Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných …...produkce o 2,4 mb/d, které bylo...

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů

Praha – listopad 2016

ÚVOD .......................................................................................................................... 1

1 AKTUÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ TRENDY V OBLASTI ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ VE SVĚTĚ ........................................................................... 2

1.1 Světová produkce a spotřeba ropy, světové zásoby ropy ........................................ 2

1.1.1 Světová produkce ropy ............................................................................................... 2

1.1.2 Světová spotřeba ropy ............................................................................................... 7

1.1.3 Světové zásoby ropy ................................................................................................. 11

1.2 Historický a očekávaný vývoj na mezinárodních trzích s ropou ............................. 15

1.3 Světové zpracovatelské kapacity a spotřeba rafinérských produktů ...................... 18

1.4 Důsledky světového vývoje v oblasti ropy na Českou republiku ............................ 21

2 LEGISLATIVA V OBLASTI ROPY V ČESKÉ REPUBLICE .............................. 22

3 HLAVNÍ TRENDY V OBLASTI VYUŽITÍ ROPY V ČR A JEJICH ZMĚNY V UPLYNULÉM OBDOBÍ .......................................................................................... 23

3.1 Těžba ropy na území ČR ....................................................................................... 28

3.2 Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů ........................................................ 31

3.2.1 Dovoz ropy a rafinérských produktů ........................................................................ 31

3.2.2 Vývoz ropy a rafinérských produktů ........................................................................ 40

3.2.3 Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty ....................... 43

3.3 Zpracování ropy na území ČR ............................................................................... 46

3.4 Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy – havárie v rafinériích .......... 48

3.5 Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR ......................................................... 49

3.6 Nouzové zásoby ropy ........................................................................................... 51

3.7 Spotřebitelské ceny pohonných hmot .................................................................. 54

3.8 Struktura ropného sektoru................................................................................... 55

3.9 Infrastruktura v ropném sektoru .......................................................................... 57

3.9.1 Rafinérie ................................................................................................................... 57

3.9.2 Ropovody na území ČR ............................................................................................. 59

3.9.3 Skladování ropy a ropných produktů ....................................................................... 62

4 OČEKÁVANÝ VÝVOJ DO ROKU 2030 ............................................................. 63

4.1 Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR ....................................... 63

-1-

Úvod

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti ropy a ropných produktů (dále také „Zpráva“)

je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále také „MPO“) na základě nástroje

vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České

republiky č. 362 ze dne 18. května 2015. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní

správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji

energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je

plněním uvedeného úkolu v oblasti ropy a ropných produktů. Dle zadání Státní energetické

koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně.

Zpráva obsahuje popis a analýzu aktuální situace a očekávaných trendů v oblasti ropy

a ropných produktů, a to jak v kontextu vývoje světové energetiky, tak především se

zaměřením na Českou republiku. Zhodnocení mezinárodního vývoje se věnuje zejména vývoji

v oblasti světové spotřeby, produkce a zpracovatelských kapacit. Stručné zhodnocení je také

věnováno situaci na mezinárodním trhu s ropou. Mezi hlavní zdroje informací v této oblasti

patří publikace a informační zdroje Mezinárodní energetické agentury. Další část Zprávy je

pak věnována situaci v České republice. V této části jsou diskutovány hlavní trendy v oblasti

využití ropy a ropných produktů v České republice, a to zejména v oblasti těžby ropy, dovozu

a vývozu rafinérských produktů, zpracování ropy, nouzových zásob ropy a infrastruktury na

území ČR. Tato část obsahuje shrnutí významných trendů a hlavní změn v oblasti využití ropy,

a to s využitím aktuálně dostupných statistických údajů. Časový horizont přípravy Zprávy může

znamenat, že některé údaje, nebo informace již nemusí být plně aktuální, zejména s ohledem

na vývoj na mezinárodních trzích, což bude zohledněno v aktualizaci tohoto dokumentu

respektive v nové verzi Zprávy. V neposlední řadě tato Zpráva obsahuje i analýzu

očekávaného vývoje ropného sektoru do roku 2030, zejména tedy v podobě prognózy budoucí

spotřeby ropy a spotřeby nejvýznamnějších ropných produktů. Pro účely této Zprávy byla

vytvořena střednědobá prognóza spotřeby hlavních ropných produktů v sektoru energetické

spotřeby respektive v sektoru dopravy. Tyto výhledy jsou samozřejmě zatíženy relativně

významnou mírou nejistoty. V tomto ohledu jsou podrobně uvedeny přijaté předpoklady, ze

kterých prognózy vycházejí. Z důvodu postihnutí nejistoty ohledně budoucího vývoje je také

prognóza očekávaného vývoje zpracována variantě. Zároveň jsou uvedeny alternativní

prognózy, tedy prognózy uvedené v jiných materiálech, které jsou založeny na do jisté míry

odlišných východiscích a metodách, což umožňuje provést srovnání a ověřit případné

společné předpoklady těchto výhledů. V rámci periodické přípravy Zprávy, respektive její

aktualizace, bude prováděna aktualizace statistických a faktických informací a zároveň budou,

na základě nově dostupných informací, korigovány výhledy očekávaného vývoje.

-2-

1 Aktuální situace a očekávané trendy v oblasti ropy a ropných produktů ve

světě

1.1 Světová produkce a spotřeba ropy, světové zásoby ropy

1.1.1 Světová produkce ropy

Na základě údajů Mezinárodní energetické agentury (dále také „IEA“) dosáhla produkce ropy

v třetím čtvrtletí roku 2016 úrovně 97,2 mb/d1. V roce 2014 došlo ke zvýšení celkové světové

produkce o 2,4 mb/d, které bylo následováno zvýšením o dalších 2,6 mb/d v roce 2015. V roce

2016 bude podle všech předpokladů světová produkce v porovnání s přechozím rokem

relativně nižší (v červenci 2016 byla kupříkladu produkce o přibližně 215 kb/d nižší v porovnání

s rokem 2015), a to zejména v důsledku poklesu produkce v zemích, které nejsou členy

Organizace zemí vyvážejících ropu (dále také „OPEC“). V těchto zemích se v roce 2016

předpokládá pokles produkce na úrovni 0,9 mb/d s následným návratem k růstu na úrovni

přibližně 0,5 mb/d. Zatímco však v zemích mimo OPEC dochází spíše k dílčímu poklesu

produkce, produkce v zemích OPEC dosahuje rekordních hodnot (v říjnu 2016 kupříkladu

dosáhla průměrná produkce úrovně 33,83 mb/d). Následující graf zobrazuje světový vývoj

produkce ropy v jednotlivých čtvrtletích od roku 2013 včetně relativního podílu zemí OPEC.

Graf č. 1: Světová produkce ropy v letech 2013-2016

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, listopad 2016)

1 Zkratka označuje milión barelů za den, v anglickém originále „million barrels per day“ (mb/d). Jedná se o užívanou

zkratku v oblasti ropy, pro tisíc barelů ropy za den se pak užívá zkratka kb/d. Jeden barel ropy odpovídá 42 galonům a přibližně 159 litrům ropy.

90,42 91,31 91,81 91,87 92,23 93,1594,37

95,57 95,2196,47 97,19 97,38 96,6 95,97

97,2

24%

26%

28%

30%

32%

34%

36%

38%

40%

60

65

70

75

80

85

90

95

100

mb

/d

Celková produkce ropy Podíl států OPEC

-3-

Předpokládané snížení světové produkce v roce 2016 souvisí zejména s relativním převisem

produkce v porovnání se spotřebou (rok 2016 je třetím rokem v řadě, kdy světová nabídka

ropy podle očekávání převýší světovou poptávku), což je v tržním prostředí spojeno

s poklesem respektive tlakem na pokles světové ceny ropy. V lednu a únoru roku 2016 dosáhla

cena ropy (bereme-li v potaz cenu ropy vyjádřenou pomocí cenových indexů Brent a West

Texas Intermediate) dlouholetého minima na úrovni 27, respektive 28, dolarů za barel. Takto

nízké ceny jsou pak spojeny s relativně znatelným snížením investic, zejména v sektoru

průzkumu a těžby ropy, a to především v zemích s relativně vyššími mezními náklady na

produkci. Následující graf zobrazuje dlouhodobý vývoj cen ropy Brent, a to v nominálním

vyjádření a v cenách roku 2015.

Graf č. 2: Vývoj světové ceny ropy od roku 1990

Zdroj: FuelsEurope (zdrojová data: Energy Information Agency)

Po téměř 24% poklesu světových kapitálových výdajů v ropném sektoru v roce 2015 se

očekává další pokles na úrovni 17 % v roce 2016 v souladu s tím, jak těžební společnosti

přehodnocují výnosnost svých stávajících a plánovaných investičních rozhodnutí.

Nejvýraznější zpomalení investiční aktivity je možné očekávat u kapitálově náročných

„offshore“ projektů. V regionálním měřítku pak nejvýrazněji pociťují pokles investiční aktivity

Spojené státy americké2. V Evropském kontextu je snižování investiční aktivity také patrné. Ve

Velké Británii a Norsku proběhlo v roce 2015 významné snižování výdajů s ohledem na těžbu

a průzkum ropy, a to na úrovni 31 %, respektive 20 %. Podle očekávání dojde k poklesu,

2 Region Severní Ameriky (USA, Kanada a Mexiko) však i přes to zůstává regionem s největšími výdaji do sektoru

průzkumu a těžby ropy s očekávaným podílem na úrovni 29 % na celkových výdajích v roce 2016.

-4-

případně stagnaci, investic do produkčních kapacit i v roce 2017, což by znamenalo třetí rok

poklesu v řadě. V tomto ohledu je důležité poznamenat, že tříletý kontinuální pokles investic

do průzkumu a těžby ropy je v historii vývoje ropného sektoru v podstatě bezprecedentním

jevem. Mezinárodní energetická agentura v tomto ohledu varuje, že aktuální pokles investic

může v budoucnu znamenat vytvoření relativně významné mezery mezi spotřebou a produkcí.

V tomto směru je možné argumentovat, že se jedná o „klasický“ cyklický vývoj typický pro

většinu komoditních trhů. Někteří experti však upozorňují, že nadcházející období bude ve

znamení významně vyšší volatility cen ropy na světových trzích souvisejících s častějším

a méně předvídatelným střídáním investičních cyklů. Dále je nutné uvést, že objevy nových

ropných nalezišť byly v posledních dvou letech nejnižší za posledních přibližně 40 let. Tento

fakt je nutné vnímat v kontextu tempa vytěžování stávajících ložisek, kdy přibližně každé dva

roky „zmizí“ produkce ropy srovnatelná s aktuální produkcí Iráku (ročně se jedná o přibližně

2 mb/d), kterou je v prostředí rostoucí ale i stagnující poptávky nutné nahradit novými zdroji.

Toto je další faktor, který přispívá k obavám, že stávající útlum aktivit na úrovni produkce ropy,

může vést k relativně významnému nedostatku ropy v relativně blízké budoucnosti.

Graf č. 3: Světové investice spojené s těžbou ropy a zemního plynu

Zdroj: World Energy Investment 2016 (IEA)

Vrátíme-li se ke střednědobému výhledu produkce ropy, Mezinárodní energetická agentura

očekává zpomalení jejího růstu v období let 2015-2021 v porovnání s předchozími pěti lety,

a to na úrovni 3,3 mb/d za celé toto období, respektive na úrovni 550 kb/d ročně. Země mimo

OPEC by měly být odpovědné za 60 % tohoto růstu, což odpovídá přibližně 2,0 mb/d (včetně

-5-

biopaliv). Zbývající růst produkčních kapacit se bude odehrávat v zemích OPEC, přibližně

475 kt/d odpovídá produkci NGLs3 a 800 kt/d produkci ropy.

Země v rámci OPEC se na celkové produkci podílejí přibližně z 33 %. V červenci 2016 pak

produkce zemí OPEC dosáhla osmiletého maxima na úrovni 33,11 mb/d4 (v říjnu 2016 byla

produkce ještě vyšší, konkrétně 33,83 mb/d) a to včetně znovu připojeného Gabonu5. Největší

producent zemí OPEC Saudská Arábie pak dosáhla (v červenci 2016) rekordní produkce na

úrovni 10,67 mb/d, čímž překonala dosavadní rekord na úrovni 10,56 mb/d z června roku

20156. Po zrušení mezinárodních sankcí spojených s íránským jaderným programem je možné

očekávat výraznější zvýšení produkce v této zemi (přibližně na úroveň 3,94 mb/d v roce 2021),

mimo jiné ve snaze o opětovné dosažení významnějšího tržního podílu. Podle předpokladů se

dá očekávat, že Írán bude hlavním zdrojem růstu produkce v zemích OPEC ve střednědobém

výhledu (cca 5 let). Přesto však není možné očekávat, že by Írán ve střednědobém výhledu

znovu zaujal místo druhého největšího producenta v rámci OPEC před Irákem. Důležitým

předpokladem tohoto růstu produkce a celkově i obnovení dlouhodobého růstu je přilákání

dostatečného množství zahraničních investorů. Společně s Íránem by expanzi měli ve

střednědobém horizontu dominovat Irák a Spojené arabské emiráty. Naopak ostatní země

OPEC v Africe, Latinské Americe a Indonésii se potýkají s různými problémy (u afrických zemí

se jedná zejména o geopolitické problémy) a očekává se spíše dílčí snížení jejich produkční

kapacity. S ohledem na produkci zemí OPEC je důležité uvést, že probíhají jednání členských

zemí s cílem možného omezení produkce. Dne 30. listopadu proběhlo jednání zástupců zemí

OPEC ve Vídni, kde bylo dohodnuto snížení produkce přibližně o 1,2 mb/d, přičemž k dohodě

se přihlásili i některé země mimo OPEC, kupříkladu Rusko. Jedná se o první dohodu o snížení

produkce od roku 2008. Tato dohoda by měla, pokud dojde k jejímu dodržování ze strany

jednotlivých zemí, přispět k relativnímu růstu ceny. Dohoda by také měla vést k rychlejšímu

odstranění převisu nabídky.

V případě zemí, které nejsou členy OPEC, došlo v roce 2015, po dosažení historického

ročního růstu produkce dosahujícího téměř 3 mb/d k zastavení tohoto růstu. V roce 2016 se

dokonce očekává pokles produkce s následným oživením v roce 2017, respektive v roce 2018.

Je však nutné uvést, že v aktuální situaci relativně vysoké tržní a investiční volatility jsou

i krátkodobé výhledy zatíženy relativně vysokou nejistotou. V roce 2021 by tak měla produkce

zemí mimo OPEC dosáhnout průměrné úrovně 59,7 mb/d, tedy o 2,0 mb/d více než v roce

3 Zkratka označuje uhlovodíky, které jsou při atmosférickém tlaku a pokojové teplotě v plynném stavu, a to

s výjimkou metanu, jedná se tedy o etan, propan a butan. Zkratka vychází z anglického výrazu „natural gas liquids“. 4 Měsíční zpráva OPEC o trhu s ropou (červenec 2016). 5 Znovu připojení Gabonu do OPEC bylo schváleno na 169. schůzi zástupců OPEC s účinností od 1. července

2016. Tato změna se promítla i do statistik, některé statistiky pak tuto změnu promítají zpětně. Produkce Gabonu dosahovala v roce 2015 průměrně přibližně 0,2 mb/d. Spotřeba pak odpovídala 20 kb/d. 6 Měsíční zpráva OPEC o trhu s ropou (červenec 2016).

-6-

2015, což odpovídá průměrným ročním přírůstkům na úrovni 0,3 mb/d. Největší přírůstky lze

podle předpokladů očekávat ze strany USA, Brazílie a Kanady. Poté, co těžba ropy

z nekonvenčních nalezišť (nejčastěji označována jako light tight oil, zkráceně LTO) dosáhla za

pouhé čtyři roky asi 60% podílu na zvýšení produkce USA, je možné očekávat zpomalení

produkce z těchto zdrojů, a to přibližně na úroveň 600 kb/d v roce 2016 a dalších 200 kb/d

v roce 2017. Následně by však mělo dojít k obnovení přírůstků produkce, a to přibližně na

úroveň 1,5 mb/d v roce 2020. I přes to, že Rusko dosáhlo, do jisté míry nečekaně, rekordní

produkce v roce 2015, očekává se, že ve střednědobém horizontu u něj dojde k největšímu

poklesu produkce, z více než 11 mb/d přibližně na úroveň 10,8 mb/d v roce 2021. Pokles

produkce lze také očekávat v zemích, kde investiční aktivita nebude dostatečná ke

kompenzaci poklesů z rozvinutých nalezišť (jako příklad lze uvést Čínu, Mexiko, Columbii,

Egypt a Omán). Poměrně stabilních hodnot potom dosahuje těžba v oblasti Severního moře,

kde došlo následkem relativně vysoké investiční aktivity v roce 2015 k růstu již druhým rokem

po sobě. V případě Norska je očekáváno, že i přes dílčí snížení produkce cca na úroveň 1,7

mb/d v roce 2019 se podaří dosáhnout v roce 2021 hodnoty srovnatelné s rokem 2015, tedy

přibližně 1,9 mb/d. Velká Británie zaznamenala v roce 2015 první růst těžby od roku 1999 na

úrovni 50 kb/d, kdy celková těžba dosáhla 950 kb/d. Podle předpokladů se očekává zvýšení

těžby ve Velké Británii cca na úroveň 980 kb/d v roce 2018 s následným snížení na 900 kb/d

v roce 2021.

V dlouhodobějším horizontu, tedy horizontu delším než pět let, je pak možné identifikovat dvě

různé fáze vývoje. Přibližně do roku 2020 budou stále hrát relativně podstatnou roli přírůstky

produkce zemí mimo OPEC. Po roce 2020 však podle předpokladů dosáhne produkce zemí

mimo OPEC svého vrcholu přibližně na úrovni 55 mb/d s následným postupným poklesem.

Případné přírůstky poptávky po roce 2020 (a kompenzaci nižší těžby ze strany zemí mimo

OPEC) tak budou muset pokrývat zejména země sdružené v OPEC. V tomto ohledu je možné

očekávat, že podíl OPEC na světové produkci ropy se bude postupně zvyšovat. Také je možné

očekávat, že Saudská Arábie „přeskočí“ mezi lety 2020 a 2030 Spojené státy americké

a zaujme místo největšího světového producenta. Graf č. 4 zobrazuje očekávanou produkci

v členění podle druhu ropy na základě dokumentu World Energy Outlook 2015 (dále také

„WEO 2015“), a jeho scénáře nazvaného jako New Policies Scenario7. Z tohoto výhledu je

mimo jiné patrné, že podle předpokladů se bude snižovat podíl těžby konvenčních zdrojů ropy,

a to asi na 66 % v roce 2040 v porovnání s 87 % v roce 2000 a přibližně 76 % v roce 2014.

