Recyklace lékařských přístrojůPřekvapivě bohatý zdroj drahých kovů

Lukáš Pollert U nás v nemocnici samozřejmě třídíme

šrotozemšťan boduje Osvětová kampaň bere stříbro

Držitel ocenění Zlatý středník – nejlepší časopis státní, veřejné

a neziskové sféry v roce 2007

M A G A Z Í N A S E K O L č . 3 / 2 0 0 8

EDITORIAL OBSAH

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 3/08 vyšlo 12. 9. 2008 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: casopis@asekol.cz, tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

8 Téma: Recyklace lékařských přístrojůDemontovat a zpětně využít tunová

zařízení je náročné, ale rozhodně se to

vyplatí.

14 Z pohledu obceV Karlových Varech byly jako v prvním

krajském městě České republiky

instalovány kontejnery na sběr drobného

elektroodpadu.

16 RozhovorS Romanem Tvrzníkem, generálním

ředitelem společnosti Elektrowin, jsme

si povídali v předvečer oslavy tříletého

fungování firmy.

Rtuť (lat. Hydrargyrum) je jediným kovem, který je za normálních podmínek kapalný. V zem-ské kůře je čistá rtuť velmi vzácná. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg, v mořské vodě je její koncentrace téměř na hranici měřitelnosti. Hlavním zdrojem pro výrobu rtuti je sulfid rtuťnatý (rumělka). Ve světě se spotřebují asi 3000 tun rtuti ročně, z toho na vrub členských zemí EU jde přibližně jedna třetina. Nejvíce rtuti pak v globálním měřítku připadá na těžbu zlata, průmyslovou výrobu chlóru a baterií. Ve zdravotnictví lze rtuť nalézt v tep-loměrech a dalších měřicích a kontrolních přístrojích, např. tonometrech, své nezastupitel-né místo má zatím v zubním lékařství. Klasický lékařský teploměr obsahuje asi jeden gram rtuti. Toto množství stačí, aby jezero o ploše 80 000 m2 bylo kontaminováno do té míry, že ryby, které v něm žijí, nebudou vhodné ke konzumaci. Rtuť je totiž kumulativní jed, který se vylučuje z organismu jen pozvolna a koncentruje se zejména v ledvinách, v menší míře pak v játrech a slezině. Proto i při recyklaci je nutné s rtutí zacházet jako s nebezpečným odpadem, recyklací lze získat až 95 % tohoto prvku.

Hg Milí čtenáři,

vítám vás u dalšího vydání časopisu Zpětný odběr.

Ani se mi nechce věřit, že léto pomalu končí. Vždyť

je to jako včera, kdy jsem se radovala, že začínají

dlouhé letní večery a časy dovolených. Na svých

prázdninových cestách jsem se přistihla, že při každé

příležitosti zjišťuji, jak jsou na tom v daných zemích se

zpětným odběrem. Porovnávám kontejnery na sklo,

papír a plasty a samozřejmě se dívám, jestli se někde

nepovaluje vyhozená televize nebo jiný elektrospotřebič.

Mé soukromé hodnocení vyšlo letos pro naši zemi

celkem dobře. Navštívila jsem státy, kde si se zpětným

odběrem hlavu příliš nelámou. Jen zřídka jsem tam

viděla kontejnery na sběr papíru a nepotřebné elektro

jsem dokonce našla i při potápění v moři. Kam až

to povede, pokud tyto země nezačnou urychleně

s osvětou a sběrem, si raději ani nepředstavuji. O to

příjemnější bylo po mém návratu zjištění, že ASEKOL

umístil v několika městech a obcích České republiky

v ulicích červené kontejnery na podporu sběru malých

elektrospotřebičů. Do jednoho z takových měst –

Karlových Varů, zavítáme v našem časopise, abychom

se zeptali náměstka primátorky na dosavadní zkušenosti

s projektem.

Hlavním tématem tohoto čísla Zpětného odběru jsou

lékařské přístroje. Většina z nás se s nimi setkává

nerada, ale všichni jsme vděčni za vysokou úroveň

lékařské techniky, která pomáhá denně zachraňovat

lidské životy. My se podíváme, jak se tato specifická

skupina elektrozařízení likviduje.

Jak je na tom s recyklací Ústřední vojenská nemocnice

prozradí její lékař a bývalý zlatý olympionik Lukáš Pollert.

Dozvíme se také řadu aktuálních informací týkajících se

kolektivního systému ASEKOL, mimo jiné například i to,

že společnost zavedla a nechala úspěšně certifikovat

systémy managementu ISO.

V letošním roce se setkáváme na stránkách časopisu

naposledy. Těším se tedy nashledanou v roce 2009.

RNDr. Eva Lukešová

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 3 / 2 0 0 8 4 5

ZPRÁVY / NOVINKY

KRÁTcEASEKOL USNADNIL OBčANůM TřÍDěNÍ ELEKTROZAřÍZENÍ

Lidé se nyní budou moci zbavit drobných spotřebičů přímo v práci. Už téměř 1900 obcí a in-stitucí si objednalo speciální nádobu, tzv. E-box, jejímž prostřednictvím občané mohou snadněji a pohodlněji třídit drobná vysloužilá elektroza-řízení. E-box je vhodný k použití výhradně do in-teriéru budov. Jeho rozměry jsou 40x40x100 cm a je určen pro sběr drobných nefunkčních elektro-zařízení, jako jsou například kalkulačky, telefony, drobné počítačové vybavení, walkmany, discma-ny či MP3 přehrávače. Dodání E-boxu je zdarma, stejně jako odvoz a recyklace nashromážděného elektroodpadu. Zájemci si E-boxy mohou stále objednávat na adrese www.asekol.cz.

AUDIT PROBěHL BEZ ZÁVADDne 23. 6. 2008 byl auditorem společnosti

TRITON Cert úspěšně proveden 1. dozorový au-dit dodržování pravidel ve společnosti ASEKOL dle normy ISO 27001. Potěšitelnou zprávou je, že společnost ve všech ohledech splnila podmínky certifikace a certifikát jí byl tímto prodloužen do června 2009, kdy se bude konat další audit.

NÁš wEB jE LEPšÍ, HEZčÍ A MODERNějšÍNa začátku srpna byly spuštěny nové webové

stránky společnosti ASEKOL. Nový, výrazně dyna-mičtější a vizuálně atraktivnější design vytvořila společnost MEDIA FACTORY Czech Republic, a.s., redakční systém je od společnosti PragueBest, s.r.o. Stránky na adrese www.asekol.cz jsou nyní nově přehledně členěny na sekce Výrobci a do-vozci, Poslední prodejci, Spotřebitelé, Obce, Do-pravci, Zpracovatelé.

DEN OTEVřENýcH DVEřÍ DOPRAVNÍHO PODNIKU HL. M. PRAHY:

Dopravní podnik hl. m. Prahy, stejně jako kaž-dý rok, pořádá Den otevřených dveří. Akce se koná 20. 9. 2008 v době od 10 do 16 hod. ve vozovně Pan-krác (tramvaje), v garáži Kačerov (autobusy) a depu Kačerov (metro). V garážích Kačerov bude v rámci letošní akce probíhat také prezentace zpětného odběru elektrozařízení včetně sběrných nádob, se kterými se mohou občané setkat. Kolektivní sys-tém ASEKOL představí E-box na drobné elektro a ve spolupráci s kolektivním systémem Ecobat obohatí program oblíbenými „Hrátkami s Asíkem a Batem“. Věříme, že se akce stejně jako v minu-lých ročnících setká s velkým zájmem Pražanů.

Konference Odpady a obce v Hradci KrálovéVe dnech 18. a 19. června 2008

se v Kongresovém centru ALDIS

v Hradci Králové pod záštitou

Ministerstva životního prostředí

čR, Svazu měst a obcí čR a města

Hradec Králové konal IX. ročník

konference Odpady a obce.

Odpadové dny pořádá za mediální podpory ča-sopisů Odpady a Moderní Obec spolu s dalšími společnostmi autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., která zajišťuje sdružené plnění po-vinností zpětného odběru a využití odpadu z oba-lů. Dalšími pořadateli konference byly opět společ-

nosti ECONOMIA, a.s., spolu s kolektivními systémy zpětného odběru elektrozařízení ASEKOL, s.r.o., EKOLAMP, s.r.o. a ELEKTROWIN, a.s. Mezi part-nery konference patřily již tradičně organizace sdružující odpadářské firmy SVPS a ČAOH a letos se připojila ZERA – Zemědělská a ekologická regi-onální agentura, o.s.Na konferenci se tak setkali zástupci měst a obcí, státní správy, odpadářských firem, zpracovatelů

odpadů a odborné veřejnosti. Mezi závažná té-mata diskutovaná na konferenci patřila například problematika, jak naložit se směsným komunál-ním odpadem a biologicky rozložitelným od-padem z obcí. V reakci na záměry Ministerstva životního prostředí, prezentované navrhovanou novelou zákona o odpadech a zákona o obalech, připravily Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů České republiky strategii rozvoje nakládání s od-pady v obcích a městech ČR. Představená strate-gie je zaměřena tak, aby Česká republika splnila cíle zejména evropské směrnice o skládkování, a přitom se maximálně podpořilo využití komu-nálních odpadů. Dalším z důležitých témat konference byla také realizace zpětného odběru elektrozařízení, jež spadá do působnosti kolektivních systémů ASE-KOL, EKOLAMP A ELEKTROWIN. Celý blok předná-šek byl věnován otázkám nákladů v odpadovém

hospodářství a zejména praktickým zkušenostem z provozu hospodaření s odpady v obcích. Na společenském večeru byli nakonec vyhlášeni vítězové soutěže O křišťálovou popelnici za rok 2007. Putovní cenu za nejlepší systém sběru a tří-dění komunálních odpadů získal dvanáctitisícový Jeseník, na dalších místech se umístily Ždírec nad Doubravou z okresu Havlíčkův Brod a Štěnovice na Plzeňsku.

