45
vydáno: kvìten 2016 2 0 1 5 Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2015
vydáno: kvìten 2016
2 0 1 5Zpráva o pracovní úrazovosti
v Èeské republicev roce 2015
2
Předkládaná Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2015
- je vypracována na základě
- statistických dat Českého statistického úřadu – evidence pracovních úrazů včetně
pracovních úrazů s pracovní neschopností nepřesahující 3 kalendářní dny
- údajů ze záznamů o úrazech zaslaných příslušným oblastním inspektorátům práce při
pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance (stav
k 16. 5. 2016)
- údajů ze záznamů o úrazech zaslaných příslušným obvodním báňským úřadům při
pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance (stav
k 16. 5. 2016)
- kontrol příčin a okolností pracovních úrazů a šetření (zjišťování stavu, příčin
a následků) pracovních úrazů
- obsahuje statistické ukazatele pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti v České
republice v roce 2015, regionální rozdělení pracovních úrazů, rozdělení zaměstnavatelů podle
odvětví činnosti (dle CZ NACE), právní formy zaměstnavatelů, zdrojů a příčin vzniku pracovních
úrazů a další charakteristiky. Uvádí nejčastěji porušované předpisy v souvislosti s pracovními
úrazy.
Rokem 2012 byla ukončena povinnost statistického vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc
a úraz prostřednictvím statistického výkazu Nem Úr 1-02. Využití údajů České správy sociálního
zabezpečení při zajištění statistik pracovní neschopnosti znamená, že již nejsou publikována
statistická data o úrazech bez pracovní neschopnosti.
Podrobné statistické údaje o pracovní úrazovosti jsou prezentovány na internetových stránkách ČSÚ
v elektronické publikaci "Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2015“.
Výše uvedená e-publikace 260004-15 je přístupná pro veřejnost pod tímto odkazem
https://www.czso.cz/csu/czso/pracovni-neschopnost-pro-nemoc-a-uraz-v-ceske-republice-data-za-
rok-2015 .
Použité zkratky
SÚIP – Státní úřad bezpečnosti práce
ČBÚ – Český báňský úřad
ČSÚ – Český statistický úřad
OIP – oblastní inspektorát práce
OBÚ – obvodní báňský úřad
ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení
ZP – Zákoník práce
ESAW – European Statistics on Accidents at Work
CZ-NACE – Klasifikace ekonomických činností (z názvu "Nomenclature générale des Activités
économiques dans les Communautés Européennes")
Statistiky ČSÚ: *) - ležatá čárka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval
x ležatý křížek na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů
3
Obsah
1 Úvod ...................................................................................................................................................... 4
1.1 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2015 ............................................................. 4
1.2 O pracovních úrazech ............................................................................................................. 4
2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2015 ..................................................... 7
2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015 ....................................................... 7
2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015......................................... 8
2.3 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti s hospitalizací nad 5 dnů v ČR v roce 2015 ................ 8
2.4 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR ............................................................................... 8
2.5 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR .............................................................. 10
3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST DLE KRAJŮ ČR ............................................................................................... 12
3.1 Celková pracovní úrazovost v roce 2015 dle krajů ČR ............................................................ 13
3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2015 dle krajů ČR .......................................................... 15
3.3 Pracovní úrazovost s hospitalizací nad 5 dnů v roce 2015 dle krajů ČR .................................. 16
3.4 Vývoj pracovní úrazovosti dle krajů ČR ................................................................................. 18
4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH ............................................................................................... 20
5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2015 ....................................................................................... 22
5.1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny ........................................................ 22
5.2 Smrtelné pracovní úrazy ....................................................................................................... 27
6 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ ............................................................................................................. 32
6.1 Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny ................................................ 32
6.2 Příčiny smrtelných pracovních úrazů, příčiny pracovních úrazů s hospitalizací nad 5
kalendářních dnů ....................................................................................................................... 33
7 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN, MLADISTVÝCH A CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ............................... 35
7.1 Pracovní úrazovost žen ......................................................................................................... 35
7.2 Pracovní úrazovost mladistvých............................................................................................ 37
7.3 Pracovní úrazovost cizinců a občanů Evropské Unie mimo Českou republiku ........................ 38
8. DALŠÍ UKAZATELÉ ............................................................................................................................... 40
9. PŘEHLED UKAZATELŮ ......................................................................................................................... 43
9.1 Absolutní ukazatele .............................................................................................................. 43
9.2 Relativní ukazatele ............................................................................................................... 43
4
1 Úvod
1.1 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2015
Státní úřad inspekce práce byl pověřen zpracováním Zprávy o pracovní úrazovosti v České Republice
a databáze statistických údajů o pracovních úrazech ve formátu ESAW k zaslání na EUROSTAT
rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí dne 16. května 2012. Státní úřad inspekce práce
navázal v této oblasti spolupráci s Českým báňským úřadem a pro potřeby ČBÚ vytvořil pomocnou
aplikaci pro evidenci pracovních úrazů v ESAW formátu. Údaje o pracovních úrazech v kompetenci
ČBÚ pro potřeby EUROSTAT jsou do IS SÚIP exportovány bez osobních dat postižených.
V roce 2015 bylo v České republice zaznamenáno celkem 46 331 pracovních úrazů s pracovní
neschopností (ČSÚ). Ve srovnání s rokem 2014 (45 058 pracovních úrazů) to znamená nárůst počtu
pracovních úrazů s pracovní neschopností o 1 293.
V roce 2015 došlo ke 131 smrtelným pracovním úrazům, což představuje oproti roku 2014 (117
smrtelných pracovních úrazů) nárůst o 14 případů.
Statistické údaje ČSÚ o pracovní úrazovosti jsou zpracovány z dat ČSSZ. Jsou početně přesné, ale
neobsahují doplňující údaje obsažené v záznamu o úrazu, který zasílá zaměstnavatel příslušnému
oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Tyto údaje událost
podrobněji popisují, kontrolní orgány využívají získané informace ke své další práci. Část z dále
publikovaných statistik je založena na těchto datech, v některých jsou statistiky doplněny daty ČSÚ.
Například region úrazu vychází ze skutečného místa, kde se úraz stal a nikoliv jen ze sídla firmy, proto
uvádí i úrazy, které se udály v zahraničí:
Druh úrazu
Počet úrazů v zahraničí
2013 2014 2015
Ostatní 371 311 163
S hospitalizací nad 5 dnů 46 45 40
Smrtelný 8 8 14
Tabulka 1. 1 Přehled počtu pracovních úrazů v zahraničí v letech 2013 až 2015
1.2 O pracovních úrazech
Co je pracovní úraz?
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny
nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné
síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
5
Dle § 105 odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů musí
zaměstnavatel vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku každého pracovního úrazu.
Dle § 105 odst. 2 ZP musí v knize úrazů vést evidenci všech pracovních úrazů, i když jimi nebyla
způsobena pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny (popř. žádná pracovní neschopnost).
Dle § 105 odst. 3 ZP při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance
musí zaměstnavatel nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení úrazu vyhotovit záznam o
pracovním úrazu a vést o pracovním úrazu dokumentaci (dle Nařízení vlády č. 201/2010Sb.).
Druhy pracovních úrazů
Smrtelný - takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do
1 roku zemřel.
S hospitalizací delší než 5 dní – takové poškození zdraví, jehož ošetřování si vyžádalo pobyt
v nemocnici delší než 5 kalendářních dnů.
Ostatní – takové poškození zdraví, na jehož následky je postižený v dočasné pracovní neschopnosti.
Hlášení pracovních úrazů
Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu
- územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v
souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
- odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby,
která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace
úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou
dobu hospitalizace předpokládat,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení
vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného
právního předpisu,
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
- zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
Stejnou ohlašovací povinnost musí zaměstnavatel bez zbytečného odkladu splnit také v případě
smrtelného pracovního úrazu.
Vyhotovení a zasílání záznamu o úrazu
Pro evidenci, hlášení a zasílání záznamu o úrazu platí Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. ze dne 31. května
2010.
Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance (při pracovní
neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance) neprodleně, nejpozději však do
6
5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez
zbytečného odkladu oprávněným osobám.
Zaměstnavatel zašle Záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne
následujícího měsíce
- územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v
souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby,
která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení
vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
- zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
- organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své
odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode
dne, kdy se o úrazu dozvěděl.
Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu podle § 6 a 7 a následně se zaměstnavatel dozví o
skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem
postiženého zaměstnance Záznam o úrazu - hlášení změn. Záznam o úrazu - hlášení změn zašle
zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.
