+ All Categories
Home > Documents > Zkaza Slovanu Rudolf Vrba

Zkaza Slovanu Rudolf Vrba

Date post: 28-Oct-2015
Category:
Upload: tamda-shitake
View: 151 times
Download: 13 times
Share this document with a friend
Description:
j

of 132

Transcript
  • ZKZA SLOVAN

    ze svtov vlky.

    Dennk povlen.

    Napsal

    Rudolf Vrba

    Editor NVT (2011)

    nor 1924.

    Nkladem autorovm: . Budjovice 744. Tiskem knihtiskrny Drustvotisk v Teboni.

  • ZKZA SLOVAN 1. Bilance svtov vlky ............................................................................................................................... 8 2. Kdo jest pvodcem svtov vlky? ................................................................................................. 10 3. Zadluen velmoc ................................................................................................................................... 12 4. Ozdravn hospodstv svtovho ................................................................................................ 14 5. Potopen Lusitanie .................................................................................................................................. 15 6. Vilmv dopis Hindenburgovi .......................................................................................................... 16 7. Skonen svtov vlky ........................................................................................................................ 17 8. Vyvradn Armn ............................................................................................................................... 19 9. Imperium britanicum ............................................................................................................................ 20 10. Anglian a bolevici ............................................................................................................................. 22 11. Anglick parlament a Maai............................................................................................................ 24 12. Disraeli ......................................................................................................................................................... 25 13. Sir Ernst Cassel ......................................................................................................................................... 27 14. Churchill v Palestin .............................................................................................................................. 28 15. Vstavba Palestiny.................................................................................................................................. 29 16. Lord Curzon o svtovm mru .......................................................................................................... 30 17. Wickham Steed proti Lloydu Georgemu ...................................................................................... 32 18. Hlad v Evrop ............................................................................................................................................ 33 19. Zkza Evropy ............................................................................................................................................. 34 20. Evropa po vlce ........................................................................................................................................ 36 21. Velik socialistick republika nmeck ....................................................................................... 38 22. Nmecko a bolevici .............................................................................................................................. 40 23. idovsk otzka v Nmecku............................................................................................................... 41 24. idovsk vlka v Nmecku ................................................................................................................. 42 25. Zhada idovsk ...................................................................................................................................... 43 26. Rostouc antisemitismus v Nmecku............................................................................................. 44 27. Katolci Nmecka ve Frankfurtu ...................................................................................................... 45 28. Miliard Hugo Stinnes......................................................................................................................... 46 29. Vdcov bavorsk republiky rad ped soudem ....................................................................... 48 30. ech pinesl 5. nora 1919 tuto vahu: .................................................................................. 51 31. Poplach v Israeli v Nmecku .............................................................................................................. 52 32. Dva vldcov republiky Nmecka ................................................................................................... 53 33. id-car Chaim Bronstein zaprodal Rusko Nmecku .............................................................. 54 34. Ludendorff a id .................................................................................................................................... 55 35. Nmci a Rusov ........................................................................................................................................ 56 36. Bismark a Rusko ...................................................................................................................................... 57 37. Bolevici doufaj v monost nmecko-rusk aliance ............................................................. 58 38. Souboj Francie s Nmeckem a Polsko ........................................................................................... 59 39. Francouzsk ministr vlky Maginot o vlen psychose Nmecka ................................ 60 40. Protokoly mudrce ze Sinu ................................................................................................................ 61 41. Z bolevismu hroz zhuba cel Evropy ....................................................................................... 62 42. Svtov revoluce ..................................................................................................................................... 64 43. My a Nmci ................................................................................................................................................. 65 44. eskonmeck spor v republice ...................................................................................................... 66 45. Vybudovn nov Evropy .................................................................................................................... 68 46. Slovensko .................................................................................................................................................... 70 47. Bratislava .................................................................................................................................................... 73 48. Stolice Spi a Orava ................................................................................................................................ 74

  • 49. Slovci ........................................................................................................................................................... 76 50. Svtovou vlku vyhrlo Rusko ......................................................................................................... 77 51. Jak dlouho potrv bolevick vlda v Rusku? ........................................................................... 79 52. Stny Ruska ................................................................................................................................................. 80 53. idovsk hrzovlda v Kyjev .......................................................................................................... 81 54. idovsk hrzovlda v Petrohrad a Rize ................................................................................... 83 55. Sociln rozvrat v Rusku ...................................................................................................................... 84 56. Kolonisace Ruska .................................................................................................................................... 86 57. Vnitn pomry sovtovho Ruska ................................................................................................. 87 58. Bolevism .................................................................................................................................................... 89 59. Jarn ofensiva bolevik ....................................................................................................................... 91 60. Vlen rada Dohody o Rusku .......................................................................................................... 92 61. id v Rusku vtz.................................................................................................................................. 93 62. Vzrst sovtovch armd za rok 1919 ......................................................................................... 95 63. Bolevick armdy ................................................................................................................................. 96 64. Obavy ida Hessena o boleviky ...................................................................................................... 97 65. idovsk robotrna v Rusku .............................................................................................................. 98 66. Postup militarisace prce v Rusku............................................................................................... 100 67. Dva roky vladaen idovskho cara Bronsteina .................................................................. 101 68. e antikrista ........................................................................................................................................ 103 69. Bolevici pi prci ................................................................................................................................ 104 70. Rusk nrod vymr............................................................................................................................ 105 71. Maxim Gorki ........................................................................................................................................... 106 72. Expedice Lenina ze vcar do Ruska .......................................................................................... 107 73. Zkza Ruska ............................................................................................................................................ 109 74. Rusk muk ........................................................................................................................................... 110 75. Nov car .................................................................................................................................................... 112 76. Zotroen dlnictva v Rusku ........................................................................................................... 113 77. idovsk car vybr destek ........................................................................................................... 114 78. Zprvy o hladu z Ruska ..................................................................................................................... 115 79. Mezinrodn pomoc Rusku .............................................................................................................. 116 80. Podrobnosti o ruskm hladu .......................................................................................................... 117 81. Vkik Dimitrije Merekovskho ................................................................................................. 118 82. Nutnost pomoci Rusku ...................................................................................................................... 119 83. Petrohrad za vlky bolevik ......................................................................................................... 120 84. Lenin a svoboda tisku ........................................................................................................................ 122 85. Anglian o bolevictv ........................................................................................................................ 123 86. Nmci vedou rudou bolevickou armdu ................................................................................ 124 87. enick umn Leninovo ................................................................................................................ 126 88. Bolevici hroz vyvradit cel nrod rusk ............................................................................. 129 89. Vradn v Takentu ........................................................................................................................... 130

  • Poznmka editora na vod. Kniha Zkza Slovan je sestavena z autorovch lnk, napsanch v rozmez let 1919 a 1923. V originlnm textu autor na mnoha mstech pouv pro jeden vraz n-kolika tvar. Jde nap. o slovo rudogardjec rudoquardjec, rudokvardjec, rudoarm-jec. Jako dal lze uvst jmno Trock Trockij, Troczki, Trocki, Trocky a nkolik dalch. V rmci pehlednosti textu jsem si dovolil tyto vrazy sjednotit v jeden, nejbli dnen etin, nebo dle nejastji v textu pouitho tvaru. Zbytek zstal nezmnn.

  • - 6 -

    PROSLOV.

    Svtovou vlkou pikvaila zkza na veker nrody Slovansk. Srbsko skoro vy-krvcelo a jeho obyvatelstvo jest z poloviny vyvradno. Cel rusk nrod jest v nebez-pe zahynut. vdsk spisovatel Are Waerland vydal spis Diktatura proletariatu, kte-r vyel nmecky v Goth u Perthesa. Waerland dokazuje, e Rusko zaloili a dili caro-v a nikdo jin. Zavradnm cara idem Jurovskym, zavradno Rusko; bez cara nen a nebude Ruska a bez Ruska nebude Slovanstva. Mme sice spolek s Polskem, taj-cm 27 mil. obyvatel. Nemme vak s Polskem ochrannou vojenskou smlouvu. Bez opory o Rusko jest existence a budoucnost zpadnch Slovan naprosto nejist a ponur.

    Rudolf Vrba.

    S l o v o k t e n m : Datum na konci vahy zaznamenan zna den, kdy byla napsna.

  • - 7 -

    1. Bilance svtov vlky. Dubnov seit vdeskho asopisu Donauland pin zajmav lnek, v nm

    dr. Gaston Bodart se zabv obtmi svtov vlky. Pisatel d se dle veho materilem, kter ml k disposici, ze statistickch len i zprv neutrlnch a neptelskch zem a dopracoval se nsledujcho, by i ne pln pesnho vsledku. Dle daj dra Bodarta vybojovalo svtovou vlku 58 milion lid. Pomr mezi Dohodou a centrlnmi moc-nostmi byl 5:3. Dohoda disponovala 37 miliony, centrln mocnosti 212/ mil. bojov-nk. Postavily pak celkem do boje mustva:

    Dohoda: Rusko 14,000,000 Francie 9,000.000 Britanie 7,000.000 Italie 5,000.000 Spojen Stty 2,000.000 Srbsko 600.000 Rumunsko 600.000 Belgie 480.000 ecko 200.000 ern Hora 50.000 Portugalsko 40.000 Japonsko 30.000

    Dohromady 39,000.000

    Centrln mocnosti: Nmecko 11,000.000 Rakousko-Uhersko 8,000.000 Turecko 1,600.000 Bulharsko 600.000

    Dohromady 21,200.000

    K slu bojovnk z Francie a Anglie dluno poznamenati, e u porovnn k celko-

    vmu potu obyvatelstva bude se asi zdti pli vysokm, avak mus se uviti, e pi obou tchto sttech zastoupeny jsou znan t jejich kolonie. daj o 2 milionech mu americkho vojska jest pln pesn podle oficielnch zprv tamnho vlenho adu. Takt uveden sla rakouskch a nmeckch vlenk mohou bti sprvn, nebo byli na p. u ns vichni zbran schopn muov do 50 rok do pole povolni. Svtov vlka, jak znmo, byla nejvt vech as a nrod. Mnostv vojska tu pevyuje slo bojov-nk vech vlek nov doby. V rusko-japonsk vlce bojovalo vesms 1,300.000 mu, v rusko-tureck vlce 1877-1878 pouze 900.000, v nmecko-francouzsk 2,500.000 a v prusko-italsko-rakousk vlce celkem 1,180.000 mu.

    Dle nejvtho potu vojk byly tak ztrty svtov vlky nejvt, o jakch kdy v historii znmo. Ztrta mrtvch za svtov vlky odhaduje se okrouhle na 9,260.000 mu, tedy prv tolik, co m dnen doby nmeck Rakousko obyvatel. Jeliko svtov vlka trvala 1.532 dn, pipad na den 6.046 mrtvch! Co znamenaj proti tmto obrov-skm ztrtm ztrty vlek minulho stolet! V rusko-japonsk vlce 1904-5 bylo zabito

  • - 8 -

    170.000, v rusko-tureck 1877-78 60.000, v nmecko-francouzsk 1870-71 180.000 a v prusko-italsko- rakousk 1866 40.000 lid.

    Z celkovho potu mrtvch pipad Dohod 5 mil. 723.000, centrlnm mocnos-tem 3,540.000. V entent1 jest nejvce pokozeno Rusko, je m 2,250.000 mrtvch, pak nsleduje Francie 1,900.000, Anglie 800.000, Italie 450.000, Srbsko 120.000, Rumunsko 80.000, Belgie 70.000, Spojen stty 40.000, Nmecko 2,150.000, Rakousko-Uhersko 1 milion, Turecko 300.000 a Bulharsko 90.000 mrtvch.

    Veker vlky od r. 1793 do r. 1910 vyadovaly vdaj 20 miliard dollar. Svtov vlka samotn vyadovala vak 355 miliard dollar, to jest 32 bilion Ks.

    Na bojitch padlo a jinak zahynulo 19,658.006 mu. Evropa ztratila se Severn Amerikou na obyvatelstvu zmenenm porod a zvtenou mrtnost 80 milion lid.

    V C h i c a g u v y c h z e j c H l a s L i d u u v e d l t y t o s l i c e : Velik vlka stla Spojen Stty 20,000,000.000 dol., vedle cel jedn poloviny

    z uvedenho obnosu, kterou Amerika poskytla jako pjku spojencm. Kdybychom byli ve vlce stejnou dobu, jakou byla v n Anglie, a kdybychom byli ve stejnm potu rozha-zovali penze stle, pak bychom byli musili na vlku vynaloit 60 bilion dollar oproti polovin z obnosu toho, kter stla vlka Anglii. Francie byla ve vlce mnohem dle a utratila jen 25,000,000.000 dollar. Jak znmo, byla Francie a Anglie ve vlce po tyry roky a ti msce. Ob zem pak po celou tu dobu byly v boji ustavinm. Spojen Stty pak mly se skutenou vlkou co dlati jenom po dobu jednoho roku a sedmi ms-c a to jet nebojovaly ustavin. Kdybychom byli bojovali tak dlouho, jak dlouho se na skutenm boji podlela Italie ti a pl roku pak bychom byli v pomru utratili 40,000,000.000 dollar, oproti tomu, co utratila samotn Italie, toti 13,000,000.000 dollar.

