1 Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů Kritéria hodnocení Způsob ověření a Určit oblasti věcného popisu v rámci minimálního záznamu monografie a pokračujícího díla v českém jazyce ve formátu MARC21 (Machine-Readable Cataloging, česky „Strojově čitelná katalogizace“) Praktické předvedení b Ověřit správnost kódu Mezinárodního desetinného třídění ve dvou záznamech české monografie a v jednom záznamu čes- kého pokračujícího díla v databázích Národní knihovny České republiky a navrhnout jejich případnou opravu Praktické předvedení c Přiřadit příslušné věcné autority k záznamu odborné české monografie Praktické předvedení d Přiřadit příslušný geografický termín k záznamu českého karto- grafického dokumentu Praktické předvedení
Transcript
1
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardůKritéria hodnocení Způsob ověření
a
Určit oblasti věcného popisu v rámci minimálního záznamu monografie a pokračujícího díla v českém jazyce ve formátu MARC21 (Machine-Readable Cataloging, česky „Strojově čitelná katalogizace“)
Praktické předvedení
b
Ověřit správnost kódu Mezinárodního desetinného třídění ve dvou záznamech české monografie a v jednom záznamu čes-kého pokračujícího díla v databázích Národní knihovny České republiky a navrhnout jejich případnou opravu
Praktické předvedení
cPřiřadit příslušné věcné autority k záznamu odborné české monografie
Praktické předvedení
dPřiřadit příslušný geografický termín k záznamu českého karto-grafického dokumentu
2.1 Standardy pro věcnou katalogizaci .............................................................................................. 62.1.1 Mezinárodní desetinné třídění (MDT) .............................................................................. 62.1.2 Metoda Konspektu .................................................................................................................. 7
3 Národní autority .............................................................................................................................................. 83.1 Věcné autority Národní knihovny ČR ........................................................................................... 9
3.1.1 Soubor tematických autorit ...............................................................................................103.1.2 Geografické autority v záznamu kartografického dokumentu .............................103.1.3 Soubor formálních deskriptorů ........................................................................................113.1.4 Chronologické autority ........................................................................................................11
3.2 PHNK – Předmětová hesla Národní knihovny ČR ..................................................................113.3 Pravidla RDA (Resource Description and Access) ..................................................................12
4 Oblasti věcného popisu v rámci minimálního záznamu monografie a pokračujícího díla v českém jazyce ve formátu MARC21 ...............................................................................................................13
4.1 Formát MARC 21 a přehled polí a podpolí se vztahem k věcnému zpracování doku-mentů 13
5 Dotazy ke katalogizaci ................................................................................................................................146 Literatura a doporučené zdroje ke studiu ............................................................................................147 Přílohy 15
3
Katalogizační a bibliografický záznam
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Katalogizaci jako odbornou knihovnickou činnost zaměřenou na popis dokumentů rozdělujeme podle hlediska, z jakého je dílo popisováno, katalogizováno na:
� katalogizaci jmennou, tj. katalogizace formálních, vnějších znaků díla: autor, název, rozsah, rok vydání apod.
� katalogizaci věcnou, tj. katalogizace obsahové stránky díla: předmětová hesla, klíčová slova, notace MDT.
Výstupem procesu katalogizace je katalogizační záznam, který umožňuje přístup ke knihovní-mu fondu prostřednictvím údajů o lokaci1, které vycházejí z formálních (u beletrie) či obsahových (u naučné literatury) znaků dokumentu a informují o jeho fyzickém umístění, případně o dalších údajích (autor, název, téma dokumentu).
Věcná katalogizace (věcné pořádání informací, věcný popis, věcné zpracování, anglicky: subject control) označuje odbornou knihovnickou činnost, jejímž cílem je prostřednictvím obsa-hové analýzy zpracovat selekční obraz dokumentu a vytvořit věcný katalogizační záznam.
