Zpravodaj AZ Prosinec 2015

7/25/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2015

1/13

(prosinec 2015)

ALT

ERNATIVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / prosinec 2015 / strana 1

Star rok 2015 skonil a hned zaal nov rok 2016. Bez sebemenpestvky, pestveky. Pauziky teba na kafe, cigrko, na to si od-skoit, dokonce ani na reklamu. Nic. Take ty problmy a lohy rokuloskho vzornm poadovm krokem napochodovaly do letoka. Bezvjimky. Nadle se tud budeme v AZetku vnovat participativnmu

rozpotu a vbec spoluasti oban a zamstnanc na zen veejna firemn sfry, drustevnictv, mstnm hospodskm kolobhm,smlouv TTIP, otevenosti a kontrole veejn sprvy, zodpovdnosti zavci veejn, spravedlnosti a solidarit ve spolenosti, zachovn mrua ivotnho prosted. Nkterz loh jsou hlavn a mme vnich ji solidnj, respektova-nou pozici, jin jsou mnohdyspoleensk vznamnj, alenae sly sta jen na podporujinch, silnjch subjekt pijejich een. Urit nesth-me vechno udlat, bude to zespektra spoleenskch probl-m jen zlomeek, ale ve, iskoro ve, i spe ve dleit,bychom se mli snait sledo-vat, abychom znali kontext,abychom v danm komplexustruktur a vztah rozhodovali sco nejefektivnjm vsledkem.

Participace oban, zamstnanc, obyvatel na een problm sttu,regionu, obce, firmy, okoln prody je alternativou zdola k rozhodo-vn politik a zamstnavatel. Je to naplnn proklamac o demokra-cii, na nich stoj od dob Velk francouzsk buroazn revoluce idejemodernch stt. Jet ped sto lety se hodn spolhalo na veobecnvolebn prvo. Bylo postupn iroce zavedeno, ale ekaly se od jeho

uplatnn zsadnj zmny a pnosy. Politickpika si toti nala cesty, jak volebn vsledekvykrst, jak volby cinknout, jak koupit politiky,jak prodat mediln manipulace. A tak obanstoj opt ped touhou a lohou si svj dl moci

vzt zpt. Nejspe to pjde po stech, tu dl koi, tam dl ps, jindekosk, mraven a tak dle, aby to nakonec dalo podl lv. Protoeveker politick moc pat vemu lidu. Politici ji maj jen propjenu,a urit ne k tomu, aby s n keftovali s podnikateli, ednky, pbuz-

Jsme v tom zas

obsah

1 vodnk

3 Pedvnon setkn,Prdelna k migraci5 Jan Keller; Doporu-ujeme6 Palmov olej8 Vystoupen Ilonyvihlkov10 Amazon13 Tir, kontakty

[email protected]

Svoje pipomnky, n-zory, komente, pro-sm poslejte na tutoe-mailovou adresu:

PF Alternativy Zdola 2016


2/13zpravodaj AZ / prosinec 2015 / strana 2

nmi, milenkami, souvrci apod. Ovem apli mnoho zvolench zstupc svj mandtod oban mn za osobn bohatstv, moc astatus. Sami zpsobili, e obanm u nestavolby, e ji nev slibm politik a daj vzaveden struktue a vztazch pro sebe pm

nstroje ovlivovn toho, co za sv dan cht-j udlat a provozovat. Proto se zrodil paroza protoe odtren politik od poteb a zjmvoli roste, bude o paroz stle vt zjem.Pedloni udlala krek mstsk st Praha 7,v koncm roce uinili velk krok na Praze 10

a na Zbraslavi, na ces-tu se dala Ostrava jih a Semily. Zatm sezkou mal, i nevel-k stky a forma jejednoduch, vychze-jc vstc konkrtnmpedstavm oban.Je prv na naem

psoben a ovem naspnosti stvajcchmodel aby se formakonkrtnch projektobohatila o celistvjpstupy spolurozho-dovn o rozpotovchkapitolch a o strate-

gickch, dlouhodobj-ch lohch, projek-

tech, investinch smrech a zsadch.

Rozpornost doby dokld, e vedle trenduzavdn participativnho rozpotu a jedn-n o (ji skoro dvactm) nvrhu zkona oveobecnm referendu se do finle dostv

sil o vypracovn a pijet smlouvy TTIP(Transatlantickho obchodnho a investinhopartnerstv), kter by oslabila demokratickstruktury a obanskou spolenost, vyacho-vala by obany z politickho rozhodovn,pokodila zamstnance na jejich prvech avdobytcch, oslabila spotebitele a naruila

obyvatelm ekologickou ochranu jejich zem.Paradox ovem pinesl uplynul rok vce:diktt rtoricky kovanch unijnch demokratvi ecku, partnerstv hlasatel evropskchhodnot s faizoidnmi silami na Ukrajin, spo-luprci a boj USA jak s islamistickm sttema jeho ochrnci, tak i s jeho protivnky. Vetparadox a podivnost provzejcch migranvlnu by u vydal na pr list. Paradoxy jsou tovak jen jako jevy na povrchu udlost a pro-ces a prv zkoumn paradoxnosti startuje

poznvac cestu do jejich nitra, k podstat,k pinm, k myslm a clm jejich protago-nist a strjc. div z paradoxnch jev pakanalzou koen st v poznn, e by to vlast-n bylo divn, kdyby to bylo jinak.Klovm problmem toti nejsou ekov,Ukrajinci, migranti, muslimov, nbr ti, kteje dvaj do pohybu, kte je uvedli do krizov

situace, kte koist z jejich obtnho po-staven, kte promlej a intrikuj, jak jetdal komunity a stty rozvrtit a oslabenvysvat a dmat. Protoe nadkritick mno-stv politik je hloupch, oblbnutch i zapro-danch, je to u jen na obanech, zdali se tomu

ubrn, zdali se nau politice, rozhodovn azodpovdnosti. Mohou ekat na alternativushora. Nebo dlat alternativu zdola.Karel Rika