    Anglie mla ve zbrani 7,500.000, kdeto my mli jen 4,000.000 mu; Francie 7,500.000 a Italie 5,500.000. Nae denn vydn tedy za kadho mue ve zbrani bylo tyikrt vt, ne jak mla Anglie, estkrt tak velk, ne jakm bylo vydn Francie, a skoro desetkrt vt, ne jakm bylo to, kter na kadho vojka svho musila vynalo-iti Italie.

    Tato pehledn tabulka sama o sob posta k tomu, abychom si o vci uinili jas-n a pesn nzor.

    Anglie byla ve vlce 4 roky a 3 msce, v poli mla 7,500.000 mu, vlka sama stla ji 30,000,000.000 dol. a spojencm pjila 8 bilion, co celkem in 38 bilion dol-lar. Francie byla ve vlce 4 roky a 3 msce se 7,500.000 mu; vlen nklad jej je 25,000,000.000 dollar. Italie ve vlce 3 roky a 6 msc s 5,500.000 mu; celkov n-klad in 13,000,000.000 dollar. Amerika ve vlce 1 rok a 7 msc se 4,000.000 mu; vlka sama stla ji 20,000,000.000 dollar a spojencm pjila pak 10,000,000.000 dol-lar, co dohromady in 30 bilion dollar.

    Nesta to, by z toho jen uinil si kad pedstavy o tom, jak se za vlky v Americe etilo s penzi americkho obyvatelstva, a jak je vlka nkladn a stran vc?

    Nejvt astnk svtov vlky slovansk Rusko tu vbec uvedeno nen!!

    1 Ententa vztah porozumn a shody v politickch otzkch mezi stty; pozn. editora.

  • - 9 -

    2. Kdo jest pvodcem svtov vlky? Tato otzka vlee se od 1. ledna 1914 neustle celm svtovm tiskem. Nmci ja-

    ko jeden mu vinu na svtov vlce popraj. Svaluj vinu na Anglii, Francii a Rusko. Pi tom si vybraj hlavnho vinnka po rznu. Jedni tvrd, e hlavn vinnk jest Anglie, jin jmenuj Francii a opt jin Rusko. Povstn asopis vdesk Danzer Armeezeitung ze dne 22. bezna 1919 v dlouh stati odmt vinu Nmecka a Rakouska na vlce co nejroz-hodnji.

    Po vtzstv u Sedanu r. 1871 oddali se Nmci znmmu idelu venmeckmu, kterto idel vyznl v tom, e vichni Nmci mus tvoit jeden celek pod jednm panov-nkem, sjednoceni v jednolit nrodn stt s jednotnou vrou nmeckou dle hesla: deutsch sein, heisst lutherisch sein, to jest po esku, e nmectv a luterstv jest jedno a tot. Plny Venmc vylioval dopodrobna nesslnkrt Schnerer v rakouskm parlament, pedpovdav tu budouc svtovou vlku.

    (Viz Rudolf Vrba: Oesterreichs Bedrnger stat die Alldeutschen in Oesterreich, str. 77, spis vyel r. 1903).

    Zaprn Nmc, e nmeck nrod viny na svtov vlce nem, je marn a poe-til, kdy tu je mnoho let ji ped vlkou nesslnch doklad, e Nmecko na vlku tu se ji dkladn po 40 let pipravovalo. Nmeck nrod ml za to, e udeila jeho hodina, by ovldnul svoj vojenskou moc cel svt. Jeho vojent vdtoi mli ve vypoteno, e Nmecko zvtz jist a rychle. Vldnouc politikov a stratgov Nmecka tvrdili, e 64,903.423 Nmc, dle stn r. 1910, neme ti v prostoru 540.777 tverench kilo-metr, rozlohy to Nmecka. Vldnouc politikov a stratgov Nmecka dali proto pro nmeck nrod vt prostor. Jeliko dn soused prostor ten dobrovoln neodstoupil, shli Nmci ke zbrani. Po vlce ticetilet talo nynj Nmecko asi 5 milion obyvatel. Po vlkch napoleonskch talo Nmecko 24,833.000 obyvatel. Od r. 1650 pibyly ovem k Nmecku zem polsk, vchodn Prusy, Pozna a Slezsko. Za 100 let se obyva-telstvo zdvojnsobn. Odhad obyvatelstva Nmecka po vlce 30let na 5 milion by mohl bti sprvn.

    Nmecko mlo obyvatel nsledovn:

    r. 1871 41,058.792 r. 1880 45,234.061 r. 1890 49,428.470 r. 1900 56,367.178 r. 1910 64,925.993

    Roku 1911 mlo Nmecko 1,927.039 narozench a 1,187.094 zemelch, peby-

    tek 739.945 osob in vzrst obyvatelstva Nmecka za r. 1911. Mono tedy poet obyva-tel Nmecka v srpnu 1914 odhadnouti okrouhle na 68 milion.

    Bval Rakousko mlo po vlkch napoleonskch 13,380.640 obyvatel. Zem esk mohou tu tati 35%, to jest 4,683.224. Z toho snad jednu tetinu odpotati na ivel nmeck. Mono tedy ci, e po vlkch napoleonskch tal esk nrod asi 3 mi-liony. Vyvraovn eskho nroda zaalo vlkami husitskmi. Djepisci odhaduj po-et obyvatelstva eskch zem pi vypuknut vlek husitskch r. 1421 piblin na 5 mi-lion a sice 3 miliony na echy, 2 na Moravu a Slezsko. Poet obyvatelstva eskch zem klesal nepetrit po 200 let a do konce vlky 30let r. 1648, kdy echy taly pr jen 700.000 obyvatel.

  • - 10 -

    V tchto dvou stoletch protlail se a hluboko do vnitra eskch zem ivel n-meck. Podrobnosti o sthovn Nmc do ech podv spis: ei a Nmci v echch od 13. do 19. stolet. Josef Pravdomil. Ve Slanm r. 1904. Pravdomil jest zesnul peruck far Himmer.

    Prvn edn stn lidu v bvalm Rakousku bylo provedeno roku 1763. Toho roku bylo napoteno obyvatel:

    v echch 1,750.984 na Morav 883.356 a ve Slezsku 176.834

    Odhadujeme-li vzrst obyvatelstva za 100 let na dvojnsobn poet, byla by

    zprva, e r. 1650 bylo v echch po vlce 30let 700.000 obyv., asi sprvn. Nmci nepotali v dobch nadvldy nmeckho ivlu v Rakousku, e by se kdy

    mohli Slovan, hlavn nrod esk, hlsit k ivotu. Uveden zde populan statistika d-v nm tuiti, e Nmci v dobch vldy Marie Terezie a Josefa II. povaovali nrod esk za vymel.

    edn statistika z r. 1910 udv nm poet obyvatel nsledovn:

    ei Nmci echy 4,241.918 2,467.724 Morava 1,868.971 719.435 Slezsko 180.348 325.523

    Slezsko talo Polk 235.224. Jak dopadne stn r. 1920, kter se ve stt esko-slovenskm provsti mus,

    nevme. Koalice svtov vlky byla utvoena ze znmch spojenc: Nmec, id, Maar,

    Turek. Bulhar byl k tomu pinucen. Tato koalice rozdlovala v prvnm roce vlky celou zemkouli dle pln Venmc. Nesetn jsou toho doklady ve vlen literatue, kterou v celch spoustch chrlil do veejnosti knihkupeck obchod v Nmecku. Slovan mli bti pln vyhubeni. Podle toho receptu vedla se tak cel vlka. Zaprati vinu na vlce svtov se Nmcm nezda, jeliko sami dali do svta tolik doklad ve vlen literatu-e vlastn, kterou pece nemohou vyhladit s povrchu zem.

    Psno 13. V. 1919. V berlnsk radnici enil kancl Wirth o dsledcch vrady Erzbergovy.2 Zd-

    raznil, e jest poteba ochrany osob politicky innch. Pi tom chvlil osobu Walthera Rathenaua, ida, kter nikdy o abesu nevynech synagogy. Dva idovt mnohonsobn miliardi Stinnes a Rathenau vldnou nyn Nmecku.

    Nmeck nrod zvolil tedy msto Vilma vldu dvou finannch id. Od t doby, kdy nmeck armdy 28. listopadu 1918 opustily zkopy ve Francii, pracuj Nmci ve-mi prostedky, aby dokzali, e vlku vyvolalo Rusko, Anglie a Francie a e Nmecko bylo tmito mocnostmi Dohody pepadeno.

    K tomu elu vydv nmeck vlda ohromn dlo na vlastn nklad a sice veke-r edn akty ministerstva zahraninho v Berln, kter se tam nahromadily od vyhl-

    2 Matthias Erzberger, 26. 8. 1921 zavradn pslunky pravice za podporu Versaillesk mrov

    smlouvy; pozn. editora.

  • - 11 -

    en vlky a veker depee vech vld, kter byly ped vyhlenm vlky zaslny z ce-lho svta do Berlna. Tchto akt vyla ji cel sbrka v nkolika svazcch. Mimo toho pracuje na rozkaz vldy berlnsk cel lipsk universita na dle, v kterm se m svtu dokzati, e Nmecko bylo od dohodovch velmoc zrdn pepadeno.

    Mimo toho kad chvle vyjde v Nmecku njak spis, kter slou tmu kolu a kter pak je ve vech dennch listech celho Nmecka vychvalovn a do svta vytrubo-vn jako neklamn dkaz, e Nmci byli r. 1914 pepadeni a e se tedy nucen brnili.

    editel skho archivu berlnskho dr. Valentin vydal spis: Die Schuld am Weltkriege, Vina na vlce svtov. Valentin si stuje, e neastn konec vlky pro Nmecko vyvolal vlasteneck hnut v Nmecku, aby bylo prokzno, e Nmecko vlku nezavinilo. Valentin ukazuje na omyln nzory soudobch historik a politik Nmecka, kte tvrd, e prohra svtov vlky zabh a do Bismarkovch dob. Panovanost to byla, kter pohnula Vilma II. k tomu, e od sebe zahnal Bismarka. To se pak na Vilmu II. a celm Nmecku vymstilo. Nikdo nedovedl politiku Nmecka diti tak pevnou a obe-zetnou rukou, jak to dovedl Bismark. Od tch dob, kdy tento sttnk a zbudovatel e nmeck byl Vilmem II. vyhnn ze sv psobnosti, zailo Nmecko stl porky poli-tick.

    Blov a Bethmann pracovali s Vilmem II. tak, e pila na Nmecko katastrofa, kter pak vyvrcholila r. 1914 ve svtovm poru. Vilm se obklopil lidmi, jako byli Tir-pitz, Ludendorff, a ti vedli svtovou vlku a prohrli ji. Valentin ve svm spise vybudoval seznam vinnk, kte vlku svtovou vyvolali. Dokazuje, e Nmecko samotno vinu ne-m. Vechno toto ponn Nmc jest pece bezeln. Nikdo jim nev a pakli sami sebe chtj klamati, jest to t bez elu.

    Prof. Foerster v Curychu vydal spis Mein Kampf gegen das militrische und na-cionalistische Deutschland (Mj boj proti militaristickmu a nacionalistickmu Nmec-ku). Far Emil Prm v Lucemburku vydal spis: Der Witwenstand der Wahrheit (Pravda jako vdova). V obou tchto spisech jsou seadny doklady a dkazy, jak nmec-k armdy v pti proudech se valily k hranicm Nmecka pes Belgii a severnm Elsas-kem. Nstup tchto armd byl dlouh lta pedem ji nastudovn a nyn provdn. Far Prm uvd ve spise vechny zloiny, kterch se Pruci na civilnm obyvatelstvu v Belgii dopoutli. Hromadn vrady dt, en a starc v Dinantu a ostatnch obcch Belgie jsou tu popsny.

