+ All Categories
Home > Documents > Zpravodaj MAS 4

Zpravodaj MAS 4

Date post: 30-Mar-2016
Category:
Upload: helena-kujanov8
View: 228 times
Download: 5 times
Share this document with a friend
Description:
zpravodaj mas
12
Ji více ne rok nae místní akèní skupina anci realizovat svùj rozvojový program. Vtiskla do nìj øadu ambiciózních cílù, které by mìly být naplnìny do roku 2013. V prùbìhu uplynulého roku ji tøikrát vyhlásila výzvu k pøedkládání projektù a ji tøikrát tak mohla zasednout hodnotitelská komise, aby vybrala ty nejlepí projekty. Projekty s nejvìtím pøínosem pro mikroregion a tudí s nejvìtím pøíspìvkem pro plnìní naich cílù. Na jiném místì tohoto zpravodaje se mùete seznámit nejen se struènou statistikou probìhnuvích tøí výzev, ale rovnì s nìkolika projekty, které byly podpoøeny a úspìnì realizovány èi k ús pìné realizaci teprve smìøují. Pøestoe je pøíli brzy na bilancování a formulování smìrodatných závìrù, je dobré si uvìdomit, co nám pøedchozí rok napovìdìl Tak pøedevím je moné øíci, e zájem o dotace z naí MASky je pouze prùmìrný. Pøestoe v nìkterých fiích pøevyovala poptávka nad nabídkou finanèních pro støedkù, nakonec tím, e v jiných to bylo právì naopak, byl uspokojen témìø kadý adatel, který pøedloil alespoò trochu pøínosný a pøijatelný projekt. To byla urèitì dobrá zpráva pro vìtinu adatelù (podpoøeno bylo témìø 80% adatelù). Na druhou stranu je tøeba si pøiznat, e èím mení pøevis poptávky a èím mení výbìr, tím je vìtí pravdìpodobnost podpory projektù s mení pøidanou hodnotou. Dále stojí za povimnutí, e mezi adateli a pøíjemci výraznì pøevaují obce. Slabí úèast neziskových organizací je vak pouze zdánlivá. V pøedchozích výzvách se daly najít projekty, kdy obec ádala na investice do zaøízení, které ale fakticky provozuje nezisková organizace. Napøíklad na základì nájemní smlouvy s obcí. Se zmìnou pravidla o proplácení DPH obcím vak lze oèekávat, e pøítì by mohla být spí adatelem nezisková organizace, zatímco obec poskytne této neziskovce pøedfinancování projektu. V tomto pøípadì tak bude dotace o 19% vyí. A co podnikatelé? Pro nì jsou pøipraveny tøi fie a jejich úèast v jednotlivých výzvách zatím potvrzuje to, co ji známe z minulých let. Tìko zachycují informace, zøídka kdy jsou jejich plány v souladu s èasovým harmonogramem výzev a obtínì se podrobují byrokratickým dotaèním pravidlùm. Máme anci toto zmìnit? A jetì jedno nám ukazuje statistika. V území Sdruení Rùe je dnes 23 obcí, ale jen ve dvanácti z nich je èi bude realizován nìjaký projekt podpoøený naí MASkou. Kdy si navíc uvìdomíme, e pøeváná vìtina projektù a tedy i penìz (více jak 70%) zatím smìøuje do Nových Hradù, Borovan, Ledenic a Horní Stropnice nezbývá ne popøát vem moným adatelùm ze zbylých 19 mìst a obcí vèasné informace, odvahu a hodnì dobrých nápadù pro øadu úspìných projektù ve výzvách v roce 2010 a letech následujících. Michal Jarolímek místopøedseda MAS Sdruení Rùe (opatøení è.1) (opatøení è.3) (opatøení è.4) (opatøení è.6) (opatøení è.7)
Transcript
Page 1: Zpravodaj MAS 4

Ji�  více  ne�  rok  má  na�e  místní  akènískupina  �anci  realizovat  svùj  rozvojovýprogram. Vtiskla do nìj øadu ambiciózníchcílù,  které  by mìly  být  naplnìny  do  roku2013. V prùbìhu uplynulého roku ji� tøikrátvyhlásila výzvu k pøedkládání projektù a ji�tøikrát  tak mohla  zasednout  hodnotitelskákomise,  aby  vybrala  ty  nejlep�í  projekty.Projekty  s  nejvìt�ím  pøínosem  pro  ná�mikroregion a tudí� s nejvìt�ím pøíspìvkempro plnìní na�ich cílù.Na  jiném  místì  tohoto  zpravodaje  semù�ete  seznámit  nejen  se  struènoustatistikou  probìhnuv�ích  tøí  výzev,  alerovnì�  s  nìkolika  projekty,  které  bylypodpoøeny a úspì�nì  realizovány  èi  k ús­pì�né realizaci teprve smìøují.Pøesto�e  je  pøíli�  brzy  na  bilancování  aformulování smìrodatných závìrù, je dobrési  uvìdomit,  co  nám  pøedchozí  roknapovìdìlTak pøedev�ím je mo�né øíci, �e zájem odotace  z  na�í  MASky  je  pouze  prùmìrný.Pøesto�e  v  nìkterých  fi�ích  pøevy�ovalapoptávka  nad  nabídkou  finanèních  pro­støedkù,  nakonec  tím,  �e  v  jiných  to  byloprávì naopak, byl uspokojen témìø ka�dý�adatel,  který  pøedlo�il  alespoò  trochupøínosný a pøijatelný projekt.  To byla urèitìdobrá  zpráva  pro  vìt�inu  �adatelù(podpoøeno bylo témìø 80% �adatelù). Nadruhou  stranu  je  tøeba  si  pøiznat,  �e  èímmen�í pøevis poptávky a èím men�í výbìr,tím  je  vìt�í  pravdìpodobnost  podporyprojektù s men�í pøidanou hodnotou.Dále stojí za pov�imnutí, �e mezi �adateli apøíjemci  výraznì  pøeva�ují  obce.    Slab�íúèast neziskových organizací je v�ak pouzezdánlivá.    V  pøedchozích  výzvách  se  dalynajít projekty, kdy obec �ádala na investicedo  zaøízení,  které  ale  fakticky  provozujenezisková organizace. Napøíklad na základìnájemní  smlouvy  s  obcí.  Se  zmìnoupravidla  o  proplácení  DPH  obcím  v�ak  lzeoèekávat,  �e  pøí�tì  by  mohla  být  spí��adatelem  nezisková  organizace,  zatímcoobec  poskytne  této  neziskovcepøedfinancování projektu. V tomto pøípadìtak bude dotace o 19% vy��í.

A co podnikatelé? Pro nì jsou pøipraveny tøifi�e  a  jejich  úèast  v  jednotlivých  výzváchzatím potvrzuje to, co ji� známe z minulýchlet.  Tì�ko  zachycují  informace,  zøídka  kdyjsou  jejich  plány  v  souladu  s  èasovýmharmonogramem  výzev  a  obtí�nì  sepodrobují  byrokratickým  dotaènímpravidlùm. Máme �anci toto zmìnit?A  je�tì  jedno  nám  ukazuje  statistika.V území Sdru�ení Rù�e je dnes 23 obcí, alejen ve dvanácti z nich je èi bude realizovánnìjaký  projekt  podpoøený  na�í  MASkou.Kdy�  si  navíc  uvìdomíme,  �e  pøevá�návìt�ina  projektù  a  tedy  i  penìz  (více  jak70%)  zatím  smìøuje  do  Nových  Hradù,Borovan, Ledenic a Horní Stropnice nezbýváne�  popøát  v�em  mo�ným  �adatelùm  zezbylých  19 mìst  a  obcí  vèasné  informace,odvahu  a  hodnì  dobrých  nápadù pro  øaduúspì�ných projektù ve výzvách v roce 2010a letech následujících.

Michal Jarolímekmístopøedseda

MAS Sdru�ení Rù�e

(opatøení è.1)

(opatøení è.3)

 (opatøení è.4)

(opatøení è.6)

(opatøení è.7)

Page 2: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

Místní  akèní  skupina  Sdru�ení  Rù�e  díkydotacím  z  Programu  rozvoje  venkovaadministruje  v  tuto  chvíli  celkem  36projektù,  které  byly  schváleny  v  období2008  �  2009.  Tyto  projekty  jsourealizovány  v  souladu  se  Strategickýmplánem LEADER pro  rozvoj mikroregionuSdru�ení  Rù�e  s  názvem  �Rù�e  rozkvétákooperací�.V  na�em  regionu  bylo  v  rámci  tøí  výzevk  podávání  �ádostí  pøidìleno  u�  13377 691 Kè (Tabulka è.1). Vytvoøili  jsmepøehled  èerpání  finanèních  prostøedkùv jednotlivých výzvách, v rámci opatøení,ale  také  dle  místa  realizace  projektu  atypu �adatelù. V ka�dé ze  tøí  výzev bylorozdìleno od 3 miliónù po 5 miliónù korun(Graf  è.1). Nejvíce  finanèních prostøedkù

(Tabulka è.1) bylo pøidìleno na projektyna  ochranu  a  rozvoj  kulturního  dìdictvívenkova  (opatøení  è.10),  dále  pak  nabudování  a  zkvalitòování  infrastrukturypro pøed�kolní vzdìlávání (opatøení è.2),pro trávení volného èasu (opatøení è.7) akultivaci  �ivotního  prostøedí  v  obcích(opatøení  è.  8).  Vy��í  èástky  pøidìlenétìmto opatøením, jsou dány tím, �e tatoopatøení  byla  vyhlá�ena  ji�  celkemdvakrát (v 1. a ve 3. výzvì). Místní akènískupina  bude  finanèní  prostøedkyrozdìlovat  systematicky  dleprocentuálního  podílu  z  celkové  èástkyrozdìlované  v  na�em  mikroregionuv období 2007 � 2013. Zajímavý je taképøehled  o  rozmístìní  finanèních  pro­støedkù  v  mikroregionu (Graf  è.2) a

rozdìlení  dle  typu  �adatele (Graf  è.3).Nejvíce  finanèních  prostøedkù  smìøovalodo  Nových  Hradù  (celkem  11  projektù),Borovan (5 projektù) a Horní Stropnice (3projekty). Nejúspì�nìj�í a nejaktivnìj�í vpøípravì projektù  jsou  jednoznaènì obce(podáno  21  projektù).  Ostatní  �adateléjsou  více  ménì  vyrovnaní.  Jsou  reali­zovány  4  projekty  fyzických  osob(podnikatelé), 5 projektù církevních orga­nizací  a  po  tøech  projektech  obèanskýchsdru�ení  a  spoleèností  s  ruèením  ome­zeným.Na  základì  výsledkù  této  statistikybychom rádi do dal�ích kol výzev pomohli�adatelùm  z  øad  fyzických  i  právnickýchosob formou poradenství èi �kolení.