Karel Rika

Ilona vihlkov

Tom Toika



Nedli 6. prosince zvolila Alternati-va Zdola pro pedvnon setkns pteli. Ticet domcch i host se

selo ve Staropramenn na Smchov. Aptel pijeli z daleka, nap. z Jablon-ce, Tebe i eladn. Povdalo se, novpchoz se seznamovali, sdlovali sinavzjem zitky z aktivismu ve svchobcch a mstech a tak jsme spolenplnovali akce na pt rok. Nkterhlouky eily rozen informankampan proti Transatlantick dohod(TTIP), jin zase situaci v jednotlivchpolitickch stranch, i vvoj a vhle-

dy drustevnho hnut. Samozejm, epozdji dolo i na vnon koledy vesvten vyzdobenm sdle. Protoe seakce velice vydaila, budeme v setkv-n se s pteli z duiny dle pokrao-vat i v roce 2016.

Pedvnon setkn s pteli

Tradin pedvnon setkn AZ je pe-devm mstem rozhovor, na kter pjdounejen lenov AZ, ale tak dal kamardi aptel

Souasn migran vlna je dlem mnohafaktor nsil a vlen, asto vyprovoko-vanho zven, klimatickch zmn, na nichm podl i lovk, ekonomickch dvod,piem nemus jt jen o tk ped chudobou,

jako i umlho podncovn z nboenskch

i politickch dvod. Vyplynulo to z besedy,kterou v komunitnm centru Prahy 5 Pr-delna uspodalo AZ 8. 12. 2015 a na nvystoupili politolog Vladimr Prorok, aktivi-sta Tom Toika, rnka dlouhodob ijcv R Mona Khademi a modertorka besedyJana Ridvanov.

T. Toika rozliil migraci a uprchlictv pedvlkami, politickm nsilm i zhorenmklimatem, na n se vztahuj mezinrodn doho-

dy. Pipomnl, e migrace za Rakouska-Uherskamla ekonomick piny a takt po noru1948 pevaovaly tyto dvody. Jen mlo lidmlo skuten opodstatnn obavy z politick-

ho pronsledovn, co dosvduje bn ivotstatisc vylouench a vykrtnutch len KSi index lidskho rozvoje, v nm eskosloven-sko zaujmalo 26. msto v 80. letech, dnes pakR 28. Vysvtlil, e nepokoje v Srii zaaly jakoselsk povstn kvli ekologick katastrof

v l. 2007-10 zpsoben poklesem srek na60-70 % dlouhodobho prmru. Pro deseti-milionovou zemi setvrtinou zemdlskpdy R (za 40 let j30 % ubylo) to pi ne-schopnosti asadovskbyrokracie bylo zdrcu-jc. Toika varoval,e ppad ekologic-kch katastrof je vce (Banglad, mal ostrov-

n stty), ohroena je asi miliarda lid, pitomuprchlci se nebudou mt kam vrtit. Spoluzod-povdnost R jako 18. nejvtho zneiovatelena hlavu, velkho vvozce zbran atd. je zejm.

Migrace tragdie i keft



V. Prorok probral destrukci autoritativnch reim na Blzkm aStednm vchod, v Africe a na Balkn za asti zahrani (USA,Velk Britnie, Francie, Itlie, Pkistn), poukzal na zjem o tamnropu a plyn, ne/vyuit ropnch bidlic v USA, ale i vytlaen nskchinvestor teba z Libye. Pipomnl rzn odvodovn vmovn avojenskch intervenc, nap. demokratizaci, a nastolen chaos, chudo-bu, teror a statisce lidskch obt. en chaosu m za vdom, clenoslaben zjmovch zem a region ve snaze uchovat hegemonii USA.Poloil otzku, pro se migranti zvedli po pti letech pobytu v tbo-rech, kdo plat a d jejich cestu (by cena klesla ze 4000 na 800 eur)a vzpomnl zjitn, e ze 60 % jdeo mue od 16 do 35 let, a obavy zjejich radikalizace, kdy nebudouspokojeni s ivotnmi podmnkamia perspektivami v Evrop. Vrtil sei k vahm z r. 2008 o vhodnostipivst to EU 20 mil. pisthovalcna pracovn trh, co by zamstna-vatel uvtali kvli tlaku na sne-n mezd. Upozornil na radikln,

wahbistick islm vldc SadskArbie a jejich financovn meitv Evrop.Khademov zdraznila kmenov charakter muslimskch stt, jejichvlen tradice a obte nastolovn mru, ale tak zjem Zpadu ovlky a odbyt zbran. Konstatovala velmocensk hry, kdy USA Sadd-ma Husajna nejprve vyzbrojovaly, pak napadly, kdy mdia v Srbsku aChorvatsku tvala obany proti sob, piem mla tho zahraninhovlastnka. Upozornila na podporu IS ze strany S. Arbie, tj. spojenceUSA proklamujcho boj proti IS, a tak na keftovn zbran za ropu.Konstatovala strach ech z neznmho, ale tak poukzala na spolu-

zodpovdnost vldy R jako spojence USA a lena EU za vlky, netsta chaos, i na jednostrann zpravodajstv veejnoprvnch mdi R zezahrani.(kru)



Ve vesel atmosfe nastolen Janem Kel-

lerem coby autorem probhal kest knihyOdsouzeni k modernit, kter se odehrl 13.12. v Praze. smvnmu pohledu europo-slancujcho sociologa na soubh mylenekspisovatel a sociolog a politolog ji od19. stol. a na innost EP sekundovali ilu-strtor Boris Jirk a kmotra publikace,ekonomka Ilona vihlkov.