Projekt Nakrmte Šrotozemšťana se minulý rok konal již podruhé, tentokrát však v mnohem rozsáhlejší podobě než v roce 2006. Lidé v jedenácti městech ČR měli možnost stavět dinosaury z vlastnoručně přineseného elektroodpadu. Každý ještěr byl při-tom unikátní. Cílem akce bylo nenásilnou formou sdělit občanům, že vysloužilá elektrozařízení nepatří do popelnice, ale do sběr-ného dvora. Road-show se celkem aktivně zúčastnilo více než 7000 lidí.Kategorie Community Relations zahrnuje projekty, které jsou zaměřené na vytváření dlouhodobých vztahů a porozumění me-zi firmou a okolní komunitou či prostředím. Patří sem například projekty v oblasti Corporate Social Responsibility, sponzorství, filantropie, podpory zájmových sdružení a projekty na úrov-ni místní samosprávy. O udělení cen v této kategorii rozhodo-vala pětice porotců, zahraniční specialista pak udělil vlastní zvláštní uznání. Více informací o letošních cenách PR naleznete na www.cenapr.cz/2007.

Pustil se do něj na výzvu ASEKOLU „český John Galiano“, návrhář Josef Klír. A v pondělí 25. srpna proběhla v jeho ateliéru zkouška. Netradiční model si oblékla tanečnice a moderátorka Kristina Bas-tien-Kloubková a jak vidíte, padl jí jako ulitý. Z dálky vypadá jako

nádherná a nákladná večerní róba, zblízka ale uvidíte procesory, kabely, tištěné spoje, tranzistory a konvektory. Klobouk je vtipně použitý větrák a model zdobí květiny z drátů.„V modelu jsem se cítila částečně jako ve středověku a částečně jako v budoucnosti, každopádně však velice žensky,“ svěřila se modelka po zkoušce. Josef Klír se do práce na šatech ponořil s vervou sobě vlastní, prozkoumával sběrné dvory a hledal použitelné „šrotoskvosty“. A dokonalá příprava se, jak sami vidíte, vyplatila.Šaty, které Kristina předvedla, jsou součástí kolekce sedmi mo-delů vytvořených z vysloužilých elektrospotřebičů. Ta byla před-vedena v rámci Šroto módní show v úterý 9. září na pražském Andělu a v rolích modelek se představily další známé osobnosti. Třeba svatební šaty doplněné kloboučkem z větráku oblékla Li-buška Vojtková. Celá přehlídka byla součástí happeningu Nakrm-te Šrotozemšťana 2008.

Road-show AseKOLu Nakrmte šrotozemšťana boduje

elektrošrot jako módní doplněk

Zábavně-osvětová kampaň Nakrmte šrotozemšťana 2007, s níž ASEKOL loni v červnu

a září navštívil jedenáct českých a moravských krajských měst, získala druhé místo

v soutěži čESKÁ cENA ZA PUBLIc RELATIONS 2007, konkrétně v kategorii community

Relations. Road-show navíc obdržela zvláštní ocenění zahraničního hodnotitele.

Moderní módní návrháři využívají při tvorbě svých modelů nejrůznější materiály

od přírodního hedvábí až po plastová elastická vlákna. Ovšem vyrobit šaty z vyřazených

elektrospotřebičů, to už je opravdu husarský kousek.

ASEKOL měl na konferenci svůj informační stánek, kde byla mimo jiné návštěvníkům k dispozici také poslední čísla časopisu Zpětný odběr

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 3 / 2 0 0 8 6 7

OTÁZKY PROZPRÁVY / NOVINKY

1.

Hlavním tématem tohoto čísla časopisu Zpětný odběr je oddělený sběr a recyklace lékařských přístrojů. jak je na tom s recyklací vaše „domovská“ Ústřední vojenská nemocnice?V Ústřední vojenské nemocnici samozřejmě odpad třídíme. Myslím tím papír, sklo, plasty a ko-vy. Velké množství odpadu je však infekční a ten samozřejmě netřídíme, ale postupuje se podle směrnice o nakládání s infekčním odpadem. Určitě ho tedy nerecyklujeme, ale použité chirurgické nástroje sterilizujeme.

2.

Máte pocit, že se ekologické povědomí a chování u nás za poslední roky zlepšuje? V čem vidíte největší rezervy?V oblasti ekologie se pohybuji již pěknou řádku let, protože už od roku 2004 spolupracuji se spo-lečností EKO-KOM na podpoře a osvětě třídění odpadů. Když jsme začínali, tak se třídění věnovalo pouze okolo 30 % lidí v republice a teď už je to 70 %. Myslím si, že to je velký posun a velký kus práce, která za námi zůstala. Samozřejmě velký podíl na tom mám já osobně, protože když něco řeknu, tak to lidi prostě dělají. Hlavně, když neříkám blbosti.

3.

Věděl byste, jak naložit s elektrospotřebičem, když doslouží?Nejdříve bych se za každou cenu snažil ho opravit. Třeba zapojit do zásuvky, apod. V případě neú-spěchu bych to asi rozebral a zkusil sestavit nějaký jiný a spolehlivější elektrospotřebič.

4.

Sledoval jste olympiádu v číně? jak se vám líbila či nelíbila atmosféra her?Jen zcela okrajově. Z odborného hlediska mě zajímalo, jak zjistí skutečný věk čínských gymnastek.

5.

jaké jsou vaše nejbližší plány v osobním i profesním životě?V osobním životě plánuju mít se co nejlépe, a tak čekáme s Pavlou čtvrté dítě. A v profesním životě bych rád udělal třetí atestaci z anestezie a také bych byl rád, kdyby lidé třídili odpad na 100 %.

Ptáme se Lukáše Pollerta

Namísto divokých peřejí se teď Lukáš Pollert chystá zdolat úskalí třetí atestace

již pátým rokem se Lukáš účastní osvětových akcí na podporu třídění odpadu

Na olympijských hrách získal bývalý český reprezentant zlatou a stříbrnou medaili

KRÁTcEEKOMÁNIE V cENTRU cHODOV

Akce s názvem Ekománie na podporu ekolo-gické osvěty proběhne ve dnech 6.–19. 10. 2008 v obchodním Centru Chodov v Praze. Happening se koná pod záštitou kolektivních systémů ASE-KOL, Ekolamp, Elektrowin, EKO-KOM, prodejců elektrozařízení, společností Pražská energetika a Pražské služby. Na akci budou umístěny interak-tivní expozice jednotlivých účastníků s důrazem na zodpovědné chování vůči životnímu prostře-dí i vůči sobě samým. Bude zde také představen velký stacionární kontejner na vysloužilé elektro-spotřebiče společnosti ASEKOL. Novou sběrnou nádobu umístěnou v areálu obchodního Centra Chodov budou moci využívat spotřebitelé i pro-dejci. Eventový víkend s bohatým kulturním pro-gramem se uskuteční ve dnech 18.–19. 10. 2008.

EXPOZIcE NA KOLEčKÁcHPro své aktivity v oblasti osvěty připravil

ASEKOL novinku. Jde o mobilní expozici nazvanou Svět recyklace v podobě speciálně upraveného přívěsu o rozměrech 10x2,5 m. Uvnitř návštěv-níci naleznou domácnost kompletně vybavenou spotřebiči a k nim na interaktivních obrazovkách celou řadu zajímavých informací o úsporách energie, třídění odpadu, zpětném odběru elek-trozařízení a jejich recyklaci. Celou domácností provedou návštěvníky její obyvatelé, kteří rádi zodpoví všechny praktické otázky. Svět recykla-ce je k vidění například na happeningu Nakrmte Šrotozemšťana na pražském Andělu, na konfe-renci Odpady Luhačovice nebo na osvětové akci Ekománie v Centru Chodov. Více informací o pro-jektu na www.svetrecyklace.cz.

I STAND BY REžIM SPOTřEBOVÁVÁ ENERGIIRoční náklady na celodenní provoz spotře-

bičů v tzv. pohotovostním režimu jsou u televi-zoru cca 255 Kč, videa 594 Kč, satelitní soupravy 1272 Kč a u počítače s monitorem a příslušen-stvím 1061 Kč. Tyto výpočty platí pro spotřebi-če v energetické třídě A nebo B. Evropská unie hodlá výrobcům elektroniky nařídit, aby upravili své výrobky tak, že jejich příkon v tzv. pohoto-vostním režimu bude výrazně nižší. V současné době je spotřeba u přístrojů ve stand by režimu okolo 2 až 10 wattů, od roku 2013 se přípustná úroveň pro spotřebu energie sníží na 0,5 wattu nebo 1 watt, tedy na hodnoty, které se blíží úrov-ni dosažitelné pomocí nejlepších dostupných technologií. Obdobný návrh již dříve představila Mezinárodní energetická agentura.

