ZLÍNSKÝ KRAJKONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ

DĚJINY HUDBYNázev školy Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0433Autor Mgr. Miloslav BubeníčekNázev šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICTNázev DUMu VY_32_INOVACE_DEH_0320Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělání v konzervatořiVzdělávací oblast Společný odborný základVzdělávací obor 82-44-P/01 Hudba, 82-45-P/01 ZpěvTematický okruh 20. Ludwig van Beethoven - díloDruh učebního materiálu Výukový materiálCílová skupina Žák, 16 – 19 letAnotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit

výkladem.

Vybavení, pomůcky DataprojektorKlíčová slova Symfonie, koncert, smyčcový kvartet, opera, sonáta, mše Datum 27. leden 2014– datum ověření ve výuce

Anotace

Text s názvem Ludwig van Beethoven - dílo slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

Ludwig van Beethoven - dílo

Kompoziční styl

Kompoziční styl L. van Beethovena vychází ze znalosti zákonitostí skladebných technik od baroka až po jeho éru. Znal výborně dílo J. S. Bacha, G. Fr. Händela, J. Haydna a W. A. Mozarta, obeznámen byl s hudbou francouzskou a v jeho skladbách najdeme inspirační zdroje hudby lidové. Ve srovnání s Haydnem a Mozartem vytvořil menší počet skladeb, ale to je dáno hlubokým ponorem do tvůrčího procesu, hledáním ideálního tvaru a vztahu obsahu a formy. Přesah jeho života a díla do raného romantismu přinesl novátorské pohledy.

Melodie je u Beethovena zpěvná, ale na rozdíl od Haydna nebo Mozarta komplikovanější. Obsáhne širokou škálu výrazu od lyriky až silné dramatičnosti. S tím souvisí originální a často komplikovaná rytmická stránka.Harmonie je složitější a bohatší než u jiných klasiků, používá i nezvyklé postupy, zvláště v modulacích, zní vždy logicky. I když je zjevně homofonie v převaze, ovládal Beethoven výtečně i polyfonní způsob kompoziční práce.Dynamika využívá jak dlouhých crescendovaných ploch, tak ostrá sforzata, subito ff a pp, dynamické kontrasty pomáhají dramatičnosti v Beethovenově hudbě.

Mimořádně přínosné je Beethovenovo dílo v oblasti hudebních forem: - forma je v jeho skladbách podřízena obsahu- uvolnil sonátovou formu- používal nepravidelnosti v zažitých schématech sonátových

cyklů - symfoniích, sonátách, koncertech- povýšil význam introdukce, mezivěty a cody- novátorsky zpracoval fugu- menuet nahradil scherzem- byl mistr variací- využil princip monotematičnosti.

Velmi významný je také Beethovenův přístup k oblasti instrumentace. Je uzákoněn velký klasický orchestr: pikola,2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, kontrafagot4 lesní rohy, 2 trubky, 3 trombony, tympány, velký buben, triangl, činelya smyčcové kvinteto.Je třeba zmínit Beethovenův cit pro tóninu a její barvu. Pro určitou situaci nebo náladu vždy používal přesně danou tóninu. Tento princip byl pak jedním z typických rysů romantismu.Beethoven měl výborný smysl pro stavbu celku. V tom bývá přirovnáván k J. S. Bachovi.

Mimořádná je v díle Ludwiga van Beethovena série devíti symfonií. Vznikaly od roku 1800 po dobu 25 let. Autor je komponoval velmi zodpovědně, a tak mezi nimi nenalezneme žádnou, jež by měla nižší uměleckou nebo obsahovou úroveň.

Symfonie č. 1 C dur op. 21 (1800) Navazuje na Mozartovu Symfonii C dur „Jupiter“, pomalá introdukce k 1. větě připomíná symfonie J. Haydna. Introdukce navíc se jakoby záměrně vyhýbá hlavní tónině C dur (začíná dominantou z F dur), C dur potvrzuje až před nástupem hlavního tématu v tempu allegro.

Symfonie č. 2 D dur op. 36 (1803)Místo menuetu je jako třetí věta zařazeno rychlé scherzo.

Symfonie č. 3 Es dur op. 55 „Sinfonia eroica“ (1804)Beethoven byl obdivovatelem Napoleona, chápal jej jako představitele budoucího demokratického republikového uspořádání Francie a původně tuto symfonii Napoleonovi dedikoval. Po tom, kdy se Napoleon prohlásil císařem, věnování zrušil a dílo a do podtitulu připsal „památce velkého člověka“. Ve druhé větě zazní slavný „Smuteční pochod“, finální část je ve formě dvojitých variací.

Symfonie č. 4 B dur op.60 (1807)Charakterem se blíží optimistické náladě Haydnových symfonií.