Záznam o úrazu i Záznam o úrazu - hlášení změn zasílá zaměstnavatel elektronicky nebo v listinné
podobě. Vzor obou záznamů o úrazu je uveden v příloze č. 1 k nařízení vlády č 201/2010 Sb., lze
použít elektronické formuláře "Záznam o úrazu" a "Záznam o úrazu - hlášení změn" na stránkách
Ministerstva práce a sociálních věcí – http://www.mpsv.cz/cs/9907 .
Tabulka 1. 2 Přehled povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných v případě vzniku
pracovních úrazů dle ustanovení § 105 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. a dle ustanovení Nařízení vlády č.
201/2010 Sb. vůči oblastním inspektorátům práce.
7
2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2015
2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015
V roce 2015 bylo v České republice do programu statistického zjišťování pracovní neschopnosti zahrnuto celkem 4 507 012 osob nemocensky pojištěných, tzv. pojištěnců (oproti 4 464 057 v roce 2014). Z dat SÚIP a ČBÚ
- Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad (ČBÚ) v roce 2015 zaznamenal
o 41 951 pracovních úrazů, u kterých je vyhotovován záznam o úrazu (smrtelný,
s hospitalizací delší než 5 dní, ostatní)
o oproti 41 732 úrazům, ke kterým došlo v roce 2014.
- V roce 2015 bylo zaznamenáno celkově 131 smrtelných pracovních úrazů oproti 117 úrazům,
ke kterým došlo v roce 2014. V zahraničí došlo ke 14 smrtelným pracovním úrazům.
- V roce 2015 bylo zaznamenáno celkově 1 315 pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů
(z toho Státním úřadem inspekce práce 1299) oproti 1 412 v roce 2014. Nejvíce těchto úrazů
je zaregistrováno v Jihomoravském kraji, v Hlavním městě Praha, Zlínském kraji a ve
Středočeském kraji, nejméně v Ústeckém kraji. V zahraničí došlo k 23 pracovním úrazům s
hospitalizací nad 5 dnů.
Z dat ČSÚ
- V roce 2015 bylo v České republice zaznamenáno celkem 46 331 pracovních úrazů s pracovní
neschopností oproti 45 058 pracovních úrazů v roce 2014
Z důvodů pracovních úrazů bylo pro pracovní neschopnost zameškáno 2 568 798 kalendářních dnů. Ve
srovnání s rokem 2014 došlo k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 2,83 % (1
273 případů) a také k zvýšení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 4,99
% (122 163 dnů), průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz se
zvýšila o 2,10 % (1,14 dne).
rok 2013 2014 2015
celkový počet pojištěnců 4 440 326 4 464 057 4 507 012
celkový počet pracovních úrazů s pracovní
neschopností
42 927 45 058 46 331
-- z toho žen 12 509 13 321 14 214
-- z toho mladistvých 91 101 57
celkový počet smrtelných úrazů 113 117 131
-- z toho žen 2 2 11
-- z toho mladistvých 0 0 0
celkový počet dnů pracovní neschopnosti 2 391 689 2 446 635 2 568 798
průměrná délka pracovní neschopnosti (dnů) 55,72 54,30 55,44
Tabulka 2. 1 Porovnání základních údajů z let 2013 až 2015 (ČSÚ)
8
2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015
V roce 2015 bylo Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a Českým báňským úřadem (ČBÚ)
registrováno celkem 131 smrtelných pracovních úrazů.
SÚIP provedl kontrolu příčin a okolností u
58 z celkově 122 případů smrtelných pracovních úrazů u subjektů podléhajících kontrolní
činnosti SÚIP (kontrolu příčin a okolností oblastní inspektoráty práce neprovádí u dopravních
nehod).
ČBÚ provedl šetření (zjišťování stavu, příčin a následků) u
9 smrtelných pracovních úrazů – ze všech 9 smrtelných pracovních úrazů u subjektů
podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).
Jedná se o vyšší počet smrtelných pracovních úrazů než v minulém roce 2014. Četnost smrtelných
pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se zvýšila na hodnotu 0,29 % (0,26 % v roce 2014). Podíl
smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal na
stejné hodnotě jako v roce 2014 i 2013 – 0,28%.
2.3 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti s hospitalizací nad 5 dnů v ČR v roce 2015
V roce 2015 bylo Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a Český báňským úřadem evidováno celkem
1 315 pracovních úrazů, u kterých hospitalizace v nemocnici přesáhla 5 dnů. Z toho SÚIP provedl
kontrolu příčin a okolností u 271 pracovních úrazů u subjektů podléhajících kontrolní činnosti SÚIP
(provádí oblastní inspektoráty práce).
Kontroly byly provedeny hlavně tehdy, byl-li úraz způsoben
- pádem z výšky nebo do volné hloubky,
- pádem břemene nebo zasypáním,
- nebezpečnou chemickou látkou nebo přípravkem,
- mladistvému,
- současně dalším alespoň dvěma osobám,
- cizímu státnímu příslušníku.
2.4 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR
Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v období let 2002 – 2015 popisuje tabulka 2.2.
Graf č. 2.1 zobrazuje celkový trend počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2002 –
2015.
9
rok
Po
čet
po
jiště
nců
Po
čet
pra
covn
ích
úra
zů s
pra
covn
í
nes
cho
pn
ost
í
Po
čet
dn
ů
pra
covn
í
nes
cho
pn
ost
i pro
pra
covn
í úra
zy
Čet
no
st
pra
covn
ích
úra
zů
s p
raco
vní
nes
cho
pn
ost
í na
100
po
jišt
ěnců
P
rům
ěrn
é p
roce
nto
pra
covn
í
nes
cho
pn
ost
i pro
pra
covn
í úra
z
Prů
měr
ná
do
ba
trvá
ní p
říp
adu
(k
ale
nd
ářn
í dn
y)
Prů
měr
ný
den
ní
stav
prá
ce
nes
cho
pn
ých
2002 4 466 699 90 867 3 788 076 2,03 0,23 41,69 10 378
2003 4 435 434 83 019 3 599 340 1,87 0,22 43,36 9 861
2004 4 389 251 81 688 3 565 634 1,86 0,22 43,65 9 742
2005 4 442 703 82 042 3 702 310 1,85 0,23 45,13 10 143
2006 4 497 033 82 296 3 766 313 1,83 0,23 45,77 10 319
2007 4 597 021 77 233 3 600 581 1,68 0,22 46,62 9 865
2008 4 572 443 71 281 3 548 355 1,56 0,21 49,78 9 695
2009 4 253 139 50 173 2 767 757 1,18 0,18 55,16 7 583
2010 4 310 960 51 678 2 692 547 1,20 0,17 52,10 7 377
2011 4 211 549 47 111 2 592 537 1,12 0,17 55,03 7 103
2012 4 471 889 44 108 2 423 425 0,99 0,15 54,94 6 620
2013 4 440 326 42 927 2 391 689 0,97 0,15 55,72 6 553
2014 4 464 057 45 058 2 446 635 0,97 0,15 54,30 6 703
2015 4 507 012 46 331 2 568 798 1,00 0,20 55,44 7 038
Tabulka 2. 2 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v letech 2002 – 2015 (ČSÚ)
Graf 2. 1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností (ČSÚ)
10
Graf 2. 2 Průměrná doba trvání jednoho případu, počítáno v kalendářních dnech
Sledované statistické ukazatele
- Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností,
- Počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy,
- Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců
- Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz
- Průměrná doba trvání případu
- Průměrný denní stav práce neschopných
zaznamenaly v roce 2015 nárůst
2.5 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR
Od začátku zde sledovaného období se počet smrtelných pracovních úrazů výrazně snižoval do roku
2006. V letech 2012 a 2013 následoval další pokles, v letech 2014 a 2015 nárůst. ( viz. tabulka č. 2.3 a
graf 2.3).
