ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI · základní pilíře celého vzdělávacího systému v R a...

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

FAKULTA EKONOMICKÁ

Diplomová práce

Ekonomika a financování školství

Economy and fuding of education

Lumír Hodina

Plzeň 2014

Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma

„Ekonomika a financování školství“

vypracoval samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce za použití

pramenů uvedených v přiložené bibliografii.

Plzeň dne 25. dubna 2014 ……………………………...

podpis autora

Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Karlu Karlovcovi za cenné připomínky

a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěl

poděkovat za poskytnutí interních materiálů a odborných rad řediteli ZŠ a MŠ Mirošov

panu Mgr. Rostislavu Judlovi a ekonomce školy paní Ivaně Čechové.

5

Obsah

Úvod .............................................................................................................................................. 7

1 Systém školství v ČR ............................................................................................................ 9

1.1 Obecné cíle vzdělávání ............................................................................................... 10

1.2 Zásady vzdělávání ....................................................................................................... 10

1.3 Druhy škol ................................................................................................................... 11

1.3.1 Předškolní vzdělávání ......................................................................................... 12

1.3.2 Základní vzdělávání ............................................................................................ 14

1.3.3 Střední vzdělávání ............................................................................................... 16

1.3.4 Konzervatoře ....................................................................................................... 18

1.3.5 Vyšší odborné vzdělávání ................................................................................... 20

1.3.6 Vysoké školství ................................................................................................... 21

2 Orgány veřejné správy ........................................................................................................ 24

2.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ............................................................ 24

2.2 Česká školní inspekce ................................................................................................. 25

2.3 Obec ............................................................................................................................ 25

2.4 Kraj.............................................................................................................................. 26

3 Financování školství............................................................................................................ 28

3.1 Financování vysokých škol ......................................................................................... 30

3.2 Financování regionálního školství .............................................................................. 32

3.2.1 Hospodaření škol ................................................................................................. 32

3.2.2 Rozdělování prostředků v regionálním školství .................................................. 34

4 ZŠ a MŠ Mirošov ................................................................................................................ 39

5 Financování ZŠ a MŠ Mirošov ........................................................................................... 41

6 Analýza hospodaření ZŠ a MŠ Mirošov ............................................................................. 45

6.1 Analýza nákladů .......................................................................................................... 45

6.2 Analýza výnosů ........................................................................................................... 47

6.3 Analýza výsledku hospodaření ................................................................................... 49

7 Finanční analýza ZŠ a MŠ Mirošov .................................................................................... 51

7.1 Vývoj bilanční sumy ..................................................................................................... 51

7.2 Vertikální a horizontální analýza ................................................................................. 52

7.2.1 Vertikální analýza ............................................................................................... 53

6

7.2.2 Horizontální analýza ........................................................................................... 58

7.3 Rozdílové ukazatele .................................................................................................... 61

7.4 Dílčí ukazatele finanční analýzy ................................................................................. 63

7.4.1 Ukazatele autarkie ............................................................................................... 63

7.4.2 Ukazatele rentability ........................................................................................... 66

7.4.3 Ukazatele likvidity .............................................................................................. 70

7.4.4 Ukazatele aktivity ................................................................................................ 72

7.4.5 Ukazatele financování ......................................................................................... 75

8 Zhodnocení současné situace a návrh opatření na zlepšení ................................................ 78

Závěr ........................................................................................................................................... 81

Seznam tabulek ........................................................................................................................... 83

Seznam obrázků .......................................................................................................................... 86

Seznam použitých zkratek........................................................................................................... 87

Seznam použité literatury ............................................................................................................ 88

Seznam příloh ............................................................................................................................. 91

7

Úvod

Porozhlédneme-li se kolem sebe, zjistíme, že jsou ve světě mezi jednotlivými státy

patrné velké rozdíly. Je nutné si proto položit zásadní otázku, čím je tento stav

způsoben. Někdo by mohl argumentovat stářím jednotlivých státních celků, někdo

kulturními odlišnostmi a někdo pak něčím zcela odlišným. Tyto argumenty je však

možné akceptovat pouze částečně. Dnes totiž již nežijeme ve světě, kde se jednotlivé

státy vyvíjejí zcela izolovaně, ale ve světě, kde globalizace dosáhla takové úrovně, že

jednotlivé státy jsou na sobě navzájem existenčně závislé. Pomyslná propast mezi

jednotlivými státy musí tedy být způsobena něčím jiným. Tím něčím, co činí rozdíl

mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, je vzdělanost jejich obyvatelstva. „Růst

kvalifikované pracovní síly přispívá k mobilitě a flexibilitě pracovní síly, a tím

i k rozvoji celé ekonomiky a zároveň posiluje demokracii a svobodu (Ochrana, Pavel, &

Vítek, 2010, str. 107).“ Ne nadarmo se říká, že investice do svého vzdělání je pro

člověka ta nejlepší investice vůbec. Přesně to pak analogicky platí i v případě států.

Investice do vzdělání jejich obyvatelstva je to nejlepší, co můžou udělat pro svůj

budoucí růst. Nevýhodou této investice je však skutečnost, že její pozitivní výsledky

nejsou vidět ihned. Jedná se o dlouhodobý proces, který začne nést ovoce teprve až po

několika letech. Právě z tohoto důvodu se pak mnozí čelní představitelé rozvojových

zemí zaměřují raději na nic neřešící investice zajišťující pro stát pouze bezprostřední

a krátkodobý přínos a přitom si neuvědomují, že se díky své krátkozrakosti točí

v začarovaném kruhu, z kterého nevede žádná cesta ven. Vyspělé země tuto chybu

většinou nedělají, a tak se pomyslné nůžky mezi nimi a rozvojovými zeměmi rozevírají

stále více a více.

Diplomová práce bude věnována problematice ekonomiky a financování školství

v České republice (ČR). Zvláštní důraz zde bude kladen na podání podrobné

charakteristiky systému školství v ČR a financování jednotlivých typů škol. Významnou

částí práce bude zpracovaná finanční analýza některých vybraných ukazatelů pro

ZŠ a MŠ Mirošov, na jejímž základě bude následně zhodnocena současná situace tohoto

subjektu a budou navržena vhodná opatření, která povedou k jejímu zlepšení.

V úvodu práce bude dán prostor k podrobné charakteristice současného systému

českého školství. Na základě aktuální právní úpravy budou popsány jednotlivé druhy

8

předškolních zařízení, škol a školských zařízení, přičemž bude kladen důraz

na podrobný popis rysů charakteristických právě pro jejich daný typ. Důležitou součástí

bude také charakteristika jednotlivých orgánů veřejné správy, které svou činností

do oblasti školství zasahují.

Velká pozornost bude věnována financování jednotlivých typů škol, které je závislé

na podobě jejich zřizovatele. Bude zde vysvětleno jakým způsobem a z jakých

prostředků jsou školy financovány v případě veřejného sektoru a jakým způsobem jsou

financovány v případě sektoru soukromého. Pozornost bude zaměřena především

na problematiku financování regionálního školství, jehož se bude týkat celá praktická

část této práce.

Následně bude provedena již samotná analýza vybraného subjektu, kterým je v tomto

případě ZŠ a MŠ Mirošov, jejímž zřizovatelem je město Mirošov. Analýza bude

sestávat ze tří částí: analýzy financování, analýzy hospodaření a finanční analýzy. Díky

provedené analýze bude možné podrobně popsat a zhodnotit současnou finanční situaci

školy.

Na závěr práce budou na základě provedené finanční analýzy a jejích výstupů navržena

vhodná opatření, která by měla vést ke zlepšení zjištěné situace. Samozřejmostí bude

také vysvětlení, v čem konkrétním budou daná opatření pro budoucí stav školy přínosná

a jakým způsobem by měla být implementována.

Při zpracování práce se bude vycházet především z tematicky zaměřené odborné

literatury, a to ať již české, tak i zahraniční, platných právních předpisů, internetových

zdrojů a interních informací získaných ze ZŠ a MŠ Mirošov.

9

1 Systém školství v ČR

Na vzdělání lze pohlížet jako na veřejný statek, resp. slovy školského zákona veřejnou

službu, kterou stát poskytuje svým občanům. V ČR má každý občan právo

na vzdělání. Toto právo je mu garantováno ústavním pořádkem ČR, resp. čl. 33 Listiny

základních práv a svobod (LZPS) a čl. 2 Protokolu č. 1 Evropské úmluvy o ochraně

lidských práv a základních svobod. Dle LZPS má být toto vzdělání bezplatné, a to

minimálně v případě státních základních a středních škol. Právo na bezplatné vzdělání

však nevylučuje možnost zpoplatněného vzdělání realizovaného soukromými, resp.

církevními školami. Problematika vzdělávání a školství čerpá kromě ústavněprávních

pramenů také z pramenů na úrovni zákonných a podzákonných právních předpisů,

jejichž prostřednictvím zákonodárce, vláda a Ministerstvo školství, mládeže

a tělovýchovy (MŠMT) upravuje systém vzdělávání a školství. Z těchto právních

předpisů je nutné jmenovat především zákon č. 564/2004 Sb., o předškolním,

základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláška

č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém

vzdělávání a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Tyto zákony upravují

především jednotlivé součásti tvořící vzdělávací soustavu v ČR. Kromě práva

na bezplatné vzdělání ukládá LZPS občanům ČR zároveň povinnost školní docházky,

přičemž ta je povinná pouze po dobu stanovenou zákonem, která dle § 34 školského

zákona činí devět školních roků, trvá však nejdéle do konce školního roku, ve kterém

žák dosáhl věku 17 let (Klíma, 2010).

V této kapitole rozdělené do čtyř podkapitol budou nejprve definovány cíle vzdělávání

stanovené školským zákonem. Obdobně budou v následující podkapitole definovány

zásady vzdělávání. Ve třetí podkapitole bude podrobně popsán systém škol a školských

zařízení v ČR, přičemž budou vystiženy především ty jejich rysy, které jsou pro daná

zařízení charakteristické. Zvláštní důraz bude věnován základním školám a mateřským

školám, neboť součástí této diplomové práce je i finanční analýza konkrétní základní

a mateřské školy. Ve čtvrté podkapitole budou charakterizovány jednotlivé orgány

veřejné správy, jejichž činnost se vztahuje k oblasti školství.

10

1.1 Obecné cíle vzdělávání

Základní cíle poskytovaného vzdělávání jsou dle § 2 odst. 2 školského zákona

následující:

rozvoj osobnosti člověka,

zisk všeobecného nebo všeobecného a odborného vzdělání,

pochopení a následné uplatňování zásad demokracie, právního státu, základních

lidských práv a svobod včetně smyslu pro sociální soudržnost,

pochopení principu rovnosti mezi muži a ženami ve společnosti,

budování národního a státního vědomí,

seznámení se se světovými a evropskými hodnotami a tradicemi,

pochopení zásad a pravidel vyplývajících z evropské integrace,

zisk znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale

udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.

1.2 Zásady vzdělávání

Školský zákon pro vzdělávání stanovuje v § 2 odst. 1 zásady, které tvoří společně

základní pilíře celého vzdělávacího systému v ČR a prostupují celým tímto systémem.

Jedná se o tyto zásady:

zásada rovného přístupu každého občana ČR nebo Evropské unie (EU) ke

vzdělávání bez jakékoliv diskriminace,

zásada zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,

zásada vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti

mezi účastníky vzdělávání,

zásada bezplatnosti základního a středního školství pro občany ČR a občany EU,

zásada svobodného šíření poznatků vyplývajících ze současného stavu poznaní

světa,

zásada zdokonalování vzdělávacího procesu na základě dosažených vědeckých

výsledků a používání moderních účinných pedagogických přístupů a metod,

zásada hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování vzdělávacích cílů

stanovených školským zákonem a vzdělávacími programy,

zásada možnosti celoživotního vzdělávání.

11

1.3 Druhy škol

Jak již bylo výše uvedeno, školský zákon říká, že vzdělávací soustava je tvořena

školami a školskými zařízeními. V této kapitole se budu věnovat pouze členění škol.

Dle § 7 školského zákona je soustava škol tvořena mateřskými školami, základními

školami, středními školami, konzervatořemi, vyššími odbornými školami,

základními uměleckými školami a jazykovými školami s právem státní jazykové

zkoušky. Střední školy jsou pak dále děleny na gymnázia, střední odborné školy

a střední odborná učiliště. Proto, aby byl výčet škol úplný, je nutné nahlédnout

do zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který zavádí jako nejvyšší stupeň škol

vysoké školy.

Aby mohla škola nebo školské zařízení vykonávat vzdělávací činnost, pro kterou byly

svým zřizovatelem založeny, je nutné, aby byly zapsány do školského rejstříku.

Vzdělávání ve školách a školských zařízeních je zajišťováno pedagogickými

pracovníky, jimž se podrobně věnuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických

pracovnících a o změně některých zákonů.

Školy je možné dělit dle různých kritérií. Jedním z možných dělení, je dělení podle

zřizovatele školy, kterým může být podle § 8 školského zákona kraj, obec,

dobrovolný svazek obcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR,

Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR,

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR

a registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění

zřizovat církevní školy a ostatní fyzické a právnické osoby. Podle zřizovatele pak lze

dělit školy na státní, vojenské, policejní, požární, obecní, církevní a soukromé.

V případě, že zřizovatelem je obec, kraj, resp. dobrovolný svazek obcí, má škola nebo

školské zařízení podobu školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace. Církev,

náboženské společnosti a ostatní právnické nebo fyzické osoby zřizují školy

a školská zařízení v podobě školských právnických osob nebo právnických osob podle

zvláštních právních předpisů. V případě, že je zřizovatelem některé z ministerstev,

kterým zákon tuto možnost poskytuje, mají školy nebo školská zařízení podobu školské

právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace (MŠMT), organizační složky státu

nebo její součásti (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti

12

a Ministerstvo práce a sociálních věcí). Zřizuje-li Ministerstvo zahraničních věcí

školu při diplomatické nebo konzulární misi, stává se tato škola součástí těchto úřadů.

Existuje ještě další možnost členění škol, která seskupuje školy podle úrovně, na níž se

ve vzdělávací soustavě nacházejí. Takovýto systém pak rozděluje vzdělání na

předškolní vzdělání, primární vzdělání, nižší sekundární vzdělání, vyšší sekundární

vzdělání, post-sekundární vzdělání a terciární vzdělání.

Pro ilustraci a pochopení, jaký je vztah mezi jednotlivými stupni škol slouží schéma

vzdělávací soustavy v ČR, které je uvedeno v „Příloze A.“ Toto schéma znázorňuje

členění podle dvou ze tří výše zmíněných kritérií.

1.3.1 Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání je upraveno v části druhé školského zákona. Cílem předškolního

vzdělávání není suplovat výchovnou roli rodiny, nýbrž ji vhodným způsobem doplňuje.

Jedná se o etapu vzdělávání dítěte, ve které se rozvíjí jeho citové, rozumové a tělesné

vlastnosti. Dochází také k osvojení základních pravidel společenského chování,

základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Na předškolní vzdělávání lze

pohlížet jako na jakýsi vzdělanostní základ, v němž dítě získává poznatky o životě

kolem sebe a podněty užitečné pro pokračující vzdělávání.

Předškolní vzdělávání není povinné. Je realizováno především v mateřských školách

nebo v přípravných třídách základních škol. Tento stupeň vzdělávání je určen pro děti

ve věku od tří do šesti let (v případě odkladu do sedmi let), při existenci opodstatněných

důvodů i pro děti mladší. Přednostní docházka do mateřských škol se nabízí dětem,

které se nacházejí v posledním roce před nástupem do základní školy.

Mateřské školy mohou mít charakter buď samostatného školského zařízení, nebo

mohou působit jako součást jiných školských zařízení (Národní ústav pro vzdělávání,

2013).

Na následujících tabulkách je možné pozorovat nejprve počty mateřských škol řazených

podle jejich zřizovatele, kterým mohou být subjekty uvedené v kapitole „Druhy škol“,

jednak počty dětí, které navštěvují mateřské školy. Obě tabulky znázorňují data

ze školních let 2003/2004 až 2012/2013.

13

Tab. č. 1: Počty mateřských škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Mateřské školy

Celkem 5 067 4 994 4 834 4 815 4 808 4 809 4 826 4 880 4 931 5 011

v t

om

veřejný 4 973 4 899 4 741 4 720 4 706 4 702 4 702 4 723 4 745 4 778

v t

om

MŠMT 8 7 8 8 8 8 8 8 8 8

obec 4 794 4 726 4 654 4 631 4 617 4 613 4 614 4 638 4 662 4 693 jiný

resort – – – – – – – – – –

kraj 171 166 79 81 81 81 80 77 75 77

soukromý 74 75 72 73 77 82 96 126 150 194

církev 20 20 21 22 25 25 28 31 36 39

Zdroj: MŠMT, Vývojová ročenka školství v ČR

Z tabulky je patrná jasná převaha veřejných mateřských škol před soukromými, přesto

je však možné pozorovat v posledních třech letech razantní nárůst soukromých

mateřských škol. Nejčastějším zřizovatelem mateřských škol ve sledovaném období

byly obce.

Tab. č. 2: Vývoj počtu dětí v mateřských školách ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Děti

Celkem 286 340 286 230 282 183 285 419 291 194 301 620 314 008 328 612 342 521 354 340

v to

m

veřejný 282 309 282 187 278 176 281 377 287 059 297 069 308 930 322 572 335 308 345 746

v to

m

MŠMT 98 101 123 118 113 142 161 157 164 144

obec 277 671 277 664 275 580 278 795 284 495 294 441 306 182 319 789 332 586 343 016

jiný resort – – – – – – – – – –

kraj 4 540 4 422 2 473 2 464 2 451 2 486 2 587 2 626 2 558 2 586

soukromý 3 310 3 303 3 238 3 194 3 226 3 615 4 023 4 893 5 778 6 967

církev 721 740 769 848 909 936 1 055 1 147 1 435 1 627


14

V posledních letech se řeší problém nedostatku míst v mateřských školách. Je to dáno

tím, že v minulosti byla tato místo zredukována. Nyní však nastupuje do mateřských

škol silná generace, což je vidět i z uvedené tabulky.

1.3.2 Základní vzdělávání

Základní vzdělávání má svůj zákonný základ v části třetí hlavě druhé školského zákona.