7 Dokument WEO 2015 vydaný IEA obsahuje základní tři scénáře označené v anglickém originále následovně: i) New Policies Scenario; ii) Current Policies Scenario a iii) 450 Scenario. New Policies Scenario reflektuje politiky přijaté před rokem 2015, ale také politiky, jejichž zavedení se dá označit za vysoce kredibilní. Scénář Current Policies Scenario reflektuje pouze politiky přijaté před rokem 2015. Scénář 450 Scenario je pak konzistentní s trajektorií dosažení globálního klimatického cíle na úrovni 2 stupňů Celsia.

-7-

Graf č. 4: Produkce ropy dle WEO 2015 (New Policies Scenario)

Zdroj: World Energy Outlook 2015 (IEA)

1.1.2 Světová spotřeba ropy

Světová spotřeba ropy dosáhla ve třetím čtvrtletí roku 2016 úrovně 96,91 mb/d. Ve

střednědobém horizontu (horizont následujících pěti let) se očekává další nárůst světové

spotřeby. Světová spotřeba by měla v období 2015-2021 vykazovat podle předpokladů

meziroční růst ve výši 1,2 %, což odpovídá nárůstu přibližně o 7,2 mb/d. Při uvažování tohoto

tempa růstu bude přibližně v roce 2020 dosažena hranice spotřeby na úrovni 100 mb/d

a v roce 2021, tedy na konci střednědobého horizontu, dosáhne světová spotřeba 101,6 mb/d.

76,9

91,795,9 97,9 99,9 101,7 103,5

0

20

40

60

80

100

120

2000 2014 2020 2025 2030 2035 2040

mb

/d

Konvenční ropa Ropné plyny (NGLs) Nekonvenční ropa (tight oil)

Extra těžká ropa a dehet Rafinérské přírůstky

-8-

Graf č. 5: Světová spotřeba ropy v letech 2013-2016

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, listopad 2016)

Co se týče regionálních příspěvků k tempu růstu světové spotřeby, tak hlavním hnacím

motorem růstu zůstává Asie, kde je ve střednědobém horizontu očekáván průměrný meziroční

růst na úrovni 2,5 % v případě Číny, respektive 2,8 % pro ostatní asijské země. Druhým

regionem s relativně dynamicky rostoucí spotřebou na úrovni 1,3 % ročně je Střední východ.

Ostatní regiony nedosahují jednociferného procenta růstu. U zemí v rámci Organizace pro

hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále také „OECD“) je předpokládána stagnace spotřeby

ropy, případně dokonce mírný pokles. Nejznatelnější pokles je patrný u evropských zemí,

respektive evropských zemí v rámci OECD, kde je možné očekávat pokles spotřeby na

průměrné úrovni 0,5 % ročně, což ve sledovaném období 2015-2021 odpovídá absolutnímu

poklesu o cca 0,9 mb/d za toto období.

V roce 2015 byla světová spotřeba ropy rozdělena téměř rovným dílem. Téměř polovina

(konkrétně 48,8 %) byla spotřebována vyspělými státy OECD a druhá polovina státy mimo toto

společenství. Přibližně polovina spotřeby ropy ve státech mimo OECD pak připadala na asijské

státy. Je patrné, že při relativní stagnaci, případně poklesu, spotřeby ze strany zemí OECD

bude postupně docházet ke zmenšování jejich podílu na celkové spotřebě, a to zejména ve

prospěch asijských zemí. I přes to samozřejmě i ve střednědobém horizontu zůstávají státy

OECD největším spotřebitelem ropy na světě (očekávaný podíl v roce 2021 odpovídá 44,4 %

celkové světové spotřeby).

90,7991,55

92,6693,04

92,53 92,58

93,52

94,3295,01

94,47

96,0595,64 95,45 95,72

96,91

85

87

89

91

93

95

97

99

mb

/d

-9-

Graf č. 6: Světová spotřeby ropy v jednotlivých regionech v letech 2015 a 2021

Zdroj: Střednědobá zpráva o trhu s ropou 2016 (IEA)

Očekávaný průměrný meziroční růst spotřeby na úrovni 1,2 % (1 199 kb/d) je znatelně nižší

v porovnání s růstem v letech 2009-2015, který dosahoval úrovně 1,7 % ročně (1 478 kb/d)

a blíží se spíše růstovému trendu v období 2003-2009, kdy došlo k průměrnému růstu spotřeby

na úrovni 1,1 % ročně (882 kb/d). Vývoj spotřeby ropy samozřejmě závisí na velkém množství

relativně různorodých faktorů, mezi které patří mimo jiné geopolitická situace v jednotlivých

regionech, vývoj úrokových sazeb, ceny ropy na světových trzích a investice do produkčních

kapacit. I přes velké množství faktorů lze obecně identifikovat dva důležité faktory ovlivňující

střednědobý vývoj světové spotřeby. Jedná se zejména o předpoklad dalšího zlepšování

účinnosti dopravních pohonů, a tedy snižování jednotkové spotřeby paliva, a to zejména ve

vyspělých zemích, a o strukturální změny v čínské ekonomice, kde je část těžkého průmyslu

s exportním zaměřením nahrazována nevýrobním sektorem orientovaným na rostoucí domácí

potřeby. Avšak i přes to, že v roce 2015 byl čínský ekonomický růst na historických minimech,

spotřeba ropy vzrostla meziročně o 5,4 %. Strukturální změny tedy budou přispívat k relativně

nižšímu tempu růstu spotřeby, ale nezvrátí, alespoň ve střednědobém období, pozici Číny jako

hlavního motoru růstu světové spotřeby ropy.

V souvislosti se snižováním jednotkové spotřeby je přepokládáno, že úspory dosažené lepší

účinností pohonů v dopravě mohou dosahovat až 2 % ročně (Graf č. 7 pro dokreslení uvádí

předpokládaný vývoj spotřeby osobních vozidel v USA). V tomto ohledu je také možné zmínit

zavádění emisních standardů v lodní dopravě zejména s cílem snížit emise oxidů síry, které

mohou vést k relativně významnému snížení spotřeby těžších frakcí ropných produktů ve

24,4 24,2

8,1 7,8

13,713,1

4,95,1

11,213,6

12,5 15,3

6,8 7,1

8,2 9,5

4,2 5,0

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2015 2021

OECD Amerika OECD Asie a Oceánie OECD Evropa Bývalý Sovětský svaz

Zbytek Evropy Čína Ostatní Asie Latinská Amerika

Střední východ Afrika

-10-

prospěch alternativních paliv, zejména tedy zkapalněného zemního plynu (dále také „LNG“).

Nižší spotřeba ropy z titulu nižší jednotkové spotřeby, zejména ve vyspělých státech, však

nebude ani z daleka moci kompenzovat rapidní nárůst zejména automobilové dopravy

v rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou kupříkladu Čína a Indie. I přes to, že hospodářský

růst v Číně dosáhl v roce 2015 nejnižší úrovně za posledních 25 let, prodeje osobních

automobilů vzrostly meziročně o 7,3 %. Prodeje automobilů na alternativní paliva, tedy vozidel

na stlačený zemní plyn (dále také „CNG“), vozidel na LNG, elektromobilů, hybridních vozidel

a vozidel s palivovými články, dosáhly nezanedbatelného růstu na úrovni 1,6 %. V porovnání

s celkovým růstem počtu vozidel je však růst alternativních dopravních prostředků marginální.

Graf č. 7: Spotřeba osobních vozidel na 100 km v USA


Co se týče dlouhodobějšího výhledu světové spotřeby ropy, tedy výhledu po roce 2020, je

předpokládáno, že růst spotřeby ropy ve většině regionů postupně zpomalí, a to díky nižšímu

tempu ekonomického růstu v kombinaci se substitucí směrem k vyššímu využití alternativních

paliv a vyšší účinnosti přeměny. Jedinou významnější výjimkou z tohoto trendu bude

pravděpodobně Brazílie, kde je možné očekávat akceleraci růstu spotřeby i po roce 2020.

Mezi hlavní dva pilíře dlouhodobého růstu světové spotřeby ropy bude patřit Čína a Indie, které

by měly být do roku 2040 zodpovědné za přibližně 45 % světového ekonomického růstu. Avšak

zatímco u Číny se předpokládá, že přibližně dvě třetiny z celkového nárůstu na úrovni 5 mb/d

do roku 2040 proběhne před rokem 2020, u Indie je možné očekávat opačnou dynamiku.

V Indii proběhnou podle předpokladů dvě třetiny celkového nárůstu na úrovni 6 mb/d po roce

9,5 9,7 9,5

8,37,7

6,6

5,2

10,811,2

11,7 11,611

9,9

8,7

0

2

4

6

8

10

12

14

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025

litry

na

10

0 k

m

Spotřeba nových vozidel Průměrná spotřeba stávajících vozidel

-11-

2020. V případě Indie se očekává, že do roku 2030 dosáhne její spotřeba ropy vyšší úrovně,

než spotřeba v Evropské unii, a do roku 2040 zvýší Indie svojí spotřebu oproti aktuálním

hodnotám přibližně dva a půl krát.

Graf č. 8 zobrazuje očekávané změny ve spotřebě dle produktového členění. Je patrné, že

dosud největší trh, kterým je americký trh s benzínem, bude do roku 2040 „sesazen“

a nahrazen čínským trhem s benzínem. Čínský trh s naftou bude pak v roce 2040 třetím

největším světovým trhem. Aktuálně desátý největší trh, indický trh s naftou, významně

poroste a podle předpokladů zaujme v roce 2040 čtvrté místo.

Graf č. 8: Deset největších trhů s produkty podle New Policies Scenario


1.1.3 Světové zásoby ropy

Vyčíslení světových zásob ropy je obecně relativně problematické. To je také důvodem, proč

existují poměrně významné rozdíly ve vyčíslení zásob mezi jednotlivými informačními zdroji

a proč také relativně často dochází k významným přepočtům a zpřesněním stavu zásob.

Množství zásob je také informací se strategickým významem, proto může v určitých případech

docházet k jejich záměrnému zkreslování ze strany producentů.

-12-

Celkové technicky vytěžitelné zásoby ropy ke konci roku 2014 odpovídají podle zdrojů

Mezinárodní energetické agentury 6 085 miliardám barelů. Z tohoto množství přibližně na

úrovni 45 % připadá na zásoby konvenční ropy. Více než polovina světových zásob je tedy

tvořena nekonvenční ropou. Jedná se o břidličnou ropu a obecně o ropu ve strukturách

neumožňujících těžbu bez narušení horniny (tzv. tight oil), dále se jedná o takzvanou extra

těžkou ropu a dehet označované zkratkou EHOB (zde se jedná kupříkladu o tzv. ropné písky

aktuálně těžené zejména v Kanadě) a ropu získatelnou z takzvaných kerogenových hornin.

Graf č. 9: Stav technicky vytěžitelných zásob ropy ke konci roku 2014


Jen přibližně jedna čtvrtina (v roce 2014 konkrétně 28 %, respektive 1 706 mld. barelů)

technicky vytěžitelných zásob odpovídá takzvaným ověřeným zásobám, což jsou

prozkoumané zásoby, u kterých existuje alespoň 90% pravděpodobnost, že jejich těžba bude

za stávajících podmínek ekonomická. Je také důležité uvést, že výše ověřených zásob se od

roku 1995 zvýšila přibližně o 50 %.

Důležitým aspektem je regionální rozdělení ropných zásob. Regionální rozdělení zásob je pak

odlišné pro konvenční a nekonvenční zásoby ropy. Přibližně 40 % technicky vytěžitelných

zásob konvenční ropy se nachází v oblasti Středního východu. Druhé největší zásoby

konvenční ropy se nalézají na území Afriky. V oblasti nekonvenčních zásob se pak naprostá

většina těchto zdrojů nachází na území Severní Ameriky, Eurasie a Latinské Ameriky, přičemž

na území Severní Ameriky se nachází téměř 60 % těchto zdrojů. V zemích OECD se nachází

Konvenční ropa; 2 228

Ropné plyny (NGLs); 559

Extra těžká ropa a dehet; 1 878

Kerogen; 1 073

Nekonvenční ropa (tight oil); 347

6 085 mld. barelů

-13-

„pouhých“ 17 % technicky vytěžitelných zásob konvenční ropy, ale téměř 60 % zásob

nekonvenční ropy, přičemž naprostá většina těchto zásob je na území Severní Ameriky.

Co se týče ověřených zásob ropy a jejich regionálního rozložení, tak přibližně tři čtvrtiny

celkových zásob se nachází na Středním východě, v Africe a na území Latinské Ameriky.

Regionem s nejvyšším podílem ověřených zásob je však region Středního východu, kde se

nachází přibližně polovina světových zásob. Přes 70 % ověřených světových zásob je tak na

území států patřících do organizace OPEC. Ověřené zásoby se většinou nerozdělují na

konvenční a nekonvenční zásoby.

Graf č. 10: Regionální rozložení technicky vytěžitelných zásob ke konci roku 2014


357

1889330

650

178

1106

407

294557

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Konvenční Nekonvenční

OECD Amerika OECD Evropa Asie Oceánie

Východní Evropa/Eurasie Asie Střední východ

Afrika Latinská Amerika

-14-

Graf č. 11: Regionální rozložení ověřených zásob ke konci roku 2014


V oblasti světových rezerv je účelné uvést více zdrojů dat. Níže je tedy uveden vývoj ověřených

zásob od roku 1995 dle statistického přehledu světové energetiky, který připravuje společnost

BP (uvedená čísla vycházejí z publikace vydané v červnu roku 2015). Je patrné, že ověřené

zásoby v roce 2015 respektive 2014 odpovídají relativně velmi přesně hodnotám uváděným

Mezinárodní energetickou agenturou. Za relativně srozumitelný (i když samozřejmě do jisté

míry zjednodušený) ukazatel velikosti zásob je možné uvést poměr ověřených zásob

k aktuální produkci. Ač je tento ukazatel „bezrozměrný“, je možné jej interpretovat, jako počet

let, na který by při stávající těžbě vystačily zásoby ropy. Společnost BP pravidelně kvantifikuje

velikost tohoto ukazatele dle jednotlivých regionů, respektive zemí. Zásoby při stávající úrovni

těžby by nejdéle „vydržely“ ve střední a jižní Americe, a to konkrétně 117,0 roků (významný

podíl na tom má Venezuela, kde hodnota tohoto ukazatele odpovídá hodnotě 313,9). Na

Středním východě by byla těžba při stávajících objemech možná 73,1 roků (Saudská Arábie –

253,7). V případě Afriky odpovídá tento ukazatel výši 42,4 roků (Libye – 306,8). Společné

zásoby Kanady, USA a Mexika by měly „vystačit“ na 33,1 roků. Evropa a Eurasie má v tomto

směru druhé nejnižší zásoby, a to pouze na 24,4 roků (Norsko – 11,3; Dánsko – 9,6; UK –

8,0). Regionem s nejnižšími zásobami (vyjádřenými pomocí tohoto ukazatele) je Asie a oblast

Pacifiku, zde by zásoby při stávajícím tempu těžby vystačily na „pouhých“ 14,0 roků. Celkové

světové zásoby ropy by pak měly při aktuálním tempu produkce vystačit na 50,7 roků.

OECD Amerika; 233OECD Evropa; 12

OECD Asie a Oceánie; 4

Východní Evropa, Eurásie; 146

Asie; 45

Střední Východ; 811

Afrika; 130

Latinská Amerika; 325

1 706 mld. barelů

-15-

Graf č. 12: Vývoj ověřených zásob v letech 1995, 2005 a 2015 dle BP

Zdroj: BP Statistical Review of World Energy (červenec 2016)

1.2 Historický a očekávaný vývoj na mezinárodních trzích s ropou

Vývoj v oblasti produkce a zpracování ropy byl v mezinárodním kontextu na konci roku 2014,

v roce 2015 a na začátku roku 2016 spojen s relativně významným poklesem ceny ropy na

mezinárodních trzích. Následující grafy zobrazují vývoj cen ropy v letech 2001-2015. Jedná se

o spotovou cenu FOB Rotterdam, do 10/2012 je na grafu zobrazena cena ropy Brent a dále

North Sea Dated. Graf č. 13 pak uvádí vývoj cen ropy na úrovni měsíčních průměrů; Graf č.

14 uvádí roční průměrné ceny.

1 126,2

1 374,4

1 697,6

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

1995 2005 2015

mili

ard

bar

elů

Severní Amerika Jižní a centrální Amerika Evropa a Eurasie Střední východ Afrika Asie

-16-

Graf č. 13: Vývoj měsíčních cen ropy v letech 2001-2015

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura

Graf č. 14: Vývoj cen ropy na úrovni ročních průměrů v letech 2001-2015


Zatímco ještě v polovině roku 2014 dosahovala cena ropy úrovně přes 100 dolarů za barel

($/bbl), na začátku roku 2016 se (na úrovni ceny ropy Brent a WTI) dostala pod hranici 30

0

20

40

60

80

100

120

140

1/0

1

7/0

1

01

/02

7/0

2

01

/03

7/0

3

01

/04

7/0

4

01

/05

7/0

5

01

/06

7/0

6

01

/07

7/0

7

01

/08

7/0

8

01

/09

7/0

9

01

/10

7/1

0

01

/11

7/1

1

01

/12

7/1

2

01

/13

7/1

3

01

/14

7/1

4

01

/15

7/1

5

USD

/bb

l

24,46 24,9828,84

38,21

54,36

65,14

72,53

96,99

61,51

79,47

111,27 111,58108,68

98,99

52,45

0

20

40

60

80

100

120

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

USD

/bb

l

-17-

$/bbl. Od února, respektive března, 2016 pak došlo k dílčímu oživení ceny přibližně na úroveň

50 $/bbl. Pokles cen odpovídal dynamice vývoje světové nabídky a poptávky, kdy se zvyšující

produkce, zejména ze strany zemí Severní Ameriky, setkala s nižší než předpokládanou

poptávkou po ropě. Důležitou roli také sehrálo rozhodnutí OPEC neintervenovat na trhu

snížením produkce za účelem zamezení snížení ceny, (což však bylo do jisté míry revokováno

dohodou z konce listopadu 2016, viz výše). Tímto rozhodnutím byla odpovědnost za nalezení

„nové“ tržní rovnováhy přesunuta na producenty s vyššími náklady na těžbu. Rozhodnutí

OPEC bylo velmi pravděpodobně motivováno zejména snahou o udržení tržního podílu8 na

úkor vyšší produkce z nekonvenčních zdrojů ropy zejména tedy v USA9. V tomto ohledu je

však nutné uvést, že těžba nekonvenčních zásob ropy vykazuje vyšší odolnost (v porovnání

s prvotními očekáváními) na pokles tržních cen zapříčiněnou relativně velkým poklesem

nejenom těžebních nákladů (statistické údaje amerického Úřadu pro statistiky trhu práce

uvádějí, že na konci roku 2015 náklady na provedení nového vrtu klesly o téměř 26 %

v porovnání s vrcholem těžby, v podobě množství vrtů, v polovině roku 201410). Měnící se role

Spojených států amerických na trhu s ropou je také poměrně dobře patrná z ukončení téměř

40 letého zákazu vývozu (surové) ropy.

