8

ZPRAVODAJ FARNOSTIPRI KOSTELE sv. TOMASE V BRNE

Motto:

”Vsichni jsme jedno telo, spojil nas Jezıs.“

hymna VIII. svetoveho setkanı mladezeDenver – Velehrad 1993

Uvodnı slovoLetosnı rok je rokem dieceze. Jeho

smyslem je posılit nasi vzajemnou souna-lezitost, uvedomit si sve koreny, objevitruzne dary a moznosti, ktere nam dieceznıspolecenstvı nabızı, a stat se vıce lidemBozım – tedy lidem shromazdenym kolemnastupce apostola a pastyre tohoto lidu,dieceznıho biskupa. V nası farnosti je, reklbych, co dohanet. Nekdy vznika dojem, zecırkev jako by pro nas zacınala i koncilana prahu naseho kostela. To, ze si casto

”technicky“ vystacıme sami, jeste nezna-

mena, ze jsme skutecne zivoucım organis-mem, ze mame vnitrnı napojenı na kmen,

ze jsme ratolesti plne mızy a predevsımbohate ovocem. Zkusme tedy vyuzıt sancitohoto roku dieceze k nasemu otevrenı se,vzajemnemu poznavanı a obohacenı.

Jednou z prılezitostı jsou i poute jednot-livych dekanstvı do katedraly a setkanı s ot-cem biskupem, behem kterych je moznose sıreji seznamit s diecezı, biskupstvım,ale i dalsımi farnostmi konkretnıho de-kanstvı. Pout’ brnenskeho dekanstvı budev nedeli 23. zarı 2007 dopoledne. Prosımvas, abyste si uz nynı udelali v kalendaripoznamku a pocıtali s tım, ze se spolecnevydame

”k prahum apostolskym“.

Vas farar Petr Vrbacky

ROCNIK XIII. 29. dubna 2007

InformaceAktualnı denı ve farnosti

• V nedeli 20. kvetna 2007 pri msi svatev 9 hodin pristoupı deti z nası farnostipoprve ke svatemu prijımanı. Zhrubao tyden pozdeji, v pondelı 28. kvetna 2007pri vecernı msi svate v 17.30, udelı nasimbirmovancum brnensky dekan a kanovnıkVaclav Slouk svatost birmovanı. V nedeli3. cervna 2007 bude msi svatou v 9 hodinprenaset Cesky rozhlas na stanici Praha,celebrantem bude P. Norbert Badal OP.

• Ve dnech 12. – 14. 10. 2007 sev Brne uskutecnı tretı rocnık bioetic-kych dnu

”Zivot je dar“. Na teto me-

zinarodnı konferenci se ucastnıci mohouseznamit s nejnovejsımi poznatky v ob-lasti etickych otazek souvisejıcıch s pocat-kem lidskeho zivota. Informace naleznetena www.biskupstvi.cz nebo u duchovnıchspravcu farnostı.

• Biskupstvı brnenske a Masarykovauniverzita poradajı spolecne kurz Uni-verzity tretıho veku Ziva teologie – Spi-ritualnı dimenze cloveka. Prvnı rocnıktrıleteho cyklu zacına v rıjnu 2007, pocetmıst je omezeny. Blizsı informace rovnezna internetovych strankach biskupstvı ciu duchovnıch spravcu.

• CM telogicka fakulta UniverzityPalackeho nabızı pro akademickyrok 2007/08 rozsırenou nabıdkubakalarskych a magisterskych studijnıchoboru. Podrobne informace najdete nawww.upol.cz/fakulty/cmtf/prijimaci-rizeni.

• Do konce kvetna je moznost se prihlasitna farnı pout’do Svate zeme (16. 10. – 25.10. 2007), na kterou jste vsichni srdecnezvani. Podrobnejeı informace se dozvıtev sakristii, kde si take muzete zapujcitDVD o Svate zemi, ktere svym slovemdoprovazı otec Mojzıs ze Slovenska (naspoutnı pruvodce).

• Vyzva pro vsechny: Ja, kostelnık, jsemv zarı zalozil novou uklidovou cetu, kterase schazı pravidelne kazdych 14 dnı v pon-delı po vecernı msi svate v sakristii. Behempulrocnıho pusobenı se pocet uklızecu a-cek ustalil na poctu 6 dospelych + 3 detia to opravdu nenı moc. Radi mezi sebouuvıtame i nove tvare. Nebojte se a prijd’tepomoct, kybl s vodou vas nesezerou.

• Odmena pro trıkralove kolednıky.Zveme letosnı trıkralove kolednıky a jejichkamarady na jızdu lodı po prehrade anavstevu zoo. Sraz je v sobotu 2. cervnav 10.00 na prehrade u prıstaviste. Zajemcinecht’ se hlası do 6. kvetna v sakristiiu kosti, abychom objednali dostatecnypocet parnıku.

