Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016

Praha – duben 2018

ÚVOD .......................................................................................................................... 1

1 AKTUÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ TRENDY V OBLASTI ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ VE SVĚTĚ ........................................................................... 2

2 LEGISLATIVA V OBLASTI ROPY V ČESKÉ REPUBLICE ................................ 8

3 HLAVNÍ TRENDY V OBLASTI VYUŽITÍ ROPY V ČR A JEJICH ZMĚNY V UPLYNULÉM OBDOBÍ ............................................................................................ 9

3.1 Těžba ropy na území ČR ....................................................................................... 13

3.2 Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů ........................................................ 16

3.2.1 Dovoz ropy a rafinérských produktů ........................................................................ 16

3.2.2 Vývoz ropy a rafinérských produktů ........................................................................ 25

3.2.3 Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty ....................... 28

3.3 Zpracování ropy na území ČR ............................................................................... 31

3.4 Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy – havárie v rafinériích .......... 33

3.5 Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR ......................................................... 34

3.6 Nouzové zásoby ropy ........................................................................................... 37

3.7 Spotřebitelské ceny pohonných hmot .................................................................. 40

3.8 Struktura ropného sektoru................................................................................... 41

3.9 Infrastruktura v ropném sektoru .......................................................................... 43

3.9.1 Rafinérie ................................................................................................................... 43

3.9.2 Ropovody na území ČR ............................................................................................. 44

3.9.3 Skladování ropy a ropných produktů ....................................................................... 47

4 OČEKÁVANÝ VÝVOJ ROPNÉHO SEKTORU DO ROKU 2030 ....................... 48

4.1 Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR ....................................... 48

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 61

-1-

Úvod

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti ropy a ropných produktů (dále také „Zpráva“)

je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále také „MPO“) na základě nástroje

vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České

republiky č. 362 ze dne 18. května 2015. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní

správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji

energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je

plněním uvedeného úkolu v oblasti ropy a ropných produktů. Dle zadání Státní energetické

koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně.

Zpráva obsahuje popis a analýzu aktuální situace a očekávaných trendů v oblasti ropy

a ropných produktů, a to jak v kontextu vývoje světové energetiky, tak především se

zaměřením na Českou republiku. Zhodnocení mezinárodního vývoje se věnuje zejména vývoji

v oblasti světové spotřeby, produkce. Stručné zhodnocení je také věnováno situaci na

mezinárodním trhu s ropou. Mezi hlavní zdroje informací v této oblasti patří publikace

a informační zdroje Mezinárodní energetické agentury. Další část Zprávy je pak věnována

situaci v České republice. V této části jsou diskutovány hlavní trendy v oblasti využití ropy

a ropných produktů v České republice, a to zejména v oblasti těžby ropy, dovozu a vývozu

rafinérských produktů, zpracování ropy, nouzových zásob ropy a infrastruktury na území ČR.

V neposlední řadě tato Zpráva obsahuje i analýzu očekávaného vývoje ropného sektoru do

roku 2030, zejména tedy v podobě prognózy budoucí spotřeby ropy a spotřeby

nejvýznamnějších ropných produktů. Pro účely této Zprávy byla vytvořena střednědobá

prognóza spotřeby hlavních ropných produktů v sektoru energetické spotřeby respektive

v sektoru dopravy. Tyto výhledy jsou samozřejmě zatíženy relativně významnou mírou

nejistoty. Zpráva je pak koncipována jako aktualizace Zprávy z listopadu 2016, relevantní

textové a grafické části byly zachovány a aktualizovány, v tomto ohledu je také zachována

původní struktura Zprávy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu také na roční bázi připravuje informaci o statistice ropy

a ropných produktů a čerpacích stanic. Poslední verze této publikace je dostupná za rok 2016

a je dohledatelná na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v sekci

Energetika, pod názvem „Ropa a ropné produkty za rok 2016“. Statistické informace obsažené

v této Zprávě jsou z významné části převzaty z této publikace.

-2-

1 Aktuální situace a očekávané trendy v oblasti ropy a ropných produktů ve

světě

Aktuální situací a očekávanými trendy v oblasti ropy a ropných produktů ve světě se poměrně

detailně zabývala minulá zpráva z listopadu 2016, která se v jednotlivých podkapitolách

samostatně věnovala světové produkci, spotřebě, zásobám, vývoji na mezinárodních trzích

s ropou, světové zpracovatelské kapacitě a spotřebě rafinérských produktů. Níže je tedy pouze

stručné shrnutí aktuální situace, nejvýznamnějších změn a očekávaných trendů.

Následující grafy zobrazují světovou nabídku a spotřebu ropy. Oproti minulé zprávě byly

doplněny informace za 4Q2016 a 1Q2017 na základě dat od Mezinárodní energetické

agentury, zároveň byla upravena data za předchozí období, u kterých dochází k průběžné

revizi. V prvním čtvrtletí 2017 je patrný pokles světové produkce ropy, respektive nabídky,

který je způsoben zejména snahou významných producentů o snížení produkce za účelem

stabilizace respektive zvýšení cen. V tomto ohledu se jedná zejména o dohodu států

sdružených do OPEC, které bylo dosaženo v listopadu 2016 a ke které se připojilo také Rusko.

V prvním čtvrtletí 2017 je patrné dílčí snížení podílů států OPEC na světové produkci,

související s dohodou o omezení produkce a také silným tlakem zejména ze strany produkce

nekonvenční ropy ve Spojených státech amerických.

Graf č. 1: Světová nabídka ropy v letech 2013-2016

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, březen 2018)

90,42 91,12 91,75 91,69 92,03 92,9894,14

95,34 95,1396,32 97,16 97,33 96,64 96,04 96,92

98,1896,59

24%

26%

28%

30%

32%

34%

36%

38%

40%

60

65

70

75

80

85

90

95

100

105

mb

/d

Celková produkce ropy Podíl států OPEC

-3-

Graf č. 2: Světová poptávka po ropě v letech 2013-2016

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, březen 2018)

Navzdory dohodě OPEC (včetně některých zemí mimo OPEC) o snížení produkce ceny ropy

v první polovině roku 2017 klesaly, a to zejména v důsledků rostoucí těžby v USA, stejně jako

v Libyi a Nigérii, jejichž produkce není dohodou omezena, což vyvolalo pochybnosti o rychlém

vyrovnání světové nabídky a poptávky na mezinárodním trhu s ropu. Další snížení těžby ze

strany signatářů dohody z května roku 2017 nevedlo k zabránění dalšího poklesu ceny ropy.

V druhé polovině června 2017 klesla cena ropy (North Sea Brent) pod 45 USD/bbl, což byla

nejnižší cena od listopadu 2016. Ve třetím čtvrtletí 2017 došlo k obratu toho trendu, světová

cena ropy se začala postupně zvyšovat, a to v důsledku řady faktorů, zejména relativně

výrazného růstu světové poptávky, rostoucího napětí na Středním východě a také několika

výpadků v dodávkách (severní Irák, hurikány v Severní Americe). Cena ropy se pak dále

zvyšovala a v březnu 2018 dosáhla hranice 70 USD/bbl (North Sea Brent; pro WTI cca 65

USD/bbl). I přes tento postupný růst ceny se očekává dostatečná saturace trhu ze strany

producentů, tedy za předpokladu, že nedojde k nějakým neočekávaným událostem a v tomto

ohledu převládá názor, že v průběhu roku 2018 nebude docházet k významnému zvýšení ceny

nad úroveň 70 USD/bbl.

Ve střednědobém výhledu existuje riziko zvýšené volatility ceny ropy s potenciálním deficitem

produkční kapacity souvisejícím s nedostatečnými investicemi. V letech 2015 a 2016 se

investice do nových produkčních kapacit snížily o 25 % (oproti roku 2015 respektive 2016),

v roce 2017 pak stagnovaly a v roce 2018 se předpokládá pouze relativně mírný nárůst. Tento

vývoj může v kombinaci s pokračujícím růstem poptávky indikovat budoucí nedostatek

produkčních kapacit.

90,7991,41

92,4192,88

92,32 92,45

93,5694,02

93,64

94,56

96,1895,49 95,5 95,8

96,85 96,95 96,65

85

87

89

91

93

95

97

99

mb

/d

-4-

V horizontu do roku 2020 předpokládaná rekordní produkce zemí, které nejsou členy OPEC

(zejména Spojených států amerických), převyšuje očekávaný růst poptávky. Pokud však

investice do rozšíření produkčních kapacit zůstanou střednědobě nedostatečné, může se stát,

že rezervní produkční kapacita poklesne pouze na 2,2 % světové poptávky, což by byla

nejnižší hodnota od roku 2007. To by bylo spojeno s relativně vysokou volatilitou ceny a jejím

potenciálním růstem, přetrvávajícím do zprovoznění nových těžebních kapacit.

