Snmek 1
www.zlinskedumy.czkolaStedn prmyslov kola ZlnNzev projektu, reg.
.Inovace vuky prostednictvm ICT v SP Zln,
CZ.1.07/1.5.00/34.0333Vzdlvac oblastOdborn vzdlvn Vzdlvac
oborArchitekturaTematick okruhStedovk architekturaTmaStedovk
architekturaTematick oblastStedovk architekturaNzevStedovk
urbanismus II.AutorIng. arch. Ji obVytvoeno, pro obor, ronknor
2013, stavebnictv , 3. ronkAnotaceurbanismusPnos/clov
kompetenceseznmit ky se stedovkm
urbanismemVY_32_INOVACE_37_19Urbanismus ve stedovkuCLE A OBSAH
KAPITOLYCLE KAPITOLY
nastudovat strunou historii stedovkho urbanismuseznmit se
scharakteristickmi znaky urbanismu
RYCHL NHLED A OBSAH TTO KAPITOLY
vtto kapitole je dleit seznmit se se zklady urbanismu ve
stedovkuUrbanismus ve stedovkuKLOV SLOVAAS POTEBN KE STUDIU na tuto
kapitolu si rezervujte jeden a pl vukov hodiny
KLOV SLOVA bazilika, bazilikln osvtlen, chrm centrln, sloupov
arkda, spolia
Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKEvropsk msta- nejvt
rozdly se projevovaly mezi tmi stmi Evropy, kde mohla msta navzat
na star osdlen (jin a zpadn Evropa), a do t doby tm neurbanizovanmi
prostory vchodn a severn Evropy- na pobe vznikala pstavn msta jako
vznamn stediska obchodu a lodn dopravySTEDN EVROPA- v jej zpadn a
jin sti existovala msk mstsk jdra- na ostatnm zem byla keltsk
oppida, na kter se jen st navazovalo- ve vchodn sti byla slovansk
hradit, kter se ukzala bt velmi vhodnm zkladem stedovkch mst- ve
stedn Evrop je mono sledovat vytven st biskupskch rezidenc, vznik
knecch, krlovskch a pozdji csaskch dvorc, falc a hrad, Urbanismus
ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKSTEDN EVROPA- postupn vvoj od trnch
osad kopevnnm mstm- msk pvod prozrazuj pdorysy Kolna n.R., ezna a
Trevru- pvod falce maj Cchy, Ulm- vseverozpadn sti dnenho vcarska
zaloila zhringensk hrabata jako sv oprn body 12 podobnch mst (nap.
Freiburg, Zurich, Bern)Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA -
VZNIKZPADN EVROPA- stedovk msta navazuj na star msk, ppadn i galsk
a normansk sdla- zajmavm pkladem jsou francouzsk msta Nimes a
Arles, kter se cel vela do mskch cirk a vyuila jejich vnj stny jako
opevnn- vt skupinou nov zaloench mst jsou tzv. bastides, zakldan ve
13.stolet jako vlen pevnosti (v boji Anglian a Francouz o zpadn st
dnen Francie) - Salisbury, Winchelsea, MontfazierUrbanismus ve
stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKZPADN EVROPA- Avignon - 1309 sem pod
ochranu francouzskch krl pesdlili papeov, msto bylo podstatn
pestavno a jeho star jdro se rozilo na dvojnsobek, ped polovinou
14.stolet byl pro Klimenta VI. postaven velkolep mstsk hrad- Pa
navzala na star galsk osdlen i na msk castrumUrbanismus ve
stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKJIHOZPADN EVROPA
- panlsko - pod islmskou nadvldou- po vytlaen Arab vyrstala
stedovk msta vnvaznosti na pvodnm arabskm osdlenUrbanismus ve
stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKJIN EVROPA
- Itlie - vzestup pmoskch mstskch republik - Pisa, Janov,
Neapol, Bentky- ve vnitrozem se zaaly uplatovat msta Florencie,
Verona, Miln- nov mstsk zaloen jsou zde vjimenUrbanismus ve
stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKVCHODN EVROPA- Rusko - samostatn
knectv, kolem opevnnch hradi spalci knat a crkevnch hodnost
(kremly) vznikala nov msta- dispozice ruskch mst byla
charakteristick svmi jednotlivmi budovami a usedlostmi, nesledujcmi
ulin ry- neuplatnilo se zde gotick hloubkov peparcelovn- a do
klasicistnch pestaveb 18.stolet se zde zachovala pvodn zastavovac
soustava, kter byla vzpadn Evrop typick pro romnsk obdob- Kyjev,
Novgorod, Smolensk, Rostov a PskovUrbanismus ve stedovkuSTEDOVK
MSTA - VZNIKSEVERN EVROPA
