ročník 60 • číslo 33–34 • 15. srpna 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

Zdravotnické nákupy jsou mnohdy po-znamenány nedostatkem referenčních informací, což v mnoha případech vede k nižší efektivitě vynaložených prostřed-ků. Proto ministerstvo zdravotnictví (MZ) přichází s projektem „Národní in-formační systém sledování nákladů na nákup léků, zdravotnického materiálu a zdravotnické techniky“, který by měl managementům zdravotnických zařízení sloužit jednak jako nástroj pro transpa-rentní stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek, jednak jako zdroj dat pro kontrolu dosažené ceny. Podle slov ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc., na tiskové konferenci 11. srpna v Praze projekt zá-roveň navazuje na protikorupční strate-gii, kterou MZ představilo začátkem le-tošního roku.

Modulární webová aplikaceNový informační systém bude mít formu webové aplikace se třemi moduly – „Zdravotnická technika“, „Zdravotnický materiál“ a „Léky“. U prvních dvou jme-novaných skupin budou např. uvedena identifikační data (typ, název), údaje o použité technologii, typ výběrového ří-zení, životnost produktu a statistika o ce-ně (maximální, minimální, průměrná). U zdravotnické techniky najde uživatel webu i informace o smluvním zajištění pojišťovnami. U  léků identifikovaných kódy, názvy a účinnou látkou najde typ výběrového řízení a cenovou statistiku.

Přínos pro uživatelePoskytovatelům zdravotní péče umožní nový informační systém např. porovnat efektivitu postupů při zadávání veřej-ných zakázek a poskytne jim jednotnou klasifikaci produktů. Posílení tržního prostředí v oblasti nákupů by mělo vést i ke snižování cen a tedy i k efektivnější-mu vynaložení prostředků.Dodavatelům poskytne mj. možnost kontroly postupu zadavatelů při veřej-ných zakázkách. Efektivitu a  transpa-rentnost vynakládání veřejných pro-

středků bude moci kontrolovat i široká veřejnost.Zřizovatelé zdravotnických zařízení zís-kají údaje o efektivitě řízení nákupních procesů a také srovnání jednotlivých za-řízení. Ministerstvo zdravotnictví a zdra-votní pojišťovny najdou v systému data použitelná při definování výše úhrad.

Řešitelský týmV  současné době je vytvářen expertní tým pro tvorbu projektu. První náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Vladimír

Pavelka zdůraznil, že vzhledem k nároč-nosti projektu a jeho nezbytné udržitel-nosti je třeba do realizace zapojit široké spektrum odborníků. V  týmu by měli pracovat zástupci MZ, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Ústavu zdravotnic-kých informací a statistiky, všech tří zdra-votnických komor a Národního referenč-ního centra. Dále zástupci poskytovatelů péče (asociace nemocnic), zdravotních pojišťoven, Asociace krajů ČR, jakož i ne-závislí odborníci.

Většinu nákladů zaplatí EURealizace projektu „Národní informační systém sledování nákladů na nákup léků, zdravotnického materiálu a zdravotnické techniky“ je rozložena do několika let a podle předběžného odhadu by si měla vyžádat náklady mezi deseti až dvaceti milióny korun. Z 85 % procent by tato částka měla být hrazena z  prostředků EU, konkrétně z IOP, kapitoly Služby v oblasti veřejného zdraví. top

Transparentnější nákupy techniky, zdravotnického materiálu a léků

V PROJEKT NOVÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU MZ ČR

Přejeme našim čtenářům klidné prožití dovolených a těšíme se na setkání v prázdninovém čísle 29. srpna. Redakce ZN

PŘESEKNUTÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ NEMUSÍ MÍT

FATÁLNÍ NÁSLEDKYPŘEŘÍZNUTÍ ŽÍLY

UŽ ALE ANO…

Inzerce

Kraj usiluje o zachování CBO, ministerstvo obrany hledá řešení

Mimořádné jednání Rady Pardubického kraje 28. července bylo věnováno Centru biologické ochrany (CBO) v Těchoníně, resp. možnému zrušení tohoto unikátního zdravotnického zařízení, zřizovaného Ministerstvem obrany České republiky (MO ČR). Jak známo, CBO, které bylo až do roku 1990 přísně utajováno, je pracovištěm, které mj. umožňuje hospitalizaci a léčbu pacientů s vysoce nebezpečnými infekcemi, u nichž je nutná izolace od okolního prostředí. Je jedním ze středisek Ústředního vojenského zdravotního ústavu (ÚVZÚ).Po zasedání rady byla vydána tisková zpráva zdůrazňující jednoznačné stanovisko krajské samosprávy, že CBO v Těchoníně je nezbytné zachovat. Dokument informoval, že jednání rady předcházelo setkání, kterého se vedle náčelníka CBO a pově-řeného krajského radního zúčastnili i zástupci ÚVZÚ, hlavního hygienika MO ČR a Akademie věd ČR (AV ČR). „Shodli jsme se, že budeme usilovat o zachování centra, které je ojedinělé jak v České republice, tak ve střední Evropě,“ shrnul závěry radní pro neziskový sektor Ing. Pavel Šotola, který na schůzce zastupoval Pardubický kraj.Podle náměstka hejtmana Ing. Romana Línka je jedním z podstatných argumentů pro zachování centra i to, že je propo-jeno s krajským krizovým systémem. Tisková zpráva také uvádí, že případné zrušení CBO nebo omezení jeho činnosti by mělo negativní dopad i na AV ČR, která spolupracuje s tímto zařízením ve výzkumu a vývoji.

Zdravotnické noviny upřesňujíNa dotaz Zdravotnických novin „Jaké má ministerstvo obrany záměry s CBO Těchonín a jaké důvody jsou motivem případ-ných změn v tomto zařízení?“ odpověděl Ing. Vladimír Lukovský z tiskové služby MO ČR:

dokončení na straně 2 ➥

◗ Zaznamenali jsme

Foto

: MO

ČR

S novým informačním systémem seznámili novináře (zprava) ministr Leoš Heger, ná-městek Vladimír Pavelka a Ing. Pavel Kocourek, ředitel odboru hospodaření přímo říze-ných organizací MZ. Foto: ZN

1508 ZN 33-34_1-8.indd 1 12.8.11 11:14

◗ ◗ Z DOMOVA2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 33–34 n 15. SRPNA 2011

www.zdravky.cz | ročník 60, číslo 33–34, 15. srpna 2011 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Zbyněk Kysela, zbynek.kysela@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Široký, jiri.siroky@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 Kč), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649

Uzávěrka tohoto čísla 11. srpna 2011. Příští číslo vychází 29. srpna 2011 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2011 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

Děti jsou více ohroženy antibiotickou rezistencíLékaři stále důrazněji varují před nadužíváním antibiotik. Potvrzením jejich argumentů jsou i 25. července zveřejněné výsledky výzkumu, který provedli odborníci z Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU) Brno ve spolupráci s pediatry z Karviné. Zjistili, že izolovaná nepatogenní bakterie Escherichia coli je u dětí ve věku 6 až 17 let z 24 % odolná vůči antibakteriální léčbě, kdežto u dětí ve věku 6 týdnů po porodu je tato pravděpodobnost více než třetinová.Desetiletí trvající terapie klasickými antibiotiky způsobuje vysokou odolnost mikroflóry střevního traktu dospě-lých osob vůči antibiotikům. Při porodu dochází k přenosu rezistentních bakterií z matky na novorozence, takže dítě už je odolné vůči antibiotické léčbě, ačkoliv mu antibiotika ještě nebyla nasazena. V letech 2007–2009 bylo v Karviné vyšetřeno 275 dětí ve věku 6 týdnů (antibiotika byla podána jen v 5 případech) a výsledek je alarmu-jící – 36 % izolovaných bakterií Escherichia coli bylo rezistentních.„Je známo, že při přirozeném porodu se u dětí dostávají bakterie z poševního kanálu a perinea matky do úst a žaludku novorozence a jsou tak primárním zdrojem kolonizace střevního traktu dítěte bakteriemi. Děti v naší studii se rodily v porodnici s vysokým hygienickým standardem, kde byl jiný zdroj přenosu než z matky vylou-čen,“ uvedl prof. MVDr. Ivan Literák, CSc., přednosta Ústavu biologie a chorob volně žijících zvířat VFU.Neracionální používání klasických antibiotik způsobilo vysokou odolnost nejen u choroboplodných bakterií, ale jak zjistili brněnští a karvinští výzkumníci, už i u bakterií nepatogenních. Ve výsledcích studie bylo 28 procent nepatogenních bakterií Escherichia coli rezistentních k ampicilinu (aminopenicilinu), 18 % k tetracyklinu, 16 % k sulfonamidům a 14 % k streptomycinu. V 60. a 70. letech 20. století se zdálo, že díky antibiotikům bude problém infekčních onemocnění brzy globálně vyřešen, a když se objevily kmeny bakterií odolné k jejich účinku, velmi rychle se podařilo najít antibiotika nová, která byla stále účinná. Tento ideální stav se ale rychle mění. Přibývá antibiotické rezistence a nových, účinných antibiotik je stále méně. Světová zdravotnická organizace (WHO) i prozíraví lékaři toto nebezpečí vnímají a snaží se negativní trend zvrátit.„Zdá se, že první kolo boje s bakteriemi, které způsobují infekční nemoci, člověk s využitím klasických antibiotik prohrává. Když selže první antibiotikum, přichází naděje ve druhé volbě, kde se obvykle používají cefalosporiny a fluorované chinolony. Ze 177 vyšetřených bakterií u dětí v 6 týdnech byly pouze dvě rezistentní k těmto anti-biotikům,“ konstatuje prof. Literák. Zdůrazňuje ale, že je nezbytné být u nových antibiotik velmi obezřetní, dbát na správnou antibiotickou praxi, aby jejich účinnost byla zajištěna jak v oblasti humánního lékařství, tak v ob-lasti veterinární medicíny. vfu, red

Padesát miliónů pro FBMI ČVUTDotace získá kladenská Fa-kulta biomedicínského inže-nýrství (FBMI) ČVUT na reali-zaci projektu Infrastruktura pro biomedicínské inženýr-ství BIOKOS. Podíl prostředků z Evropského fondu pro regi-onální rozvoj činí 42,5 milió-nu korun, 7,5 miliónu je hra-zeno ze státního rozpočtu.Cílem projektu je rozšíření stáva-jícího laboratorního traktu, kde vznikne devět nových laboratoří o celkové ploše 759 m2. To umož-ní zkvalitnění a navýšení vědec-kého zázemí pro doktorské a ma-gisterské studium a vytvoření podmínek pro zlepšení kvality vzdělávání s vazbou na výzkum-né, vývojové a inovační aktivity fakulty. V rámci projektu, jehož celkové náklady činí 53,5 miliónu korun, budou postaveny např. laboratoř ne-konvenční umělé plicní ventilace, laboratoř systémové fyziologie, laboratoř speciálních přístrojů pro ARO a JIP nebo laboratoř optiky a aplikované optoelektroniky. „Jsem přesvědčen, že se laboratoře stanou také místem, kde budou ve spolupráci s podnikatelskou sférou středočeského regionu řešeny vědecko-výzkumné projekty zaměřené na biomedicínské inženýrství,“ uvedl děkan fakulty doc. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D. Dokončení labora-toří a jejich uvedení do plného provozu je plánováno na září 2013. fbmi

ČR se zapojí do studie Democophes Porovnání výskytu toxických látek v těle dětí od 6 do 12 let věku – to je cíl studie Democophes, do níž se jako jedna z 21 účastnických zemí zapojí i Česká republika. Nábor začne v září. Oznámila to národní koordinátorka projektu prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. Studii v ČR zaštiťuje Státní zdra-votní ústav. „Pilotní studie se zaměří na děti od šesti do 11 let žijící ve vybrané městské a venkovské oblasti a na jejich mat-ky. V každé z oblastí se zúčastní 60 párů dítě + matka. Nábor začne v září ve školách,“ uvedla M. Černá. Účastníci vyplní dotazník a poskytnou vzorek ranní moče a vlasů. Výzkumníci analyzují obsah chemických látek v těchto vzorcích. Dotazník je zaměřen na znečišťující látky v bytě a jeho okolí, výživu, aktivní a pasivní kouření, zaměst-nání rodičů a jejich socioekonomický stav.V moči dětí a jejich matek bude analyzováno kadmium, jehož hlavním zdrojem je kouření, kotinin vypovídající o aktivním i pasivním kuřáctví a metabolity ftalátů, které se do těla dětí dostávají z plastů. Ve vlasech se bude zjišťovat rtuť. Jejím zdrojem mohou být amalgámové plomby a mořské ryby a plody. Nábor, dotazníkové šetření a odběr vzorků potrvá do prosince. Od ledna do března příštího roku jsou plánovány analýzy, v dubnu a červnu statistické zjišťování na národní úrovni a v červenci a září stejný průzkum na mezinárodní úrovni. Závěrečná zpráva, publikace výsledků a návrhy na případná preventivní opatření budou hotovy do konce roku 2012.Cílem studie je sjednotit vyšetřovací postupy biomonitoringu, kterým se zjišťuje zátěž populace a ověřuje účinnost přijatých preventivních opatření. Své projekty má řada zemí, jejich výsledky ale nejsou zcela srovnatelné, protože se liší v metodice, analytických postupech, složení sledovaných skupin i spektru sledovaných parametrů. čtk

◗ Věda a výzkum

Reforma podle ČSSD Opoziční Česká strana sociálně demokratická představila 11. srpna svůj návrh reformy zdravotnictví, o němž bude po diskusi rozhodovat podzimní stranická programová konference. Základními pilíři konceptu jsou:V snížení počtu zdravotních pojišťoven, V vytvoření sítě veřejných neziskových nemocnic,V zrušení stropu pro platby zdravotního pojištění,V zrušení regulačních poplatků s výjimkou platby za po-byt v nemocnici, která by se však měla nově jmenovat příspěvek na stravu. Zdravotní pojišťovna by v ČR měla být podle ČSSD nej-lépe pouze jedna a měla by být kontrolována sněmovní komisí. Zaměstnanecké pojišťovny by se po určité době měly soustředit jen na komerční připojištění. Snížení provozních nákladů pojišťoven na dvě procenta by podle ČSSD přineslo úsporu tři miliardy korun ročně. ČSSD je ve svém dokumentu proti dělení péče na stan-dardní a nadstandardní i proti zvyšování spoluúčasti ve zdravotnictví – měla by se snížit ze současných asi 17 na 15 procent. Naopak by ČSSD zvyšovala platby za tzv. státní pojištěnce. Podíl hrubého domácího produktu vy-nakládaného na zdravotnictví by měl růst z nynějších asi sedmi procent nejméně na osm, v lepším případě až na deset procent.

Vláda doporučila hradit očkování proti chřipce všemZdravotní pojišťovny by na doporučení vlády z 10. srpna měly v plné výši hradit očkování proti sezónní chřipce, které by i nadále zůstalo dobrovolným, také všem zá-jemcům ve věku 19–65 let. Nyní je vakcinace bezplatná pouze pro seniory nad 65 let věku, děti do 19 let a pa-cienty s vybranými diagnózami. Při chřipkové epidemii v ČR onemocní deset až 30 pro-cent populace, každý rok zde zemře v souvislosti s chřip-

kou 1500 až 2000 lidí. Podle doporučení Rady Evropy by do sezóny 2014/2015 mělo být dosaženo stavu, kdy tři čtvrtiny starší generace budou chráněny očkováním. V kategorii nad 65 let přitom není v ČR očkována ani polovina.

Sloučení zdravotních ústavů má zelenouNávrh novely zákona č. 285/2000 Sb., o ochraně veřej-ného zdraví, který 10. srpna schválila vláda, předpokládá slučování stávajících 14 zdravotních ústavů do dvou cel-ků se sídlem v Praze a Ostravě. Pracoviště přitom zůsta-nou v každém kraji a neočekává se prý proto žádné pro-pouštění zaměstnanců. Přesto si vláda od navrženého opatření slibuje finanční úsporu – když ministerstvo zdravotnictví v předchozích letech vytvořilo pro admi-nistrativně technické činnosti ze 14 zdravotních ústavů sedm celků, státnímu rozpočtu to ušetřilo 600 miliónů korun ročně.