1 Katalogizační a bibliografický záznamKatalogizační záznam byl původně chápán jako záznam pro katalog na rozdíl od bibliografického záznamu jako záznamu pro bibliografii. Tyto rozdíly mezi bibliografickým a katalogizačním zázna-mem v současnosti postupně mizí. I bibliografický záznam tak může obsahovat lokační a exem-plářové údaje.2
Katalogizační záznam je druhem bibliografického záznamu, který je doplněný o lokační údaje knihovny, případně o služební údaje.
Pro zpracovaný katalogizační záznam se dříve používaly standardizované katalogizační lístky o for-mátu 125 × 75 mm uložené v klasickém, tzv. lístkovém katalogu. V automatizovaných knihovních systémech je nástrojem, rozhraním pro vyhledávání záznamů o uložených dokumentech elektronický katalog, tzv. OPAC, který umožňuje nelineární přístup k informacím.
Bibliografický záznam je jednotně vytvořený a formálně upravený záznam dokumentu, který se vztahuje na celé vydání (náklad) díla (např. katalogizace v knize, tzv. CIP, Cataloguing-in-Publication).
Strukturu bibliografického záznamu tvoří:
1. Lokační údaje
Tj. signatura3 nebo sigla4.
2. Soupisné údaje
Tj. záhlaví. Obsahuje jméno autora v unifikovaném tvaru (příjmení, jméno).
3. Popisné údaje
1 lokace = údaj o fyzickém umístění dokumentu2 http://aleph.nkp.cz/F/2AM5MHYGQ7IH3G8R415R133V7SSV4GJS463LL7832GN5EVFR8S-18040?func=find-acc&acc_sequence=0000028223 Značka označující fyzické umístění dokumentu v knihovně.4 Soubor šesti znaků (tři abecední, tři číselné) tvořící jednoznačné určení instituce.
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Jsou rozděleny do sedmi oblastí údajů. Pořadí údajů je závazné.
Schéma údajů:
Údaje o názvu a odpovědnosti. – Údaje o vydání. – Nakladatelské údaje. – Údaje fyzického popi-su. – Údaje o edici. – Údaje poznámky. – Údaje o standardním čísle a dostupnosti.
4. Obsahová charakteristika
Slovně vyjadřuje téma, obsah dokumentu, jeho zhodnocení, případně údaje o autorovi. Obsahová charakteristika je nepovinný údaj. Je výsledkem obsahové analýzy, která vychází z obsahových údajů jako jsou:
Cílem obsahové analýzy je soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu.
Obsahová analýza zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tématu dokumentu, případně časo-vého a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Výstupem obsahové ana-lýzy mohou být různé stupně redukce textu: referáty, anotace a abstrakty nebo věcné pořádání informací: systematické a předmětové třídění.
Podle obsahu a rozsahu se rozlišují dva základní druhy obsahové charakteristiky:
� anotace, � referát (abstrakt).
5. Služební údaje
Slouží pro vnitřní potřebu. Obvykle se uvádí přírůstkové číslo dokumentu, datum vytvoření zázna-mu a šifra katalogizátora.
Pořadí těchto údajů je závazné. Pro věcnou katalogizaci je důležitá oblast 4. – Obsahová charakteristika.
Základní funkční požadavky na bibliografické záznamy
V roce 1998 publikovala IFLA5 studii s názvem Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR), tedy Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Výsledkem studie bylo definování en-tit, tzn. určení toho, o co se zajímají uživatelé bibliografických záznamů (dílo, vyjádření, provedení a jednotka), se vztahem k dokumentu a současně ke čtyřem uživatelským potřebám (najít, identi-fikovat, vybrat, získat).
5 International Federation of Library Associations and Institutions, Mezinárodní federace knihovnických svazů a asociací
5
Knihovnické standardy
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Studie zjišťovala funkčnost bibliografických záznamů a současně byla reakcí na snahy o zefektiv-nění procesu katalogizace, snížení nákladů a minimalizaci bibliografického záznamu.