školní recyklační program RecyklohraníOsvětový projekt společností Asekol, Ecobat a EKO-KOM zaměřený na zpětný odběr elektrozařízení, baterií a akumulátorů učí žáky základních škol i studenty středních škol recyklovat a ještě jim dává možnost vyhrát věcné ceny.

Důležitým článkem v řetězci zpětného odběru a recyklace elektrozařízení jsou zpracovatelé. Jsou na ně přenášeny povinnosti spojené se zajištěním zpracování a využití elektrozařízení v souladu s plat-nou legislativou. Obzvláště u televizorů a počíta-čových monitorů je to problém, neboť podstatnou část jejich hmotnosti tvoří obrazovkové sklo (cca 60 % hmotnosti). Vyčištěné sklo se tradičně použí-valo na výrobu nových CRT obrazovek, o které však zájem kvůli přechodu na plazmové a lcd televizory postupně upadá. Jejich výskyt ve zpětném odběru ovšem nejméně do roku 2012 stále poroste.Kolektivní systém ASEKOL chce pomoci svým smluv-ním partnerům nalézt alternativní materiálové vyu-

žití vyčištěného skla. Proto společně s jejich zástup-ci, nezávislým poradcem, znalci z oboru stavebních hmot – VUSTAH Brno a za účasti kompetentních zástupců Ministerstva životního prostředí vytvořil tzv. pracovní skupinu.V rámci prvního setkání skupiny byla diskutována především úroveň primárního zpracování elek-trozařízení s CRT obrazovkou a její vliv na další vy-užití. Byly navrženy možné způsoby použití skla ve stavebnictví a příbuzných oborech. Následovaly analýzy odebraných vzorků skla. Na základě jejich výsledků se rýsují další možnosti využití. Současně probíhají první jednání s případnými odběrateli. Kolektivní systém ASEKOL doufá, že tato spolupráce povede nejen k dosažení stanovených cílů, ale také k upevnění vzájemných vztahů.

Pracovní skupina pomáhá zpracovatelům

Školy zapojené do projektu získávají za sběr bate-rií a elektrozařízení do připravených nádob body, které ve speciálním internetovém obchodě smění za zajímavé odměny z připrave-ného katalogu. Další body mohou získat správným zodpovězením otázek, pří-padně splněním dalších úkolů týkajících se odpa-dové problematiky.Odměny v katalogu jsou naučně-praktického cha-rakteru, jedná se například

o školní pomůcky, vstupenky do naučných a zábavních parků, sportovní náčiní či praktic-

kou elektroniku. Zapojení do programu Recyklohraní bylo na konci srpna 2008 nabídnuto všem základním

a středním školám v České republice, v případě zájmu se mohly zúčastnit rovněž mateřské školy. Spuště-ní projektu pak proběhlo s prvním dnem nového školního roku.

Zpětný odběr cRT obrazovek a jejich další využití se stává celosvětovým problémem. ASEKOL se jej spolu s dalšími zainteresovanými subjekty snaží řešit.

TÉMA čÍSLA / REcYKLAcE LÉKAřSKýcH PřÍSTROjů

9

V nemocnicích a větších lékařských zařízeních se každý den likvidují desítky kilogramů nebezpeč-ného či infikovaného odpadu. Injekční stříkačky, použitý obvazový materiál, obaly od transfúzní krve. Dnes by snad již naštěstí nikoho nenapadlo odhazovat tyto produkty do běžného komunální-ho odpadu. Na jejich bezpečnou a ekologickou li-kvidaci existují přísná pravidla, jejichž dodržování je po zdravotnických zařízeních striktně vyžadová-no a při žádostech o akreditace pečlivě sledováno. Jednou za čas se však lékařské instituce potřebují

„zbavit“ i jiného zařízení. Také dosloužilý tomograf, ultrazvuk či přístroj pro dialýzu je potřeba v rámci

možností recyklovat či ekologicky zlikvidovat. Jak se ale likviduje třeba zařízení pro zobrazení mag-netickou rezonancí nebo počítačový tomograf, který běžně váží i 18 tun?

NE VšE Z NEMOcNIcE SPADÁ DO KATEGORIE 8Povinnost zajistit zpětný odběr a následné zpra-cování elektrozařízení (s platností od 13. 8. 2005), elektrických akumulátorů, galvanických článků a baterií (od 23. 2. 2002) definovala pro výrobce a dovozce již novela zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Na jejím základě se výrobci a dovozci stali klien-ty kolektivních systémů, které zajišťují organizaci

Lékařské přístroje jsou velmi specifickou kategorií elektroodpadu.

je to dáno jejich dlouhou životností a vyššími pořizovacími náklady,

díky nimž se zatím do sběrných dvorů nedostávají tak často jako jiná

elektrozařízení. Druhým důvodem jsou výjimky, které pro jejich výrobu,

zpracování a další materiálové využití stanovuje zákon. jedno je však

pozitivní – tyto přístroje na černých skládkách nekončí.

Recyklujeme i tunové obryTaké velká zařízení využívaná ve zdravotnictví, jako tomograf či přístroj na dialýzu, je třeba ekologicky zlikvidovat.

Lékařské přístroje skrývají utajené pokladyZpětný odběr a recyklace velkých zařízení používaných ve zdravotnictví jsou vzhledem k jejich

váze a rozměrům dosti náročné, díky vyššímu obsahu vzácných kovů se však jedná o velice

zajímavý materiál pro další využití.

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 3 / 2 0 0 8 1 0 1 1

Cesta tomografu k likvidaci

Výchozí stanice: nemocnice

v Chrudimi

Cílová stanice: Ekopart

ve Vamberku

Převozní hmotnost: 2650 kg

Vytěžené materiály:

železo – 1350 kg

hliník – 600 kg

plasty – 80 kg

kabely, tištěné spoje – 450 kg

měď – 100 kg

olovo – 70 kg

Technika použitá k de-

montáži: od šroubováku

po vysokozdvižný vozík

Snaha zaměstnanců zpracovatelské dílny ve Vamberku rozebrat mnohatunový tomograf připomínala souboj Davida s Goliášem, nakonec se však dílo podařilo

I sebespolehlivější lékařský přístroj jednoho dne doslouží a nemocnice se ho bude muset zbavit způsobem co nejšetrnějším k životnímu prostředí

trubice apod. „V Kovohutích Příbram nástupnická např. rentgeny, stejně jako trubice přítomné v televizorech, strojně roztřídíme na jednotlivé složky a pro-střednictvím příslušných frakcí separuje-me. Transformátory, baterie včetně PCB kondenzátorů předáváme oprávněným firmám, které je zpracovávají. Stejně tak další případné nebezpečné látky si od nás odvezou akreditované firmy, kte-ré dokážou zajistit, aby byly zlikvidovány bezpečně vůči lidskému zdraví i šetrně ve vztahu k životnímu prostředí,“ vy-světluje proces nakládání s těmito lát-kami Petr Janda. „Olověné odpady pak zpracováváme přímo u nás v hutním

provozu a následně vyrábíme olovo, kte-ré je opětovně použito např. na výrobu olověných autobaterií,“ doplňuje příklad z příbramské provozovny.Postupným „očesáváním“ zařízení lze získat obdobné skupiny materiálů jako u běžných elektrozařízení, jež se vysky-tují v domácnostech. Největší množství tvoří kovy, ať již železné, neželezné či drahé. Tyto kovy najdeme zejména v samotných tělech přístroje (základem mnohatunového počítačového tomo-grafu je kvalitní ocel), vodičích, krytech a na deskách tištěných spojů, které obsahují drahé kovy jako zlato, stříbro a palladium. „Vzhledem k tomu, že při

výrobě lékař-ských přístro-jů se počítá s jejich dlouhou životností, na rozdíl od televizorů, mo-nitorů či počítačů, lze u nich předpoklá-dat kvalitní zpracová-ní, a tedy i vyšší obsah drahých kovů na deskách tištěných spojů, a tím pádem i větší přínos v efektivitě zpracování,“ chválí Janda přínos pro zpracovatele. V Příbrami ve vlastním hutním provozu dokážou zpracovávat obrazovkové sklo, materiály s obsahem drahých kovů a že-lezo. Ostatní položky jako měď, hliník, kabely či určité druhy plastů jsou předá-vány specificky zaměřeným zpracovate-lům k dalšímu využití.