2

Farnı pout’na Vranov

V utery 8. kvetna se uskutecnı pout’nası farnosti na Vranov u Brna. Jstevsichni srdecne zvani. Pujdeme z Ute-chova u Brna, cesta je dlouha asi 6 kma je schudna i s kocarkem. Sraz pro pesıv Utechove na konecne bude v 9:30 hodin.Pro ty, kterı nemohou ujıt trasu pesky, jemoznost prijet autobusem. Autobus budepristaven v 11:00 u Janackova divadla predrestauracı Bohema. Mse svata na Vranovezacne ve 12:00. Po msi svate bude od14:00 hodin pripraveno male obcerstvenıv mıstnı jıdelne. Vase prıspevky na spo-lecny stul budou velmi vıtany. Pro ty, kterıpujdou pesky a bojı se, ze by svuj prıspevekk obcerstenı neunesli, bude zajisten odvozobcerstvenı. Zaroven budou prichystanyzabavne souteze pro deti. Muzete se tesit ina taborak a opekanı spekacku.

Autobusy jedoucı na sraz:– Autobus 43 Nadrazı Kralovo pole 8:57

s prestupem v Sobesicıch nebo 9:12jede prımo.

– Autobus 57 zastavka Merhautova 8:54jede prımo, nebo 9:09 s prestupemv Sobesicıch.

Urcite prijd’te.

Jan Keprt

Pozvankana farnı pout’do Svate zeme

Nejsme zadnı cestovatele. Byli jsmesice v cizine, ale spıse jen v sousednıchzemıch, jen na koupanı k mori jsme jeli dal.Cestovat do Svate zeme byl nas celozivotnısen, ale zdalo se nam to vzdy prılis drahe.Pak cena zajezdu trochu klesla, a tak jsmese v roce 1999 vydali poprve na pout’.Bylo to se slovenskou cestovnı agenturoua pruvodcem byli dva slovenstı knezı,z nichz jeden byl v Izraeli na poutnı misii.Nebyl to bezny poznavacı zajezd, bylato pout’, krest’anska pout’. Navstıvili jsmevsechna mısta vyznamna pro krest’any,mnoho mıst spojenych se Starym zakonem,videli jsme poust’ i urodna pole, jezeroi more. Slyseli jsme spoustu informacı,byl ale i cas na rozjımanı starozakonnıchprıslibu i novozakonnıho naplnenı. Bylijsme nadseni – ale prece nam cosi schazelo:nemeli jsme tam nikoho, s kym bychommohli ty nase zazitky sdılet. Nakonec jsmese prece jen sblızili s jednım manzelskymparem z Prahy, to vsak bylo az na samyzaver poute. Je to opravdu tak: kdyz vidımci prozıvam neco krasneho, mam z tohovetsı potesenı, kdyz jsme tam dva nebo celaskupina. Zazitek pak mnohem dele doznıvaa zase se vracı, kdyz se se spolupoutnıkysetkavame.

A nam se to podarilo: pred dvema letyjsme jeli do Svate zeme znovu, tentokratnas bylo z nası farnosti sedm a pripojilo

3

se par dalsıch pratel. Presto, ze jsme ces-tovali se stejnou agenturou a putovali postejnych mıstech, presto, ze nas provazelstejny pruvodce, zazitek byl jeste silnejsınez na prvnı pouti. Byli jsme tam totizspolu. A prozitek se znasobil, stejne jakovzpomınky a svedectvı:

. . . puvodne se mi moc nechtelo jet, aleto, co jsem tam prozil, nikdy nezapomenu:Bozı hrob, veceradlo, hora Tabor, ceskytext Otcenase v kostelıku na Olivove hore...

. . . bala jsem se, ze se tam strılı. Nicnebezpecneho jsme tam neprozili, jen jsmepotkavali ozbrojene vojaky. A ted’ se zaSvatou zemi modlım spolu se zalmistou:Vyprosujte Jeruzalemu pokoj . . . (Z 122,6)

. . . dodnes mam kousek olivove vetvickyz Getsemanske zahrady – pripomına mi,abych byla vdecna Jezısovi za jeho krupejekrve . . .

. . . krızovou cestou v Jeruzaleme jsme semuseli doslova procpat mezi obchudky azastupy turistu. Mozna to bylo podobnei na Jezısuv Velky patek. Jak jinak ted’prozıvame poboznosti krızove cesty...

Pratele, farnı pout’ do Svate zeme seblızı. Rıka se, ze Svata zeme je pateevangelium. Byt na mıste, kde se Kristusnarodil, kde kazal a kde svou smrtı potvrdilsvou lasku k nam, to je mimoradna prıle-zitost k povzbuzenı vıry. A to je vlastne cılteto pouti.

Augustin a Viola Svobodovi

Slovo nemocnym

”Bud’vule tva jako v nebi tak i na zemi.“

Mt 6, 10

Apostolove videli Jezıse, kdyz se mod-lil, a proto ho prosili, aby je naucil se modlittak, jako se modlı on. Naucil je modlitbu

”Otcenas“. Je to jedna z nejznamejsıch

modliteb a zna ji vetsina lidı. Tım, ze setuto modlitbu modlıme casto, se muze stat,ze se ji modlıme mechanicky a plne si pritom neuvedomujeme jejı obsah, a protonenı v nasem zivote dostatecne ucinna.