Základ studie tvoří konceptuální model na podporu dalšího vývoje pravidel bibliografického po-pisu, tzv. model FRBR. Z tohoto modelu vycházejí nová katalogizační pravidla Resource De-scription and Access (RDA), která platí v České republice od dubna 2015.
Podle rozsahu uváděných údajů se bibliografické záznamy dělí podle české katalogizační politiky na:
� minimální záznam, � doporučený záznam, � záznam pro Českou národní bibliografii.
2 Knihovnické standardyV obecné rovině je možné jakýkoli standard označit jako nástroj pro dosahování, udržování a zvy-šování kvality. Cílem pro zavedení knihovnických standardů bylo umožnit kooperaci a podpořit spolupráci knihoven v síťovém prostředí.
Pro knihovny přispívající svými záznamy v elektronické podobě do Souborného katalogu ČR jsou závazné tyto knihovnické standardy6:
výměnný formát MARC21 (dříve UNIMARC) – určuje KAM ZAPISOVAT ÚDAJE,
pravidla pro katalogizaci – RDA, dříve AACR2 – určuje JAK ZAPISOVAT ÚDAJE,
pravidla pro věcné zpracování – notace MDT / Konspekt,
minimální záznam pro Souborný katalog ČR.
Souborný katalog ČR
Souborný katalog ČR je databáze, kterou buduje Národní knihovna ČR od roku 1995 a která ob-sahuje údaje o knihovním fondu českých knihoven a institucí přispívajících do katalogu svými záznamy. V současné době obsahuje více než 6,1 milionů záznamů českých a zahraničních mo-nografií, speciálních dokumentů a seriálů.7 Přispívat do Souborného katalogu je podmínkou pro vybrané knihovny, které žádají o státní dotaci VISK8.
Výměnný formát MARC
Pro tvorbu a mezinárodní výměnu strojově čitelných bibliografických záznamů byly již v 60. letech 20. století vytvořeny tzv. komunikativní, výměnné formáty. Ve Spojených státech vznikl formát MARC9 ve světě později označovaný jako US-MARC, v Anglii UK-MARC, řada západních zemí použí-vala podobný UNIMARC (Dánsko danMARC, Belgie, Francie INTERMARC, Japonsko JAPAN/MARC).
V České republice se výměnné formáty začínají používat v 90. letech 20. století, v souvislosti se zaváděním automatizace do knihoven.6 http://www.caslin.cz/caslin/spoluprace/jak-prispivat-do-sk-cr/standardy/standardy-pro-souborny-katalog-cr7 http://www.caslin.cz/caslin/databaze-pro-vyhledavani/souborny-katalog-cr-baze-skc8 krajské knihovny, ústřední odborné knihovny, specializované knihovny s unikátním fondem, vysokoškolské knihovny, knihovny pověřené
výkonem regionálních funkcí, městské knihovny působící ve větších městech nad 10 000 obyvatel9 MAchine-Readable Cataloging
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
V České republice
� se začal používat výměnný formát UNIMARC v roce 1996, � v roce 2003 začal být souběžně používán výměnný formát MARC.
Od roku 2004 začala používat formát MARC 21 Národní knihovna ČR.
(Formát MARC 2110 vznikl v roce 1999 díky harmonizaci dvou severoamerických formátů USMARC a CANMARC.)
Nová katalogizační pravidla RDA, která nahradila pravidla AACR2R, začala být v České republice používaná od dubna 2015 a jsou spojena pouze s formátem MARC 21.
TDKIV definuje výměnný formát jako: „Standardizovaný formát struktury bibliografického, kata-logizačního záznamu, autoritního záznamu, klasifikačních údajů, sloužící pro výměnu dat mezi jednotlivými informačními institucemi anebo systémy. Stanoví povinné údaje pro výměnu, pořadí údajů, jejich odpovídající kódová označení a pravidla použití“.