Rychlost odstranění převisu nabídky nad poptávkou a nastolení nové rovnováhy na trhu bude

záležet v obecké rovině na těchto faktorech: i) na poklesu finančních prostředků na kapitálové

investice (zejména tedy v zemích mimo OPEC); ii) na míře přizpůsobení se výpadku zisků

z prodeje ropy v zemích OPEC (zejména souvisejících s výpadkem příjmů státního rozpočtu)

a iii) na reakci spotřebitelů na nízké ceny ropy.

Dokument WEO 2015 vydaný IEA předpokládá ve scénáři New Policies Scenario změny na

úrovni světové nabídky a poptávky, které vyústí v cenu11 (v dolarech roku 2014) na úrovni

přibližně 80 $/bbl v roce 2020, s pokračujícím postupným růstem až na úroveň 113 $/bbl v roce

2030 a na úroveň 128 $/bbl v roce 2040. Tento cenový vývoj je podle Mezinárodní energetické

agentury konzistentní s růstem světové poptávky cca na úroveň 103 mb/d v období kolem roku

2030. Následně by mělo dojít ke stagnaci poptávky, zapříčiněné kombinací relativně vysokých

cen, politik motivujících k nižší spotřebě ropy a vyššímu využití alternativních paliv

a technologických změn vedoucích k záměně využití ropy a ropných produktů za alternativní

paliva (CNG, LNG, elektromobilita, palivové články), a to zejména v sektoru dopravy.

8 Tuto taktiku lze označit za relativně úspěšnou. Podle údajů IEA se Blízký východ podílí na světové produkci ropy

cca 34 %. To představuje nejvyšší úroveň od roku 1975, kdy tento podíl dosáhl 36 %. V roce 1985 se přitom podíl Blízkého východu v důsledku rozmachu těžby v Severním moři propadl až na 19 %. 9 Je však nutné uvést, že i přes to, že se dá hovořit o skutečně jednotném globálním trhu s ropou, je nutné rozlišovat

různé druhy ropy. Právě v tomto ohledu je zmiňováno, že snížení produkce OPEC, kde zejména v Saudské Arábii je významný podíl „těžké“ ropy, by nevedl ke snížení přebytku lehké ropy pocházející z těžby v USA. 10 Medium Oil Term Market Report 2016 (strana 41) 11 Jedná se o průměrnou importní cenu surové ropy do členských zemí IEA, která je použita jako „proxy“ cena pro světovou cenu ropy.

-18-

Dokument WEO 2015 však také velmi relevantně uvádí fakt, že vývoj cen v New Policies

Scenario předpokládá, že nedávný pokles cen je fenoménem spojeným především s cyklickým

vývojem odvětví. Existuje ale i reálná možnost, že pokles cen, který nastal od konce roku 2014,

poukazuje na změny strukturálního charakteru, tedy ve struktuře produkce a spotřeby ropy.

Proto tento materiál obsahuje i scénář označený jako Low Oil Scenario, který diskutuje

okolnosti, které by mohly vést k relativně delšímu období nízkých cen na mezinárodním trhu

s ropou. Podle tohoto scénáře zůstanou ceny ropy nízké po delší časové období. V roce 2020

se budou pohybovat na úrovni 50-60 $/bbl s následným postupným růstem na 85 $/bbl v roce

2040. Mezi předpoklady umožňující déle trvající horizont nízkých cen patří nižší ekonomický

růst, ale také dlouhodobé změny ve strategii OPEC, doprovázené vyšší odolností odvětví

těžby nekonvenčního plynu. Relativně nižší předpokládané ceny v tomto scénáři povedou

k vyšší poptávce po ropě (ve srovnání s New Policies Scenario) přibližně na úrovni 107 mb/d

v roce 2040. V kontrastu s tím další scénář nazvaný jako 450 Scenario předpokládá poptávku

v roce 2040 na úrovni pod 85 mb/d.

1.3 Světové zpracovatelské kapacity a spotřeba rafinérských produktů

Celková světová kapacita rafinérií dosáhla v roce 2015 úrovně 97,2 mb/d. Zpracovatelská

kapacita by měla podle výhledů Mezinárodní energetické agentury dále růst na úroveň

přibližně 105 mb/d v roce 2021. Naprostá většina těchto nových kapacit však bude umístěna

v Číně a na Středním východě, a to zejména v reakci na rostoucí poptávku v těchto regionech.

V zemích OECD se očekává významnější růst kapacit pouze v Severní Americe, a to zejména

za účelem zpracování domácí nekonvenční ropy.

-19-

Obrázek č. 1: Světová rafinérská kapacita v roce 2013

Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2014

Aktuální světová zpracovatelská kapacita by principiálně měla dostačovat k uspokojení

poptávky po ropných produktech v následujících pěti a více letech bez potřeby nárůstu

kapacity oproti aktuálnímu stavu. Předpokládané přírůstky kapacit jsou tak motivovány

zejména rozdíly mezi geografickým rozložením rafinérií a místy rostoucí poptávky a motivací

některých exportních zemí vyvážet nejen ropu, ale také rafinérské produkty. Očekávaný růst

kapacity je pak vyšší než předpokládaný růst poptávky, což vede k nárůstu nevyužité kapacity

přibližně na úroveň 5,3 mb/d v roce 2021. Přibližně dvě třetiny nevyužité kapacity se nacházejí

v zemích mimo OECD, a to z různých důvodů, mezi které patří nedostatečné investice

a celkově špatný stav rafinérií a ozbrojené konflikty.

Pokles cen ropy, který způsobil pokles příjmů producentům ropy, naopak vede k vyšším

ziskům v oblasti zpracování ropy. Provozovatelé rafinérií využili příležitosti klesajících cen pro

zvýšení rafinérských marží, což znamená, že na zákazníky přenášeli jen část benefitů

z cenového poklesu. Světové rafinérské marže byly v důsledku toho v roce 2015 až na výjimky

pozitivní. Pokles ceny tak přispěl k relativně vyššímu využití rafinérských kapacit zejména

v roce 2015.

-20-

Graf č. 15: Současný a očekávaný vývoj zpracovatelské kapacity


Co se týče rafinérského sektoru v Evropě, je možné identifikovat několik významných trendů.

Jedním z důležitých relativně dlouhodobých trendů je rostoucí disproporce mezi nabídkou

ropných produktů ze strany evropských rafinérií a poptávkou po těchto produktech. Celková

poptávka po ropných produktech v Evropě velmi pravděpodobně dosáhla svého vrcholu kolem

roku 2005, zároveň však dochází k poměrně dynamickému růstu poptávky po středních

destilátech, tedy zejména motorové naftě, která je většinou i daňově zvýhodňována,

a snižování spotřeby motorového benzínu. Zatímco v roce 2000 byl poměr spotřeby nafty

k benzínu přibližně stejný, v roce 2014 se tento poměr pohyboval přibližně na úrovni 2,5 ve

prospěch motorové nafty. Rafinérský výstup však i přes postupné navýšení podílu motorové

nafty neodpovídá růstu poptávky. Evropa tak čelí relativně významnému převisu kapacit

umožňující produkci benzínu (v roce 2013 bylo vyvezeno 45 796 tis. tun), ale zároveň není

schopna pokrýt spotřebu v oblasti motorové nafty (dovoz v roce 2013: 22 672 tis. tun)

a leteckého benzínu (dovoz v roce 2013: 15 218 tis. tun), která musí být pokryta dovozem

především z Ruska, Středního východu a USA. Hlavním importérem benzínu z evropských

zemí pak byly především USA. Aktuální boom ropy z břidlic, nízké náklady na energii

a stagnující spotřeba však umožnila americkým rafinériím konkurovat evropským produktům,

a to i v USA i na exportních trzích.

0

5

10

15

20

25

SeverníAmerika

Evropa Zeměbývalého

Sovětskéhosvazu

Čína Ostatní Asie Střednívýchod

LatinskáAmerika

Afrika

mb

/d

2015 2021

-21-

Graf č. 16: Vývoj spotřeby benzínu a nafty v Evropě v letech 2000-2014

Zdroj: FuelsEurope (Statistical Report 2015)

Mimo jiné i z důvodu disproporce mezi poptávkou a složením rafinérského výstupu dochází

k potupnému poklesu míry využití (utilizace) evropských rafinérií, která se přibližně od roku

2012 pohybuje pod úrovní 80 %. Také dochází k růstu podílu nákladů na energie na

provozních nákladech (v roce 2012 tyto náklady tvořily přibližně 60 %), což způsobuje spolu

s dalšími faktory, jako jsou požadavky na emise znečišťujících látek a kvalitu finálních produktů

(Evropa má kupříkladu jedny z nejpřísnějších požadavků na obsah síry v motorové naftě)

a příčině vyvolanými investicemi relativně nízkou konkurenceschopnost.

1.4 Důsledky světového vývoje v oblasti ropy na Českou republiku

Kapitoly výše byly věnovány stručnému shrnutí aktuální světové situace a předpokládaného

vývoje v oblasti ropného sektoru. V tomto směru je účelné krátce komentovat relevanci výše

zmíněného v kontextu České republiky. Česká republika je čistým importérem ropy se

zanedbatelnou domácí produkcí (vzhledem je spotřebě). Velikostí své spotřeby je však

v kontextu mezinárodní spotřeby regionem s v podstatě nulovou možností ovlivnění světového

obchodu s ropou. Jako čistý dovozce tak ČR benefituje z relativně nízkých cen ropy

v porovnání s vyššími cenami (v kapitolách níže jsou uvedeny konkrétní údaje o výdajích na

nákup ropy a jejich vývoji v návaznosti na změny tržní ceny). Světové ověřené zásoby ropy by

pak měly vydržet při stávající těžbě přibližně dalších 50 let a je možné očekávat, že dojde

k dalšímu navýšení těchto zásob, a to i vzhledem k výši prozkoumaných zásob. Z tohoto titulu

se ČR pravděpodobně nemusí v blízké budoucnosti obávat nedostatku způsobeného

-22-

nedostatečnými zdroji. Světové zásoby jsou však rozloženy regionálně významně

nerovnoměrně a postupně je možné očekávat relativní zvýšení podílu na produkci ze strany

(aktuálně) relativně politicky a ekonomicky nestabilních regionů, což může mít potenciálně

negativní vliv na světovou cenu ropy z pohledu importních zemí a bezpečnosti jejích dodávek.

Jisté naděje je v tomto směru možné vkládat do významnějšího rozvoje produkce nekonvenční

těžby ropy, která se do jisté míry nachází v jiných regionech než ropa konvenční, což by mohlo

přispět k jejich větší diverzifikaci. Velikost nekonvenčních zásob však bohužel nemusí

znamenat, že tyto zásoby budou ve větší míře ekonomicky dostupné. Z pohledu České

republiky je také potřebné brát vážně vyjádření o možném nadcházejícím období vyšší cenové

volatility na mezinárodním trhu s ropou a důsledcích aktuální rekordně nízké investiční aktivity

na schopnost produkce držet krok s vývojem spotřeby.

2 Legislativa v oblasti ropy v České republice

Oblast průzkumu a těžby ropy je upravena zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

nerostného bohatství (takzvaný horní zákon). V tomto ohledu je důležitým subjektem Český

báňský úřad, který je ústředním orgánem státní báňské správy České republiky. Legislativní

rámec obchodu s ropou a ropnými produkty je pak obecně ukotven v zákoně č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně

některých zákonů (takzvaný energetický zákon).

Další důležitou oblast tvoří legislativa, která vytváří právní základ pro reakce a řešení

nouzových situací v zásobování ropou. Legislativa v této oblasti mimo jiné zohledňuje závazky

vyplývající pro ČR z členství v Evropské unii (dále také „EU“) a IEA. Rozhodujícím právním

předpisem pro oblast reakcí na nouzové situace v zásobování ropou je zákon č. 189/1999 Sb.,

o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Zákon

o nouzových zásobách ropy vymezuje základní pojmy z oblasti ropné bezpečnosti, stanovuje

způsob vytváření, udržování a skladování nouzových zásob ropy a zabývá se problematikou

ochraňovatelů. Dále řeší otázky ropné nouze, opatření k omezení spotřeby ropy a použití

nouzových zásob. Součástí zákona jsou rovněž ustanovení o působnosti Správy státních

hmotných rezerv České republiky (dále také „SSHR“), která je ústředním orgánem státní

správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv.

Prováděcím předpisem zákona č. 189/1999 Sb. je pak vyhláška č. 165/2013 Sb., o druzích

ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu

nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy. Tato

vyhláška mimo jiné rozpracovává směrnici Evropské rady (dále také „Rady“) č. 119 z roku

2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo

ropných produktů a nařízení Evropského parlamentu a Rady č 1099 z roku 2008 o energetické

statistice. Vyhláška stanovuje druhy ropy a skladbu ropných produktů pro skladování

-23-

v nouzových zásobách ropy, způsob výpočtu nouzových zásob ropy, vymezuje skladovací

zařízení a určuje vykazování nouzových zásob ropy.

Mezi další zákony patří zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv,

ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje postavení SSHR v systému hospodářských

opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv a stanovuje strukturu státních hmotných

rezerv.

3 Hlavní trendy v oblasti využití ropy v ČR a jejich změny v uplynulém období

Cílem této kapitoly je zhodnotit hlavní trendy v oblasti ropy a diskutovat nejvýznamnější

změny, ke kterým v tomto ohledu došlo v uplynulém období. Využití ropy je v tomto ohledu

možné rozdělit na energetické a neenergetické využití. Tato kapitola se pak věnuje „pouze“

zhodnocení trendů v oblasti energetického využití ropy.

Ropa a ropné produkty hrají v energetickém mixu České republiky relativně významnou úlohu.

Po tuhých fosilních palivech (v kontextu ČR se jedná zejména o hnědé a černé uhlí) je ropa

druhým nejdůležitějším zdrojem primární energie. Kapalné uhlovodíky, a to ať už ve formě

„surové“ ropy, nebo odvozených produktů, zaujímají na celkových primárních energetických

zdrojích zhruba 20% podíl. Tento podíl je pak dlouhodobě relativně stabilní. Je tedy možné

uvést, že ropa a ropné produkty se na primárních zdrojích aktuálně (respektive v roce 2013)

podílí přibližně stejným dílem jako v letech před rokem 2000. Jako doplnění lze uvést, že na

základě dlouhodobých časových řad Mezinárodní energetické agentury, odpovídal podíl ropy

v energetickém mixu ČR v roce 1973 také přibližně 20 %, konkrétně 19,2 %. I přes to, že se

zastoupení ropy v energetickém mixu pohybuje dlouhodobě na stejné úrovni, je možné

zaznamenat dílčí nárůst podílu, kdy průměrný podíl v letech 1990-2000 odpovídal přibližně

19 % a v letech 2001-2013 se jednalo o zhruba 21 %. Tyto změny relativního zastoupení však

není možné označit za významné.

-24-

Graf č. 17: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv

Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

Graf č. 18: Vývoj relativního podílu paliv na primárních energetických zdrojích v ČR


-500

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

PJ

Antracit Hnědé uhlí (včetně briket) Černé uhlí

Koksovatelné uhlí Uhlený dehet Koksárenský plyn

Ropa a ropné produkty Zemní plyn Jaderná energie

Teplo Obnovitelné zdroje Elektřina

Odpad

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Antracit Hnědé uhlí (včetně briket) Černé uhlí

Koksovatelné uhlí Uhlený dehet Koksárenský plyn

Ropa a ropné produkty Zemní plyn Jaderná energie

Teplo Obnovitelné zdroje Elektřina

Odpad

-25-

Ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi je patrné, že Česká republika má jeden

z nejnižších podílů ropy a ropných produktů na domácích primárních energetických zdrojích.

Přibližně srovnatelné zastoupení ropy jako je v České republice mělo v roce 2015 Slovensko

a Švédsko. Nižší podíl ropy než ČR má pak pouze Estonsko a Island. Graf č. 19 uvádí relativní

zastoupení ropy a ropných produktů v národních energetických mixech Evropských zemí

OECD, a to v letech 1973, 1990 a 201512. Z těchto údajů je tedy možné získat představu

nejenom o srovnání relativního zastoupení ropy mezi jednotlivými evropskými zeměmi, ale

také o vývoji tohoto podílu v čase.

Graf č. 19: Relativní zatupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD

Zdroj: Oil Information 2016 (IEA)

12 V tomto ohledu je nutné upozornit, že pro rok 1973 mohou mít data nižší vypovídací schopnost, a to zejména

s ohledem na ex post rozdělení spotřeby ČR a Slovenska. Nezahrnutím údajů mezi roky 1973 až 1990 je také přeskočena vývojová etapa, kdy bylo energetické využití ropy vyšší, než v uvedených letech.

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

UK

Turecko

Švýcarsko

Švédsko

Španělsko

Slovinsko

Slovensko

Řecko

Rakousko

Portugalsko

Polsko

Norsko

Nizozemí

Německo

Maďarsko

Lucembursko

Itálie

Island

Irsko

Francie

Finsko

Estonsko

Dánsko

Česká republika

Belgie

%

1973 1990 2015

-26-

Co se týče vývoje konečné energetické spotřeby ropy a ropných produktů dle jednotlivých

odvětví, je patrné, že od roku 1990 došlo k významnému snížení využití ropy a ropných

produktů zejména v odvětví průmyslu. Zatímco v roce 1990 se průmysl podílel na konečné

spotřebě 43,4 %, v roce 2013 to již bylo pouze 3,8 %. Opačný trend je možné pozorovat

v sektoru dopravy. Zatímco v roce 1990 byla konečná spotřeba v sektoru dopravy na úrovni

105,5 PJ, což odpovídalo 37,8% podílu na celkové konečné spotřebě (tedy menšímu podílu

než v té době zaujímal sektor průmyslu), tak v roce 2013 již spotřeba v sektoru dopravy

dosáhla 231,7 PJ, což odpovídalo 90,1 % celkové konečné spotřeby.