Kristus Pan chtel, abychom si pri mod-litbe plne uvedomovali, ze se v nı obracımek vsemohoucımu Bohu a ze se k nemuobracıme s naprostou duverou jako k Otci,ktery nas ma rad a ktery je ochotny aschopny nam dat vsechno, co potrebujeme.Otcova laska k nam se projevila tım, zenam dal sveho jednorozeneho Syna jakoVykupitele a naseho Prıtele. Tak jako proJezıse byla v Getsemanske zahrade jehomodlitba k Otci vyrazem snahy dokonalesplnit Otcovu vuli, i kdyz to bylo spojenos nesmırnym utrpenım, podobne se mameobracet k Otci v kazde zivotnı situacis naprostou duverou v jeho pusobenı v na-sem zivote i tehdy, kdy se nam zda tatosituace velmi tezka nebo beznadejna. Tam,kde my lide nezname zadne resenı, tamjich ma Buh ve sve vsemohoucnosti velkemnozstvı. I tehdy, kdyz se zda vsechno bytztracene, je Buh Panem kazde situace a znacıl, ktereho chce dosahnout. On ho dosahne

4

i tehdy, kdyz budou okolnosti takove, ze sebude zdat, ze cıle dosazeno byt nemuze.

Kdyz se obracıme v modlitbe k Bohujako k Otci, obracıme se k nemu spolus Jezısem, Bozım Synem, a proto je nasemodlitba ucinna, protoze on prosı spolus nami. Ma-li byt nase modlitba takova,ze ovlivnı nas zivot, musıme mıt snahu,abychom celym svym postojem byli od-hodlani dokonale plnit Bozı vuli ve svemzivote a aby v nasem zivote nebylo nic, coby nas od Boha vzdalovalo. Cım budememıt vetsı sılu a duveru v Boha, tım vıc budeovlivnovat nas cely zivot a tım budou nasemodlitby ucinnejsı.

J. Sik

Katolicka charismatickakonference

letos v Brne

Katolickou charismatickou konferenciorganizuje v Ceske republice od roku1989 hnutı Katolicke charismaticke ob-novy. Jedna se o ctyrdennı akci duchovneformacnıho charakteru, urcenou pro clenya sympatizanty hnutı Obnovy, ale i prokrest’any jakekoli spirituality i pro tzv.hledajıcı. Za ucelem duchovnıho i lidskehopovzbuzenı a hlubsı krest’anske formacese zde setkavajı dva az tri tisıce kres-t’anu z cele CR (katolickych laiku, rodin,knezı, reholnıku i krest’anu jinych cırkvı),pricemz zajem o konferenci kazdorocne

vzrusta. Nedılnou soucastı programu byva

”detska konference“, proto konferenci na-

vstevuje stale vıce rodin s detmi, ktere by setezko mohly ucastnit klasickych exerciciı.K denı na konferenci patrı i kulturnı vyzitı– divadelnı predstavenı, koncerty apod.Lze ji v neposlednı rade take prıjemnespojit s poznavanım pametihodnostı a krasmesta, ktere konferenci prijme.

Letosnı 18. rocnık katolicke charisma-ticke konference se uskutecnı v termınu25. – 29. 7. 2007 poprve v moravske met-ropoli – Brne. Hlavnı program probehnev modernım pavilonu F na brnenskemvystavisti BVV. Konference ma podporua pozehnanı brnenskeho biskupa Mons.ThLic. Vojtecha Cikrleho a zastitu nadnı prevzal take hejtman Jihomoravskehokraje Ing. Stanislav Juranek. Program kon-ference tvorı prednasky, adorace, nefor-malnı setkanı, spolecna modlitba a bo-hosluzby. Pozvanı na konferenci prijaliletos tito prednasejıcı: archimandrita Ser-giusz Gajek, misionar a apostolsky vikarreckokatolicke cırkve pro Belorusko, daleP. Vojtech Kodet, sestra Veronika Baratovaz komunity Blahoslavenstvı, P. MichaelSlavık, Katerina Lachmanova, P. TomasHolub, PhDr. Josef Zeman, Petr Hejlz diakonie Betlem, P. Angelo Scarano adalsı. Podrobne informace k organizaci aprogramu, vcetne elektronicke prihlasky,najdete na internetu na www.cho.cz nebosi je vyzadejte na tel. cısle 777 087 736.

Pavlina Pastyrikova

5

Fotoreportaz z vyletu rodinBrno – Marianske udolı (31. 3. 2007)

6

Vıce fotek najdete na adrese http://www.svtomas.net/foto/

7

Liturgicke okenko

TELO KRISTOVO! AMEN

Malo kostelu ma upraven oltarnı pro-stor tak st’astne jako sv. Tomas. Pri svatemprijımanı jsme shromazdeni jakoby kolemjednoho velkeho stolu, vidıme jeden nadruheho, muzeme se pohledem ci usme-vem pozdravit. Je to predzvest nebeskehostiny, na ktere je sam Jezıs hostite-lem i pokrmem. Pral bych si, abychombyli shromazdeni kolem oltare vsichni uzv okamziku, kdy prijıma knez a jahen,vzdyt’jsme jeden Bozı lid. Vım, ze nekterıverıcı vyckavajı v lavicıch az na konecsv. prijımanı, aby treba nemuseli dlouhostat, ale pripravujı se tak o radost z tohotospolecenstvı.