2.1 Standardy pro věcnou katalogizaci
� MDT – Mezinárodní desetinné třídění � věcné autority Národní knihovny ČR � pravidla RDA � bibliografický formát MARC 21 � formát MARC 21/Autority � informační materiály Národní knihovny ČR (edice Standardizace) � Metoda konspektu � Polytematický strukturovaný heslář (PSH)
2.1.1 Mezinárodní desetinné třídění (MDT)
MDT je nejvíce využívaným klasifikačním systémem v České republice. Jde o vysoce flexibilní a efektivní pořádací systém, který se do současnosti rozšířil do dvaceti pěti jazyků v šedesáti ze-mích světa, zejména na evropském kontinentě. I u nás patří k nejrozšířenějším. Jeho výraznou předností je univerzální charakter. Ten je dán schopností indexovat veškeré poznatky univerza a uspořádat je v rámci jednotlivých vědních oborů.
Od roku 1992 zajišťuje agendu MDT Konsorcium pro MDT (UDC Consortium) se sídlem v Haagu, které provádí v souboru MDT pravidelně úpravy a změny.11
V roce 1994 obdržela Národní knihovna ČR od Konsorcia výlučnou licenci na zpřístupnění souboru znaků MDT v ČR. Z této licenční smlouvy vyplývá pro NK ČR právo celý soubor – UDC MRF (Uni-versal Decimal Classification – Master Reference File) přeložit do češtiny a publikovat jej v tištěné nebo elektronické podobě. Aktuální podoba Mezinárodního desetinného třídění je dostupná on-line v české verzi na stránkách Konsorcia MDT.
http://cz.udc-hub.com/cs/login.php
Registrace ke službě je jednou z podmínek ze strany Konsorcia MDT a platí pro všechny účastníky všech jazykových verzí.
10 Bibliografický datový formát MARC vyvinula počátkem šedesátých let 20. století knihovnice a programátorka Henriette Avramová v Knihovně Kongresu.
11 MDT vzniklo přepracováním desetinného třídění Melvila Deweyho a bylo poprvé publikováno v roce 1905 ve Francii.
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Obr. 1 České MDT online
České MDT Online obsahuje úplnou, standardní verzi MDT zahrnující 70 626 platných a přibližně 11 000 zrušených notací MDT. Více než 70 000 znaků je opatřeno českým překladem, zbytek textu je uveden v angličtině.
Jednodušší verze pro menší knihovny obsahuje 2 600 znaků je volně dostupná bez registrace od roku 2009 na adresehttp://www.udcsummary.info/php/index.php?lang=cs&pr=Ynyní v 52 jazykových verzích.
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Pro popis fondů se stala mezinárodním standardem Metoda konspektu12. Tato metoda umožňuje srozumitelný popis a hodnocení knihovních fondů z několika hledisek, přičemž hlavním kritériem je věcné třídění. Metoda byla vyvinuta v 70. letech skupinou amerických univerzitních knihoven. Rozděluje vědění do 26 oblastí (divisions), tzv. předmětových kategorií, které nejsou závislé na konkrétním klasifikačním schématu. Následuje 500 kategorií (categories), které se dále člení do 4.000 témat (subjects).
Základním předpokladem pro aplikaci tohoto mezinárodního standardu v našem prostředí bylo vytvoření konkordančních tabulek mezi klasifikačními systémy DDC13 a MDT14 a zohlednění někte-rých témat, které nebyly v původní podobě této metody obsaženy.