V § 44 výše zmíněného zákona je cíl základního vzdělávání stanoven následovně.

„Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na

jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit

přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní

zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem,

k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné

možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při

rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.“ Jinými slovy jeho

podstata tkví v tom, že stát poskytuje žákům základy využitelné pro jejich celoživotní

učení.

Výuka v rámci základního vzdělávání je realizována na základní škole (devítiletý

program), základní škole speciální (desetiletý program), na nižším stupni víceletých

gymnázií a konzervatoří v osmiletém oboru vzdělání tanec.

Výuka probíhá podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

doplněného o standardy základního vzdělání.

Základní vzdělání je považováno za ukončené po splnění povinné školní docházky,

obvykle tedy po devíti letech studia, resp. ukončením školního roku, v němž žák dosáhl

17 let. Základní vzdělání je možné získat také splněním kursu pro získání základního

vzdělání, který je realizován základní nebo střední školou. Tyto kursy jsou určeny pro

lidi, kteří neukončili základní vzdělání v rámci povinné školní docházky. Dokončením

základního vzdělání se žákovi otevírá možnost pokračovat ve studiu na střední škole

nebo jejím ekvivalentu v rámci systému středního vzdělávání.

Pro žáky, u kterých zjistí školské poradenské zařízení, že trpí středně těžkým a těžkým

mentálním postižením, souběžným postižením s více vadami a autismem, je základní

vzdělávání většinou poskytováno v základních školách speciálních. Toto vzdělávání je

zaměřeno přímo na potřeby těchto žáků. Cílem základních škol speciálních je usnadnit

15

žákům budoucí postup do dalšího stupně vzdělávání a zapojení se do praktického

života. Výuka na těchto školách probíhá podle školních vzdělávacích programů

v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro obor vzdělání Základní škola

speciální. Absolvováním základní školy speciální získává žák možnost pokračovat na

jednoleté, resp. dvouleté praktické škole.

Zřizovatelé základních škol a základních škol speciálních jsou subjekty uvedené

v kapitole „Druhy škol.“ V následující tabulce jsou uvedeny počty základních škol

a základních škol speciálních ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 podle jejich

zřizovatele.

Tab. č. 3: Počty základních škol a základních škol speciálních podle zřizovatele ve

školních letech 2003/2004 až 2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Základní školy a základní školy speciální

Celkem 4 838 4 765 4 474 4 197 4 155 4 133 4 125 4 123 4 111 4 095

v to

m

veřejný 4 704 4 630 4 358 4 100 4 057 4 025 4 013 4 003 3 984 3 962

v to

m

MŠMT 77 79 74 48 48 49 49 51 48 46

obec 3 938 3 851 3 785 3 728 3 700 3 674 3 665 3 655 3 645 3 634

jiný resort – – – – – – – – – –

kraj 689 700 499 324 309 302 299 297 291 282

soukromý 92 92 80 61 62 68 72 80 85 91

církev 42 43 36 36 36 40 40 40 42 42


Z tabulky je patrná jasná dominance veřejných základních škol. Zřizovatelem byly

v tomto případě nejčastěji obce. V případě škol zřizovaných kraji se jedná o základní

školy speciální. Z celkových čísel je vidět klesající trend počtu škol v ČR, který je dán

dlouhodobým úbytkem počtu žáků základních škol. V posledních dochází k mírnému

počtu žáků. Celkový vývoj počtu žáků v základních školách a základních školách

speciálních je patrný na následující tabulce. V budoucnu se předpokládá ještě větší

nárůst počtu žáků, neboť silné ročníky, které nyní navštěvují mateřské školy, budou

postupně nastupovat do základních škol.

16

Tab. č. 4: Vývoj počtu žáků základních škol a základních škol speciálních ve


Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Žáci

Celkem 998 026 958 203 916 575 876 513 844 863 816 015 794 459 789 486 794 642 807 950

v to

m

veřejný 988 847 948 893 907 257 866 951 835 104 805 526 783 542 778 096 782 625 795 210

v to

m

MŠMT 1 602 1 572 1 522 1 522 1 547 1 601 1 622 1 540 1 464 1 344

obec 954 333 915 456 879 090 839 736 808 850 779 799 758 272 754 212 759 597 773 528

jiný resort – – – – – – – – – –

kraj 32 912 31 865 26 645 25 693 24 707 24 126 23 648 22 344 21 564 20 338

soukromý 4 578 4 565 4 647 4 842 5 007 5 289 5 710 6 129 6 542 7 017

církev 4 601 4 745 4 671 4 720 4 752 5 200 5 207 5 261 5 475 5 723


1.3.3 Střední vzdělávání

Cílem středního vzdělávání je dle § 57 školského zákona rozvoj vědomostí,

dovedností, schopností, postojů a hodnot, které byly získány v průběhu základního

vzdělávání a jsou důležité pro osobní rozvoj jedince. Žákům je poskytováno obsahově

širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání, které je spojeno se všeobecným

vzděláním, a jeho cílem je upevnit hodnotovou orientaci žáků. Dalším cílem je

vytvoření předpokladů nutných pro plnoprávný osobní a občanský rozvoj, samostatné

získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání

a přípravu pro výkon povolání, resp. pracovní činnosti.

Střední vzdělávání je dle § 58 možné členit na tři stupně podle způsobu jejich

zakončení. Zákon počítá se středním vzdělávání, středním vzdělávání s výučním listem

a středním vzdělávání s maturitní zkouškou. Střední vzdělání lze získat, pokud je

splněn jednoletý, resp. dvouletý vzdělávací program realizovaný v denní formě

vzdělání. Střední vzdělání s výučním listem je žákem získáno úspěšným

absolvováním dvouletého, resp. tříletého vzdělávacího programu v denní formě

vzdělání. Lze jej však získat i úspěšným absolvováním vzdělávacího programu

zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem. Střední vzdělání

s maturitní zkouškou je získáno úspěšným absolvováním vzdělávacího programu

17

šestiletého nebo osmiletého gymnázia, čtyřletého vzdělávacího programu denní formy

vzdělávání, vzdělávacího dvouletého programu nástavbového studia denní formy

vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního

vzdělání s maturitní zkouškou.

Zřizovatelé škol v rámci středního vzdělávání se opět řídí § 8 školského zákona

a jsou tedy stejní jako v předchozích dvou případech. V následujících tabulkách je

znázorněn počet středních škol rozdělený podle jejich zřizovatele ve školních letech

2003/2004 až 2012/2013 a vývoj žáků středních škol ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013.

Tab. č. 5: Počty středních škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Střední školy

Celkem 2 006 1 966 2 004 1 482 1 447 1 438 1 433 1 423 1 393 1 347

v to

m

veřejný 1 606 1 563 1 596 1 122 1 082 1 069 1 065 1 062 1 035 997

v to

m

MŠMT 57 57 58 32 32 35 35 35 34 32

obec 16 18 18 19 20 20 22 25 24 24

jiný resort 9 9 10 5 5 4 4 4 4 4

kraj 1 524 1 479 1 510 1 066 1 025 1 010 1 004 998 973 937

neveřejný 400 403 408 360 365 369 368 361 358 350

v to

m

soukromý 361 363 367 324 329 333 332 325 321 313

církev 39 40 41 36 36 36 36 36 37 37


Z tabulky je zřejmé, že i v oblasti středního vzdělávání hraje hlavní úlohu stát. Asi 75%

všech středních škol má za svého zřizovatele subjekt v rámci veřejného sektoru. Tím je

pak nejčastěji kraj. Na rozdíl od předchozích vzdělávacích stupňů dochází ke zvyšování

relativního poměru soukromých a církevních středních škol na celkovém počtu

středních škol. Tento poměr činí cca 25%.

18

Tab. č. 6: Vývoj počtu žáků středních škol ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Žáci

Celkem 576 615 579 505 577 605 576 585 569 267 564 326 556 260 532 918 501 220 470 754

v to

m

veřejný 492 735 494 362 491 504 488 851 481 687 476 245 468 233 451 472 427 513 402 765

v to

m

MŠMT 1 557 1 499 1 544 1 498 1 582 1 572 1 610 1 535 1 494 1 372

obec 2 456 3 023 3 115 3 294 3 300 3 335 3 400 3 461 3 470 3 116

jiný resort 1 958 1 776 1 372 835 918 935 1 089 1 144 1 090 1 089

kraj 486 764 488 064 485 473 483 224 475 887 470 403 462 134 445 332 421 459 397 188

soukromý 75 162 76 347 77 124 78 581 78 230 78 734 78 730 72 229 64 485 58 717

církev 8 718 8 796 8 977 9 153 9 350 9 347 9 297 9 217 9 222 9 272


V případě středního školství je situace obdobná jako u základního školství. Počet žáků

v průběhu let klesá, ale i v případě středních škol lze do budoucna předpokládat jejich

narůst.

1.3.4 Konzervatoře

Cílem vzdělávání v konzervatořích je dle § 86 školského zákona rozvoj znalostí,

dovedností a dalších schopností žáka, které získal v základním a v základním

uměleckém vzdělávání. Konzervatoře dále poskytují všeobecné vzdělání a připravují

žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko-pedagogických

činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání

v konzervatořích vytváří také předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život,

pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.

Stejně jako v případě středního školství je i v případě konzervatoří možné jejich dělení

na stupně podle jejich zakončení. Podle § 87 střední vzdělání s maturitní zkouškou je

získáno úspěšně ukončeným šestiletým vzdělávacím programem v denní formě nebo

osmiletým vzdělávacím programem v denní formě. Vyšší odborné vzdělávání

v konzervatoři je získáno úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého

vzdělávacího programu.

Zřizovatelé konzervatoří jsou stejní jako v předchozích případech a jsou upraveni

v § 8. Na následujících tabulkách je znázorněn jednak počet konzervatoří podle

19

zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 a vývoj počtu žáku konzervatoří

ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013.

Tab. č. 7: Počty konzervatoří podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Konzervatoře

Celkem 17 17 17 18 19 18 17 18 18 18

v to

m

veřejný 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13

v to

m

MŠMT 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

obec – – – – – – – – – –

jiný resort 1 1 1 1 1 – – – – –

kraj 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12

soukromý 2 2 2 2 3 3 2 3 3 3

církev 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2


Z tabulky je patrné, že vývoj počtu konzervatoří v ČR je víceméně konstantní, což je

dáno povahou školy. Většina konzervatoří je zřizována krajem. Soukromé subjekty

a církev zaujímají cca třetinový podíl.

Tab. č. 8: Vývoj počtu žáků konzervatoří ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Žáci

Celkem 3 543 3 505 3 495 3 534 3 606 3 535 3 435 3 560 3 557 3 655

v to

m

veřejný 3 240 3 188 3 183 3 156 3 170 3 093 3 060 2 970 2 927 2 975

v to

m

MŠMT 78 79 78 75 81 76 74 69 60 71

obec – – – – – – – – – –

jiný resort 69 42 47 42 19 – – – – –

kraj 3 093 3 067 3 058 3 039 3 070 3 017 2 986 2 901 2 867 2 904

soukromý 203 213 210 205 258 257 186 401 429 455

církev 100 104 102 173 178 185 189 189 201 225


Od počtu konzervatoří se odvíjí počet jejich žáků. U nich je v poslední době patrný

mírný nárůst.

20

1.3.5 Vyšší odborné vzdělávání

Cílem vyššího odborného vzdělávání je rozvoj a prohloubení znalostí a dovedností,

které studenti získali v rámci středního vzdělávání, a poskytnutí všeobecného

a odborného vzdělání a praktické přípravy pro výkon náročných činností.

Úspěšným absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu student dosáhne

stupně vyššího odborného vzdělání. Vyšší odborné vzdělání je koncipováno jako tříleté

v denní formě včetně odborné praxe. V případě zdravotnických oborů trvá vyšší

odborné vzdělávání tři a půl roku.

V případě vyššího odborného školství jsou zřizovatelé stejní, jako v předchozích

případech. V následujících tabulkách jsou znázorněna data týkající se počtu vyšších

odborných škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013 a vývoj

počtu žáků vyšších odborných škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013.

Tab. č. 9: Počty vyšších odborných škol podle zřizovatele ve školních letech

2003/2004 až 2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Vyšší odborné školy

Celkem 169 174 176 174 177 184 184 182 180 178

v to

m

veřejný 113 115 114 114 118 123 124 120 119 119

v to

m MŠMT – – – – – – – – – –

jiný resort 1 1 1 1 4 7 7 7 7 7

kraj 112 114 113 113 114 116 117 113 112 112

soukromý 44 47 49 48 47 49 48 50 49 47

církev 12 12 13 12 12 12 12 12 12 12


Z tabulky je patrné, že změna v počtu vyšších odborných škol ve sledovaném období se

mění pouze nepatrně. Dominantní pozici má veřejný sektor, v jehož rámci je

nejčastějším zřizovatelem vyšších odborných škol kraj. Asi třetina škol je pak zřizována

soukromými subjekty či církví.

21

Tab. č. 10: Vývoj počtu žáků vyšších odborných škol ve školních letech 2003/2004

až 2012/2013

Zřizovatel 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Žáci

Celkem 30 681 29 759 28 792 27 650 28 774 28 027 28 749 29 800 29 335 28 980

v to

m

Veřejný 20 406 19 678 18 698 17 748 18 583 18 267 19 560 20 674 20 660 20 878

v to

m

MŠMT – – – – – – – – – –

obec – – – – – – – – – –

jiný resort 59 85 83 74 289 541 714 745 763 703

kraj 20 347 19 593 18 615 17 674 18 294 17 726 18 846 19 929 19 897 20 175

soukromý 8 542 8 340 8 314 8 187 8 508 8 156 7 636 7 453 7 055 6 491

Církev 1 733 1 741 1 780 1 715 1 683 1 604 1 553 1 673 1 620 1 611


Počty žáků vyšších odborných škol uvedené v tabulce jsou v daném období přibližně

stejné. Malý pokles je způsoben především poklesem žáků v soukromých vyšších

odborných školách a drobným snížením počtu žáků církevních vyšších odborných škol.

1.3.6 Vysoké školství

Nejvyšším stupněm vzdělávací soustavy v ČR jsou vysoké školy. Ty upravuje

zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů

(zákon o vysokých školách).

Dle § 1 jsou vysoké školy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí

činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém

rozvoji společnosti.

Podstatným rozdílem od předešlých druhů škol je skutečnost, že vysoké školy jsou dle

zákona považovány za právnickou osobu.

Vysoké školy podle § 2 vysokoškolského zákona uskutečňují akreditované programy

a programy celoživotního vzdělávání. Tyto studijní programy se dělí na bakalářské,

magisterské a doktorské. Podle toho, jaký typ studijního programu vysoká škola

uskutečňuje, je možné je dělit na vysoké školy univerzitního a vysoké školy

neuniverzitního typu. Typ školy je pak uveden v jejím statutu. Přičemž vysoké školy

univerzitního typu mohou realizovat všechny typy studijních programů a s tím

související výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další činnost. Tyto vysoké školy se

22

ve své organizační struktuře člení na fakulty. To, že se jedná o vysokou školu

univerzitního typu, by mělo být většinou patrné již ze samotného názvu, ve kterém

může takováto vysoká škola používat slovo univerzita. Vysoké školy neuniverzitního

typu realizují bakalářské a někdy také magisterské studijní programy. Zároveň mohou

provozovat s nimi související výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další činnost.

Organizační struktura těchto vysokých škol není tvořena fakultami.

Vysoké školy se dělí na veřejné, soukromé a státní, přičemž ty se dále dělí

na vojenské a policejní. Veřejné vysoké školy se zřizují zákonem.

V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o počtech vysokých škol v letech 2003 až

2012 a počtech studentů rozdělených podle studovaných studijních programů v letech

2003až 2012.

Tab. č. 11: Počty vysokých škol v letech 2003/2004 až 2012/2013

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Celkem 56 62 66 65 70 73 73 72 73 72

Veřejné vysoké školy 24 26 27 27 28 28 28 28 28 28

Soukromé vysoké školy 28 36 39 38 42 45 45 44 45 44

Vysoké školy vojenské a policejní 4 2 2 2 2 2 2 2 2 2


Z tabulky je patrný vysoký nárůst soukromých vysokých škol od počátku sledovaného

období do současnosti. Naopak počet veřejných a státních vysokých škol je víceméně

konstantní.

Tab. č. 12: Vývoj počtu studentů vysokých škol podle studovaných studijních

programů v letech 2003/2004 až 2012/2013

Forma studia

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Typ studijního

programu

Studenti

Celkem 243 723 264 792 289 455 316 177 343 941 368 048 389 044 396 047 392 176 381 272

Prezenční studium celkem

195 589 207 998 223 137 238 171 251 908 263 899 277 104 283 607 284 356 282 082

v bakalářských studijních programech

64 468 89 855 112 826 132 776 149 151 161 173 170 940 176 394 176 540 175 193

23

v magisterských studijních programech

114 589 99 092 86 456 73 490 60 169 49 289 42 940 38 097 35 271 32 483

v navazujících magisterských studijních

programech

10 583 11 801 16 435 24 628 35 352 45 940 54 648 59 441 62 457 64 015

v doktorských studijních programech

9 101 10 016 10 101 9 973 9 962 10 506 11 595 12 512 12 832 12 733

Distanční a kombinované studium

celkem 49 930 58 854 68 688 80 780 95 347 107 981 116 287 116 728 111 947 102 788

v bakalářských studijních programech

25 983 33 875 41 942 50 131 60 121 69 421 74 363 73 514 69 286 61 907

v magisterských studijních programech

9 513 8 356 7 092 6 041 5 052 4 095 3 154 2 651 2 221 2 047

v navazujících magisterských studijních

programech

3 678 5 482 7 632 11 469 16 382 20 732 25 166 27 414 27 828 26 890

v doktorských studijních programech

11 020 11 476 12 281 13 387 14 064 14 047 13 951 13 455 12 884 12 194


Z tabulky vyplývá, že od roku 2003 do roku 2012 došlo k nárůstu počtu

vysokoškolských studentů o více jak 100 000, přičemž většina z nich studuje v distanční

a kombinované formě studia. Růst je patrný především u bakalářských studijních

programů, což je patrně dáno rozvojem bakalářských studijních programů na úkor

magisterských studijních programů, u kterých lze naopak pozorovat výrazný pokles

počtu studentů. Tito studenti však po ukončení bakalářského studijního programu

většinou pokračují v navazujícím magisterském studijním programu, u kterého je opět

možné zaznamenat znatelný narůst. S rostoucím celkovým počtem vysokoškolských

studentů dochází zároveň k nárůstu počtu studentů doktorských studijních programů,

byť již k ne tak hojnému jako v případě bakalářských a navazujících magisterských

studijních programů.