Keller na zklad studia svtov literaturyprohlsil, e stavy a projevy spolenosti,jej intelektuln, morln, sociln a ekono-mick krize, pisuzovan dnes a postmoder-nmu obdob, se vyskytovaly ji ped staletmia byly zachyceny v dlech Balzaca, Stendhala,Maupassanta, Manna, Gonarova, Orwe-lla, Puziho, Kafky, apka a dalch klasik.Tomuto poznn vnoval prvn st knihy,

kterou zaal pst vr. 2010, zatmco vedruh popisuje, jakse parlamentn prcepekrv s postmo-dernou. Vyloil, jakv innosti EP marnhled kontakt s rea-litou, protoe svt setam vyskytuje pouzev textech, ppadnve vkladu tchto tex-t, kter vak nemajdn vztah k realit

a vtinou spolu aninesouvisej. Nelzepr tamn texty anirozdlit na mn a

vce rozumn, absence rozumu a reality takale pr dv prostor svobod. Dle nho se pakpedstavy o svt vtluj do diskurs, nijak aleneprokazuj porozumn realit, EP tud cha-rakterizoval jako laborato pro vzkum svtapostmoderny.Keller v diskusi t upozornil na souasn

rozvolnn dosavadn korelace mezi socilnsituac a nzory jednotlivch len socilnchskupin, kter je obdobn rozvolnn socilnpslunosti a nzor lid v polovin 19. stol.

Vesel vtnodsouzenc

Varoval ped pedstavou o existenci jednohosprvnho een kadho problmu, kter existuje-li vbec tenduje k totalit a omezujesvobodu pohled a postup. Navc nktereen jsou hor ne sm problm. Upozornilrovn na zmnu hodnot a zjm, resp. nazakrvn zjm hodnotami.

B. Jirk piblil umleckou postmodernu,kup. adoptovn (apropriaci) cizch umlec-kch dl i umleck diskuse o tom, co by sedlalo, kdyby se to dlalo.vihlkov se dotkla postmoderny v ekono-mii, kdy nkterm ekonomm a jejich n-zorm realita pek. Vyzdvihla pesnost avstinost Kellerovch text a ocenila i ironiijeho publicistiky, e snm ze ten soudo-bou ti.(kru)

http://denikreferendum.cz/clanek/21581--indonesie-hori-proc-nas-to-nezajima

Pory zu po cel pt tisckilometr dlouh Indonsii.Z mnoha dvod jde o ud-lost jednoznan dleitjne cokoliv jinho, co se prvdje. Jak je mon, e se o tomtm nedovdme?

http://www.tyden.cz/rubriky/nazory/poc--vyjednavani-o-ttip-by-se-melo-pozasta-vit_365245.html

Vyjednvn o smlouv mezi USA a Evrop-skou uni vznou, neda se najt pro obstrany pijateln een. Navrhovan kom-promisy jsou nepijateln bu pro jednu,nebo pro druhou stranu. Nejrozumnj bybylo vyjednvn pozastavit, jene evroptpolitici maj z Amerian strach, pe proTden.cz f europoslanc SSD Pavel Poc.

doporuujeme



Bhem roku 2015 se rozilo povdomo tom, e palmov olej je snad ve vem,co bn nakupujeme (vetn bioprodukt)

snad do kad rodiny. Pispla k tomu prcelid v Koalici proti palmovmu oleji a bohueltak rozshl pory, kter po nkolik mscnenvratn devastovaly indonsk pralesy.esk mdia se tto ekologick katastrof za-ala vnovat a se znanm zpodnm a jetpovrchn.Nyn je otzka, jak dopad bude mt vtpovdom o problmech za produkc PO najednn lid v prvm kroku na zmnu naehonkupnho koe, a v dalm kroku na uvdo-

movat i dopad svch ivot na produ,ivotn prosted. Ale i to se nepochybn vevtm mtku dje. Ke konci roku podalaKoalice proti palmovmu oleji setkn k p-prav kampan, na kterm zaznly pspvkytkajc se tak potravinstv (J. Dostlov)a energetiky (S. Miler).

PO v potravinstvDvodem vtho rozen PO v potravin-stv je cena, ale i technologick vlastnosti.PO me bt nhradou za zdrav nebezpentrans-mastn kyseliny. Produkce potravi-nskch vrobk, u kterch v receptuefiguruj tuh tuky (npln, polevy, mraenkrmy apod.) roste. Vhodnj zdroje nasyce-nch kyselin (mln tuk, lj, kakaov mslo)nejsou k dispozici v dostatenm mnostv a/nebo jsou dra ne PO. Profesorka Dostlovza vn problm povauje masov rozen

konzumace plnnch oplatek (a dalho junk

food) a doporuuje vt STDMOST.Tato odbornice z VCHT ukzala vliv palmo-vho oleje (i tuku) na zdrav a jeho roli ve v-iv. Teprve jeden rok jsme jako spotebitel

v EU informovni na obalech vrobk o typutuk, kter obsahuje (zatm bez procentuln-ho mnostv). Spolenost pro vivu doporu-

uje pedevm vce stdmosti pi viv, dleupednostovat tuky s nzkm podlem nasy-cench mastnch kyselin a trans-mastnchkyselin, s vym obsahem esencilnch PUFAomega 3. Tomu rozhodn neodpovd sloenpalmovho i palmojdrovho tuku, kter jsou

z vivovho hlediska pro lidsk organismusnevhodn. Spolenosti pro vivu doporuujevrazn omezen pjmu potravin obsahujcchkokosov a palmojdrov tuk a palmov olej.

