4

Hledači pokladů

Co to jsou hledačky? Jak sami lidé z organizace Actaea říka-jí: „Je to hra. Hledačka je cesta,

zábava i poučení.“ Questing je prostě cesta za pokladem a zároveň zábavná forma poznávání přírody a historie. Původem pochází questing ze Skot-ska a Anglie, kde je hra známá jako „letterboxing”. Název questing se vžil především v USA. U nás je to pros-tě hledačka. Určitě jste někdy hráli šipkovanou nebo hledali poklad – a na velmi podobném principu funguje i hledačka. Text hledačky vede hráče po jedné trase, nabízí jim indicie a je-jich správné rozluštění je nakonec do-vede k pokladu. Každý zájemce s sebou na takovou dobrodružnou výpravu nepotřebuje víc než papír s popsanou trasou podle orientačních bodů.

Z hlediska interpretace místního dědictví je hledačka navíc perfekt-ním nástrojem, jak návštěvníkům převyprávět příběh místa, na kterém se právě nacházejí, a udělat to tak, aby je to bavilo. Tvorba takové hle-

dačky je navíc ideální příležitostí pro stmelování místních obyvatel, kteří se na přípravě velmi často podílejí. Vždyť právě oni toho o místním kraji ví asi nejvíc. Na webových stránkách www.questing.cz je pro všechny zájemce návod, jak takou vlastní hledačku vytvořit.

Co potřebujete k vytvoření vlastní hledačky?

1. Dobrou znalost místa či trasy, které chcete pomocí hledačky představit: Nemusíte být sami znalci, zapojte lidi, kteří se o místo zajímají, třeba místního učitele, knihovnici, fotografy…

2. Trochu času na společnou práci: Společně si trasu projděte, povídejte si o ní, vyberte místa zastavení. Co na nich lidem chcete ukázat.

3. Hlavní myšlenku: Ujasněte si, co chcete lidem na trase ukázat. Obvyk-le je informací moc a není možné říct

vše v jedné básni. Vyberte si hlavní téma nebo pár zajímavostí.

4. Průvodce trasou: Domluvte se, kdo bude zajímavosti návštěvníkům představovat, kdo se jich bude ptát na otázky. Může to být pohádková postava, zvíře, květina, voda ze studánky, moudrá babička… Trasa může být i bez průvodce.

5. Tajenku: Určete si tajenku. Kolik má písmen? Na kterých zastaveních je budou návštěvníci hledat?

6. Smysl pro detail: Když procházíte trasu, všímejte si detailů. Kde jsou orientační body, kde trasa odbočuje, kde je třeba být pozorný. Hledejte na zastaveních detaily, které můžete využít pro tajenku.

7. Trochu inspirace: Udělejte si chvilku poezie. Přečtěte si své ob-líbené verše. Nechte se inspirovat a pusťte se do veršování. Uvidíte, že je to docela zábavné.

Moderní technologie i dobré nápady ze zahraničí s sebou nesou i nové možnosti, jak zaujmout a představit svůj kraj. Jesenická společnost pro přírodu a krajinu Actaea se rozhodla tak trochu vyšlapat cestičku ostatním, vyzkoušet nové možnosti a do České republiky přinést fenomén questingu, neboli hledaček.

Sama tvorba hledačky může být dobrodružstvím.

5

8. Tah na bránu: Nakonec vše na-pište do jednoho souboru a společně přečtěte a upravte. Prověřte detaily. Funguje nápověda pro tajenku?

Na stránkách je zatím popsáno více jak 50 hledaček, které se nacházejí na různých místech České republi-ky – namátkou je to Křivoklátsko, Praha, Český les, Liberec, Třeboň, Slavonice nebo Štramberk. Vyprávějí příběhy místních loupežníků, zvou

na cestu za bobry, za válečnou his-torií míst nebo představují význam-né obyvatele konkrétního místa. S každou obcí je jistě spojený alespoň jeden zajímavý příběh, na kterém lze postavit nebo vylepšit marketing destinace. Pro obce i místní je tedy questing a další moderní formy interpretace příležitostí, kterou by byla škoda nevyužít.