    3. Zadluen velmoc. Svtov vlka uvalila na velmoci i mal stty obrovsk bemena dluh, kter bu-

    dou titi nkolik generac. V Londn konala se 7. z 1922 konference finannch ministr, na kter uvedl

    Lloyd George vdaje na vlku v tomto pehledu:

    Francie 37.588 milion dollar Italie 14.794 Rusko 20.500 Anglie 48.944 Sev. Amerika 33.456 ostatn spojenci 8.500

    hrn 163.782 milion dollar

  • - 12 -

    Vlen vdaje centrlnch mocnost byly:

    Nmecko 49.362 milion dollar ostat. spoj. Nmecka 33.935

    hrn 83.297 milion dollar

    Bhem vlky vypomhaly si velmoci vzjemn poskytovnm vlench vr a tak se dluhy hromadily. Anglie poskytla tyto vry:

    Francii 2.844 milion dollar Italii 2.450 Rusku 3.190 osadm 732

    celkem 9.216 milion dollar Francie poskytla pjky:

    Italii 186 milion dollar Rusku 1.092 Belgii 737 jinm sttm 1.107

    celkem 3.122 milion dollar

    Severn Amerika poskytnula tyto vry:

    Belgii 42,851.600 dollar Francii 3.770,907.000 Anglii 4.746,863.000 Italii 1.891,515.000

    cel Evrop 11.503,375.000 dollar

    Ponvad Nmecko neplat vlen reparace jemu uloen, nemohou tak Fran-cie, Italie a Belgie platit vlen dluhy svm vitelm. Nsledkem toho dluhy ty pern rostou, ponvad k nim pirstaly nezaplacen roky. Jest zejmo, e z toho hroz velik finann nebezpe zadluench stt. Nejbohat velmoc Anglie se nyn zhostila vlenho dluhu zvltn smlouvou, kterou se zavazuje bhem 62 let zaplatit dluh Sev. Americe. Zroen dluhu toho je ure-no na 3 proc. Sev. Amerika in posledn dobou siln ntlak na zaplacen dluhu vlenho na sv dlunky. Sev. Amerika m sttn schodek a souasn bytek v trb zahraninho obchodu. Sttn rozpoet Sev. Ameriky za r. 1922 vykazuje:

    pjmy 3.098,825.311 dollar vdaje 3.771,258.542

    schodek 672,433.231 dollar

  • - 13 -

    Jest vak znmo, e pi zvrenm tovn jsou sttn pjmy Sev. Ameriky ka-doron vt jak v prelimini, tak e je pak schodek men. Zahranin trba Sev. Ame-riky byla tato:

    r. 1921: r. 1922: dovoz 3.654 2.608 milion dollar vvoz 6.516 3.771

    Z toho jde na jevo, e pjmy Sev. Ameriky z obchodu zahraninho r. 1922 valn

    poklesly. Nen proto divu, e Sev. Amerika d zaplacen vlench dluh od svch vi-tel.

    Jak vidme, i bohat kdysi velmoci jsou nyn zadlueny a to hlavn Francie, kter m miliardov ztrty v Rusku, kter nutno povaovati za na vdy propadl.

    Jet he jsou na tom stty nov zzen, kter se v dluzch pmo top, mezi nimi . S. republika nen zrovna posledn. Republika Polska m povoleno na ti msce: leden, nor, bezen 1923 1.160 miliard polskch marek. To by bylo do roka 4 biliony.

    Vnitn dluh Polska byl 1. ledna 1923 odhadnut na 760 miliard polskch marek. Mimo to dluhuje Polsko cizm vitelm, hlavn Sev. Americe, Anglii a Francii

    1.519,543.974 frank vcarskch. Polci plat za frank vcarsk 7.685 polskch marek. Polsko by tedy dluhovalo

    svm cizm vitelm okrouhle 12 bilion polskch marek. Meme si snadno uiniti pojem o tom, jak zatuje takov dluh sttn finance.

    Polsko m okrouhle sttnho dluhu vnitnho i zahraninho 13 bilion polskch marek. Polci plat za 1 K 1.100 polskch marek. Meme si dle toho dluh Polska pepotati. Jest zejmo, e takov hospodaen sttnka finannictv nen na prospch poplatnk, kte pak stnaj pod thou dan.

    23. II. 1923.

    4. Ozdravn hospodstv svtovho. Pedseda prmyslov banky vdesk pan Krner rozepsal se o pedmtu tom ve

    Vossische Zeitung. Choroba svtovho hospodstv dostavila se jako nsledek vlky a dsledek m-

    rovch smluv. Kad stt tvo lnek v etze svtovho hospodstv. Nelze proto stty a nrody od sebe oddlovati celnmi hranicemi. Nmecko odebralo 60 proc. poteb-nho dv z Ruska. To nyn pestalo a Nmecko neme hlavn stavebn dv odnikud dostat. Nmecko m dodvati dv do Francie a samo ho nem a je nuceno pustoiti sv lesy. Nsledky toho jsou pro Nmecko osudn. Devask zvody prmyslov v Nmec-ku mus pro nedostatek materilu zahynouti. Kdyby nastalo v Nmecku loupeiv kcen les, staly by se mnoh kraje Nmecka pustinou a nezpsobilmi k lidskmu obvn.

    Dle je nezbytn teba, aby do svtovho hospodstv bylo opt vlenno Rusko. Bez Ruska svt zhyne. Rusko je agrrn zsobrnou cel Evropy i ostatnho svta a do-kud opt rusk zemdlstv nebude pracovat, dotud nen pomylen na ozdravn hos-podskch pomr svtovch.

    Carsk Rusko mlo 90 milion hektar orn pdy a tento obrovsk poklad pro-dy le nyn ladem. V tom spov cel netst celho svta. id Krner rad, aby Nmci li do Ruska a zskali tam od cara Chaim Bronsteina koncese. Pakli se to poda a idovt

  • - 14 -

    komisai v Kremlu to chtj, pak budou Nmci s to platit reparace ze zisk v Rusku vyd-lanch. Krner tvrd, e jest nutno vprv ad dti do podku pln znien drhy rus-k. K tomu je zapoteb 90 milion prac, 300.000. vagon a 15.000 lokomotiv. Tento obrovsk materil provozn by mohly snadno veker vagonky zpadn Evropy v do-hledn krtk dob dodati.

    Dle tvrd Krner, e nynj svtov bda je pivodna socialisty a komunisty. Rud dlnictvo vrhlo se na kapitalisty a ni je. Tato sociln revoluce byla sice v zpadn Evrop potlaena, ale opanovala Rusko a zniila vekeren jeho vrobn ivot. Vlka znii-la nesmrn poet vrobnch prostedk, kter se hned po vlce mly nahraditi. Msto toho vak byla zkrcena pracovn doba na 8 hodin, msto usilovnj prce nastalo leno-en a nechu k prci. V Rakousku bylo dve na drahch na 1 km 9 zamstnanch sil, nyn jest v republice Rakouska na 1 km drah 22 zamstnanc. Tm se staly drhy pasivn, msto aby vydlvaly, prodlvaj a tm zatuj sttn vdaje. Dokud tiskla Vde pap-rov koruny, nebylo to tak npadn, ale nyn dje se tot v Nmecku. editel Krner oznamuje, e pili k nmu dvrnci zvodnch rad dlnickch a dali ho, aby nepi-pustil zastaven vroby a zavrn tovren, e jsou dlnci sjednoceni, e budou pracovat tovrnm na vr, e chtj tovrnkovi tak dlouho pracovati na dluh, dokud on sm ne-str za zbo penze, aby mohl dlnkm vyplceti.

    Tm by se dlnictvo mohlo vyhnouti nezamstnanosti. Tm by mohla bti krise prmyslu zaehnna. Mono, e je to fantasie jako v romnu Verneho. Car Chaim Bronstein dal natisknouti tyi kvadriliony sovtovch rubl paprovch, to je 4,000.000000.000,000.000. Tak vyhl tato slice.

    Za oblek se v Rusku nyn plat 1 miliarda rubl, obyejn stevce 25 milion rub-l. Zde vidme, e penze jako nkupn prostedek ztratily pln pidlenou jim kdysi lohu. Tam a dosplo lenstv krvelanch vrah Ruska.

    31. XII. 1922.

    5. Potopen Lusitanie. V orgnu Alliance Isralite, Neue Freie Presse, uveejnil Kurt Benningsen vy-

    len velitele on ponorky, kter 7. kvtna 1915 pi st Svatojirskho prplavu na po-be Irska potopila torpdem nejvt parnk linie Cunardovy Lusitanii. Benningsen tvr-d, e len to ped 6 lety mu svil sm velitel tto ponorky. Americk nejvy vlen soud nyn sm se piznal, e Lusitanie mla nklad steliva a e tedy nesmla na palubu brti cestujc. Neznme vrok nejvyho vlenho soudu americkho v ppadu Lusi-tanie. Benningsen pe nsledovn:

    Velitel ponorky nmeck obdrel koncem dubna 1915 rozkaz postavit se na str pi st Svatojirskho kanlu u pobe Irska, kudy plove nejvce lod a hldati tu a vyka-ti kois. Byla stle nepronikav mlha. Nic nebylo k spaten. Velitel ponorky hal pln 4 dny a nikde nic. Zsoba benzinu se tenila a bylo nezbytn teba 7. kvtna vrtit se do zkladny zpt, jinak byla ponorka ztracena. Prv toho dne hned z rna mlha zmizela, slunce svtilo. Ponorka vyplula na povrch a tu objevily se na obzoru story obrovsk lodi, kter zvenou rychlost blila se k Irsku a to pmo k stanoviti ponorky. Velitel ihned pichystal torpdo k vstelu a dal povel ve vzdlenosti 400 metr. Byla to Lusita-nie, jej obrovsk npis zil na lodi lutmi ohromnmi psmeny. Po vstelu ihned v zpt ozval se vbuch a krtce na to druh mnohem vt, kter mrtil ponorku hlou-bji do vody. Z Lusitanie vylehl obrovsk sloup ernho dmu. Nebylo pochybnosti

  • - 15 -

    o tom, e to byla explose nahromadnho steliva. Lo byla roztrena ve dv, dvakrte se pekotila a mikem zmizela. Zchrann luny vbuchem byly znieny.

    Lusitanie mla pinsti dvoj vdlek: z dopravy steliva a z dopravy cestujcch. Nmeck vyslanec Bernstorff ve Washingtonu varoval cestujc, aby na Lusitanii ni-kdo nevstoupil, ale jeho varovn nebylo dbno.

    Tak popisuje Benningsen zkzu tto lodi dle vypravovn samotnho velitele n-meck ponorky, kter tuto zkzu provedla.

    Pi zniku Lusitanie bylo 703 cestujcch zachrnno a 1.447 cestujcch zahynulo. Tehdy jet Nmecko nevedlo tak zvanou zostenou vlku ponorkovou. Zejmo, e tehdy nmeck listy nad zkzou Lusitanie jsaly opojeny vtzstvm. Lid americk byl, jak znmo, pro vlku hned jak vypukla 1. srpna 1914 a dal, aby Sev. Amerika ihned vlku vyhlsila a pidala se k spojencm; ale Wilson nepipustil. Pod tlakem katastrofy Lusita-nie teprve pikroil pak k vyhlen vlky Sev. Ameriky Nmecku. Od kapitulace Nmec-ka 11. listopadu 1918 uplynulo skorem plnch pt let a mlem by se stalo, e by Nmec-ko za loupeivou svou vlku nepykalo, nbr by si ponechalo obrovskou kois, vechno, co odvezlo z Belgie, Francie, Ruska, Srbska a Rumunska. Ten lup dosud Nmci maj a m-lo z toho vrtili. Za tchto pt let se smlen vld Sev. Ameriky i Anglie proti Nmecku zcela zmnilo. Anglickch vojk padlo 946,023 a na tyto obti Anglie nadobro zapo-mnla.

    Nyn jest Francie pln osamocena a podnik sama a vlastn silou, aby provedla likvidaci svtov vlky a donutila Nmecko, aby zaplatilo reparace 132 miliard marek ve zlat, uloench jemu mrem versaillskm. Za to, e Francie dle hloubji pronikla do trob Nmecka, vyhrouje j Bonar Law i vdce socialist Ramsay McDonald, e bez svo-len Anglie nesm Francie tuto likvidaci sama provdt. Tak vyhl dnes ta svornost spo-jenc, jich nrodov tolik krvavch obt na bojitch pro zloiny Nmecka pinesli.

    3. IV. 23.

    6. Vilmv dopis Hindenburgovi. V sko-nmeckch listech byl tyto dny uveejnn dopis excsae Vilma Hinden-

    burgovi. Dopis je z Doornu s datem 5. dubna 1921. Vilm tu odpovd Hindenburgovi na ppis, kter Hindenburg excsai zaslal z Hanoveru 30. bezna 1921. Hindenburg stuje si excsai, e versaillsk mr vynucen na Nmecku, tce dolh na cel nrod nmeck a e mr ten a jeho nelidsk podmnky zni vechnu ivotn slu Nmecka.

    Na tento nek odpovd excsa Vilm Hindenburgovi, e ho nejvce bol, e mus ti mimo vlast, nedobrovoln a e je takto vylouen z kad innosti pro blaho Nmecka, ktermu slouil plnch 25 let. Vilm piznv tu, e prchnul do Holandska na pkaz Hindenburga a ostatnch generl, kte byli toho nzoru, e pro blaho a klid Nmecka je nutno, aby csa Vilm il mimo zem Nmecka. Vilm doznv, e ob, kterou vlasti pinesl, jest dosud marnou.

    Nyn se dovolv excsa Vilm Boha, e on ani jeho vlda vlky nechtla, a e se j do poslednho okamiku vzpral. Tvrd, e vlku proti Nmecku pipravovaly velmoci dohody. Nmecko proto ji vlku tu nechtlo, ponvad z vlky t nekynul Nmecku zisk, kdeto velmoci dohody z vlky t zskaly.

    Psniku o nevinnosti Nmecka na vlce svtov zpvaj Nmci od t doby, kdy prohrli bitvu na Marn. Ale ped tm, kdy houkaly hmode 42 centimetr tkho kalibru, nebylo v listech nmeckch o tom ani potuchy.

  • - 16 -

    Ovem Nmecko vyhlsilo vlku pod heslem, e bylo zrdn pepadeno, dle pod heslem, e mus jako spojenec brniti Rakousko.