PO a biopalivaStanislav Miler z Akademie sobstanosti sena PO zase podval jako na soust energeti-

ky. Zahjil svm pbhem pvodnho nade-n z vyuit pouitch rostlinnch olej jakopaliva do automobilu. Tmto zpsobem dojelv podomcku upravenm voze a do Indie.Biopaliva nkdy ped deseti lety byla vnm-na vhradn pozitivn jako obnoviteln zdrojenergie, jeho spalovnm vznik mn emi-s sklenkovch plyn, podporuje se mstnzemdlstv. Zvl v Evrop, kde se vyrbmnohem vce potravin, ne jsme schopni zkon-zumovat. Ve skutenosti je vroba tekutch

paliv energeticky, ekonomicky i ekologickynesmrn problematick. Politika Evropskunie propagujc biopaliva je dnes byznys, nesoust een problm spojench s klimatic-

Palmov olej v roce 2015

esk mdia informuj

o problematice pouze

povrchn

Palma olejn



kou zmnou. Prmyslov plante jsou jednmz nejvtch pispvatel sklenkovch ply-n, zpsobuj odlesnn, vysychn raelinibohatch na uhlk, lesn pory a vypalovnpdy. Paradoxem tak je, e politika biopalivstojc za expanz prmyslov produkce POspe me zhorit klimatickou zmnu.

Podle pedpovdi mla bt desetina zdrojv doprav z biopaliv, piem piblin polovi-na by pochzela z palmovho oleje z Malajsienebo Indonsie, desetina z americk sji (dnesje v biopalivech PO podstatn mn). Produk-ce biopaliv souvis se zvyovnm cen potra-vin, zbory pdy a jejpemnou, vyerpnma pdn eroz, rstemspoteby a zneitnvody. Potravin je

v souasnosti dostatek,pesto kvli probl-mm s jejich distri-buc/alokac piblin1 mld. lid hladov(piblin stejn mno-stv je obznch). Sklimatickmi zmnamirostou ceny potravin azvyuje se podl pro-dukce pouvan jakokrmivo pro zvata.Negativn vlivy jemon omezit snenmspoteby, pstovnma vyuvnm biopaliv lokln (utopie) nebozkazem vyuvat biopaliva z biologicky boha-tch oblast a snit produkci biopaliv z potra-vin. Miler vid cestu solrn energii, energiiz odpad, elektromobilit nebo vegetarin-stv. S. Miler je pedsedou esk Akademie

sobstanosti, kter m za cl pomhat sdletzkuenosti a informace z oblasti sobstanhoa trvale udritelnho zpsobu ivota ekolo-gick bydlen a doprava, produkce potravin,zskvn energie, vzdlvn, zdrav, prce aspolenost.

Vme docela dobe, jak upravit svou vivu jst mn suenek, oplatek, brambrk s PO(a vbec junk food), ale tak masa, vajec,mlka, ryb. Obecn dvat pednost loklnm

potravinm a tak biopotravinm.

Nejdleitj se ale zd bt zmna v-dom a ivotnho stylumezi dostaten

velkou st populace. Miler je optimista,piem vychz z teorie americkho so-ciologa Paula H. Raye o nrstu kulturnkreativnch lid, kte piblin od 60. let20. stolet hledaj nov zpsoby vchovy,inovace, alternativy a integrln kultury.Charakteristick je pro n peklenovn

mnoha dichotomi, kter jsou zakldajcpro modern spolenost (proda-kultu-ra, vda-spiritualita, lovk-proda). JiZemnek tuto kulturu nazval kulturoumnohostrannho dialogu, participace,kulturu rozmanitosti a celistvosti. Usiluj

o ekologicky vnmav,kulturn i duchovnmnohotvrn a to-lerantn svt, kterby na zklad uznn

a ocenn prodn,kulturn i nboen-sk rznosti dokzalvytvoit jedno velkintegrln spoleen-stv ivota. Ji Ze-mnek svou vahu okulturn kreativnchuzavr tm, e k tomuje teba, abychom seoteveli pocitu zzra-ku:

(...) Chceme-li na-jt nai novou cestu,

n nov pbh, zkusme pestat nachvli tkat v samopohybu toho blyti-vho, technologicko-konzumnho svta,

jm jsme tolik poutni; pokusme se z njsthnout, posadit se a ztiit svou mysl.

A pak se ponome do toho asnho

lidskho svta hor a les, nebe a hvzd,kamen a ptk, do toho asnho ajedinenho pedstaven, na kter jsmev naem setrvanm peltvn zapo-mnli. (Zemnek, revue Prostor, 2009, .81/2, s. 54-6).

Doporuujeme:Akademie sobstanosti: www.akademie--sobestacnosti.czFilm The (R)evolution - Cultural Creati-

ves od reislra F. Fogela ke zhldnut na:culturalcreatives.ccRevue PROSTOR, 2009, slo 81/2: Stavi-tel budoucch most. ijeme as zmny?



Z R ron nyn odtk do zahrani ve for-m dividend, rok, vnitropodnikovch cen

apod. pl bilionu korun, rozdl mezi HDP aHNP dosahuje 8%, co je v Evrop nevdan,konstatovala ekonomka Ilona vihlkov napednce a besed, kterou uspodaly 17.prosince Res publica, Saln kritickho my-len a Klub praskch spisovatel v pra-skm Caf Exil.