rok
Po
čet
po
jiště
nců
Po
čet
smrt
eln
ých
pra
covn
ích
úra
zů
Čet
no
st n
a 10
00
0
po
jiště
nců
Pro
cen
to z
pra
covn
ích
úra
zů s
pra
covn
í
nes
cho
pn
ost
í
2002 4 466 699 206 0,46 0,23
2003 4 435 434 199 0,45 0,24
2004 4 389 251 187 0,43 0,23
11
2005 4 442 703 164 0,37 0,20
2006 4 497 033 152 0,34 0,18
2007 4 597 021 188 0,41 0,24
2008 4 572 443 174 0,38 0,24
2009 4 253 139 105 0,25 0,21
2010 4 310 960 121 0,28 0,23
2011 4 211 549 125 0,30 0,26
2012 4 471 889 113 0,25 0,26
2013 4 440 326 113 0,25 0,25
2014 4 464 057 117 0,26 0,28
2015 4 507 012 131 0,29 0,28
Tabulka 2. 3 Vývoj počtu smrtelných úrazů za období let 2002 – 2015 (ČSÚ)
Graf 2. 3 Vývoj počtu smrtelných úrazů za období let 2002 – 2015 (ČSÚ)
12
3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST DLE KRAJŮ ČR
Absolutní počet pracovních úrazů v krajích je ovlivněn
počtem nemocensky pojištěných osob (pojištěnců) v jednotlivých krajích
strukturou odvětví v jednotlivých krajích:
Kraj Průměrný počet pojištěnců v roce 2015
Hl. m. Praha 1 194 792
Středočeský kraj 418 532
Jihočeský kraj 224 862
Plzeňský kraj 219 268
Karlovarský kraj 86 625
Ústecký kraj 278 254
Liberecký kraj 148 893
Královéhradecký kraj 188 425
Pardubický kraj 192 786
Kraj Vysočina 174 326
Jihomoravský kraj 476 499
Olomoucký kraj 227 410
Zlínský kraj 216 404
Moravskoslezský kraj 459 936
ČR celkem 4 507 012
Tabulka 3. 1 Počet pojištěnců v jednotlivých krajích (ČSÚ)
13
Graf č. 3.1 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. Graf
je rozdělen na několik částí členěných v závislosti na rizikovosti daného odvětví. V sekci ostatní
odvětví CZ-NACE jsou zařazena odvětví s nižší rizikovostí. Nejnižší podíl rizikových odvětví vykázalo
Hlavní město Praha, na druhou stranu nejrizikovější strukturu odvětví najdeme v kraji Vysočina.
Graf 3. 1 Struktura odvětví v krajích ČR v roce 2015 (ČSÚ)
3.1 Celková pracovní úrazovost v roce 2015 dle krajů ČR
Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno
v tabulce č. 3.2. Četnost pracovních úrazů za rok 2015 pro celou Českou republiku je 1,00.
Z následující tabulky je patrné, že:
výrazně vyšší četnost než je republikový průměr vykázaly kraje: Plzeňský (1,58), Jihočeský (1,52),
Vysočina (1,49), Ústecký (1,40). Tyto kraje vykazovaly vyšší četnost i v minulých letech,
14
nižší četnost než je republikový průměr vykázaly kraje: hl. m. Praha (0,59), Moravskoslezský
(0,90), Jihomoravský (0,91), Olomoucký.
Kraj
Prů
měr
ný
po
čet
ne
mo
cen
sky
po
jiště
nýc
h
Po
čet
pra
covn
ích
úra
zů
s p
raco
vní n
esch
op
no
stí
Po
čet
kale
nd
ářn
ích
dn
ů
pra
covn
í nes
cho
pn
ost
i pro
pra
covn
í úra
z
Čet
no
st p
říp
adů
pra
covn
í
nes
cho
pn
ost
i pro
pra
covn
í úra
z
na
10
0 p
ojiš
těn
ců
Hl. m. Praha 1 194 792 6 890 367 113 0,59
Středočeský kraj 418 532 4 488 240 774 1,08
Jihočeský kraj 224 862 3 438 178 396 1,52
Plzeňský kraj 219 268 3 397 170 149 1,58
Karlovarský kraj 86 625 1 115 51 913 1,27
Ústecký kraj 278 254 3 926 212 803 1,40
Liberecký kraj 148 893 1 719 84 060 1,17
Královéhradecký kraj 188 425 2 400 127 568 1,27
Pardubický kraj 192 786 2 220 118 588 1,16
Kraj Vysočina 174 326 2 599 133 631 1,49
Jihomoravský kraj 476 499 4278 229 536 0,91
Olomoucký kraj 227 410 2 135 122 707 0,95
Zlínský kraj 216 404 2 331 128 545 1,08
Moravskoslezský kraj 459 936 4 123 280 852 0,90
ČR celkem 4 507 012 46 331 2 568 798 1,00
Tabulka 3. 2 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR dle krajů (ČSÚ)
15
Z grafu 3.2 vyčteme srovnání podílů počtu pracovních úrazů v letech 2014 a 2015. Je patrné, že
poměr počtu pracovních úrazů se v těchto letech výrazně nezměnil.
3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2015 dle krajů ČR
V roce 2015 bylo zaznamenáno celkově 131 smrtelných pracovních úrazů oproti 117 úrazům, ke
kterým došlo v roce 2014. Na oblastní inspektoráty práce bylo nahlášeno 122 smrtelných pracovních
úrazů, 9 smrtelných úrazů podléhá dozoru systému ČBÚ. Nejvíce smrtelných úrazů je zaregistrováno
ve Středočeském kraji, Ústeckém kraji, Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji, nejméně
v Karlovarském kraji. Počty smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích jsou zapsány v tabulce
3.3, graficky jsou hodnoty zaznačeny v grafu 3.3.
Kraj
Prů
měr
ný
po
čet
nem
oce
nsk
y
po
jiště
nýc
h
Po
čet
smrt
eln
ých
pra
covn
ích
úra
zů v
ro
ce
201
5
Hl. m. Praha 1 194 792 8
Středočeský 418 532 17
Vysočina 224 862 7
Jihočeský 219 268 4
Plzeňský 86 625 13
Karlovarský 278 254 3
Ústecký 148 893 16
Liberecký 188 425 5
Královéhradecký 192 786 9
Pardubický 174 326 6
Jihomoravský 476 499 5
Graf 3. 2 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR, v letech 2014 a 2015 (ČSÚ)
16
Zlínský 227 410 6
Olomoucký 216 404 14
Moravskoslezský 459 936 4
ČR celkem 4 507 012 108
Zahraničí 14
Celkem
131
Tabulka 3. 3 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v krajích ČR v roce 2015 (ČÚBP, SÚIP)
Graf 3. 3 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů (ČBÚ, SUIP)
3.3 Pracovní úrazovost s hospitalizací nad 5 dnů v roce 2015 dle krajů ČR
Kraj Průměrný počet nemocensky pojištěných osob
Počet pracovních úrazů
s hospitalizací nad 5 dnů
Hl. m. Praha 1 168 060 166
Středočeský kraj 415 342 147
Jihočeský kraj 223 861 78
Plzeňský kraj 217 654 66
17
Karlovarský kraj 87 652 72
Ústecký kraj 280 226 37
Liberecký kraj 147 210 86
Královéhradecký kraj 188 391 41
Pardubický kraj 191 135 63
Kraj Vysočina 174 235 79
Jihomoravský kraj 472 048 173
Olomoucký kraj 223 780 77
Zlínský kraj 215 639 152
Moravskoslezský kraj 458 824 55
ČR celkem 4 507 012 1292
Zahraničí 23
Celkem 1315
Tabulka 3. 4 Ukazatele pracovní úrazovosti s hospitalizací nad 5 dnů v krajích ČR
V roce 2015 bylo zaznamenáno celkově 1 315 pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů (z toho
Státním úřadem inspekce práce 1299) oproti 1 412 v roce 2014. Nejvíce těchto úrazů je
zaregistrováno v Jihomoravském kraji, v Hlavním městě Praha, Zlínském kraji a ve Středočeském kraji,
nejméně v Ústeckém kraji. V zahraničí došlo k 23 pracovním úrazům s hospitalizací nad 5 dnů.
18
Graf 3. 4 Podíl počtu pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů (ČBÚ, SUIP) v krajích ČR
3.4 Vývoj pracovní úrazovosti dle krajů ČR
Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností v roce 2015 oproti roku 2014 mírně poklesl v krajích
Plzeňském, Ústeckém a Libereckém. V ostatních krajích počet pracovních úrazů s pracovní
neschopností mírně vzrostl oproti roku 2014.
Četnost případů pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v roce 2015 oproti roku
2014 mírně poklesla v krajích Plzeňském, Ústeckém a Libereckém. V ostatních krajích četnost případů
pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v roce 2015 oproti roku 2014 mírně
vzrostla.