Martin Gillár

Ukázka hledačky: Mokřadní spirálou na záchrannou stanici, 1. část (Třeboň)

Vítej milý člověče, v krajině, kde toho dost teče.

Zde pohodu máš a klid pivem či limem se občerstvit.

Čeká tě totiž dlouhá cesta přes rybníky louky až do města.

Cesta tě k pokladu dovede, když písmenka nalézt se povede.

Jak se jmenuje třeboňské pivo, točené v Pergole?

„Hledačky jsou kouzelné, ať je tvoříte nebo „jen“ procházíte. Propojují lidi a místa i lidi mezi sebou. Jdete a všímáte si: oči zaznamenají to, co dosud jen míjely; s nosem do výšky se pohybujete jako zvěř na planinách; vnímáte každý závan větru, sluníčko v zádech, travnatou cestičku či městskou dlažbu pod nohama; neodoláte a dlaně smočíte v potoce nebo pohladíte sochu sv. Jana na mostě; vezmete za ruku dceru, synka, manžela či milou, babičce pomůžete do schodů… Vystoupili jste z běžného denního času, jste teď a tady, pusa se vám usmívá sama od sebe a svět se jeví být celkem pěkné místo k životu. Nakonec přijde krabice s pokladem; k datu a podpisu možná přidáte skicu tužkou nebo pár veršů, které vám jen tak blesk-nou hlavou, a začnete se těšit na příští víkend a další hledačku, nebo dokonce – a proč ne? – si řeknete, že přece u vás doma je taky spousta zajímavých věcí, které by byly pro hledačku jako dělané. Co třeba ten starý most za návsí? Sice se už jezdí po novém a po tom starém sotva kdo přejde, má ale krásně zacho-valou klenbu a lidé ze vsi po něm chodili dobrých dvě stě let… jistě po něm přišli i ti, kdo vybudovali starou sklárnu pod lesem.“

Z knihy Blaženy Huškové a Kateřiny Kočí Ques-ting aneb Tvoříme hledačky pro lidi a s lidmi.

KAMENNÁLipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávánípracoviště Kamenná Kamenná 20, 639 00 Brno

T: 543 420 823, E: kamenna@lipka.cz

Hra je motivována skutečným příběhem Blanky, první manželky významného českého panovní-ka. Ten pobýval svého času v Tyrolsku a právě v této době si jeho otec Jan, tehdejší král, při-vedl na pražský hrad mladou ženu, novou čes-kou královnu Beatrix Burgundskou. Český lid si ale Beatrix neoblíbil, větší sympatie projevoval právě budoucí královně, mladé Blance. Proto ji Jan vykázal na Špilberk, kde musela i se svou malou dcerou Markétou nedobrovolně pobývat celé tři roky, zpočátku dokonce bez finančních prostředků. Její muž ji po návratu z Rakouska na Špilberku navštívil, ale její přesídlení do Prahy si na otci vymohl až poté, co král Jan oslepl.

Děkujeme, že jste si s námi zahráli. Pokud se vám tato hra líbila, vyzkoušejte si další! Více informací najdete na www.lipka.cz/hravyspilberk.

Poklad zábavné hry je pečlivě střežen a je možné si jej vyzvednout pouze v tyto hodiny:říjen – duben 9 – 17 (kromě pondělí)květen – červen 9 – 17 červenec – září 10 – 18

Sdělte vyluštěné jméno českého krále na pokladně hradu. Královna Blanka se vám odmění!

www.lipka.cz/kamennawww.lipka.cz/hravyspilberk

Hravý Špilberk

QUEST

Kočárová hra

O královně Blance

Kočárová hra vznikla v rámci projektu Přírodní učebna pod starým hradem, který finančně podpořila Nadace OKD.

7.

Došli jste ve svém putování téměř do cíle.Teď už jen stačí vyluštit tajenku:

_ _ _ _ _ _ . 1 2 3 4 5 6

6.

Špilberk je, zdá se, bezpečné místo, na hradním nádvoří je útulno, čisto.

Jak říkáme stavbě na posledním hradním nádvoří, která je dnes opatřena mříží proti pádu?