    Vyhlen vlky dlo se takto: 28. ervence 1914 Rakousko Srbsku, 1. srpna 1914 Nmecko Rusku, 3. srpna

    Nmecko Francii, 3. srpna Nmecko Belgii, 4. srpna Anglie Nmecku, 5. srpna Rakousko Rusku, 6. srpna Srbsko Nmecku, 11. srpna Francie Rakousku, 13. srpna Anglie Rakous-ku, 23. srpna Japonsko Nmecku, 2. listopadu Rusko Turecku, 23. kvtna 1915 Italie Ra-kousku.

    Ji druhho dne po vyhlen vlky Rusku pijela prusk kavalerie do enstocho-va.

    Nstup nmeckch armd na Francii provdl se v pti obrovskch proudech. Ponvad Pornsko k tomu nestailo, valily se nmeck armdy levho kdla pes Bel-gii. Cel zatek vlky nasvduje jasn, e nmeck vlen mainerie byla dokonale pipravena a byla hned vzorn inn, kdy byla sputna. Nmecko mlo do vlky 45.000 dl pipraveno. Rusko a Francie mly dohromady asi 12.000 dl. Ostatn zbran vyrbly velmoci dohody teprve bhem vlky. Nmecko mlo 42-centimetrov hmod-e, vlen to tajemstv, kterm Nmci doufali za ti msce obsaditi Francii. Hmode ty pily do Belgie, kde vykonaly dlo zkzy, ale dle nemohli. Za to ale vlen tajemstv Rakouska, hmode kalibru 30.5 centimetr, se osvdily a zpsobily veker porky ruskch armd i tak francouzskch a italskch. Vrchn velen vlky ml nmeck gene-rln tb.

    Jemu byly podzeny armdy Rakouska, Bulharska a Turecka. Rakousk armdy pod vedenm Dankla a Aufenberga valily se do Ruska dvojm proudem. Dankl na Varavu a Aufenberg na Kyjev.

    Trvalo nkolik tdn po vypovzen vlky, ne rakousk armdy uzely prvn iky ruskch vojsk. Vilm penechal frontu na Rusko gen. tbu Rakouska. Sm pak byl v Luxemburku, kde dil proudy nmeckch vojsk na Francii.

    Pohdka o nevinnosti Nmecka na vlce m ji otepanou povst a nikdo na ce-lm svt j nev. Nmecko si objednalo sice svoje obhjce, v Italii Nitteho, v Anglii Keynesa a celou adu podobnch obhjc jako Nansena, ale to ve nen nic platno. Vra-dy civilnho obyvatelstva v Belgii, kter pchali Pruci, jsou dle krvavm dokladem toho, e vyrukovav Pruci byli zpit krvelanost, kterou hasili na ench a dtkch neastn Belgie.

    To se nezapomene! 16. XII. 1921.

    7. Skonen svtov vlky. Vlen zpravodaj bernskho listu Der Bund, Herman Stegemann, placen N-

    meckem, vydal dlo o svtov vlce, kter nyn 4. svazkem ukonil. V tomto poslednm svazku l Stegemann zpolen o Verdun, kter nazv nelo-

    gickm. Zpolen to zaalo roku 1916. Souasn se na vchod odehrvala ofensiva Bru-silova. Fronta rakousk byla na dvou mstech proraena, ale Brusilov neml zloh. Ra-kousko nemohlo nsledkem vtzstv Brusilova toit na front italsk a Nmci nemohli stupovat boj o Verdun. Bitvy na Somm vedli Nmci s nedostatenmi silami. Npor francouzsko-anglick fronty zapoal 1. ervence 1916. V srpnu 1916 vyhlsilo Rumun-sko vlku Nmecku. Generl Falkenhaym odevzdv vrchn velen Hindenburgovi. Ru-

  • - 17 -

    muni vyrukovali potem 600.000 mu. Nmeck generln tb poslal na Rumuny nov armdy, obklil je a zniil je. Koncem r. 1916 uinilo Nmecko nedostatenou nabdku k mru. Dal trvn vlky pad na vrub Nmecka. R. 1917 dozrv svtov vlka k roz-hodnut. Dohoda se pipravovala na tok na vech frontch. Ale Nmecko ustoupilo od Sommy. tok u Arrasu konil pro Angliany a Francouze tkou porkou. Zde padlo 150.000 Francouz. Francie chtla vykati, a pijde pomoc z Ameriky. Anglian vak chtli na vlastn vrub vlku skoniti a podnikli tok ve Flandch a sice v kvtnu 1917.

    Souasn vyliuje Stegemann udlosti na rusk front, ofensivu Kerenskho a plnou porku ruskch vojsk. Roku 1917 podniklo Nmecko tok na Soi. Veker toky na Soi podnikan italskm vojskem konily plnm nezdarem. Lloyd George e-kal na pchod americkch vojsk. Nmeck armdy poaly se teniti. V listopadu 1917 podnikli Francouzov velik toky pomoc tank v Cambrai a Malmaisonu. Dne 20. listo-padu 1917 nastoupil vldu Clemenceau. Ti sttnci: Wilson, Lloyd George a Clemenceau vedli nyn osudy dohodovch velmoc.

    Potkem bezna 1918 zaal npor Nmc na Pa. Nmeck fronta na vchod byla voln, bolevici kapitulovali a Nmecko nastoupilo posledn svj vojensk npor proti Pai. Cel fronta nmeck od Jens k Oise byla od 21. bezna 1918 v jednom ohni. Tisce nmeckch dl plilo dnem i noc. Za nkolik hodin podailo se Nmcm prolomiti frontu a odlouiti francouzsk vojsko od anglickho. V Londn nastal poplach. Veker lod anglick byly na rychlo poslny do Ameriky, aby pivezly americk vojky teba nevyzbrojen. V kvtnu 1918 bylo nebezpe, e francouzsk fronta bude proraena. V Pai zvonili na poplach. Tisce Paan prch na jih. Ministi prchaj a generlov se tesou strachy. Star Clemenceau nezouf a ukliduje. Dne 15. ervence 1918 byl po-sledn tok Nmc. Ale Foch zahjil protitok u St. Mihielu.

    Nyn spch ale Stegemann velice rychle ke konci a jeho bsnick vlevy nmeck udatnosti a slvy se ztenuj. Nyn pijde dramatick konec svtov vlky. Zaal por-kou tureckch armd v Palestin, pokraoval kapitulac Bulhar na Vardaru, tkem Koburga ze Sofie a obrovskm nporem srbsk armdy na balknskou frontu rakousko-nmeckou. Srbov se za nkolik tdn od kapitulace Bulhar pihnali do Blehradu. Ny-n nastala kapitulace rakousk armdy na Piav. Dne 28. jna 1918 vyhlsilo Rakousko kapitulaci. e rakousk se toho dne rozpadla. Msc pozdji 11. listopadu podepsal Erzberger v lese kompienskm kapitulaci Nmecka. Nmci se Fochovi vyhnuli a unikli mu. Nedopli mu posledn bitvu a li pes Rn v plnm zbroji dom.

    Stegemann nyn opvuje vavny a slvu nmeckho vojska, kter nepipustilo, aby na zem Nmecka vkroil jen jeden vojk dohodovch velmoc.

    Nmecko vlku prohrlo a spolu i vyhrlo, nedoplo dohod konenho vtzstv zbran. Jisto jest, e c e l u k o n e n v l k y a k v a p n n v r a t a m e r i c k c h v o j s k j e s t z a h a l e n o t a j u p l n o u r o u k o u . Dsledky toho nyn provme. idovstvo tu vldne a vrad slovansk nrody dle.

    29. I. 1920.

  • - 18 -

    8. Vyvradn Armn. dn pro lidsk nebylo by s to vyliti hrzy vlky, kter se odehrvaj na celm

    svt ji pes pt let. Nejen na frontch evropskch ztratilo miliony zdravch mu sv ivoty, ale i mimo Evropy hynuly lidsk ivoty po statiscch.

    Nejstralivji ze vech nrod na celm svt byl svtovou vlkou stien nrod Armn a to mnohem he, jak nrod Srb.

    Armnie a Kurdistan maj rozlohu 186.500 tver. km, roku 1910 bylo tu obyvatel-stva 2,470.900. Vilajet Erzerum 49.700 tver. km, 465.700 obyvatel; vilajet Asikkamret 32.900 tver. km, 575.200 obyvatel; vilajet Bitlis 27.100 tver. km, obyvatel 398.700; Diarbekir 37.500 tver. km, 471.500 obyvatel; vilajet Van 39.300 tver. km, 379.800 obyvatel. Kdy potkem roku 1915 vypovdlo Turecko vlku Rusku, hned v cel Asii propuklo vradn kesan, v prvn ad Armn. Vradn ta provdl nmeck gene-rl Liman Landers, zda je to id, nevme, ale zd se. Jemu byli po ruce Enver bey a id Talaat paa. Nyn se m cel Turecko rozdliti mezi spojence, ale pni v Pai nevd si rady s Caihradem. Samotn idovsk list Frankfurter Zeitung pinesl lnek 5. srpna 1919 tohoto obsahu: Nejstranj zloin, kter byl ve svtov vlce spchn, sotva byl v Nmecku znm. Nmet vojni, kte se vraceli ze Syrie a Mesopotamie seznali sice njak podrobnosti o stralivch vradch na Armnech od Turk pchanch, ponaje z jara r. 1915. Vradn to pestalo, kdy armnsk obyvatelstvo z napadenho vilajetu uprchlo a co uvzlo, bylo vyhubeno. Jen nkolik mlo zasvcench vdlo o celm rozsa-hu tohoto stralivho vradn, jakho nebylo od injiskhana na svt. Znenhla vak pravda pronikala na zpad do Evropy. Nmeck tisk o tchto stralivch zloinech svho tureckho spojence mlel. Censura nmeck chrnila tureck vrahy. Dr. Jan Lepsius pro-etl zprvy nmeckch konsul z Mal Asie do Berlna zaslanch o vradn Armn. Lepsius tyto dopisy uveejnil pod nzvem Deutschland und Armenien, Postupim, Pempel Verlag 1919. Lepsius tu dokazuje, e Turci povradili pes milion Armn a vyhubili tak ti tvrtiny celho armnskho nroda. Nem bti dnho vzdlance v cel Evrop, kte-r by tuto knihu Lepsia neetl. Lepsius ovem v knize t dokazuje, e na hroznm tomto zloinu nemli Nmci dnho podlu. Kdy Mladoturci opt na podzim r. 1917 zaali Armny vradit, postavili se jim, Turkm, Nmci na odpor a svdli s nimi boje. Hinden-burg i Ludendorff zaslali Enveru paovi depee a dali ho vradn Armn zastaviti. Tureck novinsk agentury Milli a Wolfova kancel vechny zloiny pchan od Tur-k na Armnech zakidovaly. Uvme-li vak, e vradn to zuilo za Abdul Hamida r. 1904 a do 1906, teme se tu, je-li na svt nrod, kte jako id a Turci a k nim patc Nmci prolili vc nevinn krve? Kdyby sttnci Francie, Anglie a Sev. Ameriky, pokud jsou kesany, chtli dti svtu klid a mr, byli nuceni zcela jinak jednat a postu-povati.

    Zde jest pedevm jasn dokzno, e rozvrat Ruska pivodn idy za pomoci nmeckch generl znemouje jakkoliv dlo mru. Ani Clemenceau ani Lloyd George nechpou, e Rusko pod terrorem id bude iti revoluci, vrady a sociln otesy po celm svt. Zdoln idovsk hrzovldy v Rusku je jen prostm pedpokladem toho, aby byl zjednn tak klid v Asii. Methoda, jakou sleduj Anglian, je poloviat a mlo platn. Turci opt to v cel Mesopotamii, na Kavkaze, v Syrii, vude, kde mohou po-stavit do pole nkolik ozbrojench et. A hned se dvaj na pochod. Pi obrovskch roz-mrech asijskch zem jest na snad, e Anglian nemohou bti vude a e nemohou obrovsk tyto zem z plna ovldat, uvme-li, e Anglie nyn zabrala i Persii.

    Nyn chpeme, pro Rusko poslalo do Palestiny tolik prosebnch proces. Pro Solovv tvrdil, e Rusko je povolno pokesanit svt. Velkokne Nikolajevi zabral ce-

  • - 19 -

    lou Armnii a byl na vtznm postupu do Asie a na Caihrad. A tu vypukla rusk revolu-ce. A n g l i e s i n e p l a , a b y R u s k o v y l o z e s v t o v v l k y j a k o v -t z . T e n t o z l o i n a n g l i c k d i p l o m a c i e , p r o v e d e n s i r e m B u c h a -n a n e m n a c a r u M i k u l i , z s t a n e s t r a l i v o u v i n o u a h a n b o u A n g -l i e z e s v t o v v l k y .

    Jestlie carevna pracovala se Suchomlinovem na spolku Ruska s Nmeckem, pra-coval Buchanan na rozbit a znien Ruska vbec. To, co nm nae tak zvan esk listy o Rusku p, jest vtinou sam vindl. Kdyby mrov konference v Pai to upmn s mrem svtovm smlela, bylo by Turecko rozdleno, Rusko dvno ji od id osvo-bozeno a Maarie t rozparcelovna tak, jak toho d svtov mr. Zatm mrov kon-ference utvoila v Evrop dva nov lupisk stty, Italii a Polsko, a pak mysl sttnci An-glie a Francie, e v Evrop bude jednou mr. Ano, zajist bude mr, a z Pae zmiz id.