Nynı k nam, kterı jsme se shromazdilikolem oltare, prichazı knez, jahen ci ako-lyta s promenenou hostiı, s eucharistickymJezısem. Soustred’me se na tento okamzik,prichazı sam Jezıs, jehoz slova jsme predkratkou chvılı slyseli: Vezmete a jezte, totoje moje telo, moje krev . . . Sluzebnık u ol-tare nam tento okamzik pripomına slovy:Telo Kristovo! A my s vırou pritakame:Amen. A pak telo Pane prijımame.

Do ust nebo na ruku? Biskupska konfe-rence schvalila oba dva zpusoby. Oba jsoustejne dustojne, to jen nas prıstup muzebyt nedustojny. Lıbı se mi, jak sv. CyrilJeruzalemsky ve 4. stol. dava instrukcenove pokrtenym: . . . levou ruku poloz podpravou, jako by mel byt trun pripraveny pro

Krale. Na dlan prijmi Telo Kristovo a pritom rekni Amen. Posvet’sve oci pozornympohledem na svate telo, prijmi jej a dbejpeclive na to, aby nic neprislo nazmar . . .

Udelejme tedy ze svych rukou trun proKrale. S jakou vdecnostı mohu prozıt tentookamzik! Zabolı me, kdyz vidım, jak hostiinekdo

”slupne jako jednohubku“ nebo ji

prijıma v otocce ci v chuzi od oltare. Bratria sestry, doprejme si ten zlomecek casu,podıvejme se s uctou na Jezısovo telo auctive je prijmeme.

A jak prijmout dustojne Jezısovo telodo ust? Nas jazyk by mel byt take jakymsitrunem, na kterem bude spocıvat Kral.Otevreme dostatecne usta a nechme sipolozit Eucharistii na jazyk, ktery volnespocıva v urovni zubu. Zkusme se podıvatdo zrcadla, jak zbozne otevırame usta anastavujeme jazyk. Udelejme to z uctypred Jezısem.

Mame pri prijımanı klecet nebo stat?Pri prijımanı na ruku rozhodne stat. Priprijımanı do ust bychom v nasem kostelemohli sice pokleknout na stupınek, ales ohledem na polohu kneze, ktery nastupınku stojı, si myslım, ze bychom melivsichni prijımat vestoje.

Po prijımanı se vrat’me pokojne namısto a setrvejme v tichem klanenı. Panmuj a Buh muj. Toto je Tvoje telo, kterese za mne vydava. Take moje telo se ted’vydava Tobe, Tobe v techto bratrıch asestrach. Amen.

A. Svoboda

8

Rozhovors Romem Kostricou

Dnesnı Tomasek vam prinası rozhovors Romem Kostricou, ktery byl pokrtenyna Bılou sobotu spolu s dalsımi ctyrmikatechumeny. Roma muzete potkavat v na-sem kostele, ve farnı kavarne, stejne takjste si ho mohli vsimnout pri zahajovacıpoloneze na poslednıch trech farnıch ple-sech. Rom studuje zahradnı architekturu aarchitekturu na VUT, nesmıme opomenoutjeho zasluhu na vydavanı Tomaska (ale-spon docasne) na recyklovanem papıre.Tento (mısty znacne spontannı ,) rozhovorvznikl par dnu po krtu v utulnem prostredıkavarny Spolek:

Rome, na zacatek by nas zajımaly Tvepocity, ktere jsi mel na Bılou sobotu vecer –mel jsi i trochu tremu pred tou spoustou lidına vigilii, nebo jsi tyhle obavy neresil a spısjsi celou udalost prozıval hlavne uvnitr?

No, on cely obrad probehl v hroznerychlosti, ani jsem treba poradne nevnımalsveho kmotra Tomase Dvoraka (Vlka),jenom jsem cıtil jeho ruku, kterou jsem melna rameni, a jinak jsem absolutne nevnımalnikoho za sebou. My jsme stali vpredupred oltarem, takze za nami nebylo nikohovidet.

A jak jsi prozıval cely ten den predvigilii? Myslel jsi na krest?

No, myslel jsem, samozrejme (smıch,) Ale tım, ze jsme se pripravovali takdlouho, uz to v sobotu bylo prave hrozne

prıjemne. Nejak jsem si z toho vecera nicnedelal a rekl jsem si, ze uz to nechamvolne plynout. Sobotu jsem prozil s rodici ajenom jsem cekal na ten vecer, az to prijde.

Zmınil jsi sveho kmotra, Tomase Dvo-raka – Vlka. Zajımalo by me, a urcite ifarnıky, jak sis ho vlastne vybral, jestlije pro Tebe hlavne kamarad nebo sis hovybral i proto, ze Te oslovuje jeho zpusobvıry?

Hlavnı duvod byl takovy, ze kdyz jsmejednou vychazeli z kostela, se me Vlkzeptal, co se mnou udelame, ze jsem poradnepokrteny a nic se nedeje. Ja jsem muodpovedel, ze nemam kmotra a ze az budumıt kmotra, tak se necham pokrtıt. Slovodalo slova a uz jsem mel kmotra. To byloasi pred dvema roky. Ted’jsem Vlkovi volalasi 14 dnı pred Velkonocemi, pripomenoutse s tım, ze doufam, ze bude muj kmotr.