_ _ _ _ _ _ 2

5.

Na těchto hradbách můžete nepříteli ránu dát, obranná děla budou tu ještě dlouho stát.

Ránu z děla – ale kolik děl tady vlastně máme?

_ 6

Hledačka O královně Blance na brněnském Špilberku.I takto může vypadat mapka hledačky (Mokřadní spirálou).

6

Česko musí nabídnout kvalitní a dostatečně proznačené dálkové cyklotrasy a kvalitní služby

Nejen v souvislosti s rozvojem mezinárodní sítě cyklistic-kých tras EuroVelo u nás v po-

sledních letech roste zájem o dálkové cyklotrasy. Labská stezka, Stezka železné opony, Vltavská cyklistická cesta – to vše jsou koridory, které lá-kají zejména zahraniční turisty. Pro místní podnikatele se tak mohou stát generátorem zajímavých financí, a to navíc bez toho, aby nesla následky místní příroda a životní prostředí.

Daniel Mourek je koordinátorem roz-voje českých úseků sítě evropských cyklotras EuroVelo, viceprezidentem Evropské cyklistické federace a zá-roveň koordinátorem mezinárod-

ních projektů v Nadaci Partnerství, a proto má o tématu cykloturistiky obrovský přehled.

Dokážete říct, jak vlastně cyklotu-ristická Evropa vypadá v číslech? Jaký je její ekonomický přínos?

Evropa je nejnavštěvovanější a nejvyspělejší destinací pro cyk-loturistiku ve srovnání se všemi ostatními kontinenty. Celkový podíl cykloturistiky na cestovním ruchu se tu odhaduje na 3–5 %, jen dál-ková síť cyklotras EuroVelo přináší 44 miliard EUR, u nás se její přínos odhaduje na 180 milionů EUR. Podle studií utratí za cykloturista, který

je delší dovolené, za den asi 53 EUR. Průměrně tráví na cestě skoro 7 dnů, což znamená, že jeden jeho pobyt přinese asi 350 EUR.

A to se týká i cyklistů, kteří jedou jen na jeden den?

Ne. Výdaje jednodenních cyklistů jsou o poznání nižší, jen 16 EUR za den. Nemusí platit převoz zavazadel, ani ubytování. Právě za ubytování padne největší část peněz – čtyřicet procent. Jídlo pak tvoří necelou třeti-nu nákladů. To jsou ale čísla z Ně-mecka, Rakouska, Švýcarska a Nizo-zemí. V Česku takovouto statistiku zatím bohužel nemáme.

O rozvoji cykloturistiky u nás za posledních 15 let jsme se bavili s Danielem Mourkem, člověkem, který cyklistice a cykloturistice zasvětil celý svůj život.

Daniel Mourek má na starosti i rozvoj EuroVela 13 / Stezky železné opony.

7

Cykloturisté měli v minulosti pověst šetrných cestovatelů. Jak je tomu nyní?

Pro cykloturisty již dávno neplatí, že utrácí málo. Především ti dálkoví velmi dbají na pohodlné ubytovaní, samozřejmě s certifikací Cyklisté vítáni. Jejich kola jsou v perfektní kvalitě, aby zvládla náročné etapy, takže potřebují určité zacháze-ní a oni sami potřebují vydatnou a zdravou stravu. Dálková stezka je vlastně lineární destinací. Pokud taková stezka vede například podél světoznámé řeky jako v našem přípa-dě třeba Labe, je úspěch při splnění základních předpokladů na bezpeč-nost a marketing zaručený. Manage-ment dálkových stezek by se měl ale především soustředit na vytvoření kvalitní nabídky pro cykloturisty i ve spolupráci s cestovními kancelá-řemi a touroperátory, tak i vůči pře-važujícím individuálním cykloturis-tům. Směrodatný není ani tak počet cyklistů a in-linistů o víkendu, ale spíše počet přenocování na stezkách, na což se často zapomíná.

Dá se vůbec nějak vyhodnotit, jak efektivní budování cyklistických tras a stezek je?