Produkce nekonvenční ropy ve Spojených státech amerických poměrně dynamicky reagovala

na rostoucí ceny jak v roce 2010 tak v roce 2017 a je pravděpodobné, že toto přizpůsobení

bude pokračovat i nadále. Země OPEC však stále pokrývají významnou část světové produkce

a jejich role v zajišťování souladu poptávky a nabídky je stále velmi významná. V rámci OPEC

existuje rezervní kapacita na úrovni více než 2 mb/d, kterou disponuje Saudská Arábie. Tento

fakt demonstruje význam největšího producenta v rámci OPEC k zajištění stability na

mezinárodních trzích s ropou.

Graf č. 3: Spotové ceny ropy v letech 1991-2017 (měsíční průměry)

Zdroj: Energy Prices and Taxes (Mezinárodní energetická agentura)

-5-

Graf č. 4: Průměrné spotové ceny ropy North Sea Brent (FOB)

Zdroj: Oil Information (Mezinárodní energetická agentura)

Ve střednědobém výhledu poptávky po ropě Mezinárodní energetická agentura předpokládá,

že relativně vysoké tempo růstu světového hospodářství podpoří relativně vysoké tempo růstu

poptávky po ropě. Mezinárodní měnový fond předpokládá průměrné tempo světové ekonomiky

v horizontu let 2017-2023 na úrovni 3,9 % a očekává se, že v podstatě všechny regionu budou

určitým způsobem přispívat k tomuto růstu. Rozvíjející se ekonomika povede k vyšší poptávce

po ropě a očekává se, že roční poptávka poroste průměrně o 1,2 mb/d. Na základě těchto

předpokladů dosáhne v roce 2023 světová poptávka úrovně 104,7 mb/d ročně, což

představuje zvýšení o 6,9 mb/d v porovnání s rokem 2017. V souladu s trendem několika

posledních let bude Čína a Indie tvořit téměř 50 % dodatečného růstu spotřeby ropy v období

2017-2023. Graf č. 5 zobrazuje očekávanou meziroční změna v poptávce po ropě v období

2017-2023, tmavě modrá barva je použita pro asijské země mimo OECD, bledě modrá barva

pro Čínu a zelená barva je použita pro zbývající země.

Ve střednědobém horizontu není možné očekávat, že by došlo k zastavení růstu světové

poptávky, avšak podle předpokladů Mezinárodní energetické agentury je možné předpokládat,

že po růstu na úrovni 1,4 mb/d v roce 2018, dojde k dílčímu zpomalení tempa přibližně na

1 mb/d. V řadě zemí se již nyní objevují náznaky substituce ropy jinými zdroji energie. Jedním

z hlavních příkladů tohoto trendu je Čína, která má jedny z nejpřísnějších emisních standardů

a standardů účinnosti. Rostoucí počet elektrických autobusů a vozidel poháněných

zkapalněným zemním plynem může v Číně poměrně výrazně zpomalit růst poptávky po

ropných produktech. Nejvýznamnějším zdrojem světového růstu poptávky po ropě je

petrochemický průmysl, a to zejména v Spojených státech amerických a Číně. Významný

0

10

20

30

40

50

60

01

/20

16

02

/20

16

03

/20

16

04

/20

16

05

/20

16

06

/20

16

07

/20

16

08

/20

16

09

/20

16

10

/20

16

11

/20

16

12

/20

16

01

/20

17

02

/20

17

03

/20

17

04

/20

17

05

/20

17

06

/20

17

USD

/bb

l

-6-

nárůst produkce nekonvenční ropy Spojených států otevírá možnosti využití domácí suroviny

právě v oblasti petrochemického průmyslu.

Graf č. 5: Očekávaná meziroční změna v poptávce po ropě v období 2017-2023

Zdroj: Market Report Series - Oil 2018 (Mezinárodní energetická agentura)

Podle předpokladů produkce zemí OPEC vzroste ve střednědobém horizontu pouze mírně.

Růstu produkce budou dominovat zejména země mimo OPEC, a to zejména Spojené státy

americké, které se stávají stále dominantnější zemí v rámci mezinárodního trhu. Graf č. 6

zobrazuje očekávanou změnu v produkci ropy ve vybraných zemích v období 2017-2023 na

základě střednědobého výhledu Mezinárodní energetické agentury.

Graf č. 6: Očekávaná změna v produkci ropy ve vybraných zemích v období 2017-2023

Zdroj: Market Report Series - Oil 2018 (Mezinárodní energetická agentura)

Pro dlouhodobější výhled světové spotřeby ropy je možné využít Světový výhled energetiky.

Graf č. 7 uvádí očekávanou poptávku po ropě do roku 2040 dle tzv. „New Policies Scenario“,

který vychází z aktuální platných, ale také plánovaných politik, které jsou v současné době

známé. Je patrné, že v souladu s předpoklady tohoto scénáře spotřeba ropy stále roste, i když

postupně pomalejším tempem. Relativně významným faktorem je rostoucí spotřeba v sektoru

-7-

průmyslu, a to zejména v chemickém. Graf č. 8 pak uvádí očekávanou spotřebu dle

předpokladů tzv. „Sustainable Development Scenario“. Tento scénář předpokládá naplnění

cílů klimatické dohody uzavřené v Paříži. Mezinárodní energetický výhled obsahuje také

předpoklady cen základních energetických komodit. Nejedná se však o predikce těchto cen,

ale o rovnovážné ceny. V případě „New Policies Scenario“ se předpokládá postupný nárůst

ceny ropy na 111 USD/bbl, u „Sustainable developent Scenario“ pak cena postupně klesá na

64 USD/bbl v roce 2040.

Graf č. 7: Očekávaná světová poptávka po ropě dle „New Policies Scenario“

Zdroj: World Energy Outlook 2017 – online informace (Mezinárodní energetická agentura)

Graf č. 8: Očekávaná světová poptávka po ropě dle „Sustainable Development Scenario“

Zdroj: World Energy Outlook 2017 – online informace (Mezinárodní energetická agentura)

-8-

2 Legislativa v oblasti ropy v České republice

Oblast průzkumu a těžby ropy je upravena zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

nerostného bohatství (takzvaný horní zákon). V tomto ohledu je důležitým subjektem Český

báňský úřad, který je ústředním orgánem státní báňské správy České republiky. Legislativní

rámec obchodu s ropou a ropnými produkty je pak obecně ukotven v zákoně č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně

některých zákonů (takzvaný energetický zákon).

Další důležitou oblast tvoří legislativa, která vytváří právní základ pro reakce na řešení

nouzových situací v zásobování ropou. Legislativa v této oblasti mimo jiné zohledňuje závazky

vyplývající pro ČR z členství v Evropské unii (dále také „EU“) a IEA. Rozhodujícím právním

předpisem pro oblast reakcí na nouzové situace v zásobování ropou je zákon č. 189/1999 Sb.,

o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Zákon

o nouzových zásobách ropy vymezuje základní pojmy z oblasti ropné bezpečnosti, stanovuje

způsob vytváření, udržování a skladování nouzových zásob ropy a zabývá se problematikou

ochraňovatelů. Dále řeší otázky ropné nouze, opatření k omezení spotřeby ropy a použití

nouzových zásob. Součástí zákona jsou rovněž ustanovení o působnosti Správy státních

hmotných rezerv České republiky (dále také „SSHR“), která je ústředním orgánem státní

správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv.

Prováděcím předpisem zákona č. 189/1999 Sb. je pak vyhláška č. 165/2013 Sb., o druzích

ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu

nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy.

Tento zákon mimo jiné rozpracovává směrnici Evropské rady (dále také „Rady“) č. 119 z roku

2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo

ropných produktů a nařízení Evropského parlamentu a Rady č 1099 z roku 2008 o energetické

statistice. Vyhláška pak stanovuje druhy ropy a skladbu ropných produktů pro skladování

v nouzových zásobách ropy, způsob výpočtu nouzových zásob ropy, vymezuje skladovací

zařízení a určuje vykazování nouzových zásob ropy.

Dalším relevantním předpisem je zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích

stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných

hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Vypracování tohoto

zákona si vyžádala zejména nutnost legislativního ošetření oblasti kvality a složení

prodávaných pohonných hmot v souladu s předpisy Evropských společenství a oblasti

stanovení základních podmínek provozování čerpacích stanic pohonných hmot. Poslední

novela tohoto zákona pod č. 152/2017 Sb. nabyla účinnosti dne 6. června 2017. Hlavní

motivací pro přijetí této novely bylo provést transpozici evropské směrnice 2014/94/EU

o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva do českého právního řádu. Uvedená novela

-9-

přináší příslušné definice a povinnosti, jež souvisejí s vytvořením infrastruktury pro alternativní

paliva, a právní úpravu dalšího druhu alternativního paliva pro pohon vozidel, včetně elektřiny,

která do té doby nebyla v tuzemské legislativě právně ukotvena, konkrétně dobíjecích stanic

pro elektrická vozidla a jednotlivých druhů těchto stanic. Rozšiřují se rovněž povinnosti pro

provozovatele čerpacích stanic vyplývající přímo z uvedené směrnice a související se

zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva. Současně a v souvislosti s novelou zákona

o pohonných hmotách nabyla účinnosti vyhláška č. 153/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č.