A jeste bychom se mohli dostat trochudo historie, zpatky, farnıky by mohlo zajı-mat –

Jako kdy bylo rozhodnutı?

Ano, a jestli to Tvoje rozhodnutı prokrest prislo v jednom okamziku nebo slospıs o vyvoj udalostı?

Ja jsem k Tomaskovi a jeste predtımna BiGy (Biskupske gymnazium – pozn.redakce) chodil na mse dobrych asi sedmlet, takze to byla takova rada. Ale asiokamzikem, kdy jsem se pro krest rozhodl,byly Velikonoce pred par roky. Tehdy se naBılou sobotu objevil nejaky popud, nevım,nic se nestalo, ale proste to byl takovypopud. Ja jsem se rozhodl, ze chci, a teprve

9

potom jsem pro to zacal neco delat. Takzetakto.

Mozna Te asi taky hodne ovlivnili ka-maradi, se kterymi chodıs k Tomaskovi . . .

Jo, to velice.

A BiGy taky?

, Doufam, ze ne , (Veverka: To tamnepis!) Rom menı ton: Ano, BiGy mevelice ovlivnilo, dalo mi nejlepsı zakladyve vıre, obzvlaste v cırkevnıch dejinach ,

Vratıme se k tem kamaradum – takzehlavne pres lidi, ze, ses dostal k vıre?

Jo, hlavne pres lidi. Kamarad rıkal:

”Pojd’te k Tomaskovi.“ Ja jsem rıkal:

”Ne

ne, nebudu vstavat.“ –”Ne, pojd’, pojd’,

pojd’.“ A potom prisla farnı kavarna aspolecenstvı a uz se to vezlo.

Takze ten vztah k Bohu asi postupnevznikal, vznikal a vznikal . . .

Vznikal a doufam, ze bude jeste vıcvznikat. Pan kaplan rıkal, ze tohle je teprvezacatek, tak uvidım.

A jak se cıtıs ve farnosti? Nevadı Ti, zeje tak velika, ze je pro cloveka nekdy moznatezke do nı proniknout, nebo tam mas svekamarady a cıtıs se tam v pohode?

To jsou otazky . . . Ja si myslım, ze cımvetsı, tım lepsı, samozrejme. Drıv jsem sitreba myslel, ze do farnosti patrım, ale kdyzjsme po krtu byli v sakristii, prisli ke mneuplne cizı lidi a zacali mne prat. Tak jsemsi rıkal, aha, opravdu, ted’ka sem patrıma muzu ostatnı nazvat bratry a sestrami.

A lıbı se mi, ze je farnost ziva a jede sipodle sveho a ze clovek, ac jsme kazdyjiny, do nı muze patrit.

A jeste se zeptam, jak sis vybıral pat-rony (ke krtu a k birmovanı)?

Tak, svateho Frantiska z Assissi jsemvybıral velice jednoduse, protoze je pa-tronem ekologu, ten byl jasny, ten selihned. A birmovacıho patrona, svatehoKrystofa, jsem hledal dlouho, vahal jsemnad svatym Janem-Evangelistou a trebajeste ostatnımi, ale pak jsem si rıkal, zeKrystof je patronem cestovatelu a poutnıkua ze clovek putuje cely zivot, takze bymi mohl byt oporou. Ac nezil, nejspıs...(Veverka: nevadı!) ,

Musıme pripomenout farnıkum, ze Romje tım aktivistou, ktery ma na svedomıto, ze Tomasek vychazı na recyklovanempapıre . . .

Ale zase bych chtel upozornit na to,ze tiskarna zrusila dodavku recyklovanehopapıru a uz ctyri mesıce Tomasek vychazıopet na nerecyklovanem papıre. Kvulitomu, ze tisk na recyklovanem papırevychazı asi o deset korun draz, nebo kolik,to zrusili.

A tiskarna by musela jenom kvuli To-maskovi kupovat recyklovany papır, coz sejim nechce, to je skoda.

Veverka: Jaky vyznam pro Tebe melaprıprava ke krtu? Absolvoval jsi na BiGyosm let nabozenstvı a podobne, byla itak pro Tebe prıprava uzitecna, kdyz jsispoustu teoretickych vecı uz znal?

10

My jsme na BiGy meli velmi kvalitnıprednasky od Orka, takze zaklady jsmemeli vsichni velice dobre. Nebo mame.Prıprava byla relativne podobna jako na-bozenstvı na BiGy, ale samozrejme clovekzapomına. Dekujeme panu kaplanovi zaprıpravu, staral se o nas, daval nam texty,mozna je skoda, ze jsme se nedokazalivıc ptat a rozvırit debatu. Shodli jsmes ostatnımi katechumeny, ze se budemejeste dal schazet, navazeme na prıpravu.

Jake byly reakce lidı v Tvem okolı nakrest?

Z velke casti byli lidi prekvapenı, ze jduke krtu, protoze si mysleli, ze jsem davnopokrteny, tak to bylo velke prekvapenı.Jinak jsem na to nikdy nezavadel rozhovor,spıs kdyz se lidi sami ptali. Nijak jsem tonerozhlasoval, ale mel jsem radost, ze seto dozvedeli a prisli na krest.