Vychází se z různých ekonomických modelů. Ty se většinou opírají o pevná data z automatických sčítačů umís-těných na hlavních profilech stezek. Takové sčítání se dá dělat celoročně nebo jen nárazově, ale rok od roku ve stejných obdobích, aby bylo možné sledovat trendy. My sami společně s našimi partnery z Weinviertelu jsme například mohli realizovat sčítání na jižní Moravě i za hranicemi. Díky těmto datům a dalšímu kvantitativ-nímu šetření jsme zjistili, že celkový ekonomický přínos cykloturistiky zde dosahuje až 190 milionů Kč ročně.

V sousedním Německu zase napří-klad spočítali, že když odečtou ná-klady na výstavbu a údržbu stezky a její marketing vygeneruje nová tra-sa až 76 milionů EUR ročně. To jsou obrovská čísla, vezmeme-li do úvahy minimální dopad pobytu cyklistů na místní životní prostředí.

Kolik peněz vlastně investuje Čes-ká republika do cyklistiky a cyklo-turistiky?

Investice z evropských fondů přines-ly kvalitativní posun při budování cyklostezek. Stále ale pokulhává-me za nabídkou západní a severní Evropy, a to zejména co se bezpeč-

nosti týče. Česko patří k jedné ze čtyř zemí EU, které ve finančním období 2007–2013 vydalo na rozvoj cykloste-zek více než 100 mil EUR, což je sice hodně, ale co se týká délky, tak naše síť nedosahuje třeba délky maďarské cykloturistické sítě.

Jak je to s přeshraničním marke-tingem dálkových tras? Není to přeci jen komplikované?

Je to bezesporu komplikovanější než u místních tras a okruhů, protože do hry vstupuje o mnoho více subjektů – kraje, obce a destinační organizace krajů a měst a samozřejmě příhra-niční regiony především v Rakousku, Německu a Polsku. Všichni ale se stejným cílem. Naše nadace v tom hraje roli jakéhosi prostředníka. To je naše poslání, spojujeme, propo-jujeme a ze zahraničí se snažíme přinášet dobré příklady.

Jak se vlastně environmentální nadace, jako je ta vaše, dostane k tématu cykloturistiky?

Dálkovým cyklotrasám se věnujeme více jak dvacet let. EuroVelo, Labská stezka, Greenways Praha-Vídeň, Mo-ravské vinařské stezky – to všechno jsou naše vlastní projekty. Prostřed-nictvím grantů jsme zase mohli podpořit rozvoj například Vltavské cyklistické cesta nebo Greenway Jizera. Cykloturistika jakožto šetrná forma turistiky přináší do regionů jenom dobré věci.

Čemu se tedy aktuálně v nadaci věnujete?

V oblasti cykloturistiky pomáháme krajům, městům či jejich sdružením a destinačním společnostem při vytváření a propagaci dálkových cyklotras. Také pořádáme dálkové cyklojízdy v rámci Týdne na kole či cykloturistické akce na stezkách. Chceme vytvořit konkurenceschop-nou nabídku produktů dálkové cyk-loturistiky ve spolupráci s partnery z veřejné i komerční sféry, ať už to jsou ubytovací a stravovací zařízení s certifikací Cyklisté vítáni nebo cestovní kanceláře. Myslím, že Česká republika má velký potenciál stát se jednou z top destinací v rámci evrop-ských cykloturistických zemí. Máme možnost využít především blízkos-ti německého trhu, který je ročně s 3,3 miliony cykloturistů největším trhem v Evropě. Potenciál tu je, důle-žité je umět ho správně využít.

Zdeňka Prokopová

Daniel Mourek

Je viceprezidentem Evropské cyklistické federace a Evropské asociace Greenways. V Nadaci Partnerství má od roku 2000 na starost mezinárodní spolupráci v rámci programu Greenways. Je jedním z předních expertů na udržitelnou turistiku a dopravu v ČR. Zároveň je českým koordi-nátorem Labské stezky, dálkové trasy EuroVelo 13 – Stezky želez-né opony, Greenways Praha-Ví-deň a iniciátorem projektu Česko jede a Česko na kola.