24

2 Orgány veřejné správy

Na tomto místě budou popsány jednotlivé orgány veřejné správy, jejichž činnost má

dopad na úsek školství, a jejich úloha. Na prvním místě se bude jednat o MŠMT, které

jakožto ústřední správní orgán má celostátní působnost a činnost školství zabezpečuje

na té nejvyšší úrovni. Dále to pak bude Česká školní inspekce, orgány krajů a orgány

obcí.

2.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má svůj zákonný základ stejně jako

ostatní ministerstva v Ústavě ČR, konkrétně v čl. 79. Tento článek má však charakter

blanketové právní normy a úpravu ministerstev ponechává na prováděcím zákoně,

kterým je v tomto případě tzv. kompetenční zákon (zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení

ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky).

Slovy kompetenčního zákona je MŠMT ústředním orgánem státní správy pro

předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro

vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro

vědecké hodnosti pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku

a sportovní reprezentaci státu. MŠMT dále koordinuje činnost ostatních ministerstev,

jiných ústředních orgánů uvedených v § 2 kompetenčního zákona a profesních komor.

Koordinace činnosti se týká oblasti uznávání odborné kvalifikace a oblasti získávání

kvalifikací v systému dalšího vzdělávání. Tomuto ministerstvu je podřízena Česká

školní inspekce, o které bude dále v textu podrobnější zmínka.

MŠMT plní úkoly stanovené v zákonech a jiných obecně závazných právních

předpisech v rámci okruhu své působnosti (viz výše) a úkoly, které pro něj vyplývají

z členství ČR v EU a dalších integračních seskupeních a mezinárodních organizacích.

Ministerstvo dále zkoumá v rámci své působnosti společenskou problematiku, provádí

analýzy dosavadních výsledků, provádí opatření s cílem řešit aktuální otázky. MŠMT

dále zpracovává koncepci rozvoje odvětví školství, mládeže a tělovýchovy, jejímž cílem

je stanovit směr budoucího směřování celého odvětví. Pro rozvoj celého odvětví je

25

nezbytně nutný přísun dostatečného množství finančních zdrojů, proto MŠMT

předkládá podklady nutné pro sestavení návrhů státních rozpočtů.

Jednou z nejdůležitějších skutečností je fakt, že kterékoliv ministerstvo má

tzv. zákonodárnou iniciativu, tedy právo předkládat Poslanecké sněmovně

Parlamentu ČR návrhy zákonů. K řešení otázek, které nemusejí být upraveny zákonem,

mají ministerstva dle čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR pravomoc vydávat na základě a v mezích

zákona vyhlášky.

V čele MŠMT stojí ministr, který je členem vlády ČR. Ministr nese plnou

zodpovědnost za chod Ministerstva.

2.2 Česká školní inspekce

Česká školní inspekce, která je zřízená na základě školského zákona, je správní úřad,

který má celostátní působnost. Z právního hlediska se jedná o organizační složku státu,

která je účetní jednotkou. Česká školní inspekce se člení na ústředí České školní

inspekce, které sídlí v Praze, a na jednotlivé inspektoráty České školní inspekce. V čele

České školní inspekce stojí ústřední školní inspektor, jenž je do úřadu jmenován

ministrem školství, mládeže a tělovýchovy.

Působnost České školní inspekce je dvojího charakteru. Má jednak charakter evaluační,

jednak charakter kontrolní. Účelem evaluace je zjišťování a hodnocení podmínek,

průběhu a výsledků vzdělávání. Závěrečným výstupem provedené evaluace je inspekční

nebo tematická zpráva. Smyslem kontrolní činnosti České školní inspekce je dohled nad

dodržováním správních právních předpisů vztahujících se k poskytovanému vzdělání

a školských služeb. Závěrečným výstupem je v tomto případě protokol.

Česká školní inspekce může svoji inspekční činnost provádět v rámci své působnosti

také na základě podnětů, stížností a petic nebo na základě žádosti na přiznání dotace

podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním

a školským zařízením.

2.3 Obec

Obec je prvním ze dvou celků, které vykonávají územní samosprávu ve školství.

26

Při činnosti obce, jejímž cílem je zajišťovat školské služby, musí obec dbát zejména

na soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce, s potřebami

trhu práce celkovým rozvojem území obce a musí zároveň dbát také na jejich

dostupnost.

Obec má povinnost zajišťovat podmínky pro plnění povinné školní docházky pro děti

s místem trvalého pobytu na území obce a pro děti, které jsou umístěny ve školských

zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy na území obce, a které

nemají možnost vzdělávat se ve školách zřízených přímo při těchto školských

zařízeních. Ke splnění této povinnosti obec může přistoupit buď tak, že zřídí základní

školu, nebo zařídí plnění povinné školní docházky ve škole, která byla zřízena jinou

obcí nebo svazkem obcí. Do pravomoci obce spadá také možnost školu zrušit.

Obec má dále povinnost zajistit pro děti předškolního věku s místem trvalého pobytu

na území obce a pro děti, které jsou na území obce umístěny v dětském domově,

v posledním roce před zahájení povinné školní docházky podmínky pro předškolní

vzdělávání. Za tímto účelem buď zřizuje mateřskou školu, nebo zajišťuje předškolní

vzdělávání v jiné mateřské škole.

Obec nebo svazek obcí má kromě výše uvedených školských zařízení, jejichž zajištění

občanům bylo pro obec povinností, možnost zřizovat, resp. zrušovat:

základní umělecké školy,

školská zařízení pro zájmové vzdělávání,

školská účelová zařízení nebo

školská zařízení, která jsou obvykle zřizována jinými zřizovateli, prokáže-li obec

pro takovéto zařízení dostatečné zdrojové zabezpečení, a to finanční, materiální

i personální.

2.4 Kraj

Kraj je druhým z celků, které vykonávají územní samosprávu ve školství.

Při činnosti kraje, jehož cílem je zajišťovat školské služby, se musí dbát zejména

na soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů kraje, s potřebami

trhu práce, s celkovým rozvojem území kraje a musí zároveň dbát také na jejich

dostupnost.

27

Kraj má povinnost zajistit občanům podmínky pro vzdělávání v rámci středního

a vyššího odborného vzdělávání. Dále poskytuje podmínky pro vzdělávání pro děti,

žáky a studenty s nezdravotními postiženími a znevýhodněními, vzdělávání jazykového,

základního uměleckého a zájmového a podmínky pro výkon ústavní výchovy.

Na základě výše uvedené povinnosti kraje kraj zřizuje:

střední školy (výjimečně s vyučovacím jazykem národnostních menšin),

vyšší odborné školy,

mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se

zdravotním postižením,

základní školy speciální,

školy při zdravotnických zařízeních,

školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování,

jazykové školy s právem jazykové zkoušky,

základní umělecké školy,

školská zařízení pro zájmové vzdělávání a

dětské domovy.

Dále má kraj možnost zřizovat další školská zařízení a školské služby, mateřské školy

s vyučovacím jazykem národnostní menšiny či školy a školská zařízení, která jsou

běžně zřizována obcí nebo ministerstvem, dokáže-li je kraj dostatečně zdrojově

zabezpečit.

28

3 Financování školství

Existuje několik finančních zdrojů, z nichž je financováno bezplatné školství. U nás je

v průměru na školství vydáváno cca 12% ze státního rozpočtu (138 mld. - rok 2013).

Dalším významným zdrojem jsou finanční příspěvky obcí a měst, které jsou použity

na provoz školních jídelen, hospodářský provoz školských zařízení apod. Obce tyto

finanční prostředky získávají jako účelovou neinvestiční dotaci od státu, která je

rozdělována příslušným krajským úřadem. Z celkových provozních výdajů je 60% až

65% použito na mzdy zaměstnanců. Část finančních prostředků mohou školy získávat

také ze soukromých zdrojů.

Financování jednotlivých skupin škol souvisí s tím, kdo dané školy spravuje. Z tohoto

hlediska lze tedy rozlišovat:

přímo řízené financování školství (především se jedná o vysoké školy),

regionální školství (jedná se o všechny školy s výjimkou vysokých škol),

ostatní přímo řízené organizace (Česká školní inspekce, Výzkumný ústav

pedagogický, orgány veřejné správy ve školství, výzkumný ústav odborného

školství)

V kapitole 333 státního rozpočtu MŠMT jsou definovány závazné ukazatele

ovlivňující financování, mezi které patří následující limity:

limit počtu zaměstnanců,

limit prostředků na platy,

limit na ostatní osobní náklady,

rozpočtovaný průměrný měsíční plat.

Tyto závazné ukazatele jsou velice důležité, neboť MŠMT jejich prostřednictvím

limituje prostředky na platy, stanovuje průměrný měsíční plat v resortu, reguluje

zaměstnanost v příspěvkových organizacích resortu a organizačních složkách

a garantuje meziroční navýšení platů zaměstnanců v resortu školství (Peková & Pilný,

2008).

29

V souladu s instrukcemi MF je návrh rozpočtu kapitoly zpracován ve struktuře

výdajových bloků a okruhů. Výdajové bloky a okruhy jsou specifickými závaznými

ukazateli na rok 2013.

Tab. č. 13: Výdajové limity MŠMT pro rok 2013 (v tis. Kč)

Zdroj: MŠMT, 2013

Závazné limity pro odvětví školství pro rok 2013 jsou následující:

limit počtu zaměstnanců (včetně EU a FM) …………………218 347 osob

mzdové prostředky celkem……………………………………59.178.497 tis. Kč

o prostředky na platy……………………………………58.025.214 tis. Kč

o prostředky na ostatní platby za provedenou práci/ ostatní osobní náklady

(„OPPP“/“OON“)……………………………………1.153.283 tis. Kč

průměrný měsíční plat………………………………………22.146 Kč

Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2013, s. 16

SPECIFICKÉ UKAZATELE ROZPOČTU

celkem rozpočet kapitoly MŠMT

Celkem výdaje MŠMT 140 411 693

Věda a vysoké školy 43 561 056

v tom: vysoké školy 21 803 802

výzkum, vývoj a inovace 21 757 254

z toho: programy spolufinancované z EU a FM 13 184 607

Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací 85 232 526

Podpora činnosti v oblasti mládeže 206 073

Podpora činnosti v oblasti sportu 2 982 784

v tom: sportovní reprezentace 1 065 160

všeobecná sportovní činnost 1 917 624

Výdaje spolufinancované programy celkem mimo výzkum, vývoj a inovace 6 829 549

Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resort 1 599 705

v tom: OPŘO. Společné a účelově vyčleněné úkoly, programy kulturního dědictví 794 522

státní správa 627 027

zahraniční rozvojová spolupráce 120 000

program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchova 15 029

sociální prevence a prevence kriminality 8 134

protidrogová politika 12 196

programy podpory příslušníků romské komunity 19 873

mezinárodní konference, semináře 2 924

30

3.1 Financování vysokých škol

V této kapitole bude stručně popsána problematika financování vysokých škol v ČR.

Vysoké školy mají, jak již bylo řečeno výše, charakter buď vysoké školy veřejné,

soukromé, nebo státní. Podle toho se posléze liší způsob jejich financování.

Dotace neinvestičních výdajů jsou poskytovány na studium akreditovaných studijních

programů, na programy celoživotního vzdělávání a na výzkumnou, vědeckou,

vývojovou, uměleckou a tvůrčí činnost. Dotace se vztahují zároveň na rozvoj VŠ,

ubytování a stravování studentů. Výše dotace pro vysokou školu se odvíjí jednak

od počtu studentů na dané VŠ, jednak od vědy a výzkumu na dané VŠ. Činnosti VŠ,

u kterých tento systém nelze použít, jsou dotovány normativně. Pro spravedlivé

a objektivní stanovení finanční částky dotace je určen soubor ukazatelů.

Prvním z těchto ukazatelů je tzv. ukazatel A, který zahrnuje:

počet absolventů,

normativní počet studentů (součin přepočteného počtu studentů násobený

koeficientem ekonomické náročnosti),

přepočteného počtu studentů (nárůst nesmí překročit 3% stavu z předchozího

roku),

počet rozpočtových studentů v akreditovaných studijních programech.

Do stavu přepočteného stavu studentů se zahrnují pouze studenti, kteří mají občanství

ČR. Nezapočítávají se studenti s jiným občanstvím, kteří mají povinnost hradit náklady

spojené se studiem sami a nezapočítávají se nově akreditované studijní obory.

Normativní počty studentů se vypočítají ze součinu počtu studentů a koeficientu

náročnosti dané vysoké školy. Pro účely těchto výpočtů jsou jednotlivé fakulty

rozděleny do skupin dle oborové příslušnosti s přihlédnutím k ekonomické náročnosti

konkrétního studia. Základní normativ je částka, která vznikne vydělením finančních

prostředků určených pro vzdělávací činnost s normativním počtem studentů všech

vysokých škol, vyjma škol uměleckých. Z ekonomické náročnosti studia na dané

vysoké škole se vypočítá výše příspěvku na jednoho studenta. Vynásobí-li se výše

základního normativu s koeficientem stanoveným pro určitou fakultu, získá se

příspěvek na jednoho studenta.

31

Dalšími ukazateli jsou např. stipendia pro studenty doktorských studijních programů

(ukazatel C), pro studenty, kteří jsou občané cizího státu (ukazatel D), vzdělávací

projekty, záměry a programy, které přesahují rámec jedné vysoké školy (ukazatel E),

dotované projekty z Fondu rozvoje vysokých škol (ukazatel G), mimořádné rozvojové

aktivity (ukazatel M), stipendia podle § 9 odst. 3 zákona o vysokých školách

(ukazatel S), ubytovací stipendia (ukazatel U) a dále mimořádné rozvojové programy

vyhlášených ministerstvem (ukazatel I) (Peková & Pilný, 2008).

V rámci své samosprávné působnosti veřejná vysoká škola hospodaří a nakládá se

svým majetkem. Finanční prostředky jsou veřejným vysokým školám poskytovány

MŠMT, které zároveň provádí kontrolu využití daných finančních prostředků. Veřejná

vysoká škola hospodaří dle schváleného rozpočtu na jeden školní rok. Po uplynutí

daného školního roku provádí a předkládá ministerstvu školství vyúčtování

ve stanoveném termínu.

Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou:

poplatky spojené se studiem,

výnosy z majetků,

dotace ze státního rozpočtu,

jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtů měst a obcí,

výnosy z doplňkové činnosti,

příjmy z darů nebo dědictví.

Veřejná vysoká škola je povinná vypracovat každoročně výroční zprávu o hospodaření

a předložit jí opět ve stanoveném termínu ministerstvu školství. Veřejná vysoká škola

dále musí zřizovat následující fondy:

fond reprodukce investičního majetku,

rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,

stipendijní fond,

fond odměn.

Tyto fondy se vytváří z výsledku hospodaření po zdanění. Stipendijní fond se vytváří

převodem poplatků spojených se studiem a fond reprodukce investičního majetku

z odpisů hmotného a nehmotného majetku.

32

Soukromá vysoká škola musí zajistit dostatečné finanční prostředky pro vzdělávací,

vědeckou, výzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnosti. Část příjmů soukromé vysoké

školy tvoří školné, které je vybíráno od jejích studentů. MŠMT je oprávněno poskytnout

soukromé vysoké škole (s formou obecně prospěšné společnosti) dotaci na

uskutečňování akreditovaných studijních programů, dále na program celoživotního

vzdělávání a další spojenou činnost (Peková & Pilný, 2008).

3.2 Financování regionálního školství

Financování a hospodaření v rámci regionálního školství se nachází v kompetenci

institucí, které jsou pověřeny výkonem státní správy v příslušném školství. Jedná se o:

obce,

odbory školství krajských úřadů,

MŠMT,

Českou školní inspekci,

Školskou radu a

ředitele škol a předškolních zařízení.

O výši rozpočtu jednotlivých škol či školských zařízení rozhoduje počet dětí ve školách.

3.2.1 Hospodaření škol

„Všechny základní a střední školy hospodaří jako příspěvkové organizace a musí se

proto řídit zákony a vyhláškami o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního

rozpočtu ČR (Peková & Pilný, 2008, str. 324).“ Hlavním příjmem každé školy je

dotace, kterou poskytuje MŠMT prostřednictvím příslušného OŠ KÚ. Když škola

hospodaří s přebytkem, může si danou finanční částku ponechat pro další činnost na

následující období, aniž by se jí krátily prostředky na další školní rok. Příspěvková

organizace odepisuje investiční hmotný majetek a tím si vytváří zdroj finančních

prostředků na nové investice.

Provoz školy je zajišťován následujícími výdajovými položkami:

mzdy,

sociální a zdravotní pojištění,

příspěvek do FKSP,

energie,

33

spotřební materiál,

daně a různé poplatky,

služby, cestovné a ostatní náklady.

Hlavními příjmovými položkami jsou:

dotace od krajského úřadu,

provozní a investiční dotace do zřizovatele,

prodej materiálu,

prodej majetku,

úroky z vlastních finančních prostředků,

ostatní výnosy.

V současné době všechny základní školy a školská zařízení hospodaří převážně jako

příspěvkové organizace nebo jako školské právnické osoby. Tyto organizace mohou

vykonávat hospodářskou (doplňkovou) činnost. Z této činnosti mohou být dotovány

příslušné fondy. Nejvýznamnější část výdajů ve školství tvoří neinvestiční výdaje.

Výše těchto výdajů je ovlivněna především počtem tříd a počtem žáků, resp. studentů.

V rámci neinvestičních výdajů jsou za nejdůležitější považovány mzdy a materiální

výdaje. Výše mzdových výdajů pak závisí na mzdových školských předpisech a na

organizačních pokynech MŠMT. Materiální výdaje zahrnují provoz škol (energie,

údržba, modernizace školy, aj.) jsou hrazeny zřizovatelem.

Pokud je rozdíl mezi celkovými příjmy po zdanění, tzn. příjmy z hlavní a doplňkové

činnosti, včetně prostředků od zřizovatele a provozními náklady (zlepšený výsledek

hospodaření) kladný, vytváří příspěvková organizace peněžní fondy. Jedná se o tyto

fondy:

rezervní fond,

investiční fond,

fond odměn,

fond kulturních a sociálních potřeb.