Symfonie č. 5 c moll op.67 „ Osudová“ (1808)Symfonie začíná rytmicky výrazným motivem, jenž je tvořen velkou tercií sestupnou, symbolem osudu. Je z něj vytvořen motivický kontrast hlavního a vedlejšího tématu sonátové formy, první věta je tak příkladem vynikající monotematické práce. Druhá věta je zpěvná a tvoří charakterový kontrast k větě první. Na živou třetí větu pak navazuje čtvrtá část ve slavnostní tónině C dur.

Symfonie č. 6 F dur op.68 „Pastorální“ (1808)Programní pětivětá symfonie, využívající zvukomalby. Její části nesou kromě označení tempa také podtitul, jenž upřesňuje obsah znázorňovaný hudbou: 1. Probuzení radostných pocitů při příjezdu na venkov2. Scéna u potoka3. Veselé shromáždění venkovanů4. Nečas a bouře 5. Pastýřský zpěv: Šťastné a vděčné pocity po bouři

Symfonie č. 7 A dur op.92 (1813)Pro její temperament ji R. Wagner označil jako „apoteózu tance“. První větu připravuje pomalý úvod, druhá věta jsou variace, následuje strhující třetí a čtvrtá část.

Symfonie č. 8 F dur op.93 (1814)Vzhledem k formové uvolněnosti se blíží suitě. Třetí větou je opět menuet.

Symfonie č. 9 d moll op. 125 (1822 – 1824)Rozsáhlé, téměř celovečerní dílo pro sóla, sbor a orchestr, tvořící vrchol Beethovenovy symfonické tvorby. Po rychlé první větě následuje scherzo se sólovými tympány, laděnými v oktávě. Třetí věta je volná, ve formě variací. Ve čtvrté části jsou připomenuty hudební myšlenky předchozího průběhu skladby, následuje hlavní téma – v podstatě jednoduchá melodie, jež je dnes spolu s textem Schillerovy Ódy na radost a v úpravě Herberta von Karajana hymnou Evropské unie – a po něm se přidají sólisté (soprán, alt, tenor, bas) smíšený sbor. Toto dílo se tak stalo kombinací symfonie a kantáty.Desátá symfonie je nedokončená, zůstala je v náčrtcích.

Orchestrální skladby:

Ouvertury: Coriolanus Egmont Stvoření Prométheova Leonora III. Koncerty: koncerty pro klavír – dochovalo se pět: B dur, C dur, c moll, vrcholem jsou G dur, Es dur Koncert pro housle D dur Trojkoncert C dur pro housle, violoncello, klavír a orchestr

Skladby pro klavír: 32 klavírních sonát

např. c moll „Patetická“, cis moll „Měsíční svit“, D dur „Pastorální“, f moll „Appasionata“, B dur „Für das Hammerklavier“ atd. variace: 33 variací na Diabelliho valčík 32 variací c moll Variace Es dur „Eroica“

Komorní hudba: skladby pro dechové nástroje tria pro smyčcové nástroje klavírní tria (např. B dur) 10 sonát pro housle a klavír ( např. A dur „Kreutzerova“, F dur „Jarní“) 5 sonát pro violoncello a klavír

1 sonáta pro lesní roh a klavír (F dur)

16 smyčcových kvartetů, např.: šest kvartetů Lobkowiczkých, tři kvartety Razumovské, „Harfenkvartett Es dur.

Kvartet B dur op.131 je šestivětý, zakončuje jej dvojitá fuga, tu později autor vydal samostatně jako opus 133.

Vokálně-instrumentální tvorba:

Kristus na hoře Olivetské je jediné Beethovenovo oratorium.

Kantátová tvorba má příležitostný charakter.

Mše C dur a Missa solemnis D dur jsou vysoce hodnotná díla, zvláště Missa solemnis klade na interprety extrémně vysoké nároky a lze ji přirovnat snad jen k Bachově Mši h –moll.

Jediné operní dílo – Fidelio – původním názvem Leonora, prošlo několika úpravami jak textu, tak hudby, než bylo přijato. Nyní však má pevné místo v repertoáru světových operních domů.

Ludwig van Beethoven zasahuje svým životem i dílem do počátků hudebního romantismu. I když v některých směrech, jako je uvolňování formy, netradiční harmonické postupy, instrumentace, ale také způsob komponování a podobně vstupuje progresivně do nového hudebního slohu, přesto jeho hlavní a nejdůležitější význam je v hloubce myšlenky, hudbou sdělované.

Doporučený poslech

1. Symfonie č. 5 c moll, 1. věta

2. Symfonie č. 9 d moll, 4. věta

3. Koncert D dur pro housle a orchestr , 1. věta

Otázky k ověření znalostí

1. Ve které symfonii použil Beethoven poprvé místo menuetu scherzo?2. Jak jsou pojmenovány jednotlivé věty 6. symfonie?3. Jak se jmenuje jediná opera L. van Beethovena?4. Kterým sólovým nástrojům je určen Trojkoncert C dur?

Doporučená literatura

1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha 2001

2. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002

3. Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, Euromedia Group - Ikar, Praha 2012