Ministerstvo chystá konzervativní rozpočetO pět procent klesnou v roce 2012 příjmy ministerstva zdravotnictví. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu. Ministerstvo i přesto chce navýšit peníze na vzdělávání, vědu a výzkum. Kompenzuje to tím, že nebude zahajo-vat žádné nové investice, uvedl ředitel odboru komuni-kace s veřejností Vlastimil Sršeň. Z celkových 5,99 mld. korun má jít příští rok 1,667 mld. na státní správu a platy v zařízeních spravovaných mini-sterstvem, jako jsou hygienické stanice, 1,133 mld. na výzkum, vývoj a inovace, téměř 836 mil. na investice, 1,785 mld. na vakcíny, zvláštní zdravotnická zařízení a služby, např. národní referenční laboratoře či zdravot-nickou statistiku. Na zdravotnické programy, včetně pro-gramů podpořených EU, na prevenci AIDS, národní plán zdraví či vzdělávací programy pro zdravotníky má jít pří-

ští rok 237,5 mil. a na zdravotní péči podle mezinárod-ních dohod a na ostatní výdaje 360 mil. korun.

AČMN varuje před sociálním konfliktem ve zdravotnictvíPo jednání dohodovacího řízení v segmentu lůžkové pé-če, které proběhlo 10. srpna, pronikly na veřejnost in-formace, že zdravotní pojišťovny hodlají v příštím roce snížit úhrady nemocnicím na 95 % letošní skutečnosti, a to bez zahrnutí zvýšených úhrad na platy lékařů a se-ster tak, jak vyplývají z memoranda podepsaného při ukončení akce Děkujeme, odcházíme.Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) proto ve svém prohlášení z 11. srpna upozornila, že se inflace v roce 2011 přiblíží hranici 2 % a v roce 2012 lze v dů-sledku zvýšení DPH očekávat její růst nad 4 procenta. Nezahrnutí nárůstu úhrad na platy lékařů a sester před-stavuje další 2 % současných úhrad. Při nominálním sní-žení úhrad na 95 % bude představovat meziroční snížení reálných úhrad nejméně 13 procent. Pokud ČR dodrží svůj závazek z Memoranda podepsaného s protestujícími lékaři a navýší platy lékařů a sester v roce 2012 o 10 %, při téměř 60% podílů platů na nákladech to bude zna-menat dalších 6 % chybějících prostředků. Proto AČMN na jednání navrhla zachovat úhrady v roce 2012 na úrovni 100 % letošního roku, valorizovat je po-dle skutečného průběhu inflace obsahujícího i dopady zvýšení DPH a zahrnout i státem vyjednané a garanto-vané navýšení platů. Ostatní asociace nemocnic prý ten-to přístup podpořily. „Pokud by zdravotní pojišťovny na svých návrzích setr-valy a úhradová vyhláška byť jen z části jejich názor ak-ceptovala, nemocnice by dokonce musely mzdy snížit a na obzoru by byl další konflikt ve zdravotnictví nesrov-natelný s tím, co jsme zažili na počátku roku 2011,“ píše se v prohlášení podepsaném MUDr. Eduardem Sohli-chem, MBA, předsedou AČMN. čtk, red

◗ Stručně

Foto

: arc

hiv

FBM

I ČVU

T

➥ dokončení ze strany 1

„Vládou nedávno schválená Bílá kniha o obraně stanovuje resortu MO úkol nalézt do poloviny roku 2012 pro Centrum biologické ochrany Těchonín další využití (společné užívání centra s dalšími ministerstvy a organizacemi, které jsou zapojeny do bezpeč-nostního systému ČR, nebo v rámci mezinárodní spolupráce). V případě, že by se tento záměr nezdařil, bylo by nutné, s ohledem na náklady na jeho provoz a aktuální roz-počtový výhled, činnost tohoto zařízení zastavit. Věříme však, že k naplnění tohoto pesimistického scénáře nedojde a řešení se podaří najít.Resort MO usiluje o to, aby toto unikátní zařízení bylo zachováno. Nemůžeme však za-konzervovat současný stav, kdy centrum není plnohodnotně využíváno, ale aktivně hle-dáme cesty efektivního využití a spolupracujeme přitom jak s národními, tak i s mezi-národními (především aliančními) subjekty. Smyslem tohoto úsilí je udržení této unikátní schopnosti ČR v její deklarované specializaci na ochranu proti zbraním hromadného ničení (OPZHN) a současně praktické využití stávajících kapacit a know-how.“

Vznikne nová struktura vojenského zdravotnictvíIng. Lukovský v této souvislosti zodpověděl i další dotaz ZN „Má ministerstvo obrany v rámci úsporných cílů připravena další opatření týkající se vojenského zdravotnictví?“ takto: „V současné době se dokončuje koncepce zefektivnění vojenské zdravotnické služby (VZdrSl), která vychází ze základních tezí Bílé knihy o obraně.

Cílem této koncepce je navrhnout takové kroky a opatření, které umožní vytvořit jed-notnou organizační strukturu VZdrSl a sladit vojenské velení a odborné řízení zdravot-nických útvarů a zařízení z jednoho centra. Na tomto základě pak bude možné provést případnou optimalizaci struktur jednotlivých organizačních prvků, zefektivnit zabez-pečení výcviku vojsk, sladit odbornou přípravu a výcvik zdravotnického personálu a nakonec optimalizovat pořizování zdravotnického materiálu a léčiv k zabezpečení činnosti zdravotnické služby.“ top

Kraj usiluje o zachování CBO...

Část areálu CBO v Těchoníně. Foto: archiv PK

Zemřel prof. Vladimír PacovskýVe čtvrtek 4. srpna zemřel ve věku 83 let po delší nemoci bývalý prorektor Univerzity Karlovy (UK) v Praze a emeritní přednosta III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. Narodil se 22. 7. 1928 v Praze. Maturoval v roce 1947 na reálném gymnáziu v Ústí nad Labem, promoval na Lékařské fakultě UK v Praze v prosinci 1952. Po promoci nastoupil na III. interní kliniku VFN, kde až do nedávna pracoval. Habilitoval 1. 7. 1963 prací „Metabolické tubulární syndromy“, k 1. 1. 1963 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství. Byl členem Československé akademie věd (ČSAV) a v le-tech 1987–1989 předsedou Kolegia lékařských věd ČSAV. Od 1. 10. 1970 do 1. 10. 1990 byl přednostou III. interní kliniky tehdejší Fa-kulty všeobecného lékařství (FVL) UK a FN II. Od roku 1985 byl děkanem FVL UK a i po listopadu 1989 byl akademickým senátem po-tvrzen ve funkci až do konce řádného funkčního období. Od roku 1980 byl pět let prorektorem UK v Praze. Prof. Pacovský se zasloužil o vznik gerontologie a geriatrie jako samostatného oboru, o zavedení vysokoškolského studia ošetřovatel-ství v ČR a o vznik takzvaných univerzit třetího věku. Získal mnoho ocenění akademických i státních, českých i zahraničních. Byl však především internistou. Byl dlouholetým předsedou České internistické společnosti ČLS JEP. Je autorem moderní celostátní učebnice

vnitřního lékařství. Prosazoval v podmínkách českého zdravotnictví koncepci diferencované péče od péče intenzivní přes standardní až po následnou. Vychoval mnoho žáků – patří k nim nejen většina lékařů III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, ale i mnoho významných odborníků a přednostů jiných klinik, nemocnic a ústavů. V roce 2003 odešel prof. Pacovský do důchodu, na kliniku však ještě poměrně nedávno každý týden docházel. -lf-

Foto

: Vla

dim

ír Br

ada

1508 ZN 33-34_1-8.indd 2 12.8.11 11:08

◗ ◗ K VĚCIROČNÍK 60 n ČÍSLO 33–34 n 15. SRPNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 3

Náměstek ministra zdravotnictví Michal Po­hanka v létě nabídl Diag Human smír v hod­notě 800 miliónů korun, čímž zároveň při­pustil, že stát způsobil škodu a bude muset platit. Jeho návrh byl zbytečný a amatérský. Byl to ale jenom začátek. V letech 2000 až 2001 se scházeli státní úřed­níci přímo se zástupci Diag Human kvůli zdánlivě ušlechtilému poslání – rychle se do­hodnout. Výsledkem byly jenom samé výho­dy pro Diag Human a drastické zhoršení po­zice státu v celém sporu. Neexistuje přesný výčet těchto setkání, k dispozici jsou jenom zápisy z některých z nich.

První vládní usnesení K zásadnímu přímému jednání došlo 25. září 2000. Zúčastnil se ho osobně ministr prof. Bohumil Fišer, náměstek M. Pohanka a ve­doucí právního oddělení M. Vorlová. Za Diag Human a. s. vystupovala tehdejší předsedky­ně představenstva Jitka Ohrablová a právník Jiří Oršula. Podle všeho se o dopisu M. Po­hanky, který odeslal měsíc předtím, nejedna­lo (ten si Diag Human pečlivě schoval do šuplíku jako klíčový důkaz, že stát uznává svou vinu). Diag Human v té chvíli zajímala jedna jediná věc: požadovala, aby stát stáhnul všechna svá podání u soudů, v nichž napadal arbitrážní řízení, nálezy rozhodců i samot­nou rozhodčí smlouvu. Rozhodčí řízení totiž jinak nemohlo pokračovat dál, což bylo firmě jistě líto, protože je měla „pod kontrolou“. U soudů si výsledkem zdaleka nemohla být jista. Nemohla totiž ani ovlivnit výběr soud­ců, ani diktovat průběh vedení sporu (to se jí v arbitráži dařilo velmi dobře, například ná­vrhy na rozparcelování sporu, o čem už jsme zde také psali). V zápise z jednání 25. 9. 2000 se uvádí, že strany „projevily shodný zájem vyřešit věc smírem nebo rychlým rozhodnu­tím rozhodčího senátu“. Přeloženo, šlo o vy­jádření vůle vrátit se zpátky k arbitráži. Před­stavitelé MZ se navíc zavázali, že „věc bude co nejrychleji předložena vládě ČR a o vý­sledku bude Diag Human a. s. informován“. Ministr prý také na schůzce ostatní informo­val, že nadále bude mít kauzu na starosti prv­ní náměstek M. Pohanka.A  skutečně, z  pohledu firmy šlo všechno úplně hladce. Vláda Miloše Zemana přijala 22. listopadu 2000 usnesení, ve kterém uklá­dá ministru zdravotnictví „vzít zpět žaloby podané Českou republikou – ministerstvem zdravotnictví – proti společnosti Diag Hu­man a. s.“. Kladla si jedinou podmínku: že bu­de uzavřena dohoda s firmou o zastavení dal­šího nárůstu vzniklé škody a o zákazu po­stoupení pohledávky na jinou osobu, s výjim­kou Konsolidační banky. Tuto podmínku si vláda zřejmě nevymyslela, přišla s ní sama firma Diag Human. Nijak ji nebolela a hru na vstřícnost či ústupky hrála vždycky dokonale. Toto usnesení vlády byl jakýsi bianko šek. Stát tím nic nezískal. Diag Human naopak dostala do rukou pružný bičík, kterým prásk­la, kdykoliv se jí pokusil ministr Fišer vzepřít.

Navrženo utajeníDalší zajímavé jednání mezi státem a Diag Human se uskutečnilo 2. dubna 2001. Zúčast­nili se ho představitelé ministerstva zdravot­nictví a financí a také Konsolidační banky Praha. Jednání předsedal Michal Pohanka. Zástupci státu navrhli firmě Diag Human a. s. „definitivní vyřešení a ukončení vedeného sporu mimosoudní cestou uzavřením dohody o narovnání za předem stanovených podmí­nek, s čímž Diag Human a. s. vyslovil souhlas.“ Proč by také firma nesouhlasila, když jí stát šel tak snaživě na ruku. Nabízel stažení žalob a žádal pouze fixaci škody, tedy aby dále ne­narůstaly úroky z prodlení. Ani s tím neměla

firma Diag Human problém, škodu si zatím stejně vyčíslovala jenom ona sama, případně její „znalci“. Ještě v témže roce skutečně došlo k uzavření smlouvy, která ale neznamenala žádné definitivní řešení a dokonce ani ne do­hodu o narovnání, ale pouze dohodu o spo­lečném postupu o náhradu škody. Obě strany se také dohodly, že Diag Human poskytne ministerstvu své ekonomické a účetní pod­klady o „hospodaření firmy v oblasti krevní plazmy vztahující se k její pohledávce pro účely vypracování nezávislého posudku soudním znalcem“. Výběr tohoto znalce měl být společně odsouhlasen. Schůzka z 2. dub­na 2001 skončila závěrem, že zástupci obou ministerstev a Konsolidační banky společně vypracují materiál pro jednání schůze vlády, a to ve stupni utajení „vyhrazené“. Ze zápisu ani ze známých veřejných vyjádření všech protagonistů kauzy dodnes jasně nevyplývá, kdo s nápadem na utajení přišel. Zápis ze schůzky podepsali Michal Pohanka a právní zástupce Diag Human Jiří Oršula.

Druhá Pohankova botaOba pánové se setkávají hned po týdnu „za účelem společného výběru osob dvou soud­ních znalců pověřených vypracováním zna­leckého posudku o výši škody“… Předloženo bylo údajně „více jmen“ soudních znalců v oboru ekonomika (!) a vybráni byli Radomil Kochánek a Josef Luňák. Jaká byla kritéria výběru, jaké zadání posudku a  co vlastně bylo cílem státu? Nevíme přesně. Jednalo se ovšem o  další fatální chybu. Znalci byli rychlí jako blesk. 9. dubna byli vybráni, 3. května už měli hotový posudek. Jejich ver­dikt zněl: předpokládaná výše škody je prý 2 558 750 000 Kč, plus úroky z prodlení ve výši 1 254 917 000 Kč. Stát, který několik let vedl arbitrážní řízení a odmítal zaplatit jedi­nou korunu, stát, který chtěl zvrátit arbitráž u soudu, dokázal díky náměstku Pohankovi svoji pozici dokonale pohřbít. Sám si objed­nal posudek, který přiznává firmě Diag Hu­man 3,8 miliardy korun! Přitom je tento klí­čový posudek o miliardách daňových poplat­níků na první pohled plytký dokument. Jde o jakýsi kompilát podkladů – zčásti od Diag Human a zčásti od ministerstva zdravotnictví (což byly expertizy, které si vyžádal M. Po­hanka nebo které vypracoval odbor farmacie vedený jeho podřízenou Katarínou Bártiko­vou). Posudek je navíc postaven na zjevně chybných premisách, které do té doby stát nikdy nezastával a pro které znalci Kochánek a Luňák nedoložili relevantní fakta. Napří­klad tvrdí, že „podíl společnosti Diag Human a. s. na trzích s krevní plasmou a jejími deri­váty by byl v roce 1992 dominantní“. To je ovšem nesmysl, firma byla schopna v rozhod­čím řízení doložit smlouvy na odběr krevní plazmy pouze se třemi nemocnicemi. Je po­divné, že výše škody stanovená dvojicí Ko­chánek – Luňák je vyšší (i bez úroků), než jakou si nárokovala Diag Human při podání arbitrážní žaloby v roce 1996.

Jenže posudek, i přesto, že výběr znalců byl odsouhlasen protistranou, si objednal stát. V dalším pokračování rozhodčího řízení se proto ocitl v hloupé situaci, když ho musel sám zpochybňovat.

Nepodepíšu, řekl Fišer…V létě roku 2001 má Diag Human všechny trumfy v  rukou. Uznání škody v  dopise M. Pohanky, posudek na 3,8 miliardy korun i  vládní usnesení, které nařizuje ministru zdravotnictví stáhnout žaloby a dohodnout se. Všechno mělo směřovat ke smlouvě o na­rovnání, a to přinejmenším za částku, kterou si na sebe stát sám ušil (posudkem Kochánek – Luňák). Ministr zdravotnictví Bohumil Fi­šer se však začal cukat. Nelíbila se mu částka, kterou by měl stát Diag Human vyplatit. Na jeho legendární kalkulačce, o které jsme se zmiňovali již v minulém dílu, mu „o víkendu na zahradě“ vyšla řádově nižší částka. „A já jsem si říkal, za těchhle okolností já tu smlou­vu nepodepíšu, protože já nejsem přesvědčen o tom, že ty tři miliardy jsou úměrná částka, když mně vyšlo tři sta miliónů,“ řekl B. Fišer kdysi redaktorovi Josefu Michlovi (pro časo­pis Euro v roce 2006). V tomto postoji ho podporoval jeho tehdejší právní poradce a poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka. Ten na­víc navrhoval, aby vznikl nový posudek na podstatně nižší odhad škody a zároveň aby se spor přenesl až „za volby“ v roce 2002.Diag Human si to nenechal líbit. Začíná boj o čas. Právní zástupce Jiří Oršula se snaží do­sáhnout úspěchu ještě před volbami. Bojí se, že po nich nastoupí nová politická garnitura a předběžné dohody smete ze stolu. Stěžuje si proto premiérovi na ministerstvo zdravot­nictví, protože prý neplní vládní usnesení z listopadu roku 2000.