VýjIMKA V ZÁKONě NEZNAMENÁ SNÍžENOU KVALITUZatímco zákon o odpadech definuje v části Cíle využití, opětovného pou-žití a recyklace v jednotlivých katego-riích pro skupiny 1–7 a 10 požadavky na procentuální využití od 70 do 80 % a na opětovné použití a recyklaci v roz-mezí 50–70 %, pro kategorii 8, lékařské přístroje, a 9, přístroje pro monitorová-ní a kontrolu, tyto požadavky stanoveny nejsou. Protože však jsou zpracovatelé na maximálním materiálovém vytěžení přístrojů finančně zainteresováni, dá se předpokládat, že kvalita ani kvantita zpracování lékařských přístrojů nebude za ostatními kategoriemi elektroodpa-du zaostávat.

sběru a recyklace nebo ekologické likvi-dace. Definovány jsou i jejich povinnosti, které musí v současnosti plnit. Jde mj. o vedení průběžné evidence všech elek-trozařízení, která byla dovezena nebo vyrobena, uvedena na trh nebo vyve-zena mimo ČR. Dále musí poskytnout informace o materiálovém složení elek-trozařízení, obsahu nebezpečných látek, způsobu demontáže a možnostech opě-tovného použití. Pokud tedy výrobce v současné době prodá zdravotnickému zařízení nový přístroj (nové přístroje), musí v případě zájmu odebrat od této instituce staré přístroje systémem kus za kus a na své náklady je ekologicky zlikvidovat. Vý-jimku ze zákona tvoří lékařské přístroje implantované nebo infikované, které se k recyklaci nepředávají, ale putují rov-nou do spaloven. Že ještě ne všechna zdravotnická zařízení mají jasno v tom, co mezi elektroodpad, potažmo do os-mé skupiny patří, ukazuje nedávný pří-

klad z Kovohutí Příbram nástupnická. Nejmenovaná nemocnice likvidovala staré počítačové vybavení a na zmínku, že v Příbrami dokážou ekologicky zpra-covat i lékařské přístroje, zareagovala zasláním gynekologického křesla a ope-račních háků.

KAžDý PřÍSTROj jE UNIKÁTVýrobci medicínských systémů si na od-bornou likvidaci, kterou jim ukládá zá-kon, najímají certifikované firmy, které přístroj na místě odborně demontují, ve spolupráci s kolektivními systémy a fi-nálními zpracovateli ekologicky zlikvi-dují a výrobci vystaví potvrzení o takto provedené likvidaci. Připravit k likvidaci kupříkladu mno-hatunový počítačový tomograf, který v sestaveném stavu přesahuje rozměry běžných dveří v nemocnici, není jen tak.

Tomograf se přímo v místě, kde slou-žil pro diagnostiku pacientů, rozebere na jednotlivé konstrukční skupiny, tedy původní části, z nichž byl složen. Tepr-ve jednotlivé komponenty jako lůžko, rameno či zobrazovací zařízení je mož-né transportovat na místo dalšího de-montování. Přitom je nutné zajistit, aby

nedošlo k úniku nebezpečných látek nebo poškození míst, kde se tyto látky vyskytují. Zpracovatel pak tyto jednotlivé kompo-nenty ručně dále rozebírá a třídí stejně

jako u ostatních kategorií elektroodpa-du. „Specifikou skupiny lékařských pří-strojů je, že každý typ zařízení je vlastně unikát, takže při demontáži nelze využít rutiny, kterou zaměstnanci zabývající se tímto způsobem zpracování mají. Proto vše trvá déle, čímž se náklady spojené se zpracováním zvyšují,“ popisuje úskalí spojené se zařízeními osmé skupiny Petr Janda, ředitel divize Elektroodpad Kovo-hutí Příbram nástupnická. Ze zařízení je nejprve nutné odstranit ty části, které by mohly být zařazeny do ka-tegorie nebezpečný odpad. Jedná se o baterie a PCB kondenzátory (které jsou v nových výrobcích již nahrazeny sou-částmi šetrnějšími k životnímu prostředí), transformátorový olej sloužící jako chla-dicí médium, součástky obsahující rtuť, olovo nebo třeba azbest, rentgenové

Připravit k likvidaci mnohatunový počítačový tomograf, který v sestaveném stavu přesahuje rozměry běžných dveří

v nemocnici, není jen tak.

TÉMA čÍSLA / REcYKLAcE LÉKAřSKýcH PřÍSTROjů

/ TEXT: LUcIE KETTNEROVÁ, FOTO: GETTY IMAGES

Nebezpečné látky omezuje

RoHS

Směrnice o omezení používání

některých nebezpečných látek

(Restriction of the Use of

Hazardeous Substances – zkrá-

ceně RoHS) má za cíl zakázat

používání šesti nebezpečných

látek při výrobě elektrického

a elektronického zařízení, což

přispěje k ochraně lidského

zdraví a životního prostředí.

RoHS se vztahuje na všech-

ny kategorie elektrozařízení

kromě skupiny 8, lékařské

přístroje, a 9, přístroje pro

monitorování a kontrolu, kde je

i nadále možné látky označené

jako nebezpečné (kadmium,

rtuť, olovo, šestimocný chrom,

polybromované bifenyly a po-

lybromované difenylethery) po-

užívat. Další výjimky v použití

jednotlivých zakázaných složek

a maximálních hmotností

koncentrace jsou pak dány buď

přímo směrnicí RoHS, nebo

v příloze č. 5 k vyhlášce

č. 352/2005 Sb.

Postup odděleného sběru pro zdravotnická zařízeníPokud právnická osoba nerealizuje oddělený sběr přístrojů přes některého z výrob-ců či dovozců, má možnost využít služeb kolektivního systému zpětného odběru elektrozařízení Asekol. Zdravotnické zařízení, které se chce zbavit neinfikovaných a neimplantovaných lékařských přístrojů, ale i kancelářské techniky či jiného elek-trozařízení, může buď na základě žádosti bezplatně odložit elektroodpad na místě odděleného sběru, nebo v případě splnění daných podmínek (min. množství 40 ks TV nebo PC monitorů a zajištění nakládky žadatelem) požádat o jeho odvoz. Dopra-va bude realizována do 14 dnů od data doručení žádosti, jejíž formulář je k dispozici na www.asekol.cz nebo ji lze podat telefonicky na čísle 261 303 255. Elektrood-pad podobný elektrozařízení pocházejícímu z domácností mohou i právnické oso-by bezplatně odevzdat v kterémkoli sběrném dvoře kolektivního systému Asekol. Součástí odběru je rovněž potvrzení o ekologické likvidaci elektrozařízení.

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 3 / 2 0 0 8 1 2 1 3

Míra likvidace elektrozařízení v domácnostech30

25

20

15

10

5

0Mobilní telefon

Televize Fén, kulma

Lineární zářivka

Lednička Rychlovarná konvice

Kompaktní zářivka

Pračka

Nákup v roce 2005

Nákup v roce 2007

Míra likvidace elektrozařízení v organizacích80

70

60

50

40

30

20

10

0Počítač Monitor KávovarLineární

zářivkaTiskárna Rychlovarná

konviceMobilní telefon

Nákup v roce 2005

Nákup v roce 2007

ASEKOL INFO

Po dvou letech si Asekol znovu nechal vypracovat reprezentativní průzkum chování spotřebitelů

a organizací ve vztahu k elektrozařízení. Nabízí se tak jedinečná možnost srovnání, jak češi za dva roky

ve vztahu k elektroodpadu a elektrozařízení pokročili.

FREKVENcE NÁKUPU ELEKTROZAřÍZENÍPrvní zajímavý údaj přináší frekvence nákupu elek-trozařízení. Zatímco přede dvěma lety Češi nejčas-těji nakupovali kompaktní zářivky, letos se na první místo suverénně dostaly v prvním výzkumu nezo-hledněné elektronické hračky. Jejich nákup jednou za rok nebo častěji potvrdilo 47 procent dotazova-ných, což je téměř o pětinu více než u kompakt-ních zářivek. Dalšími v pořadí jsou lineární zářivky, méně často už lidé kupují mobilní telefony. Vůbec nejméně často naopak lidé v prodejnách sahají po velkých užitkových spotřebičích, jako je pračka, sporák či lednička.V případě organizací vyčnívají v podstatě pouze kompaktní a lineární zářivky, u nichž se navíc frek-vence nákupu významně nezměnila. Ostatní druhy elektrozařízení se však prodávají daleko méně čas-to. U IT elektrozařízení lze důvody hledat za sou-časnou stagnací technologií. Řada velkých firem v minulých letech přecházela na LCD monitory a výkonnější počítače, které jim dosud pro běžnou kancelářskou práci bohatě postačí.

MÍRA LIKVIDAcE ELEKTROZAřÍZENÍPři porovnání míry likvidace spotřebičů je zřejmé, že zde k velkým změnám nedošlo. Lidé se nejčastě-ji zbavují mobilních telefonů, zářivek a rychlovar-ných konvic.Také u organizací vyřazeným spotřebičům dominu-je stejná elektronika jako dříve. Počítačů, monitorů a zářivek se loni zbavilo kolem 60 % společností.

DůVOD LIKVIDAcE ELEKTROZAřÍZENÍVelký rozdíl oproti prvnímu výzkumu představuje důvod vyřazení elektrozařízení zejména u počítačů, analogových fotoaparátů a DVD přehrávačů. Zatím-co loni měnilo počítač z důvodu nákupu lepšího mo-delu dvakrát méně lidí než v roce 2005, analogový fotoaparát naopak v tomto kritériu posílil dvojná-sobně, a DVD přehrávač dokonce šestinásobně.

Oproti dynamickým změnám v domácnostech je trend u organizací naprosto jednostranný. Nákup lepšího modelu se sice také týká počítačů, moni-torů a mobilních telefonů, ovšem firmy daleko více než dříve volí změny elektrozařízení pouze v přípa-dech nutnosti.