Infrastruktura pro  kvalitu vzdìlávání 1 179 926 Kè 9%

Infrastruktura pro pøed�kolní vzdìlávání 2 194 451 Kè 16%

Konkurenceschopnost zemìdìlství 0 Kè 0%

Konkurenceschopnost cestovního ruchu 1 120 000 Kè 8%

Konkurenceschopnost mikropodnikù 1 200 000 Kè 9%

Podmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèi 1 217 904 Kè 9%

Podmínky pro volný èas 1 840 620 Kè 14%

Podmínky pro kultivaci �ivotního prostøedí v obcích 1 747 510 Kè 13%

Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel 379 997 Kè 3%

Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova 2 497 283 Kè 19%

V  souèasné  dobì  pøipravujeme  u�  4.výzvu k  podávání    �ádostí  o  dotaci  zProgramu rozvoje venkova.Pøed touto výzvou dojde k úpravì pravidelpro  jednotlivé  oblasti  podpory  (FICHE).Pøesné  znìní  výzvy  bude  zveøejnìno  vlistopadu 2009.Pøíjem �ádostí (pro fiche 1,3,4,6,7) budeukonèen 11.ledna 2010 v 16 hodin.

�ádosti musí být zpracovány v písemnéi  elektronické  formì  na  pøedepsanémformuláøi  spolu  s  projektem dle  závaznéosnovy  a  doplnìny  povinnými  pøílohami.Osnovy  projektu  pro  jednotlivé  fiche,budou  pro  4.  Výzvu  ke  sta�ení  nahttp://mas.sdruzeniruze.cz.Bli��í  informace  Vám  poskytne  takésektretariát MAS Sdru�ení Rù�e.

Ke ètvrté výzvì probìhnou dva semináøepro zájemce o pøípravu projektové �ádosti.4.11. od 17:00 v Borovanech (MÚ)5.11. od 9:00 v Horní Stropnici (OÚ)

Budeme  Vám  vdìèni  za  zpìtnou  vazbu,Va�e  pøipomínky  a  zku�enosti  sesestavováním �ádostí a realizací projektu.

Helena KujanováMana�erka projektù

Tabulka è.1: Graf è.1:

Graf è.2: Graf è.3:

Page 3: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

Rádi bychom pokraèovali v pøedstavování úspì�ných projektù, které byly podpoøené v 1. nebo ve 2. výzvìa  jsou  v  na�em  regionu  realizované.  Tentokrát  jsme  vybrali  projekty,  které  byly  podány  ve  stejnýchopatøeních,  které  budou  souèástí  v  poøadí  ji�  4.  výzvy  k  podávání  �ádostí  o  dataci  z  Programu  rozvojevenkova. Jedná se projekty z tìchto opatøení:

1 ­ Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání3 ­ Konkurenceschopnost zemìdìlství4 ­ Konkurenceschopnost cestovního ruchu6 ­ Podmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèi7 ­ Podmínky pro volný èas

Tøeba  Vás  nìkterý  projekt  zaujme  a  budete mít  zájem  nìjaký  obdobný  realizovat  ve  Va�í  obci.    Bli��íinformace  o    opatøení  naleznete  na http://mas.sdruzeniruze.cz  v  sekci  LEADER  2007  ­  2013  /  Seznampodporovaných Fichí.

V�em �adatelùm nadále nabízíme poradenství pøi zpracování �ádostí.

Základní  �kola  v  Horní  Stropnici  jeprovozována  v  objektu,  který  je  vevlastnictví obce Horní Stropnice. Budovapochází ze 70 let 20. století. Èást budovya  areálu  �koly  je  urèená  zejména  promimo�kolní èinnost dìtí a mláde�e. Jednáse o nìkteré uèebny, spoleèenskou aulua  tìlocviènu.  V  roce  2007  a�  2008  zdebylo  novì  vybudováno  venkovnísportovi�tì.  Dosud  je  vyu�ívání  høi�tìzávislé  na  provozu  �koly,  nebo�  jehosouèástí není sociální zaøízení.

Díky  projektu  dojde  k  úpravám  adovybavení  auly  tak,  aby  mohla  plnìslou�it poøádání semináøù a vzdìlávacíchkurzù.    Prostor  auly  bude  novì  vybavennezbytným  nábytkem,  zejména  �idlemi,které jsou bì�nì pøená�eny z jiných pros­tor,  stoly  a  skøínìmi  pro  archivaci  azaji�tìní  didaktických  pomùcek  a  pre­zentaèní techniky. Aula tak bude stabilnìpøipravena  jak  na  provoz  maléhokoncertního  sálu  vyu�ívaného  pøi  výucehudební  výuky  a  zkou�kách  hudebníhotìlesa a poøádání  koncertù ZU�,  tak provyu�ívání  ostatních  spolkù  a  novì  jakozázemí  �Univerzity  tøetího  vìku�.  Díkyprojektu  bude  zahájen  pilotní  projekt

.  Bude  zderealizován  seriál  odborných  pøedná�ekurèených  zejména  pro  seniory,  kteøí  takbudou  mít  mo�nost  nav�tìvovatv souèasnosti neexistující programy. Novákoncepce  vyu�ívání  prostor  zaji��ujebezproblémový  chod  �kolních  a  mimo­

�kolních aktivit a novì nabídne mo�nostvyu�ívání  èásti  �koly  o  víkendech,prázdninách a v dobì mimo �kolní výuku.Projekt  s  dotací  ve  vý�i  675  820  Kè  jev  souèasné  dobì  v  realizaèní  fázi.Vzhledem k pozdnímu podepsání dohodyse  SZIF  budeme  usilovat  o  mo�nostprodlou�ení doby realizace projektu.

Petr CharvátZpracovatel projektu

Mìsto  Nové  Hrady  cílenì  a  plánovanìrozvíjí infrastrukturní základnu komplexníobèanské vybavenosti za úèelem trvaléhozvy�ování  kvality  �ivota  svých  obyvatel.Jednou z jejích slo�ek je také dostupnosta odpovídající stav zázemí pro nejrùznìj�ívzdìlávací  aktivity.  Na  základì  analýzypotøeb  obèanù  Nových  Hradù  a  jehospádového území vze�la potøeba dostup­nosti  rùzných  vzdìlávacích  akcí  v  místìbydli�tì.    V  souèasné  dobì  se  v Nových

Hradech  nachází  nìkolik  prostor,  kde  jemo�né  obdobné  akce  poøádat,  �ádnáz nich v�ak nevyhovuje jak kapacitnì, taksvým vybavením a zaøízením.Øe�ení  pøedstavuje  rekonstrukce  apøizpùsobení èásti nevyu�ívaného objektuv historickém centru Nových Hradù, kterýje  v majetku mìsta  a  pro  nìj�  doposudnebylo  nalezeno  odpovídající  vyu�ití.Jedná  se  o  budovu,  ve  které  po  dlouháléta  sídlily  kanceláøe  Státního  statku  azávodní  jídelna. Dodnes  se udr�el místnínázev .  Historie  tohoto  objektuje  v�ak  spojena  s  jinými  obory  ne�zemìdìlstvím. Dùm byl  postaven  v  roce1654 pekaøem Gregorem Seitlem a peklose  zde  více  ne�  sto  let.  Od  roku  1765koupil  dùm  ko�e�ník  Johan  Schönauer  ako�e�níkem byl i dal�í majitel domu JohanPichler.  Poté,  co  jeho  potomci  dùmodprodali, zde byla zøízena mílaøská dílnaAdalberta  Jagsche.  V  roce  1844  do�lok  poslední  zmìnì  øemesla,  kdy�  dùm

koupil  Josef  Weissenbäck  a  zøídil  zdehostinec. Dal�í majitel pøipojil k hostincije�tì  pivní  halu  v  zahrádce  sousedníhodomu.  V  roce  1891  byla  budovakomplexnì pøestavìna a zvý�ena o jednopatro.  V  meziváleèném  období  vlastnilatento  dùm  nìmecká  rodina  Pascherù  adle  vzpomínek  pamìtníkù  se  jednalo  ooblíbený  a  místními  Nìmci  èastovyu�ívaný  hostinec.  Jestli�e  protilehlýÈeský dùm byl  centrem èeské men�iny,pak byl  tento hostinec nìèím podobnýmpro nìmeckou vìt�inu. Dùm mìl pøibli�nìstejnou strukturu jako dnes. V pøízemí bylhostinec,  v  patøe  potom  velký  sál  apokoje  pro  hosty.  V  souèasné  dobì  jeobjekt  opu�tìný  a  jeho  interiérynevyu�ívané.  Dùvodem  je  zejménahavarijní stav rozvodù vytápìní objektu,stejnì  jako  hygienického  zázemí  iabsence odpovídajícího vybavení. Pøestojeho dispozice vytváøí ideální prostory provznik pøedná�kových a �kolících místností

Toto opatøení je zamìøeno na vytváøení azlep�ování  materiálních  podmínek  prorozvoj lidských zdrojù a souèasnì realizacivlastních  vzdìlávacích  programù.  Cílemtohoto  opatøení  je    zefektivnit  provozvýchovnì vzdìlávacích  zøízení  v  regionu,sní�it  jejich  energetickou  nároènost  aotevøít  je  veøejnosti.  V  této  výzvì  byly

dosud  podpoøeny  projekty  �Zefektivnìnívýuky  v  Z�  Horní  Stropnice�  a  �Rozvojvzdìlávacích  kapacit mìsta Nové Hrady�v  celkové  vý�i  dotace  1  179  926  Kè.�adatelé mohou  v  tomto  opatøení  získata�  90%  dotaci  v  rozsahu  50  000  Kè  a�1 000 000 Kè.