… Diag má pravdu, tlačí RychetskýJsou ale vládní prázdniny, a tak Miloše Ze­mana zastupuje Pavel Rychetský. Ten má ku­podivu pro nářky Diag Human velké pocho­pení. Žádá vysvětlení ministra zdravotnictví, ale jeho odpověď ho neuspokojuje. Obrací se tedy na místopředsedu vlády Špidlu, který podle něj má koordinovat a  kontrolovat ministerstvo zdravotnictví, a píše mu 30. srp­na 2001 dopis, v němž mj. uvádí: „I přesto, že disponuji pouze omezeným množstvím in­formací vztahujících se ke sporu ministerstva zdravotnictví se společností Diag, považuji odpověď ministra zdravotnictví, kterou při­kládám v příloze tohoto dopisu, za neuspo­kojivou, neboť její obsah potvrzuje informace uvedené v podání JUDr. Oršuly. Tzn. vyplývá z ní, že ministerstvo zdravotnictví kladením různých podmínek oddaluje splnění výše cit. usnesení vlády. Podotýkám přitom, že v uve­deném sporu jde o úhradu pohledávky spo­lečnosti Diag za Českou republikou ve výši cca 3,813 mld. Kč s tím, že uvedená částka narůstá o 1,2 mil. Kč denně.“Zastupující premiér Pavel Rychetský peskuje ministra, i když má – jak přiznává – málo informací a používá přitom argumentář fir­my Diag Human. Také proto má i tento dopis své „čestné“ místo ve spisu v arbitrážním ří­zení jako další důkaz podporující nároky ža­lující firmy. Pobízet Vladimíra Špidlu ovšem nebylo nutné, neboť si pozval představitele ministerstva zdravotnictví na kobereček již několik dní předtím a otcovsky jim domluvil. A tak přece jen nakonec bylo přijato 10. pro­since 2001 druhé, tentokráte tajné vládní usnesení a schválena smlouva mezi státem a Diag Human. Nedošlo sice k dohodě o na­rovnání, ale firma uspěla s tím, co ji v dané chvíli trápilo nejvíc – stát pak definitivně vzal zpět všechna svá podání u soudu. A arbitráž o miliardy mohla pokračovat…O čem přesně vláda v režimu utajení rozhod-la a jak došlo k výplatě 327 miliónů korun Diag Human čtěte v ZN 29. srpna. Mgr. Tomáš Cikrt,

majitel a autor webových stránek www.anikorunu.cz

◗ Diag Human

Stručné dějiny jedné kauzy (7.)V roce 2000 se stát vydal zcela všanc mazaně zastupované firmě, žádající po něm miliardy korun. Jeho zástupci se chovali jako za-jíčkové, které lovec přesvědčil, že je jejich blízká smrt nevyhnu-telná, a tak se klidně mohou nechat drbat brokovnicí za ušima.

www.lekarskapojistovaci.cztel. +420 533 337 350

EXKLUZIVNÍPARTNER

VÍME, JAK ŘEŠIT

RIZIKA VAŠÍ PRÁCE

Inzerce

Reforma aneb Čas protimluvůCzechMed, Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků, upozorňuje na protimluvy, které se vyskytují v souvislosti s připravovanou reformou zdravotnictví. Protimluvy se vyskytují hned ve třech rovinách. Ať už mezi platnými zákony a tím, po čem se v praxi volá. Také mezi principy liberální společnosti a tím, kdy se snažíme, aby stát dále maximum reguloval. V neposlední řadě, když nahrazujeme jeden morální hazard druhým.

Protimluv 1: Rozpor mezi platnými nařízeními a požadavkyNa jedné straně existují platné normy – např. cenové rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a jeho příloha, kde se jasně říká, co je to nedostatek konkurence, kdy už musíme regulovat. Na druhé straně máme volání po regu-laci maximální cenou. Vždyť i naše legislativa usiluje o to, aby se ctila hospodářská soutěž, ale když dojde na zdravotnické prostředky, tak ihned slyšíme: „regulovat, regulovat“. Přitom konkurence je nejlepší regulátor ve všech oblastech ekonomiky, tak proč by to mělo být ve zdravotnictví jinak?

Protimluv 2: Tak jde o peníze, anebo nejde? Rozdělením medicíny na standard a nadstandard se má údajně získat více peněz do systému. Když se začne mluvit o skutečnosti, že v různých klinických situacích je rozdělení na obyčejnou a lepší léčbu nepředstavitelné, tak se dozvíme, že se zpočátku (?!) zaměříme pouze na oblíbené náhrady kyčlí, lehké sádry a oční čočky, tedy pouze zlomkové části celé medicíny. Očekáváme masivní příliv peněz do systému? Tak řekněme potom odkud? Anebo je to všechno jen „na oko“?

Protimluv 3: Vyměňujeme jeden morální hazard za druhý?Představme si morálně pokleslého lékaře, který si nechá od zoufalého pacienta zaplatit za něco, co může mít spornou hodnotu (žádá úplatek za něco, co by pacient beztak dostal anebo co pacient vlastně nepotřebuje – lékař vlastně obchoduje s pacientovou iluzí, že mu něco poskytuje a že pacient má dobrý pocit, že pro sebe koupil něco extra). Je těžko představitelné, že tento pokleslý lékař bude od příštího roku nabízet pacientovi jednak léčbu „na pokladnu“, ale také mu nabídne nějaký nadstandard – zcela v souladu se zájmem pacienta. A případně vybrané peníze poputují do pokladny nemocnice.Pokud dnes existuje pacient, který dá údajně lékaři 10 000 Kč do kapsy, aby získal fakticky nebo alespoň iluzi něčeho lepšího, proč by v budoucnu nedal tento pacient lékaři stejných 10 000 Kč do kapsy proto, aby mu lékař dal něco „na pojišťovnu“ a nemusel za nadstandard platit třeba 20 tisíc?Když si místo pokleslého lékaře představíme jiného, který je morálně na výši a jedná v nejlepším zájmu pa-cienta, tento lékař je dnes vystaven konfliktu svědomí, když ví, že něco je pro pacienta odborně správné, ale nemůže mu to poskytnout, protože to zde není k dispozici anebo že na to jeho rozpočet nemá. Tohoto morál-ního lékaře vystavíme dalšímu konfliktu svědomí, že by měl na jedné straně poskytnout pacientovi všechnu péči, kterou potřebuje ve standardu, a současně mu má nabízet něco lepšího za peníze. Tak buď to pacient potřebuje (třeba k tomu, aby se zrychlila léčba, aby to méně bolelo anebo byl pacient v pořádku rychleji) a pak by za to neměl platit, anebo to je něco zbytečného, pak by to lékař asi pacientovi nechtěl nabízet. Podobných otázek je kolem plánovaných nadstandardů více a zatím je nikdo ani neotevřel, neřkuli zodpověděl.

MUDr. Miroslav Palát, MBA, prezident CzechMed

◗ Názor

1508 ZN 33-34_1-8.indd 3 11.8.11 17:59

◗ ◗ EKONOMIKA4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 33–34 n 15. SRPNA 2011

◗ Názor

K čemu má sloužit DPHJako ekonom musím ideo-vě souhlasit s cílem sjed-notit DPH na jedné sazbě. Jednotná sazba je nejčistší způsob zdanění, jelikož nepokřivuje trh a spotřebu obyvatel. Jestliže je veške-rá spotřeba zdaněna stej-nou měrou, nedochází k posunům v poměrech cen jednotlivých komodit a stát se nesnaží manipu-lovat spotřebitele ke koupi či odmítnutí konkrétního statku.Je třeba se ale tázat, k če-mu má DPH sloužit. To je zdánlivě banální otázka, ale jak dokazuje pokus o zařazení léků do vyšší sazby, ne zcela pochopená. Kdykoli vznikne na úze-mí státu nějaká nová hodnota, část zisku by měla být odvedena státu jako platba za tvorbu a kultivaci prostředí, které vznik nových hodnot umožňuje. Daň je odvedena těmi, kdo ze vzniklé hodnoty mají uži-tek – tedy těmi, kdo ji pořizují. Vzniká tak tok pro-středků od soukromých subjektů směrem ke státu.Samozřejmě že vzniká určitá neefektivita, když stát-ní instituce placené čistě ze státního rozpočtu platí zpět do stejného rozpočtu daně. Stát tak vlastně

přelévá peníze sérií trans-akcí tam a zpět. Vytvoření výjimek pro hospodaření státních institucí by ale bylo tak administrativně složité, že je nereálné uva-žovat o jejich zavedení. Vždyť ony instituce spo-třebovávají totéž jako dal-ší soukromé subjekty a je-jich spotřebu nelze kategoricky odlišit od spo-třeby soukromé.

Vyšší zatížení zdravotních pojišťovenZde je již vidět, jakým směrem se moje argu-mentace ubírá. V případě léků je tomu totiž podstat-ně jinak. Léky, které ne-

jsou volně prodejné, jsou v konečném důsledku po-řizovány takřka výhradně zdravotními pojišťovnami za veřejné prostředky. Není to tedy soukromý sub-jekt, kdo tyto léky platí.Zde tedy jsme svědky unikátního případu, kde lze stát snadno vyčlenit z platby daní, aby zbytečně ne-platil sám sobě. Situace je zde ještě o to horší, že rozpočty zdravotních pojišťoven, ač jsou veřejnými prostředky, jsou striktně odděleny od státního roz-počtu a odvedené platby se jim nevrátí.

Zdravotnické rozpočty a státní rozpočet jsou přímo propojeny pouze jednosměrným kanálem ve formě platby za státní pojištěnce. Ta je celkově za rok 2011 odhadována na cca 53 mld. Kč. Sjednocením DPH na úrovni 19 % včetně léků se zatížení veřej-ných zdravotních pojišťoven zvedne ze současných 14 miliard Kč na 20,6 miliardy Kč. Na léky ze zvýšení o 6,6 mld. spadá přibližně polovina, druhá polovina je ve zdravotnickém materiálu a další spotřebě běž-ných komodit ve zdravotnictví.Odvod DPH je navíc různě velký u různých zdravot-nických zařízení (např. pro samostatné ambulance, laboratoře, dodavatele léčiv, lékárny, malé nemoc-nice apod.), což vytváří nezamýšlené dopady a důsledky.Zvýšením DPH se tak de facto sníží platba za státní pojištěnce na 46,4 mld. Kč. V současné době, kdy jsou rozpočty velmi napjaté, by bylo vhodné resortu zdravotnictví takovou ztrátu kompenzovat. Jako čistší prostředek než zvedání platby za státní pojiš-těnce, což je opět složité přelévání peněz tam a zpět, se jeví vyjmutí hrazených léčiv z jednotné sazby a vytvoření sazby samostatné, či dokonce je-jich úplné vyjmutí ze systému DPH.

Jak je tomu v Evropě?Podobný přístup není v Evropě ojedinělý. Čtyři země (Španělsko, Francie, Itálie a Lucembursko) mají zvláštní „super nízké“ pásmo DPH, ve kterém se na-cházejí právě vybrané léky. Naprostá většina ostat-ních zemí má léky v nižší sazbě a čtyři země (Velká Británie, Švédsko, Malta a Irsko) mají dokonce vy-brané léky vyjmuté z DPH. Velmi podobná je situace i v oblasti zdravotnického materiálu a pomůcek pro zdravotně postižené.Ve 22 zemích Evropské unie (EU) je zdanění léčiv daní z přidané hodnoty (DPH) nižší než v součas-nosti v České republice (10 %). Průměrná výše DPH v EU je na léky hrazené z veřejných rozpočtů 7,7 procenta. Podrobný pohled na důsledky změn DPH je uveden v přiložené tabulce. Do výpočtů se započítává i předpokládané snížení DPH u těch položek, které jsou nyní v základní sazbě DPH (20 %). Jsou to vý-daje pro zboží a služby hrazené z veřejného zdra-

votního pojištění. Takže ta část, kterou si lidé platí sami, ve výpočtech zahrnuta není.Pouze ponechání léků ve snížené sazbě (10 %) by zmírnilo negativní dopad nárůstu DPH, ačkoli by celkový výnos vzrostl. Ing. Petr Nosek,

náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění

Jednotná sazba DPH u léčiv a pomůcek by byla neuváženáTento materiál je stručnou úvahou o tom, proč by stát neměl zahrnout léčiva spolu s ostatními produkty do jednotné sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Dle mého názoru je to krok neuvážený a jeho důsledky budou mít na veřejné roz-počty negativní dopad.

Egis Praha, spol. s r.o., Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1, tel.: (420) 227 129 111, fax: (420) 227 129 199, www.egispraha.cz