ZPůSOB LIKVIDAcE ELEKTROZAřÍZENÍJednou z nejdůležitějších informací pro kolektivní systémy je způsob vyřazení elektrozařízení. Nejhů-ře tříděnými druhy zůstávají kompaktní a lineární zářivky, fény a kulmy. K nim přibyly ještě elektrické hračky. Téměř polovina těchto elektrozařízení po-řád končí v popelnicích. Naopak počítače, monito-ry, DVD a CD přehrávače a digitální fotoaparáty již do popelnice nevyhazuje téměř nikdo. Posun lze sledovat i u mobilních telefonů, televizí, videoka-mer či discmanů. Celkově lze tedy říci, že se situace zlepšila. Jestliže organizace už dříve elektroodpad třídily o poznání lépe než domácnosti, současný výzkum tento fakt jen potvrdil. Až na pár televizí a zářivek společnosti zodpovědně likvidují elektrozařízení prostřednictvím sběrných dvorů a zejména speci-alizovaných firem.

stále třídíme máloPrůzkum chování spotřebitelů

Průzkum ukázal, že se chování spotřebitelů za dva roky zase až tak nezměnilo, lidé se stále nejvíce zbavují mobilních telefonů, zářivek a rychlovarných konvic

Pilotní projekt na podporu sběru hraček a drobných elektrozařízení na pražských základních školách probíhal od října 2007 do května 2008. Projekt organizovala společnost ASEKOL, záštitu nad ním převzal radní pro oblast životního prostředí a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy Petr Štěpánek. Cílem by-lo ověřit možnosti zvýšení sběru těchto komodit a současně posílit ekologické vědomí nejmladší generace. „Drobná elektrozařízení totiž končí v popelnici nej-častěji, podle statistik až z 80 %. U elektrických hraček je situace ještě horší. K re-cyklaci se jich dostane pouhých 0,07 %, přičemž materiálově se dá využít 87 % hmotnosti elektrohraček,“ říká Jan Vrba z kolektivního systému ASEKOL.

Výsledky projektu dopadly příznivě. Celkem se podařilo vybrat 1115 kg drobných elektrozařízení, která by jinak nejspíš skončila v popelnici. Nejvíce se činili žáci ZŠ Ohradní. Na druhém a třetím místě se umístily ZŠ Táborská a ZŠ nám. Curi-eových. „Množství elektroodpadu na Zemi roste mnohem rychleji než ostatní druhy odpadu. Vzdělání dětí v tomto směru je velmi důležité a Magistrát hl. m. Prahy podobné akce jednoznačně podporuje. Právě děti budou v budoucnu roz-hodovat o našem životním prostředí,“ vysvětluje radní Petr Štěpánek. Projekt byl podporován dalšími aktivitami, například zábavně-vzdělávacími Hrátkami s Asíkem a Batem či školeními učitelů o odpadové problematice. „Ukázalo se, že povědomí o třídění elektroodpadu je u nás ještě velmi malé. Největším problémem je rozeznat, zda se výrobek řadí či neřadí k elektroza-řízení. Snažíme se osvětou veřejnost přimět k tomu, že odnést elektroodpad do sběrného dvora nebo prodejny elektra bude automatické stejně jako u pa-píru, skla nebo plastů,“ říká Vrba a dodává. „Za současných podmínek musím výsledky projektu hodnotit velmi pozitivně. Mimochodem po sérii školení a dal-ších osvětových aktivit ve školách vzrostl objem sebraných drobných elektroza-řízení čtyřnásobně.“ V rámci projektu se sbíraly elektrické a elektronické hračky poháněné baterií nebo elektromotorem, elektrické deskové hry, autodráhy, digitální hry, herní konzole, ruční ovladače videoher (joysticky), doplňky pro batolata, elektrická vo-zítka a vybavení pro volný čas a sporty. Do škol byly za tímto účelem instalovány speciální nádoby na drobná elektrozařízení, do nichž děti nosily i walkmany, MP3 přehrávače, mobilní telefony, rádia, kalkulačky a drobnou výpočetní techniku. Ze 42 škol se jich do sběru aktivně zapojilo 25. Celkem šlo o téměř 8000 žáků. Z hlediska městských částí byly suverénně nejúspěšnější školy z Prahy 4, kte-rých se v první desítce objevilo hned šest. Na celkovém objemu sběru se podí-lely dvěma třetinami hmotnosti odevzdaného elektroodpadu. Školy obdržely věcné ceny: dotykovou interaktivní tabuli, projektor a DVD přehrávač.Paralelně s pilotním projektem byla vyhlášena i výtvarná soutěž pro žáky. Tu na-opak opanovala ZŠ nám. Curieových z Prahy 1, jejíž žáci Adéla Králová a Khaldon Trabulsi se umístili na prvním a třetím místě. Mezi ně se vklínila Adéla Vladařová ze ZŠ U Parkánu. Zvláštní cenu pak obdrželi K. Melnyčuk a A. Mugutdinová ze ZŠ Kodaňská. Děti byly odměněny MP3 přehrávači.

šKOLY ZAPOjENÉ DO PROjEKTU PODLE VýSLEDKů SBěRU

Pořadí Název školy Městská část1. ZŠ Ohradní Praha 42. ZŠ Táborská Praha 43. ZŠ nám. Curieových Praha 14. ZŠ U Krčského lesa Praha 45. ZŠ Kavčí hory Praha 46. Mateřská škola II. Praha 57. ZŠ profesora Švejcara v Praze 12 Praha 48. EKONOMA Praha 49. ZŠ a MŠ Ústavní Praha 810. ZŠ nám. Jiřího z Poděbrad Praha 311. Fakultní základní škola Ped. fak. UK Praha 512. ZŠ a MŠ U Parkánu Praha 813. MŠ Chabařovická Praha 814. ZŠ V Ladech Praha 915. Katolická MŠ sv. Klimenta Praha 716. ZŠ Laudova Praha 617. ZŠ a MŠ T. G. Masaryka v Ruzyni Praha 618. Fakultní základní škola Pedag. fakulty UK Praha 519. ZŠ Šimanovská Praha 920. ZŠ Tyršova Praha 521. ZŠ Plzeňská Praha 622. ZŠ Křimická Praha 1023. ZŠ a MŠ U Školské zahrady Praha 824. ZŠ a MŠ K Dolům Praha 425. ZŠ Kořenského Praha 5

Pilotní projekt na podporu třídění vysloužilých hraček na pražských školách přinesl více než tunu elektrozařízení

ASEKOL v červnu vyhlásil výsledky pilotního

projektu sběru vysloužilých elektrohraček

a drobných elektrozařízení v pražských školách.

Mezi dvaačtyřiceti základními školami zapojenými

do projektu hrála prim Zš Ohradní. Za ní se umístily

Zš Táborská a Zš náměstí curieových. celkem se

v pilotním projektu za školní rok 2007/2008 podařilo

vybrat více než 1100 kg elektroodpadu.

Nejúspěšnější byly školy z Prahy 4, v první desítce se jich objevilo rovných šest

1 51 4 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 3 / 2 0 0 8

hojně využívány,“ hodnotí Petr Keřka. „Nicméně lidé sem váží cestu spíš s většími spotřebiči, malé spotřebiče dost často skončí v popelnici,“ dodává. Zbavit se elektrospotřebičů mohou obyvatelé Kar-lových Varů také prostřednictvím mobilních svo-zů, to ale vyžaduje sledovat termíny svozů v rad-ničních listech. „Kontejnery svůj smysl určitě mají – aby lidé měli možnost ekologické likvidace ma-

lých spotřebičů blíž a kdykoli dostupnou,“ míní Keřka.

PILNÍ KARLOVARšTÍO tom, že by stacionární kontejnery na elektrood-pad mohly v Karlových Varech přispět k dalšímu nárůstu zpětně odebraných elektrospotřebičů svědčí i to, že zdejší obyvatelé se v této oblasti

zatím docela činili. V dubnu 2006 město Karlovy Vary podepsalo se společností ASEKOL smlouvu o zajištění zpětného odběru vysloužilých elektroza-řízení. Od té doby bylo z karlovarské sítě sběrných míst v rámci zpětného odběru kolektivního systé-mu ASEKOL sebráno přes 125 tun elektrozařízení, z toho 4976 kusů televizí a monitorů. V minulém roce karlovarští občané společnosti ASEKOL ode-vzdali 1,38 kg vysloužilých elektrozařízení na oso-bu, což je o 376 % více než v roce 2006. V žádném jiném krajském městě nedošlo k tak vysokému ná-růstu jako právě v Karlových Varech. Podle Petra Keřky na tom má svůj podíl i osvětová činnost ma-gistrátu. „Naše občany v otázce recyklace odpadů intenzivně vzděláváme, což se projevilo i na mar-kantním nárůstu odevzdaných elektrozařízení. I proto věřím, že možnosti třídit drobné spotřebiče prostřednictvím kontejnerů budou hojně využí-vat,“ míní náměstek primátorky.Podobně dobře jako krajské město si vede i Kar-lovarský kraj jako celek. Podle statistik loni ASE-KOL od každého občana Karlovarského kraje prů-měrně vybral 0,74 kg elektrozařízení, což je o 252 procent více než v roce 2006. I mezi kraji tak kar-lovarský region dosáhl suverénně největšího zlep-šení. Karlovy Vary jsou prozatím největším měs-tem, kde pilotní projekt probíhá. Vedle nich jsou kontejnery testovány v Kladně, Písku, Kralupech nad Vltavou a Novém Městě na Moravě.

Kontejnery na drobný elektroodpad ulehčí občanům třídění. Karlovy Vary jsou prvním krajským městem v čR, kde byly instalovány.

