30.01.2019

1

ZÁNIK NOVÉ ŘÍŠE A NÁSTUP TŘETÍHO

PŘECHODNÉHO OBDOBÍU3V – LS 2019: EGYPT A SVĚT VÝCHODNÍHO STŘEDOMOŘÍ V 1. T IS ÍCILETÍ PŘ. N. L .

PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ

30.01.2019

ADMINISTRATIVAo V přednáškovém cyklu posluchači získají přehled o detailních aspektech vývoje staroegyptského státu,

společnosti, ekonomiky a umění od konce Nové říše do řecko-římského období. Blíže se seznámí s osobnostmi na

královském dvoře – panovníky, nejvýznamnějšími královnami a hodnostáři, ale i umělci. Získají přehled o

důležitých archeologických pramenech a lokalitách, které se váží k dané problematice.

o Závěrečná práce: „referát“ o tématu, o němž jsme hovořily na přednáškách – jeho rozšíření, nebo které se váže k

tématu tohoto semestru

o Email: marikova_vlckova@yahoo.com

o Sylaby, pdf prezentací, novinky, články a další informace ke kurzům: petra-marikova-vlckova.webnode.cz

30.01.2019

2

POZDNĚ RAMESSOVSKÉ OBDOBÍ Velmi málo informací o vztazích k okolním oblastem: postupný úpadek moci Egypta

RAMESSE IV., asi 1153-1147 BC syn R-III.; DV.: 6 let

vojenské aktivity na Sinaji na v Palestině; výprava do WádíHamammátu ve V poušti (z jeho DV: Turínská mapa

Núbie: těžba v oblasti 2. kataraktu u Buhénu

RAMESSE V., asi 1147-1143 BC syn R-III, DV: 4 roky – občanská válka a nepokoje v oblasti Théb –

nárůst moci Amonových kněží – vlastní značnou půdy

Korupční skandály významných chrámů, slabá pozice panovníka

RAMESSE VI., asi 1143-1136 BC Syn R-III; DV: asi 8 let; uzurpoval stavby svých bratrů

Poslední NK panovník výrazněji doložen ve východním Středomoří

Vyslal poslední známou expedici do Serábit el-Chádimu, Sinaj

Núbie: jeho nápisy i J od 3. kataraktu

POZDNĚ RAMESSOVSKÉ OBDOBÍ RAMESSE VII., asi 1136-1129 BC Syn R-VI; DV: asi 7 let výrazný hospodářský propad země – enormní nárůst cen; velmi málo informací

RAMESSE VIII., asi 1129-1126 BC Syn R-III; DV: asi 1-2 roky; problémy v královské rodině ohledně následnictví;

velmi málo informací

RAMESSE IX., asi 1126-1108 BC vnuk R-III.; DV: 18 let Alespoň určitá stabilizace (politická i ekonomická): PV: obchod s cedrovým

dřevem a lapisem lazuli Núbie: uznáván jako vládce minimálně ke 3. kataraktu Opakované nájezdy libyjských kmenů do oblasti Théb Série vykrádání královských hrobek a soupeření 2 starostů Théb – 9., 16. RV Enormní nárůst moci Amonových kněží – velekněz je na reliéfech stejně velký

jako panovník

RAMESSE X., asi 1108-1099 BC velmi málo informací – nejasné délka vlády 3-9 let, rodinné vztahy? Poslední panovník uznávaný jako vládce Núbie

30.01.2019

3

RAMESSE XI., asi 1099-1069 BC Poslední vládce 20. dynastie; rodinné vztahy?; DV: 28 let; doba poznamenaná neustálými boji; sídlí v Pi-Ramesse

12 RV: velekněz boha Amona Amenhotep – začal používat pro záznam svého jména kartuši

Král povolal na pomoc proti Amenhotepovi „vícekrále z Kuše, generála a správce královských sýpek“ Panehesiho z Núbie

Následovala občanská válka; Panehesi Amenhotepa sesadil a usadil se v Thébách (minimálně do 18. RV)

19. RV: vyhlášení éry Whm mswt „Opakování zrození“ (období renesance) a od té doby datování podle ní, ne podle RV R-XI. Důvody neznámé. Definitivní uznání rozpadu centralizované monarchie – R-XI

nominálně vládne X ve skutečnosti jsou vládci Hrihor na jihu (Amonův velekněz) a Nesbanebdžed (Smendés, zakladatel 21. dynastie) na severu

Doba přerodu Egypta z jednotného státu na počátku až po vznik dvou samostatných území ke konci, které formálně uznávají R-XI.:

Severní království: centrum Tanis (SV delta)

Jižní království: centrum Théby

HRIHOR Vysoký hodnostář z vojenského prostředí za vlády R-XI.; manželka: sestra R-XI. –legitimizace moci

12.-19. RV. R-XI: vysoké postavení v Thébách – hlavní strůjce vyhnání Panehesiho z Théb – stává se Amonovým veleknězem

19. RV: uzurpoval Panehesiho tituly (vícekrál Kuše, správce J zemí, představený královských sýpek apod.) a získal další (vezír): de fakto se stal vládcem jižního Egypta a Núbie. Nominálně uznává vládu R-XI.