Zkrácená informace o přípravku: Název: Blessin® 40 mg, Blessin® 80 mg, Blessin® 160 mg. Složení: Blessin® 40 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 40 mg. Blessin® 80 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 80 mg. Blessin® 160 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 160 mg. Indikace: Esenciální hypertenze. Stav po infarktu myokardu. Léčba klinicky stabilních pacientů se známkami, symptomy nebo s rentgenologickým průkazem selhání levé komory se systolickou dysfunkcí levé komory po nedávném (12 h až 10 dní) infarktu myokardu. Dávkování: Hypertenze. Doporučená dávka valsartanu je 80 mg 1× denně. Antihypertenzní účinek se dostaví během 2 týdnů a maximální účinky lze pozorovat po 4 týdnech. U některých pacientů, u kterých se nedosahuje cílových hodnot krevního tlaku, lze zvýšit dávku na 160 mg. Dalšího poklesu krevního tlaku lze dosáhnout přidáním thiazidového diuretika. U pacientů starších 75 let se doporučuje začít léčbu dávkou 40 mg 1× denně. U pacientů s intravaskulární objemovou deplecí se doporučuje zahajovat léčbu dávkou 40 mg. Při mírném až středně těžkém postižení jater se léčba zahajuje dávkou 40 mg a nemá se překračovat dávka 80 mg. Nedoporučuje se podávat Blessin® dětem mladším 18 let. Stav po infarktu myokardu. U klinicky stabilních pacientů lze terapii zahájit již 12 h po infarktu myokardu. Po zahajovací dávce 20 mg dvakrát denně by se měl valsartan titrovat do 40 mg, 80 mg a 160 mg dvakrát denně v průběhu několika dalších týdnů. Zahajovací dávka se zajišťuje pomocí dělitelné tablety 40 mg. Cílová maximální dávka je 160 mg dvakrát denně. Obecně se doporučuje, aby pacienti dosahovali dávkovou hladinu 80 mg dvakrát denně v průběhu dvou týdnů po zahájení léčby, a aby se dosáhlo cílové maximální dávky 160 mg dvakrát denně do tří měsíců, v závislosti na pacientově snášenlivosti valsartanu během titrace. Pokud se vyskytne symptomatická hypotenze nebo renální dysfunkce, je třeba uvažovat snížení dávky. Nedoporučuje se kombinace s inhibitory ACE. Kontraindikace: Přecitlivělost na valsartan, sojový nebo arašidový olej nebo kteroukoli z pomocných látek. Těžké poškození jater, cirhóza, biliární obstrukce a cholestáza. Těžké poškození ledvin (clearance kreatininu < 10 ml/min) a dialyzovaní pacienti. Těhotenství ve 2. a 3. trimestru. Kojení. Upozornění: U pacientů se závažnými ztrátami sodíku a/nebo objemu tekutin, jako jsou pacienti dostávající vysoké dávky diuretik, může ve vzácných případech nastat po zahájení léčby symptomatická hypotenze. U pacientů s bilaterální stenózou renální arterie nebo stenózou arterie solitární ledviny nebylo bezpečné užívání valsartanu stanoveno. Dosud nejsou zkušenosti u pacientů po transplantaci ledvin. Nedoporučuje se používání u pacientů s primárním hyperaldosteronismem. Kombinace kaptoprilu a valsartanu po nedávno prodělaním infarktu se vzhledem k nárůstu vedlejších účinků nedoporučuje. Užívání valsartanu u pacientů se srdečním selháním nebo u pacientů po infarktu myokardu běžně vede k určitému snížení krevního tlaku, avšak obvykle není nutné léčbu kvůli pokračující symptomatické hypotenzi přerušit, pokud jsou dodrženy pokyny ohledně dávkování. Při zahájení terapie u pacientů se srdečním selháním nebo po infarktu myokardu je nutná opatrnost. U pacientů, jejichž renální funkce mohou záviset na aktivitě systému renin-angiotenzin (se závažným srdečním selháním) vedla léčba inhibitory enzymu přeměňujícího angiotenzin k oligurii a/nebo k progresivní azotemii a ve vzácných případech k selhání ledvin. Protože valsartan je antagonista receptorů angiotenzinu II, má inhibiční účinek na systém renin-angiotenzin, a proto nelze vyloučit zhoršení funkce ledvin. Pacienti s nesnášenlivostí galaktózy, Lappovým deficitem laktózy nebo glukózovou-galaktózovou malabsorbcí nesmí tento lék užívat. Interakce: Opatrnost je nutná při současném používání doplňků kalia, kalium šetřících diuretik, náhražek soli s obsahem kalia nebo přípravků, které mohou zvyšovat hladiny kalia (heparin aj.) V těchto případech je nutné časté sledování hladin kalia. Kombinace s NSAID: Podávání s nesteroidními protizánětlivými léky může u antagonistů angiotenzinu zeslabovat antihypertenzní účinky. Podobně jako u inhibotorů ACE může vést užívání antagonistů angiotenzinu II s NSAID vést k zvýšenénu riziku zhoršení funkce ledvin, zejména u pacientů s dříve existující zhoršenou funkcí ledvin. Nebyly nalezeny žádné klinicky významné farmakokinetické interakce s následujícími léky, které se obvykle používají pro léčbu hypertoniků: cimetidin, warfarin, furosemid, digoxin, atenolol, indometacin, hydrochlorothiazid, amlodipin, glibenklamid. Používání inhibitorů angiotenzinu II se v prvním trimestru nedoporučuje. Pří řízení a obsluze strojů je nutné vzít v úvahu, že může dojít k ortostatické hypotenzi, závratím nebo malátnosti. Nežádoucí účinky: V kontrolovaných klinických studiích u hypertoniků byl celkový výskyt nepříznivých účinků srovnatelný s placebem. Nejčastěji se objevily virové infekce, posturální závratě a ortostatická hypotenze. Balení: 28 a 98 tablet. Podmínky uchovávání: Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním obalu, aby byl chráněn před světlem a vlhkostí. Držitel rozhodnutí o registraci: EGIS Pharmaceuticals PLC H-1106 Keresztúri út 30–38 Budapešť, MAĎARSKO. Registrační číslo: Blessin® 40 mg: 58/472/08-C, Blessin® 80 mg: 58/473/08-C, Blessin® 160 mg: 58/474/08-C. Datum registrace: 20. 8. 2008. Datum revize textu: 24. 2. 2010. Před předepsáním přípravku se seznamte se souhrnem údajů o přípravku. Výdej je vázán na lékařský předpis. Přípravek je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění.

Zkrácená informace o přípravku: Název: Blessin® Plus H 80/12,5 mg, Blessin® Plus H 160/12,5 mg, Blessin® Plus H 160/25 mg, Složení: Blessin® Plus H 80/12,5 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 80 mg a hydrochlorothiazidum 12,5 mg. Blessin® Plus H 160/12,5 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 160 mg a hydrochlorothiazidum 12,5 mg. Blessin® Plus H 160/25 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 160 mg a hydrochlorothiazidum 25 mg. Indikace: Esenciální hypertenze u pacientů, jejichž krevní tlak není dostatečně zvládán valsartanem nebo hydrochlorothiazidem v monoterapii. Dávkování: Doporučená dávka je jedna tableta denně. Lze doporučit titraci dávek pomocí jednotlivých složek. V případě, že je stav z klinického hlediska přijatelný, je možné uvažovat o přímém přechodu z monoterapie na fixní dávkovou kombinaci. Přípravek je možné podávat pacientům, jejichž krevní tlak není odpovídajícím způsobem zvládán valsartanem nebo hydrochlorothiazidem v monoterapii. Maximální antihypertenzní účinek je patrný do 2 až 4 týdnů. Přípravek Blessin® Plus H 160 mg/25 mg se může podávat pacientům, jejichž krevní tlak není odpovídajícím způsobem kontrolován podáváním valsartanu v monoterapii a jejichž diastolický krevní tlak je po monoterapii valsartanem v dávce 160 mg ≥ 100 mm Hg. Léčbu je vždy nutno zahajovat nižší silou valsartan 160 mg/hydrochlorothiazid 12,5 mg a před zahájením podávání přípravku Blessin® Plus H 160/25 mg je nutno v ní pokračovat po dobu alespoň 4 až 8 týdnů. Maximální antihypertenzní účinek přípravku Blessin® Plus H 160 mg/25 mg se pozoruje do 4 až 8 týdnů. Pokud se do této doby neobjeví žádné významné dodatečné účinky, je nutno zvážit snížení dávky a podávání dalšího léčivého přípravku na snížení krevního tlaku. Kontraindikace: Přecitlivělost na valsartan, hydrochlorothiazid, jiná sulfonamidová léčiva, sójový olej, podzemnicový olej nebo na kteroukoli z pomocných látek. Těžká porucha funkce jater, biliární cirhóza a cholestáza. Těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min), anurie a pacienti na dialýze. Druhý a třetí trimestr těhotenství. Rezistentní hypokalémie, hyponatrémie, hyperkalcémie a symptomatická hyperurikémie. Upozornění: Opatrnost je nutná při současném používání doplňků kalia, kalium šetřících diuretik, náhražek soli s obsahem kalia nebo přípravků, které mohou zvyšovat hladiny kalia (heparin aj.). Při léčbě thiazidovými diuretiky byl hlášen výskyt hyponatrémie a hypochloremické alkalózy. Thiazidy zvyšují vylučování hořčíku močí, což může vest k hypomagnezémii. Vylučování vápníku se při podávání tiazidových diuretik snižuje. To může vést k hyperkalcémii. U pacientů s těžkou deplecí sodíku a/nebo objemu se může ve vzácných případech vyskytnout po zahájení léčby symptomatická hypotenze. U pacientů, jejichž funkce ledvin může záviset na činnosti renin-angiotensin-aldosteronového systému (např. u pacientů s těžkým městnavým selháním srdce), se při léčbě inhibitory ACE vyskytovala oligurie a/nebo progresivní azotémie, ve vzácných případech s akutním selháním ledvin. Kombinace valsartan/hydrochlorothiazid se proto těmto pacientům nesmí podávat. Přípravek Blessin® Plus H se u pacientů s renální stenózou, po transplantaci ledvin, u pacientů s primárním hyperaldosteronismem nesmí k léčbě esenciální hypertenze používat. Zvláštní opatrnost je nutná u pacientů trpících stenózou aortální nebo mitrální chlopně nebo obstrukční hypertrofií srdečního svalu. U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin užívajících kombinaci se doporučuje pravidelné sledování sérových hladin draslíku, kreatininu a kyseliny močové. U pacientů s lehkým až středně závažným postižením jaterních funkcí bez cholestázy se musí přípravek Blessin® Plus H 80 mg/12,5 mg užívat opatrně. Denní dávka valsartanu nesmí přesáhnout 80 mg. Maximální dávka je jedna tableta denně (80 mg valsartanu a 12,5 mg hydrochlorothiazidu). Přípravky Blessin® Plus H 160 mg/12,5 mg a Blessin® Plus H 160 mg/25 mg se u pacientů s poruchou funkce jater nesmějí podávat. U starších pacientů není žádná úprava dávkování nutná. Používání přípravku Blessin® Plus H se u dětí a dospívajících do 18 let věku nedoporučuje. Pacientům s těžkým selháváním srdce se kombinace valsartan/hydrochlorothiazid nesmí podávat. U pacientů s hypersenzitivitou na jiné antagonisty receptoru angiotensinu II je nutno postupovat opatrně. Interakce: Léčivé přípravky, které mohou zvýšit hladinu draslíku a vyvolat hyperkalémii vyžadují zvýšenou opatrnost a časté monitorování hladiny draslíku. V důsledku přítomnosti thiazidové složky kombinace valsartan//hydrochlorothiazid se mohou vyskytnout následující interakce s: léčivými přípravky spojované se ztrátou draslíku a s hypokalémií, s léčivými přípravky ovlivňovanými poruchami hladin draslíku, digitálisové glykosidy, vápníkové soli a vitamin D, antidiabetika (perorální a inzulin), beta-blokátory a diazoxid, léčivé přípravky používané při léčbě dny, anticholinergní látky, presorické aminy, amantadin, pryskyřice cholestyramin a kolestipol, cyytotoxické látky, methyldopa, nedepolarizující myorelaxancia, cyklosporin, tetracykliny, alkohol, anestetika a sedativa, nesteroidní antirevmatika (NSAID). Používání přípravku Blessin® Plus H se nedoporučuje během prvního trimestru těhotenství. O použití přípravku Blessin® Plus H během kojení nejsou k dispozici žádné informace. Při řízení a obsluze strojů se příležitostně může vyskytnout závrať a ospalost. Nežádoucí účinky: Časté: průjem, nasofaryngitida, únava. Balení: 28 tablet. Podmínky uchovávání: Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Držitel rozhodnutí o registraci: EGIS Pharmaceuticals PLC H-1106 Keresztúri út 30–38 Budapešť, MAĎARSKO. Registrační číslo: Blessin® Plus H 80/12,5 mg: 58/116/09-C; Blessin® Plus H 160/12,5 mg: 58/117/09-C; Blessin® Plus H 160/25 mg: 58/118/09-C. Datum registrace: 4. 2. 2009. Datum revize textu: 5. 5. 2010. Před předepsáním přípravku se seznamte se souhrnem údajů o přípravku. Výdej je vázán na lékařský předpis. Přípravek je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění.

Literatura: 1. Cohn J. N. N Engl J Med 2001;345:1667-75. 2. Calvo C. Hypertens. 2004 Apr;22(4):837-46. 3. Lacourciére Y. Ther. 2005 Jul;27(7):1013-21.

SNIŽUJE KV MORTALITU A MORBIDITU 1*

ÚČINNĚ KONTROLUJE TLAK 2,3 *,**

**

*

Dopad různých variant úpravy DPH na zdravotnictví (v mld. Kč)

Celkem odvedená DPH

Nárůst oproti roku 2011

Změna bilance v.z.p. v r. 2012

DPH 10 %, rok 2011 14 - -

DPH 14 %, rok 2012 17,5 3,5 -

DPH 17,5 % i s léky 19 5 -1,5

DPH 19 % i s léky 20,6 6,6 -3,1

DPH 19 %, léky 10 % 17 3 0,5

DPH 17,5 %, léky 10 % 15,8 1,8 1,7

Výše DHP v evropských státech na léky hrazené z veřejného systému (v %)

Stát

DPH

na lé

čiva

DPH

na zd

ravo

tnic

ký

mat

eriá

l a p

omůc

kypr

o zd

ravo

tně

post

ižen

é

Dánsko 25 25Bulharsko 20 20Německo 19 7Litva 12 12Česká republika 10 10Itálie 10 4Rakousko 10 20Slovensko 10 10Estonsko 9 9Rumunsko 9 9Finsko 9 23Slovinsko 8,5 8,5Polsko 8 8Řecko 6,5 13Belgie 6 6Nizozemí 6 6Portugalsko 6 6Kypr 5 5Lotyšsko 5 5Maďarsko 5 5Španělsko 4 8Lucembursko 3 3Francie 2,1 5,5Irsko 0 0Malta 0 5Švédsko 0 25Velká Británie 0 0

Zdroj: Evropská komise, VAT Rates Applied in the Member States of the European Union, Situation at 1st July 2011

Johnson & Johnson: zisk 5 dolarů na akciiSpolečnost Johnson & Johnson potvrdila celoroční výhled zisku 4,9–5,0 USD na akcii. Podle analytiků je konsensus 4,96 USD/akcie. Uvedl to server patria.cz. Ve druhém letošním čtvrtletí dosáhla společnost zis-ku 1,28 USD na akcii, přičemž konsensus byl 1,24. Jak uvedla agentura Bloomberg, dosáhly v tomto ob-dobí tržby Johnson & Johnson 16,60 mld. USD. Pře-kročily tak očekávání (16,25 mld.). Společnost Johnson & Johnson je největší světovou společností, která se již více než 120 let věnuje lidskému zdraví. Působí v 57 státech světa, kde zaměstnává více než 115 600 lidí. Svou produkci prodává ve 175 zemích.V Česku je zastoupena od roku 1991. V současné době zde působí tři sektory: zdravotnických prostředků a diagnostiky (sektor Medical Devices), farmaceutický (samostatná společnost Janssen-Cilag), spotřební (výrobky z oblasti kosmetiky a osobní hygieny).

Roche ovládne mtm laboratoriesŠvýcarský výrobce léků Roche Holding, Ltd., oznámil, že podepsal dohodu o koupi 100% podílu v německé společnosti mtm laboratories AG za 130 mil. eur. Ná-sledně může být ještě vyplaceno až 60 mil. eur dle dosažení dohodnutých výkonnostních cílů. Transakce by měla být dokončena v nejbližších týdnech.Společnost mtm se sídlem v německém Heidelbergu je světovou jedničkou ve vývoji in vitro diagnostiky se zaměřením na včasnou detekci a diagnózu karcinomu děložního čípku. Má dceřiné společnosti v USA, Francii, Itálii a Španělsku. Společnost Roche sídlící ve švýcarské Basileji zaměstnává než 80 000 lidí po celém světě včetně ČR. V loňském roce investovala více než 9 mld. švýcarských franků do výzkumu a vývoje.

Pfizer oznámil fúzi s firmou IcagenAmerický farmaceutický gigant Pfizer Inc. nakoupí zbylých 8,3 mil. akcií americké biofarmaceutické spo-lečnosti Icagen Inc. při ceně 6 USD/akcie. Již nyní vlastní 11% podíl. Uvedl to server patria.cz. Souhrnná hodnota transakce, včetně akcií již vlastněných, činí přibližně 56 mil. USD. Hlavním programem společ-nosti Icagen jsou léky na epilepsii. Provádí rovněž vý-zkum a vývoj léků proti bolesti a zánětům.Společnost Pfizer má 170 výrobních závodů ve více než 30 zemích světa. Zaměřuje se na výzkum a vývoj léků v oblasti nádorových onemocnění, osteoporózy, kardiovaskulárních onemocnění, infekčních chorob a nemocí centrální nervové soustavy. Pfizer již deset let působí také v České republice.

Z agenturních a internetových zdrojů připravil hj

◗ Trh ve zdravotnictví

Inzerce

1508 ZN 33-34_1-8.indd 4 11.8.11 17:59

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 33–34 n 15. SRPNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 5

3/2

011

ročník

4

informační zpravodaj

WW

W.S

UK

L.C

Z

NO

VIN

KY

VE

FA

RM

AK

OV

IGIL

AN

CI

Kom

bino

vaná

kon

trac

epti

va s

dro

spire

none

m –

pře

hodn

ocen

íriz

ika

venó

zníh

o tr

ombo

embo

lism

u ..

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

... s

tr. 1

–3

Nim

esul

id a

zru

šení

indi

kace

....

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

. st

r. 1

–2

Pio

glit

azon

a k

arci

nom

moč

ovéh

o m

ěchý

ř ..

......

......

......

......

......

......

......

......

.. s

tr. 3

– 4

Očn

í bet

ablo

káto

ry -

hodn

ocen

í sys

tém

ovýc

h úč

inků

....

......

......

......

......

......

str

. 3 –

4

Ada

cel P

olio

a n

ežád

oucí

úči

nky

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

....

str.