Mezi další uživatele ropy a ropných produktů patří sektor zemědělství a lesnictví. Od roku 1990

došlo v tomto sektoru k dílčímu snížení spotřeby ropných produktů. V roce 2013 sektor

zemědělství a lesnictví zaujímal na konečné spotřebě relativní podíl na úrovni 5,5 %. V České

republice pak není rozšířena výroba tepla v domácnostech s využitím topných olejů a konečná

spotřeba těchto paliv je tedy v tomto sektoru v podstatě zanedbatelná. Totéž pak platí

o sektoru služeb, kde je spotřeba ropných produktů v porovnání s ostatními sektory v podstatě

marginální.

Graf č. 20: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví


Následující graf dává možnost udělat si obrázek o roli ropných produktů, zejména tedy topných

olejů, v procesu výroby elektřiny a tepla. V České republice se elektřina z topných olejů, ať již

v podobě monovýroby, nebo kombinované výroby elektřiny a tepla, v podstatě nevyrábí.

Topné oleje jsou ale v některých případech stále využívány jako sekundární, tedy doplňkové,

palivo. V České republice pak stále existuje zastoupení výtopen, které k výrobě tepla využívají

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

TJ

Průmysl Doprava Domácnosti Zemědělství a lesnictví Služby Ostatní

-27-

topných olejů. Jak je však patrné, využití tohoto druhu paliva je zanedbatelné a je možné

očekávat jeho další útlum i vzhledem k relativně vyšším nákladům na pořízení tohoto druhu

paliva v porovnání s ostatními palivy rozšířenými v ČR.

Graf č. 21: Vstup do transformace v ČR dle jednotlivých kategorií


Jak již bylo uvedeno výše, nejvýznamnějším sektorem s ohledem na energetickou spotřebu

ropy, který tvoří přibližně 90 % konečné energetické spotřeby, je sektor dopravy. Celková

spotřeba energie v sektoru dopravy také zaznamenává stálý a poměrně dynamický růst.

V porovnání s rokem 1995 je spotřeba energie v dopravě v ČR více než 2,5 krát vyšší.

Nejvýznamnější meziroční růst spotřeby energie v tomto sektoru však trval přibližně do roku

2007. Od tohoto roku dochází k relativní stagnaci spotřeby v tomto sektoru a dokonce k jistému

dílčímu poklesu.

Sektoru dopravy pak neoddiskutovatelně dominuje spotřeba ropných produktů, zejména tedy

motorového benzínu a nafty. Spotřeba paliv na bázi ropy, tedy benzínu, nafty, zkapalněného

ropného plynu (dále také „LPG“), leteckého petroleje atd., tvoří přibližně 97 % celkové spotřeby

v tomto sektoru. Zatímco spotřeba motorového benzínu v čase významně nenarůstá, ale spíše

relativně stagnuje, využití motorové nafty se postupně zvyšuje. Alternativní paliva k palivům

na bázi ropy jako je kupříkladu zemní plyn, nebo elektřina zatím tvoří pouze zanedbatelnou

část celkové spotřeby energie v dopravě (přibližně 3 %).

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

TJ

Konvenční tepelné elektrárny a teplárny Výtopny

-28-

Graf č. 22: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura na základě národních dat ČSÚ

3.1 Těžba ropy na území ČR

Na rozdíl od uhlí nemá Česká republika dostatečné zdroje ropy. Domácí produkce pokrývá jen

zhruba 4 % tuzemské spotřeby. Průmyslově významná ložiska ropy se nacházejí na jižní

Moravě a jsou vázána na geologické jednotky Západních Karpat a jihovýchodní svahy

Českého masivu. V oblasti vídeňské pánve jsou ložiska roztroušena do mnoha dílčích struktur

a produktivních obzorů, ležících převážně v hloubkách od 450 do 2 000 metrů.

Nejproduktivnější jsou pískovce středního a svrchního badenu. Dosud nalezená ložiska

v oblasti karpatské předhlubně a jihovýchodních svahů Českého masivu pak patří k největším

ropným ložiskům na území ČR. Nejvýznamnější akumulace jsou vázány především na

kolektory v miocénu, juře a na rozpukané a zvětralé partie krystalinika. Největším

a nejdůležitějším ložiskem ropy v současnosti zůstávají Dambořice. Ložisko Dambořice

a významná ložiska v jeho okolí (Žarošice, Uhřice-jih a Uhřice JV) se podílejí na zhruba 80 %

celkové těžby ropy v ČR. Za účelem dosažení co nejvyšší výtěžnosti se při těžbě využívá

i technologie horizontálních vrtů. Pro udržování ložiskového tlaku se v některých případech

používá vtláčení plynu do vrcholových partií ložisek. Ložiska ropy jsou také velmi obvykle

svázána s ložisky zemního plynu. V oblasti vídeňské pánve se ložiska ropy vyskytují

v sedimentech badenu a spodního miocénu, zatímco v sarmatu se nachází pouze převáženě

ložiska zemního plynu. Ropa v ČR je ve většině případů lehká, bezsirná, parafinická až

parafinicko-naftenická.

0

50

100

150

200

250

300

PJ

Motorový benzín Motorová nafta LPG Letecký benzín Zemní plyn Eletřina Ostatní

-29-

Obrázek č. 2: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky

Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny (ČGS)

Nejvyššího ročního objemu těžby, konkrétně 317 tis. tun (13 050 TJ), bylo v období od roku

1990 dosaženo v roce 2003. Od tohoto roku dochází k postupnému snižování vytěženého

množství ropy. V roce 2014 dosáhla těžba úrovně 150 tis. tun (6 400 TJ), což odpovídá

přibližně velikosti těžby v roce 1996. I přes to, že postupně klesá množství těžené ropy, počet

těžených (respektive netěžených) ložisek stagnuje, a dokonce zaznamenává dílčí nárůst. Na

území ČR se těžbě ropy aktuálně (respektive k 31. 12. 2014) na základě informací z České

geologické služby (dále také „ČGS“) věnují dvě společnosti. Jedná se o společnost MND, a.s.,

a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., (původně Česká naftařská společnost, s. r. o.), která je

součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP.

http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwi6wu2u7-bOAhWDzxQKHTRrDpIQjRwIBw&url=http://is.muni.cz/elportal/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/3-1-zdroje-energie.html&psig=AFQjCNFUvCf5F4BriZhhhBDpTyI9CIE15Q&ust=1472568510598684

-30-

Graf č. 23: Těžba ropy na území ČR (1990-2014)


Graf č. 24: Počet ložisek ropy v České republice (k 31. 12. 2014)

Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny 2015 (ČGS)

Vytěžitelné zásoby na úrovni necelých 1 500 tis. tun by při stávající těžbě v rozsahu cca 150

tis. tun ročně vystačily na období přibližně 10 let. Podle očekávání tedy dojde k dalšímu

postupnému poklesu ročního objemu těžby ropy a jejímu vytěžení přibližně kolem roku 2030

v závislosti na ročních těžených množstvích.

50

6982

111128

146 152163

179 183175

183

265

317306 313

265

246 242

222

176165

156 154 150

0

50

100

150

200

250

300

350

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

tis.

tu

n

27 27 2730 29

3433 34

3937

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

2010 2011 2012 2013 2014

po

čet

Těžená ložiska Netěžená ložiska

-31-

Graf č. 25: Zásoby ropy na území České republiky (k 31. 12. 2014)

Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny 2015 (ČGS)

3.2 Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů

3.2.1 Dovoz ropy a rafinérských produktů

Dovoz ropy do České republiky dosáhl v roce 2015 úrovně 7 132,0 tisíc tun, což je o 3,2 %

méně než v roce 2014. Největším zahraničním dovozcem ropy je historicky Ruská federace

(dále také „Rusko“), ze které bylo v roce 2015 dovozeno celkem 4 025,25 tis. tun, což

odpovídalo 56,44 % celkových dovozů. Druhé největší množství dovezené ropy v roce 2015 -

konkrétně 2 382,92 tis. tun - pocházelo z Ázerbájdžánu, což odpovídalo podílu 33,41 %

celkových dovozů. V roce 2015 pak byla ropa dovezena ještě ze dvou dalších států, a to

z Kazachstánu a Maďarska. Dovozy z Kazachstánu odpovídaly 702,26 tis. tunám (9,85 %

celkových dovozů). Dovozy z Maďarska pak tvořily pouze 0,3 % celkových dovozů.

15 424

20 326 20 108 21 236 21 100

4 475

3 983 4 092 1 758 1 747

9 116

6 582 6 5815 817 5 816

1 415

1 664 1 628

1 534 1 449

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2010 2011 2012 2013 2014

tis.

tu

n

Bilanční prozkoumané Bilanční vyhledané Nebilanční Vytěžitelné

-32-

Graf č. 26: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 2015

Zdroj: Český statistický úřad

Největší množství ropy za posledních deset let (respektive mezi roky 2005-2015) bylo

dovezeno v roce 2008, konkrétně se jednalo o 8 108,5 tis. tun. Naopak nejméně ropy (6 551,9

tun) bylo ve sledovaném období dovezeno v roce 2013. Průměrný roční dovoz v letech 2005-

2015 pak činil 7 342,3 tis. tun. V letech 2005-2015 pak docházelo k relativnímu poklesu podílu

dovozu z Ruské federace. Zatímco v roce 2005 dosahoval podíl dovozů z Ruska 71,1 %, což

byla nejvyšší hodnota podílu ve sledovaném období, v roce 2015 tvořil podíl ropy dovezené

z Ruska na celkových dovozech “pouze“ 56,4 %. V tomto období se zároveň zvyšoval podíl

dovozu ropy z oblasti Kaspického moře. Podíl dovozu ropy z Ázerbájdžánu se postupně

zvyšoval, a to z úrovně 18,7 % v roce 2005 na úroveň 33,7 % v roce 2015. Podíl dovozu

z Kazachstánu pak vzrostl z 3,7 % v roce 2005 na 11,1 % v roce 2014 (9,8 % v roce 2015).

Tento trend souvisí s vyšším využitím kapacity ropovodu IKL, s jehož využitím je do České

republiky skrze přístav v italském Terstu dopravována zejména ropa právě z oblasti

Kaspického moře13. Mezi země, které jsou na grafech níže označeny souhrnně jako „ostatní“

patří Írán, Itálie, Maďarsko, Nigérie, Norsko, Polsko, Sýrie a Turkmenistán.

13 Ropovod IKL neústí přímo v Italském přístavu Terst, ale navazuje na ropovod TAL, přes který je ropa z tohoto přístavu dopravována dále do Evropy mimo jiné právě ropovodem IKL.

Ázerbájdžán33,41%

Kazachstán9,85%

Maďarsko0,30%

Rusko56,44%

7 132 tis. tun

-33-

Graf č. 27: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech 2005-2015


Graf č. 28: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech 2005-2015


7 735,5 7 765,1

7 186,3

8 108,5

7 186,9

7 727,9

6 925,5 7 074,66 551,9

7 370,47 132,0

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní

-34-

Následující tabulka uvádí celkové dovezené množství ropy v letech 2005 až 2015 dle země

původu. Za toto období bylo do České republiky dovezeno 80 764,5 tis. tun. Z Ruské federace

pocházelo celkově 64,2 % celkových dovozů v tomto období. Z Ázerbájdžánu pak pocházelo

25,9 % celkových dovozů a z Kazachstánu 7,2 %. Z ostatních zemí pocházelo ve sledovaném

období „pouze“ 2,65 %.

Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech 2005-2015

Země původu Celkové dovezené množství (2005-2015)

[v tis. tun]

Rusko 51 876,062

Ázerbájdžán 20 933,077

Kazachstán 5 815,540

Alžírsko 758,960

Libye 587,177

Írán 358,178

Norsko 209,666

Turkmenistán 71,035

Sýrie 59,822

Itálie 39,571

Nigérie 27,445

Maďarsko 26,960

Polsko 1,035


Co se týče rozdělení dováženého množství mezi jednotlivé ropovody, tak je možné uvést, že

mezi roky 2000-2009 bylo ropovodem Družba dopravováno 60-70 % celkových ročních

dovozů ropy ze zahraničí (výjimkou byl rok 2008, kdy se jednalo „pouze“ o 59,3 %)

s průměrným využitím na úrovni 64,8 %. Po roce 2009 kleslo využití ropovodu Družba na 50-

60 % celkových dovozů ve prospěch ropovodu IKL (v roce 2012 bylo ropovodem Družba

dopraveno dokonce „pouze“ 42,3 %). Průměrné využití ropovodu Družba tak v období 2009-

2015 dosáhlo úrovně 53,8 %.

-35-

Graf č. 29: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2015

Zdroj: MERO, a.s.

Graf č. 30: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2015

Zdroj: MERO, a.s.

Náklady na nákup ropy ze zahraničí se v posledních letech pohybují na úrovni mezi 80-120

mld. Kč. Nejvyšší náklady na dovoz ropy Česká republika vynaložila v roce 2014, konkrétně

se jednalo o 114,86 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména relativně vysokou cenou ropy na

světových trzích. V roce 2015 pak náklady klesly na 71,19 mld. Kč, což bylo způsobeno

zejména významným propadem cen na světových trzích.

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Družba IKL

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Družba IKL

-36-

Prostým podílem nákladů na dovoz ropy a dovezeným množstvím je možné získat průměrnou

cenu dovozené ropy, která však samozřejmě nezohledňuje rozdíly v dovážené ropě. V letech

2012-2014 se průměrná cena pohybovala kolem 15 tis. Kč za tunu. V roce 2015 pak průměrná

dovozní cena poklesla v důsledku vývoje na světových trzích přibližně na 10 tis. Kč za tunu.

Graf č. 31: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech 2000-2015

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

Graf č. 32: Průměrná cena dovážené ropy


43 47439 300

34 33237 429

42 367

69 811

80 507

73 527

98 295

60 309

84 800

99 296

114 480

104 166

114 858

71 190

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

mil.

Kč

Náklady na dovoz ropy

7 6296 581

5 584 5 8366 564

9 024

10 366 10 231

12 123

8 391

10 974

14 340

16 183 15 899 15 595

10 012

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

18 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Kč/

tun

u

Průměrná cena dovážené ropy

-37-

Graf č. 33 uvádí vývoj dovozu rafinérských výrobků, a to jak v naturálních jednotkách, tedy

v tunách, tak v peněžním ocenění, tedy v korunách. Je patrné, že na dovoz rafinérských

produktů se vydávají také relativně velké peněžní prostředky. Tyto výdaje se pak od roku 2000

téměř zdvojnásobily. Saldo je však relativně snižováno vývozem rafinérských produktů (viz

následující podkapitoly). Tabulka č. 2 pak detailněji uvádí, ze kterých rafinérských produktů se

dovoz skládal a o jaké se jednalo množství. Více než polovinu celkových dovozů pak tvoří

motorová nafta.

Graf č. 33: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015


Tabulka č. 2: Dovozy rafinérských výrobků do ČR v tunách

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Motorový benzin bezolovnatý 682 951 478 609 480 208 368 494 461 767 410 168 502 746

Letecký benzin 2 262 2 467 1 431 1 915 2 141 2 439 2 622

Motorová nafta 1 305 407 988 557 1 279 104 1 054 869 1 375 140 1 733 700 2 186 581

Plynové oleje 2 081 16 539 14 787 14 779 13 752 36 356 19 693

Kerosen, palivo do tryskových motorů 270 324 204 755 163 541 183 322 170 417 126 225 140 243

Ostatní petroleje 4 317 10 617 15 885 2 854 1 967 2 092 2 501

Topné oleje vysokosirné (přes 1% S) 8 493 23 883 15 537 15 475 15 626 16 286 11 789

Topné oleje nízkosirné (do 1% S) 98 815 47 896 13 107 12 255 9 967 12 774 2 396

Aditiva a oxigenáty 27 806 36 686 24 775 27 755 22 266 19 731 26 757

Ropný (petrolejový) koks 4 607 6 800 8 478 8 050 10 001 9 349 9 168

Ostatní ropné produkty 17 504 26 498 7 906 20 787 6 941 10 285 4 829

Zkapalněné ropné plyny (LPG) 81 043 68 008 73 586 77 735 106 114 89 317 99 151

Lakové a ostat. speciální benziny 17 289 14 593 17 639 15 375 13 312 20 339 32 378

Primární benziny (Naphta) 62 431 69 763 108 191 127 533 155 430 208 023 86 331

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

mil.

Kč

tis.

tu

n

Dovezené množství rafinérských produktů Náklady na dovoz rafinérských produktů

-38-

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Mazací oleje a maziva (lubrikanty) 92 304 102 476 118 457 113 282 110 846 113 929 151 477

Parafiny a vosky 13 637 13 179 9 848 7 526 7 335 12 458 10 786

Asfalty a asfaltové výrobky 257 198 209 990 238 150 239 776 252 945 256 631 343 195

Dovozy rafinerských výrobků celkem 2 948 469 2 321 316 2 590 631 2 291 780 2 735 967 3 080 102 3 632 641


Většina dovážených rafinérských výrobků pochází ze sousedních zemí České republiky.

Největší dovážené množství je původem ze Slovenska a Německa. V roce 2015 bylo ze

Slovenska dovezeno 31,7 % celkových dovozů rafinérských výrobků z Evropské unie. Dovozy

z Německa pak odpovídaly 38,1 %. Zbylé sousední země Polsko a Rakousko se v roce 2015

podílely na 19,1 % respektive 7,6 % celkových dovozů z EU. Z ostatních evropských zemí,

které jsou členy EU, pocházelo v roce 2015 3,6 % celkových dovozů, z toho Maďarsko tvořilo

0,8 %. Graf č. 35 pak uvádí přehled o dováženém množství rafinérských výrobků ze zemí

mimo Evropskou unii. V porovnání s dovozy ze zemí Evropské unie je však toto množství

relativně zanedbatelné a odpovídá přibližně 3 % dovozů ze zemí EU.

Graf č. 34: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle jednotlivých člen. zemí

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO

2 887,2

2 267,12 508,2

2 178,2

2 681,7

2 997,1

3 526,9

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Ostatní EU

-39-

Graf č. 35: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí


Graf č. 36 zobrazuje vývoj dovozů ropy a rafinérských produktů v letech 2000-2015. Graf č.

37 pak zobrazuje náklady na dovoz v členění na ropu a rafinérské produkty ve sledovaném

období.