133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení

a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot),

ve znění vyhlášky č. 278/2011 Sb.

Mezi další zákony patří zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv,

ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje postavení SSHR v systému hospodářských

opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv a stanovuje strukturu státních hmotných

rezerv.

3 Hlavní trendy v oblasti využití ropy v ČR a jejich změny v uplynulém období

Cílem této kapitoly je zhodnotit hlavní trendy v oblasti ropy a poukázat na nejvýznamnější

změny, ke kterým v tomto ohledu došlo v uplynulém období. Využití ropy je možné rozdělit na

energetické a neenergetické. Tato kapitola se pak věnuje „pouze“ zhodnocení trendů v oblasti

energetického využití ropy.

Ropa a ropné produkty hrají v energetickém mixu České republiky relativně významnou úlohu.

Po tuhých fosilních palivech (v ČR se jedná zejména o hnědé a černé uhlí) je ropa druhým

nejdůležitějším zdrojem primární energie. Kapalné uhlovodíky, a to ať už ve formě „surové“

ropy, nebo odvozených produktů, zaujímají na celkových primárních energetických zdrojích

zhruba 20% podíl. Tento podíl je pak dlouhodobě relativně stabilní. Graf č. 10 zobrazuje vývoj

podílu ropy a ropných produktů na celkových primárních energetických zdrojích.

-10-

Graf č. 9: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv

Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

Graf č. 10: Podíl ropy a ropných produktů na celkových primárních energetických zdrojích

Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

-500 000

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

TJ

Uhlí Ropa a ropné produktyZemní plyn Obnovitelné zdroje energieOdpad (neobnovitelná složka) Teplo z jaderné reakceTeplo Elektřina

0%

5%

10%

15%

20%

25%

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

-11-

Ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi je patrné, že Česká republika má jeden

z nejnižších podílů ropy a ropných produktů na domácích primárních energetických zdrojích.

Nižší podíl ropy než ČR má z Evropských zemí OECD pouze Estonsko a Island. Graf č. 11

uvádí relativní zastoupení ropy a ropných produktů v národních energetických mixech

Evropských zemí OECD v roce 2016.

Graf č. 11: Relativní zastoupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD (2016)

Zdroj: Oil Information 2017 (Mezinárodní energetická agentura)

Z vývoje konečné energetické spotřeby ropy a ropných produktů dle jednotlivých odvětví, je

patrné, že od roku 1990 došlo k významnému snížení využití ropy a ropných produktů zejména

v odvětví průmyslu. Zatímco v roce 1990 se průmysl podílel na konečné spotřebě 43,4 %,

v roce 2016 to již bylo pouze 2,2 %. Opačný trend je možné pozorovat v sektoru dopravy.

Zatímco v roce 1990 byla konečná spotřeba v sektoru dopravy na úrovni 105,5 PJ, což

odpovídalo 37,7% podílu na celkové konečné spotřebě (tedy menšímu podílu než v té době

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Lucembursko

Řecko

Irsko

Portugalsko

Španělsko

Belgie

Nizozemí

Švýcarsko

Dánsko

Slovinsko

Rakousko

UK

Itálie

Německo

Norsko

Turecko

Lotyšsko

Francie

Maďarsko

Polsko

Finsko

Švédsko

Slovensko

Česká republika

Island

Estonsko

%

Ropa Plyn Ostatní

-12-

zaujímal sektor průmyslu), tak v roce 2016 již spotřeba v sektoru dopravy dosáhla 261,1 PJ,

což odpovídalo 91,7 % celkové konečné spotřeby.

Mezi další uživatele ropných produktů patří sektor zemědělství a lesnictví. Od roku 1990 došlo

v tomto sektoru k jejich dílčímu snížení spotřeby. V roce 2016 sektor zemědělství a lesnictví

zaujímal na konečné spotřebě relativní podíl na úrovni 5,0 %. V České republice pak není

rozšířena výroba tepla v domácnostech s využitím topných olejů a konečná spotřeba těchto

paliv je tedy v tomto sektoru relativně zanedbatelná (přibližně 0,7 % v roce 2016). Totéž pak

platí o sektoru služeb, kde je spotřeba ropných produktů v porovnání s ostatními sektory

v podstatě marginální (přibližně 0,4 % v roce 2016).

Graf č. 12: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví

Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

Jak již bylo uvedeno výše, nejvýznamnějším sektorem s ohledem na energetickou spotřebu

ropy tvořící více než 90 % konečné energetické spotřeby, je sektor dopravy. Celková spotřeba

energie v tomto sektoru také zaznamenává stálý růst. V porovnání s rokem 1990 je spotřeba

energie v dopravě v ČR téměř 2,5 krát vyšší. Nejvýznamnější meziroční růst spotřeby energie

v tomto sektoru však trval přibližně do roku 2007. Od tohoto roku dochází k relativní stagnaci

spotřeby v tomto sektoru a dokonce k jistému dílčímu poklesu. Od roku 2014 však spotřeba

v sektoru dopravy opět poměrně výrazně roste, v průměru přibližně o 4 % ročně.

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

TJ

Průmysl Doprava Domácnosti Zemědělství a lesnictví Služby Ostatní

-13-

Sektoru dopravy pak neoddiskutovatelně dominuje spotřeba ropných produktů, zejména tedy

automobilového benzínu a motorové nafty. Spotřeba paliv na bázi ropy, tedy benzínu, nafty,

zkapalněného ropného plynu (dále také „LPG“), leteckého petroleje a leteckého benzínu, tvoří

přibližně 93 % celkové spotřeby pohonných hmot v dopravě. Zatímco spotřeba

automobilového benzínu v čase významně nenarůstá, ale spíše se snižuje, využití motorové

nafty se postupně zvyšuje (od roku 2010 v průměru přibližně o 3 % ročně). Alternativní paliva

k palivům na bázi ropy, kterými jsou biopaliva, zemní plyn, nebo elektřina zatím tvoří pouze

relativně velmi malou část celkové spotřeby energie v dopravě (přibližně 7 %).

Graf č. 13: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR

Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

3.1 Těžba ropy na území ČR

Na rozdíl od černého a hnědého uhlí nemá Česká republika významné zdroje těžitelných

zásob ropy (ve srovnání s tuzemskou spotřebou). Domácí produkce pokrývá jen zhruba 2 %

tuzemské spotřeby. Průmyslově významná ložiska ropy se nacházejí na jižní Moravě a jsou

vázána na geologické jednotky Západních Karpat a jihovýchodní svahy Českého masivu.

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

TJ

Automobilový benzín Bioetanol Motorová nafta Bionafta

LPG Letecký petrolej Letecký benzín Zemní plyn

Eletřina Ostatní

-14-

Obrázek č. 1: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky

Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny (ČGS)

Nejvyššího ročního objemu těžby, konkrétně 317 tis. tun, bylo v období od roku 1990 dosaženo

v roce 2003. Od tohoto roku dochází k postupnému snižování vytěženého množství ropy.

V roce 2016 dosáhla těžba úrovně 117 tis. tun.

Graf č. 14: Těžba ropy na území ČR (1990-2016)

Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ

5069

82

111128

146 152163

179 183175

183

265

317306 313

265

246 242

222

176165

156 154 150

128117

0

50

100

150

200

250

300

350

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

tis.

tu

n

-15-

Graf č. 15: Počet ložisek ropy v České republice (k 31. 12. 2016)

Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny (ČGS)

Graf č. 16 zobrazuje vývoj zásob ropy na území České republiky v letech 2010-2016.

Vytěžitelné zásoby v roce 2016 odpovídali 1 504 tis. tun, což je přibližně stejné množství jako

v roce 2014. Při stávající úrovni těžby by tyto zásoby vystačily přibližně na období 12 let. Je

však účelné zmínit, že v roce 2017 došlok objevu nové ložiska ropy a zemního plynu. Toto

ložisko se nachází na jižní Moravě mezi Kyjovem a Brnem. V ložisku se nachází přibližně tři

miliony barelů ropy a 100 mil. m3 zemního plynu.