Základní rozdělení předmětových kategorií Konspektu
1. Antropologie, etnografie 2. Biologické vědy 3. Divadlo, film, tanec 4. Ekonomické vědy, obchod 5. Filozofie a náboženství 6. Fyzika a příbuzné vědy 7. Geografie. Geologie. Vědy o Zemi 8. Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie 9. Hudba 10. Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy 11. Jazyk, lingvistika a literární věda 12. Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura 13. Matematika 14. Lékařství 15. Politické vědy 16. Právo 17. Psychologie 18. Sociologie 19. Technika, technologie, inženýrství 20. Tělesná výchova a sport. Rekreace 21. Umění, architektura 22. Výchova a vzdělávání 23. Výpočetní technika 24. Zemědělství 25. Beletrie 26. Literatura pro děti a mládež
3 Národní autorityNárodní knihovna ČR zprovoznila a buduje portál, rozcestník k problematice souborů národních autorit:
http://autority.nkp.cz
12 h t t p : / / w w w . n k p . c z / o - k n i h o v n e / o d b o r n e - c i n n o s t i / z p r a c o v a n i - f o n d u / v e c n e - z p r a c o v a n i - v e c n e - a u t o r i t y /predmetova-kategorizace-informacnich-zdroju-pro-potreby-konspektu
13 Dewey Decimal Classification14 Mezinárodní desetinné třídění
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Autoritu, tj. autorizovaný bibliografický údaj definuje TDKIV jako: „ověřenou a směrodatnou, stan-dardizovanou podobu jména personálního nebo korporativního autora, geografického jména, názvu dokumentu (včetně dokumentu seriálového a edice, v níž dokument vychází, popř. jména nakladatele) nebo výraz věcného selekčního jazyka.“ 15
Autority se dělí na
� jmenné (jména osob, rodin a rodů, názvy akcí a korporací apod.) � věcné (věcná témata, geografické termíny, formy a žánry, chronologické termíny
apod.). Autority, resp. autoritní záznamy jsou soustředěny v databázích, tzv. souborech autorit, většinou jako součást knihovního katalogu. Hlavním a nejdůležitějším prvkem autoritního záznamu je autorizovaný selekční údaj, tj. ta podoba slovního vyjádření pro daný pojem, která byla zvolena jako preferovaná. Autoritní záznamy dále mohou obsahovat nepreferované selekční údaje na jiné formy záhlaví (např. pseudonymy osob, synonyma apod.) a poznámky (např. stručné biografické údaje o osobě apod.).
Soubor autorit představuje
„Soubor ověřených a unifikovaných, tj. sjednocených jmenných nebo věcných údajů, určených pro zpracování a vyhledávání dokumentů s nezbytným odkazovým a poznámkovým aparátem.“ 16
3.1 Věcné autority Národní knihovny ČR
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)17 definuje věcnou autoritu jako:
„Souhrnné pojmenování pro autoritní termíny označující téma, formu, druh či fyzické vlastnosti dokumentu nebo pro autoritní klasifikační znaky.“ 18
Soubor věcných autorit představuje národní standard pro věcné pořádání a vyhledávání informa-cí. Zohledňuje a respektuje mezinárodní standardy a je určen zejména pro využití v knihovnách s rozsáhlým univerzálním fondem.
Soubor věcných autorit by měl sloužit především jako nástroj standardizace a unifikace věcných selekčních údajů na národní úrovni, nástroj pro sdílenou katalogizaci, nástroj integrace a unifika-ce věcných selekčních jazyků různých typů, podpora vzniku vícejazyčného pořádacího systému, uživatelsky vstřícný rešeršní nástroj.19
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
� chronologické autority, � autoritní soubor skupin Konspektu, � mezinárodní desetinné třídění.
Obr. 2 Příklad věcné autority
3.1.1 Soubor tematických autorit
Řízený a měnitelný abecedně uspořádaný soubor věcných selekčních údajů, lexikálních jednotek, mezi nimiž jsou vyjádřeny základní sémantické vztahy (ekvivalence, hierarchie, asociace) a který je určen ke zpracování a vyhledávání dokumentů a v nich uložených informací.