Graf č. 36: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015


61,354,3

82,5

113,5

54,2

83,0

105,7

0

20

40

60

80

100

120

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Bělorusko Kazachstán Rusko Srbsko USA Ostatní

8 530

9 348 9 273 9 5269 854

10 91110 687

10 42810 826

10 13810 049

9 516 9 366 9 288

10 45110 765

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů

-40-

Graf č. 37: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015


3.2.2 Vývoz ropy a rafinérských produktů

Česká republika je také vývozcem ropy a rafinérských výrobků. Vzhledem k dováženému

množství (zejména tedy ropy) se jedná o relativně malé objemy. V posledních deseti letech

tvoří vývozy ropy pouze cca 0,3 % celkových dovozů. Finanční příjmy z vývozu ropy se

pohybují v řádech stovek milionů korun a ke zlepšení celkové finanční bilance přispívají pouze

marginálně. Graf č. 39 pak uvádí vývoj vývozu rafinérských produktů mezi roky 2000-2015.

Z těchto údajů je patrné, že Česká republika je sice čistým dovozcem rafinérských výrobků,

vývozy rafinérských produktů však cca od roku 2010 odpovídají přibližně dvěma třetinám

dováženého množství. Tabulka č. 3 pak uvádí vývozy rafinerských výrobků v detailním členění

dle jednotlivých produktů. Stejně jako v případě dovozů figurují v případě vývozu nejvíce

motorová nafta a motorový benzín.

75 05572 851

59 85664 324

77 732

112 497

122 541

120 288

143 206

94 213

118 745

146 300

161 100157 827

173 788

122 133

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

200 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

mil.

Kč

Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů

-41-

Graf č. 38: Vývoz ropy z ČR v letech 2000-2015


Graf č. 39: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech 2000-2015

Zdroj: databáze zahraničního ochodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

0

100

200

300

400

500

600

700

800

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

mil.

Kč

tis.

tu

n

Vyvezené množství ropy Příjmy z vývozu ropy

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

mil.

Kč

tis.

tu

n

Vyvezené množství rafinérských produktů Příjmy z vývozu rafinérských produktů

-42-

Tabulka č. 3: Vývozy rafinerských výrobků z ČR v tunách

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Motorový benzin bezolovnatý 142 406 225 030 294 490 288 457 331 587 458 480 592 355

Letecký benzin 89 23 526 3 1 0 0

Motorová nafta 412 392 698 905 638 027 721 727 662 489 835 708 1 042 680

Plynové oleje 1 925 25 070 12 558 20 021 25 272 42 039 48 031

Kerosen, palivo do tryskových motorů 124 339 128 953 132 765 121 109 113 511 108 510 163 260

Ostatní petroleje 443 483 460 420 596 746 669

Topné oleje vysokosirné (přes 1% S) 53 152 68 348 74 702 54 125 87 940 59 117 86 005

Topné oleje nízkosirné (do 1% S) 10 882 7 995 22 528 18 841 31 833 47 033 46 415

Aditiva a oxigenáty 2 639 11 583 1 526 739 2 077 1 271 959

Ropný (petrolejový) koks 1 303 2 309 3 367 2 672 2 281 2 708 2 428

Ostatní ropné produkty 1 008 1 172 1 129 2 870 6 346 10 114 10 103

Zkapalněné ropné plyny (LPG) 117 477 127 235 108 022 111 696 90 079 81 971 140 862

Lakové a ostat. speciální benziny 725 2 991 1 511 446 342 398 403

Primární benziny (Naphta) 41 248 55 563 18 479 5 566 1 968 12 96 200

Mazací oleje a maziva (lubrikanty) 55 573 88 539 86 104 58 091 67 643 59 099 81 630

Parafiny a vosky 4 544 6 453 10 168 7 685 5 188 12 241 10 481

Asfalty a asfaltové výrobky 259 385 305 336 290 093 298 036 346 050 326 172 241 049

Vývozy rafinerských výrobků celkem 1 229 531 1 755 987 1 696 453 1 712 506 1 775 202 2 045 619 2 563 530


Graf č. 40 zachycuje vývoz rafinérských výrobků do zemí Evropské unie. Je patrné, že se

jedná o v podstatě stejné země, ze kterých jsou rafinérské výrobky také dováženy, tedy

zejména o sousední země České republiky. Graf č. 41 pak uvádí vývoz rafinérských výrobků

do zemí mimo EU dle jednotlivých členských zemí.

Graf č. 40: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí


1 153,0

1 668,21 596,6 1 613,6 1 686,4

1 952,5

2 413,5

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Ostatní EU

-43-

Graf č. 41: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí


3.2.3 Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty

Následující grafy uvádějí bilanci zahraničního obchodu České republiky s ropou a rafinérskými

produkty. Graf č. 42 uvádí bilanci zahraničního obchodu v naturálním vyjádření. Graf č. 43 pak

uvádí bilanci zahraničního obchodu s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření.

Dovážené množství a náklady na jeho úhradu je vyjádřeno zápornými hodnotami a vyvážené

množství a příjmy z něj kladnými hodnotami. Graf č. 44 a Graf č. 45 pak uvádějí výsledné saldo

zahraničního obchodu (vývozy mínus dovozy) s ropou a ropnými produkty v naturálním

a peněžním vyjádření a jeho vývoj v letech 2000-2015.

76,6

87,8

99,9 98,9

88,8 93,1

150,0

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Srbsko Jižní Korea Spojené Arabské Emiráty USA Rusko Ostatní

-44-

Graf č. 42: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření


Graf č. 43: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření


-12 000

-10 000

-8 000

-6 000

-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů

-200 000

-150 000

-100 000

-50 000

0

50 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

mil.

Kč

Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů

-45-

Graf č. 44: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření


Graf č. 45: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření


-10 000

-9 000

-8 000

-7 000

-6 000

-5 000

-4 000

-3 000

-2 000

-1 000

0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Saldo (Vývozy - Dovozy)

-160 000

-140 000

-120 000

-100 000

-80 000

-60 000

-40 000

-20 000

0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

mil.

Kč

Saldo (Vývozy - Dovozy)

-46-

3.3 Zpracování ropy na území ČR

Tuzemské rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově jsou schopné ročně vyprodukovat

dostatek ropných produktů umožňující pokrýt významnou část domácí poptávky. Zpracováním

ropy na území ČR je získáno více než 80 % spotřeby motorového benzínu a přibližně 75 %

spotřeby motorové nafty. Zbylé množství ropných produktů je dováženo ze zahraničí (viz

kapitoly výše). Roční zpracování se pohybuje na úrovni 7-8 mil. tun ropy, přičemž v roce 2015

bylo dle dostupných statistik zpracováno 7 222 tis. tun ropy, z toho 120 tun pocházelo

z tuzemské těžby. Motorová nafta tvoří přibližně 40 % rafinérského výstupu (41,7 % v roce

2014), motorový benzín pak tvoří necelých 20 % celkového výstupu (18,9 % v roce 2014).

V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou

tuzemských rafinériích. Jednalo se o požár etylénové jednotky v rafinérii Litvínov v srpnu 2015,

v jehož důsledku byla téměř na rok omezena provozní kapacita rafinérie, a o havárii krakovací

jednotky v rafinérii Kralupy, která nastala v květnu 2016 a která v podstatě vyřadila rafinérii

z provozu. Více informací je s ohledem na tyto havárie je uvedeno v kapitole 3.4. V tomto bodě

je však nutné zmínit, že v důsledku těchto událostí bude množství zpracované ropy v roce

2016 v porovnání s předchozími roky značně nižší.

Graf č. 46: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

5 8716 0696 2386 5846 704

7 7257 8657 395

8 248

7 376

7 902

7 0987 246

6 664

7 4967 222

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tun

tis.

tu

n

Množství zpracované ropy z toho z ČR

-47-

Graf č. 47: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 2014


Graf č. 48: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů


Motorový benzín18,9%

Motorová nafta41,7%

Primární benzín10,6%

LPG2,6%

Letecký petrolej2,0%

Topné oleje1,6%

Ostatní produkty22,6%

0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500

Rafinérský plyn

LPG

Primární benzín

Motorový benzín

Letecký petrolej

Motorová nafta

Topný a ostatní plynový olej

Topné oleje

Maziva a mazací oleje

Ropný asfalt a asfaltové směsi

Parafín a vosky

Ostatní ropné produkty

tis. tun

2014 2013 2012

-48-

3.4 Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy – havárie v rafinériích

V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou

tuzemských rafinériích. První závažnou událostí byl požár etylénové jednotky ve výrobním

závodě Litvínov – Záluží, ke kterému došlo dne 14. srpna 2015. Tato havárie a následná

neplánovaná odstávka zastavila výrobu petrochemických produktů, zároveň došlo k omezení

výroby motorových paliv rafinérie v Litvínově – Záluží. Po dobu rekonstrukce jednotky musel

být z technických důvodů, konkrétně z důvodu nemožnosti zpracování tzv. primárního

benzínu, který vzniká během rafinačního procesu a který se používá především pro výrobu

etylénu, omezen provoz Litvínovské na maximálně 80 % zpracovatelské kapacity.

Rekonstrukce etylénové jednotky v areálu v Záluží u Litvínova trvala více než deset měsíců

a byla ukončena v polovině srpna 2016. Náklady rekonstrukce dosáhly celkem čtyř miliard

korun.

Zatímco havárie etylénové jednotky ovlivnila zpracování ropy nepřímým způsobem, tedy

omezením využití části rafinérského výstupu, 17. května 2016 došlo k havárii přímo v rámci

technologického řetězce zpracování rafinérie v Kralupech. Konkrétně došlo k výbuchu kotle

na odpadní teplo na jednotce fluidního katalytického kraku, což vedlo k úplnému zastavení

provozu rafinérie. V kombinaci se omezením výrobní kapacity rafinérie v Litvínově se jednalo

o zatím nejzávažnější výpadek výroby motorových paliv v České republice. Po dobu výpadku

rafinérie (provoz byl obnoven 10. října 2016) musel být téměř veškerý benzín do ČR dovážen

ze zahraničí, a to zejména s využitím železniční dopravy14.

V důsledku těchto událostí byla také mimořádně svolána Národní organizace pro strategii

řešení ropné nouze, která je složena ze zástupců klíčových ministerstev, Správy státních

hmotných rezerv a která v případě hrozícího nebo reálného nedostatku ropy navrhuje opatření

k omezení spotřeby ropy a ropných produktů a čerpání nouzových zásob ropy a doporučuje

předsedovi Státní správy hmotných rezerv předložit vládě návrh na vyhlášení stavu ropné

nouze. Kvůli haváriím (zejména tedy v rafinérii Kralupy) hrozilo, že Česká republika bude

muset čerpat ze státních palivových rezerv, což nakonec nebylo potřeba. Veškerý nákup

potřebných pohonných hmot proběhl komerční bázi. Společnost Unipetrol, stoprocentní

vlastník České rafinérské, si také musela pronajmout volný zásobník na osmdesát tisíc tun

14 Výsledkem společného obchodního jednání mezi zástupci UNIPETROLU, SSHR a spol. ČEPRO za podpory

vlády ČR se během prvního týdne od havárie podařilo dojednat mechanismy pro obchodní řešení výpadku zásobování. ČEPRO, a.s. nabídlo využití všech svých kapacit pro příjem pohonných hmot pomocí železniční cesty a předložilo model bilance na dobu odstávky rafinérie Kralupy nad Vltavou. Společnost UNIPETROL souhlasila s navrženým řešením a došlo k využití logistických kapacit společnosti ČEPRO. V prvních dvou měsících došlo také k nákupu relativně velkého množství benzínu od společnosti ČEPRO. V období řešení výpadku výroby pohonných hmot (v intervalu od ledna – října) přijala společnost ČEPRO, a.s., přibližně 800 vlakových souprav s nákladem pohonných hmot a naplnila tím svoji strategickou úlohu.

-49-

ropy v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, z důvodu uskladnění ropy, jejíž dodávka již

nemohla být zastavena a která zároveň nemohla být v důsledku havárie zpracována.

3.5 Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury je spotřeba ropy (respektive primární

energetické zdroje odvozené ze spotřeby ropy) na obyvatele ČR jedna z nejnižších v Evropě.

V roce 2015 dosáhla spotřeba 0,803 tuny ropného ekvivalentu (toe) na jednoho obyvatele

v porovnání s průměrem Evropských zemí v OECD na úrovni 0,980 toe/obyv. V porovnání

s rokem 1980 došlo k poklesu tohoto ukazatele z hodnoty 1,050 toe/obyv., od roku 1990

(0,842 toe/obyv.) však dochází v podstatě ke stagnaci.

Graf č. 49: Spotřeba ropy na úrovni primárních energetických zdrojů na obyv. (2015)

Zdroj: Oil Information 2016 (IEA)

Vývoj spotřeby ropy pro účely zpracování v refinériích je popsán v kapitole 3.3. Co se týče

trendů ve spotřebě ropných produktů je možné uvést, že přibližně 65 % celkové spotřeby

připadá na ropné produkty využívané v sektoru dopravy (případně ostatních sektorech jako je

kupříkladu zemědělství), v tomto ohledu se jedná zejména o benzín, naftu, letecká paliva. Tato

část spotřeby v podstatě odpovídá energetické spotřebě (při započtení topných plynů, které

však tvoří jen velmi malou část celkové spotřeby). Zbylých přibližně 35 % celkové spotřeby

připadá na ropné produkty využívané v chemickém průmyslu, zde se jedná kupříkladu o tzv.

primární benzín, a ostatních odvětvých, v tomto ohledu se jedná kupříkladu o maziva a mazací

oleje, paprafíny a vosky atd. Spotřeba těchto dvou segmentů se bude pravděpdoobně vyvíjet

s odlišnou dynamikou, z důvodu jiných faktorů, které ovlivňují spotřebu daných produktů.

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

Luce

mb

urs

ko

No

rsko

Bel

gie

Isla

nd

Niz

oze

mí

Fin

sko

Rak

ou

sko

Irsk

o

Ně

mec

ko

Švýc

arsk

o

Slo

vin

sko

Švé

dsk

o

Fran

cie

Špan

ěls

ko

Dán

sko

Řec

ko

Evro

pa

(OEC

D)

Po

rtu

gals

ko

Vel

ká b

ritá

nie

Itál

ie

Čes

ká r

epu

blik

a

Maď

arsk

o

Slo

ven

sko

Po

lsko

Ture

cko

Esto

nsk

o

tun

ro

pn

ého

ekv

ival

entu

na

ob

yv.

-50-

Graf č. 50: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR


Co se týče vývoje dodávek kapalných pohonných hmot na trh v České republice je jasně

patrné, že poměrně výrazně roste spotřeba motorové nafty. Od roku 2000 došlo ke

zdvojnásobení spotřeby z 2,3 mil. tun na 4,5 mil tun v roce 2015. Spotřeba benzínu pak

staguje, repspektive postupně klesá.

Graf č. 51: Vývoj dodávek kapalných pohonných hmot na trh v ČR


0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000

LPG

Motorový benzín

Letecký petrolej

Motorová nafta


Topné oleje



Ostatní ropné produkty

tis. tun

2015 2014 2013

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

motorový benzín motorová nafta letecký petrolej

-51-

3.6 Nouzové zásoby ropy

Povinnost udržovat stálé zásoby ropy a ropných produktů byla na evropské úrovni poprvé

legislativně zakotvena ve směrnici Rady 68/414/EHS, která stanovovala povinnost členských

států vytvářet a udržovat strategické zásoby ropy na úrovni nejméně 65 dní průměrné denní

domácí spotřeby přechozího kalendářního roku. Směrnice Rady 72/425/EHS následně zvýšila

objem povinně udržovaných zásob na úroveň odpovídající nejméně 90 dnům průměrné denní

spotřeby předchozího kalendářního roku. Tyto směrnice byly dále nahrazeny směrnicí Rady

2006/67/ES ze dne 24. července 2006, která požadovala od členských států přijetí vhodných

právních a správních předpisů za účelem udržení stálých zásob ropy a ropných produktů

odpovídající alespoň průměrné denní domácí spotřebě za 90 dnů předchozího kalendářního

roku a odpovídala tak požadavkům směrnice 72/425/EHS. Směrnice 2006/67/ES byla dále

nahrazena směrnicí Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009. Jednou z hlavních změn, které

byly touto směrnicí zakotveny, byla změna postupu výpočtu minimálních zásob ropy a ropných

produktů tak, aby bylo dosaženo vyšší míry souladu s metodami stanovování a výpočtu

nouzových zásob ropy a ropných produktů používanými v rámci dohody na úrovni Mezinárodní

energetické agentury. Povinnost držet zásoby podle Dohody o mezinárodním energetickém

programu ze dne 18. listopadu 1974 je totiž odvozena od hodnot čistých dovozů ropy a ropných

produktů v porovnání s průměrnou denní spotřebou předcházejícího kalendářního roku, od

nichž byly odvozeny původní požadavky ve směrnicích Rady, tedy ve směrnicích

předcházejících směrnici 2009/119/ES. Článek 3 této směrnice pak stanovuje povinnost

zajištění nouzových zásob v následujícím znění: „Členské státy přijmou vhodné právní

a správní předpisy, aby do 31. prosince 2012 zajistily, že celkové zásoby ropy udržované

v jakoukoli dobu ve Společenství v jejich prospěch odpovídají přinejmenším 90 dnům

průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle

toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší.“

V českém právním řádu je povinnost vytvářet a udržovat nouzové zásoby ropy a ropných

produktů ukotvena v zákoně č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů

ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy),

ze dne 29. července 1999, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 2, který je věnován

vytváření a udržování nouzových zásob, v odst. 2 stanovuje následující: „Nouzové zásoby

vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) z ropy a vybraných

ropných produktů15 ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého

dovozu referenčního roku.“ V tomto ohledu je pak důležitým prováděcím předpisem vyhláška

č. 165/2013 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových

zásobách ropy, o výpočtu úrovně nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních

15 V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099 ze dne 22. října 2008, o energetické statistice.

-52-

a o vykazování nouzových zásob ropy. Vývoj velikosti nouzových zásob držených Správou

státních hmotných rezerv od roku 2006 je uveden v následujícím grafu.

Graf č. 52: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR

Zdroj: Správa státních hmotných rezerv

Zatímco v roce 2015 (a ještě také v prvním čtvrtletí roku 2016) se stav nouzových rezerv

pohyboval na úrovni 100 dní čistého dovozu, což o 10 dní překračovalo hodnotu požadovanou

příslušnou Evropskou směrnicí a zákonem. V první polovině roku 2016 došlo k poklesu stavu

nouzových zásob (vyjádřeného počtem dní čistého dovozu referenčního roku) na úroveň

přibližně 91 dní, což bylo mimo jiné způsobeno vyšším než očekávaným růstem ekonomiky.