Ekonomka nastnila, kde se nachz vy-spl ekonomick svt. Je po velk recesibez toho, e by piny recese byly vyeeny avtina vysplch ekonomik stagnuje. Vytrcse ekonomick cyklus, rozmohla se deflace,dluhov bemeno (zadluen veejn i sou-krom), ekonomiky jsou stle vce zvisl nadluhu, jeho stimulan inky se ale sniuj,

konstatovala. Jako dlouhodob tendence v du dekd vid, e od 70. let je naruenabalance mezi prac (mzdami) a kapitlem (zis-ky a rentami), rozpojuje se vazba mezi rstemproduktivity prce a mezd, rozdl bere kapitl zisk a renta. Poukzala t na rozvoj pra-covn spornch technologi. Aktuln trendycharakterizuje zkouen netradinch typhospodskch politik, v. sporn efektivnhokvantitativnho uvolovn, kter plod rznbubliny, netvoiv mylen plod v praktick

politice abnormln reakce, nap. zpornrokov sazby. Dle vihlkov kles funknostnadnrodnch instituc (WTO, MMF), kternechtj zahrnout rostouc siln ekonomiky,

maj vgn pravidla, kdy se u ani nepedstrdodrovn pravidel, u oteven se deklaruje

moc a mocensk zjmy.Jak ekonomka prohlsila, zan se mnitekonomick paradigma, dosud drtiv neolibe-ralismus slbne a nastolovny jsou nov tma-ta: kup. otzka penz (co pedstavuj, kdo jem tvoit jen centrln banka, ji ne komer-n banky emis vr), monost transformacebank na veejnoprospn a problematikamonetizace dluhu. Zan se hovoit o nerov-nosti, o automatizaci a jejm dopadu na prci,dodala a pravila, e doba je vjimen, ale i

riskantn. Jde ale o obdob, kdy se nastavujevvoj na pt dekdy, podtrhla. R m zaperiferii systmu, jak ekonomicky, tak ekono-mickm mylenm. K rozvjejcm se ekonomi-km sdlila, e nehraj na svm hiti, netvopravidla hry, proto hledaj jin cesty a rostemezinrodn napt. Krize, v n se svt nach-z, je ekonomick, sociln, politick, mezin-rodnch vztah, morln, hodnotov, vysvtlilas tm, e nebval je koncentrace vzev a jeotzkou, zda je Zpad pekon. Zdraznila, esvt je dynamick a vstoupil do nov epochy,epochy nelinern, m znaky chaosu, tebaproto nov mylen, pstupy, paradigma.Pitom pozoruje rozpuk forem sdlen, tj, opakkonkurence, budoucnost proto nahrv dru-stevnm principm (ne nutn drustvm),I. vihlkov sdlila, e ron odchz z Rdo zahrani 488 mld. K v dividendch arocch. Krom toho existuje i jin vysvn:platby za vnitroholdingov sluby, nap. kon-

zultace matek apod. Odliv je daleko vy nereinvestice, zstv mn nejen na investice,ale i na mzdy. Rozdl mezi HDP a HNP in 8%a tato mra odlivu vnos je v Evrop vjime-

Pl bilionu korun ron pry

z r ron odchz

488 mld. korun v

dividendch a rocch



n. Je to vak i doklad peit dosavadnhomodelu esk ekonomiky, zhodnotila fakta apodpoila odborskou kampa Konec levnprce. Rozdl mezi ekonomickou vkonnost amzdami jet doloila na porovnn R a SRN,kdy R vykazuje na hlavu 2/3 vkonu SRN,ale jen 40 % mzdy.

Uritou vinu natomto stavu pitnedostatenm n-rodnm bankovnminstitucm, nebo95 % bank kont-roluje zahrani.Jak navc podotkla,esk ekonomikaposlednch sedm letztratila, divergova-

la a ztrcela na eko-nomiku nmeckou.Jedno procento spolenosti bojuje o uchov-n pozic, pokraovala ekonomka ve vkladus tm, e se proto sna zabrnit procesm atechnologim sdlen a naopak dojednvajnov pravidla pro uchovn svho vlivu (TTIP,ACTA), mezi alternativami je ovem i vlka.eskm politickm pikm je to jedno, mnI. vihlkov, dle n maximln se vnujbn drb, ponvad mysl jen v horizon-tu volebnch ty let. Jednou kolonie, navdykolonie, varovala ped monou budoucnost,proto je nutn zformovat elitu s viz a nezba-blou. Limity tuzemskho rozvoje tvo veli-

kost hospodstv a jeho vlastnick struktura,ovem Skandinvci dokazuj, e lze zaujmatdstojnj pozici, uvedla. Kvli neovldnvlastn ekonomiky spolenost neprodukujevlastn elity pro neperifern, nezvisl pojet

ekonomiky zvisl ekonomika generuje z-visl mylen, poznamenala. Odmtla straendemografickm vvojem, strnutm obyvatel-stva (zejmna, kdy je tolik nezamstnanch),

protoe rozhoduje produktivita prce a roz-dlovn vsledk prce. Za dleit povaujevst diskusi o budoucnosti, vizi esk ekono-miky, definovat esk nrodn zjmy, tebavytvoit nebo rozvinout nrodn ekonomickstruktury, vce investovat do vdy a vzkumu,

nejde pitom jen o

ekonomick kol,nbr spoleensk.Nev, e by zm-na pila shora, odsouasnch elit toneek, teba kvaszespoda, chu ud-lat nco pro zdejobany, teba rozv-jet obansk aktivi-ty a komunity.