Rezervní fond je podle § 30 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

územních rozpočtů tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření, může však být tvořen

také dary. Rezervní fond složí k dalšímu rozvoji organizace, k překlenutí nesouladu

mezi výnosy a náklady dočasného charakteru, ke krytí ztráty z předchozích let a ke krytí

34

sankcí, které jí mohou být uloženy za porušení rozpočtové kázně. Poskytne-li zřizovatel

příspěvkové organizace souhlas, může být část prostředků z rezervního fondu převedena

do investičního fondu.

K zajištění investičních potřeb příspěvkové organizace je dle § 31 vytvářen investiční

fond. Jeho zdrojem jsou především investiční dotace poskytnuté zřizovatelem,

investiční příspěvky poskytnuté ze státních fondů, peněžní prostředky z odpisů

dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, příjmy z prodeje dlouhodobého

hmotného a nehmotného majetku svěřeného příspěvkové organizaci učiněného se

souhlasem zřizovatele apod. Využití investičního fondu spočívá ve financování

investičních výdajů, v úhradě investičních půjček či úvěrů, v poskytnutí zdrojů

na financování oprav na majetku a jeho údržby a v odvodu zřizovateli, pokud to ten

stanovil.

Podle § 32 je stejně jako rezervní fond také fond odměn tvořen ze zlepšeného výsledku

hospodaření. Tvořen je do výše 80% tohoto zlepšeného výsledku hospodaření, nejvýše

však do výše 80% stanoveného nebo přípustného objemu prostředků, které jsou určeny

na platy. Z tohoto fondu jsou hrazeny odměny zaměstnanců nebo v případě překročení

prostředků určených na platy toto překročení.

Fond kulturních a sociálních potřeb se dle § 33 vytváří z objemu nákladů určených

na platy. Na základě vyhlášky MF č. 365/2010 Sb. činí příděl do fondu 1% z objemu

mezd. Účelem fondu je zajišťování kulturních, sociálních a jiných potřeb zaměstnanců

příspěvkové organizace.

3.2.2 Rozdělování prostředků v regionálním

školství

Všechny školy a školská zařízení se při poskytování a přidělování finančních prostředků

řídí dle počtu žáků a podle nákladnosti poskytovaného vzdělání. Regionální školství se

financuje z více zdrojů. Podrobná pravidla financování regionálního školství uvádí

školský zákon a doplňující vyhlášky a nařízení. Školy a školská zařízení získávají

finanční prostředky z následujících zdrojů:

ze státního rozpočtu ČR,

od zřizovatele,

ze své a doplňkové činnosti,

35

z fondů organizací,

z darů, programů EU a ostatních zdrojů.

3.2.2.1. Přímé výdaje na vzdělávání

Pro neinvestiční výdaje jsou stanoveny následující závazné ukazatele:

prostředky na platy,

zákonné odvody z mezd,

ostatní neinvestiční výdaje (dotace soukromým a církevním školám),

limity počtu zaměstnanců.

Rozpis finančních prostředků ve školství je dle § 161 školského zákona realizován

tzv. normativní metodou (podle průměrných neinvestičních výdajů na jednoho žáka).

Normativy se dělí na republikové a krajské. „Peněžní prostředky na přímé výdaje

rozepisuje MŠMT na základě republikových normativů a poskytuje je formou dotace na

zvláštní účet kraje. Krajský úřad dále prostřednictvím krajských normativů rozdělí tyto

prostředky právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení

(Ochrana, Pavel, & Vítek, 2010, str. 119).“ Republikové hodnoty normativů jsou

následující:

počet žáků na 1 plný úvazek pedagoga – ,

počet žáků na 1 plný úvazek nepedagogického zaměstnance – ,

fixní ostatní neinvestiční výdaje na jednu třídu,

variabilní ostatní neinvestiční výdaje na 1 žáka – .

Finanční prostředky jsou školám přiděleny krajským úřadem dle krajských normativů

v rámci závazných ukazatelů:

celkové neinvestiční výdaje (mzdové prostředky),

limit počtu zaměstnanců.

Základní normativní ukazatele jsou:

…výkony (v případě škol - počet žáků, studentů, chovanců),

…výkon na 1 plný úvazek pedagogického pracovníka (počet žáků, chovanců

aj.),

…výkon na 1 plný úvazek nepedagogického pracovníka,

36

… ostatní neinvestiční výdaje na jednoho žáka

Směrodatná je hodnota normativu výkonu – se vypočítá dle následujícího vzorce:

kde: …průměrný počet žáků v jedné třídě,

…finančně zabezpečený průměrný týdenní počet odučených hodin ve třídě

včetně nezbytně nutného množství dělených hodin, které odpovídají počtu žáků

v jedné třídě,

…průměrná týdenní hodnota vyučovací povinnosti pedagogů,

…normativní počet pedagogů ( ) (Peková & Pilný, 2008).

„Finanční normativ je částka vyjádřená v Kč, která udává průměrný příspěvek státu

(dotační minimum) na pokrytí nákladů spojených s příslušnou činností (vzdělávání,

ubytování, stravování aj.) na jednoho žáka na určitém typu školy za jeden rok (Peková

& Pilný, 2008, str. 328).“ Finanční normativy jsou důležité, protože jsou ekonomickým

regulátorem hlavních činností v regionálním školství. Patří sem tyto normativy:

mzdové,

příjmové,

neinvestičních výdajů.

Pro rozlišování rozpočtů podle vládní úrovně se rozlišují následující normativy:

Republikové (státní) – průměrný státní příspěvek za účelem pokrytí nákladů

připadajících na jednoho žáka, který se nachází na určitém typu školy nebo

školského zařízení. Tyto hodnoty jsou stanoveny jako celkový republikový

průměr na jednoho žáka.

Krajské (místní) – výše výdajů připadající na jednotku výkonu za jeden školní

rok. Kraj při stanovení výše vychází z rámcových vzdělávacích programů,

z dlouhodobých vzdělávacích záměrů, z rozvoje vzdělávací soustavy v kraji,

z rozsahu přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické nebo

37

pedagogicko-psychologické činnosti, počtu žáků ve třídách, oddělení

a studijních skupin ve školách nebo školských zařízeních

Toto vše se stanovuje podle vztahu:

Tento vztah je používán na stanovení formy denního studia. Ostatní formy studia

dosahují procentuelní podíl hodnoty denní formy studia.

Externí forma studia 5% normativu studia denního,

dálková forma studia30% normativu studia denního,

večerní forma studia40% normativu studia denního.

Ze získání těchto normativů se zabezpečuje:

odměňování pedagogických pracovníků,

učební pomůcky,

další výdaje (zde se musí dodržovat platné předpisy)

(Peková & Pilný, 2008).

MŠMT stanovila od roku 2003 metodu tzv. agregovaných normativů (AN). „Ukazatele

za regionální školství byly rozděleny do jednotlivých kategorií AN podle věku žáků.

Výše AN (hodnota NIV) (Peková & Pilný, 2008, str. 329).“

Provozní výdaje je možné rozdělit na výdaje provozní a mzdové. Mzdové výdaje se

ještě dále dělí na:

mzdové prostředky (MP): vypláceny na základě pracovní smlouvy,

ostatní osobní náklady (OON): vypláceny na základě dohody o provedení práce.

3.2.2.2. Poskytování finančních prostředků zřizovatelem

Zřizovatel poskytuje jím zřízeným organizacím finanční prostředky buď jako provozní

prostředky, nebo jako investiční prostředky.

Provozní prostředky jsou poskytovány z rozpočtu zřizovatele. Jedná se především

o prostředky určené na energie, provozní služby apod. Výše těchto prostředků vyplývá

z rozpočtu zřizovatele.

38

Investiční prostředky jsou zřizovatelem poskytovány v případě nákladných investic.

Může se jednat např. o prostředky poskytnuté na výstavbu nové budovy školy, její

rekonstrukci apod. K financování investice je možné využít také prostředky ze školou

zřizovaného investičního fondu.

39

4 ZŠ a MŠ Mirošov

Na úvod je nutné alespoň stručně popsat vybraný subjekt, na němž bude posléze

zpracována analýza jeho financování a hospodaření.

První zmínka o škole v Mirošově pochází již ze 17. století, konkrétně pak z roku 1656.

Největší rozmach škola zaznamenala v roce 1891, kdy měla 804 žáků. Jedná se o dosud

nepřekonané množství dětí, které bylo způsobeno příchodem mnoha lidí hledajících

práci v černouhelných mirošovských dolech, které na konci 19. stol. zažívaly svůj zlatý

věk.

ZŠ a MŠ Mirošov je právnickou osobou se statusem příspěvkové organizace, jejímž

zřizovatelem je město Mirošov, v jehož katastru se škola nachází, která vykonává

činnost základní školy, mateřské školy, školní družiny a školní jídelny. Školu navštěvují

především žáci z okolních spádových vesnic (Mirošov, Příkosice, Kornatice, Mešno,

Kakejcov, Vísky, Skořice, Štítov, Brdy – vojenský újezd Jince, Trokavec). ZŠ poskytuje

žákům základní vzdělání v rámci devítiletého programu, MŠ pak zajišťuje předškolní

výchovu pro děti předškolního věku. Organizačně ZŠ a MŠ Mirošov sestává ze tří částí,

kterými jsou základní škola, mateřská škola a školní jídelna. V současné době čítá

základní škola 11 tříd, zaměstnává 19 pedagogických pracovníků a 2 pedagogické

asistenty, na které připadá celkem 216 žáků z povolené kapacity 415 žáků. V mateřské

škole je zapsáno 74 dětí, o které se stará 7 pedagogických pracovníků. Dále jsou ve

školy zaměstnané 3 kuchařky a školník.

V rámci doplňkové činnosti škola poskytuje svým žákům různé zájmové kroužky

(německý jazyk, hra na flétnu apod.). Škola také poskytuje v době, kdy neprobíhá

výuka, školní tělocvičnu veřejnosti.

Organizační struktura je liniová, kdy v čele školy stojí ředitel, který je zaměstnancem

školy a do své funkce je jmenován obcí na základě výsledku výběrového řízení

vyhlašovaného zřizovatelem školy. Pod ředitele pak spadají 4 úseky: pedagogický úsek

základní školy, pedagogický úsek mateřské školy, stravovací úsek ZŠ i MŠ a provozní

úsek ZŠ i MŠ (ZŠ a MŠ Mirošov, 2014). Na následujícím schématu je organizační

struktura ZŠ a MŠ Mirošov znázorněna graficky.

40

Obr. č. 1: Organizační struktura ZŠ a MŠ Mirošov

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

41

5 Financování ZŠ a MŠ Mirošov

V této kapitole budou podrobněji popsány jednotlivé příjmy příspěvkové organizace

ZŠ a MŠ Mirošov. Příjmy budou analyzovány v rozmezí let 2009 – 2013.

Příjmové stránka školy je tvořena především:

dotacemi na přímé výdaje plynoucími škole od Krajského úřadu Plzeňského

kraje přerozdělujícího prostředky od MŠMT,

neinvestiční příspěvky na provozní činnost od zřizovatele města Mirošov

příjmy z vlastní činnosti,

příjmy ze státních programů a projektů.

Protože výše státních dotací se odvíjí od počtu zaměstnanců, počtu žáků apod., není

výše těchto dotací každoročně stejná. Její využití spočívá především v úhradě mezd

zaměstnanců školy, k úhradě zákonného sociálního pojištění

To samé platí pro dotace plynoucí od zřizovatele, jejichž výše se odvíjí od aktuálních

finančních možností města. Vedení školy sestavuje návrh svého rozpočtu, který je

předkládán k posouzení městu, a na jeho základě je posléze rozhodnuto o výši

poskytnuté dotace. Ta je každoročně schvalována zastupitelstvem v rámci rozpočtu

města, v němž se pod položkou „Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým

organizacím“ nachází částka, která bude daný rok vyčleněna pro potřeby školy. Pokud

by škola v průběhu roku neměla dostatek finančních prostředků, může zřizovatele

požádat o navýšení dotace. Dotace na provozní výdaje slouží především k úhradě

energií, zakoupení vybavení, mzdy zaměstnanců provádějících pracovní činnost

na základě dohody, předplatné odborných časopisů či software, surovin pro školní

jídelnu apod.

V následující tabulce jsou uvedeny výše dotací obdržených od státu a od zřizovatele

v průběhu let 2009 – 2013.

42

Tab. č. 14: Vývoj výše obdržených dotací 2009 – 2013 (v Kč)

2009 2010 2011 2012 2013

Dotace na přímé výdaje

11 082 490,00 11 931 298,50 11 657 734,80 12 561 203,00 13 621 356,50

Dotace na provozní výdaje

2 657 040,00 2 240 439,00 3 226 440,00 2 447 670,00 2 339 000,00

CELKEM 13 739 530,00 14 171 737,50 14 884 174,80 15 008 873,00 15 960 356,50


Pro větší názornost jsou výše uvedené údaje vyjádřeny na následujícím obrázku

graficky.

Obr. č. 2: Vývoj výše obdržených dotací 2009 – 2013 (v Kč)


V průběhu sledovaného období je patrný rostoucí trend přijatých dotací. Poměr státních

dotací vůči celkovým přijatým dotacím se ve sledovaném období (2009 – 2013)

pohyboval v rozmezí 78% (2011) až 85% (2013).

Příjmy z vlastní činnosti tvoří cca 10% z celkových příjmů školy. Jsou tvořeny

především příjmy z prodeje obědů žákům, pedagogů a ostatním zaměstnancům školy

a veřejnosti. Dále jsou zde zahrnuty tržby za služby školní družiny. Další část příjmů je

tvořena tržbami za zájmové kroužky, které škola svým žákům za relativně nízké ceny

nabízí. V řádech tisíců Kč ročně se pohybují příjmy získány za pronájem školní

tělocvičny v době, kdy není využívána školou, pro potřeby veřejnosti. Do příjmů

43

z vlastní činnosti je možné zahnout ještě příjmy z úroků z finančních prostředků

uložených v bance.

V následující tabulce jsou uvedeny příjmy z vlastní činnosti školy ve sledovaném

období. Pro lepší názornost je vývoj znázorněn také v grafickém provedení.

Tab. č. 15: Vývoj příjmů z vlastní činnosti 2009 – 2013 (v Kč)

2009 2010 2011 2012 2013

Příjmy za stravování 1 096 254,57 1 275 905,00 1 386 931,00 1 593 634,00 1 571 910,00

Příjmy ze školní družiny 33 451,00 36 588,00 33 816,00 35 561,00 35 935,00

Tržby z pronájmu 0,00 9 500,00 12 600,00 12 600,00 13 180,00

Ostatní 69 060,00 253 503,00 0,00 0,00 0,00

Úroky 0,00 10 364,00 10 613,50 0,00 0,00

celkem 1 198 765,57 1 585 860,00 1 443 960,50 1 641 795,00 1 621 025,00


Obr. č. 3: Vývoj příjmů z vlastní činnosti 2009 – 2013 (v Kč)


Z výše uvedených dat vyplývá rostoucí trend celkových příjmů ve sledovaném období.

Největší díl s taktéž rostoucím trendem zaujímají příjmy od strávníků za prodané obědy.

Ostatní příjmy již nevykazovaly takový růst, některé se v určitých letech dokonce ani

neobjevily.

44

Škola se snaží získávat finanční prostředky také prostřednictvím zapojování se do

projektů, které jsou financovány z dotačních programů MŠMT nebo fondů EU.

45

6 Analýza hospodaření ZŠ a MŠ Mirošov

V této kapitole bude zpracována analýza nákladů, analýza výnosů a analýza

hospodářského výsledku v létech 2009-2013.

Údaje pro provedení analýzy jsou čerpány z účetních výkazů školy. Pro ilustraci je

v příloze B a C jako příklad uvedena rozvaha a výkaz zisku a ztráty za rok 2013.

6.1 Analýza nákladů

Na tomto místě bude popsán vývoj výše a struktury nákladů. Tento rozbor bude

proveden zvlášť pro hlavní a zvlášť pro doplňkovou činnost.

V roce 2010 došlo oproti roku 2009 k několika změnám stejných pro náklady z hlavní

i doplňkové činnosti v používaných účtech. Jednalo se jednak o změnu syntetických

účtů, na něž byly položky účtovány, jednak o drobné obměny v samotných názvech

účtů. Popsány budou pouze ty změny, které se týkaly účtů, na něž se v průběhu

analyzovaného období účtovalo.

Účet 525 „Ostatní sociální pojištění“ změnil svůj název na „Jiné sociální pojištění“, účet

528 „Ostatní sociální náklady“ změnil svůj název na „Jiné sociální náklady“ a účet 551

„Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku“ se změnil na „Odpisy

dlouhodobého hmotného majetku.“

Tab. č. 16: Vývoj struktury nákladů z hlavní činnosti 2009 – 2013 (v Kč)

HLAVNÍ ČINNOST 2009 2010 2011 2012 2013

Náklady z činnosti 14 955 160,00

15 674 916,94

16 190 492,46

16 478 641,45

17 483 727,37

Spotřeba materiálu 1 779 910,00 1 987 028,99 1 809 026,73 1 477 771,91 1 509 867,47

Spotřeba energie 1 219 060,00 1 303 503,00 1 202 463,51 1 343 811,28 1 438 841,83

Opravy a udržování 79 610,00 72 963,48 43 653,90 51 522,80 48 880,30

Cestovné 20 970,00 21 499,00 21 168,00 18 774,00 21 191,00

Náklady na reprezentaci 4 210,00 3 731,00 1 590,00 12 157,00 16 623,90

Aktivace vnitroorganizačních služeb

0,00 0,00 0,00 -50 016,00 -48 776,00

Ostatní služby 395 100,00 466 043,47 432 622,80 588 415,40 542 441,43

Mzdové náklady 8 347 810,00 8 555 646,00 9 241 163,00 9 484 652,00 9 462 037,00

46

Zákonné sociální pojištění

2 714 860,00 2 879 638,00 3 094 304,00 3 167 183,00 3 186 837,00

Jiné sociální pojištění 34 790,00 35 661,00 0,00 39 084,00 39 362,00

Zákonné sociální náklady 165 590,00 169 456,00 91 016,00 143 644,00 142 817,00

Jiné sociální náklady 47 120,00 52 308,00 71 030,00 0,00 0,00

Odpisy dlouhodobého majetku

110 870,00 101 325,00 110 297,80 39 627,00 41 251,00

Náklady z drobného dlouhodobého majetku

0,00 0,00 0,00 134 671,06 1 054 788,64

Ostatní náklady z činnosti

35 260,00 26 114,00 72 156,72 27 344,00 27 564,80

Finanční náklady 0,00 10 364,00 10 613,50 0,00 0,00

Ostatní finanční náklady 0,00 10 364,00 10 613,50 0,00 0,00

NÁKLADY CELKEM 14 955 160,00

15 685 280,94

16 201 105,96

16 478 641,45

17 483 727,37


V rámci hlavní činnosti tvoří největší část nákladů mzdové náklady na platy

zaměstnanců školy, což je vzhledem k charakteru činnosti školy logické. Tyto náklady

tvoří cca 50% všech nákladů. Rozdílná velikost je dána vývojem počtu zaměstnanců

školy.