27 27 2730 29 28

33

3433 34

3937 38 39

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

po

čet

Těžená ložiska Netěžená ložiska

-16-

Graf č. 16: Zásoby ropy na území České republiky (k 31. 12. 2016)

Zdroj: Surovinové zdroje ČR – nerostné suroviny (ČGS)

3.2 Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů

3.2.1 Dovoz ropy a rafinérských produktů

Dovoz ropy do České republiky dosáhl v roce 2016 úrovně 5 324,8 tisíc tun, což je o 25,3 %

méně než v roce 2015. Největším zahraničním dovozcem ropy je historicky Ruská federace

(dále také „Rusko“), ze které bylo v roce 2015 dovozeno celkem 3 424,041 tis. tun, což

odpovídalo 64,32 % celkových dovozů. Druhé největší množství dovezené ropy v roce 2016 -

konkrétně 1 488,677 tis. tun - pocházelo z Ázerbájdžánu, což odpovídalo podílu 27,95 %

celkových dovozů. V roce 2016 pak byla ropa dovezena ještě ze dvou tří dalších států, a to

z Kazachstánu, Saudské Arábie a Maďarska1. Dovozy z Kazachstánu odpovídaly 304,897 tis.

tunám (5,73 % celkových dovozů). Dovozy ze Saudské Arábie tvořily 1,49 % a z Maďarska

pak 0,52 % celkových dovozů.

1 Dovoz z Maďarska je však v podstatě pouze na úrovni statistiky, k fyzickým dodávkám Maďarské ropy však ve sledovaném období nedocházelo.

15 424

20 326 20 108 21 236 21 100 21 402 21 428

4 475

3 983 4 092 1 758 1 747 1 7353 355

9 116

6 582 6 5815 817 5 816 5 816

5 816

1 415

1 664 1 628

1 534 1 449 1 3791 504

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Bilanční prozkoumané Bilanční vyhledané Nebilanční Vytěžitelné

-17-

Graf č. 17: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 2016

Zdroj: Český statistický úřad

Největší množství ropy za posledních jedenáct let (respektive mezi roky 2005-2016) bylo

dovezeno v roce 2008, konkrétně se jednalo o 8 108,5 tis. tun. Naopak nejméně ropy (5 324,8

tun) bylo dovezeno v roce 2016. Zde je však nutné zdůraznit, že rok 2016 byl významně

specifický s ohledem na provozní havárie v tuzemských rafinériích (více informací je uvedeno

v kapitole 3.4). Průměrný roční dovoz v letech 2005-2016 pak činil 7 174,1 tis. tun. V letech

2005-2016 pak docházelo k relativnímu poklesu podílu dovozu z Ruské federace. Zatímco

v roce 2005 dosahoval podíl dovozů z Ruska 71,1 %, což byla nejvyšší hodnota podílu ve

sledovaném období, v roce 2016 tvořil podíl ropy dovezené z Ruska na celkových dovozech

“pouze“ 64,3% (v roce 2015 se jednalo o 56,4 %). V tomto období se zároveň zvyšoval podíl

dovozu ropy z oblasti Kaspického moře. Podíl dovozu ropy z Ázerbájdžánu se postupně

zvyšoval, a to z úrovně 18,7 % v roce 2005 na úroveň 28,0 % v roce 2016 (v roce 2015 se

jednalo o 33,4 %). Podíl dovozu z Kazachstánu vzrostl na 3,7 % v roce 2005 na 11,1 % v roce

2014 (9,8 % v roce 2015); v roce 2016 však tvořil pouhých 5,7 %. Tento trend souvisí s vyšším

využitím kapacity ropovodu IKL, s jehož využitím je do České republiky skrze přístav v italském

Terstu dopravována zejména ropa právě z oblasti Kaspického moře2. Mezi země, které jsou

na grafech níže označeny souhrnně jako „ostatní“ patří Írán, Itálie, Maďarsko, Nigérie, Norsko,

Polsko, Saudská Arábie, Sýrie a Turkmenistán.

2 Ropovod IKL navazuje ve Vohburgu (SRN) na ropovod TAL z italského Terstu, přes který je ropa z tohoto přístavu dopravována dále do některých zemí Evropy, zejména SRN a Rakouska. Ropovod IKL přepravuje ropu z Vohburgu do Centrálního tankoviště Nelahozeves a odtud do rafinerií v ČR.

Ázerbájdžán27,95%

Kazachstán5,72%

Maďarsko0,52%

Rusko64,32%

Saudská Arábie1,49%

5 324,8 tis. tun

-18-

Graf č. 18: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech 2005-2016

Zdroj: Český statistický úřad

Graf č. 19: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech 2005-2016

Zdroj: Český statistický úřad

7 735,5 7 765,1

7 186,3

8 108,5

7 186,9

7 727,9

6 925,5 7 074,66 551,9

7 370,47 132,0

5 324,8

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní

-19-

Následující tabulka uvádí celkové dovezené množství ropy v letech 2005 až 2016 dle země

původu. Za toto období bylo do České republiky dovezeno 86 010,1 tis. tun. Z Ruské federace

pocházelo celkově 64,3 % celkových dovozů v tomto období. Z Ázerbájdžánu pak pocházelo

26,1 % celkových dovozů a z Kazachstánu 7,1 %. Z ostatních zemí pocházelo ve sledovaném

období „pouze“ 2,5 %.

Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech 2005-2016

Země původu Celkové dovezené množství (2005-2016)

[v tis. tun]

Rusko 51 300,103

Ázerbájdžán 20 421,754

Kazachstán 6 120,437

Alžírsko 758,960

Libye 587,177

Írán 358,178

Norsko 209,666

Turkmenistán 71,035

Sýrie 59,822

Maďarsko 54,871

Itálie 39,571

Nigérie 27,445

Polsko 1,035

Zdroj: Český statistický úřad

Co se týče rozdělení dováženého množství mezi jednotlivé ropovody, tak je možné uvést, že

mezi roky 2000-2009 bylo ropovodem Družba dopravováno 60-70 % celkových ročních

dovozů ropy ze zahraničí (výjimkou byl rok 2008, kdy se jednalo „pouze“ o 59,3 %)

s průměrným využitím na úrovni 64,9 %. Po roce 2009 kleslo využití ropovodu Družba na 50-

60 % celkových dovozů ve prospěch ropovodu IKL (v roce 2012 bylo ropovodem Družba

dopraveno dokonce „pouze“ 42,3 %). Průměrné využití ropovodu Družba tak v období 2009-

2016 dosáhlo úrovně 57,2 %. V roce 2016 pak bylo ropovodem Družba dopraveno do ČR

3 442,1 tis. tun ropy, což tvořilo 64,6 % a ropovodem IKL pak bylo dopraveno 1 882,8 tis. tun

ropy, což odpovídalo 35,4 %. Opět je nutné zdůraznit, že rok 2016 byl v tomto ohledu ovlivněn

haváriemi tuzemských rafinérií.

-20-

Graf č. 20: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2016

Zdroj: MERO, a.s.

Graf č. 21: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2016

Zdroj: MERO, a.s.

Roční náklady na nákup ropy ze zahraničí se v letech 2006-2016 pohybovaly na úrovni 40-

115 mld. Kč. Nejvyšší náklady na dovoz ropy za sledované období byly vynaloženy v roce

2014, konkrétně se jednalo o 114,86 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména relativně vysokou

cenou ropy na světových trzích. V roce 2015 a 2016 pak došlo k relativně významného snížení

nákladů na dovoz, což bylo způsobeno jednak relativně nízkou cenou ropy na světových trzích,

ale také nižším dovozem z důvodu situace v tuzemských rafinériích, kdy byla část dovozu ropy

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Družba IKL

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Družba IKL

-21-

nahrazena dovozem rafinérských výrobků. V porovnání s rokem 2014 klesly náklady o téměř

65 %. Graf č. 23 pak ukazuje průměrnou cenu respektive průměrné jednotkové náklady na

dovoz ropy ze zahraničí. Nejedná se o skutečnou smluvní cenu, ale o podíl mezi celkovými

náklady a dovezeným množstvím Z grafu je patrný relativně významný pokles jednotkových

nákladů po roce 2014.

Graf č. 22: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech 2000-2016

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

Graf č. 23: Průměrná cena dovážené ropy v letech 2000-2016

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

43 47439 300

34 33237 429

42 367

69 811

80 507

73 527

98 295

60 309

84 800

99 296

114 480

104 166

114 858

71 190

41 105

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

mil.