Autoritní záznamy tematických termínů jsou zdrojem ověřených a unifikovaných autorizovaných selekčních údajů, témat označujících abstraktní entity, vědní a umělecké obory, objekty i speci-fické entity označující události a akce. Používají se jako nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti tematických autorit.
3.1.2 Geografické autority v záznamu kartografického dokumentu
V souboru autorit jsou druhem věcné autority obsahující geografické jméno. Soubor geografic-kých autorit obsahuje autoritní záznamy geografických názvů. Slouží jako zdroj ověřených a uni-fikovaných geografických záhlaví a nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti geografických názvů. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledání dokumentů a informací v nich obsažených pomocí geografických jmen.
Geografická autorita je druh autority obsahující geografické jméno. V případě kartografických dokumentů se většinou přidávají geografické autority, jež se ověřují v rejstříku autorit Národní knihovny.
Ve formátu MARC 21 je pole geografických autorit 651.
11
Národní autority
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Geografické jméno použité jako vstupní prvek může obsahovat vysvětlující, tzn. upřesňující poj-my, kvalifikátory, které se zapisují do téhož podpole v kulatých závorkách. Ke jménu místa (jinému než název země či státu) se připojuje jméno rozsáhlejšího územního celku ve funkci doplňku, tj. konkrétní místa se kvalifikují názvem státu, ve kterém se lokalita nachází. Jako doplněk se používá poslední (nejnovější) forma názvu státu.
Příklad: Bělehrad (Srbsko)Pokud se nachází lokalita na území dvou států, doplňuje se o názvy obou států, uvádějí se v abe-cedním pořadí v závorce a jsou propojeny spojkou „a“.
Příklad: Krkonoše (Česko a Polsko: pohoří)Soubor geografických autorit
Národní knihovna ČR vytváří a spravuje Soubor geografických autorit, jenž obsahuje autoritní zá-znamy geografických názvů. Slouží jako zdroj ověřených a unifikovaných záhlaví a nástroj sjedno-cení katalogizační praxe v oblasti geografických názvů.
Geografické kódy
Pole 043 pro MARC 21 obsahuje kód geografické oblasti odpovídající geografickému termínu uve-denému v záhlaví. Schéma kódu zahrnuje 7 znaků, abecedních znaků a pomlček, poskytuje infor-maci o hierarchických vztazích mezi geografickými a politickými oblastmi.
Příklad: záhlaví Česko, geografický kód: e-xr---
3.1.3 Soubor formálních deskriptorů
Soubor formálních autorit obsahuje autoritní záznamy formálních deskriptorů, které označují žánr nebo formu dokumentu. Slouží jak zdroj ověřených a unifikovaných záhlaví označující žánry a for-my dokumentů. Používá se jako nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti forem a žánrů do-kumentů. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledávání dokumentů pomocí formálních deskriptorů.
Používají se jako vstupní prvek bez dalších zpřesnění (roky nebo rozmezí let), případně jako chro-nologické zpřesnění (obecnější časová období, např. století, půlstoletí apod.).
3.2 PHNK – Předmětová hesla Národní knihovny ČR20
Soubory tematických, geografických, formálních i chronologických autorit vycházejí z databáze předmětových hesel budovaných Národní knihovnou ČR, tzv. Předmětových hesel Národní knihovny (PHNK), která jsou základem pro soubor věcných autorit. Hesla jsou slovním vyjád-řením obsahu, případně formy dokumentu na základě obsahové analýzy. Každé heslo tvoří jeden nebo více prvků v přirozeném slovosledu (vstupní prvek + zpřesnění). Tvorba předmětových hesel
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Národní knihovny, tj. souboru věcných autorit vychází z pravidel mezinárodního standardu Libra-ry of Congress Subject Headings (LCSH).