Na druhém místě jsou náklady na zákonné sociální pojištění, které obsahují pojistné

na důchodové zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské

pojištění. I jejich výše je odvislá od počtu zaměstnanců.

Třetí největší položkou jsou náklady na spotřebovaný materiál. Pod touto skupinou

nákladů se skrývají především náklady na suroviny potřebné k přípravě jídel ve školní

jídelně, která je součástí školy.

Jen o trochu nižších hodnot dosahovaly náklady na energie. Jejich výše je dána tím, že

energie jsou spotřebovávány všemi třemi budovami, v nichž ZŠ a MŠ realizuje svoji

činnost (základní škola, mateřská škola, školní jídelna).

Z dalších nákladů, které lze ještě zmínit, jsou jen nepříliš významné náklady na ostatní

služby, do kterých jsou zahrnuty náklady na různé licence, váhy apod., a odpisy

dlouhodobého hmotného majetku, které však v průběhu posledních dvou sledovaných

let zaznamenávaly pokles.

Na účtu 516 „Aktivace vnitroorganizačních služeb“ se účtují věcné náklady na závodní

stravování. Na tento účet bylo účtováno pouze v letech 2012 a 2013.

47

Náklady na mzdy a zákonné sociální pojištění a energie jsou hrazeny ze státních dotací

na přímé výdaje. Většina provozních nákladů je naopak hrazena z prostředků, které jsou

škole poskytovány jejím zřizovatelem.

Tab. č. 17: Vývoj struktury nákladů z doplňkové činnosti 2009 – 2013 (v Kč)

DOPLŇKOVÁ ČINNOST 2009 2010 2011 2012 2013

Náklady z činnosti 164 430,00 134 694,00 174 052,00 190 843,00 200 423,70

Spotřeba materiálu 61 580,00 35 315,00 60 367,00 50 259,00 61 922,70

Spotřeba energie 13 840,00 12 905,00 15 670,00 22 504,00 17 798,00

Opravy a udržování 1 190,00 467,00 1 236,00 1 336,00 1 801,00

Ostatní služby 640,00 1 335,00 258,00 1 252,00 840,00

Mzdové náklady 73 700,00 73 451,00 83 817,00 101 806,00 106 680,00

Zákonné sociální pojištění

8 610,00 7 294,00 7 893,00 9 945,00 7 656,00

Jiné sociální pojištění 70,00 0,00 0,00 123,00 94,00

Zákonné sociální náklady 530,00 372,00 231,00 292,00 225,00

Odpisy dlouhodobého majetku

4 200,00 3 327,00 4 414,00 1 582,00 1 301,00

Náklady z drobného dlouhodobého majetku

0,00 0,00 0,00 1 629,00 1 990,00

Ostatní náklady z činnosti 70,00 90,00 166,00 115,00 116,00

NÁKLADY CELKEM 164 430,00 134 694,00 174 052,00 190 843,00 200 423,70


Náklady z doplňkové činnosti se pohybují od 130 do 200 tisíc Kč ročně, a tvoří tak

oproti nákladům z hlavní činnosti pouze nepatrnou část z celkových nákladů.

Nejvyšší část tvoří stejně jako v případě hlavní činnosti náklady na mzdy. V tomto

případě se však nejedná o platy učitelů a personálu školy, ale o odměny pro

zaměstnance vykonávající práci nesouvisející s hlavní činností školy většinou na

základě dohody o provedení práce. Ve sledovaném období se takto vyplácela např.

odměna za sekání trávníku na parcelách školy.

Druhými nejvyššími v rámci doplňkové činnosti jsou náklady ze spotřeby materiálu,

jejichž výše se kromě roku 2010 pohybuje okolo 60.000 Kč. Ihned za těmito náklady se

řadí náklady za spotřebu energie.

6.2 Analýza výnosů

Analýza výnosů bude provedena zvlášť pro hlavní a zvlášť pro doplňkovou činnost.

Stejně jako v případě nákladů došlo v roce 2010 i u výnosů k přejmenování některých

48

účtů. Jedná se o účet 601 „Tržby z prodeje služeb“, který se přejmenoval na „Výnosy

z prodeje služeb“ a účet 649, který se přejmenoval z „Jiné ostatní výnosy“ na „Ostatní

výnosy z činnosti.“

Tab. č. 18: Vývoj struktury výnosů z hlavní činnosti 2009 – 2013 (v Kč)


Protože škola jakožto příspěvková organizace je ve své podstatě neziskovou organizací,

tvoří největší část jejích výnosu příjmy od svého zřizovatele, tedy města Mirošov. Tyto

výnosy tvoří cca 90% všech výnosů z hlavní činnosti.

Necelých 10% tvoří výnosy z prodeje služeb. Jedná se například o výnosy z prodaných

obědů, za družinu apod.

Nepatrnou část výnosů tvoří finanční výnosy v podobě úroků z peněz uložených

v bance.

Tab. č. 19: Vývoj struktury výnosů z doplňkové činnosti 2009 -2013 (v Kč)

HLAVNÍ ČINNOST 2009 2010 2011 2012 2013

Výnosy z činnosti 1 245 720,00 1 495 253,00 1 302 840,00 1 450 539,00 1 420 295,00

Výnosy z prodeje služeb

1 129 540,00 1 186 599,00 1 258 521,00 1 450 539,00 1 420 295,00

Aktivace vnitroorganizačních služeb

47 120,00 46 651,00 44 319,00 0,00 0,00

Čerpání fondů 0,00 8 500,00 0,00 0,00 0,00

Ostatní výnosy z činnosti

69 060,00 253 503,00 0,00 0,00 0,00

Finanční výnosy 18 680,00 14 997,49 15 151,04 19 337,07 18 475,85

Úroky 18 680,00 14 997,49 15 151,04 19 337,07 18 475,85

Výnosy z transferů 13 739 530,00 14 171 737,50 14 884 174,80 15 008 873,00 15 960 356,50

Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů

0,00 11 931 298,50 0,00 0,00 0,00

Výnosy vybraných místních vládních institucí

13 739 530,00 2 240 439,00 14 884 174,80 15 008 873,00 15 960 356,50

VÝNOSY CELKEM 15 003 930,00 15 681 987,99 16 202 165,84 16 478 749,07 17 399 127,35

DOPLŇKOVÁ ČINNOST 2009 2010 2011 2012 2013

Výnosy z činnosti 165 570 135 894,00 174 826,00 191 256,00 200 730,00

Výnosy z prodeje služeb 165 570 125 894,00 162 226,00 178 656,00 187 550,00

Výnosy z pronájmu 0,00 9 500,00 12 600,00 12 600,00 13 180,00

VÝNOSY CELKEM 165 570 135 894,00 174 826,00 191 256,00 200 730,00

49

Zdroj: vlastní zpracování, 2014

Doplňkovou činnost tvoří výnosy z prodeje služeb a výnosy z pronájmu. Výnosy

z prodeje služeb sestávají z tržeb za různé zájmové kroužky a za prodané obědy

strávníkům mimo školu. Výnosy z pronájmu jsou tvořeny penězi za pronájem školní

tělocvičny veřejnosti.

6.3 Analýza výsledku hospodaření

Důležitou součástí analýzy hospodaření je provedení analýzy výsledku hospodaření,

jakožto rozdílu mezi náklady a výnosy dané organizace. V následující tabulce jsou

uvedeny hodnoty výsledku hospodaření z hlavní činnosti, z doplňkové činnosti a z obou

činností dohromady za sledované roky. Zatímco výsledek hospodaření z hlavní činnosti

může vyjít záporný, neboť případná ztráta je uhrazena z rozpočtu zřizovatele, výsledek

hospodaření z doplňkové činnosti musí mít vždy formu zisku. Neměl-li by ji, ztratila by

tato činnost svůj smysl a muselo by se od ní upustit.

Tab. č. 20: vývoj výsledku hospodaření 2009 – 2013 (v Kč)

VÝSLEDEK Z HOSPODAŘENÍ 2009 2010 2011 2012 2013

Hlavní činnost 48 770,00 -3 292,95 1 059,88 107,62 -84 600,02

Doplňková činnost 1 140,00 700,00 774,00 413,00 306,30

Celkem 49 910,00 -2 592,95 1 833,88 520,62 -84 293,72


Jak je z údajů v tabulce patrné, výsledek hospodaření z hlavní činnosti se po většinu

času pohybuje okolo nuly. V roce 2013 vznikla ztráta přes 80.000 Kč, která byla

způsobena nečekaně vysokými náklady na energie.

Ani zisky z doplňkové činnosti nejsou příliš vysoké a pohybují se většinou v řádech

stovek Kč. Nejvyššího zisku bylo dosaženo v roce 2009.

Pro lepší názornost vývoje jednotlivých výsledků hospodaření je uveden následující

obrázek.

50

Obr. č. 4: Vývoj výsledku hospodaření 2009 - 2013


51

7 Finanční analýza ZŠ a MŠ Mirošov

V této kapitole bude provedena finanční analýza ZŠ a MŠ Mirošov. Při jejím

zpracování se bude vycházet z účetních výkazů za posledních 5 let (2009 – 2013).

Protože předmětem analýzy není klasický podnikatelský subjekt, ale je jím příspěvková

organizace, jejíž hlavní činnost není orientována na dosažení zisku, je nutné v některých

případech použít modifikované ukazatele, které jsou využívány v případě municipálních

firem.

Nejprve bude zhodnocen vývoj bilanční sumy v průběhu těchto let, dále bude provedena

vertikální a horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty, vypočítán základní

rozdílový ukazatel, čistý pracovní kapitál a vypočítány vybrané dílčí ukazatele. Dílčí

ukazatele jsou obvykle děleny do následujících skupin:

ukazatele autarkie,

ukazatele rentability,

ukazatele likvidity,

ukazatele aktivity,

ukazatele financování a

ukazatele investičního rozvoje/útlumu (Kraftová, 2002).

7.1 Vývoj bilanční sumy

Bilanční suma až do roku 2011 rostla víceméně konstantním tempem. V roce 2010 byl

nárůst 17,1%, v roce 2011 pak 21,1%. V roce 2012 již ale došlo oproti roku 2011

k mírnému poklesu bilanční sumy o 2,2%. K velmi výraznému poklesu došlo

v následujícím roce. Jednalo se o snížení bilanční sumy o více než 40,5%. Takto

výrazný pokles je dán tím, že v roce 2013 nebyl oproti minulým létům využit dohadný

účet aktivní, na němž bylo v roce 2012 1.149.808,30 Kč.

52

Tab. č. 21: Vývoj bilanční sumy v letech 2009 – 2013 (v Kč)

2009 2010 2011 2012 2013

Bilanční suma 2047344,51 2397419,26 2903040,77 2838098,09 1687745,02


Obr. č. 5: Vývoj bilanční sumy v letech 2009 - 2013


7.2 Vertikální a horizontální analýza

Vertikální analýza zjišťuje procentuální podíl jednotlivých položek výkazů vůči určité

položce. Touto položkou je v případě vertikální analýzy rozvahy suma aktiv a suma

pasiv, v případě výsledovky se jedná o tržby. Obecně lze tento vztah vyjádřit pomocí

následujícího vzorce.

kde: ……velikost položky bilance

… suma hodnot položek v rámci určitého celku

53

V rámci horizontální analýzy dochází k porovnání jednotlivých položek rozvahy

a výkazu zisku a ztráty v čase a zaznamenání změn mezi jednotlivými roky. Tyto změny

mohou být vyjádřeny buď absolutně (v jednotkách), nebo relativně (v procentech).

Pro výpočet změny v absolutních hodnotách se použije následující vzorec.

kde: ……změna oproti minulému období

……hodnota bilanční položky i v čase t

…hodnota bilanční položky i v čase t-1

Relativní meziroční změnu lze vypočítat podle následujícího vzorce.

kde: ……hodnota bilanční položky i v čase t

…hodnota bilanční položky i v čase t-1 (Hrdý & Horová, 2009)

7.2.1 Vertikální analýza

V následujících tabulkách je znázorněna struktura aktiv a procentuelní podíl

jednotlivých položek aktiv na jejich celkové sumě.

Tab. č. 22. Struktura aktiv 2009 – 2013

AKTIVA Hodnoty (v Kč)

2009 2010 2011 2012 2013

Aktiva celkem 2 047 344,51 2 397 419,26 2 903 040,77 2 838 098,09 1 687 745,02

Stálá aktiva 694 113,00 119 512,00 298 063,60 359 754,60 317 202,60

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Dlouhodobý hmotný majetek

694 113,00 119 512,00 298 063,60 359 754,60 317 202,60

Dlouhodobý finanční majetek

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

54

Dlouhodobé pohledávky

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Oběžná aktiva 1 353 231,51 2 277 907,26 2 604 977,17 2 478 343,49 1 370 542,42

Zásoby 81 039,25 85 432,08 109 659,33 86 419,35 98 461,27

Krátkodobé pohledávky

156 271,00 784 739,50 1 227 621,48 1 019 538,30 84 082,44

Krátkodobý finanční majetek

1 115 921,26 1 407 735,68 1 267 696,36 1 372 385,84 1 187 998,71


Tab. č. 23. Vertikální analýza aktiv 2009 – 2013

AKTIVA Relativní hodnoty (v %)

2009 2010 2011 2012 2013

Aktiva celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

Stálá aktiva 33,9% 5,0% 10,3% 12,7% 18,8%

Dlouhodobý nehmotný majetek 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Dlouhodobý hmotný majetek 33,9% 5,0% 10,3% 12,7% 18,8%

Dlouhodobý finanční majetek 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Dlouhodobé pohledávky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Oběžná aktiva 66,1% 95,0% 89,7% 87,3% 81,2%

Zásoby 4,0% 3,6% 3,8% 3,0% 5,8%

Krátkodobé pohledávky 7,6% 32,7% 42,3% 35,9% 5,0%

Krátkodobý finanční majetek 54,5% 58,7% 43,7% 48,4% 70,4%


Z tabulky je patrné, že majetek školy je tvořen především oběžnými aktivy.

Nejvýznamnější položkou je bezesporu krátkodobý finanční majetek, který tvoří

v letech 2009 – 2012 cca 50% celkových aktiv, v roce 2013 je to dokonce 70,4%.

Krátkodobý finanční majetek je pak tvořen především finančními prostředky na běžném

účtu a běžném účtu FKSP. Zbytek tvoří prostředky v pokladně. Většinu analyzovaných

let zaujímají výraznou část oběžných aktiv také krátkodobé pohledávky, které mají

charakter především dohadných účtů pasivních (energie). Krátkodobé pohledávky dále

zahrnují účty náklady příštích období, v nichž jsou zahrnutá předplatná na časopisy pro

pedagogy a žáky, a ostatní krátkodobé pohledávky, v nichž jsou účtovány pohledávky

za stravné. Zbylou část v řádech jednotek procent tvoří zásoby v podobě materiálu na

skladě, u kterých se jedná o potraviny pro potřeby školní jídelny.

Zajímavou skutečností je relativně nízký poměr dlouhodobého hmotného majetku na

celkových aktivech. Je to dáno především tím, že všechny budovy, které využívá

základní škola, mateřská škola a školní jídelna, nejsou majetkem školy, ale škola je má

za symbolickou cenu pronajaté od města Mirošov. Dlouhodobý hmotný majetek je

55

proto tvořen pouze samostatnými movitými věcmi a soubory movitých věcí a drobným

dlouhodobým hmotným majetkem. V rámci samostatných movitých věcí a souborech

movitých věcí je účtováno vybavení školní jídelny, která v nedávné době prošla

rozsáhlou rekonstrukcí zahrnující i přístavbu části budovy. Vybavení samotné ZŠ a MŠ

(skříně, lavice, tabule apod.) je zahrnuto v rámci účtu ostatního dlouhodobého

hmotného majetku. Nulový zůstává dlouhodobý nehmotný majetek, v němž je zahrnut

školou používaný software, který je však již zcela odepsán.

V následujících tabulkách je znázorněna jednak struktura pasiv, jednak vertikální

analýzy položek pasiv. Procentuální vyjádření jednotlivých položek pasiv je počítáno

vzhledem k celkovému objemu pasiv.

Tab. č. 24: Struktura pasiv 2009 – 2013

PASIVA Hodnoty (v Kč)

2009 2010 2011 2012 2013

Pasiva celkem 2 047 344,51 2 397 419,26 2 903 040,77 2 838 098,09 1 687 745,02

Vlastní kapitál 898 714,08 308 468,13 380 131,33 273 971,95 315 483,23

Jmění účetní jednotky a upravující položky

694 113,00 119 512,00 298 063,60 153 854,60 317 302,60

Fondy účetní jednotky

154 694,71 191 549,08 82 826,80 120 355,80 82 712,80

Výsledek hospodaření

49 906,37 -2 592,95 -759,07 -238,45 -84 532,17

Cizí zdroje 1 148 630,43 2 088 951,13 2 522 909,44 2 564 126,14 1 372 261,79

Rezervy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Dlouhodobé závazky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Krátkodobé závazky 1 148 630,43 2 088 951,13 2 522 909,44 2 564 126,14 1 372 261,79


Tab. č. 25: Vertikální analýza pasiv 2009 – 2013

PASIVA Relativní hodnoty (v %)

2009 2010 2011 2012 2013

Pasiva celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

Vlastní kapitál 43,9% 12,9% 13,1% 9,7% 18,7%

Jmění účetní jednotky a upravující položky 33,9% 5,0% 10,3% 5,4% 18,8%

Fondy účetní jednotky 7,6% 8,0% 2,9% 4,2% 4,9%

Výsledek hospodaření 2,4% -0,1% 0,0% 0,0% -5,0%

Cizí zdroje 56,1% 87,1% 86,9% 90,3% 81,3%

Rezervy 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

56

Dlouhodobé závazky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Krátkodobé závazky 56,1% 87,1% 86,9% 90,3% 81,3%


Je patrné, že z velké části je ZŠ a MŠ Mirošov financována především prostřednictvím

cizích zdrojů, konkrétné krátkodobých závazků. Vzhledem k charakteru analyzovaného

subjektu je to logické. Nejvýznamnější položkou jsou krátkodobé přijaté zálohy na

transfery, které v letech 2011 a 2012 tvořily takřka 50% všech cizích zdrojů školy.