MMF by ml btpluralitn, tj. teba

zmnit jeho systm kvt, vyjevila svoji ped-stavu o pestavb jeho a jeho politiky, kdyby se mlo reformovat finannictv, aby stbank byla veejnoprospn, aby byly omeze-ny finann toky, zdanny finann spekulace,podpoen nkolikastupov mnov systm(bankor msto USD nrodn mny loklnmny), zvten manvrovac prostor, kterpotebuj zvlt rozvjejc se ekonomiky. Jepesvdena, e za nutnmi zmny ekonomikvdy stl stt, nebo m zjem na kvalitativ-nch zmnch, zatmco soukrom kapitl mjen zjem na vyuit dosavadnch monost anem zjem teba na transferu vdeckch po-znatk do jinch stt ap.K vvoji USA I. vihlkov sdlila, e tam se-lhv zkladn existenn mtus selfmadema-na a sociln mobilita je tam ni ne v Evro-p. USA se dle n oligarchizuj, jedno procento

obsadilo tm cel dleit rozhodovacprostor. Klade si proto otzku, zda nov prezi-dent rozumn povede slbnouc USA k multi-polarit, nebo zda to bude lenec, kter budeproblmy hrotit.U bruselskch europolitik vid jako typickzvisl mylen, vyplvajc z jejich profesnminulosti asto spojen s NATO, USA i ame-rickmi firmami. Jejich zastaral zpsob my-len nepovauje za pipraven na nov obdob,nov paradigmata, na obdob chaosu, euro-

pedci nejsou schopni pedvdat promnli-v vvoj, jsou s to pouze prodluovat minultrajektorie, dosavadn linearitu.(kru)

ve spojench sttech

selhv zkladn

mtus selfmademana



Vroce 2015 v Dobrovzi u Prahy vybudoval

nejvt internetov obchod Amazon svprvn distribun centrum v esk republice.Spekulovalo se i o zjmu o vybudovn centranedaleko Brna, kter alespo prozatm zstalopouze na pape. V druh polovin roku 2015do mdi pronikly zprvy, e Amazon plnujedal investici. Z Prahy-zpad hodl tato nad-nrodn korporace pesthovat sv reklama-n centrum na vchodn okraj hlavnho msta do Hornch Poernic. V Hornch Poerniccha blzkm okol je mon sledovat jevy jako

je sdeln kae, vzestup kamionov dopravynebo masivn zbory orn pdy kvli novmskladovm prostorm.

Mstn chtj dobe bydlet,developei budovatVlda podporuje snahy Amazonu vybudovatsv centrum v Praze Hornch Poernicch,zatmco mstn obyvatel maj vi zmruspe opan postoj. Nezamstnanost je totinetrp, jejich problmem je neuten, ltaneeen dopravn situace, zhorovn ivotn-ho prosted, pedevm pranost a hluk. D-ve klidn okrajov st Prahy se za poslednroky mnila doslova ped oima. tvr uvzlav kletch dopravnho uzlu u ernho Mostuna zpad a dvou rychlostnch komunikac naMladou Boleslav a Pardubice. Provoz na hlav-n silnici vrazn narostl kvli intenzivnrezidenn vstavb v mstsk sti a v pileh-lch obcch a hlavn vstavb prmyslovch

objekt.

Hektary pvodn zemdlsky obhospodaova-

n pdy v severn sti katastru mezi elezni-n trat a komunikac R10 (nyn D10) vyplujebeton hal nepetrit obsluhovanch kaminy.Logistick centra v poslednm desetilet ra

jako houby po deti. Nad ostatnmi komple-xy n pvodn VGP Park Horn Poerniceo celkov ploe ctyhodnch 1,1 mil m2(110hektar). Ve investice do vybudovn tohotomsta hal, kter zapoala v roce 2006, daj-n peshne ti miliardy korun. Dnes patpark spolenosti P3, kter jej povauje za kle-not, jedno z pednch center svho druhuv cel Evrop.

Amazon reklaman centrumObjekt pro Amazon by ml vzniknout pibli-n na 5 hektarech prmyslovho parku P3Prague Horn Poernice. Pozemky, na kterchse m stavt, jsou evidovny jako ostatn plo-chy a orn pda. Dvj majitel VGP zskalstavebn povolen k vstavb 4 mench hal,ale zmr Amazonu se li. M jt jen o jedi-

nou, ale podstatn vt halu (4,5 hektaru)s a 3000 zamstnanci v nepetritm provo-zu. Doprava by podle projektu mla bt vyo 20 tkch a 1 lehk nkladn automobil zahodinu. Komise dopravy, ani ivotnho pro-sted M H. Poernice nedoporuily zmrrealizovat kvli podle nich enormnmu do-pravnmu a hlukovho zaten mstsk s-ti. Tisce pracovnk budou za prac zejmkadodenn dojdt, s novmi ubytovacmikapacitami projekt nepot. Posuzovn

vliv zmru na ivotn prosted (EIA, kdPHA981) bylo v z 2015 na dost oznamo-vatele P3 ukoneno.