Kč

Náklady na dovoz ropy

7,636,58

5,58 5,846,57

9,02

10,37 10,23

12,12

8,39

10,97

14,34

16,18 15,90 15,58

9,98

7,72

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Kč/

kg

Průměrná cena dovážené ropy

-22-

Graf č. 24 uvádí vývoj dovozu rafinérských výrobků, a to jak v naturálních jednotkách, tedy

v tunách, tak v peněžním ocenění, tedy v korunách. V roce 2016 bylo dovezeno největší

množství rafinérských výrobků v důsledku zásadního výpadku v tuzemském sektoru

zpracování ropy. I přes tento vysoký nárůst byly náklady nižší než v roce 2014, což je opět

dáno relativním poklesem ceny ropy na světových trzích, která se promítá i do ceny

rafinérských produktů. Tabulka č. 2 pak detailněji uvádí, ze kterých rafinérských produktů se

dovoz skládal a o jaké se jednalo množství. Více než polovinu celkových dovozů pak tvoří

motorová nafta. Dovozy pohonných hmot (automobilového benzínu a motorové nafty pro

pohon) tvořily v roce 2016 77,7 % celkových dovozů rafinérských produktů.

Graf č. 24: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2016

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

Tabulka č. 2: Dovozy rafinérských výrobků do ČR v tunách v letech 2010-2016

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Motorový benzin bezolovnatý 478 609 480 208 368 494 461 767 410 168 502 746 801 578

Letecký benzin 2 467 1 431 1 915 2 141 2 439 2 622 2 876

Motorová nafta 988 557 1 279 104 1 054 869 1 375 140 1 733 700 2 186 581 2 815 233

Plynové oleje 16 539 14 787 14 779 13 752 36 356 19 693 37 581

Kerosen, palivo do tryskových motorů 204 755 163 541 183 322 170 417 126 225 140 243 272 691

Ostatní petroleje 10 617 15 885 2 854 1 967 2 092 2 501 2 219

Topné oleje vysokosirné (přes 1% S) 23 883 15 537 15 475 15 626 16 286 11 789 552

Topné oleje nízkosirné (do 1% S) 47 896 13 107 12 255 9 967 12 774 2 396 178

Aditiva a oxigenáty 36 686 24 775 27 755 22 266 19 731 26 757 19 208

Ropný (petrolejový) koks 6 800 8 478 8 050 10 001 9 349 9 168 8 007

Ostatní ropné produkty 26 498 7 906 20 787 6 941 10 285 4 829 5 891

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

mil.

Kč

tis.

tu

n

Dovezené množství rafinérských produktů Náklady na dovoz rafinérských produktů

-23-

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Zkapalněné ropné plyny (LPG) 68 008 73 586 77 735 106 114 89 317 99 151 180 501

Lakové a ostat. speciální benziny 14 593 17 639 15 375 13 312 20 339 32 378 18 506

Primární benziny (Naphta) 69 763 108 191 127 533 155 430 208 023 86 331 6 330

Mazací oleje a maziva (lubrikanty) 102 476 118 457 113 282 110 846 113 929 151 477 156 735

Parafiny a vosky 13 179 9 848 7 526 7 335 12 458 10 786 9 905

Asfalty a asfaltové výrobky 209 990 238 150 239 776 252 945 256 631 343 195 319 413

Dovozy rafinerských výrobků celkem 2 321 316 2 590 631 2 291 780 2 735 967 3 080 102 3 632 641 4 657 404

Zdroj: Český statistický úřad

Většina dovážených rafinérských výrobků pochází ze sousedních zemí České republiky.

Největší dovážené množství je původem ze Slovenska a Německa. V roce 2016 bylo

z Německa dovezeno 36,4% celkových dovozů rafinérských výrobků původem z Evropské

unie, což opět souvisí se specifickou situací v tuzemském sektoru zpracování ropy. Dovozy ze

Slovenka pak odpovídaly 29,4 %. Zbylé sousední země Polsko a Rakousko se v roce 2016

podílely 20,8 % respektive 7,4 % celkových dovozů z EU. V roce 2016 byly také dovezeny

rafinérské výrobky z Nizozemí, a to ve výši 2,1 % celkového dovozu. Z ostatních evropských

zemí, které jsou členy EU, pocházelo v roce 2016 3,9 % celkových dovozů. Graf č. 26 pak

uvádí přehled o dováženém množství rafinérských výrobků ze zemí mimo Evropskou unii.

V porovnání s dovozy ze zemí Evropské unie je však toto množství relativně nízké a odpovídá

přibližně 1,6 % dovozů ze zemí EU.

Graf č. 25: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle členských zemí

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO

2 887,2

2 267,12 508,2

2 178,2

2 681,7

2 997,1

3 526,9

4 582,4

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Nizozemí Ostatní EU

-24-

Graf č. 26: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO

Graf č. 27 zobrazuje vývoj dovozů ropy a rafinérských produktů v letech 2000-2015. Graf č.

28 pak zobrazuje náklady na dovoz v členění na ropu a rafinérské produkty ve sledovaném

období.

Graf č. 27: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2016

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

61,3

54,3

82,5

113,5

54,2

83,0

105,7

75,0

0

20

40

60

80

100

120

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Bělorusko Kazachstán Rusko Srbsko USA Jižní Korea Ostatní

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů

-25-

Graf č. 28: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2016

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

3.2.2 Vývoz ropy a rafinérských produktů

Česká republika je také vývozcem ropy a rafinérských výrobků. Vzhledem k dováženému

množství (zejména tedy ropy) se jedná o relativně malé objemy. V posledních deseti letech

tvoří vývozy ropy pouze necelá 0,4 % celkových dovozů. Finanční příjmy z vývozu ropy se

pohybují v řádech stovek milionů korun a ke zlepšení celkové finanční bilance přispívají pouze

marginálně. Graf č. 30 pak uvádí vývoj vývozu rafinérských produktů mezi roky 2000-2016.

Z těchto údajů je patrné, že Česká republika je sice čistým dovozcem rafinérských výrobků,

vývozy rafinérských produktů však cca od roku 2010 odpovídají přibližně dvěma třetinám

dováženého množství (v roce 2016 to však byla cca polovina). Tabulka č. 3 pak uvádí vývozy

rafinerských výrobků v detailním členění dle jednotlivých produktů. Stejně jako v případě

dovozů figurují v případě vývozu pohonné hmoty (automobilového benzínu a motorová nafty

pro pohon), v roce 2016 se jednalo o 52,4 % celkových vývozů rafinérských produktů.

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

200 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

mil.

Kč

Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů

-26-

Graf č. 29: Vývoz ropy z ČR v letech 2000-2016

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

Graf č. 30: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech 2000-2016

Zdroj: databáze zahraničního ochodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

0

100

200

300

400

500

600

700

800

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

mil.

Kč

tis.

tu

n

Vyvezené množství ropy Příjmy z vývozu ropy

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

mil.

Kč

tis.

tu

n

Vyvezené množství rafinérských produktů Příjmy z vývozu rafinérských produktů

-27-

Tabulka č. 3: Vývozy rafinerských výrobků z ČR v tunách v letech 2000-2016

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Motorový benzin bezolovnatý 225 030 294 490 288 457 331 587 458 480 592 355 402 993

Letecký benzin 23 526 3 1 0 0 2

Motorová nafta 698 905 638 027 721 727 662 489 835 708 1 042 680 826 943

Plynové oleje 25 070 12 558 20 021 25 272 42 039 48 031 29 097

Kerosen, palivo do tryskových motorů 128 953 132 765 121 109 113 511 108 510 163 260 204 712

Ostatní petroleje 483 460 420 596 746 669 239

Topné oleje vysokosirné (přes 1% S) 68 348 74 702 54 125 87 940 59 117 86 005 56 525

Topné oleje nízkosirné (do 1% S) 7 995 22 528 18 841 31 833 47 033 46 415 28 319

Aditiva a oxigenáty 11 583 1 526 739 2 077 1 271 959 2 108

Ropný (petrolejový) koks 2 309 3 367 2 672 2 281 2 708 2 428 2 198

Ostatní ropné produkty 1 172 1 129 2 870 6 346 10 114 10 103 5 281

Zkapalněné ropné plyny (LPG) 127 235 108 022 111 696 90 079 81 971 140 862 138 063

Lakové a ostat. speciální benziny 2 991 1 511 446 342 398 403 309

Primární benziny (Naphta) 55 563 18 479 5 566 1 968 12 96 200 276 978

Mazací oleje a maziva (lubrikanty) 88 539 86 104 58 091 67 643 59 099 81 630 151 779

Parafiny a vosky 6 453 10 168 7 685 5 188 12 241 10 481 10 112

Asfalty a asfaltové výrobky 305 336 290 093 298 036 346 050 326 172 241 049 212 948

Vývozy rafinerských výrobků celkem 1 755 987 1 696 453 1 712 506 1 775 202 2 045 619 2 563 530 2 348 606

Zdroj: Český statistický úřad

Graf č. 31 zachycuje vývoz rafinérských výrobků do zemí Evropské unie. Je patrné, že se

jedná o v podstatě stejné země, ze kterých jsou rafinérské výrobky také dováženy, tedy

zejména o sousední země České republiky. Graf č. 32 pak uvádí vývoz rafinérských výrobků

do zemí mimo EU dle jednotlivých členských zemí.