Jedná se o finanční prostředky poskytované škole z evropských fondů. Následují je

závazky za zaměstnanci ve formě měsíčních platů. Ihned za nimi figuruje s platy

zaměstnanců spojené zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění.

Dalšími položkami v rámci krátkodobých závazků jsou závazky za dodavateli, výnosy

příštích období (zájmové kroužky placené předem) a ostatní krátkodobé závazky.

Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech se ve sledovaných letech pohybuje

od 10% do 20%. Pouze v roce 2009 činí tento poměr 43,9%. Je to dáno účetní chybou,

která omylem zvýšila jmění účetní jednotky. Tato chyba byla v následujícím roce

napravena. Ve vlastním kapitálu jsou zahrnuty ještě fondy účetní jednotky, v jejichž

rámci je zřízen fond odměn a FKSP, a výsledek hospodaření. V roce 2013 bylo

dosaženo ztráty ve výši 84.293,72 Kč, která byla způsobena vysokými cenami

za energie.

V další tabulce jsou údaje o struktuře výkazu zisku a ztráty. Poměr je počítán vzhledem

k celkovým výnosům. Jednotlivé hodnoty jsou dány jako suma hodnot z hlavní

a hospodářské (doplňkové) činnosti.

Tab. č. 26: Struktura výkazu zisku a ztráty 2009 – 2013

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Absolutní hodnoty - hlavní + hospodářská činnost (v Kč)

2009 2010 2011 2012 2013

Náklady celkem 15 119 590,00 15 819 974,94 16 375 157,96 16 669 484,45 17 684 151,07

Náklady z činnosti 15 119 590,00 15 809 610,94 16 364 544,46 16 669 484,45 17 684 151,07

Finanční náklady 0,00 10 364,00 10 613,50 0,00 0,00

Náklady na transfery 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Daň z příjmů 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Výnosy celkem 15 169 500,00 15 817 381,99 16 376 991,84 16 670 005,07 17 599 857,35

Výnosy z činnosti 1 245 720,00 1 630 647,00 1 477 666,00 1 641 795,00 1 621 025,00

Finanční výnosy 18 680,00 14 997,49 15 151,04 19 337,07 18 475,85

57

Výnosy z transferů 13 905 100,00 14 171 737,50 14 884 174,80 15 008 873,00 15 960 356,50

Výsledek hospodaření 49 910,00 -2 592,95 1 833,88 520,62 -84 293,72


Struktura nákladů sestává především ze mzdových nákladů, zákonného sociálního

pojištění, spotřeby materiálu a spotřeby energie. Spotřeba materiálu je dána spotřebou

surovin potřebných pro přípravu jídel ve školní jídelně. Dalšími položkami jsou

cestovné, náklady na reprezentaci (občerstvení při otevírání nové školy, květiny apod.),

aktivace vnitroorganizačních služeb (věcné náklady na závodní stravování), ostatní

služby (licence na software apod.), zákonné sociální náklady, jiné sociální pojištění,

odpisy dlouhodobého majetku, náklady z drobného dlouhodobého majetku a ostatní

náklady z činnosti (FKSP).

Struktura výnosů je tvořena především výnosy z transferů majících charakter

finančních prostředků od zřizovatele školy. Nezanedbatelná je částka z výnosů

z prodeje služeb. V případě hlavní činnosti se jedná o výnosy ze stravného či družiny,

v případě vedlejší činnosti pak o výnosy za zájmové kroužky apod. Malou část výnosů

tvoří úroky z finančních prostředků uložených na bankovních účtech.

V následující tabulce je zpracována vertikální analýza výkazu zisku a ztráty.

Tab. č. 27: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 2009 – 2013

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Relativní hodnoty - hlavní + hospodářská činnost (v Kč)

2009 2010 2011 2012 2013

Náklady celkem 99,7% 100,0% 100,0% 100,0% 100,5%

Náklady z činnosti 99,7% 100,0% 99,9% 100,0% 100,5%

Finanční náklady 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0%

Náklady na transfery 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Daň z příjmů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Výnosy celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

Výnosy z činnosti 8,2% 10,3% 9,0% 9,8% 9,2%

Finanční výnosy 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1%

Výnosy z transferů 91,7% 89,6% 90,9% 90,0% 90,7%

Výsledek hospodaření 0,3% 0,0% 0,0% 0,0% -0,5%


Jak lze vyčíst z tabulky, nejvyšší procento nákladů v rámci sledovaných let spadá na

náklady z činnosti (takřka 100%), v jejichž rámci pak jde především o mzdové náklady

a náklady na zákonné a jiné sociální pojištění, spotřebu materiálu a spotřebu energie

58

a náklady z drobného dlouhodobého majetku. Výjimečně se objevují i drobné náklady

v rámci finančních nákladů (2010 a 2011), ty se však pohybují pouze v rozmezí desetin

procenta ve vztahu k celkovým výnosům v daných letech.

Výnosům dominují výnosy z transferů, které mají podobu příjmů plynoucích

od zřizovatele, dotací apod. Nezanedbatelné jsou také výnosy z prodeje služeb v rámci

výnosů z činnosti. Drobné finanční výnosy jsou tvořeny přijatými úroky.

Výsledek hospodaření je díky charakteru činnosti školy minimální a v některých

případech i záporný.

7.2.2 Horizontální analýza

V následujících tabulkách je možné sledovat meziroční vývoj agregovaných položek

aktiv, pasiv a výnosových a nákladových účtů.

Tab. č. 28: Horizontální analýza aktiv vyjádřená v absolutních hodnotách 2009 -

2013

AKTIVA Absolutní hodnoty (v Kč)

2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013

Aktiva celkem -126 955,49 350 074,75 505 621,51 -64 942,68

-1 150 353,07

Stálá aktiva -115 077,00 -574 601,00 178 551,60 61 691,00 -42 552,00


0,00 0,00 0,00 0,00 0,00


-115 077,00 -574 601,00 178 551,60 61 691,00 -42 552,00


0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Dlouhodobé pohledávky

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Oběžná aktiva -11 878,49 924 675,75 327 069,91 -126 633,68

-1 107 801,07

Zásoby 4 469,25 4 392,83 24 227,25 -23 239,98 12 041,92

Krátkodobé pohledávky 15 251,00 628 468,50 442 881,98 -208 083,18 -935 455,86


-31 598,74 291 814,42 -140 039,32 104 689,48 -184 387,13


59

Tab. č. 29: Horizontální analýza aktiv vyjádřená v relativních hodnotách 2009 –

2013

AKTIVA Relativní hodnoty (v %)

2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013

Aktiva celkem -5,8% 17,1% 21,1% -2,2% -40,5%

Stálá aktiva -14,2% -82,8% 149,4% 20,7% -11,8%


0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%


-14,2% -82,8% 149,4% 20,7% -11,8%


0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Dlouhodobé pohledávky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Oběžná aktiva -0,9% 68,3% 14,4% -4,9% -44,7%

Zásoby 5,8% 5,4% 28,4% -21,2% 13,9%

Krátkodobé pohledávky 10,8% 402,2% 56,4% -17,0% -91,8%


-2,8% 26,2% -9,9% 8,3% -13,4%


Z údajů v tabulkách vyplývá, že mezi jednotlivými roky dochází u jednotlivých položek

aktiv k výrazným výkyvům. V případě dlouhodobého hmotného majetku došlo k velmi

výraznému poklesu mezi lety 2009 a 2010, který znamenal snížení o 574.601 Kč

(82,8%). To je dáno tím, že v roce 2009 tvořilo jeho podstatnou část nové vybavení

školní kuchyně, které bylo v následujícím roce z velké části odepsáno. V roce 2011 pak

došlo oproti minulému roku k nárůstu o 149,4%, což však vzhledem k předchozímu

výraznému poklesu znamená pouze 178.551,6 Kč. V následujících obdobích již byly

hodnoty v normě. V případě oběžných aktiv došlo v roce 2010 oproti roku 2009 k jejich

nárůstu o 68.3%, což vplývá hlavně z nárůstu krátkodobých pohledávek o více než

400%. Růst této položky pokračuje i v následujícím roce. Tato skutečnost je dána

vytvořením účtu dohadných účtů aktivních, na které nebylo v roce 2009 účtováno.

V dále uvedených tabulkách je znázorněná horizontální analýza pro položky pasiv.

Tab. č. 30: Horizontální analýza pasiv vyjádřená v absolutních hodnotách 2009 –

2013

PASIVA Absolutní hodnoty (v Kč)

2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013

Pasiva celkem -126 955,49 350 074,75 505 621,51 -64 942,68 -1 150 353,07

Vlastní kapitál -159 775,92 -590 245,95 71 663,20 -106 159,38 41 511,28

60

Jmění účetní jednotky a upravující položky

-115 067,00 -574 601,00 178 551,60 -144 209,00 163 448,00

Fondy účetní jednotky -6 385,29 36 854,37 -108 722,28 37 529,00 -37 643,00

Výsledek hospodaření -38 323,63 -52 499,32 1 833,88 520,62 -84 293,72

Cizí zdroje 32 820,43 940 320,70 433 958,31 41 216,70 -1 191 864,35

Rezervy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Dlouhodobé závazky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Krátkodobé závazky 32 820,43 940 320,70 433 958,31 41 216,70 -1 191 864,35


Tab. č. 31: Horizontální analýza pasiv vyjádřená v relativních hodnotách 2009 –

2013

PASIVA Relativní hodnoty (v %)

2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013

Pasiva celkem -5,8% 17,1% 21,1% -2,2% -40,5%

Vlastní kapitál -15,1% -65,7% 23,2% -27,9% 15,2%

Jmění účetní jednotky a upravující položky -14,2% -82,8% 149,4% -48,4% 106,2%

Fondy účetní jednotky -4,0% 23,8% -56,8% 45,3% -31,3%

Výsledek hospodaření -43,4% -105,2% 70,7% 68,6% -35350,7%

Cizí zdroje 2,9% 81,9% 20,8% 1,6% -46,5%

Rezervy 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Dlouhodobé závazky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Krátkodobé závazky 2,9% 81,9% 20,8% 1,6% -46,5%


Meziroční změna pasiv je obdobná jako v případě meziroční změny aktiv. V rámci

vlastního kapitálu stojí za povšimnutí meziroční změna výsledku hospodaření v roce

2013 oproti roku 2012.

V případě cizích zdrojů, které jsou v případě školy zastoupeny pouze krátkodobými

závazky, je zajímavá meziroční změna 2009 – 2010, kdy došlo k jejich zvýšení o takřka

82%.

V následujících tabulkách je znázorněna horizontální analýza pro výkaz zisku a ztráty.

61

Tab. č. 32: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty vyjádřená v absolutních

hodnotách 2009 – 2013

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Absolutní hodnoty - hlavní + hospodářská činnost (v Kč)

2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013

Náklady celkem 700 384,94 555 183,02 294 326,49 1 014 666,62

Náklady z činnosti 690 020,94 554 933,52 304 939,99 1 014 666,62

Finanční náklady 10 364,00 249,50 -10 613,50 0,00

Náklady na transfery 0,00 0,00 0,00 0,00

Daň z příjmů 0,00 0,00 0,00 0,00

Výnosy celkem 647 881,99 559 609,85 293 013,23 929 852,28

Výnosy z činnosti 384 927,00 -152 981,00 164 129,00 -20 770,00

Finanční výnosy -3 682,51 153,55 4 186,03 -861,22

Výnosy z transferů 266 637,50 712 437,30 124 698,20 951 483,50

Výsledek hospodaření -52 502,95 4 426,83 -1 313,26 -84 814,34


Tab. č. 33: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty vyjádřená v relativních

hodnotách 2009 – 2013

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Relativní hodnoty - hlavní + hospodářská činnost (v %)

2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 – 2013

Náklady celkem 4,6% 3,5% 1,8% 6,1%

Náklady z činnosti 4,6% 3,5% 1,9% 6,1%

Finanční náklady 0,0% 2,4% -100,0% 0,0%

Náklady na transfery 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Daň z příjmů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Výnosy celkem 4,3% 3,5% 1,8% 5,6%

Výnosy z činnosti 30,9% -9,4% 11,1% -1,3%

Finanční výnosy -19,7% 1,0% 27,6% -4,5%

Výnosy z transferů 1,9% 5,0% 0,8% 6,3%

Výsledek hospodaření -105,2% -170,7% -71,6% -16291,0%


Meziroční změny jednotlivých položek se v průběhu analyzovaných let nacházejí

v normálu.

7.3 Rozdílové ukazatele

Rozdílové ukazatele lze vypočítat jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Nejčastěji

používaným rozdílovým ukazatelem je čistý pracovní kapitál.

62

Čistý pracovní kapitál je stavová veličina, která znázorňuje tu část oběžných aktiv, která

slouží k provozní činnosti subjektu, a která je financována dlouhodobými zdroji,

přičemž nezáleží na tom, zda jsou tyto zdroje vlastní nebo cizí. Jedná se tedy o jakýsi

„finanční polštář“, který slouží k eliminaci rizik spojených s výskytem nepříznivé

skutečnosti, která by si vyžádala neplánované dodatečné výdaje. Existuje-li dostatečné

množství prostředků ke krytí provozní činnosti, nabývá tento ukazatel kladných hodnot.

Není-li tomu tak, je zapotřebí hledat příčiny tohoto nepříznivého stavu. Na druhou

stranu by neměla být hodnota ani příliš vysoká, neboť by vysoká míra oběžných aktiv

negativně ovlivňovala míru rentability. Hodnota čistého pracovního kapitálu se vypočítá

podle následujícího vzorce.

kde: ČPK…Čistý pracovní kapitál

OA…. Oběžná aktiva

KZ…. Krátkodobé závazky

V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty čistého pracovního kapitálu pro

ZŠ a MŠ Mirošov. Pro lepší představu o vývoji ukazatele v čase je z těchto hodnot

zpracován graf vývoje čistého pracovního kapitálu v letech 2009 – 2013.

Tab. č. 34: Čistý pracovní kapitál 2009 - 2013

2009 2010 2011 2012 2013

ČPK 204601,08 188956,13 82067,73 -85782,65 -1719,37


63

Obr. č. 6: Vývoj čistého pracovního kapitálu 2009 – 2013


V ZŠ a MŠ Mirošov nabývá čistý pracovní kapitál ve sledovaném období až do roku

2011 kladných hodnot. V roce 2012 však hodnota tohoto ukazatele měla zápornou

hodnotu. V roce 2013 byl čistý pracovní kapitál stále záporný, ale již se jednalo pouze

o nepatrnou hodnotu. Záporná hodnota ukazatele v roce 2013 je dána poklesem

oběžných aktiv, kdy došlo k poklesu krátkodobých pohledávek o takřka17%, k poklesu

zásob o 21,1% a naopak došlo k růstu krátkodobého finančního majetku o 8,3%. Výše

krátkodobých závazků zůstala prakticky nezměněna.

7.4 Dílčí ukazatele finanční analýzy

V rámci této podkapitoly budou stručně popsány jednotlivé dílčí ukazatele, které budou

následně vypočítány a zhodnoceny na případě ZŠ a MŠ Mirošov. Bude se jednat

o ukazatele autarkie, ukazatele rentability, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity

a ukazatele financování.

7.4.1 Ukazatele autarkie

Ukazatel autarkie je modifikovaným ukazatelem rentability, který je využíván ke

stanovení výše soběstačnosti. Proto, aby mohla být měřena míra autarkie, je zapotřebí,

aby byly splněny následující podmínky:

plně saturovaná poptávka nabídkou a

64

neexistence soukromého podniku, který by byl schopen se stejnými vstupy

dosáhnout vyšších výstupů.

Existují dva způsoby, kterými je možno hodnotit autarkii. Jedná se o hodnocení autarkie

na bázi výnosově nákladové a příjmově výdajové.

Autarkie hlavní činnosti na bázi nákladů a výnosů popisuje, jak hodně je

municipální firma schopna pokrýt náklady z hlavní činnosti výnosy z hlavní činnosti.

Hodnota ukazatele by měla být větší než 1. Vypočítá se podle následujícího vzorce.

kde: …autarkie hlavní činnosti na nákladově výnosové bázi

…výnosy hlavní činnosti

…náklady hlavní činnosti

Celková autarkie na bázi příjmů a výdajů popisuje, jak je municipální firma schopna

pokrýt výdaje na hlavní činnost příjmy z hlavní činnosti. Výhodou tohoto ukazatele je

fakt, že nebere v potaz účetní postupy, které vedou ke stanovení výše nákladů, resp.

výnosů. Při jakémkoliv způsobu účtování by měl tento ukazatel vyjít stejný. Hodnota

ukazatele by měla být vyšší než 1. Výpočet se provádí podle následujícího vzorce.

nebo

kde:

…výdaje

…neinvestiční (provozní) příjmy

…neinvestiční (provozní) výdaje

65

Dalším ukazatelem, který je možné použít, je míra příjmů z neinvestiční dotace na

celkových provozních příjmech. Zbytek chybějící do 100% představuje

tzv. uživatelské poplatky tvořené nahodilými příjmy a příjmy z doplňkové činnosti.

Tento ukazatel se vypočítá podle následujícího vztahu.

kde: …míra příjmů z provozní dotace na provozních příjmech

…provozní dotace

…provozní příjmy (Kraftová, 2002)

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty pro ukazatelů autarkie pro ZŠ a MŠ

Mirošov.