4 –

6

Dex

razo

xan

– no

vá o

mez

ení v

pou

žívá

ní p

ro r

izik

o vý

skyt

u m

alig

nit

......

.. s

tr. 4

– 6

KO

MB

INO

VA

NÁ

KO

NT

RA

CEP

TIV

A S

DR

OS

PIR

EN

ON

EM

–

PŘ

EH

OD

NO

CEN

Í RIZ

IKA

VE

NÓ

ZN

ÍHO

T

RO

MB

OE

MB

OLI

SM

U

Nim

esul

id a

zru

šení

in

dika

ce p

ro

sym

ptom

atic

kou

léčb

u bo

lest

ivé

oste

oart

rózy

Rizik

o ve

nózn

ího

trom

boe

mb

olism

u (V

TE)

spoj

ené

s už

ívá

ním

ko

mb

inov

aný

ch o

ráln

ích

kont

race

ptiv

(co

mb

ined

ora

l co

ntra

cep

tives

–

CO

C) j

e zn

ám

o již

od

dob

y uv

eden

í prv

ních

pøíp

ravk

ù na

trh

v še

des

átý

ch

lete

ch m

inul

ého

stol

etí.

Hlu

bok

á ž

ilní t

rom

bóz

a a

/neb

o p

licní

em

bol

ie js

ou

záva

žné

nežá

dou

cí ú

èink

y, k

teré

byl

y hl

áše

ny p

øi už

ívá

ní v

šech

CO

C. V

TE je

m

ultif

akt

oriá

lní o

nem

ocnì

ní a

užív

ání

CO

C b

ylo

iden

tifik

ová

no ja

ko je

dno

z

rizik

pøis

pív

ajíc

ích

k je

ho v

znik

u. D

le e

pid

emio

logi

ckýc

h st

udií j

e vý

skyt

VTE

v

pop

ula

ci ž

en, k

teré

neu

žíva

jí C

OC

a n

ejso

u tì

hotn

é, k

olem

5 –

10 p

øípa

dù

na 1

00 0

00 ž

en v

prù

bìh

u 1

roku

. Užív

ání

CO

C to

to z

ákl

ad

ní ri

ziko

zvyš

uje

2– 4

krá

t. U

uživ

ate

lek

CO

C s

e V

TE o

bje

vuje

asi

u 20

– 4

0 že

n na

100

000

v

prù

bìh

u 1

roku

. Ješ

tì v

yšší

výsk

yt je

u tì

hotn

ých,

kd

e je

inci

den

ce V

TE 6

0 na

100

000

tìho

tnýc

h. V

1–

2 %

pøíp

ad

ù je

VTE

(plic

ní e

mb

olie

) sm

rteln

á.

Již d

øíve

bylo

zná

mo,

že

riziko

VTE

souv

isejíc

í s u

žíván

ím C

OC

záv

isí n

a dé

lce

užív

ání

antik

once

pce

(nej

vyšš

í riz

iko j

e ud

áván

o v

prvn

ím r

oce

užív

ání)

a na

dáv

ce e

stro

genn

í slo

žky1 . D

ále

bylo

poz

orov

áno,

že

výsk

yt V

TE se

mùž

e liš

it i

s oh

lede

m n

a ge

stage

nní

složk

u pø

ípra

vku,

pøiè

emž

jako

nej

mén

ì riz

ikové

v té

to o

blas

ti se

uká

zaly

CO

C s

obsa

hem

levo

norg

estre

lu (t

zv. d

ruhá

ge

nera

ce C

OC

) a ja

ko n

ejví

ce ri

zikov

é na

opak

CO

C o

bsah

ujíc

í des

oges

trel

nebo

ges

tode

n (tz

v. tøe

tí ge

nera

ce).

Pro

novì

jší p

roge

stage

ny n

ení m

íra ri

zika

V

TE è

asto

zná

ma.

Dro

spire

non

se p

ùvod

nì s

ohl

edem

na

riziko

VTE

zdá

l být

Na

zá

kla

dì

hod

noce

ní V

ýbor

u p

ro

hum

ánn

í lé

èivé

p

øípra

vky

(CH

MP)

Evr

opsk

é lé

kové

age

n-tu

ry (

EMA

) by

la z

ruše

na in

dik

a-

ce p

odá

ní l

éèiv

ých

pøíp

ravk

ù s

obsa

hem

ni

mes

ulid

u1 p

ro

syst

émov

é p

odá

ní

k sy

mp

to-

ma

tické

léè

bì

bol

estiv

é os

teo-

artr

ózy.

Ze

závì

ru p

rove

den

ého

pøe

hod

noce

ní p

omìr

u p

øínos

ù a

rizi

k vy

ply

nulo

, že

pom

ìr p

øí-no

sù a

riz

ik j

e po

zitiv

ní p

ouze

pø

i pod

ává

ní lé

èivý

ch p

øípra

vkù

s ob

sahe

m n

imes

ulid

u k

léèb

ì dr

uhé

volb

y u

akut

ní b

oles

ti a

prim

ární

dys

men

orrh

ei2 .

Nim

esul

id

je

nest

eroi

dní

a

nti-

revm

atik

um

dop

osud

už

íva

né

jako

léèb

a d

ruhé

vol

by u

aku

t-ní

bol

esti,

bol

estiv

é os

teoa

rtróz

y a

prim

árn

í dys

men

orre

i. Pø

ehod

-no

cení

pom

ìru

pøín

osù

a r

izik

léèi

vých

pøíp

ravk

ù s

obsa

hem

ni

mes

ulid

u by

lo z

ahá

jeno

kvù

li ga

stro

inte

stin

áln

ím

a

hep

atic

-ký

m n

ežá

dou

cím

úèi

nkùm

.

Nim

esul

id je

ste

jnì

úèin

ný v

léè-

bì

bol

esti

jako

ost

atn

í nes

tero

id-

ní a

ntire

vma

tika

, ja

ko js

ou n

ap

ø. d

iklo

fena

k, i

bup

rofe

n èi

na

pro

-xe

n. I

jeho

ga

stro

inte

stin

áln

í tox

i-ci

ta je

s o

sta

tním

i nes

tero

idní

mi

ant

irevm

atik

y sr

ovna

teln

á. M

ož-

né

rizik

o p

oško

zení

ja

ter

bylo

v

souv

islos

ti s

pod

ání

m n

imes

u-lid

u již

nìk

olik

rát

pøe

hod

noco

-vá

no a

užív

ání

nim

esul

idu

bylo

up

rave

no p

odle

výs

led

kù tì

chto

IZ-N

U_2

011-

07_0

3_TI

SK

.indd

1

7/19

/201

1 3

:34:

39 P

M

3/2

011

ročník

4

informační zpravodaj

WW

W.S

UK

L.C

Z

NO

VIN

KY

VE

FA

RM

AK

OV

IGIL

AN

CI

Kom

bino

vaná

kon

trac

epti

va s

dro

spire

none

m –

pře

hodn

ocen

íriz

ika

venó

zníh

o tr

ombo

embo

lism

u ..

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

... s

tr. 1

–3

Nim

esul

id a

zru

šení

indi

kace

....

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

. st

r. 1

–2

Pio

glit

azon

a k

arci

nom

moč

ovéh

o m

ěchý

ř ..

......

......

......

......

......

......

......

......

.. s

tr. 3

– 4

Očn

í bet

ablo

káto

ry -

hodn

ocen

í sys

tém

ovýc

h úč

inků

....

......

......

......

......

......

str

. 3 –

4

Ada

cel P

olio

a n

ežád

oucí

úči

nky

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

......

....

str.

4 –

6

Dex

razo

xan

– no

vá o

mez

ení v

pou

žívá

ní p

ro r

izik

o vý

skyt

u m

alig

nit

......

.. s

tr. 4

– 6

KO

MB

INO

VA

NÁ

KO

NT

RA

CEP

TIV

A S

DR

OS

PIR

EN

ON

EM

–

PŘ

EH

OD

NO

CEN

Í RIZ

IKA

VE

NÓ

ZN

ÍHO

T

RO

MB

OE

MB

OLI

SM

U

Nim

esul

id a

zru

šení

in

dika

ce p

ro

sym

ptom

atic

kou

léčb

u bo

lest

ivé

oste

oart

rózy

Rizik

o ve

nózn

ího

trom

boe

mb

olism

u (V

TE)

spoj

ené

s už

ívá

ním

ko

mb

inov

aný

ch o

ráln

ích

kont

race

ptiv

(co

mb

ined

ora

l co

ntra

cep

tives

–

CO

C) j

e zn

ám

o již

od

dob

y uv

eden

í prv

ních

pøíp

ravk

ù na

trh

v še

des

átý

ch

lete

ch m

inul

ého

stol

etí.

Hlu

bok

á ž

ilní t

rom

bóz

a a

/neb

o p

licní

em

bol

ie js

ou

záva

žné

nežá

dou

cí ú

èink

y, k

teré

byl

y hl

áše

ny p

øi už

ívá

ní v

šech

CO

C. V

TE je

m

ultif

akt

oriá

lní o

nem

ocnì

ní a

užív

ání

CO

C b

ylo

iden

tifik

ová

no ja

ko je

dno

z

rizik

pøis

pív

ajíc

ích

k je

ho v

znik

u. D

le e

pid

emio

logi

ckýc

h st

udií j

e vý

skyt

VTE

v

pop

ula

ci ž

en, k

teré

neu

žíva

jí C

OC

a n

ejso

u tì

hotn

é, k

olem

5 –

10 p

øípa

dù

na 1

00 0

00 ž

en v

prù

bìh

u 1

roku

. Užív

ání

CO

C to

to z

ákl

ad

ní ri

ziko

zvyš

uje

2– 4

krá

t. U

uživ

ate

lek

CO

C s

e V

TE o

bje

vuje

asi

u 20

– 4

0 že

n na

100

000

v

prù

bìh

u 1

roku

. Ješ

tì v

yšší

výsk

yt je

u tì

hotn

ých,

kd

e je

inci

den

ce V

TE 6

0 na

100

000

tìho

tnýc

h. V

1–

2 %

pøíp

ad

ù je

VTE

(plic

ní e

mb

olie

) sm

rteln

á.

Již d

øíve

bylo

zná

mo,

že

riziko

VTE

souv

isejíc

í s u

žíván

ím C

OC

záv

isí n

a dé

lce

užív

ání

antik

once

pce

(nej

vyšš

í riz

iko j

e ud

áván

o v

prvn

ím r

oce

užív

ání)

a na

dáv

ce e

stro

genn

í slo

žky1 . D

ále

bylo

poz

orov

áno,

že

výsk

yt V

TE se

mùž

e liš

it i

s oh

lede

m n

a ge

stage

nní

složk

u pø

ípra

vku,

pøiè

emž

jako

nej

mén

ì riz

ikové

v té

to o

blas

ti se

uká

zaly

CO

C s

obsa

hem

levo

norg

estre

lu (t

zv. d

ruhá

ge

nera

ce C

OC

) a ja

ko n

ejví

ce ri

zikov

é na

opak

CO

C o

bsah

ujíc

í des

oges

trel

nebo

ges

tode

n (tz

v. tøe

tí ge

nera

ce).

Pro

novì

jší p

roge

stage

ny n

ení m

íra ri

zika

V

TE è

asto

zná

ma.

Dro

spire

non

se p

ùvod

nì s

ohl

edem

na

riziko

VTE

zdá

l být

Na

zá

kla

dì

hod

noce

ní V

ýbor

u p

ro

hum

ánn

í lé

èivé

p

øípra

vky

(CH

MP)

Evr

opsk

é lé

kové

age

n-tu

ry (

EMA

) by

la z

ruše

na in

dik

a-

ce p

odá

ní l

éèiv

ých

pøíp

ravk

ù s

obsa

hem

ni

mes

ulid

u1 p

ro

syst

émov

é p

odá

ní

k sy

mp

to-

ma

tické

léè

bì

bol

estiv

é os

teo-

artr

ózy.

Ze

závì

ru p

rove

den

ého

pøe

hod

noce

ní p

omìr

u p

øínos

ù a

rizi

k vy

ply

nulo

, že

pom

ìr p

øí-no

sù a

riz

ik j

e po

zitiv

ní p

ouze

pø

i pod

ává

ní lé

èivý

ch p

øípra

vkù

s ob

sahe

m n

imes

ulid

u k

léèb

ì dr

uhé

volb

y u

akut

ní b

oles

ti a

prim

ární

dys

men

orrh

ei2 .

Nim

esul

id

je

nest

eroi

dní

a

nti-

revm

atik

um

dop

osud

už

íva

né

jako

léèb

a d

ruhé

vol

by u

aku

t-ní

bol

esti,

bol

estiv

é os

teoa

rtróz

y a

prim

árn

í dys

men

orre

i. Pø

ehod

-no

cení

pom

ìru

pøín

osù

a r

izik

léèi

vých

pøíp

ravk

ù s

obsa

hem

ni

mes

ulid

u by

lo z

ahá

jeno

kvù

li ga

stro

inte

stin

áln

ím

a

hep

atic

-ký

m n

ežá

dou

cím

úèi

nkùm

.

Nim

esul

id je

ste

jnì

úèin

ný v

léè-

bì

bol

esti

jako

ost

atn

í nes

tero

id-

ní a

ntire

vma

tika

, ja

ko js

ou n

ap

ø. d

iklo

fena

k, i

bup

rofe

n èi

na

pro

-xe

n. I

jeho

ga

stro

inte

stin

áln

í tox

i-ci

ta je

s o

sta

tním

i nes

tero

idní

mi

ant

irevm

atik

y sr

ovna

teln

á. M

ož-

né

rizik

o p

oško

zení

ja

ter

bylo

v

souv

islos

ti s

pod

ání

m n

imes

u-lid

u již

nìk

olik

rát

pøe

hod

noco

-vá

no a

užív

ání

nim

esul

idu

bylo

up

rave

no p

odle

výs

led

kù tì

chto

IZ-N

U_2

011-

07_0

3_TI

SK

.indd

1

7/19

/201

1 3

:34:

39 P

M

3/2

011

6 in

formační zpravodaj

Poku

d js

te u

svý

ch p

aci

entù

za

zna

men

ali

nežá

dou

cí ú

èink

y p

o p

odá

ní

vakc

íny

Ad

ace

l Po

lio,

pro

sím

nahl

ast

e je

. V

íce

info

rma

cí

o hl

áše

ní

nežá

dou

cích

úèi

nkù

po

oèko

vání

na

lezn

ete

v In

form

aèn

ím z

pra

vod

aji

nežá

dou

cí ú

èink

y 2/

2011

2 .

Na

hlá

sit p

odez

øení

na

než

ád

oucí

úèi

nky

je m

ožné

pøe

s el

ektro

nick

ý fo

rmul

áø

dos

tup

ný n

a w

ebov

é st

ránc

e SÚ

KL (

http

://w

ww

2.su

kl.c

z/fo

rms/

form

1a.p

hp )

neb

o na

tišt

ìném

for

mul

áøi,

kte

rý j

e k

vytiš

tìní

na

http

://w

ww

.suk

l.cz/

uplo

ad

s/fo

rmul

are

_hla

seni

_pro

_suk

l/SU

KL_f

orm

ula

r_FK

V.

pd

f. V

pøíp

ad

ì p

otøe

by s

e m

ùžet

e s

jaký

mik

oli d

ota

zy o

brá

tit n

a a

dre

su

farm

ako

vigi

lanc

e@su

kl.c

z.

Dìk

ujem

e za

sp

olup

ráci

p

øi sle

dov

ání

ne

žád

oucí

ch

úèin

kù

léèi

vých

p

øípra

vkù.

Lite

ratu

ra

1 Ja

ckso

n LA

. Inje

ctio

n sit

e a

nd ri

sk o

f med

ica

lly a

ttend

ed lo

cal r

eact

ions

to a

cel-

lula

r per

tuss

is va

ccin

e. P

edia

trics

201

1 M

ar;1

27(3

): e5

81-7

. Ep

ub 2

011

Feb

7.