Na svém území vystupuje jako král (dokončil výzdobu Chonsuova chrámu v Karnaku)

Zaznamenává své jméno v kartuši X nikdy oficiálně nepožíval titul KRÁL

Otevření královských hrobů a uložení královských mumií do skrýše v hrobce Dér el-Bahrí 320

Umírá asi 1074 BC, tj. ve 23. RV R-XI.

30.01.2019

4

TŘETÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ (TIP) Absolutní datování: ca. 1069-664 BC

Dynastické členění: 21.-25. dynastie 21. dynastie: 1069- 945 BC

22. dynastie: 945-715 BC

23. dynastie: asi 880-715 BC (králové samostatných území v HE); 818-728 BC (faraóni)

24. dynastie: asi 727-720 BC

25. dynastie: 716-664 BC

Milník ve vývoji staroegyptské civilizace – významné změny v politické a společenské struktuře eg. státu a její kultury – období protikladů – ovlivnění Egypta druhé poloviny 1. tisíciletí

Politická struktura: územní roztříštěnost a současná vláda několika dynastií;

vzestup moci jednotlivých lokálních center;

příliv a vzestup moci cizinců a jejich uchopení výkonné moci (Libyjci, Núbijci) a zároveň omezení kontaktů s okolním světem;

neklid ve společnosti X nešlo o kontinuální občanskou válku

Neexistuje ucelený seznam králů TIP – vychází se z Manethóna

Fáze: 21.-24. dynastie: období libyjské vlády

25. dynastie: období nadvlády panovníků z Kuše

Hérakleopolis Magna

TanisSais

Búbastis

Théby

TŘETÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ Územní rozdrobenost: několik současných hlavních měst: Tanis (21. dynastie)

Búbastis (22. dynastie)

Hérakleopolis Magna (23. dynastie)

Sáje/ Sais (24. dynastie)

Meroe (Núbie, 25. dynastie)

Významné postavení si udržely Théby – náboženské hlavní město, a Memfida – historické hlavní město

Náboženství: pokračování v tradicích Nové říše – Amenre je „králem bohů“; vzestup významů orákulí

Oslabení hospodářství – popis situace v Povídce o cestě Venamona do Byblu (doba Hrihora)

Hérakleopolis Magna

TanisSais

Búbastis

Théby

30.01.2019

5

21.-24. DYNASTIE – OBDOBÍ LIBYJSKÉ VLÁDY

Pokračující nápor libyjských kmenů na Z Deltu – usazují se tu ve velkém počtu – především kmen Mešvešů (Ma) a Libuů (Libu)

Možnému konfliktu dvou soupeřících dynastií se předešlo spojením do jedné královské rodiny o dvou hlavních větvích

Egypt byl v podstatě teokracií – bůh Amon byl nejvyšší politickou autoritou (Amonovi velekněží se stávali králi) – změna pojetí královské moci; ; kněží vládnou pomocí orákulí (pravidelný Svátek božské audience) Po upevnění moci libyjských panovníků (22. dynastie, Šešonk I.) –

upevňování moci panovníka (tradiční způsob zobrazování, titulatura, svátky sed – Osorkon II.)

určité setření rozdílu mezi panovníkem a poddaným – poddaní jsou zobrazováni při aktech, které dříve vykonával jen panovník (obětování bohům; pohřeb generála Vendžebauendžeda v královské hrobce v Tanidě) = krá se stává „feudálním pánem“ podporovaným sítí příbuzných a dvořanů

Stoupá význam „božských manželek Amonových“, především po roce 850 BC

LIBYJSKÉ KMENY Termín popisující různé berberské kmeny sídlící v oblasti Kyrenaiky (V polovina dnešní Libye)

Uspořádání: jednotlivé kmeny žijící jako kočovní pastevci – kmeny Libu, Ma/Mešvešů, Cehenu apod.

Ohrožovali Z část delty od Střední říše, vrchol – 19. a 20. dynastie (součást mořských národů; bitvy s Ramessem III.)