Tento stav trvá i nadále a existuje jisté riziko, že stav zásob klesne pod hranici 90 dní, což by

znamenalo porušení příslušné evropské směrnice a nutnost zdůvodnění této situace, a to i na

úrovni Mezinárodní energetické agentury. V tomto ohledu je také zmínit, že do nouzových

zásob jsou započítány také nouzové zásoby v Bavorsku, a to na úrovni přibližně 2 dní. Tyto

zásoby jsou v souvislosti s kauzou společnosti Viktoriagruppe fyzicky nedostupné. Správa

státních hmotných rezerv aktuálně zpracovává koncepční dokument věnující se otázce

strategie v oblasti nouzových zásob ropy a ropných produktů v krátkodobém a střednědobém

období. Následující graf uvádí pro srovnání stav nouzových zásob ropy a ropných produktů

jednotlivých členských států EU v červenci 2016 (v červenci měla dle statistik ČR zásoby na

92 dní, v srpnu pak byla hodnota zásob opět na úrovni 91 dní).

1 741 1 6991 764 1 738

1 8171 742

2 025 1 976 1 9552 020

80

85

90

95

100

105

110

115

120

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

2 000

2 200

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Po

čet

dn

í [-]

Mn

ožs

tví [

kt]

Velikost zásob Počet dní

-53-

Graf č. 53: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU (červenec 2016)

Zdroj: EUROSTAT

S ohledem na nouzové zásoby ropy a ropných produktů je nutné se ve stručnosti věnovat také

jejich skladbě. Přibližně polovina nouzových zásob je držena v podobě ropy, zbytek je

skladován v podobě ropných produktů, konkrétně tedy benzínu a nafty. Co se týče zásob ropy,

tyto zásoby jsou aktuálně tvořeny výhradně (středně) těžkou ropou z Ruska, která je vhodná

pro zpracování v rafinérii v Litvínově (respektive, na jejíž zpracování je rafinérie technologicky

zaměřena), v zásobách však není zastoupena lehká sladká (nízkosirná) ropa, kterou je možné

zpracovávat v rafinérii v Kralupech. V případě výpadku rafinérie v Litvínově by tak nebylo

možné nouzové zásoby ropy na území ČR zpracovat, což je možné označit za potenciálně

„úzké místo“. O možném navýšení nouzových zásob o sladkou ropu se jednalo v roce 2015,

59

61

72

74

81

85

90

90

91

91

92

93

94

95

95

95

97

98

100

103

105

105

106

107

112

124

131

179

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200

Rumunsko

UK

Estonsko

Dánsko

Bulharsko

Belgie

Chorvatsko

Malta

Itálie

Litva

Česká republika

Polsko

Francie

Lucebursko

Slovinsko

Slovensko

Lotyšsko

Irsko

Portugalsko

Maďarsko

Kypr

Nizozemí

Švédsko

Německo

Rakousko

Španělsko

Řecko

Finsko

počet dní

-54-

tento nákup však nebyl podpořen ze strany Bezpečnostní rady státu. Státní energetická

koncepce ČR, schválená v březnu 2015, v tomto ohledu formuluje potřebu zahrnout do

nouzových zásob ropy také sladkou ropu jako jedno z dílčích opatření.16 V tomto strategickém

dokumentu je také uveden záměr podnikat kroky vedoucí ke zvýšení nouzových zásob ropy

nad úroveň povinného stavu 90 dní vyplývajícího z evropských směrnic.

3.7 Spotřebitelské ceny pohonných hmot

Níže jsou uvedeny informace o vývoji maloobchodních cen nejvíce využívaných pohonných

hmot v letech 2011-2015. Následující tabulka uvádí vývoj průměrných ročních cen. Na grafu

níže je pak uveden vývoj maloobchodních cen ve stejných letech, jedná se však o průměrné

měsíční ceny. Je patrné, že relativně razantní pokles ceny ropy na světových trzích se dílčím

způsobem projevil také v poklesu maloobchodních cen pohonných hmot na českém trhu.

Tabulka č. 4: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech 2011-2015 (Kč/litr)

2011 2012 2013 2014 2015

Bezolovnatý benzín 91 Normal17 33,93 - - - -

Bezolovnatý benzín Natural 95 34,58 36,68 36,17 36,16 31,37

Bezolovnatý benzín Super plus 98 36,41 38,66 38,32 38,46 34,13

Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou18 33,75 36,26 35,55 - -

Motorová nafta 34,25 36,46 36,11 36,31 31,21

LPG 17,14 17,75 17,42 17,53 14,68


16 Je však možné uvést, že od vzniku samostatné české republiky nedošlo ke krizi, ve které by bylo potřeba využít

nouzových zásob ropy, zároveň se však opakují a relativně prohlubují krizové situace, kdy je nutné disponovat zásobami ropných produktů, což platí i o krizi v roce 2016. 17 Bezolovnatý benzín 91 Normal se přestal sledovat od 1. května 2011 z důvodu poklesu jeho tržního podílu pod prahovou hodnotu. 18 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou se přestal sledovat od 1. listopadu 2013, z důvodu poklesu jejich tržního podílu pod prahovou hodnotu.

-55-

Graf č. 54: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech 2011-2015 (Kč/litr)


3.8 Struktura ropného sektoru

Český trh s ropou a ropnými produkty lze v podstatě rozdělit do pěti základních úrovní. Jedná

se o: i) těžbu ropy; ii) přepravu ropy; iii) zpracování ropy; iv) distribuci ropných produktů; v)

obchod s ropou a ropnými produkty.

Jak již bylo uvedeno v kapitole věnované těžbě ropy, tak na území ČR aktuálně působí dvě

těžební společnosti, a to společnost MND, a.s., a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., která je

součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP. I přes to, že těžební společnosti jsou jednou ze

součástí českého trhu s ropou, jejich podíl na celkových dodávkách ropy je natolik nízký, že

jejich ovlivnění ostatních úrovní je pouze relativně marginální.

Relativně významným distributorem ropných produktů v České republice je společnost

ČEPRO, a.s., jejímž jediným akcionářem je od roku 2006 Ministerstvo financí České republiky.

Společnost ČEPRO, a.s., se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů,

poskytováním přepravních, skladovacích a dalších speciálních služeb v této oblasti externím

subjektům, ochranou části nouzových zásob a provozem sítě čerpacích stanic EuroOil.

Vlastníkem obou českých rafinérií je společnost Česká rafinérská, a.s. Tato společnost byla

založena v roce 1995, což vycházelo ze skutečnosti, že o rafinérskou část tehdejšího českého

chemického průmyslu projevili v letech 1992-1993 zájem významní investoři. Majoritním

akcionářem České rafinérské se stal Unipetrol, který měl 51 % podíl, zbylá část akcií byla

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1/1

1

3/1

1

5/1

1

7/1

1

9/1

1

11

/11

1/1

2

3/1

2

5/1

2

7/1

2

9/1

2

11

/12

1/1

3

3/1

3

5/1

3

7/1

3

9/1

3

11

/13

1/1

4

3/1

4

5/1

4

7/1

4

9/1

4

11

/14

1/1

5

3/1

5

5/1

5

7/1

5

9/1

5

11

/15

Kč/

litr

-56-

rozdělena rovným dílem mezi společnosti Agip Petroli, Conoco a Shell. Akcionářská smlouva

původně definovala Českou rafinérskou jako tzv. profit center, což znamenalo, že společnost

bude optimalizovat svou autonomní politiku za účelem dosažení maximálního zisku. V roce

2003 však došlo k přechodu na processingové (přepracovací) uspořádání, se kterým měli

zahraniční investoři dlouholeté zkušenosti. Cílem České rafinérské tak nadále nebyla

maximalizace finančního zisku, ale včasné a efektivní naplnění požadavků procesora, což je

ohodnoceno předem stanovenou finanční kompenzací. Důležitou událostí na trhu rafinérských

a petrochemických výrobků, a to nejen na úrovni ČR, ale také ve středoevropském regionu,

byl prodej státního podílu v společnosti Unitpetrol polské firmě PKN Orlen. V následujících

letech pak došlo k akcionářským změnám. Nejprve byl na základě předkupního práv odkoupen

společností ENI podíl společnosti ConocoPhilips, která původně zvažovala prodej ruskému

Lukoilu, čímž se zvýšil akcionářský podíl ENI na 32,44 %. V dalších letech pak nabídla

k prodeji svůj podíl společnost Shell, předkupního práva využila v tomto případě společnost

Unipetrol. V roce 2014 pak nabídla k odkupu svůj podíl společnost ENI, což bylo spojeno také

s prodejem čerpacích stanic této společnosti maďarské společnosti MOL. Unipetrol respektive

PKN Orlen skrze Unipetrol se tak stal 100 % vlastníkem České rafinérské. K 1. lednu 2017

společnost Česká rafinérská, a.s., zanikla a v rámci Unipetrolu RPA vznikla nová organizační

jednotka nazvaná Unipetrol RPA, s.r.o. – rafinérie, odštěpný závod.

S ohledem na čerpací stanice bylo ke dni 30. června 2016 v České republice evidováno

celkem 7 001 čerpacích stanic (dále také „ČS“), z nichž 3 891 bylo ČS veřejných, 651

čerpacích stanic s vymezeným přístupem a prodejem, u nichž jsou pohonné hmoty prodávány

pouze malému počtu smluvních partnerů a 2 459 bylo ČS neveřejných, sloužících jako výdejní

místa pohonných hmot pouze pro vlastní spotřebu provozovatelů. Z celkového počtu ČS bylo

5 983 stavbami, splňujícími požadavky zvláštních právních předpisů, českých technických

norem, byly zkolaudovány nebo povoleny k užívání jako stavby, a 1 018 bylo kvalifikováno

jako zařízení sloužící pro prodej nebo výdej pohonných hmot. V případě 141 čerpacích stanic

bylo evidováno trvající přerušení provozu. Oproti konci roku 2015 se celkový počet

evidovaných veřejných stanic snížil o 9, přičemž tento pokles byl způsoben zejména zrušením

evidence značného počtu neveřejných čerpacích stanic, které se staly ve smyslu § 2 odst. d)

zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, tzv. provozní nádrží. Z evidence bylo bez

rozlišení důvodu dále vyjmuto celkem 102 stanic a přihlášeno bylo 30 nových čerpacích stanic

a 63 starších ČS, již dříve provozovaných.

V sektoru veřejných ČS bylo k polovině roku 2016 evidováno 2 810 stanic standardních

vícedruhových, dále 470 stanic s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, 496 stanic pouze

na LPG, 93 stanic pouze na CNG a 22 ostatních. Oproti konci roku 2015 se počet veřejných

ČS zvýšil o 47 a evidováno bylo 64 stanic mimo provoz. Celkový počet evidovaných míst

s veřejným prodejem LPG je 899 a jejich počet stále roste, za první pololetí roku 2016

-57-

o 4 místa. Celkový počet evidovaných plnících míst s veřejným prodejem CNG je 111 a za

první pololetí roku 2016 se zvýšil o 54 plnících míst. Celkem bylo evidováno 1 681 vlastníků

a 1 474 provozovatelů veřejných ČS.

V sektoru ČS s vymezeným přístupem a prodejem tvořily k polovině roku 2016 většinu stanice

s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno celkem 584. Vícedruhových

stanic bylo evidováno 46 a ostatních 21. Oproti konci roku 2015 se počet ČS s vymezeným

přístupem a prodejem zvýšil o 14 a evidováno bylo 17 stanic mimo provoz. V tomto sektoru

bylo celkem evidováno 509 vlastníků a 493 provozovatelů ČS.

V sektoru neveřejných ČS tvořily k polovině roku 2016 také většinu stanice s prodejem pouze

motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno 2 394. Vícedruhových stanic bylo evidováno

44, stanic pouze na LPG bylo evidováno 6, stanic pouze na CNG bylo evidováno 11 a jako

ostatní byly evidovány 4 stanice. Oproti konci roku 2015 počet neveřejných ČS poklesl o 70

a bylo evidováno 60 stanic mimo provoz. Celkem bylo v tomto sektoru evidováno 1 872

vlastníků a 1 876 provozovatelů ČS.

3.9 Infrastruktura v ropném sektoru

3.9.1 Rafinérie

V České republice aktuálně probíhá zpracování ropy ve dvou rafinériích, a to v rafinérii Litvínov

a Kralupy. Tuzemské rafinérie pokrývají svou produkcí tzv. rafinérským výstupem přibližně

80 % tuzemské spotřeby motorového benzínu a nafty. Obě rafinérie jsou vlastněny

a provozovány společností Česká rafinérská. V minulosti docházelo ke zpracování ropy také

v rafinérii Paramo v Pardubicích. Rafinace surové ropy v tomto závodě však byla v roce 2012

ukončena a společnost se dále zabývá produkcí asfaltářských výrobků a mazacích

a procesních olejů. Obě rafinérie ve vlastnictví České rafinérské jsou provozovány

v takzvaném přepracovacím režimu. Rafinérie v přepracovacím režimu se zaměřuje pouze na

výrobu ropných produktů tedy zpracování ropy a nezabývá nákupem suroviny a prodejem

ropných produktů. Souhrnná zpracovatelská kapacita obou rafinérií odpovídá 8,7 milionům tun

ropy ročně.

Rafinérie v Litvínově – Záluží zpracovává zejména sirnou ropu z Ruské federace (Russian

Export Blend), která je do České republiky dopravována ropovodem Družba (v relativně malém

množství také ropovodem IKL). Jedná se o relativně moderní rafinérii s vysokou hydrorafinační

kapacitou, provozující dvě jednotky destilace ropy, čtyři konverzní jednotky a řadu

technologických zařízení na zvyšování kvality primárních destilačních produktů. Komplexnost

zpracování ropy vyjadřuje kupříkladu takzvaný Nelsonův index. Nelsonův index rafinérie

Litvínov odpovídá hodnotě 7,5, což je relativně vysoká hodnota v porovnání se zbytkem

rafinačních kapacit v Evropě. Modernizované rafinérie kupříkladu ve vlastnictví společnosti

-58-

MOL na území Maďarska a Slovenska mají významně vyšší stupeň komplexnosti, což

znamená vyšší konverzní faktor a menší produkci tzv. tmavých produktů, jejichž hodnota je

nižší než hodnota samotné vstupní ropy. Hlavními produkty rafinérie v Litvínově – Záluží tvoří

automobilové benzíny, motorová nafta a LPG. Rafinérie však také produkuje vstupní suroviny

pro petrochemickou výrobu Unipetrolu RPA, který působí ve stejném výrobním areálu. Celková

kapacita zpracování činí 5,4 milionů tun ropy ročně.

Rafinérie v Kralupech zpracovává tzv. sladké ropy, tj. nízkosirné ropy dovážené do ČR

ropovodem IKL, jedná se zejména o ropu z oblasti kaspického moře, tedy druhy ropy

označované jako Azeri, CPC a Turkmeni blend, a dále o ropu pocházející ze severní Afriky.

Rafinérie v Kralupech také zpracovává ropu z domácí produkce, která je dopravována

z Moravy ropovodem Družba. Kralupská rafinérie je komplexní konverzní rafinérií s moderní

jednotkou fluidního katalytického krakování, kterou byla rozvinuta původní hydroskimmingová

rafinérie. Nelsonův index komplexity zpracování odpovídá hodnotě 8,6. Existence jednotky

MTBE19 zajišťuje možnost vyrábět vysokooktanové bezolovnaté benziny. Kralupská rafinérie

je také výrobcem leteckého petroleje s označením JET A1, který se používá v rámci tuzemské

letecké dopravy. Celková kapacita zpracování činí 3,3 milionu tun ropy ročně.

S ohledem na rafinaci ropy je důležité zmínit zahájení výstavby nové polyetylénové jednotky

v areálu Záluží. Jedná se o zatím největší investici v historii českého petrochemického

průmyslu. Investice do této jednotky odpovídají 8,5 miliardám korun. Jednotka bude po

zprovoznění, které je naplánováno na polovinu roku 2018, patřit mezi nejmodernější výrobní

zařízení svého druhu v Evropě. Nová polyetylénová jednotka do budoucna pomůže zvýšit

využití etylénové jednotky a přispěje k větší provázanosti petrochemické a rafinérské výroby.

19 Zkratka MTBE označuje methyl-terc. butyl éter, což je syntetická vysokooktanová složka automobilových

benzínů.

-59-

Graf č. 55: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 2014


3.9.2 Ropovody na území ČR

Na území České republiky se nachází dva ropovody. Jedná se o ropovod Družba a ropovod

IKL (Inglostat-Kralupy-Litvínov). Oba tyto ropovody, respektive jejich části nacházející se na

území České republiky, jsou vlastněny, provozovány a spravovány společností MERO ČR,

a.s. Následující obrázek uvádí mapu základní infrastruktury v ropném sektoru.

0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000

LPG

Motorový benzín

Letecký petrolej

Motorová nafta


Topné oleje



tis. tun

Domácí spotřeba Rafinérský výstup

-60-

Obrázek č. 3: Infrastruktura na území ČR


Ropovod Družba byl prvním ropovodem provozovaným na území ČR. Tento ropovod začal

zásobovat tehdejší Československo ropou již v roce 1962, kdy byl přiveden do Bratislavy.

V roce 1965 dosáhla pokračující stavba ropovodu také na území dnešní České republiky, a to

až do Záluží u Mostu, dnešního Litvínova. Ropovodem Družba je do České republiky

přepravována ropa ze zemí bývalého Sovětského svazu, zejména tedy z Ruské federace.