    29. I. 1919.

    9. Imperium britanicum. Latinsk slovo imperium znamen panstv. Svtov panstv Anglie nabylo svto-

    vou vlkou obrovskho rozsahu. Dosud nejsou zskan zem k Anglii pivtlena, co se stane, a bude v zskanch zemch klid a civiln i vojensk sprva anglick na pevnch zkladech.

    Britsk imperium mlo pi vypuknut svtov vlky 29,872.061 tver. km rozlohy a 400 milion obyvatel. Nyn k tomu m jet pijti vchodn nmeck Afrika, Mesopo-tamie, Arbie, Imen, to je prstek pes 3 miliony tver. km s obyvatelstvem asi 5 milion. Britsk imperium rozprostr se od jinho hrotu Afriky, zaujm celou v-chodn Afriku bez pestvky a k Alexandrii, nyn celou Arabii, Palestinu, Mesopotamii a zde kon. Je tu Persie. Za Persi pijde ihned Indie, nejvt to drava anglick. Na se-ver od Indie jsou Afganistan a Tibet. Dnes meme tedy rozlohu britskho impria od-hadnouti na 34 milion tver. km. Zda anglick nrod, tajc asi 42 milion lid, dovede trvale ovldat toto imperium, jakho dosud na svt nebylo, jest velice pochybno. Ovl-dat tak obrovsk svt je mono jen tehdy, kdy je k tomu dostatek sil vojenskch a civil-nch. K tomu vak Anglie dostatek lid nem. Mimo to je zde na zvadu ohromn vzdle-nost africkch a maloasijskch drav od samotn Anglie. Myslme, e anglit diplomat sami se hroz obrovskch rozmr britskho imperia. Anglie se bla jen jednoho soupee a tm bylo Rusko. Rusk e rostla do Asie, zvolna se rusk vliv prodral z Turkestanu a z Mongolska do Persie, Afganistanu, Tibetu. A tu narelo Rusko na nejbolestnj st anglickch zjm, na Indii. Zsadou Anglie jest, e nikdo ani z daleka se nesm pibliti k Indii. Na moi jest si Anglie jista, ze severu je uzaven Tibet, kam vbec dn ciz ces-tovatel vkroit nesm a ze zpadu je Afganistan s Persi. Nyn je Rusko znieno alespo na as. Odtud tedy nehroz britskmu panstv ji dn soupe. Anglie mla s Ruskem r. 1907 uzavenou smlouvu, ve kter bylo ustanoveno, e Persie jest rozdlena ve ti psma. Jin psmo patilo Anglii, stedn psmo bylo prohleno za neutrln a severn psmo patilo Rusku. Afganistan a Tibet patil do sfry Anglie. Rusko se zavzalo, e do tchto dvou zem nebude poslati dnch agent. Ale pomry se vyvjely jinak. Rusko bylo nuceno navzati styky s duchovn vldou ve Lhasse i v obvodu podadnho lamy v mst Urga. Lamaismus ohrooval rusk hranice Turkestanu, Sibie, Mongolska. Nyn je Rusko rozvaleno. Vlda Slovan v Asii zniena. Rusko mlo velice phodnou posici

  • - 20 -

    v Asii, daleko vhodnj jak Anglie. Proto britsk diplomacie potvala na Rusko japon-sk armdy r. 1904.

    Kdo to ve sleduje, co svtov vlka Slovanm zniila, mus jen nad celm Slovan-stvem zoufat. Rusko bylo na dobr cest podditi ohromn dravy v Asii vlivu Slovan a nyn je ve ztraceno. Vliv Anglie se tu uplatn a zakotv trvale.

    Tam, kde mohlo Rusko vldnouti, tam pronik vliv Anglie. Rusko mohlo vrtiti kesanm Armnii, Malou Asii i s Palestinou a nyn to pebr Anglie. Njak mal pro-vincie ze starho Turecka obdr Francie. Jsou tu vilajety Syrie, nco chce Italie a nco ecko, komu pipadne Caihrad s Bosporem, to jet rozhodnuto nen, to pijde snad a naposled.

    Anglie nyn povede drhy do Bagdadu, Alexandrety, podl perskho zlivu a do Indie. Tm bude spojen do Indie velice zkrceno a urychleno. Bude pak mono nepetr-it z Londna pes Pa, Pet, Caihrad, Bagdad drhou do Kalkaty a Bombaje. Za 4 neb 5 dn by mohli pasai z Londna bti v Bombaji.

    Nyn m britsk diplomacie prci s Persi. Tato zem m obrovskou rozlohu 1,465.000 tv. km., okrouhle 10 milion obyvatel. Anglie v, e se Persie pln zkrotit vojensky ned. Zde tedy nutno vyjednvati dle zpsob anglick diplomacie. Vlda ang-lick dala ji do Teheranu 2 miliony liber t. pjky za zruku, e vechen petrolej pat Anglii a e stavba drhy z Bagdadu do Indie na perskm zlivu je nyn pro Anglii volna a zabezpeena. Anglie je tmto obrovskm kolem v Asii vzna na kolik destilet. Zde m tolik prce a obrovskch problm, e nesmme oekvati likvidaci svtov vlky, jak by si toho slovant nrodov pli.

    Slovant nrodov, kte na zem bval Austrie povstali, esko-slovensk a Ju-goslavie, mus spolhati vhradn na sebe. Evropsk velmoci jsou likvidac svtov vlky zapleteny po celm svt do takovch loh, e maj na kolik destilet pln ruce prce jen samy pro sebe. Jak to dopadne s nmi v Evrop, tko povdati. Nikdo nev, zda Rusko nen schopno ivota. Anglie si toho ovem nepeje, aby Rusko opt bylo initelem zva-nm, akoliv v tom jev se ohromn slepota anglickho nroda, kter boj se Slovan a radji podlehne moci Nmecka. Anglie tomuto osudu neunikne. Nmeck nrod je pednj jak nrod anglick a daleko v prci otuilej. Pakli Anglie nech padnouti Rus-ko, nech bez pomoci rozpadnouti se sttu esko-slovenskmu a Jugoslavii, pak jest optn panstv Germanie na obzoru a jist, jeliko Polsko je nespolehliv a vdy obrce-no do Berlna. Anglick nrod m zapoteb poznati Slovany a rozdliti s nimi zjmov obvody.

    12. IX. 1919.

    * V zijovm sle Moravsko-slezsk revue teme nsledujc zprvu: Maj ns r-

    di, e jsme jim dodali prvotdn vojky a e jsme jim zachrnili Sibi a tak zamezili Nm-cm vyuitkovati Brest Litevsk a pak nae Maffia ale o tom gentleman nemluv. Ang-losasov jsou gentlemani. Poslali sem Cunninghama. Bval vojenskm pidlencem ve Vdni, zn tud zdej pomry. Anglick lechtic, jemu jsou maart lechtici bli ne my. Mysl dosud pod zornm hlem vdeskho velvyslanectv Jeho Velienstva krle anglickho. Jsme mu tak trochu Iran. Nepochvaln otzka. Anglian ji chpe. Pracuj sice pro ns nai ptel v Anglii, ale Cunningham byl ve Vdni, a proto tomu rozum a dle svho zornho hlu referuje. Ve Francii je Clemenceau. Pan Vdeaka. Syn bval chemikem v Magyr Diszegu. Pan Maarka. Jeho sekret m t blzk sympathie k vdesk a petsk finann klice, vera rud, dnes maarsky naten, ji z rassovch

  • - 21 -

    dvod. Petsk i vdesk finann klika, kter dosud vechny pevraty financovala, m blzk a mocn pbuzn v Pai a Londn. Rotschildv obchodn dm nen jedinm. A ti maj rozhodn vliv v Pai i Londn a tm i ve Wallstreetu. A my. Dosud si ns ple-tou s cikny a nerozum nov firm les Tchcoslovaques. Njak neznm nrod. Dob- vojci, ale jinak nu jinak jsme nedovedli vzbuditi dvru, eknme si to upmn. Nkolik lid pravda pracovalo prvotdn, ale to bylo nkolik lid, ostatek, co jel do Pa-e, nedlal nm est. A pak ty kotrmelce v mezinrodn etiket. Les sauvages divoi. Jak vidti, je nae situace tk. Nev nm, neznaj ns. Jsme mal, schudl nrod a to je hor, ne kdybychom byli chud. Zskme si dvru jen tvrdou prac, ale ne krsnm slovem a gestem.

    To je dobr, krtk a jadrn sudek. Poslanec Stank a soudruzi pili koncem jna ze vcar, rozdvali plnou hubou.

    ei dostanou vecko, co jen budou chtti. A zatm nm berou uheln doly tnsk, ochuzuj esk stt o miliardy. Krkonosk hranice u Nchoda jsou oteveny pro pruc-k vpd jako roku 1866, Kladsko zstane Nmecku a tm hlubok kln do esko-slovenskho sttu.

    Hranice k Rumunsku nejsou ureny. Za 1 libru terlinku musme dt 220 K a za 1 dollar 60 K. Tak vyhl lska Dohody k sl. sttu. Vyslanci Anglie i Sev. Ameriky ne-znaj esky a jich tajemnci et jsou strannky rudch soudruh. Dovedeme si pedsta-viti, jak tac tajemnci dovedou informovati svho chfa o pomrech eskch a sloven-skch.

    10. Anglian a bolevici. Berlnsk Tag pinesl 20. nora 1920 tuto vahu: Ve vlce svtov bylo znti

    smr anglick politiky velmi zeteln. Anglie la jako vdycky jen za svm zjmem. Tot poznvme v tom, jak si vede Anglie proti bolevikm. V Rusku to ve. Vlny vnitnch boj se tu zvedaj a nikdo vlastn nev, co se tu odehrv. Zd se, e vdcov bolevik umdlvaj ve vradn mansk, inteligentn tdy a zd se, jakoby chtli vldnouti s jakousi umrnnost. Sovtov Rusko uzavelo mr s Estonci a s Finskem. Zd se, jako by se dalo oekvati, e s boleviky lze vyjednvati a hned tu jsou politikov Anglie, kte by chtli s boleviky se dti do obchodu.

    Nmecko je ochromeno a nelze mu pstovati njak styky s bolevickm Ruskem. Anglie vak chce pomry v Rusku se vytvoiv vyuitkovati ve vlastn prospch. Anglie m tu velik zjmy. Jedn se tu nejdve o zchranu pjek, kter poskytla Dohoda Rus-ku. Tyto pjky se odhaduj na 80 miliard rubl. Pjky tyto jsou ponejvce investovny v ruskch drahch, kter byly od bolevik valn znieny. Pravda je, e tyto vry byly hlavn poskytovny z Pae. Ale Londn je nyn ve sttnm i soukromm vru zvisl tak na Francii. Ani velik penn ndrky londnsk i pask nemohou nyn od sebe odlouen ti. Anglie potebuje nutn z Ruska oleje, dv a obil. Dle douf Anglie na odbyt anglickch tovar do Ruska, jakmile by zde vlny revoluce ztichly a nastaly trochu klidn asy.

    V Anglii dobe znaj, e prodn poklady Ruska jsou nevyerpatelny, a e pust dn bolevickch vrah sice zidlo ady inteligence rusk, e vak celkov rusk lid je vtinou zachovn pi sle. Muci v Rusku potebuj nutn stroj a nad do hospod-stv. Muci nemaj m hnojit, potebuj uml hnojiva. Drhy v Rusku nemaj kolej ani vagon, ani parostroj. Rusk lid potebuje ltky, obuv, domc nad. To by ve chtla

  • - 22 -

    Anglie do Ruska doveti a douf proto, e pila ji vhodn chvle, aby anglick dovoz zbo napjel rusk trhy. Pak-li se Anglie v Rusku usad a zalo zde obchodn anglick agentury, zalo zde anglick tovrny, pedhon ostatn konkurenty a zsk si tak Rusko. Nmecko jest malomocno a neme anglickou konkurenci pedhoniti. Anglie douf n-meckou konkurenci v Rusku udusiti ji v prvnm zrodku a douf tmto obchodnm roz-machem do Ruska namenm zaplatiti znenhla sv obrovsk vlen dluhy.

    Anglie podnikala rzn cesty, aby se k vldcm bolevickho Ruska piblila. A-koliv v Rusku d hlad, tyfus, epidemie, hromadn vrady, pec mono odhadnouti po-et obyvatel vnitnho Ruska na 130 milion lid. Do toho se nepot obyvatelstvo Pol-ska, Pobalt, Kavkazu a Sibie. Tento obrovsk nrod d si lbiti hrzovldu bolevik, kterch je sotva dohromady 250 tisc. A opt tato bolevick armda podlh terorismu sotva 500 mladch id. Muci tajc 130 milion lid jsou k bolevismu zrovna tak hlu a slep, jako byli dve k carismu. Muci ohradili svoje vesnice, udlali z nich tvrze a brn se pouze proti vpravm rudogardist, s nimi svd krvav boje.