19
Kraj Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností Četnost případů na 100 pojištěnců
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Hl. m. Praha 7 623 8 070 7 078 6 184 6 890 7 217 0,81 0,71 0,55 0,53 0,59 0,6
Středočeský 5 088 5 318 4 594 4 427 4 488 4 671 1,29 1,15 1,08 1,03 1,08 1,12
Vysočina 2 794 2 976 2 733 2 546 2 599 2 699 1,7 1,58 1,64 1,46 1,49 1,55
Jihočeský 3 885 3 953 3 703 3 335 3396 3 623 1,64 1,61 1,55 1,48 1,52 1,61
Plzeňský 3 915 3 962 3 621 3397 3438 3 405 1,82 1,68 1,25 1,53 1,58 1,55
Karlovarský 1 247 1 284 1 245 1130 1 115 1 183 1,37 1,37 1,31 1,25 1,27 1,37
Ústecký 3 452 3 571 3 186 3 833 3 926 3 649 1,33 1,23 1,09 1,33 1,40 1,31
Liberecký 1 837 1 888 1 725 1 612 1 719 1 660 1,29 1,25 1,30 1,11 1,17 1,11
Královéhradecký 2 838 2 962 2 796 2 598 2 400 2 500 1,44 1,42 1,11 1,22 1,27 1,33
Pardubický 2 623 2 547 2 262 2 133 2 220 2 438 1,32 1,21 1,42 1,07 1,16 1,26
Jihomoravský 5 401 5 360 5 105 4 287 4 278 4 412 1,1 1,07 0,88 0,87 0,91 0,93
Zlínský 2 602 2 639 2 534 2 190 2 331 2 454 1,21 1,19 0,96 1,02 1,08 1,13
Olomoucký 2 281 2 311 2 179 2 090 2 135 2 231 1,12 1,07 1,05 0,95 0,95 0,98
Moravskoslezský 4 587 4 837 4 350 4 161 4 123 4189 1,08 1,00 0,92 0,90 0,90 0,91
ČR 50 173 51 678 47 111 44 108 42 927 46 331 1,2 1,12 0,99 0,97 1,01 1,00
Tabulka 3. 5 Časové řady pracovní úrazovosti s pracovní neschopností v krajích ČR v letech 2010 – 2015 (ČSÚ)
Přestože smrtelné pracovní úrazy tvoří malou část z celkového počtu pracovních úrazů, kontrolní
orgány Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu se těmito úrazy důkladně zabývají.
Kraj Počet smrtelných pracovních úrazů
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Hl. m. Praha 22 19 7 12 4 8
Středočeský 10 6 12 14 18 17
Vysočina 5 3 3 9 6 7
Jihočeský 6 13 11 13 5 4
Plzeňský 3 6 6 8 7 13
Karlovarský 4 3 3 2 12 3
Ústecký 14 13 10 7 5 16
Liberecký 3 3 4 3 6 5
Královéhradecký 6 4 7 3 8 9
Pardubický 9 6 7 4 14 6
Jihomoravský 11 17 12 8 8 5
Zlínský 6 5 5 2 3 6
Olomoucký 6 6 2 4 2 14
Moravskoslezský 16 21 15 16 11 4
Zahraničí 9* 8* 8* 14*
ČR 121 125 113 113 117 131
* Nebylo dříve uváděno.
Tabulka 3. 6 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v krajích ČR v letech 2010 – 2015 (ČSÚ, SÚIP)
20
4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH
Ukazatele pracovní úrazovosti jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti Klasifikace
ekonomických činností CZ-NACE. V tabulce jsou zobrazeny počty pracovních úrazů v jednotlivých
oblastech činností, které jsou rozděleny podle CZ-NACE. Součástí je i graf 4.1 znázorňující procentové
podíly počtu pracovních úrazů v jednotlivých činnostech. Pro jednoduchost jsou v grafu znázorněna
jen ta odvětví, která byla v roce 2015 zastoupena nejvíce.
Nejvíce úrazů vzniklo ve zpracovatelském průmyslu a to 43,26 %, který zároveň zaměstnává nejvíce
pojištěnců. K největšímu počtu smrtelných úrazů došlo ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v
sekci doprava a skladování. Dalším rizikovým odvětvím je opravárenství.
V tabulkových rozborech naleznete další informace a také podrobné ukazatele pracovní úrazovosti
v ČR v roce 2014.
Odvětví (CZ-NACE)
Po
čet
po
jiště
nců
Po
čet
pra
covn
ích
úra
zů s
pra
covn
í
nes
cho
pn
ost
í
Dn
y p
raco
vní
nes
cho
pn
ost
i
Čet
no
st p
říp
adů
na
100
po
jiště
nců
Prů
měr
né
pro
cen
to
pra
covn
í
nes
cho
pn
ost
i
Prů
měr
ná
do
ba
trvá
ní p
říp
adu
A Zemědělství, lesnictví, rybářství
111 189 2 626 160 934 2,4 0,4 61,3
B Těžba a dobývání 30 470 399 50 636 1,3 0,5 126,9
C Zpracovatelský průmysl 1 185 145 20 045 982 608 1,7 0,2 49,0
D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu
31 958 119 9 612 0,4 0,1 80,8
E Zásobování vodou; činnosti související s odpady a sanacemi
57 321 1 007 56 274 1,8 0,3 55,9
F Stavebnictví 234 687 2 984 212 628 1,3 0,2 71,3
G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
608 168 4 876 257 383 0,8 0,1 52,8
H Doprava a skladování 280 808 4 142 278 721 1,5 0,3 67,3
I Ubytování, stravování a pohostinství
133 966 868 41 489 0,7 0,1 47,8
J Informační a komunikační činnosti
118 216 123 6 772 0,1 0,0 55,1
K Peněžnictví a pojišťovnictví 91 478 126 6 546 0,1 0,0 52,0
L Činnosti v oblasti nemovitostí
74 008 228 14 701 0,3 0,1 64,5
M Profesní, vědecké a technické činnosti
206 800 461 27 089 0,2 0,0 58,8
21
N Administrativní a podpůrné činnosti
259 337 2 729 139 522 1,1 0,1 51,1
O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
265 674 1 202 73 664 0,5 0,1 61,3
P Vzdělávání 341 014 1 303 67 193 0,4 0,1 51,6
Q Zdravotní a sociální péče 340 559 2 152 129 771 0,6 0,1 60,3
R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
64 484 333 17 142 0,5 0,1 51,5
S Ostatní činnosti 62 490 187 11 403 0,3 0,1 61,0
T Činnosti domácností - - - - - -
U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů
58 - - x - -
Nezjištěno 9 182 422 24 710 x x 58,7
Celkem 4 507 012 46 331 2 568 798 1,00 0,15 55,44
Tabulka 4. 1 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015 v odvětvích (ČSÚ)
*) - ležatá čárka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval
x ležatý křížek na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů
Graf 4. 1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v odvětvích (CZ – NACE) v roce 2015
22
5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2015
Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2015, byla data
o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Klasifikace
zdrojů úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. Soubor dat z roku 2015 obsahuje data
připravená ze 41 441 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které
inspektorátům zaslaly subjekty podléhající kontrolní činnosti SÚIP. Z toho bylo 1 299 pracovních
úrazů s hospitalizací nad 5 dní (tzv. závažných). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo
zahrnuto 122 případů podléhajících kontrolní činnosti SÚIP a 9 případů smrtelných úrazů podléhající
dozoru systému ČBÚ.
5.1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny
V následujících tabulkách jsou uvedeny počty pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3
kalendářní dny rozděleny podle dvou kritérií – podle kraje, kde se pracovní úraz stal a podle kraje, ve
kterém má subjekt sídlo.
Nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovních úrazů (celkem 13 159 pracovních úrazů) jsou materiály,
předměty, výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky, prach. Do této skupiny patři například
břemena, stavební materiál, strojní součásti, spojovací části (šrouby, hřebíky, svorníky, nýty),
zemědělské výrobky (včetně semen, slámy), skladované výrobky, zemina, kámen a jiné.
Druhým nejčastějším zdrojem vzniku pracovního úrazu jsou budovy, konstrukce, povrchy (celkem
11 657 pracovních úrazů). Zde zařazujeme veškeré budovy, konstrukce, výkopy, studně, příkopy,
strmé svahy, tunely, podzemní prostory, schody, žebříky, silnice, cesty a jiné.
Třetím nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovního úrazu jsou poranění na strojích a stabilních
zařízeních.
Porovnáním tabulek 5.2 a 5.3 jsou zřejmé rozdíly v rozložení zdrojů pracovních úrazů a jejich počtu
v krajích podle sídla subjektu a podle místa úrazu. Je to z toho důvodu, že Hlavní město Praha je často
sídlem ekonomických subjektů – firem s celorepublikovou působností a taky proto, že velký počet
subjektů, které mají sídlo na území hlavního města, podniká ve skutečnosti v jiném kraji České
Republiky.