Ropa dopravovaná z Ruské federace (tzv. Russian Export Blend) je svou charakteristikou tzv.

středně těžká relativně sirnatá ropa. Celková kapacita ropovodu Družba odpovídá přibližně 85

mil. tun ročně. Ropovod začíná v Samaře, v jihovýchodní části evropského Ruska, kam se

sbíhají další ropovody ze Sibiře, Uralu a Kazachstánu. Ropovod Družba má dvě hlavní větve

(rozdvojení se nachází v Běloruském městě Mozyr). Severní větev vede do Polska a Německa

a jižní větev spojuje Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Kapacita severní

větve dosahuje přibližně 900 kt/d, kapacita jižní větve pak činí cca 400 kt/d. Jižní větev se

v Ukrajinském městě Užhorodu dále dělí na dvě linie. Jedna z nich vede na Slovensko a do

ČR a druhá pak slouží k dopravě ropy do Maďarska, kde je Družba napojena na ropovod Adria,

který vede do přístavu Omisalj v Chorvatsku. Trasa jižní větve ropovodu Družba, kterou proudí

dodávky do České republiky, prochází přes Almetevsk – Kujbyšev – Unecha – Mozyr – Brest

– Brody – Užhorod – Šahy – Litvínov. Celková délka ropovodu Družba je 3 840 km. Jeho délka

na českém území včetně zdvojení a odboček je 473 km. Přepravní kapacita využitelná pro ČR

je 9 mil. tun ropy ročně. Rychlost proudění ropy v potrubí je přibližně 1,0 - 1,4 m/s. Využití

přepravní kapacity ropovodu Družba pak v posledních letech odpovídá přibližně 40-50 %

-61-

celkové přepravní kapacity. V roce 2015 odpovídalo využití 43,5 % celkové přepravní kapacity.

Správcem celého systému ropovodu Družba je ruská společnost Transněft.

Graf č. 56: Množství ropy přepravené ropovodem Družba a využití jeho kapacity

Zdroj: MERO, a.s.

Samotná výstavba ropovodu IKL byla realizována v letech 1994-1995, přičemž k rozhodnutí

o výstavbě došlo mezi roky 1992-1994. Spuštění nového ropovodu bylo důležitým mezníkem,

protože umožnilo České republice jak zdrojovou, tak dopravní divezifikaci a ukončení

stoprocentní závislosti na jedné zdrojové zemi. Zkratka ropovodu označuje Ingolstat-Kralupy-

Litvínov, což byla původní plánovaná trasa tohoto ropovodu. Trasa byla nakonec změněna na

trasu z Vohburgu na Dunaji do Nelahozevsi (u Kralup nad Vltavou), původní označení však již

ropovodu zůstalo. Ropovodem IKL je pak do Česka dopravována ropa zejména

z Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Z těchto zemí pochází ropa takzvaně lehká a sladká, tedy

ropa s vyšším zastoupením méně složitých uhlovodíků a relativně menší sirnatostí

(v porovnání zejména s ropou pocházející z Ruské federace). Ve Vohburgu je ropovod IKL

napojen na ropovod TAL (Transalpine Ölleitung), který dopravuje ropu z přístavu v Italském

Terstu. Ropovod TAL je kapacitně relativně velmi vytížený a je do jisté míry možné ho označit

za úzké místo i s ohledem na případné zvýšení přepravy ropovodem IKL. Od roku 2012 však

společnost MERO, a.s., vlastní 5 % podíl na vlastnictví ropovodu IKL prostřednictví konsorcia

vlastníků. Tento podíl již kupříkladu dává právo na přednostní transport ropy vzhledem

k subjektům mimo konsorcium. Celková délka ropovodu IKL odpovídá 347,4 km, přičemž

délka trasy na území ČR je 168,6 km. Přepravní kapacita odpovídá 10 mil. tun ropy ročně.

Rychlost proudění ropy v potrubí je přibližně 0,5 – 1,2 m/s. Využití přepravní kapacity je

3 6383 785

3 8834 193

4 308

5 0365 218

4 6404 811

5 008

4 532

3 910

2 990

3 9293 728

3 919

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Družba Využití kapacity

-62-

relativně nižší než u ropovodu Družba a odpovídá přibližně 30 % (31,9 % v roce 2015).

V posledních přibližně pěti letech se využití pohybuje mezi 20-40 %.

Graf č. 57: Množství ropy přepravené ropovodem IKL a využití jeho kapacity

Zdroj: MERO, a.s.

Co se týče produktovodní sítě, tak ta je ve výhradním vlastnictví a zprávě společnosti ČEPRO,

a.s. Produktovodní síť této společnosti pak spojuje potrubím sklady a střediska společnosti

ČEPRO, a.s., s rafinériemi v Litvínově, Kralupech nad Vltavou, ale také s rafinérií v Bratislavě.

Systém umožňuje přímé čerpání a zásobování mezi jeho jednotlivými úseky. Výstavba prvních

úseků produktovodu začala v roce 1953. V současné době přesahuje jeho délka 1 100 km.

Chod produktovodů, základní technické parametry provozu (např. stavy zásob na střediscích,

čerpací režimy) a také údaje bezpečnostních systémů jsou řízeny respektive sledovány

z centrálního dispečinku společnosti ČEPRO, a.s.

3.9.3 Skladování ropy a ropných produktů

Ropa a ropné produkty jsou skladovány státními společnostmi MERO, a.s., (surová ropa)

a ČEPRO a.s., (ropné produkty). Společnost MERO, a.s., provozuje Centrální tankoviště ropy

(CTR) v Nelahozevsi. Centrální tankoviště ropy slouží ke skladování strategických nouzových

zásob ropy, dále jako krátkodobý mezisklad pro ropu přepravovanou ropovody Družba a IKL,

k míchání různých druhů ropy podle požadavků zákazníků a distribuci ropy k zákazníkům –

rafinériím.

2 0602 187

2 2652 220

2 146

2 7012 549 2 546

3 297

2 179

3 195

3 014

4 084

2 623

3 637

3 191

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

tis.

tu

n

Družba Využití kapacity

-63-

Skladovací kapacity CTR tvoří čtyři nádrže o jednotlivém objemu 50.000 m3, šest nádrží

o objemu po 100.000 m3 a šest nádrží o objemu 125.000 m3. ČEPRO, a.s., provozuje více než

1 100 km produktovodů a 17 skladů. Počet nádržových kapacit odpovídá více než 700 nádrží

(z toho nádrží větších než 200 m3 je více než 350).

4 Očekávaný vývoj do roku 2030

4.1 Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR

Budoucí spotřeba ropy a rafinérských produktů v České republice závisí na množství relativně

různorodých faktorů. Cílem této kapitoly je popsat a kvantifikovat možný vývoj očekávané

spotřeby ropy a ropných produktů. Níže uvedená prognóza je založena na přijetí některých

zjednodušujících předpokladů. Jednotlivé předpoklady jsou pečlivě popsány, aby bylo patrné,

jakým způsobem ovlivňují výslednou prognózu, a bylo tedy možné zhodnotit případnou změnu

ve výhledu v návaznosti na změně daného předpokladu. Periodické zpracování této zprávy by

také mělo umožnit případné korekce ve výhledu na základě nově dostupných informací

a orovnání výhledu se skutečností. Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů je pro

účely této analýzy omezena pouze na energetickou spotřebu. Prognóza využití ropy zejména

v petrochemickém průmyslu tedy není předmětem této kapitoly. V rámci zjednodušení je

energetické využití zúženo pouze na využití v sektoru dopravy, který tvoří více než 90 %

celkové energetické spotřeby. Zbývající část energetického využití pak tvoří spotřeba topných

olejů, zde se však nedá očekávat růst spotřeby, naopak je možné předpokládat, že bude

docházet k dalšímu poklesu využití tohoto druhu paliv.

V České republice se postupně zvyšuje počet motorových vozidel. V roce 1990 bylo v ČR

registrováno přes 2,4 mil. osobních automobilů. Během následujících deseti let se počet

osobních automobilů zvýšil o 1 mil. na 3,4 mil. automobilů. Mezi roky 2000-2010 počet narostl

o dalších 1,1 mil. Na konci roku 2015 pak počet osobních automobilů dosáhl úrovně 5,1 mil.

Dle dostupných statistik také postupně narůstá počet automobilů s naftovými motory

v porovnání s motory benzínovými. Zatímco v roce 2010 bylo téměř 90 % všech osobních

automobilů benzínových, v roce 2013 se jednalo již o necelých 70 %. Počet nákladních vozidel

kontinuálně rostl přibližně do roku 2008 a od té doby stagnuje, což bylo dáno zejména dopady

celosvětové hospodářské recese a s ní spojeným poklesem přepravy zboží. Počet autobusů

již přibližně 10 let stagnuje přibližně na úrovni 20 tis. ks.

-64-

Graf č. 58: Vývoj počtu osobních automobilů v ČR v letech 1993-2013 dle typu motoru


Tabulka č. 5: Stav vozového parku ČR

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Motocykly 892 796 903 346 924 291 944 171 976 911 977 197 998 816 1 046 467

Osobní automobily 4 423 370 4 435 052 4 496 232 4 581 642 4 706 325 4 729 185 4 833 386 5 115 316

Mikrobusy a autobusy 20 375 19 943 19 653 19 674 19 882 19 619 19 808 19 950

Nákladní vozidla 589 598 587 032 584 921 585 729 595 438 593 439 608 711 646 792

Silniční tahače 17 814 14 735 13 045 11 503 8 717 7 626 6 621 5 283

Návěsy 53 623 52 415 53 637 56 184 50 129 49 752 52 183 53 815

Přívěsy 238 712 258 891 278 137 299 546 336 914 345 742 374 050 405 908

Speciální automobily 43 609 39 300 36 660 34 797 33 641 32 447 32 034 32 258

Zdroj: Ročenka dopravy 2015; Centrální registr vozidel

Níže je uvedena prognóza vývoje osobní a nákladní dopravy na základě materiálu Ministerstva

dopravy pro oblast rozvoje dopravní infrastruktury „Dopravní sektorové strategie 2. fáze“.

Prognózy osobokilometrů a tunokilometrů, které jsou uvedeny v tabulkách níže, odpovídají

střednímu scénáři vývoje. Ve výše uvedeném materiálu je dále kvantifikován vysoký a nízký

scénář vývoje dopravních výkonů, který je vyjádřením možné kladné i záporné odchylky

vzhledem ke střednímu scénáři. V tomto ohledu je třeba zmínit, že níže uvedené dopravní

výkony v absolutních hodnotách se liší od statistik sledovaných Ministerstvem dopravy

(kupříkladu v Ročence dopravy), a to zejména z důvodu nižšího rozsahu sledované silniční

sítě a leteckých linek dopravním modelem. U železniční a autobusové dopravy byly modelově

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013

po

čet

[v m

il.]

Benzínové motory Naftové motory

-65-

sledovány pouze pravidelné spoje na území ČR. U letecké dopravy byly sledovány pouze

pravidelné spoje v rozsahu modelu.

Tabulka č. 6: Prognóza přepravy v ČR (osobokilometry)

Rok data MD Výsledky DSS2

2000 2010 model=100% 2020 2035 2050

Automobilová doprava 88% 51 511mil.oskm=100% 114% 123% 133%

Autobusová doprava 89% 3 972mil.oskm=100% 112% 153% 150%

Železniční doprava 107% 6 955mil.oskm=100% 112% 152% 155%

Letecká doprava 55% 3 791mil.oskm=100% 140% 164% 172%

Celkem 88% 66 228mil.oskm=100% 115% 130% 138%

Zdroj: Dopravní sektorové strategie 2. fáze

Tabulka č. 7: Prognóza přepravy v ČR (tunokilometry)

Rok Statistika MD Výsledky DSS2

2000 2010=100% 2020 2035 2050

Železniční doprava 126% 13 770mil. tkm=100% 123% 133% 146%

Silniční doprava 75% 51 832 mil. tkm=100% 128% 166% 174%

Vnitrozemská vodní doprava 114% 679 mil. tkm=100% 170% 215% 234%

Letecká doprava 169% 22 mil. tkm=100% 105% 118% 132%

Celkem 86% 66 304 mil. tkm=100% 127% 160% 169%

Zdroj: Dopravní sektorové strategie 2. fáze

Pro predikci spotřeby ropných produktů v dopravě byly využity statistiky dopravních výkonů

v osobní a nákladní dopravě uvedené v Ročence dopravy, které jsou dostupné do roku 2015.

Následně byly využity scénáře vývoje výkonů dle Dopravní sektorové strategie. Ty však byly

přepočteny na rok 2015, tak aby rok 2015 odpovídal 100 %. Zároveň byl tento relativní vývoj

vztažen na celkové výkony a ne pouze na výkony uvedené v modelu, což je určité

zjednodušení. Byl přijat předpoklad, lineárního vývoje výkonů v ostatních pětiletých obdobích

(2025, 2030, 2040 a 2045), které nejsou na základě modelu explicitně dostupné. Následně

byly využity statistiky spotřeby jednotlivých paliv na bázi ropy v členění dle jednotlivých druhů

osobní a nákladní dopravy, které musely být dle výkonů přepočteny do roku 2015. Tyto údaje

jsou totiž dostupné pouze s určitým časovým zpožděním (poslední data jsou dostupná za rok

2013). Výhled byl následně vztažen ke skutečnosti roku 2015. Následující graf uvádí relativní

vývoj výkonů v osobní a nákladní dopravě ve středním scénáři vztažený k roku 2015.

Kupříkladu, 124% nárůst v osobní automobilové dopravě odpovídá zvýšení výkonů z úrovně

69 705,0 mil. osobokilometrů na úroveň 86 642,7 mil. osobokilometrů. Zvýšení výkonů o 153 %

v silniční nákladní dopravě pak odpovídá růstu tunokilometrů na 89 616,1 mil. tunokilometrů

v porovnání s 58 714,0 mil. tunokilometrů v roce 2015.

-66-

Graf č. 59: Střední scénář vývoje výkonů v osobní a nákladní dopravě v ČR

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě Dopravní sektorové strategie

Tabulka č. 8: Prognóza vývoje výkonů v osobní dopravě v ČR ve středním scénáři

[tis. oskm] 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Automobilová 69 705,0 74 265,1 76 219,5 78 173,8 80 128,2 82 299,7 84 471,2 86 642,7

Autobusová 9 995,9 10 561,7 11 850,5 13 139,3 14 428,0 14 333,7 14 239,4 14 145,1

Železniční 8 298,1 8 767,8 9 811,6 10 855,4 11 899,2 11 977,4 12 055,7 12 134,0

Letecká 9 701,0 11 317,8 11 964,6 12 611,3 13 258,0 13 473,6 13 689,2 13 904,8


Tabulka č. 9: Prognóza vývoje výkonů v nákladní dopravě v ČR ve středním scénáři

[tis. tkm] 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Silniční 58 714,0 65 924,5 72 448,3 78 972,0 85 495,8 86 869,3 88 242,7 89 616,1

Železniční 15 261,0 16 835,0 17 291,2 17 747,5 18 203,7 18 796,8 19 389,9 19 983,0

Vodní 585,0 736,7 801,7 866,7 931,7 959,1 986,6 1 014,0

Letecká 31,0 31,8 33,1 34,4 35,7 37,1 38,5 39,9


Následující graf uvádí modelové scénáře vývoje spotřeby benzínu a nafty (včetně biopaliv).

Uvedené scénáře odpovídají scénářům vývoje výkonů dle prognóz Ministerstva dopravy (viz

výše). Tento výhled je však relativně zjednodušen v těchto ohledech: i) předpokládá

proporcionální (jednotkovou) závislost mezi spotřebou paliva a výkonem, a to na úrovni roku

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

140%

160%

180%

200%

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Ind

ex r

oku

20

15

[2

01

5=1

00

%]

Automobilová osobní Autobusová doprava

Železniční osobní Letecká oosbní doprava

Železniční nákladní Silniční nákladní doprava

Vnitrozemská vodní nákladní Letecká nákladní

-67-

2015; ii) nezohledňuje změnu účinnosti spalování v čase, což v podstatě odpovídá

předpokladu i); iii) nezohledňuje očekávanou substituci benzínu a nafty za alternativní paliva.

Výše zmíněná zjednodušení vedou s velkou pravděpodobností k relativnímu nadhodnocení

budoucí spotřeby. Dále je nutné zmínit, že jistým zjednodušením je také skutečnost, že nízký

scénář odpovídá nízkému scénáři vývoje osobní dopravy a zároveň nízkému scénáři nákladní

dopravy, což nemusí být odůvodnitelné, protože vývoj v těchto oblastech dopravy nutně

nepodléhá stejným faktorům. Principiálně je tady možné vygenerovat dodatečných šest

scénářů. Tyto dodatečné scénáře se nacházejí mezi hodnotami vymezenými nízkým

a vysokým scénářem. Oblast možné budoucí spotřeby vytyčenou nízkým a vysokým

scénářem je tedy možné chápat jako koridor možného vývoje.

Graf č. 60: Výhled spotřeby benzínu a nafty v ČR do roku 2050

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD

Za relativně významné zjednodušení lze považovat předpoklad zachování aktuálního podílu

motorového benzínu a nafty na trhu s pohonnými hmotami, protože je s vysokou

pravděpodobností možné očekávat pokračující trend rozvoje alternativních paliv. V hozizontu

do roku 2030 se jedná především o CNG; LNG a elektrickou energii. Ostatní alternativní paliva

(zejména tedy vodík) pravděpodobně nebudou v horizontu následujících patnácti let zaujímat

významnější podíl na tomto rozvoji. Zejména s využitím předpokladů uvedených v Národním

akčním plánu čisté mobility (dále také „NAP CM“), který byl schválen vládou ČR na konci roku

2015, je možné provést odhad náhrady kapalných pohoných hmot za alternativní paliva

a korigovat tak výhled uvedený výše.

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

tis.

tu

n

Spotřeba Nízký scénář Střední scénář

Vysoký scénář Spotřeba bez biosložek

-68-

Využití CNG v dopravě je již nyní relativně rozšířeno.V roce 2015 bylo v ČR přibližně 12 tis.

CNG vozidel a prodej zemního plynu pro využití v tomto segmentu činil kolem 43,5 mil. m3.

NAP CM pak uvažuje celkem čtyři varianty vývoje CNG v tuzemské dopravě. Optimistická

varianta předpokládá, že by spotřeba zemního plynu (v podobě CNG) mohla přibližně v roce

2025 dosáhnout 10 % podílu na spotřebě pohoných hmot v dopravě (respektive v segmentu

silniční dopravy), což odpovídá cca 250 vozidlům s roční spotřebou 600 tis. m3 zemního plynu.

V roce 2030 by pak měl počet CNG vozidel podle předpokladů dosáhnout úrovně 300 tis.

zejména osobních aut, autobusů a komunálních vozidel. Středně optimistická varianta

předpokládá „pozvolnější“ rozvoj CNG v dopravě a uvažuje, že v roce 2030 bude v provozu

přibližně 200 tis. CNG vozidel. Tento vývoj je samozřejmě podmíněn státní politikou v oblasti

zemního plynu v dopravě a rozvojem infrastruktury. Tyto předpoklady jsou pro jednotlivé

varianty detailně popsány v NAP CM.