Petr Keřka: Na hodnocení je zatím brzy

Náměstek primátorky města Karlovy Vary, který má ve své působnosti mimo jiné i oblast životní-ho prostředí, míní, že by stacionární kontejnery mohly přispět ke zvýšení množství spotřebičů, které skončí tam, kde mají – v systému zpětného odběru. Ve výhledech do budoucna je ale raději opatrný.

co přivedlo Karlovy Vary k tomu, že k projektu přistoupily?Impulz vzešel především ze strany společnosti ASEKOL, která hledala pro projekt město podob-né velikosti. K výběru Karlových Varů přispěl jistě i dosavadní nárůst v množství zpětně odebraných elektrozařízení.

co si od projektu slibujete?Podle mě určitě s rozšířením sběrných míst o kon-tejnery můžeme ještě nějaký další nárůst očeká-vat. Na druhé straně to, že na stáních na tříděný odpad přibývají kontejnery, má i svá negativa – přinejmenším z estetického hlediska. Je otázkou, zda by nebylo jednodušší a zároveň účinnější ještě větší přenesení odpovědnosti za odpad na skuteč-né původce – výrobce než přidávání nových a no-vých kontejnerů na jednotlivé využitelné složky odpadu. To je ale problém celé odpadové legis-lativy – my musíme vycházet ze situace, jaká je,

a v té stacionární kontejnery na elektroodpad ur-čitě smysl mají. Navíc si uvědomuji, že hledání od-povědi na otázku, jak co nejjednodušeji a zároveň

nejefektivněji zajistit to, aby se znovu použitelné složky odpadu dostaly k recyklaci, je složité. Po-kud chceme, aby lidé třídili a separovali, nesmíme jim s tím dělat příliš velkou starost. To znamená, že se musíme snažit co nejvíce zvýšit dostupnost sběrných míst.

Panovaly kolem projektu na radnici velké boje, nebo se na něm shodlo vedení města i opozice?Panovala shoda – koneckonců jde o dobrou věc a lze si jen těžko představit, že by chtěl někdo sbí-rat politické body bojem proti snahám zlepšit tří-dění odpadu.

Budou nové kontejnery a jejich obsluha zname-nat výraznější zátěž pro městský rozpočet?Ne, to určitě ne. Samotné kontejnery dodala spo-lečnost ASEKOL, my zase nechceme nic za zábor veřejného prostranství, takže v tomto ohledu je to oboustranně vstřícná spolupráce. A co se týče dal-ších nákladů souvisejících s provozem kontejnerů – myslím, že deset stanovišť je v rámci stávající-ho systému jen minimální náklad. Kontejnery by-ly umístěny na již existujících stanovištích, jejichž obsluhu město stejně platí, takže pokud půjde o nějaký nárůst, pak maximálně v řádu desetitisíců ročně, což je v rozpočtu města zanedbatelná po-ložka.

Nové kontejnery pro Karlovy Vary

„Své občany v otázce recyklace odpadů intenzivně vzděláváme, což se projevilo i na markantním ná-růstu odevzdaných elektrozařízení. I proto věřím, že možnosti třídit drobné spotřebiče prostřednic-tvím kontejnerů budou hojně využívat,“ uvádí k tomu Petr Keřka, náměstek primátorky města Karlovy Vary a koordinátor činnosti odborů životního prostředí, rozvoje a investic, dopravy a tech-nického odboru. Na něja-ké hodnocení projektu je ale podle něj ještě příliš brzy. „Zatím tu kontejne-ry na elektroodpad má-me měsíc, zeptejte se tak za rok,“ říká s úsměvem. Lidé si podle něj musí na nové červené nádoby na separačních stáních teprve zvyknout. To po-tvrzuje i krátká exkurze po třech z deseti separačních stání ve městě, kde nové kontejnery přibyly – když tu člověk chvíli sle-

duje provoz, uvidí lidi, kteří sem zodpovědně vyha-zují vytříděné plasty, papír a sklo, nikoho s varnou konvicí nebo se starým fénem jsem tu ale nepotkal. „Určitě se teď budeme muset věnovat intenzivní informační činnosti – především prostřednictvím

našich radničních listů, protože bude chvíli trvat, než do lidí dostaneme povědomí o tom,

na co jsou ty nové červené krabice,“ krčí rameny Petr Keřka.

DO POPELNIcE NEKontejnery na drobný elektrood-pad mají ulehčit občanům třídění elektroodpadu a zároveň zvýšit výtěžnost menších spotřebičů. Právě ty totiž nejčastěji končí na-místo ve sběrných dvorech, mo-bilních svozech nebo v systému zpětného odběru u konečných prodejců v popelnici, odkud se k ekologické recyklaci nedosta-

nou. I tady platí, že ochota lidí třídit závi-sí na tom, jak komfortní mají přístup ke kontejne-rům. Zkušenosti provozovatelů systému zpětného

odběru elektrospotřebičů jsou podobné – i tady se jednoznačně ukazuje, že je nutné přiblížit se co nejvíce spotřebiteli. Zatímco u staré lednice či pračky člověku nezbývá než ji odvézt do sběrného dvora nebo konečnému prodejci v rámci zpětného odběru, pokud nezvolí nezákonnou variantu černé skládky, u varné konvice nebo třeba kulmy se stále mnohým jako nejjednodušší řešení jeví odhození do běžné popelnice na komunální odpad. V Nizo-zemsku to tak s malými elektrospotřebiči podle odhadů dělá 35 procent lidí, ve Velké Británii 41–60 procent, v České republice jsou odhady ještě vyšší. „Lidé jsou ochotni třídit odpad a odevzdávat ho k recyklaci, pokud je to pro ně snadné,“ potvr-zuje Jan Vrba ze společnosti ASEKOL.

Z MALýcH OBcÍ DO MěSTProjekt loni úspěšně proběhl v pěti malých obcích Středočeského kraje. V dalších pěti obcích byl pak testován intenzivní mobilní svoz všech druhů elektrozařízení. Kontejnery na menší elektroza-řízení byly nainstalovány v pětici „větších“ obcí s počtem obyvatel kolem osmi set. V druhé pětici malých obcí s počtem obyvatel do tří set byl po-sílen mobilní svoz, který tak probíhal pravidelně jednou měsíčně. „Oba typy sběru se velice osvěd-čily. Zatímco loni každý občan ČR odevzdal prů-měrně pouze 50 gramů malých elektrozařízení, jen za pět měsíců implementace kontejnerů byl výsledek desetkrát vyšší,“ informuje Jan Vrba ze společnosti ASEKOL.Otázkou je, zda bude mít stacionární kontejner na malý elektroodpad podobně dobré výsledky i v krajském městě, kde mají lidé k dispozici už ny-ní dostatek možností, jak se vysloužilých elektro-spotřebičů ekologicky zbavit – pokud jen trochu chtějí. „Karlovy Vary v tomto ohledu fungují stan-dardně jako většina měst ve své kategorii – tedy mezi 50 a 60 tisíci obyvatel,“ potvrzuje Petr Keřka z karlovarského magistrátu. ASEKOL spolupracuje s Karlovými Vary na dvou sběrných dvorech, ob-čané dále mohou vysloužilá elektrozařízení ode-vzdat prostřednictvím čtrnácti servisů a prodejen. Celkem tedy ASEKOL v Karlových Varech disponu-je sítí šestnácti sběrných míst. K tomu nově přiby-la desítka stacionárních kontejnerů na vybraných stáních pro sběr tříděného odpadu a dva e-boxy umístěné v budovách magistrátu. „Sběrné dvory fungují poměrně úspěšně a obyvateli města jsou

V loňském roce se na stáních pro tříděný sběr odpadu v pěti malých obcích

ve Středočeském kraji objevily nové kontejnery určené pro vysloužilé malé

elektrospotřebiče. Letos pilotní projekt kolektivního systému ASEKOL,

který má za cíl zvýšit zpětný odběr drobných elektrospotřebičů, postoupil

do další fáze. Speciální kontejnery obohatily v červnu deset stanovišť

pro tříděný odpad v Karlových Varech. Ty jsou prvním krajským městem,

které tento způsob sběru malých elektrospotřebičů testuje. Dalšími

městy zapojenými do pilotního projektu jsou Písek, Kladno, Kralupy nad

Vltavou a Nové Město na Moravě. „V září instalujeme dvacet kontejnerů

také v Olomouci. Na základě průběžných výsledků pak v závěru roku

rozhodneme, zda a jakým způsobem budeme postupovat dál,“ říká

jednatel společnosti ASEKOL jan Vrba.