Page 4: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

V  tomto  opatøení  jsou  podporoványzemìdìlské  subjekty  a  zpracovatelsképodniky  zabývající  se  výrobou  potravinnebo  surovin  urèených  pro  lidskouspotøebu  a  výrobce  krmiv.  Opatøenípodporuje  rozvoj  nových  odbyti��  prozemìdìlské  produkty,  podpora  marke­tingu  zemìdìlských  výrobkù,  zlep�ováníkvality výrobkù a podpora oblasti výrobypotravin. Projekty mohou být doplnìny o

aktivity  zamìøené  na  investice  dozemìdìlských  staveb  a  technologií(rekonstrukce staveb), vèetnì nezbytnýchmanipulaèních  ploch  pro  �ivoèi�nou  arostlinnou  výrobu.  �adatelé  mohouv tomto opatøení získat a� 50% dotaci vrozsahu  50  000  Kè  a�  1  000  000  Kè.

Cílem tohoto opatøení je zlep�ení a rozvojzákladních  podmínek  pro  cestovní  ruchprostøednictvím  podnikatelských  sub­jektù.  Cílem  opatøení  je  rovnì�  podporadiverzifikace  zemìdìlských  subjektù  vesmyslu  nezemìdìlských  aktivit  ve  pros­pìch cestovního ruchu. Jedná se zejménao  roz�iøování  kapacity  ubytovacích  zaøí­zení,  rekonstrukce  nebo  výstavbamalokapacitních  ubytovacích  a  stra­

vovacích  zaøízení,  pùjèoven  sportovníhovybavení a objektù a ploch pro sportovnìrekreaèní  vy�ití.  V  tomto  opatøení  mù�edotace èinit a� 56% celkových zpùsobilýchnákladù projektu. Dosud byly podpoøenyv na�em regionu dva projekty (Dostavbapenzionu Helena �iaková � Nové Hrady aModernizace a roz�íøení slu�eb v penzionuBorovanský mlýn � Borovany).

Ji� 17 let bydlím v Nových Hradech, kterémám  ráda  zejména  kvùli  nedotèenépøírodì. Jsem majitelkou nemovitosti, vekteré bydlím a èást objektu jsem postupnìpøestavìla na malý rodinný penzion. Mýmcílem  je  vybudovat  pøíjemný  penzions  nabídkou  kvalitních  doprovodnýchslu�eb. Ve své práci se sna�ím zejména ovytvoøení pohodového prostøedí  tak, abyse moji zákazníci rádi vraceli zpìt.Do  loòského  roku  jsem  provozovalapenzion  se  4  apartmány.  Tato  kapacitav�ak zejména v sezonì nestaèila pokrývatpoptávku  turistù.  Proto  jsem  si  nechala

zpracovat dokumentaci, která by vyøe�ilavyu�ití  nìkterých  volných  prostor  provýstavbu  dal�ích  ubytovacích  kapacit.Zároveò  jsem se dozvìdìla  i o mo�nostiza�ádat  o  dotaci  z  programu  Leader,prostøednictvím  výzvy  MAS  Sdru�eníRù�e.  Ve  spolupráci  s  mým  poradcemjsem si nechala zpracovat �ádost o dotaci,která  mi  byla  schválena.  I  pøes  sku­teènost,  �e  jsem  dohodu  o  poskytnutídotace podepsala po témìø jednom roce,pustila  jsem se dle plánu do výbìrovýchøízení a vlastní realizace projektu.V  souèasné  dobì  mám  ji�  projekt  zcelazrealizovaný  po  technické  stránce  apøipravuji podklady pro závìreèné vyhod­nocení,  které  jsou  nutné  k  uvolnìnífinanèních  prostøedkù.  Realizací  projektujsem roz�íøila ubytovací kapacitu o dal�ích6  lù�ek  ve  2  apartmánech  s  novýmvybavením a poøídila jsem kola, která nynímohu nabízet svým ubytovaným hostùm.Novì  tak mohu k slu�bám kosmetickéhosalonu a masá�í nabídnout i pùjèovnu kol,co�  samozøejmì  zkvalitòuje  a  roz�iøujeposkytovanou  nabídku  slu�eb,  ale  takéusnadní náv�tìvníkùm na�ich hor poznatvzdálenìj�í okolí. Fotografie z mého novìupraveného penzionu je mo�né shlédnout

na webu www.novohradsko.unas.cz nebose  pøijeïte  pøímo  do  mého  penzionupodívat  a  pro�ít  pøíjemnou  dovolenouv  Nových  Hradech.  Najdete  mne  naadrese  Nové  Hrady,  Hradební  111  èi  natelefonu 602 107 241.

Helena �iaková

v  pøízemí  vèetnì  pøedná�kového  sáluv  patøe  budovy.  Zprovoznìním  objektudojde  k  vytvoøení  dostateèného  infra­strukturního zázemí pro vzdìlávací, popøí­padì kulturní a spolkové aktivity. V rámcirealizace  projektu  zde  bude  provedenarekonstrukce  hygienických  zaøízení,oprava  rozvodù  ústøedního  vytápìní  aèásteèná  výmìna  topných  tìles.  V  pøed­ná�kových  místnostech  pøízemí  budouprovedeny  opravy  omítek  a  výmaleb,výmìna  podlahových  krytin  vèetnì  ne­zbytné úpravy podkladù. Pøedná�kový sálbude  vybaven  nábytkem  nezbytným  projeho  provoz.  Realizace  projektu  budezavr�ena  vzdìlávacím  cyklem  �Kulturnídìdictví  Novohradska�    o  historii  mìsta

Nové Hrady. Bude se jednat o cyklus pìtipøedná�ek primárnì urèený �kolní mláde�i

a  seniorùm,  který  probìhne  bìhemjednoho  týdne,  kdy  ka�dý  den  budoupoøádány dvì pøedná�ky, jedna pro �kolnímláde�  a  druhá  pro  seniory.  Vzhledemk  atraktivitì  zvoleného  tématu  se  pøed­pokládá  zvý�ený  zájem  ze  strany  �kolz okolí Nových Hradù a proto je mo�né zdepopsaný  vzdìlávací  cyklus  chápat  jakopilotní,  je�  bude  v  pøípadì  zájmuopakován dle po�adavkù cílových skupin ipo skonèení projektu.Projekt,  jeho�  realizace  je  podpoøenadotací ve vý�i 504 106 Kè, bude ukonèenv první polovinì roku 2010.

Z osnovy projektuMgr. Hana SchttingerováZpracovatelka projektuZázemí  pro  vzdìlávací,  kulturní  a  spolové

aktivity v Nových hradech, pøed  rekonstrukcí

Penzion Helena �iaková v Nových Hradech

Roz�íøení ubytovacích kapacit penzionu

Page 5: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

V  tomto  opatøení  lze  �ádat  o  podporuaktivit  obcí,  organizací  a  sdru�eníprávnických  osob  zabývajících  se  posky­továním zdravotních  slu�eb,  èi  sociálníchslu�eb seniorùm.  Jedná se o vytváøení azlep�ování  materiálnì  technických  aprostorových  podmínek  pro  poskytovánísociálních slu�eb nebo pro zdravotní péèi.

V  tomto  opatøení  mù�e  dotace  èinit  a�90%  celkových  zpùsobilých  nákladùprojektu. Dosud byly podpoøeny projekty�Úprava  a  vybavení  kuchynì  v  Obèan­ském  sdru�ení  Borùvka,  Borovany�,�Vybavení  zdravotního  støediska  v  HorníStropnici�  a  �Zvý�ení  kvality  slu�eb  DPSNové  Hrady�  v  celkové  vý�i  dotace1 217 904 Kè.

Projekt na zvý�ení kvality poskytovanýchslu�eb novohradského Domu s peèovatel­skou slu�bou byl iniciován na�imi seniory.Hlavními aktivitami projektu byly dodávkaa  instalace  audiotelefonního  systému  avybavení  spoleèenské  místnosti  nábyt­kem, audio­video technologií a poèítaèi.Díky  audiotelefonnímu  systému  do�lo  kezjednodu�ení  zaji�tìní  otevírání  hlavníchvchodových  dveøí,  které  jsou  propojenydo  jednotlivých  bytù.  Zejména  veveèerních hodinách, kdy je uzavøen i boènívchod,  tak  do�lo  k  zamezení  vstupunepovolaných  osob  a    tím  ke  zvý�eníbezpeènosti obyvatel �peèovatelky�.Vybavením spoleèenské místnosti novýmnábytkem  a  technikou  byl  vytvoøenpøedpoklad pro roz�íøení nabídky pro na�eseniory. Nový audio­video systém pøineslnejen  vìt�í  a  modernìj�í  televizor,  aleumo�òuje  také  promítání  filmù  adokumentù,  co�  bude  mo�no  vyu�ít  pøiorganizování pøedná�ek èi rùzných jinýchakcích. Ve spoleèenské místnosti jsou taképro  seniory  pøipraveny  dva  poèítaèes mo�ností pøipojení na  internet. Drobné�obavy�  z  techniky,  které  pøetrvávají  unìkterých  seniorù,  budeme  øe�its  partnery  projektu  a  poskytovatelempeèovatelských  slu�eb  zaji�tìnímza�kolení a kurzem k zvládnutí základníhoovládání poèítaèe a internetu.Pøi slavnostním uvedení do provozu jsmes  na�imi  seniory  z  DPS  debatovali  i  odal�ích  aktivitách  èi  potøebách.  Do

budoucna  plánujeme  (v  rámci  projektuRevitalizace  veøejných  prostranství  �realizace  jaro  2010)  stavbu  døevìnépergoly  na  zahradì  DPS  a  pokusíme  sezajistit  finanèí  prostøedky  na  postupnéopravy  objektu  �peèovatelky�  a  výmìnupo�tovních schránek. Mimo øe�ení potøebna�ich  seniorù  jsme  si  pøi  setkánípopovídali  o  projektu  Pøíbìhynovohradských  domù,  na  jeho�  realizacise  nìkteøí  pamìtníci  podíleli.  Novì  bylapøedstavena výstava Po stopách spoleènéhistorie a její katalog. V rámci povídání ohistorii  mìsta  a  regionu  pak  do�lo  i  na�promítání� starých fotografií.Závìrem  bych  chtìl  podìkovat  v�em,kteøí  se  podíleli  na  pøípravì  a  realizaciprojektu.  Speciální  podìkování  pak  patøí

paní Evì Brychové, která se stala aktivnímèlenem realizaèního týmu a svojí aktivitouvýraznì  napomohla  úspì�né  realizacicelého  projektu.  Vìøím,  �e  aktivityprojektu pøinesly a dále budou pøiná�et to,co  jsme  dali  i  do  názvu  projektu  �zvy�ování  kvality  slu�eb  Domu  speèovatelskou  slu�bou,  a  pøedev�ímpøispìjí  k  pohodovému  a  spokojenému�ivotu obyvatel na�í �peèovatelky�.