„ Česká republika má velký potenciál stát se jednou z TOP destinací v rámci evropských cykloturistic-kých zemí.

8

Podnikatelům i obcím pomáhají certifikace odlišit se od ostat-ních. Provozovatelé i garanti

certifikačních programů tak posilují konkurenční výhodu označených služeb. Jen ti certifikovaní se pak do-stávají do důležitých informačních zdrojů a propagačních kanálů, které míří přesně na žádanou cílovou skupinu. V turistickém ruchu exis-tuje takových certifikací řada i na mezinárodní úrovni – od hotelových hvězdiček, přes michelinské hvězdy až třeba po tzv. Certifikace služeb udržitelného cestovního ruchu.

U nás je na celostátní úrovni nejdále pravděpodobně certifikace Cyklis-té vítáni. Značku dobře známého usmívajícího kola má nyní 1260 poskytovatelů služeb po celé České republice. Díky takové certifikaci má pak konkrétní provozovatel

jistotu, že právě jeho zařízení se pak objeví v cyklistických mapách, průvodcích, navigacích a na infor-mačních a turistických portálech. Na druhé straně zákazník zase má jistotu, že nepřijede někam, kde

nebudou mít stojan na kolo ani pum-pičku. Certifikační systémy mají své kouzlo jednoduše v tom, že z nich těží všichni – pro provozovatele je to důležitá součást marketingu, pro klienty zase jistota určitého stan-dardu.

Novinka českých certifikací – Český systém kvality služeb

Asi nejnovější turistickou certifika-cí je tzv. Český systém hodnocení kvality služeb. Ten je postavený na německých zkušenostech a na kon-tinuálním vzdělávání a zvyšování odbornosti institucí a pracovníků v cestovním ruchu. Do systému se mohou zapojit všechny organizace, které se v nabídce turistických slu-žeb chtějí dále zlepšovat a rozumět lépe očekávání svých zákazníků. Pro případné obchodní partnery je pak značka znamením, že certifikovaná organizace je spolehlivým partne-rem.

Razítko na dobrou službuJak se vyznat v široké nabídce nejrůznějších služeb, které jsou v obcích určeny zejména přespolním turistům? Jak najít zázemí odpovídající představám a nárokům každého z nich? To jsou otázky, které si turisté před svou cestou často kladou. A jejich nároky se někdy velmi liší. Právě proto existují certifikace turistických služeb.

Certifikace turistovi řekne, jaké služby může očekávat.

„ Certifikační systémy mají své kouzlo jednoduše v tom, že z nich těží všichni.

9

Cyklisté vítáni Certifikace Cyklisté vítáni hod-notí nabídku služeb z pohledu cykloturistů. Díky spolupráci s agenturou Czechtourism, regio-nálními destinačními agenturami a sdruženími cestovního ruchu propojuje certifikace podnikatele s konkrétními nabídkami trávení volného času v regionech i celé ČR. Důležitým aspektem certifikace je rozeznatelnost značky pro zahra-niční turisty. Certifikace Cyklisté vítáni patří mezi systémy, které od provozovatelů služeb vyžadují po-dobné podmínky napříč Evropou, a používají podobné označení. Za-hraniční návštěvník tak má jistotu, že pod danou značkou získá stejný komfort jako v sousedních zemích.

Mezi nejdůležitější podmínky patří například vhodné místo pro úschovu kola s kvalitními stoja-ny, možnost vypůjčení nářadí na jednoduché opravy a informační servis o nabídce tras a výletních cílů. Podmínky certifikace se dále liší podle typu služby – ubytovací, stravovací, kempy a turistické cíle. U ubytování je důležitá nabídka snídaní, možnost přespání na jed-nu noc a možnost vyprání. Certifi-kované restaurace musí poskytovat teplá jídla po celý den, alespoň jedno vegetariánské nesmažené jídlo a vhodnou nabídku nealkoho-lických nápojů.