Z historie katalogizační politiky:21
„V polovině 90. let publikovala Národní knihovna ČR zásady koncepce věcného zpracování. Cílem této koncepce bylo vytvořit účinný nástroj věcného pořádání informací odpovídající procesu zpracování dat a jejich vyhledávání v informačním prostředí online katalogů a v prostředí internetu, který by zajis-til efektivní vyhledávání i v objemných bázích dat a směnitelnost záznamů i v oblasti věcného zpraco-vání na úrovni institucionální, národní i mezinárodní.
Tato koncepce se opírala o mezinárodní standardy a doporučení. Jedním z těchto standardů byl i sys-tém Library of Congress Subject Headings = Předmětová hesla Kongresové knihovny (dále “LCSH”). Bylo konstatováno, že tento systém představuje nejrozšířenější a nejpropracovanější typ univerzálního předmětového selekčního jazyka používaného při indexování dokumentů.“
Soubor tematických autorit budovaný Národní knihovnou ČR používají kromě Národní knihovny také Vědecká knihovna v Olomouci a Moravská zemská knihovna v Brně.
Příklad tematické autority
3.3 Pravidla RDA (Resource Description and Access)
Pravidla RDA vznikla jako nástupce dosavadních nejrozšířenějších pravidel (Anglo-amerických ka-talogizačních pravidel, tzv. AACR2R) používaných nejen v angloamerické oblasti, ale i v řadě dal-ších zemí. Jejich vývoj probíhal od roku 2005 a verze považovaná za definitivní byla publikována v roce 2010.
Po jejich dokončení se přestalo pracovat na změnách a úpravách v AACR2.
Pravidla byla sice od počátku koncipována jako kompatibilní s AACR2, ale vycházejí především z modelů FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Records ) a FRAD (Functional Require-ments for Authority Data).
21 BALÍKOVÁ, Marie. Katalogizační politika: Aplikace Library of Congress Subject Headings System v Národní knihovně ČR. Národní knihovna: knihovnická revue, 2001, roč. 12, č. 4, s. 303–305.
13
Oblasti věcného popisu v rámci minimálního záznamu monografie a pokračujícího díla v českém jazyce ve formátu MARC21
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Nová katalogizační pravidla přinášejí výrazné změny v bibliografickém popisu dokumentů. V zá-znamech popsaných podle RDA se lze setkat nejen s jinou podobou některých údajů, ale i s jinými poli a podpoli, než jaká se používala v záznamech podle AACR2. Změnou týkající se všech částí záznamu je zápis bibliografických údajů v té podobě, jak se vyskytují na popisovaném zdroji, tj. žádné zkracování slov, opravy nepřesností a chyb tisku, nahrazování slovních vyjádření číslicemi apod.
4 Oblasti věcného popisu v rámci minimálního záznamu monografie a pokračujícího díla v českém jazyce ve formátu MARC21Národní knihovna stanovila tzv. minimální záznam RDA/MARC 21 pro textové monografické zdroje.
Výklad pojmů:
Monografie:
„1. Neseriálová publikace, která systematicky, všestranně a podrobně pojednává o jednom, zpravidla úzce vymezeném tématu.
2. Neseriálový dokument, tj. dokument skládající se z jedné části nebo z většího, předem stanove-ného nebo předpokládaného, konečného počtu částí, pokud tvoří jednu bibliografickou popisnou jednotku.“ 22
Pokračující zdroj:
dokument vydávaný bez předem určeného konečného data vydání, zahrnuje seriály a integrační zdroje 23.
Minimální záznam pro Souborný katalog ČR
Rozsah a obsah minimálního záznamu byl stanoven tak, aby obsahoval minimum údajů, které umožní základní identifikaci dokumentu a jeho vyhledání. Pro větší knihovny byla stanovena tzv. doporučená úroveň záznamu, tj. minimální záznam rozšířená o další významné atributy.