Mgr. Vladimír Hokrstarosta mìstaNové Hrady

Dùm s peèovatelskou slu�bou v Nových Hradech

Borovanský mlýn je budova pocházející zkonce  19.  století.  Penzion  Borovanskýmlýn ji� provozujeme od roku 1998 a odté  doby  je  postupnì  rekonstruován  aroz�iøován.Výstupy  projektu  slou�í  celoevropskéklientele,  jednak  pro  nároènou  klientelu,ale  i  pro  zdravotní  pobyty  dìtí,  aktivnípobyty  seniorù  èi  firemní  akce.  Roènì

penzion  poskytne  ubytování  7500  klien­tùm.  Souèástí  penzionu  je  restaurace,která  slou�í  pro  stravování  ubytovanýchhostù i pro externí klientelu.Hlavní vytí�enost penzionu  je v mìsícíchkvìten  a�  záøí.  V  tìchto mìsících  zájempøevy�oval  nabídku,  chybìla  zejménamo�nost  ubytovat  celý  autobus,  èi  vìt�íorganizované skupiny nad 30 osob.Pùvodní  ubytovací  kapacita,  vèetnìzaøízení,  pocházela  z  roku  1980  a  ne­vyhovovala trendùm  pro moderní a dyna­mický  cestovní  ruch.  Proto  do�lo  krealizaci kompletní rekonstrukce a moder­nizaci zaøízení.   V mìsíci kvìtnu a èervnudo�lo  k  výmìnì  stávajících  dveøí,  vyba­vení  pokojù  døevìným,  stylovým  nábyt­kem,  v  èervenci  a  srpnu  dovybavenírestauraèní kuchynì, tak aby vyhovovalanárokùm EU. V mìsíci  dubnu a  øíjnu bylvysázen  sad  ovocných  stromù  a  keøù.Dále  se  pak  v  èervnu  a  záøí  nakoupilnábytek  do  novì  vytvoøené  pergoly  procca 50 osob.

Vy�li jsme vstøíc zájmu o cykloturistiku poznaèených  cyklotrasách  v  okolí,  a  protodíky  projektu  zaji��ujeme  pùjèovnu  kol.Nákup  kol  a  dìtského  vozíku  pro  novoupùjèovnu  se  ji�  tuto  sezónu  setkalo  svelkým ohlasem u na�ich hostù.Ji� zhruba po 4 mìsících máme jen velmipozitivní  ohlasy  na  realizované  zmìny  aroz�íøené slu�by.

 Man�elé StiboroviBorovansky mlýn s.r.o.

Budova Borovanského mlýna

Novì vybavené pokoje penzionu

Page 6: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

Cílem  tohoto  opatøení  je  zlep�enítechnických a materiálních podmínek protrávení  volného  èasu  obyvatel  mikro­regionu Sdru�ení Rù�e. Jedná se o rozvoja modernizaci infrastruktury potøebné proplnohodnotné  trávení  volného  èasu  voblasti kultury, sportu, tradièních spolko­vých  aktivit  a  neformálních  výchovnýchaktivit pro dìti a mláde�. V tomto opatøení

mù�e  dotace  èinit  a�  90%  celkovýchzpùsobilých nákladù projektu. Dosud bylypodpoøeny  projekty  �Dokonèení  soft­balového  areálu  v  Ledenicích�,  �Více­úèelové  antukové  høi�tì  ve  Slavèi�,�Vybudování  dìtského  høi�tì  Na  ku�elnìv Jílovicích� a �Høi�tì pro mláde� v Mlado­�ovicích�  v  celkové  hodnotì  dotace1 840 620 Kè.

Zhruba rok trvala realizaceprojektu  s  ponìkud  stro­hým  názvem  �Vzdìlávánípro Sdru�ení Rù�e�, kterýrealizovalo obèanské sdru­�ení NOS z Nových Hradùpro oblast Novohradska amikroregion  Sdru�ení  Rù­

�e. Nicménì obsah projektu a jeho  akti­vity    byly  pomìrnì  pestré  i  podnìtné,stejnì jako slo�ení  lidí do projektu zapo­jených.Projekt  byl  urèený  pro  lidi  pracujícív  cestovním  ruchu  (CR),  tedy  �íèkaøe�,kulturní referenty a poskytovatelé slu�ebv  cestovním  ruchu,  dále  pro  ty,  kteøí  sezabývají  rozvojem  na�eho  regionu,  propøíznivce  turistiky  a  také  pro  neza­mìstnané, kteøí by chtìli  zaèít   podnikat

právì v cestovním ruchu.Pro  takto  zamìøené  zájemce  seuskuteènilo  v  období  prosinec  2008  a�øíjen 2009  celkem 11 vzdìlávacích semi­náøù,  jejich�  témata  byla  napø.  Tvorbaproduktù  CR,  Standardizace  slu�eb  CR,Zahájení  podnikání  v  CR,  Marketingovéaktivity,  Propagace  na  internetu  èiDestinaèní management.  Na téma Tvorbaprùvodcovských manuálù a prùvodcovskáèinnost  navázaly  i  tøi  jarní  praktickéexkurze � výlety, a to do oblasti  DolníhoDvoøi�tì a Cetvin, Pohorské Vsi a Pohoøína  �umavì,  Nových  Hradù  a  okolí.V  období  hlavní  turistické  sezony  k  nimje�tì  pøibyly  dal�í  tøi  tøídenní  poznávacíexkurze do jiných regionù v rámci Èeskérepubliky, a to na Posázaví, Kromìøí�sko,Høensko    a  Tol�tejnské  panství.  Cílemtìchto exkurzí bylo pøedev�ím zmapovánía  poznání    slu�eb  cestovního  ruchuv  tìchto  turisticky atraktivních oblastecha  následné  srovnání  s  tìmi  slu�bami,které existují nebo se rozvíjejí u nás.Obsah  projektu,  jeho  aktivity,  lektoøi  alidé  do  nìho  zapojení,  to  v�e  tvoøilov  prùbìhu  celého  roku  velmi  �ivý  orga­nismus.  Nacházeli  jsme    spoleèné  pøed­stavy  o  rozvoji  cestovního  ruchu  naNovohradsku, nìkdy se pøeli o to, co a jaklze uskuteènit, na jakou podporu rozvojemáme kapacity i prostor, kdo v�echno byse  mìl  èi  mohl  podílet  na  zkvalitnìní

slu�eb cestovního ruchu. A také v èem aproè dál spolupracovat a  co konkrétníhov  turistické  nabídce  udìlat  v  nejbli��ímobdobí.  Nápadù  je  hodnì,  tak  u�  jenomstaèí posbírat  odvahu a energii a  zaèít jerealizovat.

Kvìta JarolímkováKIC Nové Hrady

Jak  vylep�it  nabídku  turistických  aktivit  vregionu

Fotbalový tým FC Mlado�ovice

Obec Mlado�ovice  se  nachází  na  spojnicimìsta  Tøeboò  a  Borovany.  V  obci  s  pøi­lehlými osadami trvale bydlí 343 obèanù.Vzhledem k  tomu,  �e v obci  je pomìrnìøídká autobusová doprava, jsou mo�nostivyu�ití volného èasu omezené. Proto obecvítá ka�dou iniciativu, napø. vznik skupiny

mladých  fotbalistù  o  poètu  cca  23  osob.Pøi zájmovém sportování byl nejvìt�í pro­blém  nekvalitní  povrch  místního  fotba­lového  høi�tì,  které  bylo  vybudováno  v70.  letech  minulého  století.  Obec  sesna�ila tento stav zlep�it dílèími úpravami(rovnání  povrchu,  oprava  oplocení),  alestav høi�tì byl stále nevyhovující. Z tohotodùvodu  byl  za  pomoci  èlenù  fotbalovéhoklubu  zpracován  projekt  na  rekonstrukcihøi�tì,  který  øe�í  jeho  �patný  stavodvodnìním, urovnáním povrchu, osetímplochy,  osazením  záchytnými  sítìmi  zabrankami a oplocením. Z vý�e uvedenýchdùvodù jsme rádi, �e po veøejné obhajobìprojektu  byl  tento  projekt  vybrán  kposkytnutí  podpory  z  Programu  rozvojevenkova. Úpravy høi�tì si vy�ádali náklad140  000  Kè,  z  èeho�  20%  bylo  hrazenoz vlastních zdrojù obce.

V souèasné dobì je projekt ji� pøed ukon­èením a obec Mlado�ovice vìøí, �e høi�tìbude  hodnì  u�íváno  nejen  místními  ob­èany, ale i zájemci z okolních obcí a osad,kde fotbalové høi�tì není k dispozici.

Jiøí Podolákstarosta obce Mlado�oviceNovì upravené fotbalové høi�tì èeká, a� se

obnoví poru�ený travní porost

Exkurze do turistického reginonu Posázaví

Semináø o prùvodcovské èinnosti

Page 7: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

Jedním  z  cílù  Strategie na�í Místní akènískupiny na rozvoj mi­kroregionu  Sdru�eníRù�e je podpora míst­ních zdrojù.  Za místnízdroj  mù�eme  pova­�ovat  jednak  pøírodnía lidské zdroje (místní

výrobce,  zamìstnance),  ale  také  odpad,který byl v na�em regionu vyprodukován.Ve vyhazovaném odpadu se nachází velké

mno�ství  materiálù  �  surovin,  které  jemo�né vyu�ít pøi výrobì dal�ích produktù.Nauèili  jsme  sei  tøídit  odpad na  základnísuroviny,  papír,  sklo  a  plast.  Vytøíditz  odpadu  je  v�ak  mo�né  mnohem  vícesurovin, napø. kovy (�elezo, mìï hliník) abio  odpady  (zbytky  rostlin).  Co  ales  vytøídìným  odpadem?  Proè  tedynevyu�ít  vzniklé  odpady,  nepojmout  jejako surovinu a nepodpoøit vznik novýchpodnikù,  které  budou  tuto  surovinuzpracovávat. V�dy� zpracování odpadu má

hned  tøi  výhody  �  sní�í  se  mno�stvíodpadù ukládáných na skládku, vyu�ijemeodpad  jako  surovinu  pro  dal�í  výrobu  avytvoøíme pracovní místa pro lidi z na�ehoregionu.Rozhodli  jsme se tedy vyhledat v na�emmikroregionu  podniky,  èi  organizace  ifyzické  osoby,  které  se  rozhodli  odpadjako surovinu pojmout.Nejprve  v�ak  trocha  informací  o  mo�­nostech tøídìní odpadu v na�em regionu.