2 In

form

aèn

í zp

ravo

da

j ne

žád

oucí

úèi

nky

2/20

11;

http

://w

ww

.sukl

.cz/

sukl

/info

r-m

acn

i-zp

ravo

da

j-nez

ad

ouci

-uci

nky-

leci

v-2-

2011

U d

osp

ìlýc

h, k

teøí

užív

ali

dex

ra-

zoxa

n p

øi lé

èbì

ant

racy

klin

y je

d

olož

en

význ

am

nì

sníže

ný

výsk

yt

kard

iova

skul

árn

ích

pøí-

hod

, i

když

nej

sou

dos

tate

èné

úda

je o

dlo

uhod

obém

pou

ží-vá

ní. V

jed

né s

tud

ii u

dos

pìl

ých

s ka

rcin

omem

prs

u by

l zji

štìn

vz

tah

mez

i p

odá

vání

m d

exra

-zo

xanu

a s

níže

né o

dp

ovìd

i na

p

rotin

ád

orov

ou lé

èbu.

Jin

é st

u-d

ie p

ouka

zova

ly n

a z

výše

né ri

zi-ko

úm

rtí b

ìhem

nìk

olik

a p

rvní

ch

mìs

ícù

léèb

y d

exra

zoxa

nem

pøi

pou

žívá

ní p

omìr

u 20

dílù

dex

ra-

zoxa

nu k

u 1

dílu

dox

orub

icin

u.

Výb

or C

HM

P uz

avø

el h

odno

cení

p

oužív

ání

dex

razo

xanu

u d

osp

ì-lý

ch s

tím

, že

pøín

osy

léèb

y p

øe-

vyšu

jí je

jí riz

iko

pouz

e v

léèb

ì po

kroè

ilého

neb

o m

etas

tatic

-ké

ho k

arci

nom

u pr

su,

poku

d pa

cien

t už

dos

tal

kum

ulat

ivní

dá

vku

300

mg/

m2

doxo

rubi

ci-

nu n

ebo

540

mg/

m2

epiru

bici

-nu

. Dex

razo

xan

má

být n

adál

e po

užív

án v

kom

bina

ci s

dox

o-ru

bici

nem

ve

sn

ížen

ém

dáv-

kové

m

pom

ìru

z p

ùvod

ních

20

:1 (2

0 d

ílù d

exra

zoxa

nu a

1 d

íl d

oxor

ubic

inu)

na

pom

ìr 1

0:1.

Po

kud

je d

exra

zoxa

n p

odá

ván

s ep

irub

icin

em, d

ávk

ový

pom

ìr

zùst

ává

nez

mìn

ìn 1

0:1.

Pøi

roz-

hod

ová

ní o

pou

žití d

exra

zoxa

nu

je tø

eba

zva

žova

t pøín

os k

ard

io-

pro

tekt

ivity

ke

krá

tko

i d

louh

o-d

obým

rizi

kùm

, ze

jmén

a r

iziku

m

yelo

idní

leuk

emie

a m

yelo

dy-

spla

stic

kého

syn

dro

mu.

V È

R je

na

trhu

léèi

vý p

øípra

vek

Ca

rdio

xane

inj. p

lv. s

ol. o

bsa

hují-

cí d

exra

zoxa

n.

Léka

øùm

, kt

eøí

jej

pou

žíva

jí, b

ude

roze

slán

dop

is od

drž

itele

ro

zhod

nutí

o re

gist

raci

, sp

oleè

-no

sti

Nov

arti

s, s

pod

rob

nìjší

mi

info

rma

cem

i o n

ovýc

h d

opor

u-èe

ních

pro

pou

žívá

ní.

Pod

le

dop

oruè

ení

EMA

b

ude

zmìn

ìno

SPC

/pøíb

alo

vá

info

r-m

ace

Ca

rdio

xanu

.

IZ-N

U_2

011-

07_0

3_TI

SK

.indd

6

7/19

/201

1 3

:34:

44 P

M

1508 ZN 33-34_1-8.indd 5 11.8.11 17:59

6 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 33–34 n 15. SRPNA 20113/2

011

2 informační z

pravodaj

srovnatelný s nejménì rizikovým

levonorgestrelem. D

vì prospektivní kohortové studie

provedené držitelem

rozhodnutí

o registraci

léèivého pøípravku

Yasmin (v È

R je obchodován pod jménem

Yadine), evropská studie EURAS

2 a am

erická studie Ingenix3 ukázaly, že riziko V

TE u uživatelek pøípravku Yasmin

je srovnatelné s rizikem u uživatelek C

OC

druhé generace. Posun v odhadu rizika nastal po publikaci dalších studií v roce 2009. D

vì epidemiologické

studie, retrospektivní kohortová studie autorù Lidegaard et al. 4 a case control studie autorù van Hylckam

a Vlieg et al. 5 zjistily, že riziko VTE u uživatelek Yasm

in je nìkde m

ezi rizikem uživatelek C

OC

obsahujících levonorgestrel a rizikem

uživatelek C

OC

obsahujících

nejrizikovìjší desogestrel

nebo gestoden.

Publikace tìchto studií vedla v roce 2010 k aktualizaci textù doprovázejících pøípravky kom

binovaných orálních kontraceptiv obsahujících drospirenon. V dubnu 2011 byly publikovány další studie

6,7 vìnující se tomuto tém

atu, ve kterých bylo potvrzeno, že drospirenon je s ohledem

na riziko VTE rizikovìjší

než levonorgestrel a že riziko VTE m

ùže být stejnì vysoké jako u nejrizikovìjších progestagenù desogestrelu a gestagenu, což znam

ená významný posun od

pùvodního odhadu. Všechny dosud publikované studie znovu pøehodnotila Pracovní skupina pro farm

akovigilanci Evropské lékové agentury a došla k závìru, že drospirenon je s ohledem

na VTE skuteènì rizikovìjší, než bylo døíve uvádìno, a doporuèila aktualizaci textù doprovázejících všechny pøípravky s jeho obsahem

indikované jako kontraceptiva8,9.

Výskyt VTE, aèkoli se jedná o závažný, až potencionálnì smrtelný nežádoucí

úèinek, zùstává nadále vzácný a není dùvod, aby ženy pøestaly kontraceptiva

s obsahem drospirenonu užívat. Lékaøi by však pøi pøedepisování a výbìru

vhodné CO

C m

ìli brát tyto nové informace v úvahu a na riziko VTE m

usí vždy pam

atovat. Pøi nasazení antikoncepce nové pacientce je pøedevším dùležité

zhodnotit možné rizikové faktory VTE. Proto je nezbytné peèlivì odebrat osobní

i rodinou anamnézu zam

ìøenou na výskyt VTE a trombofilních dispozic.

U žen, které v minulosti VTE prodìlaly, je C

OC

kontraindikována. V pøípadì, že je pozitivní rodinná anam

néza, je pøed pøedepsáním C

OC

vhodné zvážit doplòující vyšetøení (screening trom

bofilních stavù) a pøípadnì konzultaci s klinickým

hematologem

. Ženu je tøeba pøed nasazením jakékoli C

OC

inform

ovat o možném

riziku VTE, o situacích, které toto riziko dále zvyšují (napø. zranìní spojené s im

obilizací, dlouhé cestování apod.) a o možných projevech

tohoto onemocnìní. Ženy je nutno pouèit, že v pøípadì, kdy se u nich projeví

symptom

y VTE, musí co nejdøíve vyhledat lékaøe.

Literatura:

1 Ba

ttiger LE, et al. O

ral contra

cptives a

nd throm

boem

bolic d

isease: effects of

lowering estrogen content. La

ncet 1:1097, 1980.2

Dinger JC

, Heinem

ann LA

, Kühl-Ha

bich D

. The safety of a

drosp

irenone-conta

ining oral contra

ceptive: fina

l results from the Europ

ean A

ctive Surveillance

Study on ora

l contracep

tives ba

sed on 142,475 w

omen-yea

rs of observa

tion. C

ontracep

tion 2007; 75: 344-54.3

Seeger JD, Loughlin J, Eng PM

, Clifford

CR, C

utone J, Wa

lker AM

. Risk of throm

boem

bolism

in wom

en taking ethinylestra

diol/d

rospirenone a

nd other

oral contra

ceptives. O

bstet G

ynecol 2007; 110: 587-93.4

Lidegaard Ø, Lkkegaard E, Svendsen A

L, Agger C

. Hormonal contraception and

risk of venous throm

boembolism

: national follow-up study. BM

J 2009; 339: b2890.5

van H

ylckam

a Vlieg A

, Helm

erhorst FM, Va

ndenb

roucke JP, Doggen C

J, Rosend

aa

l FR. The venous thromb

otic risk of oral contra

ceptives, effects of

oestrogen dose a

nd p

rogestagen typ

e: results of the MEG

A ca

se-control study.

BMJ 2009 A

ug 13; 339: b2921.

6 Jick SS, H

ernand

ez RK. Risk of non-fata

l venous thromb

oemb

olism in w

omen

using oral contra

ceptives conta

ining drosp

irenone comp

ared

with w

omen

using oral contra

ceptives conta

ining levonorgestrel: case-control stud

y using

pøehod

nocení 3, 4. Stá

le existují

nìkteré nezodp

ovìzené otázky,

pøed

evším ty související s d

lou-hod

obým

pod

ává

ním nim

esu-lid

u. Bolestivá osteoartróza je chronický stav vyžadující dlou-hodobou léèbu a m

ožné riziko hepatotoxicity

pøi dlouhodo-

bém

používání je

nejasné, proto byla tato indikace pro podání nim

esulidu zrušena.

Doporuèení pro lékaøe:

• N

imesulid

by nemìl b

ýt pøe-

dep

isován k léèb

ì bolestivé

osteoartrózy.

• U p

acientù, kteøí v souèa

snos-ti p

oužívají nim

esulid v této

indika

ci by mìla

být zvá

žena

jiná vhod

ná tera

pie.

• N

imesulid

je možné na

dá

le p

oužívat

jako

léèbu

druhé

volby u akutní b

olesti a p

ri-m

ární d

ysmenorhei.

Litreratura

1 V È

R jsou registrovány ná

sledu-

jící léèivé pøíp

ravky s ob

sahem

nim

esulidu urèené k systém

ové-m

u použití: A

ulin, Mesulid

, Nim

e-sil, C

oxtral a

Nim

ed.

2 Tisková

zprá

va EM

A z 23. 6. 2011.

3 Inform

aèní zp

ravod

aj nežá

dou-

cí úèinky

léèiv 2/2010;

http://

ww

w.sukl.cz/sukl/2010-1?hig

hlightW

ords=nim

esulid

4 D

opis léka

øùm ob

sahující infor-

ma

ce o

závìrech

celoevrop-

ského p

øehodnocení

pom

ìru p

øínosu a rizika

léèivých pøíp

rav-

kù obsa

hujících nimesulid

, 9. 9. 2004

http://w

ww

.sukl.cz/dop

is-leka

rum-ob

sahujici-inform

ace-

o-zaverech-celoevrop

skeho?highlightW

ords=nim

esulid

IZ-NU

_2011-07_03_TISK

.indd 27/19/2011 3:34:43 P

M

3/2

011

informační z

pravodaj 5

byli léèeni antracykliny doxo-rubicinem

nebo epirubicinem.

Dexra

zoxan

je p

oužíván

jako

prevence chronické kum

ulativní

kard

iotoxicity zpùsob

ené doxo-

rubicinem

neb

o ep

irubicinem

užíva

nými u p

acientù s p

okro-èilým

a

/nebo

meta

stazujícím

ná

dorem

po p

øedchozí léèb

ì a

ntracykliny. M

echanism

us jeho úèinku není p

øesnì znám

, ale

pra

vdìp

odob

nì souvisí s vaz-

bou iontù železa

, které pùsob

í toxicitu a

ntracyklinù p

ro srdeèní

sval.

Evropská

léková a

gentura EM

A

zahá

jila v roce 2010 p

øehodno-

cení dexra

zoxanu p

ro pod

ezøení na

možné zvýšené riziko vzniku

druhotných p

rimá

rních ma

lignit, zejm

éna a

kutní myeloid

ní leuké-m

ie (AM

L) a m

yelodysp

lastické-

ho syndrom

u (MD

S). Toto riziko bylo zjištìno ze stud

ií v USA, ve

kterých byly

hlášeny

pøíp

ad

y A

ML

a

MD

S u

dìtí

léèených a

ntracykliny

a

dexra

zoxanem

p

ro Hod

gkinovu chorobu a

také

ma

lé m

nožství p

øípa

dù

AM

L u d

ospìlých p

acientù léèených

pro ka

rcinom p

rsu.

U dìtí bylo zjištìno 3x vyšší rizi-

ko novì vzniklých ma

lignit jako

AM

L a M

DS než u p

opula

ce neléèené d

exrazoxa

nem. Bylo

zde ta

ké vyšší riziko záva

žných m

yelosupresí a

tìžkých infekcí. Pøínos ka

rdiop

rotektivního úèin-ku d

exrazoxa

nu nelze u dìtí sta

-novit,

protože

neexistují úd

aje

z dosta

teènì dlouhého sled

o-vá

ní léèených.

Výbor C

HM

P zhodnotil všechny

dostup

né úd

aje

se zá

vìrem,

že existuje záva

žné riziko u dìtí

a d

ospíva

jících, kteøí jsou léèe-ni

dexra

zoxanem

, a

že

toto riziko

pøevyšuje

pøínosy

léèby v

této vìkové

skupinì.

Proto Výbor C

HM

P doporuèil novì kontraindikovat

dexrazoxan u pacientù m

ladších 18 let.

flegmóny. Lokální reakce a otoky odeznívaly obvykle do 4–6 dnù. Ve

3 pøípadech byla hlášena bolest bøicha a v jednom došlo ke zvìtšení

lymfatických uzlin na krku a vzniku paketu uzlin. V È

R bylo do 21. 6. 2011 podáno cca 45 000 dávek vakcíny, frekvence hlášení nežádoucích úèinkù je 20 pøípadù na 10 000 podaných dávek (0,2 %

). Horeèky i lokální reakce patøí k oèekávaným

reakcím. Po podání vakcín urèených k oèkování proti

tetanu, diftérii, pertusi se lokální reakce vyskytují velmi èasto, tj. ve více než

10 %. Pokud jde o frekvenci výskytu lokálních nežádoucích úèinkù a jejich

rozdìlení podle rozsahu, je pro vakcínu Adacel Polio (šestou dávku)

k dispozici pøekvapivì málo studií, které by se touto problem

atikou zabývaly. V retrospektivní kohortové studii s 233 616 dìtm

i ve vìku 6 let zamìøené na

riziko lokálních reakcí po páté dávce D

TaP se lokální reakce vyžadující návštìvu lékaøe objevily u 0,4 %

oèkovaných. Riziko vzniku lokální reakce bylo o 78 %

vyšší pøi podání vakcíny do paže než pøi podání do stehna1. Za

lokální reakce, které vyžadují návštìvu lékaøe, je m

ožné považovat takové, které pøesáhly 10 cm

v prùmìru a v È

R je frekvence hlášení takových pøípadù 0,06 %

, tj. témìø desetkrát nižší.

Tabulka è.1: Poèty reakcí po podání vakcíny Adacel polio v období

1. 2. – 21. 6. 2011

Typ reakcePoèet reakcí1. 6. – 21. 6. 2011

Poèet reakcí1. 2. – 31. 5. 2011

Reakcí celkem

Otok celé p

aže

14

5

Lokální rea

kce > 10 cm

prùm

.3

2124

Lokální rea

kce < 10 cm

prùm

.5

914

Lokální rea

kce velikost neuved

ena6

1117

Horeèka

> 38,5 °C

825

33

Flegmóna

02

2

Bolest bøicha

21

3

Paket uzlin na

krku 0

11

Zvracení

12

3

Prùjem0

11

Exantém

horní poloviny

tìla0

11

Šokový stav

10

1

Om

ezená hyb

nost4

04

* V jednom hlášení m

ùže být uvedeno více reakcí, proto se poèet pøípadù a reakcí m

ùže lišit.

V ÈR se p

oužívají d

vì šarže va

kcíny Ad

acel Polio E-0344 a

E-0699, u obou

šarží byla

vylouèena m

ožnost záva

dy v ja

kosti.

Frekvence a cha

rakter nežá

doucích úèinkù hlá

šených z ÈR od

února 2011

odp

ovídá

spektru nežá

doucích úèinkù oèeká

vaných p

o pod

ání va

kcíny A

da

cel Polio.