Kde žádat o certifikaci: www.cyklistevitani.cz

Počet certifikovaných služeb: 1260, z toho 722 ubytovacích

Cena certifikace: 1 983 Kč ročně

Prázdniny na venkově Cílem této značky, kterou provozuje Svaz venkovské turistiky, je vytvo-řit přehlednou nabídku zážitkové turistiky na českém, moravském a slezském venkově. Zapojeni mo-hou být ubytovatelé s kapacitou do 65 lůžek, farmy s ubytováním nebo přímým prodejem ze dvora, jezdec-ká centra a stáje, restaurace s re-gionální nabídkou nebo řemeslné dílny. Značka Prázdniny na venkově cílí především na rodiny s dětmi.

Kde žádat o certifikaci: www.prazdninynavenkove.cz

Počet certifikovaných služeb: 240

Cena certifikace: 600 Kč ročně

Petr Kazda

Přehled vybraných certifikačních systémů v ČR:

Certifikace služeb vinařské turistikyCertifikaci zaměřenou na milovní-ky vína a dobré gastronomie rea-lizuje Národní vinařské centrum společně s Nadací Partnerství. Zaří-zení jsou rozdělena do pěti katego-rií: vinařství, vinný sklep, vinoté-ka, restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tematikou. Certifikace dbá na původ vín, poskytování od-povídajících skleniček, vyškolený personál pro prezentaci vín a také celkový ráz objektu a jeho okolí.

Kde žádat o certifikaci: www.wineofczechrepublic.cz/cesty-za-vinem/certifikace

Počet certifikovaných služeb: 135

Cena certifikace: 1000 Kč ročně

HotelStars Certifikaci provozuje unie patnáct hotelových asociací zemí Evrop-ské unie. Jejím cílem je sjednocení klasifikací a hodnoticích kritérií hotelových služeb pomocí jednot-né metodiky a využití společného marketingu při propagaci certifi-kovaných zařízení. Systém zaří-zení označuje oficiální nálepkou, která deklaruje počet dosažených hvězd. Nutné je splnění kombinace minimálních a volitelných kritérií.

Kde žádat o certifikaci: www.hotelstars.cz/certifikat-zadost

Počet certifikovaných služeb: 400

Cena certifikace: od 2000 Kč do 20 000 Kč v závislosti na velikosti objektu

10

Hostětín aneb Ekologická renesance

Je tomu asi dvacet let, co nad Hos-tětínem, malou obcí na morav--sko-slovenském pomezí, visela

stavební uzávěra. Obec se pomalu ale jistě vylidňovala, protože mladí lidé si zde nedokázali představit svůj budoucí život. Kvůli uzávěře nemohli stavět, ještě na konci devadesátých let si tu místní topili doma uhlím. „Vzduch tu byl nedýchatelný,“ vyprávěl během letošního Dne Země starosta Robert Janota. Podle něj stojí za pro-měnou snaha obec zachránit. V polo-vině 90. let se ale vše začalo obracet k lepšímu. Nestalo se to však samo od sebe. Iniciátorem prvních eko-logických projektů byl zdejší rodák a někdejší pracovník Ekologického institutu Veronica Miroslav Kundra-ta. Jeho návrhy si obec vzala za své a postupně začala budovat kořenovou čističku, obecní výtopnu na biomasu

už vyzkoušelo Dotační Manager2000 UŽIVATELŮ

STAČÍ TAK MÁLO A MÁTEVŠECHNY DOTAČNÍ PŘÍLEŽITOSTIPOD KONTROLOU

+ Největší databázi dotačních výzev v ČR+ Osobního konzultanta, který rozumí Vašim potřebám+ Profil na správu projektových záměrů+ Přístup k cenným dokumentům

CO ZÍSKÁTE?

WEBOVOU APLIKACI DOTAČNÍ MANAGER VYZKOUŠEJTE ZDARMA! WWW.DOTACNI.INFO/MANAGER-DEMO

INZERCE

d Podívejte se na reportáž České televize z návštěvy prince Charlese v Hostětíně

a další ekologická opatření. Vznik-la zde Hostětínská moštárna, nyní známá po celé České republice, a také ekologické Centrum Veronica, první veřejná budova postavená v pasivním standardu. „Kouzlo hostětínských pro-jektů tkví v tom, že se na nich podílejí obce, nevládní organizace, případně další kolegové a veřejná správa,“ říká Yvonne Gaillyová, nynější ředitelka Ekologického institutu Veronica. Ko-runku pro nejekologičtější obec v ČR dala návštěva následníka britského trůnu prince Charlese v roce 2010.