V novì postaveném "Dopravním, sklado­vacím  a  tøídícím  støedisku  spoleènostiMarius  Pedersen  a.s.  ­  Rù�ov"  zahájí  od1.11.2009  provoz  nová  dotøiïovací  linkana  zpracování  separovaných  slo�ekkomunálního  odpadu.  Tato  tøídící  linkabude  svou  kapacitou  zatím  asi  nejvìt�ív Jihoèeském kraji. Pøedpokládá se, �e nauvedené  tøídící  lince  bude  mo�né  dotøi­ïovat  základní  vyseparované  slo�ky  ko­munálního  odpadu  tj.  papír,  PET  lahve,folie, popø. nápojový karton a dal�í slo�kydle mo�nosti zaji�tìní odbytu. Po ukonèenízku�ebního  provozu  bude  svoz  separo­vaných slo�ek komunálního odpadu z re­gionu Sdru�ení Rù�e navá�en do na�eho

nového  zaøízení  (dotøiïovací  linka)k dal�ímu dotøídìní a následnému vyu�ití.V na�em mikroregionu Sdru�ení Rù�e byloza  období  od  1.  ledna  2009  do  30.  záøí2009 svezeno 228,12t papíru 90,01t PETlahví, 172,10t skla.Mno�ství separovaného odpadu je závisléjednak  na  tøídìní  odpadù  od  obèanù  doseparaèních  nádob, mù�e  se  tedy mírnìnavy�ovat, ale i sni�ovat a to v závislostina míøe odpovìdnosti ka�dého obèana. Vsouèasné  dobì  tvoøí  podíl  vyu�itelných(vytøídìných)  slo�ek  ze  separaèníchnádob  v  prùmìru  okolo  50­60%.  Vlivùovlivòujících  mno�ství  a  kvalituvytøídìných  slo�ek  komunálního  odpaduze  separaèních  nádob mù�e  být mnoho.

Kromì  vý�e  uvedené míry  odpovìdnostiobèanù,  mù�e  mít  vliv  roèní  období,oblasti  turismu,  mno�ství  a  dostupnostseparovaných nádob pro obèany atd.Vìøíme, �e nová technologie (dotøiïovacílinka)  umo�ní  vrátit  èistou  surovinuk  dal�ímu  vyu�ití,  sní�í  se  objemkomunálního odpadu, který by v opaènémpøípadì  skonèil  na  skládce  komunálníhoodpadu.  Tøídìní  èásteènì  sní�í  ekono­mické  náklady  a  ekologickou  zátì�  proobce.  S  novými  technologiemi  vzniká  inový pohled na nakládání s odpady.

Stanislav Tischleroblastní mana�er

Marius Pedersen a.s.

Sbìrný,  nebo  také  "recyklaèní"  dvùr  jemísto,  kde  mù�ete  odevzdat  odpady,které se nevejdou do bì�ných kontejnerù.Ka�dý dvùr má svého správce a ten vámporadí,  do  kterého  kontejneru  mù�eteodlo�it  odpady,  které  jste  pøinesli,  nebopøivezli.  Dvory  mají  stanovenu  provoznídobu i vymezené druhy sbíraných odpadù­ v�e zjistíte pøímo na vratech do dvora,nebo se mù�ete zeptat na va�em obecnímèi mìstském úøadì, popø. u firmy, která uvás svá�í odpady.Na sbìrný dvùr mù�ete odvá�et vìt�inoutyto druhy odpadù:·  �elezný �rot, hliníkové pøedmìty,barevné kovy, plechovky, hrnce apod.·  starý nábytek (køes­la,  �idle,  skøínì,  válendy  apod.),  podla­

hové  krytiny,  umyvadla,  toalety,nefunkèní sporáky, praèky·   televize,  rádia,  po­èítaèe, mikrovlnné trouby, lednièky apod.·  cihly a beton z drobnýchrekonstrukcí v bytì·   jsou  sbírány  nadvorech  vybavených  speciálnímiekosklady.  Je  to  vlastnì  taková  budka  snádobami a dvojitou podlahou ­ to proto,aby nebezpeèné  látky nemohly uniknout.Mezi  nejèastìj�í  druhy  nebezpeènýchodpadù  patøí:  léky,  záøivky,  výbojky,akumulátory, galvanické èlánky (baterky),lednièky ­ mraznièky, barvy, lepidla, olejea nádoby jimi zneèi�tìné atd.

Ka�dý  z  nás  vyhodí  za  rok  a�  350  kgodpadù.  Pokud  v�ak  odpady  u�  domatøídíte  a  dáváte  je  do  barevných  kon­tejnerù,  umo�níte  tak  recyklaci  více  ne�tøetiny  tohoto  mno�ství.  Za  rok  takmù�ete vytøídit na jednu osobu a�papíru,  plastù a  skla. Odpa­dy,  které  vhodíte  do  barevného  kontej­neru jsou odvá�eny na dotøiïovací linku.Slisovaný sbìrový  poslou�í k výrobìnového papíru, stejnì jako kdy� se vyrábíze døeva, pøidává se do smìsi na výrobupapíru. Papír je mo�né takto recyklovat asipìtkrát  a�  sedmkrát  (novinový  papír,se�ity, lepenkové krabice, obaly na vajíè­ka, toaletní papír apod.).Smìs  z  barevného  nebo  èirého   seodvá�í  ke  zpracování  do  skláren.  Upra­vená smìs ze støepù se pøidá do výchozísmìsi k výrobì nového skla. U�etøí se pøitom jak energie, tak i mno�ství primárníchsurovin, pøièem� sklo se dá takto pou�ívatvlastnì donekoneèna.I ,  které  jste  odhodili  do  �lutýchkontejnerù,  se  dotøiïují  na  dotøiïovacílince. Z PET láhví se vyrábìjí vlákna, kteráse  pou�ívají  jako  výplò  zimních  bund  aspacákù  nebo  se  pøidávají  do  tzv.  zátì­�ových kobercù. Z fólií (sáèkù a ta�ek) lzevyrábìt fólie a rùzné pytle, napø. na odpa­dy.  Pìnový  polystyren  slou�í  k  výrobìspeciálních cihel. Ze smìsi plastù lze vyrá­bìt  odpadkové  ko�e,  zahradní  nábytek,zatravòovací dla�bu, protihlukové stìny událnic apod.

  se  pøetavují  (1700°C),èím�  zhoøí  zbytky  pùvodního  obsahu.  Znìkterých  plechovek  tak  vznikne  znovustejný výrobek, nebo tøeba rùzné odlitky,tyèe a desky.

Informace pou�ity z www.ekokom.cz

Fr. Hacker, Nábøe�í Svat. Èecha 859tel.: 386 301 453, 602 974 464Otvírací doba:Po, Stø   17.00 � 19.00Út, Èt  16.00 � 18.00Pá   15.00 � 18.00So   08.00 � 12.00

ul. 5. kvìtna, tel.:38798181, Roman VávraOtvírací doba:Po   15.00 � 19.00So  08.00 � 11.00(pouze první sobotu v mìsíci)

Mapa sbìrný dvorù v mikroregionu Sdru�ení Rù�e:

Nové Hrady, Ji�ní mìstotel. 777 883 510, Pavel Vochozka, A.S.A.Otvírací doba:Stø, Ne 14.00 � 17.00

Tovární uliceOtvírací doba:ÈT 15 � 17SO 09 � 11

Page 8: Zpravodaj MAS 4

Obec Horní Stropnice má zájem na øe�eníproblému nakládání s odpady. Vybudováníkomunitní kompostárny a sbìrného dvorav  obci  sní�í  objem  netøídìnéhokomunálního  odpadu  obce  a  souèasnìumo�ní  vyu�ití  biologického  odpadu  prokultivaci zelených ploch v majetku obce ajejích osad.Biologický  odpad  (vìtve,  tráva,  listí,apod.) není v souèasnosti nijak vyu�ívána obyvatelé obce a jejích pøilehlých osadpou�ívají  vlastní  biologický  odpad  nadomácí  kompostování,  nebo  je  zcelanevhodnì  pøidáván  do  smìsnéhokomunálního odpadu a následnì ukládánna  skládku.  Prùmìrná  hodnota  podílubiologického  odpadu  ve  smìsnémkomunálním  odpadu  pøedstavuje  40%objemu.Malá  komunitní  kompostárna  v  HorníStropnici  bude  slou�it  pro  bioodpadyprodukované  v  obci  a  v  jejích  pøi­dru�ených  osadách.  V  novì  vybudovanékompostárnì  bude  od  veøejnosti  a  z  ú­dr�by  veøejné  zelenì  pøijímána  pouzetráva,  listí,  døevní  odpad,  zbytky  ovoceapod.  Kapacita  plochy  bude  èinit  maxi­málnì 150 t bioodpadu za rok, co� v pøe­poètu  na  jednotlivé  druhy  biologickéhoodpadu  pøedstavuje  37t  døevní  �tìpky,15t  listí z údr�by obce, 60t travní hmotyz  údr�by  obce  a  zbylý  podíl  bude  pøed­stavovat  biologický  odpad  od  obèanù

(tráva,  ovoce,  døevní  odpad).  Kom­postárna  nebude  zpracovávat  kuchyòskézbytky, vedlej�í �ivoèi�né produkty a kalyz  èistièky  odpadních  vod.  Pøíjembioodpadu a následné odebírání kompostubude  bezplatné  v  rámci  veøejné  slu�byobce svým obèanùm.Plánovaný  sbìrný  dvùr  odpadu  budesoustøeïovat  separovaný,  nebezpeèný  avelkoobjemový  odpad  k  následnémupøevozu  ke  zpracování.  Výhoda  provozusbìrného dvora pøímo v obci je zøejmá �lep�í  dosahované  výsledky  v  tøídìní

odpadù,  vy��í  vyu�ití  tøídìných  odpadù,pozitivní  socioekonomické  dopady  nacelou  obec.  Mno�ství  separovanéhoodpadu  od  obyvatel  se  budepravdìpodobnì  vlivem  zvý�ené  infor­maèní  kampanì  související  s  reali­zací projektu zvy�ovat, èemu� odpovídá idimenze sbìrného dvora.Do sbìrného dvora bude mo�né odevzdatpapír,  plasty,  sklo,  kovový  odpad,pneumatiky  a  nebezpeèný  odpad  (napø.záøivky, barvy a  lepidla, motorové a jinéoleje,  baterie  a  akumulátory  a  lednice).Celkový objem zde sebraných odpadù zarok bude dle tìchto pøedpokladù cca 137t,obrátkovost  se  u  vìt�iny  odpadùpøedpokládá  1  mìsíc,  tedy  mìsíènídimenze  sbìrného  dvora  bude  cca  37t,vzhledem k sezónním výkyvùm cca 60t.Kompostárna  i  sbìrný  dvùr  budouumístìny  za  skladovací  halou  na  palivo(�tìpku) nové obecní sportovní haly, mezitouto  halou,  a  areálem  zemìdìlskéhopodniku.Projekt  je  ji� pøipraven a bude v pøí�tímroce  podán  do  Operaèního  programu�ivotní  prostøedí  (osa  4  ­  Zkvalitnìnínakládání  s  odpady  a  odstraòovánístarých ekologických zátì�í).