Nesetkal jsi se ve svem okolı i s ne-gativnı reakcı typu:

”Co blbnes, krest

v dnesnı dobe?“

Ne, treba ve skole jsem o tom nikomunerıkal. Nejlepsı byla reakce me maminky,ktera jeste na Bılou sobotu rıkala:

”A ty

v toho Boha verıs? No to snad ne, ne?“ Takjsem jı to nejak vysvetlil, musım pripome-nout, ze rodice jsou neverıcı, prevazne.

Veverka: A ja bych se Roma zeptala,jaky bude jeho prınos ve farnosti? Kazdo-tydennı sluzba ve farnı kavarne . . . ?

Ano, tak nejak ,, (Pokracuje uzvazne:) Uvazovali jsme s kamaradem Da-videm, ze se zapojıme do prıprav akcepro Papezske misijnı dılo detı. Vzadu na

nastence to tam visı, kazdodenne se nato vsichni dıvame . . . (Veverka s Romemdomlouvajı prıpadnou spolupraci skautus Romem a jeho kamaradem Davidem navernisazi pro Papezske misijnı dılo detı.)

Veverka: A obligatnı otazka, co byschtel, Rome, vzkazat nasim farnıkum?

Kupujte fairove kafe! A taky, ze jsemhrdy, ze obcan Rulık je muj bratr v Kristua alespon nekdo z nası rodiny ma bystu.

Dekujeme za rozhovor,

Marta Jesterka Svobodova

a Veronika Veverka Motackova

Hledame tisıc Josefu

Tento zvlastnı nazev patrı projektu,ktery vznikl loni pri navsteve Indie. Mujbratr Josef navstıvil spolu se cleny dieceznıcharity Hradce Kralove stat Karnatakav jihozapadnı Indii, kde zijı sponzorovanedeti z projektu Adopce na dalku.

V jedne velmi chude zemedelske ob-lasti se setkal s knezem z farnosti sv. Josefa.Kostel sv. Josefa, ktery slouzı take jakoskola pro deti a centrum pro rodiny, jevelmi maly a zchatraly. Denne ho navstıvıaz 50 rodin, v nedeli pak pres tisıc lidı.Vetsina z nich vsak musı stat venku.

Vesnicane touzı po novem a vetsımkostele, kam by se veslo i nekolik skol-nıch trıd. Kazda rodina uz na jeho stavbuprispela castkou 500 rupiı a vdovy 250.

11

Potrebujı jeste asi jeden milion nasichkorun. A protoze jde o farnost a kostel sv.Josefa, vznikl napad obratit se s prosbouhlavne na vsechny Josefy. Kdyz tisıc Jo-sefu pomuze a kazdy daruje tisıc korun,stane se jejich touha skutecnostı.

Podporit tento projekt se rozhodli takenasi pratele hudebnıci usporadanım kon-certu. V Brne se koncert uskutecnı nasvatek sv. Josefa, delnıka (1. kvetna) v 18hod. v sale Josefa Dobrovskeho v Kon-ventu Milosrdnych bratrı na Vıdenske7. Program je kvalitnı (z tvorby Josefu– Rejchy, Myslivecka, Haydna, Suka aJohannesa Brahmse), vstupne dobrovolne.

Vsechny vas srdecne zvu a verım, ze ivy budete obdarovani krasnym hudebnımzazitkem.

Eva Sucharova

Z farnı charity

DEKUJEME . . .

Na nasi druhou vyzvu s prosbou o do-provod stare panı na nedelnı msi svatouv 11 hodin se prihlasily tri dobrovolnice.Po vzajemne domluve se, tak jak jim to casa okolnosti dovolı, v teto sluzbe vystrıdajı.Prihlasenym zenam dekujeme.

PROSIM, PRIHLASTE SE . . .

Prosım, aby se mi prihlasila panı, kterase mnou mluvila pred jednım az dvemamesıci v nedeli pred devatou hodinou.

Povedela mi o svych problemech s prekla-dem dopisu posılanych mezi nı a dıtetemadoptovanym na dalku z a do anglictiny.Kontaktovala jsem kvalifikovanou anglic-tinarku, ktera je ochotna preklad zajistit.Prosım, prihlaste se, chodım pravidelne nanedelnı msi svatou v 7.45.

JESTE K TRIKRALOVE SBIRCE 2007

Na charitnı vyvesce vzadu najdete se-znam projektu charity, kterym bude po-skytnuta financnı pomoc z penez vybra-nych pri Trıkralove sbırce.

ZPRAVY Z DIECEZNI CHARITY BRNO

– V nedeli 17. cervna 2007 oslavıDieceznı charita Brno 15 let sve pu-sobnosti. Oslavy budou probıhat veZd’are nad Sazavou v arealu zamkuKinskych. Budou zahajeny v 10.30msı svatou a cele odpoledne se v arealuzamku budou konat akce pro dospelea deti.