Tab. č. 35: Vybrané ukazatele autarkie 2009 -2013

2009 2010 2011 2012 2013

100,33% 99,98% 100,01% 100,00% 99,52%

100,76% 100,34% 100,21% 99,94% 99,47%

91,98% 90,78% 92,20% 91,19% 91,83%


Z prvních dvou hodnot je patrné, že škola zvládá pokrývat svoji činnost a je tak plně

soběstačná. Mezi ukazateli autarkie hlavní činnosti výnosově nákladové a celkové

autarkie příjmově výdajové jsou patrné drobné rozdíly, které jsou dány tím, že v rámci

účetního systému nejsou vždy příjmy a výdaje totožné s výnosy a náklady.

Míra příjmů z neinvestiční dotace na celkových provozních příjmech se ve sledovaných

letech nachází okolo hodnoty 90%. Tato hodnota znamená, že zbylých cca 10% do

100% je tvořena nahodilými příjmy nebo příjmy z doplňkové činnosti.

Pro lepší demonstraci je vývoj ukazatelů v jednotlivých letech znázorněn na

následujícím grafu.

66

Obr.č. 7: Vývoj autarkie hlavní činnosti 2009 - 2013


7.4.2 Ukazatele rentability

Při výpočtu rentability je nutné rozlišovat, zda se jedná o hlavní či doplňkovou činnost.

Zatímco v rámci hlavní činnosti by výnosy a náklady měly být víceméně vyrovnané,

v rámci doplňkové činnosti by měl být dosahován zisk. Dále budou rozebrány

jednotlivé ukazatele rentability.

Rentabilita nákladů doplňkové činnosti ukazuje poměr, v jakém je výsledek

hospodaření z doplňkové činnosti vůči nákladům z doplňkové činnosti. Tento poměr by

neměl vyjít záporný. Vyjde-li záporný, svědčí to o tom, že by se mělo od doplňkové

činnosti upustit. Tento ukazatel je dán následujícím vztahem.

kde: …rentabilita nákladů doplňkové činnosti

…hospodářský výsledek z doplňkové činnosti

…náklady z doplňkové činnosti

67

Míra pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti se počítá tehdy,

pokud subjekt realizuje doplňkovou činnost a z hlavní činnosti registruje ztrátu.

Vyjadřuje část zisku z doplňkové činnosti, která kryje ztrátu z hlavní činnosti. Vypočítá

se podle následujícího vzorce.

kde: … míra pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti


…hospodářský výsledek z hlavní činnosti

CF – rentabilita provozních příjmů doplňkové činnosti ukazuje míru, s jakou příjmy

z doplňkové činnosti vytvářejí hotovostní toky. Hodnota tohoto ukazatele je tím lepší,

čím je vyšší. Výpočet probíhá podle následujícího vzorce.

kde: … CF – rentabilita provozních příjmů doplňkové činnosti

…hotovostní tok z doplňkové činnosti

…provozní příjmy z doplňkové činnosti


…odpisy dlouhodobého majetku používané pro doplňkovou činnost

…přírůstek rezerv z doplňkové činnosti

Haléřový ukazatel nákladovosti výnosů z doplňkové činnosti ve vztahu k Ψ se

využívá především v případě existence doplňkové činnosti. Je jím hodnocena rentabilita

doplňkové činnosti. Čím více se hodnota ukazatele přibližuje k hodnotě Ψ, tím lepší je

68

dosahovaný ekonomický výsledek této činnosti. Ukazatel se vypočítá dle následujícího

vzorce.

kde: …haléřový ukazatel nákladovosti

…náklady na doplňkovou činnost

…výnosy z doplňkové činnosti

…lomový faktor mezi ukazateli efektivnosti na bázi tokových veličin

(0,6810339)

Variátor celkových nákladů je ukazatel, kterým je zjišťován poměr mezi dynamikou

vývoje celkových nákladů a dynamikou vývoje celkových výnosů. Je-li hodnota

ukazatele vyšší než 1, znamená to, že náklady převyšují výnosy, a je proto nutné získat

další výnosy, které mohou mít formu buď provozní dotace, nebo uživatelského

poplatku. Je-li naopak hodnota ukazatele menší než 1, znamená to, že existuje možnost

zvýšit produkci. Tento ukazatel se spočítá dle následujícího vzorce.

kde: …variátor celkových nákladů

…celkové náklady v období t+1

…celkové náklady v období t

…celkové výnosy v období t+1

…celkové výnosy v období t (Kraftová, 2002)

V následující tabulce jsou vypočteny jednotlivé ukazatele rentability pro ZŠ a MŠ

Mirošov.

69

Tab. č. 36: Ukazatele rentability v letech 2009 - 2013

2009 2010 2011 2012 2013

0,69% 0,52% 0,44% 0,22% 0,15%

X 21,26% x X 0,36%

3,23% 2,97% 2,97% 1,04% 0,80%

0,9931 0,9948 0,9956 0,9978 0,9985

1,0846 0,9919 1,0046 1,0912 X


Rentabilita nákladů doplňkové činnosti by neměla mít zápornou hodnotu, což je

ve všech letech splněno. Tento ukazatel byl nejvyšší v roce 2009, kdy dosáhl hodnoty

0,69%.

Míra pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti je počítána pouze pro

roky 2010 a2013, kdy byla v rámci hlavní činnosti zaznamenána ztráta. V ostatních

letech škola hospodařila se ziskem, a proto by výpočet ukazatele v těchto letech

postrádal smysl. Zisk z doplňkové činnosti se výrazně podílel na krytí ztráty z hlavní

činnosti v roce 2010, pro který ukazatel nabývá hodnoty 21,26%. V roce 2013 je

hodnota ukazatele velice nízká z důvodu vysoké ztráty způsobené nečekaně vysokými

náklady za energie.

CF – rentabilita provozních příjmů doplňkové činnosti ukazující, jak se doplňková

činnost podílí na tvorbě hotovostních toků, byla nejvyšší v roce 2009, kdy dosáhla

hodnoty 3,23%.

V případě haléřového ukazatele se požaduje, aby se hodnota lomového faktoru blížila

k hodnotě 0,6810339. V případě ZŠ a MŠ Mirošov je tato hodnota dokonce ještě vyšší,

což ukazuje na dobrý dosahovaný ekonomický výsledek doplňkové činnosti.

Variátor celkových nákladů je spočítán pouze pro roky 2009 – 2012, protože k výpočtu

ukazatele pro rok 2013 by byly potřeba údaje za rok 2014, které v době psaní

diplomové práce nebyly a nemohly být dostupné. Po většinu sledovaných let byla

hodnota ukazatele vyšší než 1, což znamená, že náklady převyšují výnosy, a bylo by

vhodné získat dodatečné výnosy ať již z hlavní činnosti, nebo z činnosti doplňkové.

V roce 2010 byla hodnota 0,9919, což znamená, že výnosy převyšují náklady.

Grafický vývoj výše popsaných ukazatelů v letech 2009 – 2012 je znázorněn na

následujícím grafu.

70

Obr. č. 8: Vývoj vybraných ukazatelů rentability 2009 – 2013


Obr. č. 9: Vývoj vybraných ukazatelů rentability 2009 - 2013


7.4.3 Ukazatele likvidity

Za ukazatele likvidity se považuje běžná likvidita, pohotová likvidita a okamžitá

likvidita. Tyto ukazatele obecně popisují schopnost zkoumaného subjektu plnit své

krátkodobé závazky.

71

Běžná likvidita popisuje schopnost subjektu přeměnit svá oběžná aktiva na peněžní

prostředky a uhradit tak krátkodobé závazky. Ukazatel by měl nabývat hodnot

v rozmezí 1,5 – 2,5. Vypočítá se podle následujícího vztahu.

kde: OA…oběžná aktiva

KZ…krátkodobé závazky

Pohotová likvidita je taková likvidita, kdy je z oběžných aktiv vyloučena nejméně

likvidní složka – zásoby. Její hodnota by se v podnikovém prostředí měla pohybovat

okolo hodnoty 1. Je-li ukazatel menší než 1, hrozí riziko nesolventnosti, je-li naopak

větší než 1, hrozí, že jsou v o běžném majetku neefektivně vázány prostředky, které by

bylo možno využít jiným způsobem. Ukazatel pohotové likvidity se vypočítá podle


kde: OA………oběžná aktiva

ZÁS………zásoby

KZ………krátkodobé závazky

Okamžitá likvidita je jedním z poměrových ukazatelů stavových hodnot. V případě

běžného podnikového sektoru je doporučeno, aby se hodnota tohoto ukazatele

pohybovala okolo hodnoty 0,2. V případě veřejného sektoru se předpokládá hodnota

o trochu vyšší. Ukazatel peněžní likvidity se spočítá dle následujícího vzorce.

kde: …krátkodobý finanční majetek

KZ…. krátkodobé závazky (Hrdý & Horová, 2009)

72

V následující tabulce jsou vypočítány hodnoty pro jednotlivé druhy likvidity v rozmezí

let 2009 – 2013 pro ZŠ a MŠ Mirošov.

Tab. č. 37: Ukazatele likvidity 2009 – 2013

2009 2010 2011 2012 2013

Běžná likvidita 1,18 1,09 1,03 0,97 1,00

Pohotová likvidita 1,11 1,05 0,99 0,93 0,93

Okamžitá likvidita 0,97 0,67 0,50 0,54 0,87


Obr. č. 10: Vývoj vybraných ukazatelů likvidity 2009 – 2013


Vzhledem k předmětu činnosti, kdy jím není podnikání, ale nevýdělečná činnost,

považuji výše zjištěné hodnoty jednotlivých druhů likvidit za přiměřené.

7.4.4 Ukazatele aktivity

Z okruhu ukazatelů aktivity je možné pro potřeby municipálních firem použít pouze

některé. Jedná se o následující ukazatele.

Prvním z ukazatelů je obrat kapitálu, který hodnotí hrubou výnosnost zdrojů, které

subjekt v rámci své činnosti využívá. Jelikož se jedná o relaci tokového a stavového

ukazatele, je vhodné k výpočtu použít hodnotu kapitálu danou průměrem hodnot

kapitálu na začátku a na konci období. Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím je to

73

z hlediska analyzovaného subjektu lepší. Obrat kapitálu se spočítá dle následujícího

vzorce.

kde: …celkové výnosy (hlavní a doplňková činnost)

…kapitál, celková pasiva

Dalším ukazatel je míra vázanosti fixních aktiv na výnosech v zůstatkových cenách.

Smyslem tohoto ukazatele je posoudit míru náročnosti sledovaného oboru na fixních

aktivech. Výpočet lze provést podle následujícího vztahu.

kde: …hodnota fixních aktiv v zůstatkových cenách

…výnosy celkem

Doba obratu pohledávek je ukazatel dávající odpověď na otázku, kolik dní trvá jeden

obrat pohledávek. Ukazatel je vhodný především pro takové subjekty, které mají

vysokou hodnotu pohledávek, a vypočítá se podle následujícího vzorce.

kde: …průměrná hodnota pohledávek

…roční celkové výnosy

Dalším ukazatelem, který sleduje soulad mezi dobami splatnosti pohledávek a splatnosti

závazků s vazbou na výnosy a náklady z provozní činnosti, je poměr dob obratu

krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků. Čím vyšší je hodnota ukazatele,

tím delší je doba splácení pohledávek. Za optimální se považuje, pokud jsou doby

74

splácení vyrovnané a ukazatel se pohybuje okolo hodnoty 1. Vypočítá se z následujícího

vztahu.

kde: …průměrná hodnota krátkodobých pohledávek

…celkové roční provozní výnosy

…průměrná hodnota krátkodobých závazků

…celkové roční provozní náklady

Posledním municipálními firmami používaným ukazatelem aktivity je rychlost obratu

zásob. Tento ukazatel sleduje, kolikrát se za rok náklady obrátí v zásobách. Tento

ukazatel se vypočítá podle následujícího vzorce.

kde: …roční celkové náklady

…průměrná hodnota zásob (Kraftová, 2002)

V následující tabulce jsou hodnoty jednotlivých ukazatelů aktivity spočítané pro

ZŠ a MŠ Mirošov.

Tab. č. 38: Ukazatele aktivity 2009 – 2013

2009 2010 2011 2012 2013

Obrat kapitálu 7,41 6,60 5,64 5,87 10,43

Míra vázanosti FA na V v ZC 4,58% 0,76% 1,82% 2,16% 1,80%

Doba obratu pohledávek 3,53 10,71 22,12 24,26 11,29

Poměr dob obratu 1,59 2,82 4,83 4,49 3,06

Rychlost obratu zásob 191,86 190,06 167,87 170,03 191,30


75

Obrat kapitálu je pro případ příspěvkové organizace dostačující. V roce 2013 byla

dokonce dosažena hodnota 10,43, která je dána zvýšením cizích zdrojů ve formě

prostředků z evropských fondů.

Míra vázanosti fixních aktiv na výnosech v zůstatkových cenách se v rámci

sledovaných let pohybuje v rozmezí 0,76% - 4,58%.

Doba obratu pohledávek by měla být co možná nejkratší. Nejnižší hodnota byla

zaznamenána v roce 2009, kdy činila pouze 3,53 dní, naopak nejvyšší hodnota (24,26

dní) byla zaznamenána v roce 2012. Zatímco od roku 2010 do roku 2012 doba obratu

pohledávek narůstala, v roce 2013 opět poklesla na přijatelnou úroveň.

Nejnižší poměr dob pohledávek byl zaznamenán v roce 2009, kdy se velmi blížil

hodnotě, při níž jsou doby obratu pohledávek a závazku vyrovnané. Od roku 2010 pak

hodnota ukazatele rostla a s ní rostla i doba obratu pohledávek. V roce 2013 stejně jako

v případě předchozího ukazatele, kdy došlo k poklesu doby obratu pohledávek, došlo

i zde k poklesu míry dob obratu.

Ukazatel rychlosti obratu zásob vycházel v jednotlivých letech relativně vysoký, což je

pozitivní. Nižší byl v letech 2011 a 2012, což bylo dáno oproti jiným rokům vyššími

zásobami

7.4.5 Ukazatele financování

Ukazatele financování znázorňují způsob financování majetku municipální firmy.

Jinými slovy tedy popisují strukturu pasiv analyzovaného subjektu.

Prvním ukazatelem je míra finanční stability, která udává poměr vlastního kapitálu na

celkových pasivech. V případě municipálních firem se hodnota tohoto ukazatele

obvykle pohybuje okolo 70%. V případě, že hodnota ukazatele klesne pod 50%, je

zapotřebí situaci podrobně sledovat a snažit se ji zlepšit. Klesne-li hodnota pod 30%,

znamená to, že sledovaný subjekt je nestabilní. Hodnota ukazatele se vypočítá podle


kde: …vlastní kapitál

76

…celkový kapitál

Míra věřitelského rizika je protipóĺem předchozího ukazatele. Vyjadřuje míru

zastoupení cizího kapitálu na celkovém financování majetku organizace. Tento ukazatel

je možno vyjádřit následujícím vztahem.

kde: …cizí kapitál

…celkový kapitál

Posledním ukazatelem v rámci ukazatelů financování je síla finanční páky, která

vyjadřuje, jak hojně je v případě financování dané organizace využívána finanční páka.

V případě municipálních firem má finanční páka většinou kladný efekt. Sílu finanční

páky je možné vypočítat podle následujícího vzorce.

kde: …síla finanční páky

…cizí kapitál

…vlastní kapitál (Kraftová, 2002)

V následující tabulce jsou znázorněny hodnoty jednotlivých ukazatelů financování

v případě ZŠ a MŠ Mirošov.

Tab. č. 39: Ukazatele financování 2009 – 2013

2009 2010 2011 2012 2013

Míra finanční stability 43,90% 12,87% 13,09% 9,65% 18,69%

Míra věřitelského rizika 56,10% 87,13% 86,91% 90,35% 81,31%

Síla finanční páky 2,28 7,77 7,64 10,36 5,35


77

Ze zjištěných hodnot vyplývá skutečnost, že škola je financována až příliš formou

cizích zdrojů, což může vést k její nestabilitě. Pouze v roce 2009 byla míra finanční

stability ještě v přijatelných mezích. V roce 2013 lze však již pozorovat částečné

zlepšení tohoto ukazatele.

Síla finanční páky je ve sledovaných létech poměrně vysoká. To je dáno již zmíněnou

strukturou pasiv, tedy preferencí financování majetku cizími zdroji.

Na následujícím grafu je znázorněn vývoj míry finanční stability a věřitelského rizika.

Obr. č. 11: Vývoj vybraných ukazatelů financování 2009 – 2013


78

8 Zhodnocení současné situace a návrh

opatření na zlepšení

V předešlých kapitolách byla provedena detailní analýza financování ZŠ a MŠ Mirošov,

z níž je možné vyvodit některé pozitivní a některé negativní závěry.

Příjmy školy jsou tvořeny především státními dotacemi a příspěvky od zřizovatele.

V menší míře jsou tvořeny příjmy z vlastní činnosti a prostředky ze státních programů

a projektů určených pro základní školy a ze své doplňkové činnosti. V roce 2011 se

podařilo získat výraznější dotaci z projektu EU (EU peníze školám). Prostředky z této

dotace byly použity na nákup nové výpočetní techniky a na zlepšení kvality výuky.

Na základě provedené analýzy hospodářského výsledku je zřejmé, že škola, pokud není

ve ztrátě, vytváří pouze minimální zisk. Zisková je vždy v rámci doplňkové činnosti,

což však lze vzhledem k jejímu charakteru spíše považovat za samozřejmost. Pro školu

je nutné, aby se nedostávala příliš často do výraznější ztráty, jako tomu bylo v roce

2013, a zvládala hospodařit s vyrovnanými náklady a výnosy.

Škola působí v budovách, které má pronajaté od svého zřizovatele, města Mirošov, což

je s ohledem na strukturu jejího majetku možné považovat za velké pozitivum.

Znamená to totiž, že veškeré opravy, rekonstrukce a jiné náklady spojené s provozem

budovy nejsou hrazeny z rozpočtu školy, ale z rozpočtu obce. Škola má tak díky tomu

k dispozici před rokem zcela zrekonstruovanou budovu s moderním zařízením za pouze

symbolické nájemné.

Z provedené finanční analýzy vyplývá jako jedna z nejsilnějších stránek školy její

soběstačnost. Ukazatele autarkie se totiž pohybovaly po celé sledované období okolo

hodnoty 100%, což znamená, že náklady z hlavní činnosti jsou plně kryty výnosy

z hlavní činnosti, resp. že výdaje jsou kryty příjmy.