Ing. Josef UrbanBIOPROFIT s.r.o.

http://mas.sdruzeniruze.cz

V  kvìtnu  leto�ního  roku  probìhlakolaudace  Závodu  na  recyklaci  ojetýchpneumatik Borovany. Vybudování tohotozávodu  bylo  podpoøeno  v  Operaènímprogramu �ivotní prostøedí èástkou cca 50miliónù korun na  technologická zaøízení,co�  pøedstavuje  pøibli�nì  jednu  ètvrtinucelkových  nákladù  projektu.  Jak  miprozradila  Ing.  Zdeòka  Housková,jednatelka  firmy  Bonus  s.r.o.,  provo­zovatele  závodu,  nový  závod  s  nejmo­dernìj�ím  technickým  vybavením  v  ÈRbude  mít  zpracovatelskou  kapacitu  cca15000t  roènì  (roèní  produkce  ojetýchpneumatik v Jihoèeském kraji èiní 18 500t).  Pneumatiky  jsou  zpracováványmechanicky, drceny na granulát o veliko­sti  zrna  cca  3­4  mm.    Z  nadrcenýchpneumatik  se  magnety  vytøídí  �elezo,které  je  odvá�eno  do  sbìrny  surovin.Vzniklá  dr�  (pry�ový  granulát)  se  dálevyu�ívá  pro  výrobu  mnoha  dal�ích  pro­duktù. Výrobky  z  granulátu  se pou�ívajíve  stavebnictví  (napø.  protihlukové  aantivibraèní  desky,  tlumicí  èleny  na

pra�ce  a  obrubníky)  nebo  na  povrchysportovi�� a dìtských høi��.Èást  produkce  gumového  granulátu  (cca2000 t) bude zpracováno na pry�ové deskyve  vlastní  finalizaèní  lince,  zbytekprodukce je urèen pro dal�í zpracovatelskékapacity v ÈR a zahranièí.Velkým  pøínosem  závodu  je  i  vytvoøenínových pracovních míst. �V souèasné dobìzamìstnáváme  20  zamìstnancù,  z  nich�vìt�ina  je  z  tohoto  regionu.  Nyní  závodpracuje  ve  dvousmìnném provozu  a  pøi­pravuje  se  trojsmìnný  provoz,  pøièem�poèet  pracovníkù  vzroste  na  30",  uvedlapaní Ing. Housková.Technologické zaøízení pro novì budovanýzávod je spolufinancováno Evropskou unií­  Fondem  soudr�nosti  a  Státním  fondem

�ivotního prostøedí ÈR v rámci Operaèníhoprogramu �ivotní prostøedí.

Helena KujanováMAS Sdru�ení Rù�e

Staré ojeté pneumatiky jako surovina?

Pøíklad obdobné zahranièní faremníkompopostárny

Ze starých pneumatik je mo�né vyrobitnapøíklad povrchy pro dìtská høi�tì

Pneumatiky jsou mechanicky drceny

Page 9: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

S otázkou, jak nalo�it se surovou vlnou zostøíhaných  oveèek,  se  potýkají  snadv�ichni  chovatelé  v  na�í  zemi.  Ovce  seprostì  støíhat  musí,  ale  málokdo  vlnuvykupuje, a to je�tì za nevelký peníz. Protextilní  prùmysl  má  toti�  význam  nákupvlny jedné kvality v tunách, co� znamená,�e tuzemská rùznorodost plemen i kvalityvlny  spolu  s  men�ími  chovy  tì�kokonkuruje  napø.  australským  èi  novo­zélandským dovozcùm.

Nicménì je tu mo�nost zpracovávat vlnu�po  domácku�.  Mù�eme  ji  spøádat  èifilcovat,  barvit,  a  pak  z  ní  nìco  uplést,uháèkovat, utkat èi u�ít.Nejdøíve  ze  v�eho  je  v�ak  tøeba  vlnuvyprat  �  to  se  ostøíhané  rouno  pøebere,hodnì  zneèi�tìné,  zacuchané  a  slepenéèásti oddìlíme, a pou�itelnou vlnu namo­èíme  do  vody  pokojové  teploty,  nejlépe

pøes noc. Nepøidáváme mýdlo, to vlnìnýmvláknùm  neprospívá.  Docela  dobøeposlou�í  èistá  voda,  pøíp.  pøípravek  napraní vlny èi �ampon. Pak vlnu jen jemnìpromaèkáme,  aby  nám  nezplstnatìla,  avy�dímáme (nejlépe v praèce, v povlakuod  pol�táøe  èi  sí�ovaném  pytli).  Potomproces opakujeme je�tì asi tøikrát, dokudnezùstává  èistá  voda.  Vlnu  su�ímerozlo�enou, nejlépe ve stínu.Dále  pøijde  na  øadu  èesání,  kterým  seodstraní  zbylé drobné neèistoty a vláknase  srovnají  �  k  tomu  nám  poslou�íkrample (èi té� kracle nebo krachle), kterépøipomínají velké kartáèe na èesání psù apou�ívají  se  v  páru.  Pøi  vìt�ím mno�stvívlny  usnadní  práci  bubnová  èesaèka.(pomìrnì èistou surovou vlnu lze spøádatrovnou,  bez  praní,  pouze  naèechranourukama ­ vypere se a� hotová pøíze).Naèesaná vlna je pøipravená k pøedení. Vminulosti  se  k  tomuto  úèelu  po  dlouhoudobu pou�ívalo vøetánko. Kolovrátky, jakje známe dnes, se zaèaly objevovat a� v15. a 16. století. Pøi pøedení se naèesanávlákna  vlny  zakrucují  jedním  smìrem(podle toho, na kterou stranu se toèí kolokolovrátku)  a  tak  vzniká  pøíze,  která  senavíjí na �pulku. Abychom v�ak vlnu mohlipou�ít napø. na pletení,  je tøeba vzít dvìnebo  tøi  �pulky  èi  klubíèka  jednoduchépøíze, a skát je dohromady � tedy sepøíst,nyní se ov�em kolo kolovrátku musí toèitna  opaènou  stranu  ne�  pøedtím.  Hotovápøíze  se  smotá  do  klubíèka,  nebo  jinamotáme na motovidlo a vzniknou námpøadena vhodná pro praní a barvení.Vlnu v�ak mù�eme také filcovat. Filcováníza  mokra  je  proces,  kdy  se  pùsobenímtlaku, mýdla, pøíp. náhlého støídání tepléa  studené  vody  vlákna  vlny  do  sebe�za�modrchají� a vytvoøí pevnou, netøepícíse  látku  �  filc.  Nejèastìji  se  filcuje  naformì  (boty,  klobouky,  ta�ky):  forma  seobalí  nìkolika  vrstvami  naèesané  vlny,

vlákna  ka�dé  vrstvy  by mìly  být  køí�empøes sebe (jedna vrstva vodorovnì, druhásvisle).  Pak  se  vlna  namoèí  mýdlovouvodou,  a  zlehka  se  zaène  hladit  (díkymýdlu to i hezky klou�e), postupnì se natlaku  pøidává  a  v  posledních  fázích  sevýrobek vylo�enì drhne (napø. na val�e).Pøitom se musí hlídat, aby se nìkde vrstvynerozjely a neudìlala se díra. Je to prácepomìrnì  fyzicky  nároèná,  ale  povedenývýrobek za tu námahu stojí.Filcování jehlou za sucha je jednodu��í aslou�í  pøedev�ím  k  výrobì  drobnìj�íchvìci (figurky, ozdoby). O ��modrchání� sepostarají drobné záøezy na speciální jehle,kterou se opakovanì píchá do chuchvalcevlny  (jako  podlo�ka  slou�í  molitan).Pøedev�ím tady se pou�ívá barvená vlna,a to a� pøírodnì, nebo potravináøskými èispeciálními barvami.

Pokud vám vý�e popsané øádky pøipadnoupøíli� teoretické, mù�ete si v�e vyzkou�etprakticky napø. na kurzu zpracování ovèívlny,  který  poøádá  èeskobudìjovickáRosa, o.p.s. (www.rosacb.cz).

Pøíjemné naladìní na ovèí vlnu pøeje

Adéla ChadimováRC Ledòáèek, Ledenice

Pøevá�nì  se  zabýváme  výrobou  tkanýchkobercù,  buï  hladkých  z  úpletù,  kterézískáváme v Písku, "chlupatých" z oøezù zFezka Strakonice nebo tenèích bavlnìnýchz  Milety  z  Hoøic  v  Podkrkon�í.  Bohu�elnìkteré  z  tradièních  provozù  utlumujívýrobu a tak je stále tì��í sehnat pestrou�kálu  materiálu.  Utkat  koberec  obná�ínejdøív  rozmotat  velké  pytle  s  oøezem,roztøídit barvy, smotat klubka (s tím nám

pomáhají  i  dobrovolníci)  a  pak  teprvepøijde  na  øadu  samotná  práce  zatkalcovským  stavem.  Vyrábíme  koberce,které  mají  výhodu  snadné  údr�by  ­jednodu�e se dají vyklepat nebo vyprat vbì�né praèce (doporuèujeme do 40° C).Mimo  kobercù,  ta�ek,  prostírání  a  jinýchruènì tkaných výrobkù novì také �ijemeze zbytkù látek ze �icích dílen v TrhovýchSvinech.  Vznikají  tak  chòapky,  zástìry,ta�ky, prostírky a mnoho jiných pøevá�nìpraktických výrobkù.Také  nesmíme  zapomenout  na  trochuokrajovou èinnost, která ale  také souvisíse zpracováním odpadového textilu. Jsouto panenky, které �ijeme s dobrovolnicemipro organizaci UNICEF. Vyu�íváme na nìodstøi�ky  z  TIPu  a  na  výplò  rouno  zDoppleru. Není  to  ka�dodenní  práce,  alevzhledem k tomu, �e u� máme se v�emizúèastnìnými  �enami  na  kontì  víc  ne�stovku  panenek,  jistì  by  tato  aktivitanemìla být opomenuta.A �e nemusí pøi zpracování hadøíkù jít jeno  vìci  praktické,  dokazuje  i  ná�  leto�ní

kalendáø,  který  je  vytvoøen  technikoutextilních kolá�í. Ji� teï je zøejmé, �e opìtpùjde  o  pùvabné  dílko,  které  se  mù�esmìle zapsat do dal�ího roèníku celostátnísoutì�e "O kalendáø roku 2010".