– Dieceznı charita nabızı vyznamnoupomoc socialne znevyhodnenym li-dem. Predstavujeme jejı propagacnıletacek:

Dieceznı charita BrnoCelsuz (Centrum pro lidi socialne zne-vyhodnene). Otevreno denne od 8 do 20hodin.Poskytneme Vam bezplatne informace arady, poradıme pri hledanı bydlenı, za-mestnanı a zvysenı Vası kvalifikace, po-muzeme se zaclenenım do spolecnosti:

– Informacnı centrum

12

– Poradenske centrum– Vzdelavacı centrum– Centrum zamestnanosti– Multikulturnı centrum

Kontakt:Tr. Kpt. Jarose 9, 661 35 Brnocelsuz.dchbrno@caritas.cztel: 538 700 950mobil: 603 992 009

Dekujeme za duchovnı i financnı pomoc asoucasne o ni prosıme.

Bozena Kad’ourkova

za dobrovolnıky farnı charity

P. Josef Kolacek SJ

Dne 27. kvetna bude celebrovat cho-ralnı msi sv. v kostele sv. Tomase P. JosefKolacek SJ. V nasledujıcım textu se s tımtojezuitou muzete seznamit blıze.

Narodil se 1. zarı 1929 v Bystrci u Brna(tehdy se tato obec tak jmenovala). Pokrtenbyl v kostele sv. Janu (Jana Evangelisty aJana Krtitele) v Bystrci, kde ma m.j. Lud-vık Kolek jednu ze svych ranych fresek.Tam ministroval a pak zde, jako studentrealneho gymnazia v Brne-Zabovreskach,hral na varhany. Maturoval v cervnu 1948.To uz byli komuniste u moci. 14. srpnavstoupil do noviciatu jezuitskeho radu naVelehrade. Tam ho zastihlo v noci ze 13. na14. dubna hromadne zatcenı vsech jezuitu,novicu bylo 33. V noci byli odvezeni doBohosudova, pak v zarı do Oseku. Odtudbyl 13. zarı odveden na vojnu – k PTP,se sibenicnım humorem tomu rıkali, ze

”slouzı u rychlopalnych krompacu a trys-

kovych lopat“. Zazil pevnost Komarno,Podborany, nejdele byl jako

”petepak“

v Hajnıkach u Sliace, kde staveli kasarnapro letce a bytovky na Foncorde v BanskeBystrici, vysılacku u Zvolena a jine otrockeprace. Do civilu byl propusten az k 1.lednu 1954. Nejprve pracoval v Preme-Brno (vyroba plynomeru), pak ve Zbro-jovce nejprve jako klempır, pozdeji jakoserizovac lisu. Do choralu u sv. Tomaseprisel v roce 1956. Kratce nato zacalysoudnı procesy s jezuity. Nekolikrat bylvyslychan v Brne-Bohunicıch (sedmi adevıtihodinove hodinove vyslechy), alenikdy nebyl odsouzen. To az po svem

”uteku do ciziny“. Dne 19. zarı 1968 odjel

do Salzburgu na vystavu, kde mel nekoliksvych obrazu i Ludvık Kolek. Salzburgemvsak jen projel pri ceste do Innsbrucku, kdena tamnı univerzite dokoncil teologicka

13

studia. Potom podle destina P. provincialaSilhana odejel do Vatikanskeho rozhlasu,kde pusobı od 1. 10. 1970: Nejprve jakoredaktor, pak vedoucı ceskeho vysılanı (doroku 2001). S ceskou sekcı vysılanı spolu-pracuje nadale, ale nynı ji vedou mladı –P. Milan Glaser SJ a Johanka Bronkova (tanedavno zıskala doktorat z dejin umenı naKU v Praze). Z bibliografie patera Kolackasi zaslouzı zmınku 21 studiı o jezuitskychmisionarıch ceske provincie

”stareho“ To-

varysstva (tedy do zrusenı radu v roce1773), nekolik zivotopisu svetcu, vıce pre-kladu vcetne Katechismu katolicke cırkvei Kompendia, skoro vsechny encyklikya apostolske listy Jana Pavla II., nynıi Benedikta XVI. atd. V soucasne dobedokoncuje preklad apostolske exhortaceSacramentum Caritatis Beneditka XVI.

PhDr. Jan Weinberger

Operace VARNOSTskautska hra po meste

Sraz byl u Janackova divadla v 9:00.Kdyz jsem tam prisla v doprovodu dalsıchtrı holek, byly tam uz dalsı tri holky,nekolik kluku a nekterı vedoucı.

Potom co se dostavili vsichni kluci aholcicı vedenı se rozhodlo, ze uz asi zadnedalsı holky neprijdou, nas Kithy a Nardorozdelily do dvou skupinek. Pak nas klucizavolali k sobe, tam nam oznamili nasedefinitivnı skupinky.

Potom nas uvedli do deje. Takze jsmese najednou ocitli ve Velke Britanii, odkudse mel rıdit nelegalnı obchod s jadernymizbranemi pro Koreu. V tomto obchodebylo zapleteno i Slovinsko.