V provonání s CNG není LNG v ČR v sektoru dopravy prakticky využíváno. Případný rozvoj

LNG je pak předpokládán zejména v oblasti nákladní (kamiónové) dopravy a případně

v oblasti autobusů. V roce 2030 by podle předpokladů mohlo být v ČR v provozu kolem 1 300

vozidel na LNG, což však závisí zejména na rozvoji potřebné infrastruktury. K plnému rozvoji

LNG může v kontextu ČR podle analýz dojít až po vybudování alespoň 10 plnících stanic.

V případě elektromobility prognózy NAP CM vycházejí z předpokladu, že důležitá města

a trasy (města s více jak 100 000 obyvateli, všechna krajská města a dálniční trasy) budou

pokryty do roku 2020, což odpovídá umožnění přístupu k tomuto druhu dopravy pro přibližně

27 % obyvatel. To by podle předpokladů umožnilo rozvoj přibližně 5 tis. elektromobilů a 9 tis.

hybridních elektromibilů (takzvaných PHEV). V roce 2025 by mohla být pokryta všechna města

nad 10 tis. obyvatel, což by odpovídalo cca 52 % populace a umožnilo rozvoj 100 tis.

elektromobilů a hybridních vozidel s přibližně 33 tis. „čistých“ elektromobilů. V případě vývoje

elektromobility byly nad rámec výhledů uvedených v NAP CM také využity podklady od

operátora trhu společnosti OTE, a.s., který každoročně zpracovává zprávy o očekávané

rovnováze v oblasti elektroenergetiky a plynu. V rámci této analýzy je také připravováno

několik scénářů budoucího vývoje elektromobility.

Následující graf zobrazuje prognózu spotřeby benzínu a nafty se zohledněním výše

popsaného rozvoje alternativních paliv. Je patrné, že v případně nízkého růstu respektive

poklesu výkonů a rozvoje alternativních paliv by mohlo v souladu s přijatými předpoklady dojít

k poklesu spotřeby nejrozšířenějších pohonných hmot v dopravě tedy benzínu a nafty. Střední

scénář i přes dílčí rozvoj alternativních paliv předpokládá růst spotřeby těchto paliv do roku

2030 na přibližně úrovni 10 %. V případě vysokého scénáře se pak jedná téměř o 20 % růst

do roku 2030 v porovnání s rokem 2015. U středního a vysokého scénáře tak platí, že růst

alternativních paliv nedostačuje k pokrytí dodatečných dopravních výkonů, což je spojeno

s růstem spotřeby „konvenčních“ pohonných hmot, a to i přes jejich snižující se podíl na

-69-

celkové spotřebě energie v sektoru dopravy. Opět je nutné zdůraznit, že modelové scénáře

jsou postaveny na řadě zjednodušení, explicitně kupříkladu není řešena problematika

biopaliv20, které jsou obsaženy ve výhledu bez explicitní diskuse vývoje jejich podílu v čase.

Záměrně je také uváděn výhled benzínu a nafty v součtu, protože použitá metoda nebere

v úvahu vývoj preferencí naftových, nebo benzínových motorů, ale v podstatě vychází ze jejich

relativního podílu v roce 2015. V tomto ohledu je však možné přijmout předpoklad relativní

stagnace benzínových motorů v porovnání s naftovými motory, což je v souladu s trendem

posledních let. V neposlední řadě není zohledněna nižší spotřeba, respektive vyšší účinnost

spalování, u nových vozidel a obecně všech dopravních prostředků.

Graf č. 61: Výhled spotřeby benzínu a nafty v ČR (upravený o rozvoj alternativních paliv)

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat ČSÚ, MPO, MD

Tabulka č. 10: Výhled spotřeby benzínu a nafty do roku 2030

[tis. tun] 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030

Nízký scénář 5 838 5 894 5 756 5 708 5 907 6 119 6 081 5 921 5 678

Střední scénář 5 838 5 894 5 756 5 708 5 907 6 119 6 378 6 594 6 728

Vysoký scénář 5 838 5 894 5 756 5 708 5 907 6 119 6 756 7 066 7 295


20 Problematika biopaliv je poměrně detailně řešena v rámci Analýzy zajištění splnitelnosti 10% cíle obnovitelných

zdrojů energie v dopravě v roce 2020

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030

tis.

tu

n

Spotřeba Nízký scénář Střední scénář Vysoký scénář

-70-

Jak již bylo zmíněno výše, uvedený výhled je založen na zjednodušujícím předpokladu

konstantní úrovně spotřeby energie na jednotku dopravního výkonu, a to na úrovni roku 2015.

Podle očekávání by mělo docházet k dílčímu poklesu jednotkové spotřeby energie v souladu

s vyšší účinností dopravní prostředků. Následující graf uvádí relativní vývoj spotřeby energie

na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě na základě pan-evropského modelu PRIMES

(další informace o výhledech na základě tohoto modelu jsou uvedeny v textu níže). Graf č. 63

pak uvádí předpoklad referenčního scénáře s ohledem na relativní úsporu energie dle

jednotlivých druhů dopravy. Je patrné, že tyto výhledy počítají s relativně významným

poklesem jednotkové spotřeby energie, a to zejména v delším horizontu. Je tedy možné

argumentovat tím, že přijatý předpoklad konstantní úrovně měrné spotřeby na jednotku výkonu

v čase vede k relativnímu nadhodnocení spotřeby. Graf č. 64 však zobrazuje historický vývoj

jednotkové spotřeby energie v osobní a nákladní dopravě (vztažený relativně k roku 2013). Je

patrné, že v posledních letech spotřeba energie na jednotku výkonu spíše rostla. Je tedy na

zhodnocení, jak velká je míra nadhodnocení spotřeby zejména ve středním období, tedy

v období do roku 2030.

Graf č. 62: Výhled spotřeby energie v ČR na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě

Zdroj: Vlastní výpočty na základě EU Reference Scenario 2016

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Ind

ex r

oku

20

15

[2

01

5=1

00

%]

Osobní doprava Nákladní doprava

-71-

Graf č. 63: Relativní úspory dle druhu dopravy (v toe/oskm; toe/tkm)

Zdroj: EU Reference Scenario 2016

Graf č. 64: Vývoj spotřeby energie v ČR na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě


-45%

-40%

-35%

-30%

-25%

-20%

-15%

-10%

-5%

0%

Osobní silniční Osobní železniční Osobní letecká Nákladní silniční Nákladníželezniční

Nákladní lodní

Ind

ex r

oku

20

10

[2

01

0=1

00

%]

2020 2030 2050

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

140%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Ind

ex r

oku

20

13

[2

01

3=1

00

%]

Osobní doprava Nákladní doprava

-72-

Na základě možného vývoje výkonů byl také aproximován výhled spotřeby leteckého petroleje.

Je patrné, že scénáře vymezují relativně široké pole možné vývoje. Střední scénář však

indikuje budoucí růst spotřeby tohoto paliva.

Graf č. 65: Výhled spotřeby leteckého petroleje v ČR


V případě výhledu spotřebny pohonných hmot je účelné provést porovnání s jinými materiály,

které jsou v tomto ohledu dostupné. Pro srovnání se nabízí využití dokumentu s názvem

Analýza zajištění splnitelnosti 10% cíle obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 202021

a takzvaný EU Referenční scénář 2016 (EU Reference scenario 2016).

Predikce spotřeby automobilových benzinů a motorové nafty obsažené v Analýze zajištění

splnitelnosti 10% cíle obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020 vychází z údajů

České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu a reflektuje především předpokládaný

vývoj v sousedním Německu. Predikce je tedy založena na do jisté míry odlišných

předpokladech a metodě. Dokument obsahuje také výhledy ostatních pohonných hmot

(v tabulce níže jsou uvedeny také výhledy spotřeby leteckého petroleje a LPG obsažené v této

zprávě). Tyto výhledy jsou i s ohledem na primární cíl zprávy kvantifikovány pouze do roku

2020.

21 Respektive celým názvem Analýza zajištění splnitelnosti 10% cíle obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020, zohledňující nové požadavky obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzínu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů“.

0

100

200

300

400

500

600

700

2013 2014 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

tis.

tu

n

Spotřeba Nízký scénář Střední scénář Vysoký scénář

-73-

Tabulka č. 11: Predikce vývoje spotřeby vybraných pohonných hmot v ČR v dopravě

Predikce spotřeby [tis. tun] 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Motorový benzín 1 577 1 585 1 580 1 560 1 540 1 520

Motorová nafta 4 542 4 720 4 720 4 705 4 690 4 675

Letecký petrolej 319 324 329 334 339 344

LPG 98 100 102 105 108 111

Zdroj: Analýza zajištění splnitelnosti 10% cíle […]

EU Referenční scénář 2016 obsahuje kvantifikaci možného vývoje energetického sektoru

Evropské unie na základě pan-evropského modelu založeného zejména na modelu PRIMES.

Následující tabulka uvádí prognózu výkonů v osobní a nákladní dopravě dle referenčního

scénáře EU. Je patrné, že podle předpokladů pan-evropského modelu bude docházet

k relativně velkému růstu výkonů jak v osobní, tak nákladní dopravě, a to nad úrovní vysokého

scénáře, který byl uvažován výše.

Tabulka č. 12: Prognóza výkonů v ČR na základě EU Referenčního scénáře 2016

Prognóza výkonů [v oskm a tkm] 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Osobní doprava (mil. oskm) 113,0 124,4 134,6 145,5 155,4 164,7 174,4 183,5

Veřejná silniční doprava 17,4 18,7 20,2 21,6 22,7 23,8 25,0 26,2

Osobní automobilová doprava 68,5 74,9 80,5 86,3 92,1 97,5 102,9 108,1

Železniční doprava 17,7 20,0 21,7 23,4 24,9 26,3 27,6 28,8

Letecká doprava 9,4 10,9 12,3 14,1 15,7 17,2 18,9 20,4

Vnitrozemská vodní doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Nákladní doprava (mil. tkm) 50,2 54,8 59,2 63,8 68,1 72,3 76,2 80,0

Silniční nákladní doprava 35,0 37,9 40,7 43,6 46,5 49,3 52,2 55,0

Železniční doprava 15,1 16,9 18,5 20,1 21,5 22,9 24,0 24,9

Vnitrozemské vodní doprava 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1


-74-

Graf č. 66: Prognóza spotřeby energie v ČR v dopravě na základě EU Ref. scénáře


Graf č. 67: Prognóza dovozu ropy a rop. produktů do ČR na základě Ref. scénáře EU


178,02

250,48 256,27 258,65 264,50 262,95267,90 277,02

284,29292,15 300,18

0

50

100

150

200

250

300

350

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

PJ

Veřejná silniční doprava Osobní automobilová doprava Silniční nákladní doprava

Želzniční doprava Letecká doprava Vnitrozemská vodní doprava

7 512

9 6498 974 8 742 8 600 8 672 8 836

9 266 9 434 9 651 9 788

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

kto

e

Ropa Ropné produkty

-75-

Seznam grafů:

Graf č. 1: Světová produkce ropy v letech 2013-2016 ................................................................... 2 Graf č. 2: Vývoj světové ceny ropy od roku 1990 ........................................................................... 3 Graf č. 3: Světové investice spojené s těžbou ropy a zemního plynu ......................................... 4 Graf č. 4: Produkce ropy dle WEO 2015 (New Policies Scenario) .............................................. 7 Graf č. 5: Světová spotřeba ropy v letech 2013-2016 .................................................................... 8 Graf č. 6: Světová spotřeby ropy v jednotlivých regionech v letech 2015 a 2021 ..................... 9 Graf č. 7: Spotřeba osobních vozidel na 100 km v USA ............................................................. 10 Graf č. 8: Deset největších trhů s produkty podle New Policies Scenario ................................ 11 Graf č. 9: Stav technicky vytěžitelných zásob ropy ke konci roku 2014 .................................... 12 Graf č. 10: Regionální rozložení technicky vytěžitelných zásob ke konci roku 2014 .............. 13 Graf č. 11: Regionální rozložení ověřených zásob ke konci roku 2014 .................................... 14 Graf č. 12: Vývoj ověřených zásob v letech 1995, 2005 a 2015 dle BP ................................... 15 Graf č. 13: Vývoj měsíčních cen ropy v letech 2001-2015 .......................................................... 16 Graf č. 14: Vývoj cen ropy na úrovni ročních průměrů v letech 2001-2015.............................. 16 Graf č. 15: Současný a očekávaný vývoj zpracovatelské kapacity ............................................ 20 Graf č. 16: Vývoj spotřeby benzínu a nafty v Evropě v letech 2000-2014 ................................ 21 Graf č. 17: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv ....... 24 Graf č. 18: Vývoj relativního podílu paliv na primárních energetických zdrojích v ČR ............ 24 Graf č. 19: Relativní zatupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD ................ 25 Graf č. 20: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví .......... 26 Graf č. 21: Vstup do transformace v ČR dle jednotlivých kategorií ........................................... 27 Graf č. 22: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR ................................................................. 28 Graf č. 23: Těžba ropy na území ČR (1990-2014) ....................................................................... 30 Graf č. 24: Počet ložisek ropy v České republice (k 31. 12. 2014) ............................................ 30 Graf č. 25: Zásoby ropy na území České republiky (k 31. 12. 2014) ........................................ 31 Graf č. 26: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 2015 .................................................... 32 Graf č. 27: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech 2005-2015 ....................................... 33 Graf č. 28: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech 2005-2015 ........................... 33 Graf č. 29: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2015 ................ 35 Graf č. 30: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2015 ................ 35 Graf č. 31: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech 2000-2015 .................................................. 36 Graf č. 32: Průměrná cena dovážené ropy .................................................................................... 36 Graf č. 33: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 ........................................ 37 Graf č. 34: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle jednotlivých člen. zemí ........ 38 Graf č. 35: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ...... 39 Graf č. 36: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 ............................ 39 Graf č. 37: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2015 ........ 40 Graf č. 38: Vývoz ropy z ČR v letech 2000-2015 .......................................................................... 41 Graf č. 39: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech 2000-2015 ........................................... 41 Graf č. 40: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí . 42 Graf č. 41: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ......... 43 Graf č. 42: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření ..... 44 Graf č. 43: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření ...... 44 Graf č. 44: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření ........... 45 Graf č. 45: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření ............ 45 Graf č. 46: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR .................................................................. 46 Graf č. 47: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 2014 ....................................................... 47 Graf č. 48: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů .................................................... 47 Graf č. 49: Spotřeba ropy na úrovni primárních energetických zdrojů na obyv. (2015) ......... 49 Graf č. 50: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR ............................................................. 50

-76-

Graf č. 51: Vývoj dodávek kapalných pohonných hmot na trh v ČR ......................................... 50 Graf č. 52: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR ............................................................................ 52 Graf č. 53: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU (červenec 2016) ........................... 53 Graf č. 54: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech 2011-2015 (Kč/litr) ......................... 55 Graf č. 56: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 2014 ................. 59 Graf č. 57: Množství ropy přepravené ropovodem Družba a využití jeho kapacity ................. 61 Graf č. 58: Množství ropy přepravené ropovodem IKL a využití jeho kapacity ........................ 62 Graf č. 59: Vývoj počtu osobních automobilů v ČR v letech 1993-2013 dle typu motoru ...... 64 Graf č. 60: Střední scénář vývoje výkonů v osobní a nákladní dopravě v ČR ......................... 66 Graf č. 61: Výhled spotřeby benzínu a nafty v ČR do roku 2050 ............................................... 67 Graf č. 62: Výhled spotřeby benzínu a nafty v ČR (upravený o rozvoj alternativních paliv) .. 69 Graf č. 63: Výhled spotřeby energie v ČR na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě70 Graf č. 64: Relativní úspory dle druhu dopravy (v toe/oskm; toe/tkm) ...................................... 71 Graf č. 65: Vývoj spotřeby energie v ČR na jednotku výkonu v osobní a nákladní dopravě .. 71 Graf č. 66: Výhled spotřeby leteckého petroleje v ČR ................................................................. 72 Graf č. 67: Prognóza spotřeby energie v ČR v dopravě na základě EU Ref. scénáře ........... 74 Graf č. 68: Prognóza dovozu ropy a rop. produktů do ČR na základě Ref. scénáře EU ....... 74

Seznam tabulek:

Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech 2005-2015............................ 34 Tabulka č. 2: Dovozy rafinérských výrobků do ČR v tunách ...................................................... 37 Tabulka č. 3: Vývozy rafinerských výrobků z ČR v tunách ......................................................... 42 Tabulka č. 4: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech 2011-2015 (Kč/litr) ....... 54 Tabulka č. 5: Stav vozového parku ČR .......................................................................................... 64 Tabulka č. 6: Prognóza přepravy v ČR (osobokilometry) ........................................................... 65 Tabulka č. 7: Prognóza přepravy v ČR (tunokilometry) ............................................................... 65 Tabulka č. 8: Prognóza vývoje výkonů v osobní dopravě v ČR ve středním scénáři ............. 66 Tabulka č. 9: Prognóza vývoje výkonů v nákladní dopravě v ČR ve středním scénáři .......... 66 Tabulka č. 10: Výhled spotřeby benzínu a nafty do roku 2030 .................................................. 69 Tabulka č. 11: Predikce vývoje spotřeby vybraných pohonných hmot v ČR v dopravě ......... 73 Tabulka č. 12: Prognóza výkonů v ČR na základě EU Referenčního scénáře 2016 ............. 73

Seznam obrázků:

Obrázek č. 1: Světová rafinérská kapacita v roce 2013 .............................................................. 19 Obrázek č. 2: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky ........................................... 29 Obrázek č. 3: Infrastruktura na území ČR ..................................................................................... 60

-77-

Seznam zkratek:

CNG stlačený zemní plyn (compressed natural gas)

CTR Centrální tankoviště ropy

ČGS Česká geologická služba

ČS čerpací stanice

ČSÚ Český statistický úřad

EHOB Extra těžká ropa a dehet (extra heavy oil and bitumen)

EU Evropská unie

FOB free-on-board

IEA Mezinárodní energetická agentura (Internationa Energy Agency)

LNG zkapalněný zemní plyn (liquefied natural gas)

LPG zkapalněný ropný plyn (liquified petroleum gas)

LTO light tight oil

MD Ministerstvo dopravy

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

NAP CM Národní akční plán čisté mobility

NGLs natural gas liquids

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (The Organisation for Economic Co-operation and Development)

OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu (Organization of the Petroleum Exporting Countries)

SSHR Správa státních hmotných rezerv

WEO World Energy Outlook

Date post:	18-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných …...produkce o 2,4 mb/d, které bylo...

Documents