- pro potky stedovku jsou vtto sti Evropy rozhodujc silou
Vikingov- domovem Viking bylo moe, co se projevilo jejich menm
zjmem o budovn mst- nejstar vtinou rostl msta vyrostla vmstech
vhodnch moskch pstav znevelkch pvodnch osad (Stockholm,
Koda)Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKESK MSTA- velk vznam
eskch stedovkch mst je zpsoben tm, e esk krlovstv patilo mezi
nejvznamnj a nejbohat sttn tvary tehdej Evropy- typy mst - krlovsk
, krlovsk vnn, horn msta, poddansk msta- esk msta asto vyrstala
vmstech pvodnch slovanskch hradi, kter byla sprvnmi centry
pemyslovsk e (Praha, Hradec Krlov, Chrudim, Litomice, Znojmo,
Olomouc, atec)Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKPRAHA-
hlavn pinou trvalho osdlovn praskho prostoru vpravku byla
pravdpodobn existence brod pes Vltavu- dalm vznamnm osdlenm bylo
keltsk (rozlehl oppidum na dvou nvrch - Hradit a ance)- slovansk
osdlen - hradit na nvrch a cesty smujc kbrodm se staly pedobrazem
stedovk PrahyUrbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIK
GOTICK PRAHA OD POLOVINY 13.STOLETMsta prask po dokonen
karlovskch hradebZdroj: koln atlas eskoslovenskch djin (Praha
1959)STAR MSTO
- kolem roku 1200 vzniklo na pravm behu Vltavy nov velk trit -
dnen Staromstsk nmstokolo nj se zaali postupn osdlovat nejbohat
emeslnci a obchodnci, vetn idovskch kupc vmst pozdjho idovskho
Msta- potkem 13.stolet hrozil vpd Tatar, proto se Vclav I. rozhodl
opevnit jdro praskho osdlen
Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKSTAR MSTO
- Star Msto mlo jet voln msto na svm vchodnm okraji a tak zde
Vclav I. nadil zaloit Havelsk msto (bylo to prvn zmrn zaloen nov
msto na praskm zem svce ne 500 m dlouhm podlnm tritm mezi dnenm
Ovocnm a Uhelnm trhem)
Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIK
Opevnn Starho Msta praskho ped rokem 1348Zdroj: Vladimr Kupka:
Prask opevnn (Praha 2008)MAL STRANA
- zaloil roku 1257 Pemysl Otakar II. pod Praskm Hradem- bylo to
druh nov pravideln zaloen msto na praskm zem- stejn jako Star Msto
byla i Mal Strana nov opevnnaUrbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA -
VZNIKHRADANY
- zkladem pdorysu Hradan se staly dv vznamn cesty - prvn nazvan
msk byla cesta ze zpadn Evropy, druh byla spojnic Hradu skdysi
vznamnmi hraditi (Lev Hradec, Bude, rka)- Hradany se dokaly poven
na msto a vdob Jana Lucemburskho, nkdy po roce 1320Urbanismus ve
stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIK
Opevnn Menho Msta praskho a Praskho hradu ped rokem 1348Zdroj:
Vclav Hlavsa,Ji Vanura: Mal Strana (Praha 1983)NOV MSTO- zaloil
Karel IV.- vt dob byla neobvykl ka ulic (itn a Jen tm 30m), nebval
je i dlka Vclavskho nmst (750 m), stejn jako rozloha Karlova nmst
(8 ha)- Karlovo nmst nebylo pouze tritm, ale bylo oznaeno jako
Forum Magnum- ukazovaly se na nm sk korunovan klenoty
Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKNOV MSTO- Nov Msto
bylo po Havelskm mst a Mal Stran tetm pravideln zaloenm mstem na
praskm zem- Nov Msto byla vpodstat ti mal msta sdruen kolem
Karlova, Vclavskho a Senovnho nmst- tato ti trn nmst byla spojena
irokou ulic (dnen Vodikova a Jindisk)Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK
MSTA - VZNIK
Opevnn Novho Msta Praskho
Zdroj:Vilm Lorenc:Nov Msto prask
(Praha 1973)
Opevnn Novho Msta Praskho
Zdroj:Vilm Lorenc:Nov Msto prask
(Praha 1973)
Opevnn Novho Msta Praskho
Zdroj:Vilm Lorenc:Nov Msto prask
(Praha 1973)Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKZpotku
vznikala rostl msta na nepravidelnm pdorysu, jejich iveln rozvoj
vak byl vtinou racionln regulovn. Pi zakldn novch mst na zelenm
drnu a pi roziovn starch mst se uplatovala pravideln dispozice.
Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA - VZNIKRozvoj mst se urychlil
v souvislosti s rstem vznamu emesln vroby a obchodu a se vzrstem
mstskch prv ve vrcholnm stedovku. V Itlii i jinde vznikaly
samostatn mstsk komuny.V pdorysnch dispozicch se vyvinulo nkolik
typologickch variant, jejich zkladem byla bu jedna vrazn osa nebo
achovnicov pdorys s rznou mrou pravidelnosti nebo okrouhl ulice
obklopujc centrumNmst bvala vtinou obdln a tvercov (nkdy
trojhelnkov nebo ovln), obrys msta tvoil vtinou ovl, rzn pizpsoben
ternu.Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA OBVYKL DISPOZICEVznamn
byly mj. i urbanistick koncepce v eskch zemch, zejm. zaloen Novho
Msta praskho, ale i eskch Budjovic, Plzn, Novho Bydova aj. Msta
byla asto roziovna, a to bu radiln, nebo pipojenm dalho
centra.Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA URBANISTICK
KONCEPCEStedovk nezanechal dn teoretick dlo o zakldn mst, jedinm
idelnm pedobrazem msta byl biblick Jeruzalm.
Analogi Platnovy ideln obce bylo Msto Bo sv. Augustina. Od 15.
stolet se zaalo rozvjet umn vedut, kter je vlastn jakmsi portrtnm
umnm mst.Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA TEORIE O ZAKLDN MSTToto
umn upozornilo na skutenost, e kad msto (obdobn jako kad lovk) m
jedinen osobit charakter a vraz.
Vnmn msta jako jedinenho organismu nebylo podstatn zmnno ani
obecnmi koncepcemi renesance a baroka.Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK
MSTA TEORIE O ZAKLDN MSTUrbanistick prostor stedovkho msta bv asto
charakterizovn jako prostor bezprostednho kontaktu, ve kterm je
vechno utveno pro pohledy z blzka.
Tm se urbanismus stedovk li od prostoru renesannho a zejmna od
divadelnho prostoru baroknho.Urbanismus ve stedovkuSTEDOVK MSTA
URBANISTICK PROSTORSHRNUT KAPITOLYosvili jste si strunou historii
ran kesanskho obdob
SAMOSTATN KOLnastudujte si princip urbanizace stedovk Prahy a
vypracujte refert o jedn ze jejich stUrbanismus ve stedovkuSHRNUT
KAPITOLY A SAMOSTATN KOLKRESBY A FOTOGRAFIE:
fotografie zvoln pstupnch zdroj internetu
www.lookingatbuildings.org.uk http://en.wikipedie.org
http://chestofbooks.com DUDK, Vladislav. DUDK, v. a kolektiv.
Encyklopedie svtov architektury: od menhiru k dekonstruktivismu.
Vyd. l. Praha: Baset, 2000, 535 - 1029 s. ISBN 80-862-2308-6.
Urbanismus ve stedovkuPRAMENY A INFORMAN ZDROJE