    Hor je stav vtch statk. Velkostatky v Rusku byly znieny, lechta a statki povradni. V tomto vradn statk brali innou ast s rudmi gardisty vichni mu-ci. Jet he jak s velkostatky je s ruskm obchodnictvem, tovrnictvem a obyvatel-stvem vtch mst. Vechno obyvatelstvo prmyslovch mst a vtch sdel ruskch je z velik sti vyvradno. Jsou tu z nho jen nepatrn zbytky. Kdo si zachrnil ivot ui-nil tak, e se mu podailo vykoupiti se u bolevickho velitele. Veobecn se mluv o tom, jakoby bolevici zkomrali, jakoby chtli posledn sv sly zkoueti v Polsku a na Pobalt. To se vak ned tak snadno uhodnouti. Anglie pot nsledovn: Nynj vdcov sov-t jsou mnohonsobn milioni. Zbohatli a loupe. Spoj se se zbytky buroasie a budou vldnouti dle. Nebo se star carsk Rusko probud a zni idovsk vrahy-boleviky. Kdy se tak stane a zda se tak stane, nedovede dnes nikdo odhadnouti. Anglie soud, e se vrt carsk Rusko. Anglie doufala, e Rusko bolevik zdept zbranmi a podporovala Denikina, Kolaka, Judenie. Tyto armdy na boleviky nestaily. Anglie to poznala a vy-zvala Nmce, by vyklidili pobaltsk zem.

    Nyn vyjednv Anglie o pedn Murmanska a celho Archangelska na vldu so-vt. Chce ji nyn v Revalu a v Libav vykldali zbo a rozveti do Ruska. V jinm Rusku m se anglick zbo vykldati v Odse, Rostov a Novorosijsku. Anglie mysl, e bude snadno ovldati Ukrajinu, donsk kozky, Kub, Georgii a Kavkaz. Turkestan bude obsazen anglickm vojskem. Jest tu petrolej, uhl, elezo, m a bavlna. To si chtj Ang-lian zajistiti.

    Bolevit agenti dosud nepronikli do Persie a tm mn do Indie. To jsou fantasie. Zde nen bolevismu, zde se zved Islam proti Anglii, kter mus vyslati proti tomuto hnut vojsko. Proto je Anglie dnes bezmocn a neme podporovati protibolevick v-pravy. Nmecko i Rakousko doufaly v pomoc Islamu, ale zklamaly se. Rusko by samotno mohlo snadno zaplatiti celou svtovou vlku. Nmec v Rusku je vtn, Anglian nenvi-dn.

    Tento lnek by si mli v Anglii dti vytisknouti jako letk a dti ho prosti a to dkladn vem obanm v cel Anglii. Zde odhalil Nmec svou dui. Snad se pec do-kme, e Rusko nezhyne. Rusov peili 200 let panstv tatarsk a peij snad za krtko panstv idovsk.

    Zd se, e ministersk pedseda, advokt Lloyd George pln se postavil do slu-eb londnsk synagogy, odkud se d osudy celho svta.

    Alfrd Mond, id, anglick ministr zdravotnictv, zajel si do Indie a vchodnho Holandska vyjednvati o dovozu potravin z vchodn Asie do Anglie.

  • - 23 -

    Do Londna pijel opt Krasin. Lidov tento komisa dlel ji dva roky v Londn a neruen tu rozsval do dlnictva anglickho bolevick sm. inky toho se ukzaly ve stvce uhlokop Anglie. Krasin vyjednal s Angli obchodn smlouvu s bolevickm Ruskem, ale jen na pape. idovsk car Bronstein se o psan smlouvy nestar, zcela dle zsad Talmudu.

    Zahranin ministr Anglie, lord Curzon, se doplil a vyinil bolevikm do Moskvy v protestn not. Rozum se, e v Anglii je z toho ostuda, e vlda anglick si d ze sebe tropit aky od moskevskch bolevik. Vlda anglick vdla dobe, e obchodn smlouva s Ruskem nem ceny, jeliko Rusko oebraen neme vyveti suroviny do Anglie, ponvad jich nem. Pece vak v Londn se tsli hladem po zlatch pokladech z Moskvy. V Londn pece vd, e zlato bolevik je nakraden, ale to vld anglick nevad. Vlda londnsk pijala do smlouvy podmnku, e smlouva ta plat jenom v tom ppad, e bolevici nebudou proti Anglii tvt v Asii a Indii. V not, kterou nyn Curzon do Moskvy poslal, vytk Curzon Bronsteinovi, e III. internacionla a Bronstein jsou jedno a tot. Z Moskvy se d agitace proti Anglii v Indii, Afganistan a Persii. Kemalist v Angoe dostvaj z Moskvy zlato a zbran. Kemal se Dohod posmv. Na hranicch In-die zadili bolevici tovrnu na pumy. Lord Curzon v not vytk Bronsteinovi, e celou tu agitaci sm d. Curzon tvrd, e s takovmi proradci a zloinci nelze jednati. Tm vl-da anglick doznv, e si s tou obchodn smlouvou s boleviky nadrobila jen trochu ostudy. V Londn doufali, e z Anglie pjdou dodvky do Ruska a e prmysl v Anglii dostane prci, ale eredn se zklamali. Na zklad obchodn smlouvy s Angli zeslili bol-evici posici sv vldy a zaali opt v celm Rusku vldnouti s nebvalm terorem. Cre-zvyajka pracuje se stupovanm krveznivm terorem.

    Ve snmovn lord i poslanc v Londn se poslanci pozvdaj a na ten skandl ukazuj, e Anglie smluvila smlouvu se idovskmi dobrodruhy v Moskv. Lord Long of Wraxall vytkal oteven anglick vld tuto ostudu. Lord Denbigh tvrdil, e bolevici pouvaj nakradenho zlata k agitacm proti Anglii. Bolevici dluhuj do Londna 700 milion liber terlink. Tento dluh Ruska je pro Anglii ztracen. Mimo toho dluhuje Rusko britskm obchodnkm 800 milion liber. Celkem tedy dluhuje Rusko do Londna 1 mi-liardu liber, to jest 300 miliard K. Anglick lid d ji jednou energicky, aby Anglie prosta byla bolevickch agent. Protivldn Timesy ukazuj, jakou ostudu si Anglie utrila, e podepsala obchodn smlouvu s boleviky, kte z n pro sebe vytloukaj kapitl.

    Rusko hyne hladem a mus zhynouti, dokud jeho idovt zloinci v Kremlu vld-nouti budou. Veker pomoc z ciziny hladovcm do Ruska zaslan, uvzne ve sprech id. Tito se nacpou, ale kesan hlady hromadn zhynou. To doznv i americk vy-slanec Crane v Observeru. Marn je zaprn Nansenovo, e bolevici nekradou. Ne-kradou, nbr berou.

    4. III. 1920.

    11. Anglick parlament a Maai. Kdy zuila svtov vlka, kdy Zeppeliny a nmeck ltadla hzely na Londn

    pumy, tu mluvili sttnci Anglie plamenn ei proti Nmcm a jich pomham Maa-rm a Turkm. Psahali, e tito vlen zloinci mus bti potrestni a navdy nekod-nmi uinni. Dnes po 3 ltech sttnci Anglie na vlen zloiny Nmc, Maar a Tur-k nadobro zapomnli. Maj pes kanl pr skok do spustoen Francie podvati se na

  • - 24 -

    zceniny mst a vesnic francouzskch, kter tu v rozvalinch marn aluj na zloiny pruckch vojsk a jejich soudruh Maar a Turk.

    Anglick snmovna projednvala 20. dubna 1921 ve dlouh debat mrovou smlouvu trianonskou, ve kter Dohoda uloila podmnky mru Maarm. Orgn zahra-ninho ministra uherskho Pester Lloyd pinesl nkolik obrnch zprv z Londna o tto schzi anglickho parlamentu, kde se jednalo o Maarech, a rozplv se radost, e poslanci anglickho parlamentu nadobro obrtili, na vlku pln zapomnli a Maa-rm nyn vel ptelstv projevuj. Vichni enci kladli vhu na to, e Anglie chov k Maarm nejvelej ptelsk city. Star ptel Maar, poslanec Elliot, chvlil Maary, poslanec Aubrey Herbert, bval ministr, Asqunith, bval ministersk pedse-da, lord Robert Cecil, mluvili vichni velm tonem a ptelstvm o Maarech. Dokonce vdcov Labour Party poslanci Josiech Wedgwood a Kenworthy mluvili skvostn chva-lozpvy na nynj Maarsko. Poslanci sir Samuel Hoare a Thompson vzpomnali revo-luce Maar z r. 1848 a chvlili djiny Maar, akoli v ei sv vytkali Maarm, e oni vlku pomhali rozdmychovati. tpn Tisza v korunn rad v ervenci r. 1914 ko-nan varoval vldu, aby se do vlky nepoutla, tak toti nestydat tvrd Pester Lloyd v s. ze dne 29. dubna 1921.

    Anglick snmovna projednvala mrovou smlouvu trianonskou a zpravodajstv mli v rukou lord Balfour, minister of the council, zahrani a lord Cecil Harmsworth, sttn sekret tohoto ministerstva. Nen zbyteno pipomenouti, e lord Harmsworth je id. Oba zpravodajov pednesli sv referty a odporuili snmovn schvlen mrov smlouvy trianonsk. Harmsworth vyzval poslance, aby se vysthali kadho ostrho slova proti Maarm a lord Balfour, kter jet ped rokem veejn splal Maarm v-lench zlosyn, mluvil velmi krotce a sladce.

    Maai mohou bti pln spokojeni s touto schz ze dne 20. dubna v anglickm parlament, kde proti Maarm nepadlo ani jedno ostr slovo. Anglit poslanci na tto schzi uznali, e Maai vypluj na Dunaji dleit kol turnskho panskho nroda, tvoiti most od zpadn Evropy do orientu a pej si, aby maarsk nrod vzkvtal a mo-hutnl. Anglit poslanci omlouvali sttnky Dohody, kte v mrov smlouv trianonsk Maarsko rozkouskovali a omlouvaj je proto, e prbhem vlky svtov Maarsko samo se rozpadlo.

    ten mus s hnusem sti tuto komedii, kterou sehrli sttnci a poslanci anglic-k snmovny ve schzi 20. dubna 1921. tpn Tisza, tento velik neptel Slovan, d-vrn ptel Vilma II., ve spolenosti s Ferdinandem Koburkem tvoil triumvirt, kter byl po celou dobu vlky v neustlm spojen s nmeckm hlavnm stanem. tpn Tisza jezdil do nmeckho hlavnho stanu k Vilmovi po celou vlku jako dom. On dirigoval a disponoval nad vemi armdami Austrie, on byl i nad arcivvodou Bedichem. Maar-t honvdi nejvce vradili civiln obyvatelstvo v Halii a hlavn v Srbsku, kde povradili pes milion dt, en a starc srbskch. To Maarm vytknul veejn Seton Watson. A nyn anglit sttnci a poslanci pj chvlu Maarm.

    12. Disraeli. Nejvt e svta, anglick imperium jest zmtno obrovskm socilnm zpa-

    sem, stvkou hornk, jich jest 1 milionu. Za nedlouho pipoj se asi k nim eleznii a lodn dlnci. inky tohoto socilnho zpasu na celou britskou i budou rozsahu stralivho. Anglie podnik tmto zpasem, kter j byl vokovn moskevskmi bolevi-

  • - 25 -

    ky, boj na ivot a na smrt se socialisty, kte se dali pod komando moskevskch id. Krasin a soudruzi se za tm elem usadili v Londn.

    Britsk imperium m rozlohu 30,372.246 tverench kilometr a 425,701.448 obyvatel dle stn r. 1914.

    Anglie sama m rozlohu jen 317.915 tv. km a 46 milion 573.037 obyvatel. Nad touto vldla pes 50 let krlovna Viktorie. Tato mla skorem pl stolet u sebe minis-tra pedsedu ida Disraeliho, kter obdrel titul hrab Beaconsfield. ivotopis Benjami-na Disraeliho vydala londnsk firma nakladatelsk John Murray o 6 svazcch. Disraeli se vyinul na premiera ministra pomoc en. Sepsal adu romn, Coningsby, Egremont a Enagmian, ve kterch romnech popisuje postavy en, kter ho pivedly k slv a moci. Kdy nastoupila krlovna Viktorie vldu, dostal se Disraeli do doln snmovny jako po-slanec za okres Maidstone. Okres ten zastupoval dosud id Wyndham Lemis. Poslanec ten zanechal obrovsk majetek 100 tisc liber. Jeho vdovu si Disraeli vzal za enu. Disrae-li byl o 15 let mlad. Na volby vydal Disraeli spoustu penz, kter si vydluil a hrozil mu z toho kriminl. Touto enitbou se zachrnil a vyinul se. Nelitoval nikdy, e si vzal star bohatou vdovu. Vdova ta byla vyuenou modistkou. Sm se j piznval, e si ji vzal pro penze. ena ta starala se peliv o Disraeliho, hledla, aby ml doma, kdy piel unaven z parlamentu, veker pohodl. enu svou vylil Disraeli v romnu Sibyl.