Graf č. 31: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO

1 153,0

1 668,2 1 596,6 1 613,6 1 686,4

1 952,5

2 413,5

2 170,4

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Ostatní EU

-28-

Graf č. 32: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO

3.2.3 Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty

Následující grafy uvádějí bilanci zahraničního obchodu České republiky s ropou a rafinérskými

produkty. Graf č. 33 uvádí bilanci zahraničního obchodu v naturálním vyjádření. Graf č. 34 pak

uvádí bilanci zahraničního obchodu s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření.

Dovážené množství a náklady na jeho úhradu je vyjádřeno zápornými hodnotami a vyvážené

množství a příjmy z něj kladnými hodnotami. Graf č. 35 a Graf č. 36 pak uvádějí výsledné saldo

zahraničního obchodu (vývozy mínus dovozy) s ropou a ropnými produkty v naturálním

a peněžním vyjádření a jeho vývoj v letech 2000-2016. Graf č. 37 pak zobrazuje vývoj

průměrné ceny ropy North Sea Brent a záporného salda zahraničního obchodu v oblasti ropy

a rafinérských produktů ČR v letech 1995-2016, kde je jasně patrný dopad relativně nízkých

cen ropy v letech 2015 a 2016 na velikost zahraničního salda.

34,1

35,743,3 39,2

36,037,1

65,8

69,3

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Srbsko Jižní Korea Spojené Arabské Emiráty USA Rusko Bosna a Hercegovina Ostatní

-29-

Graf č. 33: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

Graf č. 34: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

-12 000

-10 000

-8 000

-6 000

-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů

-200 000

-150 000

-100 000

-50 000

0

50 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

mil.

Kč

Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů

-30-

Graf č. 35: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

Graf č. 36: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření

Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 2003), MPO a ČSÚ

-10 000

-9 000

-8 000

-7 000

-6 000

-5 000

-4 000

-3 000

-2 000

-1 000

0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Saldo (Vývozy - Dovozy)

-160 000

-140 000

-120 000

-100 000

-80 000

-60 000

-40 000

-20 000

0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

mil.

Kč

Saldo (Vývozy - Dovozy)

-31-

Graf č. 37: Vývoj ceny ropy Brent a záporného salda zahraničního obchodu v oblasti ropy

Zdroj: Ropa a ropné produkty – Bilanční přehled za rok 2016 (MPO)

3.3 Zpracování ropy na území ČR

Tuzemské rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově jsou schopné ročně vyprodukovat

dostatek ropných produktů umožňující pokrýt významnou část domácí poptávky. Zpracováním

ropy na území ČR je získáno více než 80 % spotřeby motorového benzínu a přibližně 75 %

spotřeby motorové nafty. Zbylé množství ropných produktů je dováženo ze zahraničí (viz

kapitoly výše). Roční zpracování se pohybuje na úrovni 7-8 mil. tun ropy. V roce 2016 bylo na

území ČR zpracováno 5 417,9 tis. tun ropy, z toho 116,8 tun pocházelo z tuzemské těžby. Rok

2016 byl, jak již bylo upozorněno výše v textu specifický a je možné očekávat, že v roce 2017

vzroste zpracování zpět přibližně na úroveň roku 2015. Motorová nafta tvoří přibližně 40 %

rafinérského výstupu (41,7 % v roce 2014), motorový benzín pak tvoří necelých 20 %

celkového výstupu (18,9 % v roce 2014).

V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou

tuzemských rafinériích. Jednalo se o požár etylénové jednotky v rafinérii Litvínov v srpnu 2015,

v jehož důsledku byla téměř na rok omezena provozní kapacita rafinérie, a o havárii krakovací

jednotky v rafinérii Kralupy, která nastala v květnu 2016 a která v podstatě vyřadila rafinérii

z provozu. Více informací je s ohledem na tyto havárie je uvedeno v kapitole 3.4. Je tedy

patrné, že zpracování ropy v roce 2016 bylo v důsledku těchto událostí významně nižší;

5 417,9 tis. tun v roce 2016 v porovnání s rokem 2015, kdy bylo zpracováno 7 221,9 tis. tun.

0

20

40

60

80

100

120

140

160

0

20

40

60

80

100

120

140

160

mld

. Kč

USD

/bb

l

Půměrná roční ceny North Sea Brent Záporné obchodní saldo

-32-

Graf č. 38: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Graf č. 39: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 2014

Zdroj: Český statistický úřad

5 8716 069 6 238

6 584 6 704

7 725 7 865

7 395

8 248

7 376

7 902

7 098 7 246

6 664

7 4967 222

5 418

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tun

tis.

tu

n

Množství zpracované ropy z toho z ČR

Motorový benzín18,9%

Motorová nafta41,7%

Primární benzín10,6%

LPG2,6%

Letecký petrolej2,0%

Topné oleje1,6%

Ostatní produkty22,6%

-33-

Graf č. 40: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů

Zdroj: Český statistický úřad

3.4 Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy – havárie v rafinériích

V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou

tuzemských rafinériích. První závažnou událostí byl požár etylénové jednotky ve výrobním

závodě Litvínov – Záluží, ke kterému došlo dne 14. srpna 2015. Tato havárie a následná

neplánovaná odstávka zastavila výrobu petrochemických produktů, zároveň došlo k omezení

výroby motorových paliv rafinérie v Litvínově – Záluží. Po dobu rekonstrukce jednotky musel

být z technických důvodů, konkrétně z důvodu nemožnosti zpracování tzv. primárního

benzínu, který vzniká během rafinačního procesu a který se používá především pro výrobu

etylénu, omezen provoz Litvínovské rafinerie na maximálně 80 % zpracovatelské kapacity.

Rekonstrukce etylénové jednotky v areálu v Záluží u Litvínova trvala více než deset měsíců

a byla ukončena v polovině srpna 2016. Náklady rekonstrukce dosáhly celkem čtyř miliard

korun.

Zatímco havárie etylénové jednotky ovlivnila zpracování ropy nepřímým způsobem, tedy

omezením využití části rafinérského výstupu, 17. května 2016 došlo k havárii přímo v rámci

technologického řetězce zpracování rafinérie v Kralupech. Konkrétně došlo k výbuchu kotle

na odpadní teplo na jednotce fluidního katalytického krakování, což vedlo k úplnému zastavení

provozu rafinérie. V kombinaci se omezením výrobní kapacity rafinérie v Litvínově se jednalo

o zatím nejzávažnější výpadek výroby motorových paliv v České republice. Po dobu výpadku

0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500

Rafinérský plyn

LPG

Primární benzín

Motorový benzín

Letecký petrolej

Motorová nafta

Topný a ostatní plynový olej

Topné oleje

Maziva a mazací oleje

Ropný asfalt a asfaltové směsi

Parafín a vosky

Ostatní ropné produkty

tis. tun

2014 2013 2012

-34-

rafinérie (provoz byl obnoven 10. října 2016) musel být téměř veškerý benzín a nafta do ČR

dováženy ze zahraničí, a to zejména s využitím železniční dopravy3.

V důsledku těchto událostí byla také mimořádně svolána Národní organizace pro strategii

řešení ropné nouze, která je složena ze zástupců klíčových ministerstev, Správy státních

hmotných rezerv a která v případě hrozícího nebo reálného nedostatku ropy navrhuje opatření

k omezení spotřeby ropy a ropných produktů a čerpání nouzových zásob ropy a doporučuje

předsedovi Státní správy hmotných rezerv předložit vládě návrh na vyhlášení stavu ropné

nouze. Kvůli haváriím (zejména tedy v rafinérii Kralupy) hrozilo, že Česká republika bude

muset čerpat ze státních hmotných rezerv, což nakonec nebylo potřeba. Veškerý nákup

potřebných pohonných hmot proběhl na komerční bázi. Společnost Unipetrol, stoprocentní

vlastník České rafinérské, si také musela pronajmout volný zásobník na osmdesát tisíc tun

ropy v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, z důvodu uskladnění ropy, jejíž dodávka již

nemohla být zastavena a která zároveň nemohla být v důsledku havárie zpracována.

3.5 Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury je spotřeba ropy (respektive primární

energetické zdroje odvozené ze spotřeby ropy) na obyvatele ČR jedna z nejnižších v Evropě.

V roce 2015 dosáhla spotřeba 0,803 tuny ropného ekvivalentu (toe) na jednoho obyvatele

v porovnání s průměrem Evropských zemí v OECD na úrovni 0,980 toe/obyv. V porovnání

s rokem 1980 došlo k poklesu tohoto ukazatele z hodnoty 1,050 toe/obyv., od roku 1990

(0,842 toe/obyv.) však dochází v podstatě ke stagnaci.