IZ-NU

_2011-07_03_TISK

.indd 57/19/2011 3:34:43 P

M

1508 ZN 33-34_1-8.indd 6 11.8.11 17:59

3/2

011

informační zpravodaj 3

PIO

GLI

TAZ

ON

A K

AR

CIN

OM

MO

ČOV

ÉH

O M

ĚCH

ÝŘ

E

Od

prvn

í regi

stra

ce p

iogl

itazo

nu v

EU

v r. 2

000

je E

vrop

skou

léko

vou

agen

turo

u EM

A p

rùbì

žnì

sledo

váno

mož

né r

iziko

kar

cino

mu

moè

ovéh

o m

ìchý

øe,

prot

ože

na t

oto

riziko

pou

kazo

valy

pre

klin

ické

stu

die

u sa

mcù

pot

kanù

. D

ržite

l roz

hodn

utí o

regi

stra

ci p

øípra

vkù

s pio

glita

zone

m p

roto

pro

vádí

nìk

olik

po

regi

stra

èníc

h st

udií,

kter

é jso

u m

imo

jiné

zam

ìøen

é na

ovì

øení

neb

o vy

vrác

ení to

hoto

rizik

a u

lidí. E

pide

mio

logi

cká

stud

ie s

dese

tilet

ým sl

edov

áním

(K

aise

r Per

man

ente

Nor

ther

n C

alifo

rnia

stu

dy)

v pr

ùbìž

ných

hod

noce

ních

riz

iko k

arci

nom

u m

oèov

ého

mìc

hýøe

nep

otvr

zova

la, a

však

sig

nál m

ožné

ho

mírn

ého

zvýš

ení to

hoto

rizika

se u

kazu

je p

o dl

ouho

dobé

léèb

ì pi

oglita

zone

m

a vy

soké

kum

ulat

ivní

dáv

ce. M

enší

plac

ebem

kont

rolo

vaná

stud

ie P

ROac

tive

ani

stud

ie z

dat

abáz

e G

PRD

tot

o riz

iko n

epro

káza

ly. M

etaa

nalý

za s

tudi

í s

piog

litazo

nem

po

odst

ranì

ní p

øípad

ù ka

rcin

omu

moè

ovéh

o m

ìchý

øe,

kter

é by

ly z

jištì

ny p

øíliš

brzy

po

zahá

jení

léèb

y, ta

ké n

ezjis

tila

riziko

odl

išné

od p

acie

ntù

bez

léèb

y pi

oglita

zone

m. T

ato

met

aana

lýza

vša

k m

á èe

tné

limity

, zah

rnuj

e pø

edev

ším k

rátk

odob

é st

udie

a n

elze

pod

le n

í urè

it ja

sný

závì

r. Pr

ogre

dujíc

í one

moc

nìní

dia

bete

s m

ellit

us je

sam

o o

sobì

rizik

ovým

fa

ktor

em p

ro v

znik

kar

cino

mu

moè

ovéh

o m

ìchý

øe.

Vzhl

edem

k ne

jasn

oste

m v

hod

noce

ní ri

zika

karc

inom

u m

oèov

ého

mìc

hýøe

a

ná

rùst

u hl

áše

ných

pøíp

ad

ù p

øi p

oreg

istra

èním

pou

žívá

ní p

iogl

itazo

nu

bylo

v b

øezn

u 20

11 v

EM

A z

ahá

jeno

pøe

hod

noce

ní p

øínos

ù a

rizik

léèi

vých

p

øípra

vkù

s ob

sahe

m p

iogl

itazo

nu.

Nov

ou i

nfor

ma

cí,

kter

á s

e ob

jevi

la

9. è

ervn

a 2

011,

byl

y vý

sled

ky f

ranc

ouzs

ké r

etro

spek

tivní

koh

orto

vé s

tud

ie.

Tato

stud

ie z

ahrn

oval

a té

mìø

1,5

milio

nu p

acie

ntù

s dia

bete

s mel

litus

2. t

ypu

léèe

ných

pio

glita

zone

m n

ebo

jiným

i a

ntid

iab

etik

y, k

teøí

byli

sled

ová

ni

bìh

em o

bd

obí

2006

– 2

009.

Ta

to s

tud

ie p

odp

oøila

sig

nál

o m

írném

zv

ýšen

í riz

ika

ka

rcin

omu

moè

ovéh

o m

ìchý

øe p

øi lé

èbì

pio

glita

zone

m,

a to

pøe

dev

ším p

øi d

louh

odob

ém p

odá

vání

a v

ysok

é ku

mul

ativ

ní d

ávc

e.

Na

zá

kla

dì

výsle

dkù

tét

o st

udie

byl

a v

e Fr

anc

ii p

oza

sta

vena

reg

istra

ce

pøíp

ravk

ù s

obsa

hem

pio

glita

zonu

, o è

emž

jsme

info

rmov

ali

na w

ebu

SÚKL

10

. 6. 2

011.

Vzá

pìt

í i n

ìmec

ká lé

ková

age

ntur

a v

yda

la d

opor

uèen

í, a

by

neby

la n

ovì

zaha

jová

na lé

èba

pio

glita

zone

m.

Výb

or p

ro h

umá

nní l

éèiv

é p

øípra

vky

(CH

MP)

EM

A s

e na

své

m z

ase

dá

ní

20. –

23.

6.

2011

za

býv

al

rizik

em k

arc

inom

u m

oèov

ého

mìc

hýøe

u l

éèby

p

iogl

itazo

nem

a p

øed

evším

hod

noce

ním

ned

ávn

é fra

ncou

zské

stu

die

s

ohle

dem

na

dop

oruè

ení

o p

oužív

ání

pio

glita

zonu

v E

U. V

ýbor

sic

e zh

odno

til, ž

e fra

ncou

zská

stu

die

mírn

ì p

odp

oruj

e sig

nál o

rizik

u ka

rcin

omu

moè

ovéh

o m

ìchý

øe, a

vša

k so

uèa

snì

pou

káza

l na

èet

né m

etod

olog

ické

ne

dos

tatk

y tét

o st

udie

, kte

ré m

ohou

její v

ýsle

dky

zkre

slova

t. Stu

die

pøe

dev

ším

dos

tate

ènì

ned

ifere

ncuj

e vl

iv d

élky

trvá

ní o

nem

ocnì

ní d

iab

etes

mel

litus

a

vliv

kou

øení

, co

ž jso

u vý

zna

mné

rizi

kové

fa

ktor

y p

ro v

znik

ka

rcin

omu

moè

ovéh

o m

ìchý

øe.

Očn

í bet

ablo

káto

ry

– ho

dnoc

ení s

ysté

mov

ých

účin

ků

Pra

covn

í sku

pin

a p

ro f

arm

ako

-vi

gila

nci

(PhV

WP)

pøi

Evro

psk

é lé

kové

ag

entu

øe (E

MA

) uko

nèila

sk

upin

ové

pøe

hod

noce

ní (c

lass

re

view

) m

ožný

ch s

ysté

mov

ých

úèin

kù u

oèn

ích

bet

ab

loká

torù

p

oužív

aný

ch k

léèb

ì g

lauk

omu

a o

èní h

yper

tenz

e. H

odno

cení

se

tý

kalo

m

onok

omp

onen

t-ní

ch

pøíp

ravk

ù (o

bsa

hujíc

ích

bet

axo

lol,

karte

olol

, le

vob

u-no

lol,

met

ipra

nolo

l, b

efun

olol

, tim

olol

) a

kom

bin

ova

ných

pøí-

pra

vkù

(ob

sahu

jícíc

h kr

omì

bet

ab

loká

toru

je

štì

brin

zola

-m

id,

dor

zola

mid

, b

rimon

idin

, tra

vop

rost

, la

tano

pro

st,

bim

a-

top

rost

neb

o p

iloka

rpin

). H

od-

noce

ní v

ychá

zelo

z l

iterá

rníc

h úd

ajù

a

sp

ontá

nníc

h hl

áše

ní

z Eu

dra

Vig

ilanc

e d

ata

bá

ze.

Mez

i dùl

ežité

zá

vìry

hod

noce

ní

pa

tøí:

•

Mož

né sy

stém

ové

nežá

dou

cí

úèin

ky

jsou

kard

iova

skul

ár-

ní,

resp

iraèn

í, ne

urol

ogic

ké

a e

ndok

rinní

.

•

Po i

nstil

aci

do

oka

je

v p

rù-

bìh

u 15

-30

s p

øibliž

nì 8

0 %

lé

èiva

syst

émov

ì a

bso

rbov

á-

no z

na

sola

krim

áln

ího

kaná

l-ku

. Dùl

ežitý

m o

pa

tøení

m p

ro

red

ukci

sy

stém

ové

ab

sorp

-ce

je

naso

lakr

imá

lní

oklu

ze

neb

o za

vøen

í víè

ek p

o d

obu

2 m

in p

o in

stila

ci.

•

Kont

rain

dik

ace

u

oèní

ch

bet

ab

loká

torù

pro

ka

rdio

vas-

kulá

rní o

nem

ocnì

ní a

hyp

er-

tenz

i jso

u ob

ecnì

sh

odné

s

kont

rain

dik

ace

mi

u sy

s-té

mov

ých

bet

ab

loká

torù

. Po

užití

oèn

ích

bet

ab

loká

torù

ne

ní

omez

eno

u p

aci

entù

s

mírn

ou a

ž st

øed

nì t

ìžko

u fo

rmou

ka

rdio

vask

ulá

rníh

o on

emoc

nìní

neb

o b

ronc

hi-

áln

ího

ast

ma

tu.

Unite

d S

tate

s cl

aim

s d

ata

. BM

J 20

11 A

pr 2

1; 3

42: d

2151

. 7

Park

in L

, Sha

rple

s K,

Her

nand

ez R

K, J

ick

SS. R

isk o

f ven

ous

thro

mb

oem

bol

ism in

us

ers

of o

ral c

ontra

cep

tives

con

tain

ing

dro

spire

none

or l

evon

orge

stre

l: ne

sted

ca

se-c

ontro

l stu

dy

ba

sed

on

UK G

ener

al P

ract

ice

Rese

arc

h D

ata

ba

se. B

MJ

2011

Ap

r 21;

342

: d21

39.

8 Ph

VWP

Mon

thly

Rep

ort –

Ma

y 20

11: h

ttp://

ww

w.e

ma

.eur

opa

.eu/

doc

s/en

_GB/

doc

umen

t_lib

rary

/Rep

ort/

2011

/05/

WC

5001

0670

8.p

df

9 Se

znam

akt

uáln

ì re

gistr

ovan

ých

pøíp

ravk

ù v

ÈR:

Yad

ine,

Yas

min

elle

, Yaz

, Bel

anet

te,

Belu

sha,

Day

lette

, Day

lla, D

rose

til, E

loin

e, E

thin

ylestr

adio

l/Dro

spire

none

Leó

n Fa

rma,

Ja

ngee

, Kirg

a, M

aita

lon,

Rho

nya,

Rho

nyel

a, S

oftin

e, S

oftin

elle

, Sylv

iane

, Wer

rca.

IZ-N

U_2

011-

07_0

3_TI

SK

.indd

3

7/19

/201

1 3

:34:

43 P

M

✃

◗ ◗ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍV Ekonomický ředitel/kaPředseda představenstva Krajské nemocnice Liberec, a. s.vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovního místa na Ekonomického ředitele/ku.Kvalifikační požadavky: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním oboru ekonomického zaměření.Dále požadujeme: občanskou a morální bezúhonnost, organizační a řídící schopnosti.

Výhodou při VŘ je: výkon povolání ve zdravot- nictví v řídící funkci, zkušenosti s fungováním obchodní společnosti vlastněné samosprávami či veřejnými subjekty, manažerské vzdělání, rozhodnost a odpovědnost, smysl pro týmovou práci.Přihláška uchazeče musí obsahovat: strukturovaný životopis, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání (notářsky ověřené), platný výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíce), návrh koncepce ekonomického řízení zdravotnického zařízení na krajské úrovni.Nabízíme: motivující platové ohodnocení, možnost dalšího osobního rozvoje, 5 týdnů

dovolené, příspěvek na stravování, příspěvek na penzijní nebo životní pojištění, práci v moderním prostředí. Uzávěrka přihlášek: 25. 8. 2011.Přihlášky zasílejte na adresu: Krajská nemocnice Liberec, a. s., personální oddělení – Ivana Manová, Husova 10, 460 63 Liberec 1.

◗ ◗ VOLNÁ MÍSTAV Praktický lékařÚřad státní správypřijme praktického lékaře.Požadujeme: ukončenou lékařskou fakultu všeobecného směru, kvalifikační atestaci

ze všeobecného lékařství, osvědčení k samostatnému výkonu lékařské praxe, praxe v oboru min. 5let.Nabízíme: plný úvazek, pevnou pracovní dobu, místo výkonu práce Praha 5, možnost ubytování (byt), nástupní plat 40 až 50.000 Kč.Kontakt: e-mail: personal@bis.cz

V Interní lékař/lékařkaZavedená interní ambulance v Plznipřijme interního lékaře/ku do své ordinace.Nabízím: pestrou práci v celé šíři interní odbornosti s větším důrazem na KVA, dobré

přístrojové a laboratorní zázemí.Umožňuji další odborné vzdělávání.Nabízím dobré platové podmínky v rámci pravidelné pracovní doby.Požaduji samostatnost a schopnost komunikace s pacienty.Kontakt: tel.: 774 232 538

V Nursing jobs abroadGeneral and ICU nurses to UK, Netherlands and Belgium.For more info please visit www.optima-recruit.cz. Tel.: L. Klusová, +420 739 571 561

dokončení na straně 8 ➥

◗ Personální inzerce

Alle diagnostischen Möglichkeiten, einschließlich eigener internistischer und neurologischer Abteilung, sindvorhanden.�Bei�Interesse�besteht�die�Möglichkeit,�wissenschaftlich�zu�arbeiten�und�zu�promovieren.Es�besteht�die�Möglichkeit�in und�an�unserer Aussenstelle�in tätig�zu�sein.

zu�unseren�Patienten

Ärztlicher�Direktor�des�Krankenhauses�fürPsychiatrie,�Psychotherapie�und�Psychosomatik;Forensische�Psychiatrie�des�Bezirks�UnterfrankenAm�Sommerberg�2197816�Lohr�am�MainDeutschlandTel.:�+49�(0)9352�/�503-201,�Fax:�+49�(0)9352�/�503-234e-Mail:�Gerd.Jungkunz@bezirkskrankenhaus-lohr.de

(1): Evaluation der Weiterbildungsqualität in den Fachkliniken zum Facharzt Psychiatrie und Psychotherapie imAuftrag der Landes- und Bundesärztekammern in Deutschland durch die Eidgenössische TechnischeHochschule�Zürich�(2010)siehe

Lohr Aschaffenburg

Wir�erwarten�von�Ihnen

Ihre�aussagefähige�Bewerbung�richten�Sie�bitte�an:

Herrn�Chefarzt�Prof.�Dr.�Gerd�Jungkunz,

www.bezirk-unterfranken.de/aufgaben/einrichtungen/lohr/schule/aerzte/index.html

TeamfähigkeitRespekt,�Freundlichkeit�und�Zuneigung

�

�

Informieren�Sie�sich�selbst!

Die Assistentensprecher�(oder�auch�der�Chefarzt)�stehen�zur�Verfügung�überTel.�+49�(0)9352�/�503-201

Besuchen�Sie�uns�im�Internet: www.bezirkskrankenhaus-lohr.de

Für unsere Klinik für Psychiatrie, Psychotherapie und Psychosoma-tische Medizin in Lohr a. Main und Aschaffenburg (Bayern) suchen wir

als�Vollzeit-�oder Teilzeitkräfte.

Ein�sehr�gutes�Betriebsklima

leistungsgerechte�und�erfolgsorientierte�Bezahlungflexible ArbeitszeitmodelleArbeitszeitkonten�(neben�dem�tariflichen�Urlaubsanspruch�zusätzlichbis�zu�vier�Wochen�„Freizeitausgleich“)

Wir sind Ihnen behilflich, Ihre diagnostischen und therapeutischen Fähigkeiten Schritt für Schritt zuvertiefen�und�zu�sichern.

Damit Sie zügig Ihre Facharztanerkennung erwerben können, bieten wir Ihnen ein internes Curriculuman, in dem für vier Jahre voraus die Weiterbildungsschritte und Bausteine festgelegt sind, welche allezwei�Jahre�wiederholt�werden.