ASEKOL / Z POHLEDU OBcE / TEXT A FOTO: ROMAN PETERKA

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 3 / 2 0 0 8 1 6 1 7

ROZHOVOR S ROMANEM TVRZNÍKEM / TEXT: ROMAN PETERKA / FOTO: MIcHAEL KRATOcHVÍL

to dáno tím, že spravujeme ty nejtěžší elektrospo-třebiče, jako jsou pračky, myčky, sušičky, lednice a sporáky. U těchto spotřebičů máme trochu pro-blém s tím, že s výjimkou lednic, za které sběrné suroviny neplatí, často nekončí na sběrných mís-tech zpětného odběru, ale ve sběrných surovinách. Jde hlavně o sporáky a pračky. Myčky a sušičky se začaly v České republice masivně prodávat až zhruba před deseti lety, takže zatím ještě většina z nich slouží.

jaký je rozdíl mezi tím, když skončí sporák nebo pračka ve sběrných surovinách, a tím, když se do-stane do systému zpětného odběru?Poměrně velký. Když vysloužilý spotřebič prochází systémem zpětného odběru, nakládá s ním zpraco-vatel tak, jak má. Jde o to, že třeba pračky nejsou sice z hlediska životního prostředí nijak nebezpeč-ný odpad, ve sporácích je ale azbest, který už je vý-znamným zdrojem škodlivin a je nutné s ním podle toho zacházet. Ve sběrných surovinách jsou tyto spotřebiče likvidovány jako kov. Nic se neoddělu-je, nebezpečnými složkami se tu nikdo nezabývá

– celé spotřebiče skončí v jednom obrovském lisu a po slisování jde celý tento materiál do hutí.

Nejsou sběrné suroviny už tak trochu přežitkem v době, kdy je u nás zavedena povinnost výrobců umožnit zpětný odběr, fungují tu kolektivní sys-témy, síť sběrných dvorů a sběrných míst?Rozhodně nejsou příliš systémovým prvkem. Z na-šeho pohledu je to značný zdroj úniku materiálu, který by měl skončit v systému zpětného odběru a je to také zbytečně snadný zdroj obohacení jak pro některé provozovatele sběrných surovin, tak pro různé existence, které by se měly živit jinak

– bezdomovce, narkomany a podobně. Obce pak

zbytečně bojují s tím, že jim lidé tohoto druhu kra-dou třeba poklopy od kanálů, které pak končí také ve sběrných surovinách. Teď už se ale v parlamen-tu velice vážně mluví o tom, že by se měly zpřísnit podmínky pro výkup surovin, tak uvidíme, jak tato debata dopadne.

Vracejí se vám elektrospotřebiče kompletní? Ne-bo v nich obvykle chybí „lukrativnější“ části, kte-ré pak končí ve sběrných surovinách?Nekompletnost spotřebičů je jedním z velkých problémů, se kterými se potýkáme – především u ledniček. Z těch obvykle mizí kompresory, vý-parníky a hliníkové mřížky. Pro zpracovatele to znamená nižší materiálovou výtěžnost, protože to nejzajímavější, co by mohl z lednice získat, je pryč. Jemu zbudou pouze plasty a PUR pěna. A ne-smíme zapomenout ani na ekologický aspekt – při této „demontáži“ unikne z lednice do okolí olej, a především nebezpečné freony. Snažíme se s tím od začátku bojovat co největší osvětou, vydáváme na toto téma celou řadu informačních materiálů a ze statistik můžeme konstatovat, že to určitý efekt má – přesto se nám zatím podařilo dostat se zhruba na 80 procent kompletních lednic. U sporáků a praček s nekompletností problém ob-vykle nemáme – ty se k nám většinou dostanou buď kompletní, nebo vůbec. A nutno podotknout, že co se týče kompletnosti zpětně odebraných

elektrospotřebičů, výrazně lepší je to u koncových prodejců v porovnání s tím, co se k nám dostává ze sběrných dvorů obcí.

jaká je vzájemná spolupráce mezi kolektivními systémy Elektrowin, ASEKOL a Ekolamp? Bude se tato spolupráce do budoucna dále prohlubovat?Respektujeme Ekolamp i ASEKOL jako kolektivní systémy založené výrobci, které se pečlivě starají o jim svěřené skupiny zařízení a rozšiřují síť sběr-ných míst.

Nakolik se z vašeho pohledu češi naučili za tři ro-ky, co Elektrowin existuje, vracet elektrospotře-biče v systému zpětného odběru?Co se týče chladicích zařízení, vrací se nám zhruba 70 procent – i když tento údaj je trochu zavádějí-

cí, protože jde o porovnání s počty lednic, které se prodávají teď. Lednice u nás ale mají poměrně dlouhou životnost, takže v této době vlastně ode-bíráme ty, které se tu prodávaly počátkem deva-desátých let, kdy byl trh přece jen o něco menší. Když srovnáme oficiální údaje o prodejích z té do-by, dostáváme se téměř k poměru jedna ku jedné. U praček jsme na nějakých deseti procentech toho, co se prodalo před deseti lety, takže tady máme ještě velké rezervy, a samostatnou kapitolou jsou malé spotřebiče jako varné konvice, holicí strojky, kulmy a elektronářadí typu vrtačky či pily. U těch stále platí, že lidé řeší přes sběrné dvory a sběrná místa jen to, co se nevejde do popelnice.

Takže většina z nich zatím stále ještě končí v po-pelnicích?Zatím ano. Proto se právě na tuto oblast v posled-ní době zaměřujeme. Snažíme se podporovat obce i konečné prodejce, děláme informační kampaně. Pomalu se nám i tady daří výsledky zlepšovat, jde ale o běh na dlouhou trať. Zaměřujeme se přede-vším na školy, na mladou generaci.

Dá se říci, že dnešní děti jsou v oblasti nakládání s odpady vzdělanější než třeba generace jejich rodičů?Troufnu si tvrdit, že jsou výrazně vzdělanější. Pře-ce jen se o tom učí ve škole, jsou tu různé osvětové

aktivity kolektivních systémů a děti jsou na podob-né kampaně poměrně hodně citlivé. A přenášejí pak ekologické povědomí i domů, takže vlastně zpětně ovlivňují i generaci svých rodičů, což je ve-lice dobře.

co vy a vysloužilé elektrospotřebiče? jak s nimi nakládáte?Já funguji jako sběrné místo pro celou naši rodi-nu (smích). Všichni vědí, co dělám, takže mi pak často někdo z rodiny přinese vysloužilou žehličku nebo třeba fén, abych se postaral. Moji kamarádi a známí už jsou také ode mě trochu v tomto směru poučení, takže malé spotřebiče nosí ke mně a vel-ké do sběrných dvorů. Tím pádem se snažím šířit osvětu, jak jen to jde.

s nekompletností zpětně odebraných spotřebičů se snažíme bojovat co největší osvětou.jak byste zhodnotil celé tři roky existence společ-

nosti?Začátky byly docela obtížné, ale myslím, že se nám tu podařilo dát dohromady efektivně fungující tým a zajistit mu potřebnou technickou podporu. Postupně se nám daří navyšovat množství zpět-ně odebraných elektrospotřebičů. Samozřejmě je ale stále co dohánět oproti zemím, kde má třídění odpadu a zpětný odběr elektrozařízení podstatně delší tradici, takže na vavřínech usínat nemůžeme. Určitý důvod ke spokojenosti tu ale je.

jak jste se dostal k vedení Elektrowinu?V porovnání se šéfy ostatních provozovatelů ko-lektivních systémů jsem tak trochu atypický pří-pad, protože jsem nepřišel z branže odpadářské, ale z prostředí výrobců elektrospotřebičů. Na pro-blematiku fungování kolektivních systémů zpětné-ho odběru jsem se intenzivně připravoval už někdy od jara roku 2004. Můj tehdejší zaměstnavatel pa-

třil mezi evropskými výrobci k těm nejaktivnějším, takže jsem absolvoval pravidelná setkání nejen s kolegy z celé Evropy, ale i se šéfy kolektivních systémů ze zemí, kde fungovaly už od roku 2001 – z Belgie, Nizozemska nebo Švédska. Když pak padlo rozhodnutí o založení Elektrowinu a já byl vybrán coby člověk, který ho povede, byl jsem už dobře připraven.

Přesto jste říkal, že začátky byly těžké. jak tedy vypadaly?Legislativa u nás začala fungovat o trochu pozdě-ji, než jsme očekávali, a rozjezd nebyl tak hladký, jak jsem si představoval. Zatímco v Belgii nebo ve Švédsku, kde kolektivní systémy fungují už od roku 2001, byla tato dobrovolná aktivita výrob-ců vítána a podpořena, tady jsme se setkali s pro-

blémem, že někteří tuto bohulibou aktivitu nejen nevítali, ale dokonce jí i tak trochu házeli klacky pod nohy. Takže první a druhý rok fungování byly poměrně náročné.

co bylo největším problémem? Legislativa?Legislativa byla nějak nastavená, problémem byla spíš její vynutitelnost a neustálé zpochybňování ze strany těch, kteří neuspěli se svými projekty. Velkou část svých kapacit jsme tak spotřebovali

na obranu před neustávajícími pokusy zpochybnit naši způsobilost, místo abychom se mohli naplno věnovat rozvoji systému. Tento problém přetrvá-vá do jisté míry dodnes a myslím, že to celé proble-matice zpětného odběru nijak neprospívá.

Kolik sdružujete výrobců?Zaregistrovaných jich máme něco přes pět stovek, toto číslo se ale samozřejmě v čase mění – ne snad že by od nás odcházeli, ale spíš v důsledku dynami-ky podnikatelského života, firmy různě fúzují, kra-chují nebo zase vznikají nové. Aktivně nám v sou-časné době přispívá zhruba 470 firem.