3 Výsledkem společného obchodního jednání mezi zástupci UNIPETROLU, SSHR a spol. ČEPRO za podpory

vlády ČR se během prvního týdne od havárie podařilo dojednat mechanismy pro obchodní řešení výpadku zásobování. ČEPRO, a.s. nabídlo využití všech svých kapacit pro příjem pohonných hmot pomocí železniční cesty a předložilo model bilance na dobu odstávky rafinérie Kralupy nad Vltavou. Společnost UNIPETROL souhlasila s navrženým řešením a došlo k využití logistických kapacit společnosti ČEPRO. V prvních dvou měsících došlo také k nákupu relativně velkého množství benzínu od společnosti ČEPRO. V období řešení výpadku výroby pohonných hmot (v intervalu od ledna – října) přijala společnost ČEPRO, a.s., přibližně 800 vlakových souprav s nákladem pohonných hmot a naplnila tím svoji strategickou úlohu.

-35-

Graf č. 41: Spotřeba ropy na úrovni primárních energetických zdrojů na obyv. (2015)

Zdroj: Oil Information 2016 (IEA)

Vývoj spotřeby ropy pro účely zpracování v refinériích je popsán v kapitole 3.3. Co se týče

trendů ve spotřebě ropných produktů je možné uvést, že přibližně 65 % celkové spotřeby

připadá na ropné produkty využívané v sektoru dopravy (případně ostatních sektorech jako je

kupříkladu zemědělství), v tomto ohledu se jedná zejména o benzín, naftu, letecká paliva. Tato

část spotřeby v podstatě odpovídá energetické spotřebě (při započtení topných plynů, které

však tvoří jen velmi malou část celkové spotřeby). Zbylých přibližně 35 % celkové spotřeby

připadá na ropné produkty využívané v chemickém průmyslu, zde se jedná kupříkladu o tzv.

primární benzín a ostatních odvětvých. Jedná se kupříkladu o maziva a mazací oleje, paprafíny

a vosky atd. Spotřeba těchto dvou segmentů se bude pravděpdoobně vyvíjet s odlišnou

dynamikou, z důvodu faktorů, které ovlivňují spotřebu daných produktů.

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

Luce

mb

urs

ko

No

rsko

Bel

gie

Isla

nd

Niz

oze

mí

Fin

sko

Rak

ou

sko

Irsk

o

Ně

mec

ko

Švýc

arsk

o

Slo

vin

sko

Švé

dsk

o

Fran

cie

Špan

ěls

ko

Dán

sko

Řec

ko

Evro

pa

(OEC

D)

Po

rtu

gals

ko

Vel

ká b

ritá

nie

Itál

ie

Čes

ká r

epu

blik

a

Maď

arsk

o

Slo

ven

sko

Po

lsko

Ture

cko

Esto

nsk

o

tun

ro

pn

ého

ekv

ival

entu

na

ob

yv.

-36-

Graf č. 42: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR v letech 2015-2017

Zdroj: Český statistický úřad

Vývoje dodávek kapalných pohonných hmot na trh v České republice kopíruje vývoje spotřeby

energie v sektoru dopravy, kde došlo k opětovnému oživení mimo jiné v důsledu

ekonomického růstu a kde spotřeba dosáhla úrovně roku 2008. Dále je patrné, že poměrně

výrazně roste spotřeba motorové nafty. Od roku 2000 došlo ke zdvojnásobení spotřeby z 2,3

mil. tun na 4,7 mil tun v roce 2016. Spotřeba benzínu pak staguje, repspektive postupně klesá.

Graf č. 43: Vývoj dodávek kapalných pohonných hmot na trh v ČR

Zdroj: Český statistický úřad

0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000

LPG

Motorový benzín

Letecký petrolej

Motorová nafta

Topný a ostatní plynový olej

Topné oleje

Maziva a mazací oleje

Ropný asfalt a asfaltové směsi

Ostatní ropné produkty

tis. tun

2017 2016 2015

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Motorový benzín Motorová nafta Letecký petrolej

-37-

3.6 Nouzové zásoby ropy

Povinnost udržovat stálé zásoby ropy a ropných produktů byla na evropské úrovni poprvé

legislativně zakotvena ve směrnici Rady 68/414/EHS, která stanovovala povinnost členských

států vytvářet a udržovat strategické zásoby ropy na úrovni nejméně 65 dní průměrné denní

domácí spotřeby přechozího kalendářního roku. Směrnice Rady 72/425/EHS následně zvýšila

objem povinně udržovaných zásob na úroveň odpovídající nejméně 90 dnům průměrné denní

spotřeby předchozího kalendářního roku. Tyto směrnice byly dále nahrazeny směrnicí Rady

2006/67/ES ze dne 24. července 2006, která požadovala od členských států přijetí vhodných

právních a správních předpisů za účelem udržení stálých zásob ropy a ropných produktů

odpovídající alespoň průměrné denní domácí spotřebě za 90 dnů předchozího kalendářního

roku a odpovídala tak požadavkům směrnice 72/425/EHS. Směrnice 2006/67/ES byla dále

nahrazena směrnicí Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009. Jednou z hlavních změn, které

byly touto směrnicí zakotveny, byla změna postupu výpočtu minimálních zásob ropy a ropných

produktů tak, aby bylo dosaženo vyšší míry souladu s metodami stanovování a výpočtu

nouzových zásob ropy a ropných produktů používanými v rámci dohody na úrovni Mezinárodní

energetické agentury. Povinnost držet zásoby podle Dohody o mezinárodním energetickém

programu ze dne 18. listopadu 1974 je totiž odvozena od hodnot čistých dovozů ropy a ropných

produktů v porovnání s průměrnou denní spotřebou předcházejícího kalendářního roku, od

nichž byly odvozeny původní požadavky ve směrnicích Rady, tedy ve směrnicích

předcházejících směrnici 2009/119/ES. Článek 3 této směrnice pak stanovuje povinnost

zajištění nouzových zásob v následujícím znění: „Členské státy přijmou vhodné právní

a správní předpisy, aby do 31. prosince 2012 zajistily, že celkové zásoby ropy udržované

v jakoukoli dobu ve Společenství v jejich prospěch odpovídají přinejmenším 90 dnům

průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle

toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší.“

V českém právním řádu je povinnost vytvářet a udržovat nouzové zásoby ropy a ropných

produktů ukotvena v zákoně č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů

ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy),

ze dne 29. července 1999, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 2, který je věnován

vytváření a udržování nouzových zásob, v odst. 2 stanovuje následující: „Nouzové zásoby

vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) z ropy a vybraných

ropných produktů4 ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu

referenčního roku.“ V tomto ohledu je pak důležitým prováděcím předpisem vyhláška

č. 165/2013 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových

zásobách ropy, o výpočtu úrovně nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních

4 V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099 ze dne 22. října 2008, o energetické statistice.

-38-

a o vykazování nouzových zásob ropy. Vývoj velikosti nouzových zásob držených Správou

státních hmotných rezerv od roku 2006 je uveden v následujícím grafu.

Graf č. 44: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR

Zdroj: Správa státních hmotných rezerv

Zatímco v roce 2015 (a ještě také v prvním čtvrtletí roku 2016) se stav nouzových rezerv

pohyboval na úrovni 100 dní čistého dovozu, což o 10 dní překračovalo hodnotu požadovanou

příslušnou Evropskou směrnicí a zákonem. V první polovině roku 2016 došlo k poklesu stavu

nouzových zásob (vyjádřeného počtem dní čistého dovozu referenčního roku) na úroveň

přibližně 91 dní, což bylo mimo jiné způsobeno vyšším než očekávaným růstem ekonomiky.

V roce 2017 pak stav nouzových rezerv nedosahoval hodnoty 90 dní, ale „pouze“ 84,8 dnů,

což mimo jiné souvisí s relativně vysokým růstem spotřeby pohonných hmot. Tento stav trvá

i nadále a znamená de facto porušení příslušné evropské směrnice a nutnost zdůvodnění této

situace, a to i na úrovni Mezinárodní energetické agentury. V tomto ohledu byl navrženo

zvýšení zásob ze strany Správy státních hmotných rezerv o 100 tis. tun ropy nebo ropných

produktů. Toto navýšení nouzových zásob ropy však zatím nebylo schváleno. Graf č. 45

zobrazuje srovnání stavu nouzových zásob ropy pro členské země EU dle statistiky dostupné

v rámci EUROSTATu, a to na konci roku 2016 a 2017.