Die Klinik für Psychiatrie, Psychotherapie und Psychosomatische Medizin ist gegliedert in die Fach-bereicheAllgemeinpsychiatrie, Gerontopsychiatrie, Psychotherapie und psychotherapeutische Medizin,Sozialpsychiatrie,�Suchtbereich�incl.�Rehastation.Zwei spezialisierte Tageskliniken und eine Kriseninterventionsstation,Ambulanz und zentraleAufnahmekomplettieren�das�Behandlungsangebot.

Wir�bieten�

Eine�überdurchschnittliche�gute�Facharztweiterbildung�ohne�eigene�Kosten�(1)�

�

�

�

Ärztinnen�/�Ärzte�in�WeiterbildungPsychiatrie�und�Psychotherapie

Geriatrie

Professionalität�mit�Herz

Bezirk�Unterfranken

Der�Bezirk�berät hilft fördert• •

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 33–34 n 15. SRPNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 7

1508 ZN 33-34_1-8.indd 7 11.8.11 17:59

8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 33–34 n 15. SRPNA 20113/2

011

4 informační z

pravodaj

•

Používání oèních b

etab

loká-

torù mùže zhoršit b

ronchiální,

srdeèní a

cévní poruchy.

•

Oèní b

etab

lokátory m

ohou b

lokovat

úèinek souèa

snì p

oužívaných

beta

-agonistù

(ad

renalinu), což je d

ùležité p

ro léèb

u a

nafyla

ktických rea

kcí a a

nestézii.

•

Chyb

í d

ostateèné

úda

je o p

oužívání oèních b

etab

lo-ká

torù u

tìhotných žen.

Tìhotným

je lze

pod

áva

t p

ouze v nezbytných pøíp

a-

dech, je vhod

né použít na

so-la

krimá

lní okluzi. Pøi pod

ává

ní oèních b

etab

lokátorù krá

tce p

øed p

orodem

je tøeba

sle-d

ovat

novorozence v

prv-

ních dnech života

pro m

ožné zná

mky b

etab

lokád

y.

•

Betab

lokátory p

oda

né ve for-m

ì oèních kap

ek pøestup

ují d

o ma

teøského mléka

pouze

v minim

álním

množství, které

pra

vdìp

odob

nì nem

ùže vyvola

t klinický úèinek u koje-ného d

ítìte. Pro zvýšení bez-

peènosti je vhod

né po ka

ždé

oèní ap

likaci p

rovést nasola

-krim

ální okluzi.

Ad

acel Polio je va

kcína, která

se pod

ává

dle p

ovinného oèkovacího

kalend

áøe v 10 letech ja

ko posilova

cí dá

vka oèková

ní proti d

iftérii, tetanu,

pertusi a

poliom

yelitidì. Va

kcína A

da

cel Polio je v ÈR p

oužívána

od února

2011 v rá

mci sp

ecifického léèebného p

rogram

u.

Od zaèátku ledna bylo v souvislosti s podáním

této vakcíny SÚKL hlášeno 89 pøípadù nežádoucích úèinkù (tabulka è.1). N

ejèastìji byly hlášeny horeèky pøesahující 38,5 °C

, které trvaly jeden den, v nìkterých pøípadech trvala horeèka i déle, ale obvykle odeznìla do 3 dnù. D

ále byly hlášeny lokální reakce rùzného rozsahu až otok, zarudnutí, bolestivost celé horní konèetiny s om

ezením hybnosti. N

ìkteré z nich byly doprovázeny teplotou. Ve 24 pøípadech byla hlášena reakce pøesahující 10 cm

v prùmìru

a v 5 pøípadech otok celé paže. Ve dvou pøípadech byl nahlášen rozvoj

Dexrazoxan – nová

omezení v používání pro

riziko výskytu malignit

Pøi hodnocení p

øínosù a rizik p

ioglitazonu je tøeb

a b

rát v úva

hu, že je to v souèa

sné dob

ì jediná

látka

používa

ná v EU p

ro léèbu inzulínové rezistence.

Pioglitazon výra

znì snižuje hlad

iny glukózy a jeho úèinek na

snížení hlad

in glykova

ného hemoglob

inu je srovnatelný s úèinkem

jiných antid

iab

etik. Pro p

acienty s inzulínovou rezistencí, kteøí šp

atnì od

povíd

ají na

léèbu

jinými orá

lními a

ntidia

betiky, m

ùže být p

ioglitazon význa

mnou léèeb

nou m

ožností. Pioglitazon nem

á nega

tivní úèinek na výskyt m

akrova

skulárních

pøíhod

, které jsou èastou kom

plika

cí u dia

betes m

ellitus. Riziko tìchto pøíhod

na

opa

k zvyšovala

pøíb

uzná lá

tka – rosiglita

zon, jejíž registrace byla

zrušena

v EU v loòském roce.

Údaje o riziku karcinomu m

oèového mìchýøe nejsou podle souèasných

dostupných údajù natolik závažné, aby vyžadovaly urgentní zmìnu

registrace pøípravkù s pioglitazonem.

V EMA

pokra

èuje pod

robné hod

nocení pom

ìru všech pøínosù a

rizik léèby p

ioglitazonem

. Výbor C

HM

P požá

da

l o vyjád

øení Od

bornou p

orad

ní skup

inu pro d

iab

etologii/endokrinologii a

na p

øíštím za

sedá

ní v èervenci 2011

bud

e na

zá

klad

ì všech

dostup

ných úd

ajù

zhodnoceno

místo

pioglita

zonu v léèbì d

iab

etes mellitus 2. typ

u a urèení m

ožných opa

tøení p

ro omezení rizik této léèby.

V Èeské rep

ublice jsou d

ostupné p

øípra

vky Actos (p

ioglitazon) a

Com

peta

ct (p

ioglitazon

v kom

bina

ci s

metform

inem).

Pokud

lékaøi

vyhodnotí

prosp

ìšnost této léèby pro p

acienty, m

ohou pioglita

zon nad

ále p

oužívat.

Pracovní skup

ina p

ro farm

akovigila

nci Výboru C

HM

P navrhla

s ohledem

na

p

otenciální

možné

riziko ka

rcinomù

moèového

mìchýøe

nìkterá

opa

tøení pro om

ezení tohoto rizika. Potøeb

u léèby pioglita

zonem je tøeb

a

dob

øe zvažova

t a b

ìhem d

louhotrvající léèby její význa

m p

ro pa

cienta

opa

kovanì

pøehod

nocovat.

Léèba

p

ioglitazonem

by

nemìla

b

ýt za

hajová

na u p

acientù s ka

rcinomem

moèového m

ìchýøe v ana

mnéze

a u p

acientù s neja

snou hema

turií. Pokud je b

ìhem léèby zjištìna

hem

aturie, m

ìla by b

ýt vždy p

eèlivì dovyšetøena

. Da

lší dop

oruèení bud

ou d

iskutována

s Od

bornou p

orad

ní skupinou p

ro dia

betologii/end

okrinologii v èervenci.

Veøejnost bude ihned informována, jakm

ile budou dostupné další informace.

Rozhodnutí Výb

oru CH

MP bylo

poslá

no ke schválení Evrop

ské kom

isi. Evropská léková agen-tura

EMA

doporuèila

kontra-indikaci pro používání dexra-zoxanu u dìtí a m

ladistvých a

omezení

používání dexra-

zoxanu u dospìlých pacientù s pokroèilým

nebo metastatic-

kým karcinom

em prsu, kteøí již

AD

ACE

L PO

LIO A

NE

ŽÁ

DO

UCÍ Ú

ČINK

Y

IZ-NU

_2011-07_03_TISK

.indd 47/19/2011 3:34:43 P

M ✃

➥ dokončení ze strany 7

V Lékař/lékařkaPrivátní zdravotnické zařízenípřijme lékaře/lékařky v těchto oborech:• praktické lékařství pro dospělé pro nově otevíranou ordinaci v Praze 10 – Malešicích (1/2 úvazku, do 31. 12. 2011)A dále pro Prahu 1 nebo Prahu 4 specialisty v oborech:• interní/praktické lékařství• ORL• dermatologie• estetická a korektivní dermatologie• alternativní medicína –

Homeopatie/ Akupunktura

Požadavky: odborná a specializovaná způsobilost v dané odbornosti, praxe v oboru alespoň 5 let, klientsky orientovaný přístup. Znalost AJ výhodou.Nabízíme: zázemí stabilní české společnosti, práci na plný či zkrácený úvazek, odpovídající finanční ohodnocení: čtvrtletní odměny, zaměstnanecké benefity, nástup ihned/dohodou. Pozice jsou velmi vhodné i pro důchodce, či osoby na mateřské/rodičovské dovolené.V případě zájmu o tuto pozici nás prosím kontaktujte na tel. čísle: 221 970 734.Adresa pro zaslání životopisu: jitka.hrdlickova@sante.cz nebo poštou: Santé s. r. o., Pštrossova 24, Praha 1.

V Lékař anesteziologNemocnice Ivančice, příspěvková organizace se sídlem Ivančice, Široká 16, 664 95 Ivančice,přijme i na zkrácený pracovní úvazek lékaře anesteziologa s praxí alespoň 2 roky po zařazení do oboru.Nástup možný ihned s možností ubytování.Žádosti zasílejte písemně na nám. řed. pro LPP MUDr. Rudolfa Krátkého nebo elektronicky na e-mail: kratky@nspiv.cz

V Lékař/lékařkaOblastní nemocnice Příbram, a. s., se sídlem Podbrdská 269, 261 95 Příbram V – Zdabořpřijme do pracovního poměru: • lékaře na oddělení rtg – nejlépe s atestací• lékaře na oddělení LDN• lékaře na oddělení TRN• lékaře na interní oddělení• lékaře na oddělení ORL• lékaře na oddělení

ortopedicko-traumatologickéNástup možný ihned, přechodné ubytování v místě lze zajistit.Kontakt: personální oddělení p. Podzimek, tel. 318 641 108, e-mail: nabor@onp.cz

V Psycholog/psychiatrKlinika ESETpřijme psychiatra na pozici vedoucího lékaře oddělení a stacionáře Strukturovaný CV zasílejte na: Klinika ESET, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel./fax: 242 485 855.

V Primář/primářkaNestátní zdravotnické zařízenípřijme primáře/primářku.Více na www.domovrepy.cz, kontakt:Mgr. Frýdecká, 776 257 911, e-mail: konsolata@domovrepy.cz

◗ Personální inzerce

přijme spolupracovníka na pracovní pozici

Pracovní poměr na dobu neurčitou, nástup dle dohody, mzda bude sjednána individuálně. Plné znění inzerátu najdete na www.kntb.cz.Požadavky:

atestace v oboru patologie praxe v oboru minimálně 5 let licence České lékařské komory k výkonu funkce vedoucí lékař/ka – primář/ka

organizační a řídící schopnosti morální a občanská bezúhonnost

Písemné přihlášky doplněné profesním životopisem zasílejte do 31. 8. 2011 na adresu:Krajská nemocnice T. Bati, a. s., personální oddělení, Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín nebo e-mailem: pavel.mica@bnzlin.cz

KrajsKá nemocnice T. BaTi, a. s., Zlín

Primář/Ka patologicko-anatomického oddělení

přijme spolupracovníka na pracovní pozici

Pracovní poměr na dobu neurčitou, nástup dle dohody, mzda bude sjednána individuálně. Plné znění inzerátu najdete na www.kntb.cz.Požadavky:

odborná způsobilost (zákon 96/2004 Sb.),

osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

praxe v oboru alespoň 5 let, specializační vzdělání (stačí zařazení) v oboru histologie

Zájemci kontaktujte:Mgr. Monika Dlesková, tel. 577 552 509, e-mail: dleskova@bnzlin.cz

KRAJSKÁ NEMOCNICE T. BATI, a. s., ZLÍN

VEDOUCÍ LABORANTpatologicko-anatomického oddělení

KN ZLÍN ZN15-2.indd 1 22.6.11 8:34

CHYBÍ VÁM LIDI?

radkova.inzerce@ambitmedia.czradkova.inzerce@ambitmedia.cz

CHYBÍ VÁM CHYBÍ VÁM

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

V těchto dnech oslaví významné životní jubileum vynikající osobnost české me-dicíny, první žena v novodobé historii české psychiatrie, která získala profesor-ský titul, prof. MUDr. Eva Češková, CSc.Narodila se 18. srpna 1946 ve Znojmě, promovala na brněnské lékařské fakultě v roce 1969, habilitovala v r. 1976, pro-fesorkou psychiatrie byla jmenována v roce 1993.Pracovní činnost Evy Češkové byla vždy svázána s Psychiatrickou klinikou Lékař-ské fakulty Masarykovy univerzity a Fa-kultní nemocnice Brno, kam nastoupila hned po promoci a kde se v roce 1972 stala vedoucí lékařkou mužského psy-chotického oddělení a  v  roce 1993 přednostkou.Zaměřila se na biologickou psychiatrii. Za svého učitele a vzor v odborné oblasti vždy považovala zakladatele tzv. brněn-ské psychofarmakologické školy prof. MUDr. Karla Náhunka, DrSc., a později jeho následovníka prof. MUDr. Jaromíra Švestku, DrSc.Pro vědeckou práci Evy Češkové v ob-lasti psychofarmak mělo význam i to, že v roce 1980 získala stipendium Světové zdravotnické organizace a šest měsíců pracovala na univerzitě v  americkém Nashvillu.Kromě psychofarmakoterapie se Eva Češková zaměřila i na další sféry biolo-gické psychiatrie. S příchodem nových mozek zobrazujících metod jako jedna z prvních v české psychiatrii prosadila, aby tyto metody byly experimentálně ověřovány u závažných psychických po-

ruch. Orientovala se nejprve na struk-turální, pak i funkční zobrazování moz-ku. I díky její aktivitě byla brněnská kli-nika prvním psychiatrickým pracoviš-těm v  České republice, které mělo k  dispozici repetitivní magnetickou rezonanci. Klinika pod vedením prof. Češkové na-vázala na dlouholetou úspěšnou tradici a  potvrzuje svůj kredit významného vědeckovýzkumného pracoviště v oblas-ti psychofarmakologie a biologické psy- chiatrie.Eva Češková publikovala několik set od-borných textů, je autorkou monografie Schizofrenie a její léčba. Publikace Psy-chofarmaka v klinické praxi (1996) a Kli-nická výživa v psychiatrii (2000), jejichž je spoluautorkou, získaly prestižní cenu Nadačního fondu dr. Paula Janssena.Velmi oceňovaná je i  organizátorská práce jubilantky – zúčastňuje se přípra-

vy mnoha odborných konferencí a sym-pozií, opakovaně např. zastávala funkci předsedkyně organizačního výboru Čes-ko-slovenské psychofarmakologické konference a  regionálního kongresu C.I.N.P. (Collegium Internationale Neuro psychopharmacologicum) pro ze-mě střední a východní Evropy. Navíc její přednášky na odborných akcích patří tradičně k nejnavštěvovanějším a nejlé-pe hodnoceným.E. Češková aktivně působí nebo působila v mnoha organizacích, mj. ve výboru České neuropsychofarmakologické spo-lečnosti, výboru Psychiatrické společ-nosti ČLS JEP. Na mezinárodní úrovni pak např. v C.I.N.P. nebo v European Co-llege of Neuropsychopharmacology (E.C.N.P.). Odborné kvality a  osobní vlastnosti prof. MUDr. Evy Češkové, CSc., jsou oceňovány vědeckou komunitou i širo-kou psychiatrickou obcí. V oblasti kli-nické psychofarmakologie a diagnostiky je vnímána jako mezinárodní autorita. „Profesorka Češková patří bezpochyby k těm šťastným osobnostem, které našly životní smysl a naplnění ve svém povo-lání. Spojení talentu, píle a nevyčerpa-telné energie tvoří charisma, které pobízí k  tvůrčí vědecké aktivitě i  její spolupracovníky,“ napsaly o jubilantce v jednom článku její kolegyně a spolu-pracovnice prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc., a doc. MUDr. Alexandra Žourko-vá, CSc.Zdravotnické noviny se připojují ke gra-tulantům. mha

◗ Životní jubileum

Prof. Eva Češková, mezinárodně uznávaná autorita biologické psychiatrie

1508 ZN 33-34_1-8.indd 8 11.8.11 17:59