Amazon chce nov centrum v Praze mme chtt Amazon?



a esk vlda podporovatpracovn pleitostiVlda vt nov pracovn pleitosti pro ti-scovky zamstnanc, kter slibuje investor.Jako v obdobnch ppadech se v mdichobjevuj lnky zejm psan s clem ukolbatir veejnost a vyvolat u ten pocit, e

ve ji bylo dvno ztraceno, e oban nebomstn obyvatel nic nezmohou, pokud si ncousmysl gigant a domluv se na tom s nejvy-mi orgny. V ppad spolenosti Amazonpedloil sociln demokratick ministr pr-myslu a obchodu J. Mldek 14. 12. 2015 vldke schvlen nvrh Memoranda o vzjemnspoluprci (text na strnkch vldy nen),kter by mly podepsat zstupci Ministerstvadopravy, Amazonu, Hlavnho msta Prahy,Stedoeskho kraje a agentury CzechInvest.

Ministr ve svm starm dopise adresovanmviceprezidentovi Amazonu pesto sprvnupozornil, e je nezbytn tak uzavt dohodumezi Amazonem a M Praha 20-Horn Poer-nice. Takovou smlouvu ji navrhli radnm H.Poernic, zatm vak uzavena nebyla. Nvrh

memoranda o porozumn zveejnilo Hnut ob-an Poernic. Ministerstvo dopravy se v nm

m zavzat realizovat dopravn stavby uitna mru Amazonu a odhlunn jedn dlnice,kter by mly sten ulevit mstn petendoprav. Developer, ani Amazon se v Memo-randu skoro k niemu zavazovat nemus. kse tomu privatizace zisk a socializace ztrt.

Amazon americk gigant, kternerad odbory a placen danTento konkrtn ppad bud zjem pesnproto, e jde o Amazon firmu ob a svto-

znmou. Najednou se o Horn Poernice zaj-m vlda a Czech Invest. Amazon je proslultak svou naprostou nechut platit dan najakkoli rovni a kdekoli na svt, svou anti-

-odborovou politikou a patnmi pracovnmipodmnkami pro zamstnance. O pracovnchpodmnkch pe i bval radn zodpovdn zazemn rozvoj, Matj Stropnick: Akoliv za-mstnv Amazon v Nmecku devt tisc st-lch pracovnk, neuzavr s nimi kolektivn

smlouvy zakldajc rovn podmnky vem.Obrovsk poet smluv je navc na dobu ur-itou. I pes to se stvek vloni ve spolkovrepublice astnily dva tisce zamstnancfirmy. Pro daov niky je Amazon sthnv Nmecku, Velk Britnii, Japonsku, Lu-cembursku, Francii i n. V Nmecku seproti nmu vzbouilo krom zamstnanc i820 nakladatel a knihkupc.Evropsk komise vyetuje Lucemburskvelkovvodstv kvli podezen z poskytov-n neoprvnn sttn podpory Amazonu anaruovn jednotnho trhu. Vtinu evrop-skch pjm toti pichzelo do Lucemburskmatesk spolenosti Amazon EU Srl. Tatospolenost ale neplatila skoro dn dan anitam, protoe drtiv vtina zisku konila kvliplatbm za intelektuln vlastnictv holdingubez daovho sdla v Evrop (Amazon EuropeHolding Technologies SCS/Lux SCS). To bylomon dky dohod z roku 2003 s Lucembur-

skem, kdy byl premirem J. C. Juncker. Ostrkritika evropskch zem kvli neplacen dannejen Amazonu zejm pinese ken ovoce.V roce 2015 bylo zveejnno, e Amazon zaneplatit dan ve Velk Britnii, Nmecku, Itlii apanlsku, ne se jim jako dosud vyhbat skr-ze komplikovan struktury, vnitropodnikovplatby a Lucembursko. Teprve as uke, zdase vbr dan zv a zda esk republika budeinkasovat dan. Evropsk komise proetujedle Amazon kvli obav ze zneuit trn sly

k omezen konkurence v oblasti elektronickchknih. Komisaka M. Vestager sdlila, e podlejejho nzoru se zejm Amazon rozrostl a p-li a me brnit inovacm.



Logistick parky ve Stedn Evrop soust globlnho impriaP3 LOGISTIC PARKS je vlastnkem, develo-perem a sprvcem evropskch logistickchnemovitost, do jeho portfolia spad v devtizemch 300 hektar a 145 logistickch nemo-vitost, dle disponuje dalmi vce ne 130hektary pozemk urench na rozvoj a vstav-bu. Vlastnky spolenosti P3 jsou americk

investin spolenost TPG Real Estate (svto-v gigant v segmentu private equity) a kanad-sk Ivanho Cambridge. Centrla spolenostije uvdna spolenost s ruenm omezenmPointPark Properties s.r.o. (spolenkem podleobchodnho rejstku je Arcapita IndustrialManagement S. r.l. sdlc v Lucemburskmvelkovvodstv).Spolenost P3 tvrd, e vechny nemovitosti

jsou etrn k ivotnmu prosted a odpovdajnejvym mezinrodnm standardm. Ve v-ron zprv firma, jej podnikatelsk innostspov ve vstavb logistickch center naorn pd a kamionov peprav, prohlauje,e tato innost nem zvltn dopady na ivot-n prosted. Z uzvrky za rok 2013 plyne, efirma neplatila dn dan.

zemn rozvoj a souhlas sttnchorgnNejedn se samozejm jen o Amazon.

V podstat bez veejn diskuse se budovaly abuduj podobn prmyslov zny po cel R,v souladu s zemnmi plny a ostatnmi rozvo-jovmi dokumenty. Jde o soukrom investice,soukrom pozemky a zemn plnovn sepodv jako odborn agenda, k jejich ppra-v m veejnost jen velmi omezen pstup(napklad kvli nedostaten kompetenci ainformovanosti). Kdy je poteba zapojit dohry veejn zjem, vtinou protoe obanupozorn na sv eskou stavou zaruen pr-

va na pzniv ivotn prosted apod., pak de-veloper zpravidla vythne silnou kartu novchpracovnch pleitost, vtinou s vgnmipsliby a XY novch pracovnch mst.