Pracovní úrazy s pracovní neschopností
delší než 3 dny podle místa úrazu
Hl. m
. P
raha
Stř
edočeský k
raj
Jih
očeský k
raj
Vysočin
a
Plz
eňský k
raj
Karl
ovars
ký k
raj
Úste
cký k
raj
Lib
ere
cký k
raj
Krá
lovéhra
decký k
raj
Pard
ubic
ký k
raj
Jih
om
ora
vský k
raj
Olo
moucký k
raj
Mora
vskosle
zský k
raj
Zlínský k
raj
Zahra
nič
í
Česká r
epublika C
elk
em
0 - Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji 391 85 9 4 337 124 78 48 23 30 15 21 18 10 1 193
1000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – v úrovni země (uvnitř i vně, pevné či mobilní, dočasné nebo trvalé) 2 941 595 461 629 261 627 351 431 313 849 538 924 480 44 7 446
2000 - Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně) 1085 423 222 147 193 92 196 124 273 227 367 162 352 169 22 4 054
3000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – pod úrovní země (uvnitř i vně) 1 34 12 5 5 3 1 1 24 6 9 6 107
4000 - Systémy pro dodávku a distribuci materiálu, potrubní sítě 6 24 12 1 3 2 48
5000 - Motory, systémy pro přenos a skladování energie 1 12 10 5 1 1 2 3 1 36
6000 - Ruční nářadí, nepoháněné 226 269 290 188 288 86 205 124 128 126 342 214 261 224 22 2 993
7000 - V ruce držené či ručně vedené mechanické nářadí 17 87 79 76 64 15 49 36 54 51 60 100 138 46 7 879
8000 - Ruční nářadí – bez rozlišení zdroje energie 5 36 7 58 17 2 2 7 3 82 19 23 56 7 324
9000 - Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní 161 11 13 13 94 45 155 103 1 29 13 15 12 665
10000 - Stroje a zařízení stabilní 146 357 361 283 170 102 144 131 263 202 329 121 220 236 35 3 100
11000 - Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 6 461 334 294 92 38 55 34 69 62 177 115 195 101 36 2 069
12000 - Pozemní vozidla 124 144 123 73 109 30 104 55 48 51 170 88 115 51 12 1 297
13000 - Ostatní dopravní prostředky 17 11 14 8 13 18 3 3 3 20 6 3 17 136
14000 - Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky,prach 865 1 423 850 675 1 062 371 929 590 1 018 910 1 618 797 1 197 879 79 13 263
15000 - Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky 81 132 114 80 83 37 87 51 65 82 118 95 124 75 12 1 236
16000 - Ochranná zařízení a prostředky 1 16 11 1 1 3 33
17000 - Kancelářské zařízení, osobní potřeby, sportovní potřeby, zbraně, potřeby pro domácnost 6 47 44 30 2 1 15 15 32 19 33 16 260
18000 - Živé organismy a lidské bytosti 167 238 197 188 149 40 117 49 102 121 141 92 169 71 1 841
19000 - Hromadný odpad 1 1 2 1 5
20000 - Fyzikální jevy a přírodní živly 10 18 6 11 5 5 7 2 4 5 10 5 9 4 101
99000 - Ostatní zdroje neuvedené v tomto třídníku 8 2 3 1 3 38 40 7 76 172 5 355
Celkový součet 3312 4 743 3 323 2 567 3 354 1 264 2 795 1 723 2 528 2 226 4 392 2 484 3 987 2 450 293 41 441
Tabulka 5. 1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny, podle místa úrazu (SÚIP)
24
Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny podle
místa úrazu
Hl.
m. P
rah
a
Stře
do
česk
ý kr
aj
Jih
oče
ský
kraj
Vys
oči
na
Plz
eňsk
ý kr
aj
Kar
lova
rský
kra
j
Úst
ecký
kra
j
Lib
erec
ký k
raj
Krá
lové
hra
dec
ký
kraj
Par
du
bic
ký k
raj
Jih
om
ora
vský
kra
j
Olo
mo
uck
ý kr
aj
Mo
ravs
kosl
ezsk
ý
kraj
Zlín
ský
kraj
Zah
ran
ičí,
Neu
rčen
o
Cel
kový
so
uče
t
Budovy, konstrukce, povrchy (uvnitř i vně)
0,94 0,20 0,02 0,01 0,82 0,30 0,18 0,11 0,06 0,07 0,04 0,04 0,04 0,02 2,86 0,94
Systémy pro energii, motory, potrubní sítě
0,01 2,30 1,39 1,11 1,52 0,63 1,49 0,84 1,04 0,93 2,08 1,45 2,26 1,13 18,17 0,01
Ruční nářadí 2,62 1,04 0,54 0,36 0,46 0,22 0,47 0,30 0,66 0,64 0,88 0,48 0,85 0,40 9,95 2,62
Stroje a zařízení, mobilní a stabilní
0,00 0,08 0,03 0,01 0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,06 0,01 0,02 0,02 0,26 0,00
Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování– nespecifikováno
0,00 0,01 0,05 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,12 0,00
Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky
0,00 0,03 0,01 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,07 0,00
Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky,prach
0,54 0,60 0,71 0,45 0,69 0,21 0,48 0,30 0,28 0,33 0,84 0,58 0,64 0,51 7,17 0,54
Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky
0,04 0,21 0,19 0,19 0,15 0,04 0,12 0,08 0,13 0,12 0,14 0,24 0,33 0,11 2,10 0,04
Ochranná a kancelářská zařízení, odpad
0,01 0,09 0,02 0,00 0,14 0,04 0,00 0,00 0,02 0,01 0,19 0,05 0,06 0,13 0,77 0,01
Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly
0,38 0,03 0,03 0,03 0,23 0,11 0,36 0,25 0,00 0,00 0,07 0,03 0,04 0,03 1,59 0,38
Ostatní zdroje a neuvedeno 0,29 0,83 0,86 0,71 0,41 0,25 0,35 0,31 0,64 0,49 0,81 0,35 0,54 0,56 7,40 0,29
Celkem 0,02 1,16 0,84 0,71 0,22 0,09 0,13 0,08 0,17 0,18 0,42 0,30 0,47 0,24 5,03 0,02
Tabulka 5. 2 Podíl počtu případů (%) pracovních úrazů, podle místa úrazu
Pracovní úrazy s pracovní neschopností
delší než 3 dny podle kraje, kde má subjekt sídlo H
l. m
. Pra
ha
Stře
do
česk
ý kr
aj
Jih
oče
ský
kraj
Vys
oči
na
Plz
eň
ský
kraj
Kar
lova
rský
kra
j
Úst
ecký
kra
j
Lib
erec
ký k
raj
Krá
lové
hra
dec
ký
kraj
Par
du
bic
ký k
raj
Jih
om
ora
vský
kraj
Olo
mo
uck
ý kr
aj
Mo
ravs
kosl
ezsk
ý
kraj
Zlín
ský
kraj
Ce
lkem
Žádný zdroj nebo informace 391 84 9 4 341 124 76 47 23 30 16 18 17 9 1 189 Budovy, staveb. konstrukce 2 955 578 462 630 261 619 351 431 386 867 604 907 470 7 523 Budovy, nadzem. konstrukce 1 089 434 223 150 193 92 197 124 275 268 366 200 355 168 4 134 Budovy, podzem. konstrukce 1 34 12 5 5 3 1 1 24 7 8 7 108 Systémy pro dodávku a distribuci materiálu 6 22 14 4 2 48
Motory, energie systémy 1 12 5 4 1 1 2 3 1 30 Ruční nářadí, nepoháněné 225 251 294 188 288 86 201 123 114 137 350 241 247 214 2 959 V ruce držené mech. nářadí 17 87 79 77 65 15 48 35 54 51 61 101 138 45 873 Ruční nářadí – bez rozlišení zdroje energie
5 36 7 58 17 2 2 7 3 82 20 24 56 319
Stroje a zařízení přenosné 159 11 13 13 95 45 149 105 1 29 14 15 12 661 Stroje a zařízení stabilní 119 347 357 297 170 102 144 130 264 202 334 145 228 235 3 074 Systémy pro dopravu 7 481 348 294 92 38 55 34 70 76 174 127 195 100 2 091 Pozemní vozidla 134 150 137 77 110 30 106 55 51 51 172 89 123 54 1 339 Ostatní dopravní prostředky 16 6 15 8 13 20 2 3 3 20 6 3 115