Hostětín je prostě živým důkazem toho, jak lze resuscitovat společen-ské dění i turistický ruch, když je na začátku dobrý nápad a vůle jej zrealizovat.

Martin Gillár

11

Sčítače přinášejí důežitá data o cyklistech i pěších.

Získat data o využití konkrétní trasy či stezky lze různými způsoby. Tím nejvhodnějším

je použití automatických sčítačů, které nejen že jsou velmi přesné, ale měří kontinuálně a nejsou závislé na fyzické přítomnosti sčítajících lidí. Konkrétní příklad využití sčítačů se nabízí například na Labské stezce. Kraje vytipovaly celkem 6 cyklotu-risticky významných míst, na která nechaly instalovat sčítače Eco-Coun-ter.

Jejich hlavní výhodou je kontinuální měření 24 hodin denně v hodinovém intervalu. Tepelné čidlo snímá teplo vydávané lidským tělem při prů-chodu a indukční smyčky umožňují odlišit pěší od cyklistů. Zároveň umí zařízení rozlišit a zaznamenat směry pohybu. Celé zařízení je napájené baterií nezávislou na zdroji elek-třiny, která vydrží v provozu prů-měrně dva roky. Celý sčítač je tedy díky tomu v podstatě bezúdržbový. Montáž je velmi jednoduchá, a to nejen v přírodě, ale i ve městě. Další

výhodou je, že celé zařízení jde relativně snadno přemístit, takže není problém použít jej i na jiném místě. Navíc je vše vyrobené tak, že odolává nejen nepřízni počasí, ale i nenechavcům z řad lidí.

Efektivitu investice do budování dílčích úseků Labské stezky lze pak snadno vyčíslit počtem jejích uživa-telů. Například na konkrétním místě v Královehradeckém kraji evidují největší průjezd cyklistů v roce 2014, a to 172 000. Průměrně tak stezku denně využilo zhruba až 470 cyk-listů. U Kuksu, významné barokní památky kraje, to bylo mnohem méně, něco přes 76 000, s průměrem okolo 200 cyklistů za den. Nejvytíže-nějším dnem roku v Královehradec-kém kraji byl čtvrtek 1. května. To projelo za den některými místy až 1700 cyklistů.

Oproti tomu v Ústeckém kraji je cyklistický provoz podstatně slabší. Rozdíl mezi nejvyššími naměřenými hodnotami je mezi oběma kraji

téměř 40 %. Nejfrekventovanějším místem z Ústeckého kraje, Děčínem, totiž projelo za rok 2014 pouze 105 000 cyklistů. Nejvíce cyklistů za den, více jak 1500, bylo naměřeno v Děčíně, a to v neděli 25. května.

Ideálně lze tedy na základě těchto dat plánovat například údržbu, místní poskytovatelé služeb v cestov-ním ruchu zase mohou vědět, kdy se připravit na největší nápory.

Taková jsou data týkající se cyklistů. Labskou stezku však využívají také chodci. Zatímco počty pěších jsou během roku bez výkyvů, cyklisté nejvíce vyrážejí v letních měsících.

Výsledky měření lze využít mnoha způsoby, každý z nich čerpá přesně to, co potřebuje ke své práci. Pro investory jsou společně s kvalitativ-ním šetřením tím nejlepším možným argumentem pro další výstavbu cyklistických stezek.

Ondřej Nejedlý

Co přinesla právě vaše cyklostezka? Sečtěte cyklisty a máte odpověď! V České republice asi není kraj, kde by za poslední roky nevznikla alespoň jedna nová cyklostezka. Spíše rostou jako houby po dešti. Obce i města si totiž uvědomují, že jejich přínos je pro místní ekonomiku nezanedbatelný. Často se ale potýkají s otázkami typu: „Kolik taková investice vlastně obci přinese? Byla vůbec efektivní?“ Pro zodpovědnou odpověď je třeba mít tvrdá data. Ta přinášejí třeba automatické sčítače cyklistů i pěších.