Kvalita ivota obyvatel a dopravn situace sepostupn zhoruj, a to vypad, e se povst-n ba uva pomalu zaiva. Nkdy se aleproblm zhmotn, lid se v hrze ze zatpnpod kotlem proberou, zanou se organizovata sna se ci politikm, developerovi i stt-nm orgnm A u dost! Pak teprve vtinou

dochz na vyjednvn s investorem. Podlenzoru radn pro vstavbu K. Polydorovzatm nebylo Hornm Poernicm za vstavbuobjektu nabdnuto nic konkrtnho hmatatel-nho a splnitelnho, pouze stn sliby ve vcivyeen dopravn situace. Podle n nen mo-n umstit takov provoz a pak teprve eitdopravu (jak tomu ve skutenosti zatm bylo),mlo by to bt naopak. S tm se ned ne sou-hlasit.Na uplatovn politiky korportn sociln

zodpovdnosti u spolenost jako P3 parksnebo Amazon by asi mohl spolhat jen naiva.Pvodn vlastnk logistickho centra, VGPPark (soust mezinrodn skupiny s centr-lou v Belgii) alespo v roce 2013 obdarovalaMstskou st temi miliny K, snad s vidi-nou vt vstcnosti k dalmu rozvoji.

Rozvoj i rozvoj?Je svm zpsobem nelogick, e vlda podpo-ruje umstn sklad Amazonu pmo v Praze(ppadn u Prahy i Brna). Pro by mstos nejvt nabdkou pracovnch mst, s dlou-hodob nejni nezamstnanost, podle vechekonomickch ukazatel vyspl evropskregion mlo hostit Amazon? Tedy spolenost,kter nabz pleitosti pro mn kvalifiko-

van uchazee a jet spe ty, kte nemajna vybranou, pisthovalc. Kdo v nich budepracovat? Odhadnu, e lid svezen autobusy,ijc na levnch ubytovnch, zamstnan nadoasn smlouvy, agenturn zamstnanci (Ma-

npower), lid spe mlad, asem ale vyerpana zoufal.Zatmco v Nmecku zamstnanci opakovanstvkuj za vy mzdy, et a polt skladnci


13/13

se stedokolskm vzdlnm se spokojs mnohem nim platem kolem 4 EUR/hodinu(v Nmecku zanaj na 10 EUR). Tento zvodke dnu v R stejn nememe vyhrt ru-munsk a bulharsk sla je jet levnj,nemluv o otrock prci jinde na svt. Cestadopedu asi nepovede skrze nejlevnj bal-

ky sn od Amazonu.Mstn obyvatel se nestanou zamstnanci,ponesou ale negativn externality ve zve-nch emisch, hluku a hor dopravn situacina ji nyn vytench silnicch.Matj Stropnick svj text uzavr: Prazenepinese Amazon kreativnho nic. Nejde ale

jen o Prahu. Amazon sn smnmi mzda-mi a slabou ochranou prv rove kvalitypracovnch pomr kdekoli v zemi. Zatsttem budovan silnice dalmi kamiony.

Zabere dal rodnou pdu pro velkosklady.D vivou prci a vezme kvalitn, maloob-chodu eskch ivnostnk, jejich podporouse kad zakln.Jinmi slovy: pro esko nen Amazon dostdobr, vldo, nech ho jt.Stlo by za to se konen zamyslet nad tm,zda rozvoj, takzvan development, zaloe-n na rstu konzumu, kvantity, kamionovdopravy, podadnch pracovnch mstech,zabrn orn pdy a zhorovn ivotnhoprosted si zaslou nazvat rozvojem a kamvede. Zda by evropsk vldy sp ne importo-vat spolenosti typu Amazon nemly konenzat podporovat mal a stedn podnikn,kreativitu a opravdov npady a inovace,kter vznikaj tady a je mon je asem expor-tovat.Kateina Vojtkov

Doporuujeme

Bowers, Simon. Amazon EU Sarl paid toolittle tax, EU competition regulator says. 16.1. 2015. http://www.theguardian.com/tech-nology/2015/jan/16/amazon-eu-sarl-paid-too--little-tax-says-brusselsMinisterstvo prmyslu a obchodu. 2015.Dopis pedstaviteli Amazonu: http://www.po-cernice.cz/app/uploads/2015/12/10-dopis-mini-stra-prumyslu-a-obchodu.pdfNov industriln zna. VGP Park Horn Po-ernice. http://vgpfmservices.cz/attachments/

article/10/VGP%20Park%20Horni%20Pocerni-ce_mail.pdfPeter Elkind. Inside Amazons tax fight, 23.5. 2013, http://fortune.com/2013/05/23/inside-

-amazons-tax-fight/Stropnick, Matj. 2015. Amazon v eskuchtt nemme. http://www.zeleni.cz/amazon-v--cesku-chtit-nemame/

Zpravodaj AZ(prosinec 2015)

Odpovdnredaktor

Karel Rika

Grafick design a sazbaMichal ern

Do tohoto slapispli:

Karel Rika, Ilona vihlkov,Kateina Vojtkov

Zdroj fotografiwww.freeimages.com

KONTAKTYWeb: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]

Facebook: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdolaZpravodaj: [email protected]

[email protected]

Svoje pipomnky, nzory,komente, prosm poslejte natuto e-mailovou adresu:

Date post:	27-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	alternativazdola
View:	221 times
Download:	0 times

Zpravodaj AZ Prosinec 2015

Documents