Eva ChadtováNazaret, Borovany

Støíhání ovce neelektrickými nù�kami Kurz zpravování ovèí vlny

Tkaní na tkacím stavu

Panenky pro UNICEF z látkových odstøi�kù

Page 10: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

Advent zaèíná 4. nedìlipøed  �tìdrým  dnem.Ètyøi  nedìle,  které  doVánoc  probìhnou,  seoznaèují  jako  �elezná,bronzová,  støíbrná  azlatá.  Ne  pøíli�  starýmzvykem,  který  je  alestále  populárnìj�í,  jezapalování  svíèek  na

adventním  vìnci.  Letos  první  svíèkuzapálíme  29.  listopadu,  kdy  je  prvníadventní nedìle.Doba  adventu  byla  obdobím  pøíprav  navánoèní svátky a pùstu. Døíve pro prostélidi  na  venkovì  advent  znamenal  konecpodzimních  sklizòových  prací  a  pøípravuna  zimu.  V  té  dobì  u�  museli  míthospodáøi  v�echno  obilí  pod  støechou.Pøipravovaly  se  zásoby  na  zimu.

Hospodynì vaøily povidla, su�ily �vestky akøí�aly.      V  té  dobì  platily  pøísné  postnízásady, støídmost v jídle a pití, vystøíháníse zábavy a tance a byla to doba zbo�néhorozjímání.  V  dobì  adventní  se  poøádalyèetné lidové obøady a dodr�ovaly se dávnézvyky.Jaké zvyky jsou s Adventem spjaty a kteréjsou dodr�ovány v na�em regionu dodnes?

Svátek svatého Ondøeje (30. listopadu) jeve znamení pøedpovídání budoucnosti. Sv.Ondøej je patronem nevìst, proto vìt�inazvykù  byla  urèena  k  tomu,  aby  dívkyzjistily, zda se vdají, nebo zatím zùstanoubez  �enicha  �  házelo  se  pantoflí,  lilo  seolovo nebo dívky klepaly na kurník. Ozval­li se kohout, byly brzy vdavky, ozvala­li seslepice,  musela  si  dívka  je�tì  poèkat.Nebo se také vì�tilo pomocí ètyø hrníèkù,pod které se vlo�ily ètyøi vìci � prstýnek(svatba),  chléb  (bohatá  úroda),  høeben(nemoc) a hlínu (ne�tìstí).

Dal�ím  svátkem  v  prùbìhu  adventu  bylsvátek  svaté  Barbory.  V  tento  den  seøezaly  tøe�òové  vìtvièky  (�barborky�)  navýzdobu  svìtnice  a  na  vì�tìní,  zda  sedívka  vdá.  Po  domech  také  chodilyBarborky zahalené do bílých prostìradel èi�atù se závojem pøes oblièej. V jedné rucemìly  ko�ík  s  ovocem  a  sladkostmi,  vdruhé mìly metlu, kterou hrozily zlobivýmdìtem.  Svùj  pøíchod  nìkdy  ohla�ovalyzvonkem, tluèením na okno nebo jen ti�evstoupily  a  køes�ansky  pozdravily.Zazpívaly píseò o svaté Barboøe, pøípadnìse  s  rodinou  pomodlily  a  pokraèovaly  ksousedùm.

Svátek  sv.  Mikulá�e  se  døíve  slavilpodobnì  jako  dnes,  ale  prùvody ma�karbyly daleko poèetnìj�í. My jsme zvyklí, �eMikulá� pøichází s andìlem a s jedním, èidvìma  èerty.  Ve  støedovìku mìl  prùvod

a�  ètyøicet  ma�kar  a  takovéto  procesíchodilo od domu k domu. V dobì svátkuse konaly velké mikulá�ské trhy. Na nichse prodával perník, peèivo, rùzné figurky,napøíklad  èerti  zhotovení  ze  su�ených�vestek.

Na svátek svatého Ambro�e se mu� ze vsipøestrojil  za  sv.  Ambro�e.  Na  sobì  mìlbílou ko�ili,  hlavu zakryl  �pièatou èernouèepicí se závojem pøes oblièej, v ruce dr�eldlouhé proutìné ko�tì polepené papírem.Za soumraku se vesnické dìti shromá�dilyu kostela a pokøikovaly na nìj. Amro� jehonil  a  hrozil  jim  výpraskem.  Obèasutrousil  z  uzlíku  cukrovinky,  které  dìtiopatrnì  sbíraly  ze  zemì,  aby  je  Ambro�nechytil.

Na  svatou  Lucii  chodívaly  naèeskobudìjovicku  �Lucky�  obleèené  do  vbílých  plá��ù,  s  oblièejem  zakrytýmdøevìnou  maskou  polepenou  papírem,podobnou  velkému  èapímu  zobáku,  jím�se  dalo  klapat.  Zabouchaly  na  dveøedomu,  ve�ly  do  svìtnice  a  zvý�enýmihlasy  proná�ely:  �Jdu,  jdu,  noci  upiju!�Ani�  by  provádìly  cokoli  jiného,  zaseodcházely.  Tento  den  byl  pøísný  zákazpøíst.

�tìdrý  den  se  døíve  slavíval  ponìkudjinak, ne�  jej  slaví vìt�ina z nás. �tìdrýden byl dnem pøísného pùstu, celý den senesmìlo  vzít  do úst  ani  sousto,  dokonceani dìti nesmìly mlsat cukroví. Dìtem se

Dne  28.11  od  19,00  hodin  budev Jílovicích na návsi slavnostní rozsvícenívánoèního stromu. Je to událost, pøi kterése  schází  doslova  celá  vesnice.  V�ichnipøíchozí  se  mohou  zahøát  voòavýmvánoèním punèem nebo èajem. Bude opìtadventní  trh  výrobkù  dìtí  a  maminek.

Základní  a  mateøská  �kola  pøipomenestaré adventní a vánoèní zvyky a na závìrse urèitì dostaví  �Vánoèní po��ák�, kterýsi vyzvedne dìtské dopisy pro Je�í�ka. Natéto akci také podílí Obecní úøad Jílovice,kulturní komise a KMC Jílovice.Pøijïte se podívat na ná� døevìný Betlémnebo si jen tak zazpívat vánoèní koledy.

Zpívání u Vánoèního stromu a  rozsvíceníprvní adventní  svíèky    se v Nových Hra­dech  koná  v  nedìli  29.  listopadu.  Toutotradièní akcí tak  zahajují spoleènì malí ivelcí  novohrad�tí  obyvatelé  adventní  apøedvánoèní èas.

to pochopitelnì moc nezamlouvalo a  takjim  rodièe  slibovali,  �e  budou­li  se  celýden  postit,  uvidí  veèer  �zlaté  prasátko�.Nìkde  také  chodila  �Perchta�.  Byl  toobvykle  nìjaký mu�  v  bílém  prostìradlenebo  v  �enských  �atech.  Jezdil  na  konivyrobeném  z  døevìných  vidlí,  na  nich�byla  upevnìna  maska  koòské  hlavyvycpaná hrachovinou, místo u�í byly dvìhusí peroutky. Perchta stra�ila dìti, kterése  nepostily,  �e  jim  rozpáøe  bøicho.  Ktomuto úèelu nosila veliký døevìný nù� se�pièkou  natøenou  èervenou  barvoupøipomínající krev. Na �tìdrý den se døívekoledovalo.  Jako  koledníci  chodívalivìt�inou pastýøi nebo ponocní.Adventní  pùst  konèil  s  východem  prvníhvìzdy.  Pak  celá  rodina  usedala  keslavnostní veèeøi, posadit se v�ak smìla,a�  hospodynì  oznámila,  �e  má  v�epøipraveno. Lidé vìøili, �e poèet stolovníkùnesmí být lichý, proto pøedem zvali hosty,aby se tomuto nebezpeèí vyhnuli.  Veèeøemìla obvykle nìkolik chodù: objevoval sekuba,  muzika,  pukance  s  mákem  amedem, hrachová nebo èoèková polévka,hubník  atd.  Ryba  se  jedla  málokdy,proto�e døíve byla na stole daleko èastìjia byla pova�ována za postní jídlo.  Po veèeøi byla koneènì nadílka. Po ní serozkrajovala jablka, lilo se olovo, pou�tìlyse skoøápky na vodu.

Helena KujanováMAS Sdru�ení Rù�e

V  textu  bylo  vyu�ito  podkladù  z  výukovéhoprgramu pro  �koly Centra  ekolgické a globálnívýchovy Cassiopeia z Èeských Budìjovic

Page 11: Zpravodaj MAS 4

http://mas.sdruzeniruze.cz

V pátek  se v Horní Stropnicibude  konat  od  17.00  hodin  mikulá�skábesídka  pro  dìti  v  sále  Stropnickéhospody.  V  19.00  bude  slavnostnìrozsvícen  vánoèní  strom,  kde  vystoupímístní dìtský pìvecký sbor �SLUNÍÈKO�,pod vedením Mgr. Víta Golombka.

V  sobotu ,  ale  a�  v  19.00pøijde  Mikulá�  také  do  Bene�ova  nadÈernou.  Akci  poøádají  místní  dobrovolníhasièi.  Kdo  se  nebojí  mù�e  si  nechatzvá�it vlastní skutky, aby vìdìl, zda máco napravovat.