20. dynastie: usídlování v Egyptě, především mezi Memfidou a HérakleopolíMagnou, v Z, střední a části V deltě a v oázách Západní pouštěMešvešové: střední a V delta (nejúrodnější; Mendés, Búbastis, Tanis)

Libu: Z okraj delty (přišli později; z nich vzejde sajská dynastie)

Mahasunové: údolí Nilu

Prosazování v armádě (žoldnéři) – z velitelů a náčelníků se formují elity – tzv. velcí náčelníci (postupně se titul stal dědičný) Vznikají drobná knížectví – principy nejsou zcela známé (nedostatek pramenů)

21. dynastie – panovník Osorkon Starší - Libyjec

Přijetí egyptské kultury, náboženství a způsobu života – pro Egypťany se stali přijatelní

Kulturní propojování obou etnik – vzájemné ovlivňování – po větší část 400 let

30.01.2019

6

21. DYNASTIE, asi 1069-945 BC „Specifické“ období – teoreticky byl Egypt jednotný s královskou rodinou odkazující na dědictví 20. dynastie X skutečná situace: Severní království – královský rod v Tanidě Jižní království – rod vojenských velitelů držících titul Amonova velekněze Formální hranice: el-Hibé (Taudžait): J od vstupu do Fajjúmské oázy víceméně stabilní období – 124 let

Královská rodina v Tanidě nebyla zcela „zabezpečena“

Oslabení hospodářství – ztracen přístup k zlatým dolům v Núbii

Sídliště bývají opevňována (včetně chrámů) – neklid ve společnosti

Královské pohřby: v rámci chrámových okrsků – náboženské a bezpečnostní důvody (chrám boha Amona v Tanidě) – i pro vysoce postavené úředníky (Théby)

Využívání starších hrobek

Vrchol – malované antropomorfní rakve

Časově se shoduje s vládou králů Saula, Davida, Šalamouna

21. DYNASTIE - PANOVNÍCI Nejsou přesně známy rodinné vztahy, ani nejsou součástí jedné rodové linie Nesbanedžded, 1069-1043 BC (královská linie z Tanidy)

Amenemnesut, 1043-1039 BC (královská linie z Tanidy)

Pasbachaenniut I., asi 1039-991 BC (syn Amonova velekněze, thébská královská linie)

Amenemope, asi 993-984 BC (thébská královská linie)

Osorkon Starší, asi 984-978 BC - Libyjec

Siamun, asi 978-959 Bc (možná z rodiny Osorkona)

Pasbachaenniut II., asi 959-945 BC (Amonův velekněz, thébská královská linie)

Panování není dobře zdokumentováno: málo staveb (Pasbachaenniut I. a Siamon v Memfidě a Tanidě);

Kontatky s Levantou: sporadické a poklidné (královská dcera se stala ženou Šalamouna – asi dcera Siamona)

Nejsou známa místa všech pohřbů: Nesbanebdžed, Amenemnesut, Osorkon Starší, Siamun, Pasbachaenniut II.

30.01.2019

7

NESBANEBDŽED, ASI 1069-1043 BC Za vlády R-XI. (éra renesance) spravoval Deltu

Nes-ba-neb-džed „Patřící býkovi, pánu Džedu/Mendés“; varianta jména: Smendés

Původ: neznámý (matka mohla pocházet z rodiny Amonových velekněží); manželka: Tentamon (asi dcera R-IX.) Jeho dcera – manželka Amonova velekněze Pinodžema I.

(od 16. RV: zobrazován jako spoluvládce – SÁM SEBE OZNAČIL ZA KRÁLE HORNÍHO EGYPTA)

Mocenské centrum: Tanis ve V deltě

Vystupuje ve Venamónově povídce

Hrobka: neznámá X část pohřební výbavy se našla v Tanidě, tedy možná tam

TANIS, SAN EL-HAGAR centrum V delty; nové hlavní město za 21. a 22. dynastie

eg. Džanet, hebr. Zoan, ar. Sán el-Hagar

Památky: z kamenných bloků z Piramesse a dalších lokalit v deltě

TIP: Tanis je severoegyptskou protiváhou Théb – hlavní božská triáda: Amon, Mut a Chonsu

Rozvaliny chrámů, královského pohřebiště; zástavba zjištěna satelitním snímkováním

Propojení královského pohřebiště a Amonova chrámu

AMENRE

MUT, CHONSU

HOR

AMON Z IPETU

30.01.2019

8

KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ V TANIDĚ Objev: 1939-1940, Pierre Montet – v rámci okrsku Amonova chrámu v Tanidě – z náboženských, politických a bezpečnostních důvodů – nejstarší doklad propojení královského pohřbu a božského chrámu

Nadzemní stavby: zcela zničené

Pohřby členů 21. a 22. dynastie: Pasbachaenniuta I. (a královny Mutnodžmet), Amenemope, Osorkona II., Šešonka III. Nejsou známi majitelé 2 dalších hrobek

Do pohřebních komor přidány rakve a pohřební výbava: Šešonka II., Takelota II.

Převažují předměty (rakve) ze stříbra a zlata, lapis lazuli

TŘETÍ PŘECHODNÉHO OBDOBÍ A JEHO KULTURATÉMA PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKY, 13. 02. 2019