ZPZPŘŘÍÍSTUPSTUPŇŇOVOVÁÁNNÍÍ A PROVOZ STARÝCH DA PROVOZ STARÝCH DŮŮLNLNÍÍCH DCH DĚĚL PRO L PRO VEVEŘŘEJNOST PONEJNOST PONĚĚKUD JINAKKUD JINAK

PAVEL CHALOUPKAPAVEL CHALOUPKA

ČČESKESKÁÁ SPELEOLOGICKSPELEOLOGICKÁÁ SPOLESPOLEČČNOST NOST ZO 4 ZO 4 –– 04 AGRICOLA04 AGRICOLA

Základní organizace 4-04 Agricola již od roku 1989 podrobně zkoumádůlní díla v oblasti Hora Svaté Kateřiny, Hrob, Mikulov a Moldava .Naším cílem je tyto revíry připomenout široké veřejnosti tím, že se

postupně pokusíme v každém revíru otevřít pro veřejnost jedno důlní dílo. Zatím se nám podařilo zprovoznit důl Lehnschafter v Mikulově a štolu

Mikuláš na Hoře Svaté Kateřiny .

Hora Svaté Kateřiny - Mikulášská štolaHora Svaté Kateřiny se nachází sz. od Mostu v Krušných horách při česko-německé státní hranici. Obec leží na vrcholu sz. cípu asi 2 km dlouhého protáhlého (ve směru SZ – JV) kopce – Městského vrchu (Stadtberg) . Na SV a na JZ je kopec vymezen dvěma údolími, která se na SZ spojují. Severnějším údolím protéká potok Svídnice (Schweinitz Bach), který je přirozenou a zároveň úředníhranicí mezi územím Česka a Německa . V revíru Hora Svaté Kateřiny se dolovalo především v 16. a 18. století. Z vytěžené komplexní sulfidické rudy byla v kateřinské huti vyráběna tzv. „černá měď“, ze které bylo v 16. století v jáchymovské huti získáváno stříbro (a podle několika indicií také měď) a od počátku 18. století v saské huti v Grünthalu hlavně měď a stříbro již jen jako vedlejší produkt. V 18. století totiž ekonomický význam mědi nad stříbrem zcela převládl.Doly, respektive jejich úvodníčásti, se nacházely po obou svazích Městského vrchu i na svazích protilehlých, tzn. i na saském území. Celý revír zaujímá území o rozloze cca 3 × 3 km (obr. 3). Hlavním a nejdůležitějším dolem byl důl Mikuláš, který sledoval stejnojmennou žílu generelního směru SSV – JJZ. Důl Mikuláš se nachází převážně v severní části Městského vrchu a zasahuje až pod západní okraj Hory SvatéKateřiny; štolou Kateřina je propojen i s opačným (jižnějším) údolím Kateřinského potoka (dříve Zobelbach).

O existenci Jantarové komnaty někde v Krušných horách je přesvědčeno více lidí. Podle nich se v těchto místech na sklonku války měl pohybovat i legendární Otto Skorzeny. ObyvateléDeutschneudorfu si myslí, že se komnata ukrývá někde v podzemív okolí jejich obce. Nevylučuje to ani její starosta a poslanec německé sněmovny Peter Heinz Haustein. Deutschneudorf se rozkládá na německo – českéhranici v těsném sousedství českéHory svaté Kateřiny. Geografickápoloha obce a množství starých štol všude v okolí existenci Jantarovékomnaty v těchto místech nevylučují. Ostatně nevylučuje to ani Helmut Gaensel, který otevřel na české straně - s podporou místostarosty Petra Pakosty -někdejší Mikulášskou štolu. Na německé straně je zase společníkem ve společnosti Fortuna.

Představitelé radnice a Helmut Gaensel, jenž byl prostředníkem amerického sponzora Graema Smitha, se víceméně neúspěšně snažili spolupracovat; po opakovaných vzájemných sporech však byla v roce 2000 spolupráce ukončena, aniž se dosáhlo nějakého výsledku.

V říjnu 2001 bylo zahájeno zmáhání štoly Mikuláš, a to skupinou pracovníků firmy Ekodrill pod vedením Stanislava Klaudyho z Příbrami. V organizování a financování pracíse od této chvíle osobně angažuje občan Spojených států amerických Graeme Smith. V dubnu 2002 bylo vyčištěno 230 m chodeb, v srpnu byly práce na nějaký čas přerušeny. Ve zmáhacích pracích pokračovala firma Ekodrill v roce 2003. Otvírkové a zmáhací práce nebyly dosud ukončeny. V říjnu 2004 otevřeli pracovníci firmy Ekodrill štolu Johannes, a to až na zával ve vzdálenosti 80 m od ústí.