    Druh ena, s kterou ml Disraeli styky, byla idovka Bridges Willyams, t vdova po obchodnkovi, s velikm bohatstvm. ila v obci South Devon u moskch lzn Torquay. Byla dcerou panlskho ida Mundez da Costa. Willyamsova dopsala Disrae-limu, aby se ujal prvn zleitosti pro ni a jej dv dcery. Disraeli pedal zleitost tu jednomu advoktu v Londn. Od toho asu ztrvil Disraeli st przdnin parlamentnch na zmku Willyamsov v Mount Braddonu. Star tato dma za nkolik let zemela a od-kzala obrovsk sv jmn Disraelimu.

    Disraeli, obrovsk boh, stal se vdovcem. V pokroilm vku ml dv znmosti. Prvn byla hrabnka Braceford, star 55 let, druh hrabnka Chesterfield, kter bylo do-konce 70 let. Star id pokouel se o pze Bracefordov. Milostn dopisy poslal j z parlamentu. V t dob mekal asto Disraeli u dvora, jeliko si krlovna Viktorie pla, aby ji vude doprovzel. Tmto zpsobem byl id Disraeli na ostrov Wightu a v zm-ku krlovskm Balmoralu. Stalo se, e star Disraeli onemocnl a byl upoutn na loe; krlovna Viktorie nemekala a sama navtvovala nemocnho sttnka. Z potku se krlovna Viktorie i jej manel princ Albert obvali a ttili ida mti u dvora. Disraeli se vychloubal, e m krlovnu Viktorii pln ve sv moci. Jak tto chloub bylo rozumti, tko se d vyliti.

    Disraeli prohlsil Viktorii za csaovnu Indie. Matka csae Vilma byla dcerou krlovny Viktorie. Disraeli vldl nad celou britskou plnch 50 let. On byl nejmocnjm zaklada-

    telem svtov aliance idovsk. Chpeme proto, pro id vldnou v Londn. Nkte anglit sttnci, kte jet nezapeli vru kesanskou, se styd za Lloyda Georgea. Dlou-holet ministr Bonar Law odstoupil a zekl se Lloyda Georgea. Zda tento zmiz konen od vldnho stolu, nen dosud jisto. Nstupce Bonara Lawa, ministr Austen Chamberlain, je mu svrzn, energick, kter si ned od Lloyda Georga nic lbiti.

    Stvka hornk postav anglickho pedsedu ministerstva a celou vldu do tk-ho boje, z nho teba Lloyd George unikne jen s nejvt nmahou. Vlda zatm prohl-sila vjimen stav. Zda dlnky zdol, kdo v.

  • - 26 -

    13. Sir Ernst Cassel. Tovrnk Henry Ford se te ve spisu, Der internationale Jude, zda je mono

    dokzati, jestli dosud je v innosti sanhedrin, to jest vysok rada idovsk, kter vldla nad idy a do ztroskotn Jerusalma. Henry Ford soud, e sanhedrin tu je. My se k to-mu nzoru t pidvme. Sanhedrin ml 71 len. Jeden takov len sanhedrinu oneh-dy zemel, Sir Ernst Cassel, vrn ptel anglickho krle Eduarda a vedle Rotschilda slavn initel londnsk bursy. Cassel piel do Londna jako finann ednk povst-nho miliarde barona Hirsche, Casselova ena byla dcerou finannka ida Bischofsheima v Londn. Cassel byl vykonavatelem nadac barona Hirsche. id Hirsch byl podvodnk a bursovn pekulant velikho slohu. Jeho lakota a hlad po zlat neznal mez. idovka Hirsche se stydla za tuto lakotu svho mue. Kdeto rodiny Hirschovy a Rotschildovy hromadily bohatstv ji po vce generac, nahromadil Cassel bohatstv sm z vlastn sly a pedhonil v tom nkolik generac jmenovanch finannk idov-skch. Cassel bval kadho roku v Marinskch Lznch. Jeho finann operace ily se v Anglii, Nmecku, Egypt, Sev. Americe a Mexiku. Kdykoliv anglick krl Edurad VII. byl v zkch a nevdl si rady, povolal k sob Cassela a svil mu diplomatick koly, hlavn pak smiovn Anglie s Nmeckem. Cassel byl takto vlenkem a generlem diplomatic-km, kter vyhrval bitvy bez vojska a bez kann. Cassel neml na burse v Londn svoji firmu, ml v londnsk city svj bankovn obchod, jeho hlavn zkaznk byla tu-reck vlda v Caihrad, jej finance Cassel neustle dval do souladu. V hotelu Wei-mar v Marinskch Lznch bval Cassel pohromad s Hakki paou, vyslancem turec-km. Hakki paa zemel v Berln. Kdy Cassel vstoupil do jdelny hotelu Weimar, tu vichni povstali a klanli se finannmu krli idovskmu. Cassel byl neustle ve spole-nosti editele Anglobanky z Vdn Karla Morawitze. Byli ve spojen pes 30 let. Do spo-lenosti Cassela patil new-yorsk finannk Jakub Schiff, chf firmy Kuhn, Loeb a Comp. v New-Yorku. Obchody Cassela i Schiffa byly spoleny. Jeliko Cassel nahromadil tolik miliard, e si jich vce nepl a jedin dcera mu zemela, pestal obchodovati a vnoval se pouze diplomacii. Vnoval se usilovn politickmu rozvoji Turecka, jeho finannk Djavice Bai ho v Londn stle vyhledval. Palc Cassela Brook House v parku Lane v Londn byl stediskem finannk Anglie. Cassel byl vrn ptel Ballinv a asto v jeho spolenosti ocitnul se v dleitch poradch u csae Vilma II. Krl Eduard dele-goval Cassela za lena tajn sttn rady. Privy-Concil Anglie. Pracoval k tomu, aby po ka-pitulaci Nmecku nebylo ubliovno. Tady mme doklad, e sanhedrin id dosud jest. lenem jeho byl jist tak id Cassel.

    Wiener Morgenzeitung uveejuje zajmav lnek svho blehradskho dopi-sovatele o situaci id v SHS., v nm se m. j. prav: Srbsko mlo povst demokratinos-ti ji za ivota krle Milana Obrenovie. O tomto krli se vyprvlo, e je filosemita a e se rd pohybuje v idovskch kruzch. Jak vak nebetyn rozdl mezi Milanem Obre-noviem a Petrem Karaordviem. Onen byl ptelem Rotschild a Guttman, tento neinil rozdlu mezi bohatmi a chudmi. Milan Obrenovi byl sice krlem srbskm, vce vak krlem dle chuti rakousk a uhersk vysok lechty, a odtud jeho ptelstv k Al-fonsu a Albertu Rotschildm, baronu Knigswarterovi a ryti Guttmannovi. Krl Petr I. byl naproti tomu lidovm krlem naprosto demokraticky ctcho srbskho nroda. Pro-to se objevil v prost spolkov mstnosti sionistickho sdruen blehradskho, kdy se tam konala purimov oslava, kde spolen s idovskmi enami a mui zpval idov-skou nrodn hymnu Hatikva. Nyn jsou Srbov, Chorvati a Slovinci sloueni, maj sv-ho krle, jen pro svou znmou lidumilnost a sv ryz nrodn smlen jest uctvn svm nrodem. Nov stt SHS. m demokratickou vldu. Agrrn reforma byla dkladn

  • - 27 -

    provedena. Nov stt SHS. nezn velkostatk, systmu pronajmn domn, s hospod-stvm baron a hrabat byl uinn rzn konec. Ani v nboenskm ohledu nelze si do postupu vldy stovati. Byly sice v domcch i v zahraninch listech proneseny aloby, e volebn prvo do konstituanty bylo piznno jen lidem se srbsky znjcmi jmny, kdeto vem ostatnm bylo pr odepeno. Tak tomu vak nen. Autor lnku, jen je ve-obecn znm jako sionista a s nm mnoho jinch id, kte si nevedli jako ovinistit Maai, obdreli volebn prvo. V SHS. jest sice jet podnes jist stupe antisemitismu, jak to potvrdil i Trumbi, jen nle k nejlepm a nejschopnjm politikm v SHS. Jest vak nadje, kterou sdl i jmenovan sttnk, e se stoupajc demokratisac sttu a jeho oban pozvolna i posledn zbytek antisemitismu vezme za sv.

    Kter panovnk se idm nepodrob, toho ek jist smrt jako cara Mikule II. Sanhedrin ije a panuje nad celm svtem.

    14. Churchill v Palestin. V procesu likvidace svtov vlky pevzala Anglie kol zaditi se v Palestin

    a Mesopotamii. Anglie pi tom sleduje vli britskho imperialismu, aby Egypt a Indie byly spojeny s Palestinou a Mesopotami. Generl Alenby operoval ze Sinaje proti turec-k armd, kterou komandoval von der Goltz, kter nyn je generalissimem rudch ar-md v Moskv. Anglii pipadla tato vlen koist, ale jen na oko. Aby se neeklo, e anektuje, dala Anglie Palestinu idm. Je to dar na oko velik, ve skutenosti vak pln bezcenn.

    Podvejme se na dravu tureckou v Mal Asii.

    Vilajet km2 obyv.

    Bejrut 16.000 727.000 Libanon 3.000 500.000 Jerusalm 17.100 382.000 Sor 78.000 81.000 Syrie 95.900 884.000 Bagdad 111.300 456.030 Mossul 91.000 236.000 Basra 138.800 1,150.000

    Krlovstv Husejna je Hedas, 250.000 tver. km. s 300.000 obyvatel, Jemen

    191.000 tv. km. s 750.000 obyvatel. Z toho seznamu vidme, e vilajet Jerusalem je pranepatrn. Vech id bude zde

    nyn sotva 100.000. Pak je tu 200.000 Arab. Ji z tchto sel vidme cel ten pust vindl se zionismem, co trop id na celm svt. Jen ve Vdni je nyn milion id. Ani ti by se do Palestiny neveli. Kam pak by se dali ostatn id, jich je vce jak 16 mili-on! Za dob Caesar, tedy 100 let ped Kristem, bylo v imperiu mskm 5 milion id. Tito id byli roztroueni po celm imperiu a panovali nad nm. Jen miziv st id byla tehdy v Palestin.

    Orgn praskch zionist Selbstwehr pinesl zprvu o nvtv Churchilla v Je-rusalm. Ministr osad Churchill vydal se na inspekci do Egypta a do Palestiny, aby podal vld zprvu, jak to v tchto zemch vyhl s tm anglickm panstvm.

  • - 28 -

    Jak to britsk panstv nad Palestinou m vyhleti, o tom podal vklad v anglic-km parlament Balfour. Nynj obyvatel Palestiny nesm bti ve svch prvech nikdy utiskovni. Zionist tvrd, e Palestina me obiviti vce jak 3 miliony lid, dnes m 300.000 obyvatel. Zionist namlouvaj svtu, e jen id uin z Palestiny zem, kter by oplvala mlkem a medem. id sm do Palestiny jen tolik, kolik se jich me usaditi bez zkrcen prv domorodch Arab. Churchill upozornil idy, e kolonisace Palestiny se mus provdti na vlastn et, e Anglie na to ned ani hale. id si mus svoji Pales-tinskou vlast zaplatiti sami. Zajmavo jest, e se idm do Palestiny prost nechce. Ani noha se nehne. Dkazem toho jest, e zionist veejn vydvaj proklamace, v kterch zaklnaj idy, aby se do Palestiny sthovali. Nic naplat; ani jeden pejzk z Halie nechce do Jerusalma a zstane v Tarnopolu. Koho pak by id vydrali, kdyby se hnuli do Je-rusalma.

    Kdy Churchill piel do Jerusalma, pili k nmu delegti Arab a pedali mu pamtn spis. Churchill pravil Arabm, e je za vlku v Palestin zodpovdnm sir Sa-muel Herbert a on Churchill do toho nem co mluviti. Nicmn upozoruje delegty arabsk, e daj vc spravedlivou, kdy chtj, aby do Palestiny nesml dn id pi-sthovalec. Dohoda piznala idm po celm svt roztrouenm, aby si utvoili nrod-nostn centrum, kde se mohou vichni soustediti. V dalm vykldal Churchill ptom-nm Arabm, e kolonisace Palestiny me trvati nkolik lidskch pokolen a e se bude jen pozvolna uplatovati.

    Nevme, jak plny britsk vlda s Palestinou m. Tak nen nm znmo, na ja-kch zkladech spov britsk panstv v Egypt. Kdybychom mli viti zprvm n-meckch list, tu by nesml dn Anglian vkroiti do Alexandrie nebo do Kahry. Za-tm mus Anglie v obou mstech vydrovati potebn vojsko jako v Palestin a v Bagda-du. Cel Egypt m rozlohu 3,544.168 tver. km a 15 milion obyvatel. Formln do brit-skho imperia vtlen nen. Vldcem v Egypt je sultn Abbas II. a jemu pidlen od Ang-lie dosaen vlada Husein Kamil paa. Mimo toho je v Kahe britsk vojsko. Je tedy to panovn sultna egyptskho jen pro pardu, aby lid egyptsk myslel, e m svho pa-novnka. Ve skutenosti je cel Egypt v moci Anglie. Nyn zabrnm Palestiny je nepetr-it pruh britskho panstv a k zlivu perskmu od sinajskho poloostrova. Pes kanl suezsk postavili Anglian pohybliv most, aby vlaky mohly neruen z Kahry do Je-rusalma.