V sobotu  se v 17 hodin otevøe zámku a Podzámèí se

promìní  v ,  kde  budou  opìtprohlídky s èertovským doprovodem.V ten samý den a ve stejnou dobu pøijdeMikulá� také do Ledenic. Sebou bude mítdárky  a  andìlskou  dru�inu,  vrchníhopekelníka  s  èertovskou  cháskou  aïábelskými buøty z èertovského v kotle.

Tradièní  Vánoèní  zpívání  poøádá  flétnovýsoubor Sedmikráska v 16.30v  kostele  svatého  Jakuba  Star�ího  vBene�ovì nad Èernou.

Adventní  trhy  mají  Nových  Hradechnìkolikaletou  tradici,  a  to  díky  Klá�teru,který  poøádá  na  druhou  adventní  nedìli( ) dobroèinné adventní trhy vesvých prostorách. Na Adventních trzích simù�ete nejen nakoupit vánoèní dárky, aletaké nìco svého vyrobit. Tradièní trh  paklze  nav�tívit  na  novohradském  námìstínebo  v Ko�elu�nì, kde je ke koupi zbo�ídárkové a vánoèní.

Základní  �kola  v  Bene�ovì  nad  Èernoupøipravuje na na námìstí od16.00  adventní  trhy.  Následné  stavìníBetlému  a  rozsvìcení  stromeèku  poøádáobec Bene�ov nad Èernou.

Jako  ka�dý  rok  se  obyvatelé  Ledenic  apøipojených  osad  sejdou  na  �tìdrý  den

 pøed pùlnoèní m�í u vánoè­ního  stromu  na  námìstí  a  zazpívají  sispoleènì  s  �enským  pìveckým  sboremLedenice  pod  vedením  ing.  Korèákavánoèní koledy.

Tradièní  se odehraje v sobotu 19.prosince 2009 v prostoru zámeckézahrady u Podzámèí v Borovanech.

V  nedìli   v  17  hodinbude ve stejný èas rozsícen vánoènístrom na Srubci a v Borovanech.Na  Srubci  bude  akce  doplnìna  hu­debním programem.V Borovanech se tentokrát s krátkýmprogramem pøedstaví �áci místní zá­kladní  umìlecké  �koly.  Pro  dìtskápøání  pøijede  opìt  Je�í�kùv  po��ák.Budou­li  pøáníèka  v  ofrankovanéobálce  s  uvedenou  adresou,  pøijdoudìtem pøání zpìt s razítkem Je�í�ko­vy po�ty z Bo�ího Daru. Od 16 hodinbude pøed pøístavbou radnice obèer­stvení a malý adventní jarmark.

Vánoèní strom na Srubci

Rozsvícení vánoènístromu v Borovanech

Page 12: Zpravodaj MAS 4

Program  Zelená  úsporám  je  vyhlá�enMinisterstvem  �ivotního  prostøedí  ÈR  ajeho  financování  a  øízení  je  zaji��ovánoStátním fondem �ivotního prostøedí Èeskérepubliky  (SF�P ÈR).  Cílem programu  je

podpoøit vybraná opatøení úspor energie avyu�ití  obnovitelných  zdrojù  energie,která povedou k výraznému sní�ení emisíoxidu  uhlièitého  a  emisí  dal�íchzneèi��ujících látek v oblasti bydlení.

http://mas.sdruzeniruze.cz

. Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupinaSdru�ení Rù�e za úèelem informování obyvatel a v�ech subjektù  regionu Sdru�ení Rù�e v nákladu 3 000 výtiskù.  Zpravodaj jeevidován  pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti�tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò.

 MAS Sdru�ení Rù�e, �i�kovo námìstí 107, 373 12 BorovanyKonktaktní údaje: tel. 386 327 055;  Mgr. Helena Kujanová, [email protected]

Inzeráty posílejte na [email protected], nebo volejte na 777 084 601. Pøí�tí èíslo vyjde  20. února 2010, dal�í 20. èervna 2010.Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce.

­  vlastní  grafické  zpracování  (napø.  jpg,  pdf),  pokud  není  vlastní  grafické  zpracování,  prosíme  o  zaslání  textu  (pdf,  doc)a samostatných obrázkù (formát napø. jpg.)

Do objednávky uveïte po�adovaný rozmìr inzerátu, Va�e IÈO a adresu, na kterou za�leme fakturu a 1 výtisk zpravodaje.

Nový  program  Státního  fondu  �ivotníhoprostøedí  nese  název  Zelená  úsporám.Program podporuje vytápìní a ohøev vodys  vyu�itím obnovitelných  zdrojù  energie,ale zejména  investice do zateplení domua  to  jak  pøi  jeho  rekonstrukci,  tak  novévýstavbì  (nízkoenergické  a  pasivní  do­my).  Domy  to mohou  být  rodinné,  ale  ibytové a po poslední aktualizaci programui domy panelové. Pøi investici do zateplenídomu  u�  není  nutné  dodr�et  pùvodnípodmínku kombinace minimálnì tøí z pìtidoporuèených  opatøení  (výmìna  oken,zateplení zdí, stropu, podlahy, zdroj teplana  OZE),  je  v�ak  tøeba  v�dy  dosáhnoutúspor  minimálnì  20%  energie  oprotistávajícímu stavu. Zjednodu�enì øeèeno,vý�e dotace se odvíjí od míry úspor. �Èímvíce zateplíte, tím více dostanete.� JDotaci  je mo�né  získat  také  na  výmìnutepelného zdroje (kotle na fosilní paliva aelektrické vytápìní) za kotel na biomasunebo  za  tepelné  èerpadlo,  popøípadì  zavyu�ití  solárních  kolektorù  na  pøitápìnínebo ohøev u�itkové vody.Potøebné  práce  musí  v�dy  provádìt  od­borný  (schválený)  dodavatel  a  je  tøeba

vyu�ívat pouze schválené výrobky a tech­nologie.  Jejich  kompletní  seznam  (tzv.SOD), èítající mnoho stovek a� tisíc firema  dodavatelù),  je  uveøejnìn  nawww.zelenausporam.cz.�ádat  o  dotaci  je  mo�no  pøed  realizacíopatøení  nebo  i  zpìtnì  (maximálnì  k22.4.2009). O podporu �ádá vlastník nebostavebník nemovitosti, tedy fyzické osoby,ale  i  spoleèenství  vlastníkù,  bytovádru�stva, obce i podnikatelské subjekty.�ádosti  o  dotaci  se  pøijímají  v  ÈeskýchBudìjovicích  na  pracovi�ti  SF�P,  nebo  upoboèek  Èeské  spoøitelny  i  jiných  ban­kovních  institucí.  V  jednodu��ím  pøípadì(výmìna  kotle  apod.),  mù�e  �adatel�ádost  vyplnit  sám,  v  pøípadì  zateplenímusí  dodat  projekt  s  výpoètem  energe­tických úspor. Zde je tøeba se obrátit naodborného  (akreditovaného)  poradce.Tìch  je  ov�em  podle  zveøejnìnéhoseznamu v na�em kraji jako �afránu. Po­tøebné  výpoèty  a  projekt  Vám  doká�eudìlat celá øada èeskobudìjovických firem(napø.  Ekowatt,  Enery  Centre,  Eco­consoulting) a jistì i dal�í projekèní firmy.Zpracování  projektu  je  díky  dotaci  SF�Pzdarma.

V  platném  Seznamu  odborných  doda­vatelù  jsme  na�li  nìkolik  dodavatelù  i  zna�eho regionu. Doufáme, �e jejich poèetbude narùstat. Zelená úsporám  je nejenpøíle�itostí  k  úsporám  výdajù  na  topení,ale  i  k  uplatnìní  �ikovných  øemeslníkù,tedy k podpoøe zamìstnanosti na�ich lidí.Za  kombinaci  nìkterých  opatøení  jemo�no získat bonus.Více informací na www.zelenausporam.cz

Zamìøení  programu  vy�aduje  vyu�itítakových materiálù, výrobkù a zaøízení azároveò  poskytovaných  slu�eb,  kterézajistí  dosa�ení  cílù  programu  aenvironmentálních pøínosù pro spoleènosta  zároveò  budou  zárukou  kvality  prorealizátory  projektù.  Proto  je  mo�néz  programu  podpoøit  pouze  výrobky,

zaøízení  a  technologie  uvedenév aslu�by  firem  uvedených  v

.Oba seznamy jsou otevøené pro v�echnydodavatele a výrobky, které splní pøedemstanovené podmínky programu. Zápis doseznamù není zpoplatnìn.

Zpráva pro dal�í podnikatele!  Seznamyodborných dodavatelù a doporuèenýchvýrobkù jsou otevøené v�em firmám,které splní pøedem stanovené podmínkyprogramu.  Zápis  do  seznamù  nenízpoplatnìn.

, Samota 850, 382 41 Kaplice, 420 603 544 049, www.alu.plast.cz, Tøeboò s.r.o,Vodárenské 1111, Tøeboò, 420 384 721 352, www.usveta.cz

, Dukelská 145, 379 01 Tøeboò, 420 384 706 111, www.envi.cz, Domanín 4,379 01 Tøeboò, 420 777 336 664, www.disper.cz

, Øímov 76, 675 22 Øímov, 420 737 523 567, Todnì 18, 374 01 Trhové Sviny, 420 777 246 398

,  Novohradská 226/II, Tøeboò, 420 384 701 448, www.lstb.cz, Okru�ní 397, 373 12 Borovany, 420 602 494 135, ww.marbotim.cz

, Ole�nice 107, 373 31 OLE�NICE, 420 386 324 987, www.nema.cz, U �kolky 207, Tøeboò­Bøilice, 420 602 586 384, Linecká 377, 382 41 Kaplice, 420 380 311 206, www.oknotherm.cz, Loèenice 89, 37322 Loèenice, 420 602 496 118,

, Vodárenská 1096/II, Tøeboò, 420 731 174 949, Dukelská 145, 379 82 Tøeboò, 420 384 706 141, www.solarenvi.cz

, Èeskobudìjovická 409, Kaplice, 420 380 311 036, www.strechypts.c, Sídli�tì Míru 228, Nové Hrady , 420 602 146 658

, Meziøíèí 41, 382 41 Kaplice, 420 721 434 401, www.maposervis.cz

Dotaèní program je urèen také na zateplení aekologické vytápìní bytových domù


Recommended