Materiály, předměty 866 1 396 859 663 1 043 371 923 575 1 016 963 1 657 794 1 157 876 13 159
Nebezpečné látky 81 132 116 81 83 37 85 52 65 83 125 97 116 75 1 228
Ochranná zařízení 1 15 11 1 1 3 32 Kancelářské zařízení 6 47 44 29 2 1 16 14 32 19 34 16 260
Živé organismy 164 240 185 181 149 40 114 49 102 131 148 93 168 70 1 834
Hromadný odpad 1 1 2 1 5 Fyzikální jevy, živly 10 17 6 11 5 5 7 2 4 5 10 5 9 4 100 Ostatní zdroje 9 2 3 1 3 38 40 7 79 173 5 360
Celkový součet 3 294 4 735 3 327 2 572 3 343 1 264 2 769 1 705 2 519 2 429 4 476 2 655 3 928 2 425 41 441
Tabulka 5. 3 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny, podle kraje, kde má subjekt sídlo (SÚIP)
26
Pracovní úrazy s pracovní neschopností
delší než 3 dny podle kraje, kde má subjekt sídlo H
l. m
. Pra
ha
Stře
do
česk
ý kr
aj
Jih
oče
ský
kraj
Vys
oči
na
Plz
eň
ský
kraj
Kar
lova
rský
kraj
Úst
ecký
kra
j
Lib
erec
ký k
raj
Krá
lové
hra
de
cký
kraj
Par
du
bic
ký
kraj
Jih
om
ora
vský
kr
aj
Olo
mo
uck
ý
kraj
Mo
ravs
kosl
ezsk
ý
kraj
Zlín
ský
kraj
Ce
lkem
Žádný zdroj nebo informace 0,00 0,20 0,02 0,01 0,82 0,30 0,18 0,11 0,06 0,07 0,04 0,04 0,94 0,02 2,87 Budovy, staveb. konstrukce 0,01 2,30 1,39 1,11 1,52 0,63 1,49 0,85 1,04 0,93 2,09 1,46 0,00 1,13 18,15 Budovy,nadzem.konstrukce 0,00 1,05 0,54 0,36 0,47 0,22 0,48 0,30 0,66 0,65 0,88 0,48 2,63 0,41 9,98 Budovy,podzem.konstrukce 0,00 0,08 0,03 0,01 0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,06 0,02 0,00 0,02 0,26 Systémy pro dodávku a distribuci materiálu
0,00 0,01 0,05 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,12
Motory, energie, systémy 0,00 0,03 0,01 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,07 Ruční nářadí, nepoháněné 0,00 0,61 0,71 0,45 0,69 0,21 0,49 0,30 0,28 0,33 0,84 0,58 0,54 0,52 7,14 V ruce držené mech. nářadí 0,00 0,21 0,19 0,19 0,16 0,04 0,12 0,08 0,13 0,12 0,15 0,24 0,04 0,11 2,11 Ruční nářadí – bez rozlišení zdroje energie
0,00 0,09 0,02 0,00 0,14 0,04 0,00 0,00 0,02 0,01 0,20 0,05 0,01 0,14 0,77
Stroje a zařízení přenosné 0,00 0,03 0,03 0,03 0,23 0,11 0,36 0,25 0,00 0,00 0,07 0,03 0,38 0,03 1,60 Stroje a zařízení stabilní 0,00 0,84 0,86 0,72 0,41 0,25 0,35 0,31 0,64 0,49 0,81 0,35 0,29 0,57 7,42 Systémy pro dopravu 0,00 1,16 0,84 0,71 0,22 0,09 0,13 0,08 0,17 0,18 0,42 0,31 0,02 0,24 5,05 Pozemní vozidla 0,00 0,36 0,33 0,19 0,27 0,07 0,26 0,13 0,12 0,12 0,42 0,21 0,32 0,13 3,23 Ostatní doprav. prostředky 0,00 0,01 0,04 0,02 0,03 0,00 0,05 0,00 0,01 0,01 0,05 0,00 0,04 0,01 0,28
Materiály, předměty 0,01 3,37 2,07 1,60 2,52 0,90 2,23 1,39 2,45 2,32 4,00 1,92 2,09 2,11 31,75 Nebezpečné látky 0,00 0,32 0,28 0,20 0,20 0,09 0,21 0,13 0,16 0,20 0,30 0,23 0,20 0,18 2,96
16000 - Ochranná zařízení 0,00 0,00 0,04 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,08 Kancelářské zařízení 0,00 0,11 0,11 0,07 0,00 0,00 0,04 0,03 0,00 0,00 0,08 0,05 0,01 0,04 0,63
Živé organismy 0,00 0,58 0,45 0,44 0,36 0,10 0,28 0,12 0,25 0,32 0,36 0,22 0,40 0,17 4,43
Hromadný odpad 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 20000 -Fyzikální jevy, živly 0,00 0,04 0,01 0,03 0,01 0,01 0,02 0,00 0,01 0,01 0,02 0,01 0,02 0,01 0,24 Ostatní zdroje 0,00 0,02 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,01 0,09 0,10 0,02 0,19 0,00 0,01 0,87
Celkový součet 0,03 11,43 8,03 6,21 8,07 3,05 6,68 4,11 6,08 5,86 10,80 6,41 7,95 5,85 100,00
Tabulka 5. 4 Podíl počtu případů (%) pracovních úrazů, podle kraje, kde má subjekt sídlo (SÚIP)
5.2 Smrtelné pracovní úrazy
V roce 2015 bylo Státním úřadem inspekce práce registrováno celkem 122 smrtelných pracovních
úrazů, k 9 smrtelným pracovním úrazům došlo u subjektů podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří
obvodní báňské úřady).
Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky - 32 smrtelných pracovních
úrazů – převážně dopravní nehody. U smrtelných pracovních úrazů, které vznikly při dopravních
nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se kontrola příčin a
okolností pracovních úrazů, v souladu s Metodickým pokynem Generálního inspektora SÚIP č.
3/2010, neprovádí.
Kontrola příčin a okolností smrtelných pracovních úrazů SÚIP zpravidla provádí u pracovních úrazů,
ke kterým došlo při provozu speciálních vozidel a jejich souprav níže uvedených:
dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob,
dopravních prostředků pro přepravu zvlášť těžkých a rozměrných nákladů a dopravních prostředků pro přepravu nebezpečných látek,
speciálních vozidel a jejich souprav (v zemědělství, ve stavebnictví, v lesnictví, při zemních pracích, motorových vozíků).
U pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a
v neveřejných prostorách, se kontrola příčin a okolností PÚ provádí.
Druhým největším zdrojem byly budovy, konstrukce, povrchy – 15 smrtelných pracovních úrazů –
jedná se hlavně o pády z výšky a do hlubiny.
Z pohledů krajů má největší zastoupení smrtelných pracovních úrazů Středočeský kraj (17 úrazů) a
Ústecký kraj (16 úrazů).
Podrobnější informace jsou uvedeny v tabulkách 5.5 až 5.8.
Smrtelné pracovní úrazy - podle podle místa úrazu
Hl.
m. P
rah
a
Stře
do
česk
ý kr
aj
Jih
oče
ský
kraj
Vys
oči
na
Plz
eňsk
ý kr
aj
Kar
lova
rský
kra
j
Úst
ecký
kra
j
Lib
erec
ký k
raj
Krá
lové
hra
dec
ký
kraj
Par
du
bic
ký k
raj
Jih
om
ora
vský
kra
j
Olo
mo
uck
ý kr
aj
Mo
ravs
kosl
ezsk
ý
kraj
Zlín
ský
kraj
Zah
ran
ičí
Cel
kem
Žádný zdroj nebo žádné informace 1 2 1
1
3
1
2 1
12
Budovy, staveb. konstrukce
1 1
1
1
4
Budovy, nadz. konstrukce 4 1 2
1
1 2 1 2 1
15
Budovy, podz. konstrukce
1
1
Motory, energie, systémy 1
1
Stroje a zařízení přenosné
1
1
4 1
7
Stroje a zařízení stabilní
1 1 1
1
2 1
7
Systémy pro dopravu
1
1
Pozemní vozidla 1 5
8
9 1 1 2 2 1 1 1
32
Ostatní dopr. prostředky
1 1 1
1
1
1
6
Materiály, předměty 1 2
2
1
3
1
1 11
Nebezpečné látky
3
1
1
3
8
Živé organismy
1 1 1 1
1 1
1
7
Fyzikální jevy, živly 1 1 1 1 1 5
Ostatní zdroje
1
13 14
8 17 7 4 13 3 16 5 9 6 5 6 14 4 14 131
Tabulka 5. 5 Smrtelné pracovní úrazy podle kraje, kde se pracovní úraz stal (SÚIP)
29
Smrtelné pracovní úrazy - podle podle místa úrazu
Hl.