4.1 Formát MARC 21 a přehled polí a podpolí se vztahem k věcnému
zpracování dokumentů
Ve formátu MARC 21 slouží k zápisu věcných selekčních údajů pole
072 – Konspekt
080 – MDT
600 – osobní jméno
610 – jméno korporace
611 – jméno akce22 MATUŠÍK, Zdeněk. Monografie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní
knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001000&local_base=KTD23 Jsou doplňovány nebo pozměňovány aktualizacemi.
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
630 – unifikovaný název
648 – chronologický termín
650 – věcné téma
651 – geografické jméno
653 – volně tvořený termín, tzv. klíčové slovo
655 – forma, žánr dokumentu.
Na úrovni minimálního záznamu se uvádí údaje:
Pole 072
Kód předmětové kategorie skupiny Konspektu
$a klasifikační znak jako součást skupiny Konspektu
$x slovní označení skupiny Konspektu
$2 kód zdroje – Konspekt
Pole 080 Mezinárodní desetinné třídění (MDT)
$a klasifikační znak MDT
$2 vydání
Pole 072 a 080 představují fakultativní údaje. Záznam splňuje rozsah minimálního záznamu, obsa-huje-li buď znak MDT, nebo údaj skupiny Konspektu.
Pole 655 Žánr/Forma
$a Žánr/forma či základní termín
$2 Zdroj záhlaví nebo termínu
5 Dotazy ke katalogizaciKatalogizátoři a zájemci o katalogizační politiku mohou využívat databázi dotazů ke katalogizaci, kterou na svých webových stránkách provozuje Národní knihovna ČR:
http://katdotaz.nkp.cz
Databáze umožňuje zadat dotaz k případnému katalogizačnímu problému a vyhledávat v archívu řešených dotazů. Schválené dotazy ke katalogizaci plní zároveň funkci schválených interpretací katalogizačních pravidel.
6 Literatura a doporučené zdroje ke studiuČSN ISO 5963 (010174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a vý-běru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Český normalizační institut, březen 1996. 12 s.
Zpracování věcného katalogizačního záznamu dle platných standardů
Databáze národních autorit NK ČR [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://sigma.nkp.cz/cze/aut
Katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21 – tištěné a elektronické monografie – katalogizace na úrovni minimálního/doporučeného záznamu. Praha 2014. Aktualizace srpen 2016. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/katalogi-zace-podle-rda-ve-formatu-marc-21-tistene-a-elektronicke-monografie-katalogizace-na-urovni-mi-nimalniho-doporuceneho-zaznamu
Minimální záznam RDA/MARC 21 pro textové monografické zdroje [online]. [cit. 2016-12-30]. Dostup-né z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/minimalni-zaznam-rda-marc-21-pro-textove-monograficke-zdroje-2013-stare-tisky
Minimální záznam RDA/MARC 21 pro textové seriálové zdroje [online]. [cit. 2016-12-30]. Dostup-né z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/minimalni-zaznam-rda-marc21-pro-textove-serialove-zdroje
NOVOTNÁ, Eva. Certifikovaná metodika pro katalogizaci kartografických dokumentů podle RDA [online]. [cit. 30. 11. 016]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2014. 79 s. Do-stupné z: https://www.natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka/def-met-rda-new-2014-1.pdf
Portál národních autorit [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://autority.nkp.cz/vecne-autority
PŘIBYLOVÁ, Jarmila a SVOBODOVÁ, Jaroslava. RDA – nová katalogizační pravidla. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2014, 66 (10), s. 343–347. ISSN 0011-2321.
VODIČKOVÁ, Hana. Soubory autorit – příspěvek nejen terminologický. Národní knihovna: Knihov-nická revue [online]. [cit. 2016-11-30]. 1999, č. 2. s. 63–70. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9902/9902063.html
7 PřílohyMinimální záznam RDA/MARC 21 pro textové seriálové zdroje
Minimální záznam RDA/MARC 21 pro textové monografické zdroje
Autorem studijního textu je Mgr. et Mgr. Monika Kratochvílová
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci projektu Veřejné informační služby knihoven (VISK 1).