Pokračující práce na štole Mikulášv letech 2012 - 2013

Po šestileté pauze se na štole znovu začíná pracovat na zpřístupnění štoly pro veřejnost. Začátkem srpna se spojila základní organizace České speleologickéspolečnosti 4-04 Agricola s vedením obce a společně byl navržen plán prací na postupném vyzmáhání štoly a následného zprovoznění dolu pro veřejnost. ZO 4-04 Agricola, kteránedávno pro veřejnost zpřístupnila štolu Lehnschafter v Mikulově u Teplic, mávelké zkušenosti s obnovou starých opuštěných štol a jiných podzemních objektů . Ve této štole je nutnépředevším částečně vyměnit výdřevu, která zde byla instalována firmou Ekodril v letech 2001 - 2004. Výdřeva na kterou byl použit špatný materiál je již shnilá. Zmáhací práce jsou jižzapočaty a začátkem června by měla být štola připravena k provozu.

Součástí zmáhacích prací je i podrobný průzkum a dokumentace včetně nového zmapování všech dosud neprozkoumaných prostorů v dole.

Ve starém mikulovském rudném revíru se nachází celá řada důlních děl z 14 - 19.století.Štola Lehnschafter je však jedno z nejrosálejších a nejstarších důlních děl v Mikulově. Celkem má důl 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký. Od roku 1992 je zde postupně instalováno veškeré důlní zařízení, a dolu se tak vrací původní podoba. V létě roku 2012 se podařilo důl zprovoznit a dnes je veřejnosti přístupný .

Naše organizace pracuje na průzkumu dolu Lehnschafter již od roku 1989 V počátcích našeho průzkumu se naše činnost soustředila jen na přístupné části dolu,ale postupem času se zjistilo , že je potřeba občas odvodnit kus nějakého úseku a nebo vystrojit nějaký komín či hloubení. Tímto se nám vždy otevřela další cesta do prostor,ve kterých dlouhá staletí nikdo nebyl. Takovéto prostory jsou do detailu zmapovány,nafoceny a následně nějakým rozumným způsobem zabezpečeny, tak aby nebylo poznat, že se jedná o novou práci. Vždy postupujeme s citem a pokud je potřeba něco dát do pořádku,tak se to až na pár případů dělá přesně tak, jak se to dělalo třeba v 16. nebo 18.století.

Důl Moldava

V roce 1953 byl v prostoru obce Moldava zahájen průzkumnou organizacívyhledávací průzkum skupinou pod vedením dr. J. Chrta. V tomto roce byla na severním svahu Moldavského potoka vyrýhována žíla Josef a byla zahájena ražba štolového překopu. V létech 1954 – 1956 probíhal průzkum na štolovém patře, byla vyhloubena jáma H-l do úrovně patra -100 m a proveden báňský průzkum žíly Josef na patrech -50 m a -100 m. Současněprobíhal v létech 1954 a 1955 povrchový průzkum v oblasti žilného systému Papoušek. V roce 1957 převzala dosud ověřenou část ložiska těžebníorganizace a v témže roce byla v malém rozsahu zahájena těžba.

30.6. 1994 – ukončena těžba na ložisku Moldava (poslední vůz)

Stříbrné štoly pod městem Hrob a jejich využitíPřímo na náměstí se náchazel vstupní portál do jedné z mnoha štol , které jsou přímo pod městem. Dnes je na místě portálu pouze poklop kanálu. Důlní voda odtéká dál v trubce , která je napojena na kanalizaci. Když se však návštěvník vydáproti proudu splašků, tak po pár metrech dojde do docela hezkého důlního díla, které by bylo velice vhodné nějakým způsobem využít.

Podle nalezeného letopočtu na stěněvyzdívky vstupní části štoly došlo k ukončení provozu na dole a zaklenutíprostoru před štolou kolem roku 1816

Při průzkumu bylo nutné velkou část dolu odvodnit a následně odbahnit v délce zhruba 100 metrů

V místě pod železničním mostem, byla štola zpevněna cihelnou vyzdívkou

Vyzdívka větrací šachty

Po odstranění náplavů a polozávalů se podařilo snížit vodní hladinu o půl metru.

Po vyfárání a následné procházce městem … (kamera vzala za své)