    15. Vstavba Palestiny. id celho svta, potem 16 milion, pustili se do Velikho dla, do vstavby Pa-

    lestiny. Maj k tomu organisaci zvanou Keren-Hajessod. V Berln vyla roku 1905 kniha v nakladatelstv Hpenden a Merzyn, sepsal ji rusk id Jakub Frommer. Spis m nzev Das, Wesen des Judentums. Kdo by chtl se ze spisu toho doptrati o bytosti idovsk, marn by se namhal. Jakub Frommer, setl talmudista, neprozrad o idech nic, aby ten-gojim nevniknul do zhady idovsk, ta zstane vdy gojimm knihou zavenou, jak je to psn idm v talmudu nazeno. Jakub Frommer nahromadil tu spoustu citt hlavn z proroka Isaie, ktermi je prokzno, e Bh od potku vyvolil si nrod i-dovsk, aby vldnul nad celm svtem. To se nyn po svtov vlce splnilo. id ovldaj cel svt, pouze lut a ern plemeno nen v okruhu moci tajuplnho vladae svta i-dovskho. Japonci, an a Zukafi dosud jsou prosti jha idovskho. Ostatn cel svt jest v moci krle idovskho.

  • - 29 -

    Ve vlce svtov, jej dikttorem na stran americk byl americk id Bernard Baruch, poruil id Lansing Wilsonovi, aby Palestina, kterou vydobil generl Allenby, vrcena byla idm. Lord Balfour pn i rozkaz id splnil a dosadil za vldce do Je-rusalma ida Samuela Herberta. Nyn se id z celho svta pohrnou plnm proudem do Palestiny.

    Kdyby se vichni lid z celho svta postavili vedle sebe, vech 1.670 milion osob, veli by se na plochu enevskho jezera.

    Dle statistiky bvalho Turecka pipad Palestina do vilajetu Syrie v rozloze 218.700 tver. km. Na tto rozloze bylo roku 1910 zjitno 2,790.400 obyvatel. Nemme po ruce pesnou statistiku Palestiny. Rozloha Syrie s Palestinou je 220.000 tv. km, je tedy o cel echy vt ne esko-slovensk republika. Na takovou rozlohu mohlo by se umstiti 16 milion id zcela dobe, kdyby to byla zem rodn a opaten potebnm mnostvm vody. A to prv nen.

    Onehdy byli k presidentu Masarykovi pozvni urnalist na aj, bylo jich pr 250 a z nich 170 id. Mohli by tito urnalist idovt vydati se hromadn do Palestiny, od-sthovati se tam a zstati tam jako pedvoj dalho nstupu id do Palestiny. Dosud se id zionismu, jeho zakladatelem je rusk id Herzl, posmvali a tropili si z agent zio-nismu rzn posmchy. Nyn vak po vlce svtov vc nabyla zcela jin tvnosti.

    Lord Rotschild v Londn iv nyn v Palestin 800.000 usedlch id. Lord Rot-schild to vydr. Pidvaj se k nmu nyn vichni banki. Posledn tak uinil Oskar Wassermann, editel Deutsche Bank v Berln. Wassermann je vedle Rathenaua a Stinnesa tet osobou vldnouc nad dnen republikou Nmecka. Wassermann prohl-sil, e sice sm pro sebe nen Zionistou, ale e v, e Palestina se stala dnes kenou vlast vem idm celho svta a e jest povinnost kadho ida pispti na vstavbu Palesti-ny. Wassermann soud toti, e by Palestina stala se zzranou studnic pro cel idov-stvo, jej pramen by stle napjel idy po celm svt roztrouen. Budoucnost pleme-ne idovskho je dle nzoru Wassermanna dosti ohroena. Zbohatl id v zpadn Ev-rop vymraj a assimiluj se, jsou pak pro idovstvo ztraceni. id v Rusku jsou ohroeni hladem. V jinm Rusku ohroeno jest hladem 3 milionu id. To se ovem editeli Wassermannovi povedlo. Kdo pak mu uv, e v celm Rusku zemel jen jeden id hla-dy? O to se pece ji star id-car Chaim Bronstein, aby ani jedin id pod jeho vldou nezemel hlady. Dary potravin z ciziny do Ruska zaslan pijdou v prvn ad do rukou id. V Rusku zstanou na ivu jen id a pak nebude teba Palestiny.

    24. VI. 1922.

    16. Lord Curzon o svtovm mru. Dne 11. nora 1920 ml zahranin ministr Anglie ve snmovn lord lord Cur-

    zon obshlou e, jak mono svtu vrtiti mr. Curzon pravil: Konference v Pai pracuje k tomu, aby uklidnila cel svt, kter ptiletou stralivou vlkou krvcel na vech stra-nch. Bhem vlky vynoily se nov sly, kter postupn braly ast v zpase a nyn pi mrovm jednn spolupsob nov zsady, kter dve nikdo neznal. Nen mono, by se rozbouen svt rychle utiil. Musme si zvyknouti, e boue nrod budou trvati nko-lik let. Sttnci mrov konference v Pai namhali se dle svho nejlepho svdom, aby vrtili svtu mr. Mm za to, e mrov smlouvy budou dle nutnch poteb zmnny. My jsme zaali s Nmeckem po ratifikaci mru opt obchod a diplomatick styk. My chceme Nmecko podporovati, pakli spln poctiv podmnky mru. Svaz nrod je zbudovn.

  • - 30 -

    Tento svaz jest nutn. Potebujeme zruky, aby mr nebyl ruen, nbr tak zajitn. Jsem pesvden, e zaloenm svazu nrod zahjeno jest nov obdob svtovch djin. Dosud nebyl zjednn mr s Tureckem. Doufali jsme, e Sev. Amerika pevezme st likvi-dace Turecka, ale sttnci Sev. Ameriky odepeli jakoukoliv ast na tomto podniku. Ang-lie jest pln zamstnna v Bagdadu a cel Mezopotamii. Turecko ukld mocnostem ob-rovsk koly. Jde tu o Caihrad, o Dardanely, o zem kolem Caihradu, o rozdlen Tu-recka, o pedn Asii. Znm otzky orientu 30 let, ale musm se piznati, e mm z turec-kho problmu velik strach. Anglie m v Turecku zjmy nejvt. Mme nyn obrovskou lohu eiti problm Ruska a Turecka. Ob csastv jsou zborcena. Rusko ns napluje hrzou. Takov zloiny, kter se tu pchaj, neznal dosud svt. Nekejme, e nm do to-ho nic nen. To je klam.

    Mm za to, e na uklidnn svta jest nutn teba, aby Anglie a Francie ve vem ly spolen a svorn. Ovem mme psobiti jen tak, dokud nm toho dovoluj nae vo-jensk sly.

    e lorda Curzona jest sice vn, ale nepoznme nic z toho, e by Anglie chtla uiniti konec hrzovld idovskch vrah v Moskv. Nmeck tisk dokonce tvrd, e Anglie si nepeje zruen sovtov vldy.

    Holandsk korespondenn kancel oznamovala 14. nora z Haagu sjezd agent ruskch u bolevika Wijnkoopa. Sjezd agent bolevickch konal se v Haagu 3. nora 1920. Byli tu bolevit agenti pro Nmecko, vcarsko, Indii, Bulharsko, Uhersko a Sev. Ameriku. Richard Manuel, Sylvia Pankhurst, Klares Zethin tu enili. idovsk vlda v Moskv zaslala do Haagu za nkolik milion diamant a perel a 20 milion rubl zlata na svtovou agitaci bolevickou, kter se m zahjiti usilovnou agitac na celm svt potkem jara.

    idovsk car Bronstein vyloupil klenotnici carskou a z tto loupee posl perle a diamanty do Haagu, aby se z tto loupee platili idovt agittoi svtov idovldy.

    Chaim Bronstein zadil armdu pracovnk, prozatm 100 mu, kte mus pra-covati na drze pod komandem bodk. Kdo by se prci vzpral, bude zastelen. Takovou hrzovldu zavd idovsk car. Stedovk robota za vldy lechtic jest proti tto i-dovsk hrzovld jako nevinn dtsk hra.

    Wolfova telegrafn kancel oznamuje souasn, e bolevick vlda v Turkestanu rozesl sv agenty do centrln Asie. Jest tu zem Kirgis, Turkmen, jest tu Chiva a Buchara. Tato obrovsk zem od vchodu Kaspickho moe se rozprostrajc m roz-lohu 3 milion tv. km. Centrln tato Asie jest tedy estkrt tak rozlehl jako bval cel Rakousko-Uhersko. Nyn z Takentu se poslaj do vech tchto konin bolevick vy-zbrojen oddly turkestansk vldy bolevick, aby tu upevovaly vldu sovt. Obyva-telstvo centrln Asie jest 5 milion Kirgis, Turkmen a jinch mench nrodnost, kte- vesms jsou vyznavai Islamu. Menina 3 miliony byli Rusov. Rusk inteligence je tu od bolevik vyvradna. V Takent samotnm jest jet 70.000 vlench zajatc, z nich 6.000 ech, kte tu patrn vichni zahynou. Jeden inenr z Prahy rodil, prchl z Takentu a pijel do Prahy. tk ten ho stl 60 tisc dollar. O tchto hrzovldch i-dovskch vrah Anglie dobe v a ml k tomu. Tak ostatn vldy Dohody maj vdomost o zloinech, kter provd v celm Rusku idovsk car Bronstein.

    24. II. 1920.

  • - 31 -

    17. Wickham Steed proti Lloydu Georgemu. Kdy zuila svtov vlka, kdy Zeppeliny ltaly nad Londnem a vrhaly pumy, tu

    sttnci Anglie proklnali Nmecko a volali sru a ohe na n. Kdo vidl Zeppelina lett ve vzduchu, jako my v Praze jsme jej asto vidli, jeliko konali potovn slubu mezi Buku-ret, obsazenou Mackensenem a Berlnem, kdo tyto obry pernou rychlost vidl letti vysoko ve vzduchu, dovede chpati len strach obyvatel Londna z nich.

    To nyn zapadlo do moe zapomenut. Anglie nadobro zapomla na vechny p-sahy, na vechna proklnn ve vlce proti Nmecku pronesen. A pece vede Nmecko vlastn svtovou vlku dle a to zpsobem hrozivjm a stranm. Nmecko prost m-rov podmnky ve Versaillu jm podepsan odmt, nhrady vlench kod neplat a neustoup, jak tvrdil optn kancl dr. Wirth. Nelnk anglick vldy, Lloyd George, na povel finannch id bursy londnsk pln tyi roky podporuje Nmce, aby neplnili podmnky mrov smlouvy. Za tm elem svolv stle nov porady a sjezdy, na kterch by konen bylo ujednno, e Nmecko nemus platit vlenou nhradu 132 miliard ma-rek ve zlat v mru versaillskm jemu uloenou.

    Kdy francouzsk komora posledn porady v Cannesu nhle rozbila a ida Brian-da rzem zbavila adu ministerskho pedsedy, jeliko seznala, e id Briand pracuje spolen s Lloydem Georgem a se idem Rathenauem, zahraninm ministrem Nmecka, kter mekal stle vce v Londn jak doma v Berln, tu svolal Lloyd George opt novou a mnohem vt poradu do Janova, ku kter sezval Nmce i idovsk vrahy z Kremlu z Moskvy.

    Konferenci v Janov dil italsk ministr zahranin, id Schanzer. Mme tu do-klad, e id nad celm svtem vldnou a e sttnci Lloyd George a jeho spolenci vy-konvaj jenom rozkazy idovsk vldy svtov. Zd se vak, e hlavn idovsk otrok nebude dlouho vldnouti. Jsou tu pznaky, e konference v Janov zlom Lloydu George-ovi vaz.

    Anglick list Observer oznamuje, e volby do parlamentu Anglie jsou odsunuty na podzim, a jak dopadnou vci v Irsku a v Janov. Odprce Lloyda George lord Northc-liffe, jest majitelem list Times a Daily Mail a nkolika list venkovskch. Lord Nor-thcliffe tvrd v tchto listech, e Lloyd George svolal svtovou konferenci do Janova, aby upevnil svou moc. Northcliffe chtl konferenci Janovsk zabrniti, ale nedoshl toho. Jako dopisovatel Times piel do Janova redaktor listu toho, Wickham Steed. T tvr-d, e Lloyd George je spolen s boleviky, kte do Janova pili, aby dle a innji moh-li pracovati na uskutenn svtov revoluce. ierin, Rakovski, Joffe, Litvinov-Funkelstein, a vichni idovt emisai bav se a hovo s diplomaty Evropy jako vldci Ruska, jakoby v Rusku, jimi zotroenm, nezmralo na miliony ruskho lidu hladem vi-nou tchto idovskch zlosyn.

    Wickham Steed varoval i obany Spojench Stt ped konferenc ve Washingto-n, aby nevili, e Lloyd George zastupuje smlen lidu anglickho. Odbratel list Northcliffa jsou nejvce v Londn a na jihu Anglie a jest jich nkolik milion. Hlavn pa-no Lloyda George jest id Keynes, vydavatel Manchester Guardianu. Pro vldu bole-vik pracuje v Angl


Recommended