Ukazatele rentability dosahují ve sledovaném období poměrně nízkých hodnot

a v průběhu pěti let měly klesající tendenci, což však vzhledem k charakteru

analyzovaného subjektu není zase až tak důležité. Škola jako příspěvková organizace

79

totiž není subjektem, který by byl založený za účelem generování zisku, přesto by však

ukazatele rentability mohly v budoucnu dosahovat vyšších hodnot.

Přestože se optimální hodnoty ukazatelů likvidity v případě municipálních firem

pohybují výše než v případě firem založených za účelem dosahování zisku, lze hodnotit

pohotovou a okamžitou likviditu školy jako dobrou. Pouze v případě běžné likvidity by

mohlo dojít k jejímu zvýšení, čehož je možno docílit buď zvýšením celkového objemu

oběžných aktiv, nebo snížením objemu krátkodobých závazků.

Z ukazatelů aktivity dosahuje velmi vysokých hodnot ukazatel doba obratu pohledávek,

který přestože v roce 2013 klesl, tak stále dosahuje velmi vysoké hodnoty. To vede ke

zbytečnému vázání peněžních prostředků v oběžných aktivech, zatímco by bylo možné

je využít někde jinde mnohem smysluplněji. S tím souvisí i ukazatel poměr dob obratu

průměrných pohledávek a průměrných závazků, jehož hodnota by se v optimálním

případě měla pohybovat okolo 1. Ta se však pohybuje mnohem výše, což vede znovu

k již výše řečenému důsledku. Za pozitivní lze naopak považovat velmi vysokou

rychlost obratu zásob. Znamená totiž, že nedochází ke zbytečnému vázání finančních

prostředků v zásobách, jako tomu bylo v případě pohledávek. Vysoká hodnota ukazatele

je především dána formou zásob. Jedná se totiž hlavně o suroviny pro potřeby školní

jídelny, které je nutné pro svoji krátkou trvanlivost rychle spotřebovat a neustále

doplňovat nové zásoby.

Za poměrně vysokou lze považovat zadluženost podniku, kdy cizí zdroje tvoří

ve většině sledovaných let více než 80% všech zdrojů financování majetku školy.

Byť škola hospodaří se svěřenými prostředky zodpovědně, existuje možnost se

v některých oblastech ještě zlepšit. V současné době není plně naplněna kapacita žáků

na škole. Získat žáky je v dnešní době, kdy školy o každého jednoho žáka doslova

bojují, velmi obtížné, přesto by se škola měla snažit oslovovat rodiče předškolních dětí

a vysvětlovat jim, proč by pro své dítě měly vybrat právě ji. Škola by měla poukazovat

především na kvalitní zázemí s moderním vybavením tříd, ve kterých se nacházejí

počítače, interaktivní tabule apod., na venkovní hřiště, na školní jídelnu propojenou

přímo se školou, na kvalitní pedagogy či na počet žáků přijatých na gymnázia. Aby

škola získala větší finanční prostředky pro svoji činnost, bylo by vhodné zaměřit se na

potenciální dárce, kteří by byli ochotni škole na její provoz poskytnout formou

sponzorského daru peněžní prostředky. To by samozřejmě bylo výhodné i pro takovéto

80

dárce (FO nebo PO), kteří by takto darované finanční prostředky mohli uplatnit jako

snížení jejich základu daně z příjmů. Škola by měla aktivně vyhledávat a více se

zapojovat do projektů EU, z nichž by posléze škole mohly plynout nemalé finanční

prostředky.

Možnost zvýšit výnosovou část by škola mohla prostřednictvím zlepšení činnosti

v rámci své doplňkové činnosti. V současné době škola poskytuje zájemcům zájmové

kroužky (každý učitel vede kroužek), pronajímá školní tělocvičnu a prodává obědy ze

školní jídelny mimo školu. Kromě kroužků jsou však tyto služby využívány minimálně.

Nemalé příjmy by škola mohla získat, pokud by se zaměřila na poskytování služeb

v oblasti vzdělávání veřejnosti. Škola disponuje dostatečným množstvím kvalitních

pedagogů, kteří by zájemce mohli vyučovat např. cizí jazyky (němčina, angličtina,

ruština), práci s počítači apod. Navýšit by bylo možné v současné době velmi nízké

příjmy za pronájem tělocvičny. V dnešní době velké množství lidí hledá tělocvičnu, kde

by po práci mohli s přáteli sportovat. Možnost pronájmu tělocvičny by bylo vhodné

prezentovat na internetových stánkách školy nebo města. Neví-li totiž potenciální

zájemci, že takováto možnost existuje, hledají své štěstí jinde, a škola tak ročně přichází

o desetitisíce Kč.

81

Závěr

Cílem této diplomové práce bylo popsat vzdělávací soustavu v ČR, definovat způsob

financování školství s orientací na financování regionálního školství. Stěžejní část práce

pak měla spočívat v provedení finanční analýzy ZŠ a MŠ Mirošov a v následném

provedení zhodnocení současné situace v organizaci a doporučení opatření vedoucích

k jejímu zlepšení.

První část práce je vystavěna na teoretickém popisu zkoumané problematiky. Na úvod

je detailně popsána vzdělávací soustava v ČR zahrnující předškolní vzdělávání, základní

vzdělávání, střední vzdělávání, konzervatoře, vyšší odborné vzdělávání a vysoké

školství. Tento popis vychází ze současné právní úpravy školství a související

problematiky. V následující kapitole je popsána soustava orgánů veřejné správy, které

se svoji činností angažují na poli školství. Ve třetí kapitole pak již je nastíněna samotná

problematika financování školství. Hlavní důraz je kladen na financování regionálního

školství.

Druhá část práce, stěžejní, se zaměřuje na provedení kompletní analýzy

ZŠ a MŠ Mirošov. Nejprve je provedena analýza financování, z níž vyplývá, že největší

část příjmů školy tvoří státní dotace, na druhém místě jsou dotace poskytované

zřizovatelem a konečně na třetím místě příjmy z vlastní činnosti školy. Dále je

provedena analýza hospodaření školy zahrnující analýzu nákladů, výnosů a výsledku

hospodaření. Jednotlivé nákladové a výnosové položky jsou zde podrobně rozepsány

a členěny podle toho, zda se jedná o hlavní či doplňkovou činnost. V další kapitole je

provedena finanční analýza. Ta je sestavena z horizontální a vertikální analýzy

jednotlivých účetních výkazů, z rozdílového ukazatele čistého pracovního kapitálu

a z dílčích ukazatelů vhodných pro potřeby municipální firmy, tedy subjektu zřízeného

pro neziskovou činnost. Závěry plynoucí z provedené analýzy jsou zpracovány

v poslední kapitole, která hodnotí současnou situaci analyzovaného subjektu a zároveň

navrhuje opatření vedoucí ke zlepšení současného stavu.

Z provedené analýzy vyplývá, že škola nakládá se svěřenými prostředky hospodárně.

Kladně lze hodnotit především její vysokou soběstačnost, relativně dobrou likviditu

a rychlost obratu zásob. Přesto existuje poměrně široký prostor pro zlepšení. Aktivita ze

strany školy by měla být zaměřena především na zkvalitnění příjmové stránky jejího

82

rozpočtu.

83

Seznam tabulek

Tab. č. 1: Počty mateřských škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Tab. č. 2: Vývoj počtu dětí v mateřských školách ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Tab. č. 3: Počty základních škol a základních škol speciálních podle zřizovatele ve


Tab. č. 4: Vývoj počtu žáků základních škol a základních škol speciálních ve školních

letech 2003/2004 až 2012/2013

Tab. č. 5: Počty středních škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Tab. č. 6: Vývoj počtu žáků středních škol ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013

Tab. č. 7: Počty konzervatoří podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Tab. č. 8: Vývoj počtu žáků konzervatoří ve školních letech 2003/2004 až 2012/2013

Tab. č. 9: Počty vyšších odborných škol podle zřizovatele ve školních letech 2003/2004

až 2012/2013

Tab. č. 10: Vývoj počtu žáků vyšších odborných škol ve školních letech 2003/2004 až

2012/2013

Tab. č. 11: Počty vysokých škol v letech 2003/2004 až 2012/2013

Tab. č. 12: Vývoj počtu studentů vysokých škol podle studovaných studijních programů

v letech 2003/2004 až 2012/2013

84

Tab. č. 13: Výdajové limity MŠMT pro rok 2013 (v tis. Kč)

Tab. č. 14: Vývoj výše obdržených dotací 2009 – 2013 (v Kč)

Tab. č. 15: Vývoj příjmů z vlastní činnosti 2009 – 2013 (v Kč)

Tab. č. 16: Vývoj struktury nákladů z hlavní činnosti 2009 – 2013 (v Kč)

Tab. č. 17: Vývoj struktury nákladů z doplňkové činnosti 2009 – 2013 (v Kč)

Tab. č. 18: Vývoj struktury výnosů z hlavní činnosti 2009 – 2013 (v Kč)

Tab. č. 19: Vývoj struktury výnosů z doplňkové činnosti 2009 -2013 (v Kč)

Tab. č. 20: vývoj výsledku hospodaření 2009 – 2013 (v Kč)

Tab. č. 21: Vývoj bilanční sumy v letech 2009 – 2013 (v Kč)

Tab. č. 22. Struktura aktiv 2009 – 2013

Tab. č. 23. Vertikální analýza aktiv 2009 – 2013

Tab. č. 24: Struktura pasiv 2009 – 2013

Tab. č. 25: Vertikální analýza pasiv 2009 – 2013

Tab. č. 26: Struktura výkazu zisku a ztráty 2009 – 2013

Tab. č. 27: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 2009 – 2013

Tab. č. 28: Horizontální analýza aktiv vyjádřená v absolutních hodnotách 2009 - 2013

Tab. č. 29: Horizontální analýza aktiv vyjádřená v relativních hodnotách 2009 – 2013

Tab. č. 30: Horizontální analýza pasiv vyjádřená v absolutních hodnotách 2009 – 2013

Tab. č. 31: Horizontální analýza pasiv vyjádřená v relativních hodnotách 2009 – 2013

Tab. č. 32: Horizontální analýza výsledovky vyjádřená v absolutních hodnotách 2009 –

2013

Tab. č. 33: Horizontální analýza výsledovky vyjádřená v relativních hodnotách 2009 –

2013

Tab. č. 34: Čistý pracovní kapitál 2009 - 2013

Tab. č. 35: Vybrané ukazatele autarkie 2009 -2013

Tab. č. 36: Ukazatele rentability v letech 2009 - 2013

85

Tab. č. 37: Ukazatele likvidity 2009 – 2013

Tab. č. 38: Ukazatele aktivity 2009 – 2013

Tab. č. 39: Ukazatele financování 2009 – 2013

86

Seznam obrázků

Obr. č. 1: Organizační struktura ZŠ a MŠ Mirošov

Obr. č. 2: Vývoj výše obdržených dotací 2009 – 2013 (v Kč)

Obr. č. 3: Vývoj příjmů z vlastní činnosti 2009 – 2013 (v Kč)

Obr. č. 4: Vývoj výsledku hospodaření 2009 - 2013

Obr.č. 5: Vývoj bilanční sumy v letech 2009 - 2013

Obr. č. 6: Vývoj čistého pracovního kapitálu 2009 – 2013

Obr. č. 7: Vývoj autarkie hlavní činnosti 2009 - 2013

Obr. č. 8: Vývoj vybraných ukazatelů rentability 2009 – 2013

Obr. č. 9: Vývoj vybraných ukazatelů rentability 2009 - 2013

Obr. č. 10: Vývoj vybraných ukazatelů likvidity 2009 – 2013

Obr. č. 11: Vývoj vybraných ukazatelů financování 2009 – 2013

87

Seznam použitých zkratek

ČR – Česká republika

EU – Evropská unie

FKSP – Fond kulturních a sociálních potřeb

KÚ – Krajský úřad

LSZP – Listina základních práv a svobod

MF – Ministerstvo financí

MŠ – Mateřská škola

MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

OON – Ostatní osobní náklady

OPS – Obecně prospěšní společnost

OŠ – Odbor školství

VŠ – Vysoká škola

ZŠ – Základní škola

88

Seznam použité literatury

Monografie

HEJDUKOVÁ, Pavlína., PAVLÁSEK, Vlastimil. Veřejné finance a daně v České

republice. Plzeň: NAVA, 2011, 184 s., ISBN 978-80-7211-395-8

HRDÝ, Milan., HOROVÁ, Michaela. Finance podniku. 1. vydání. Praha: Wolters

Kluwer ČR, 2009, 180 s., ISBN 978-80-7357-492-5

KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 4. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 786 s., ISBN 978-

80-7380-261-5

KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck,

2002, 206 s., ISBN 80-7179-778-2

MÁČE, Miroslav. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a

organizační složky státu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, 640 s., ISBN 978-80-247-

3637-2

OCHRANA, František., PAVEL, Jan., VÍTEK, Leoš. Veřejný sektor a veřejné finance:

Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vydání. Praha: Grada

Publishing a.s., 2010, 264 s., ISBN 978-80-247-3228-2

PEKOVÁ, Jitka., PILNÝ, Jaroslav., JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance

veřejného sektoru. Praha:ASPI a.s., 2008, 712 s., ISBN 978-80-7357-351-5

VALENTA, Jiří. Financování a rozpočet škol. Karviná: Paris, 2004, 131 s., ISBN 80-

239-2218-1

Právní předpisy

Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv

a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

89

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních správních orgánů státní

správy České republiky

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zíkon

o vysokých školách)

Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním

a školským zařízením

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání (školský zákon)

Elektronické dokumenty

202 dokumentů ředitele školy. [CD-ROM]. Nový Bydžov: aTre, v.o.s., 2013

Krajská metodika rozpisu závazných ukazatelů a rozpočtu na přímé výdaje ve školství

na rok 2013. [online] Plzeň: Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu

Plzeňského kraje, 2013, Aktualizace 4.1.2013, [cit. 2013-10-25].

Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/rozpis-rozpoctu-primych-vydaju-ve-

skolstvi-na-rok-2013

Povinná pedagogická dokumentace. [CD-ROM]. Nový Bydžov: aTre, v.o.s., 2013

Struktura systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. [online] Praha: Národní

oddělení EURYDICE, 2009, Aktualizace 7.10.2009, [cit. 2013-27-10].

Dostupné z: www.msmt.cz/file/10185 1 1/download/

Internetové stránky

Česká školní inspekce. [online] Praha: Česká školní inspekce, 2013. Aktualizace

10.11.2013, [cit. 10.11.2013] Dostupné z: http://csicr.cz/

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online] Praha: Ministerstvo školství,

mládeže a tělovýchovy, 2013. Aktualizace 19.9.2013, [cit. 19.9.2013] Dostupné z:

http://msmt.cz/

Národní ústav pro vzdělávání. [online] Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2013.

Aktualizace 20.9.2013, [cit. 20.9.2013] Dostupné z: http://nuv.cz/

90

Krajský úřad Plzeňského kraje. [online] Plzeň:Krajský úřad Plzeňského kraje, 2014.

Aktualizace 8.3.2014, [cit. 8.3.2014] Dostupné z: http://plzensky-kraj.cz/

Rozpočet obce. [online] Kamenné Žehrovice: Ropočet obce, 2014. Aktualizace

9.3.2014, [cit. 9.3.2014] Dostupné z: http://rozpocetobce.cz/

Základní a Mateřská škola Mirošov. [online] Mirošov: Základní a Mateřská škola

Mirošov, 2014. Aktualizace 8.3.2014, [cit. 8.3.2014] Dostupné z: http://zsmirosov.cz/

91

Seznam příloh

Příloha A: Schéma vzdělávací soustavy v ČR

Příloha B: Rozvaha ZŠ a MŠ Mirošov 2013

Příloha C: Výkaz zisku a ztráty ZŠ a MŠ Mirošov 2013

Příloha A: Schéma vzdělávací soustavy v ČR

Legenda: závěrečná zkouška, státní závěrečná zkouška, maturitní zkouška,

absolutorium, státní závěrečná zkouška/státní rigorózní zkouška/státní doktorská

zkouška, přijímací zkoušky, →další vzdělanostní úroveň, →trh práce

Zdroj: MŠMT, 2013

Příloha B: Rozvaha ZŠ a MŠ Mirošov 2013

Příloha C: Výkaz zisku a ztráty ZŠ a MŠ Mirošov 2013

Abstrakt

HODINA, Lumír. Ekonomika a financování školství. Plzeň: Fakulta ekonomická ZČU

v Plzni, 91 s., 2014

Klíčová slova: financování školství, finanční analýza, regionální školství, veřejné

finance

Předložená diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku ekonomiky

a financování školství na základě analýzy vybraného subjektu, kterým je příspěvková

organizace ZŠ a MŠ Mirošov. Práce je rozdělena do dvou na sebe navazujících částí.

V části teoretické je popsán systém školství v ČR a s ním související činnost některých

správních orgánů. Dále je vysvětlena problematika financování školství se zvláštním

důrazem na financování regionálního školství. V praktické části je kladen důraz

na analýzu financování, analýzu nákladů, výnosů a výsledku hospodaření a finanční

analýzu ZŠ a MŠ Mirošov. Nedílnou součástí práce je konečně také samotné

zhodnocení současné finanční situace analyzované školy a návrh opatření, která by

v budoucnosti mohla vést k jejímu zlepšení.

Abstract

HODINA, Lumír. Economy and Funding of Education. Pilsen: Faculty of Economics -

University of West Bohemia in Pilsen, 91 p., 2014

Key words: education financing, financial analysis, public finance, regional education

The main aim of this thesis is to describe the economics and financing problems of

education based on the analysis of the selected subject, which is a primary school and

kindergarten in Mirošov. The work is divided into two consecutive parts. In the

theoretical part is described the system of education in the Czech Republic and the

related activities of certain administrative bodies. Further is explained the issue of

financing education with special emphasis on financing of regional education. The

practical part is focused on the analysis of financing, cost analysis, revenue and profit

and financial analysis of the primary school and the kindergarten in Mirošov. The

integral part of the work is the final actual evaluation of the current financial situation of

the analyzed school and proposal of measures that could lead to improvement in future.

Date post:	28-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI · základní pilíře celého vzdělávacího systému v R a...

Documents