Obe dve skupinky mely zjistit, kdo zatemi obchody stojı. Nase skupinka mela zavelitele Dana a druha Matese. Tihle velitelenam meli davat ukoly. A poslednı vec,kterou nam rekli, byla hranice uzemı presMalinovskeho namestı, namestı Svobodya Dominikanske namestı. V prubehu hrynas mohli chytnout korejstı zabijaci, av prıpade, ze nas chytli, jsme se museli nadeset minut vratit na zakladnu. Potom namkazde skupine dali tri papıry se jmeny aadresami a tyto vsechny adresy jsme meliobejıt a zjistit, zda jsou lide, kterı bydlına techto adresach, podezrelı, nebo jsounevinnı.

Tak jsme se vydali hledat nejakemısto, ktere by nam mohlo poslouzit jakozakladna. Nakonec jsme si nasli mıstou vchodu do kostela sv. Jakuba. Potomjsme se rozdelili na dvojicky. Kazda dvo-jicka si vzala jeden papır se jmeny. Do-mluvili jsme si sraz v 11:00 opet u vchodudo kostela a rozbehli jsme se po meste.Kdyz jsme se v jedenact vratili, cekaltam Balzam a rekl nam, ze Dan neverı tedruhe skupine, a tak musıme overit i jejichkontakty a jeste nekam ze musı jıt, takze simame vzıt ty jeho papıry. Nato jsme se opetrozbehli po meste. Opet jsme se za hodinupotkali a Dan nam rekl, ze musıme chytit

14

bud’ Kithy, nebo Nardo, a protoze jsmeuvideli Nardo, tak jsme se za nı vydali,chytili ji a zavedli k Danovi. A protozedva kluci ztratili svuj papır, tak jsem siudelala jeste prochazku na Cejl, zatımcoostatnı dal pobıhali po meste. Potom co sevratil Balzam, uz jsme si sedli a snazili seprijıt na sıt’, ktera nas dovedla az k tomu,ze za vsım stal od zacatku velitel tajnychsluzeb (Keo). Pak jsme se spojili s druhouskupinou a vydali jsme se Kea svrhnout.Povedlo se nam to a mohli jsme jıt domu.

Barbora Willy Vaskova

O Zrnıckupohadka

Plnit Bozı vuli v naproste vydanostije nekdy velmi tezke, ale vzdycky dobre.Prave toto tema v sobe chce nest dnesnıpohadka.

Prislo jaro, cas noveho zivota. Roz-sevac zaseval do cerstve vyorane brazdypsenicna zrna, vetsina z nich padla doprichystane hlıny. Jen jedno zrnıcko zamı-rilo rovnou do lonskeho ptacıho hnızda.Zatetelilo se radostı, protoze v hnızde bylopohodlne, prıjemne teploucko na rozdıl odnelakave temne a mokre brazdy. Zrnıckose oddavalo lahodnemu lenosenı, zatımcoostatnı zrnka pocıtila prvnı dotyk pudy, vy-zyvajıcı je k vydanı skryteho zivota. Jejich

hladka slupka zacala praskat, aby otevrelacestu korınkum i stvolu. Zrnıcko v hnızdeslyselo vzdalene bolestne vzdechy svychdruhu, opatrne nakouklo pres okraj hnızdaa otraslo se hruzou pri pohledu na dramataodehravajıcı se pod nım. Zdesene hupslozpet do hnızda s pocitem, ze videne nikdynechce zazıt samo na sobe. Radeji voliloutek do libeho spanku. Presly dny slunecnei destive, zrnıcko procitlo a znovu pohledlodolu na zkazu ostatnıch zrnıcek. Ale co to?Pod nım se vlnilo prekrasne dosud zelenemore novych klasu. Den po dni zrnıckopozorovalo, jak nove klasy zlatnou pod slu-necnı dlanı obtızene spoustou zrn. Zrnıckov hnızde se jim vubec nepodobalo, bylojiz zasedle, vysusene, ztvrdle na kamen.V den, kdy klasy dozraly, priletel vrabcakz nedalekych zahrad, zahledl v hnızdeukryte zrnıcko a vmziku ho sezobl.

Jarka Cyrusova

Oprava

Vazenı ctenari,v minulem cısle Tomaska jsme otiskli

pohadku”Velikonocnı radost“, kde jsme

chybne uvedli autorku. Pohadku napsalaMarie Sojka Vesela, ktere se tımto omlou-vame.

redakce

15

Bystre hlavy

Kam nas chce pozvat Honza 8. kvetna? Jdete z polıcka START 4 polıcka na vychod,2 polıcka na jih, 1 na zapad, 2 na jih, 4 na vychod, 1 na sever, 2 na zapad a dorazıte docıle.

TOMASEK – Zpravodaj pri kostele sv. Tomase v Brne. Vydava Rımsko-katolicka farnost u sv. Tomase v Brne, Lidicka 6,602 00 Brno, � 545 57 22 15, c. uctu: 4200061594/6800, Internet: http://www.volny.cz/sv.tomas-brno/, P. Petr

Vrbacky – farar, redakce: M. Vesela, K. Keprtova, J. Lorenc, M. Svobodova, D. Svoboda. Schranka pro el. prıspevky:clanky@mail.cz, ostatnı prıspevky predavejte kostelnıkovi. Vychazı pro vnitrnı potrebu farnosti. Nevyzadane prıspevky

nevracıme. NEPRODEJNE. Uzaverka prıstıho cısla 20. kvetna 2007.