12

Nenechte si ujítPřehled nejdůležitějších akcí pro města a obce do září 2015

reSITE konferenceKdy: 18.–19. června 2015

Kde: Praha

d www.resite.cz

Semináře Operační program Životní prostředí v letech 2014–2020

Praha, 18. června 2015, 8.30–13.00, Hotel Fortuna West, Mrkvičkova 1091/2, Praha 6

Brno, 22. června 2015, 8.30–13.00, Hotel Slovan, Lidická 23, Brno

Ostrava, 25. června 2015, 8.30–13.00, Dům kultury Akord, náměstí SNP 1, Ostrava

d www.opzp.cz

Letní putování po vinařských stezkách Mikulovska

Kdy: 18. července 2015

Kde: Mikulov

d vinarske.stezky.cz/Letni-putovani-2015

Konference Česko jede

Kdy: 15.–16. září 2015

Kde: Domažlice

d www.ceskojede.cz

Evropský týden mobility

Kdy: 16.–22. září

Kde: celá ČR

d www.mobilityweek.eu

Živá místa — elektronický magazín Nadace Partnerství — www.nadacepartnerstvi.cz/casopis, e-mail casopis@nap.cz. Vychází čtvrtletně. Vydává: Nadace Partnerství, Údolní 33, Brno 602 00 — Editor a koordinace: Martin Gillár, tel. 775 958 907 Autoři textů: Martin Gillár, Zdeňka Prokopová, Ondřej Nejedlý, Petr Kazda, Juraj Flamik, Eva Kvapilová — Grafika a sazba: Leoš Knotek — Foto: Archiv Nadace Partnerství, Questing.cz

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. www.nadacepartnerstvi.cz

Po čem touží vaše knihovnička:

Jak pře(d)kládat svět

„Každý další hustě popsaný informační panel či nudný průvodce „kolovrátek“ je jen výsledkem nepoučené snahy dělat interpretaci pro návštěv-níky zajímavou a srozumitelnou.“ Takové je poselství knihy, která se zabývá prezentací zajímavých míst a objektů nejen u nás. Jak vlastně efektivně komunikovat s návštěvní-kem? Co, jak a kdy mu sdělit? Co takového návštěvníka vůbec zajímá? Jakou formu pro komunikaci využít? Kniha vás naučí, kde končí předávání informace a kde začíná interpretace. Představí všechny možné formy interpretace od naučných stezek přes muzejní expozice až po činnost průvodců. Pro ilustraci obecných zásad autoři nabízí konkrétní případové studie projektů interpretace z České republiky i za-hraničí a příklady ilustrují barevnými fotogra-fiemi. Fandové interpretace jistě ocení přílohu věnovanou plánování interpretace, která je v České republice ještě v plenkách. Vzhledem k minimálním zkušenostem, které s plánová-ním interpretace u nás jsou, je tomuto tématu věnovaná samostatná příloha jednoho z autorů.

Publikace vychází ze zahraničních zkušeností a zkušeností autorů, kteří jsou průkopníky používání zásad interpretace v České republice od roku 2001.

Autoři: Ladislav Ptáček a Tomáš Růžička (editoři) a M. Medek, B. Hušková, M. Banaš

Kde koupit?E-shop Nadace Partnerství:d eshop.nadacepartnerstvi.cz

Osobní odběr: Otevřená zahrada v Brně

Cena: 240 Kč

Program rozvoje obceChybí vašemu městu nebo obci dlou ho dobá strategie rozvoje? Chystáte se stanovit priority rozvoje přesahující jedno volební období? Nevíte, jak provázat strategické plánování s plánová-ním územním? Chcete vytvořit dokument, který vychází z klíčo-vých potřeb obyvatel? Ukážeme vám, že strategické plánování není pouze záležitostí městského

úřadu a radnice. Při efektivním zapojení veřejnosti s vámi při-pravíme takové projekty, které vaší obci nebo městu přinesou skutečnou změnu.

d Podívejte se, jak připravujeme program rozvoje obce v deseti krocích