A kolik lidí čítá samotný Elektrowin?Je nás tu celkem dvanáct – patříme v rámci Evropy k menším systémům. Práce je tu pro nás všechny

poměrně dost, máme ale štěstí v tom, že se tu od roku 2005 hodně investovalo do vývoje infor-mačního systému, který rostl spolu s námi a dnes už dokonale vyhovuje našim potřebám a požadav-kům. Takže jsme malý, ale produktivní tým.

jaké je postavení Elektrowinu v celém systému zpětného odběru?Téměř šedesát procent z celkové hmotnosti zpětně odebraných elektrozařízení prochází přes nás – je

stále máme co dohánětPřed třemi lety založil plný tucet

předních výrobců velkých a malých

domácích spotřebičů společnost

Elektrowin, která se po zápisu

do Seznamu výrobců vedeného

MžP stala provozovatelem

kolektivního systému zpětného

odběru elektrospotřebičů pro

velké a malé domácí spotřebiče,

nářadí a nástroje. Letos v létě

završil Elektrowin už třetí rok

své existence. Podle generálního

ředitele Ing. Romana Tvrzníka to byl

rok úspěšný. V den, kdy jsme spolu

dělali rozhovor, se celá firma večer

chystala na malou oslavu narozenin.

Ing. Roman Tvrzník se z postů vedoucího exportní sekce PZO Motokov či ředitele společností wBG Praha s.r.o. a HAFI Praha a.s. vypracoval až do funkce generálního ředitele akciové společnosti Elektrowin

1 9

ASEKOL ZÁBAVA

Z P Ě T N Ý O D B Ě R 3 / 2 0 0 8 1 8

1. Vzdělávací program, který kolektivní systémy ASEKOL a EcOBAT společně připravily pro základní školy, se jmenuje:a) Recyklace pro dětib) Hrátky s Asíkem a Batemc) Kdo recykluje, nezlobí

2. Pravěký ještěr, jehož sochu stavějí lidé z elektroodpadu v rámci osvětové kampaně pořádané ASEKOLem, je:a) Šrotozemšťanb) Elektrosaurusc) Dinomobil

3. Mezi elektrozařízení skupiny 7, jejichž zpětný odběr ASEKOL zajišťuje, nepatří:a) herní konzole playstationb) automaty na šipkyc) lékařské přístroje

4. Při nákupu nového elektrozařízení má prodejce povinnost:a) Zpětně odebrat od zákazníka starý přístroj a zajistit jeho likvidacib) Opravit zdarma zákazníkovi starý přístrojc) Odebrat od zákazníka starý přístroj jako protihodnotu

5. Kontejnery na tříděný odpad dodává ASEKOL obcím:a) Za roční poplatek 10 000 Kčb) Zdarmac) Za měsíční poplatek 5000 Kč

Abychom si ověřili, jak pozorně čtete náš časopis,

připravili jsme pro vás malý test týkající se činnosti

kolektivního systému ASEKOL. Správné odpovědi

posílejte e-mailem na adresu casopis@asekol.cz,

pětice vylosovaných získá věcné ceny.

4 6 1

7 9 1

4 8

6 3 2

2 3 9 5

5 6 4

7 4

7 5 6 8

1 6 7 2

Křížovka

Sudoku

Co víte o AseKOLu?

Deset vylosovaných, kteří nám do 31. 10. 2008 zašlou správné řešení tajenky na e-mailovou adresu casopis@asekol.cz, obdrží věcné ceny. Do e-mailu uveďte jméno, příjmení a adresu, aby vám výhra mohla být doručena.

Správné znění tajenky z minulého čísla: Mobilní telefony do popelnice nepatří Výherci z minulého čísla: Eva Ryšánková, Vít Lasovský, Věra Břízová, Věra Pojmanová, Milan Hložek, Nikola Mazáčová, Ladislav Vašina, František Gregor, Pavel Šeda, Vanda Dušková

Výherci obdrží věcné ceny od společnosti ASEKOL.

AseKOL zavedl systémy managementu podle norem IsO 9001:2001, IsO 14001:2005, OHsAs 18001:2008

Zavést a posléze nechat certifikovat systém managementu je rozhodnutí,

které vedení firmy učiní většinou na základě toho, že potřebuje získat

účinný nástroj ke zlepšení procesů ve firmě, zprůhlednění všech vazeb

a celkového řízení. často se tak děje i na základě tzv. tlaku trhu, tedy

obchodních partnerů a konečných spotřebitelů.

ASEKOL INFO / ING. jANA BAčINOVÁ, TAjEMNÍK cERTIFIKAčNÍHO ORGÁNU TÜV SÜD cZEcH

Systémy managementu dnes nelze chápat jen ja-ko zavedení požadavků normy ISO 9001, ale mů-žeme jmenovat i nejdůležitější normy/předpisy v této oblasti, jimiž jsou:• ISO 14001 kladoucí důraz na požadavky envi-ronmentálního managementu• OHSAS 18001 týkající se bezpečnosti práce• ISO 27001, která směřuje k vytvoření zázemí pro ochranu dat firmy • Dále se setkáváme s normami pro oblast výroby potravin, jako jsou HACCP, ISO 22000, BRC, IFS.To, že se vedení firmy rozhodne pro zavedení požadavků normy, je jen počátek dlouhodobého a vlastně nikdy nekončícího procesu. Je nutno zvážit, zda firma využije pouze vlastní potenciál, nebo přizve poradenskou společnost. Ta však ni-kdy nemůže zavádění provádět sama, bez velmi úzké spolupráce s pracovníky firmy a jejím ma-nagementem. Potom následuje často velmi složitý proces, na jehož konci stojí rozhodnutí nechat zavedený systém prověřit a certifikovat. Kritéria pro výběr certifikačního orgánu by se neměla omezovat pouze na „kolik nás to bude stát“, ale především by měla obsahovat odborné nároky na auditory certifikační společnosti a schopnost deklarovat prostřednictvím certifikátu i partnerům v zahra-ničí, že certifikační subjekt má dobré renomé a jeho výstupní dokument je zárukou funkčnosti zavedeného systému a jeho souladu s předpisy.Proces realizace certifikačního auditu se skládá ze dvou stupňů, tedy vlastně ze dvou dílčích au-ditů. První stupeň je jednoduše řečeno prově-řování způsobilosti zavedeného systému k cer-

tifikaci, ten druhý již prověří zavedený systém v celém rozsahu. Délka auditu se odvíjí od veli-kosti firmy, složitosti procesů a firemního uspo-řádání.V průběhu auditu se auditoři, kteří jsou díky svým kvalifikačním předpokladům odborníky v daném oboru, věnují všem stránkám chodu fir-my a jeho procesům. Závěry auditu jsou shrnuty v auditní zprávě. Ta může obsahovat doporuče-ní, které může nebo nemusí management firmy akceptovat, dále zjištění, která již je nutno řešit, nebo závažná zjištění, tzv. odchylky. Ty jsou dů-vodem pro to, aby certifikát nebyl vydán. Firma pak dostává čas na jejich odstranění. V ostat-ních případech vedoucí auditor doporučí vydání certifikátu. Poté je ještě celý proces posuzování prověřen gestorem dané odborné oblasti, který své rozhodnutí podstoupí certifikačnímu orgá-nu. Ten jako nezávislý subjekt provede konečné rozhodnutí o udělení certifikátu.Certifikát je vydán s platností na tři roky a k za-chování jeho platnosti musí firma každoročně v příštích dvou letech podstoupit tzv. dozorový audit. Čtvrtým rokem probíhá recertifikační au-dit. Pokud je zjištěno, že systém managementu i nadále odpovídá požadavkům normy, je vydán nový certifikát s tříletou platností.Z popisu celého certifikačního procesu je tedy patrno, že zavedení systému managementu je jen počátek neustálého procesu, který ovšem velmi úzce souvisí s vývojem firemních procesů a měl by se stát jejich součástí. Funkční je jen takový systém, který je použit v praxi firmy a je přímou podporou všech jejích činností.

Název projektu Implementace a certifikace

integrovaného systému managementu kvality, environmentu, bezpečnosti informací a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Poradce:Roman Peléšekwww.pelesek.cz

certifikační orgán:TÜV SÜD Czech, s. r. o. www.tuv-sud.czIng. Luděk Maryška, vedoucí auditor

Integrované systémyIntegrovány byly systémy managementu:→ kvality: dle ČSN EN ISO 9001:2001→ environmentu: dle ČSN EN ISO 14001:2005→ bezpečnosti informací: dle ČSN ISO/IEC

27001:2006→ bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: dle

ČSN OHSAS 18001:2008

ZAMěřENÍ SYSTÉMů→ Systém managementu kvality

nebo pouze kvalita nebo ČSN EN ISO 9001:2001: je zaměřen na kvalitu našich poskytovaných služeb

→ Systém managementu environmentu nebo pouze environment nebo ČSN EN ISO 14001:2005: je zaměřen na snižování dopadu činností, výrobků či služeb na životní prostředí

→ Systém managementu bezpečnosti informací nebo pouze bezpečnost informací nebo ČSN ISO/IEC 27001:2006: je zaměřen na zajištění důvěrnosti, dostupnosti a integrity informací

→ Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo bezpečnost a ochrana zdraví při práci nebo ČSN OHSAS 18001:2008: je zaměřen na prevenci vzniku úrazů a poškození zdraví

Výt žnost elektroza ízenímimo televizor

a po íta ových monitor

Navýšení základní odm ny*o bonus

0,1 až 0,3 kg / na obyvateleza kalendá ní rok 15 %

více než 0,3 kg / na obyvateleza kalendá ní rok 30 %