m. P
rah
a
Stře
do
česk
ý kr
aj
Jih
oče
ský
kraj
Vys
oči
na
Plz
eňsk
ý kr
aj
Kar
lova
rský
kra
j
Úst
ecký
kra
j
Lib
erec
ký k
raj
Krá
lové
hra
dec
ký
kraj
Par
du
bic
ký k
raj
Jih
om
ora
vský
kra
j
Olo
mo
uck
ý kr
aj
Mo
ravs
kosl
ezsk
ý
kraj
Zlín
ský
kraj
Zah
ran
ičí
Cel
kem
Žádný zdroj nebo žádné informace 0,76 1,53 0,76 0,00 0,76 0,00 2,29 0,00 0,76 0,00 0,00 1,53 0,76 0,00 0,00 9,16
Budovy, staveb. konstrukce 0,00 0,76 0,76 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 3,05
Budovy, nadz. konstrukce 3,05 0,76 1,53 0,00 0,76 0,00 0,76 1,53 0,76 1,53 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 11,45
Budovy, podz. konstrukce 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76
Motory, energie, systémy 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76
Stroje a zařízení přenosné 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 3,05 0,76 0,00 5,34
Stroje a zařízení stabilní 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,76 0,76 0,00 0,76 0,00 0,00 1,53 0,76 0,00 5,34
Systémy pro dopravu 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76
Pozemní vozidla 0,76 3,82 0,00 0,00 6,11 0,00 6,87 0,76 0,76 1,53 1,53 0,76 0,76 0,76 0,00 24,43
Ostatní dopr. prostředky 0,00 0,76 0,76 0,76 0,00 0,00 0,76 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 4,58
Materiály, předměty 0,76 1,53 0,00 1,53 0,00 0,76 0,00 0,00 2,29 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,76 8,40
Nebezpečné látky 0,00 2,29 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,76 0,00 2,29 0,00 0,00 6,11
Živé organismy 0,00 0,76 0,76 0,76 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 5,34
Fyzikální jevy, živly 0,00 0,76 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,76 0,00 0,00 3,82
Ostatní zdroje 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 9,92 10,69
Celkem 6,11 12,98 5,34 3,05 9,92 2,29 12,21 3,82 6,87 4,58 3,82 4,58 10,69 3,05 10,69 100,00 Tabulka 5. 6 Podíl počtu smrtelných úrazů (%) – podle místa úrazu
30
Smrtelné pracovní úrazy - podle kraje, kde má subjekt sídlo
Hl.
m. P
rah
a
Stře
do
česk
ý kr
aj
Jih
oče
ský
kraj
Vys
oči
na
Plz
eňsk
ý kr
aj
Kar
lova
rský
kra
j
Úst
ecký
kra
j
Lib
erec
ký k
raj
Krá
lové
hra
dec
ký
kraj
Par
du
bic
ký k
raj
Jih
om
ora
vský
kra
j
Olo
mo
uck
ý kr
aj
Mo
ravs
kosl
ezsk
ý kr
aj
Zlín
ský
kraj
Cel
kem
Žádný zdroj nebo žádné informace 5
1 1
1 1
2
1 12
Budovy, staveb. konstrukce 1
1 1
1 4
Budovy, nadz. konstrukce 4 1 2
1 1 1 1
2
1 1 15
Budovy, podz. konstrukce
1
1
Motory, energie, systémy
1
1
Stroje a zařízení přenosné 1
1
1 4 7
Stroje a zařízení stabilní 1
1 1
1
3 7
Systémy pro dopravu
1
1
Pozemní vozidla 7
5 4
4 1 3 2
3 1 1 1 32
Ostatní dopr. prostředky
2
1
1
1
1 6
Materiály, předměty 4 2
1
1 1 1
1 11
Nebezpečné látky 2 3
1
1
1 8
Živé organismy 1
1 1
1 1 1
1
7
Fyzikální jevy, živly 1 1 1 1 1 5
Ostatní zdroje
5
4 4
1
14
26 12 13 8 6 12 6 8 6 2 8 5 5 14 131
Tabulka 5. 7 Smrtelné pracovní úrazy, podle kraje, kde má subjekt sídlo
31
Smrtelné pracovní úrazy - podle kraje,
kde má subjekt sídlo
Hl.
m. P
rah
a
Stře
do
česk
ý kr
aj
Jih
oče
ský
kraj
Vys
oči
na
Plz
eňsk
ý kr
aj
Kar
lova
rský
kra
j
Úst
ecký
kra
j
Lib
erec
ký k
raj
Krá
lové
hra
dec
ký
kraj
Par
du
bic
ký k
raj
Jih
om
ora
vský
kra
j
Olo
mo
uck
ý kr
aj
Mo
ravs
kosl
ezsk
ý
kraj
Zlín
ský
kraj
Cel
kem
Žádný zdroj nebo žádné informace 3,82 0,00 0,76 0,76 0,00 0,76 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 1,53 0,00 0,76 9,16
Budovy, staveb. konstrukce 0,76 0,00 0,76 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 3,05
Budovy, nadz. konstrukce 3,05 0,76 1,53 0,00 0,00 0,76 0,76 0,76 0,76 0,00 1,53 0,00 0,76 0,76 11,45
Budovy, podz. konstrukce 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76
Motory, energie, systémy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76
Stroje a zařízení přenosné 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 3,05 5,34
Stroje a zařízení stabilní 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,76 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 2,29 5,34
Systémy pro dopravu 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,76
Pozemní vozidla 5,34 0,00 3,82 3,05 0,00 3,05 0,76 2,29 1,53 0,00 2,29 0,76 0,76 0,76 24,43
Ostatní dopr. prostředky 0,00 0,00 1,53 0,00 0,00 0,76 0,00 0,76 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 4,58
Materiály, předměty 3,05 1,53 0,00 0,00 0,76 0,00 0,76 0,76 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 8,40
Nebezpečné látky 1,53 2,29 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,76 6,11
Živé organismy 0,76 0,00 0,76 0,76 0,00 0,00 0,00 0,76 0,76 0,76 0,00 0,00 0,76 0,00 5,34
Fyzikální jevy, živly 0,00 0,76 0,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 0,76 0,00 0,76 0,00 3,82
Ostatní zdroje 0,00 3,82 0,00 0,00 3,05 3,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,76 0,00 0,00 10,69
Celkem 19,85 9,16 9,92 6,11 4,58 9,16 4,58 6,11 4,58 1,53 6,11 3,82 3,82 10,69 100,00
Tabulka 5. 8 Podíl počtu případů (%) - podle kraje, kde má subjekt sídlo
6 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ
6.1 Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny
Příčiny pracovních úrazů dělíme do 15 kategorii. Nejvíce pracovních úrazů, celkem 33 603 (oproti
35 432 pracovním úrazům v roce 2014), se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého
rizika. Tato hodnota představuje 81,09 % (86,19 % v roce 2014) celkového počtu pracovních úrazů.
Ostatní položky příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o pracovních úrazech uváděny v mnohem
menší míře.
Příčina pracovního úrazu 2015
0 - Nezjištěno 1 547
1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 509
2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 44
3 - Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné OOPP 19
4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace 114
5 - Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivé vlivy hluku, otřesů a vadného ovzduší na
pracovišti (komunikaci)
3
6 - Nesprávná organizace práce 56
7 - Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace
(teoret. znalostí, dovedností, zácviku, přizpůsobení)
11
8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp
oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru.
859
9 - Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných
opatření
18
10 - Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a předělených OOPP (přístrojů) 152
11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná
nesprávní ači nebezpečná jednání druhých osob
287
12 - Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu 3 883
13 - Ohrožení zvířaty a přírodními živly 336
14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 33 603
Celkem 41 441
Tabulka 6. 1 Příčiny pracovních úrazů – rok 2015 z dat SÚIP
33
6.2 Příčiny smrtelných pracovních úrazů, příčiny pracovních úrazů s hospitalizací
nad 5 kalendářních dnů
Příčina
Po
čet
smrt
eln
ých
pra
covn
ích
úra
zů
(SÚ
IP, Č
BÚ
)
Po
čet
pra
covn
ích
úra
zů
s h
osp
ital
izac
í nad
5
dn
ů (
SÚIP
)
0 - Nezjištěno 24 70
1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 3 35
2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 3 18
3 - Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné OOPP 9
4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace 1 21
6 - Nesprávná organizace práce 7 16
7 - Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace (teoret. znalostí, dovedností, zácviku, přizpůsobení apod.)
1 4
8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru.
19 80
9 - Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření
0
10 - Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a předělených OOPP (přístrojů) 3 15
11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob
4 34
12 - Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofiziologické stavy)
2 90
13 - Ohrožení zvířaty a přírodními živly 1 8
14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 63 899
Celkem 131 1299
Tabulka 6. 2 Příčiny smrtelných pracovních úrazů a příčiny pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů (SÚIP,
ČBÚ)
Nejčastější příčinou pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů uváděnou zaměstnavateli v roce 2015
bylo „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 79,53 % případů.
Na druhém místě bylo „používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez
oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ – 5,88 %.
Ostatní položky příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o pracovních úrazech uváděny v mnohem
menší míře.
Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které
byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto údaje o smrtelných pracovních úrazech
34
vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy
u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie.
Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:
- zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
- zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
- zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP,
- nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím
pádu z výšky a do hloubky,
- nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní
prostředí,
- nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
- vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické
činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při
práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým
způsobem na povrchu,
- nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při
práci.
35
7 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN, MLADISTVÝCH A CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ
7.1 Pracovní úrazovost žen
V roce 2015 byl narušen trend posledních let vykazující klesající tendenci pracovní úrazovosti žen.
V roce 2015 došlo celkem ke 14 214 pracovním úrazům žen oproti 12 396 pracovních úrazů žen
v roce 2014, což znamená nárůst o 1 818 případů.
V roce 2015 došlo celkem k 11 smrtelným pracovním úrazům žen oproti 2 smrtelným pracovním
úrazům žen v roce 2014, což znamená nárůst o 9 případů.
Graf 7. 1 Vývoj pracovní úrazovosti žen (SÚIP)
V roce 2015 bylo nejvíce nemocensky pojištěných žen ve zpracovatelském průmyslu, 448 354.
V tomto odvětví bylo také nejvíce pracovních úrazů. Z tabulky vyčteme, že množství pracovních úrazů
nemusí záviset na velikosti odvětví. Největší četnost zranění bylo v oblasti zemědělství, lesnictví a
rybářství. Při počtu 36 308 nemocensky pojištěných žen utrpělo pracovní zranění 857 žen.
36
Odvětví Počet pojištěných žen
Počet úrazů
Četnost v odvětví
A - Zemědělství, lesnictví a rybářství 36 308 857 2,4
B - Těžba a dobývání 4 066 17 0,4
C - Zpracovatelský průmysl 448 354 4 644 1,0
D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
8 138 17 0,2
E - Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
14 528 77 0,5
F - Stavebnictví 39 883 79 0,2
G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
340 952 2 201 0,7
H - Doprava a skladování 85 147 982 1,2
I - Ubytování, stravování a pohostinství 81 564 506 0,6
J - Informační a komunikační činnosti 41 323 38 0,1
K - Peněžnictví a pojišťovnictví 60 006 84 0,1
L - Činnosti v oblasti nemovitostí 34 479 54 0,2
M - Profesní, vědecké a technické činnosti 103 476 137 0,1
N - Administrativní a podpůrné činnosti 117 350 905 0,8
O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
173 814 479 0,3
P - Vzdělávání 258 920 1 113 0,4
Q - Zdravotní a sociální péče 274 102 1 655 0,6
R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 37 494 157 0,4
S - Ostatní činnosti 40 619 111 0,3
U - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů
40 - -
Nezjištěno 5 169 101 x
Celkem 2 205 732 14 214 Tabulka 7. 1 Pracovní úrazovost žen v odvětvích (SÚIP)
37
7.2 Pracovní úrazovost mladistvých
Počet pracovních úrazů mladistvých s pracovní neschopností nad 3 dny v roce 2015 poklesl. Na svém
minimu byla pracovní úrazovost mladistvých v roce 2010 – 44 pracovních úrazů.
Graf 7. 2 Vývoj pracovní úrazovosti mladistvých (SÚIP)
38
7.3 Pracovní úrazovost cizinců a občanů Evropské Unie mimo Českou republiku
V roce 2015 došlo na území České republiky k 1 046 pracovním úrazům cizinců a občanů Evropské
Unie mimo Českou Republiku. Rozložení počtu pracovních úrazů podle státní příslušnosti zraněného
je zobrazeno v následující tabulce 7.3.
Státní příslušnost Počet závažných úrazů Počet smrtelných úrazů Počet ostatních úrazů
Slovenská republika 27 3 399
Polsko 6 1 172
Bulharsko 8 1 74
Rumunsko 3 1 37
Itálie 7
Litva 4
Německo 2 1 3
Maďarsko 1 2
Belgie 1
Francie 1
Chorvatsko 1
Irsko 1
Lucembursko 1
Rakousko 1
Řecko 1
Slovinsko 1
Spojené království 1
Španělsko 1
EU Celkem 47 7 708
Ukrajina 17 3 156
Mongolsko 26
Moldavská republika 17
39
Ruská federace 14
Vietnam 7
Kazachstán 6
Tunisko 6
Bělorusko 3
Japonsko 3
Kuba 3
Srbsko 1 3
Kamerun 3
Makedonie 2
Syrská arabská republika 2
Tchaj-wan (čínská provincie) 2
Angola 1
Arménie 1
Austrálie 1
Egypt 1
Francouzská Guyana 1
Ghana 1
Indie 1
Kosovo 1
Thajsko 1
Afghánistán 1
Třetí země celkem 18 4 262
Tabulka 7. 2 Pracovní úrazovost cizinců a občanů Evropské Unie
40
8. DALŠÍ UKAZATELÉ
(z podkladů SÚIP a ČBÚ)
Věk zraněného Počet úrazů
21-25 5742
36-40 5525
41-45 5337
26-30 4737
46-50 4532
51-55 4502
31-35 4318
56-60 4210
61-65 1464
16-20 1352
Tabulka 8.1 Počet pracovních úrazů podle věku zraněného (prvních deset položek)
Zaměstnání (roky) Počet úrazů
0 12875
1 4769
2 2939
3 2406
4 2185
6 1734
5 1437
7 1502
8 1352
9 1077
10 1029
Tabulka 8.2 Počet pracovních úrazů podle odpracovaných let, členěno podle celých let (položky nad 1 000
případů)
Čas úrazu v rámci dne Počet úrazů
10:00 - 10:59 4507
9:00 - 9:59 4260
8:00 - 8:59 3531
11:00 - 11:59 3378
13:00 - 13:59 3314
7:00 - 7:59 2936
12:00 - 12:59 2744
14:00 - 14:59 2657
15:00 - 15:59 1951
41
6:00 - 6:59 1861
Tabulka 8.3 Počet pracovních úrazů podle času úrazu v rámci dne podle celých hodin (prvních deset položek)
Datum úrazu - den v týdnu Počet úrazů
Pondělí 8570
Úterý 8110
Středa 7717
Čtvrtek 7304
Pátek 6420
Sobota 2101
Neděle 1729
Tabulka 8.4 Počet pracovních úrazů podle dnů v týdnu
Měsíc úrazu Počet úrazů
Leden 3736
Únor 3446
Březen 3763
Duben 3286
Květen 3351
Červen 3796
Červenec 3334
Srpen 3342
Září 3677
Říjen 3795
Listopad 3675
Prosinec 2750
Tabulka 8.5 Počet pracovních úrazů podle měsíce úrazu
Odpracovaná doba Počet úrazů
0:00 - 0:59 8802
3:00 - 3:59 4931
2:00 - 2:59 4689
4:00 - 4:59 4531
1:00 - 1:59 4408
6:00 - 6:59 3853
5:00 - 5:59 3711
7:00 - 7:59 3545
Tabulka 8.6 Počet pracovních úrazů podle odpracované doby před úrazem, členěno podle celých
hodin (prvních osm položek)
42
Počet smrtelných pracovních úrazů
Vztah k zaměstnavateli Rok
2014
Rok
2015
Zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu
práce za účelem prohloubení kvalifikace u jiné právnické nebo
fyzické osoby
4 1
Osoba vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo
pracovněprávní vztahy
7 9
Zaměstnanec zaměstnaný na základě dohod o pracích konaných
mimo pracovní poměr
10 21
Zaměstnanec v pracovním poměru 84 78
Neuvedeno 1 13
Celkem 106 122
Tabulka 8.7 Počet smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli (SÚIP)
43
9. PŘEHLED UKAZATELŮ
9.1 Absolutní ukazatele
Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z
nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.
Průměrný počet nemocensky pojištěných (pojištěnci)
Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle § 2 zákona
č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby
samostatně výdělečně činné pojištěné podle § 145a až 145f zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení ve znění pozdějších předpisů.
Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a
vojáci základní vojenské služby.
Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní
neschopností)
Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při
plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti)
Ukazatel vykazuje souhrnný počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce)
nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení
o počátku a ukončení pracovní neschopnosti.
Počet smrtelných pracovních úrazů
Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo
nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).
9.2 Relativní ukazatele
Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání
úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech,
skupinách zaměstnanců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou
uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:
Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost
případů na 100 pojištěnců)
Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které
připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných.
Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech
(průměrná délka trvání případu)
Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově
hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.
44
Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní
neschopnosti)
Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém
kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech.
Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce
neschopných)
Představuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně
nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.
Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na 10 000
pojištěnců)
Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo
na následky pracovních úrazů.
Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento
z pracovních úrazů s pracovní neschopností)
Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období
končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů.