1 741 1 6991 764 1 738

1 8171 742

2 025 1 976 1 9552 020

1 9591 907

80

85

90

95

100

105

110

115

120

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

2 000

2 200

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Po

čet

dn

í [-]

Mn

ožs

tví [

kt]

Velikost zásob Počet dní

-39-

Graf č. 45: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU

Zdroj: EUROSTAT

U nouzových zásob ropy a ropných produktů je nutné se ve stručnosti věnovat také jejich

skladbě. Přibližně polovina nouzových zásob je držena v podobě ropy, zbytek je skladován

v podobě ropných produktů, konkrétně tedy benzínu a nafty. U ropy, jsou tyto zásoby aktuálně

tvořeny výhradně (středně) těžkou ropou z Ruska, která je vhodná pro zpracování v rafinérii

v Litvínově (respektive, na jejíž zpracování je rafinérie technologicky zaměřena). V zásobách

však není zastoupena lehká sladká (nízkosirná) ropa, kterou je možné zpracovávat v rafinérii

v Kralupech. V případě výpadku rafinérie v Litvínově by tak nebylo možné nouzové zásoby

ropy na území ČR zpracovat, což je možné označit za potenciální riziko. O možném navýšení

nouzových zásob o sladkou ropu se jednalo v roce 2015, tento nákup však nebyl podpořen ze

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200

Rumunsko

UK

Estonsko

Dánsko

Nizozemí

Bulharsko

Irsko

Belgie

Malta

Litva

Česká republika

Chorvatsko

Itálie

Slovinsko

Lucebursko

Slovensko

Polsko

Francie

Lotyšsko

Portugalsko

Kypr

Maďarsko

Německo

Rakousko

Švédsko

Španělsko

Řecko

Finsko

počet dní

Prosinec 2017 Prosinec 2016

-40-

strany Bezpečnostní rady státu. Státní energetická koncepce ČR, schválená v březnu 2015,

v tomto ohledu formuluje potřebu zahrnout do nouzových zásob ropy také sladkou ropu jako

jedno z dílčích opatření.5 V tomto strategickém dokumentu je také uveden záměr podnikat

kroky vedoucí ke zvýšení nouzových zásob ropy nad úroveň povinného stavu 90 dní

vyplývajícího z evropských směrnic.

3.7 Spotřebitelské ceny pohonných hmot

Níže jsou uvedeny informace o vývoji maloobchodních cen vybraných pohonných hmot

v letech 2011-2016. Tabulka č. 4 uvádí vývoj průměrných ročních cen. Graf č. 46 pak uvádí

vývoj maloobchodních cen ve stejných letech, jedná se však o průměrné měsíční ceny. Je

patrné, že relativně razantní pokles ceny ropy na světových trzích se dílčím způsobem projevil

také v poklesu maloobchodních cen pohonných hmot na českém trhu.

Tabulka č. 4: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech 2011-2016 (Kč/litr)

2011 2012 2013 2014 2015 2016

Bezolovnatý benzín 91 Normal6 33,93 - - - - -

Bezolovnatý benzín Natural 95 34,58 36,68 36,17 36,16 31,37 28,63

Bezolovnatý benzín Super plus 98 36,41 38,66 38,32 38,46 34,13 31,43

Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou7 33,75 36,26 35,55 - - -

Motorová nafta 34,25 36,46 36,11 36,31 31,21 27,43

LPG 17,14 17,75 17,42 17,53 14,68 12,43

Zdroj: Český statistický úřad

5 Je však možné uvést, že od vzniku samostatné České republiky nedošlo ke krizi, ve které by bylo potřeba využít

nouzových zásob ropy. 6 Bezolovnatý benzín 91 Normal se přestal sledovat od 1. května 2011 z důvodu poklesu jeho tržního podílu pod prahovou hodnotu. 7 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou se přestal sledovat od 1. listopadu 2013, z důvodu poklesu jejich tržního podílu pod prahovou hodnotu.

-41-

Graf č. 46: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech 2011-2016 (Kč/litr)

Zdroj: Český statistický úřad

3.8 Struktura ropného sektoru

Český trh s ropou a ropnými produkty lze v podstatě rozdělit do pěti základních úrovní. Jedná

se o: i) těžbu ropy; ii) přepravu ropy; iii) zpracování ropy; iv) distribuci ropných produktů; v)

obchod s ropou a ropnými produkty.

Na území ČR aktuálně působí dvě těžební společnosti, a to společnost MND, a.s.,

a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., která je součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP.

I přes to, že těžební společnosti jsou jednou ze součástí českého trhu s ropou, jejich podíl na

celkových dodávkách ropy je natolik nízký, že jejich ovlivnění ostatních úrovní je pouze

marginální.

Relativně významným distributorem ropných produktů v České republice je společnost

ČEPRO, a.s., jejíž jediným akcionářem je od roku 2006 Ministerstvo financí České republiky.

Společnost ČEPRO, a.s., se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů,

poskytováním přepravních, skladovacích a dalších speciálních služeb v této oblasti externím

subjektům, ochranou části nouzových zásob a provozem sítě čerpacích stanic EuroOil.

Vlastníkem obou českých rafinérií byla do 1. ledna 2017 společnost Česká rafinérská, a.s.

Tato společnost byla založena v roce 1995, což vycházelo ze skutečnosti, že o rafinérskou

část tehdejšího českého chemického průmyslu projevili v letech 1992-1993 zájem významní

0

5

10

15

20

25

30

35

40

451

/11

3/1

15

/11

7/1

19

/11

11

/11

1/1

23

/12

5/1

27

/12

9/1

21

1/1

21

/13

3/1

35

/13

7/1

39

/13

11

/13

1/1

43

/14

5/1

47

/14

9/1

41

1/1

41

/15

3/1

55

/15

7/1

59

/15

11

/15

1/1

63

/16

5/1

67

/16

9/1

6

Kč/

litr

Bezolovnatý benzín Natural 95 Bezolovnatý benzín Super plus 98

Motorová nafta LPG

-42-

zahraniční investoři. Majoritním akcionářem České rafinérské se stal Unipetrol, který měl 51 %

podíl, zbylá část akcií byla rozdělena rovným dílem mezi společnosti Agip Petroli, Conoco

a Shell. Akcionářská smlouva původně definovala Českou rafinérskou jako tzv. profit center,

což znamenalo, že společnost bude optimalizovat svou autonomní politiku za účelem dosažení

maximálního zisku. V roce 2003 však došlo k přechodu na processingové (přepracovací)

uspořádání, se kterým měli zahraniční investoři dlouholeté zkušenosti. Cílem České rafinérské

tak nadále nebyla maximalizace finančního zisku, ale včasné a efektivní naplnění požadavků

procesorů, což bylo ohodnoceno předem stanovenou finanční kompenzací. Důležitou událostí

na trhu rafinérských a petrochemických výrobků, a to nejen na úrovni ČR, ale také ve

středoevropském regionu, byl prodej státního podílu v společnosti Unitpetrol polské firmě PKN

Orlen v roce 2005. V následujících letech pak došlo k akcionářským změnám. Nejprve byl na

základě předkupního práv odkoupen společností ENI podíl společnosti ConocoPhilips, která

původně zvažovala prodej ruskému Lukoilu, čímž se zvýšil akcionářský podíl ENI na 32,44 %.

V dalších letech pak nabídla k prodeji svůj podíl společnost Shell, předkupního práva využila

v tomto případě společnost Unipetrol. V roce 2014 pak nabídla k odkupu svůj podíl společnost

ENI, což bylo spojeno také s prodejem čerpacích stanic této společnosti maďarské společnosti

MOL. Unipetrol respektive PKN Orlen se prostřednictvím Unipetrol stal 100 % vlastníkem

České rafinérské. K 1. lednu 2017 společnost Česká rafinérská, a.s., zanikla a v rámci

Unipetrolu RPA vznikla nová organizační jednotka nazvaná Unipetrol RPA, s.r.o. – rafinérie,

odštěpný závod.

K 31. prosinci 2017 bylo v České republice evidováno celkem 7 020 čerpacích stanic (dále

také „ČS“), z nichž 3 940 bylo ČS veřejných, 672 čerpacích stanic s vymezeným přístupem

a prodejem, u nichž jsou pohonné hmoty prodávány pouze malému počtu smluvních partnerů

a 2 408 bylo ČS neveřejných, sloužících jako výdejní místa pohonných hmot pouze pro vlastní

spotřebu provozovatelů.

V sektoru veřejných ČS bylo ke konci roku 2017 evidováno 2 826 stanic standardních

víceproduktových, dále 457 stanic s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, 507 stanic

pouze na LPG, 128 stanic pouze na CNG a 22 ostatních. Počet těchto ČS se za 2. pololetí

2017 zvýšil o 7, hlavním důvodem pro zvýšení jejich počtu je zpřesnění způsobu provozování

jednotlivých ČS.

V sektoru ČS s vymezeným přístupem a prodejem tvořily ke konci roku 2017 většinu stanice

s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno celkem 594.

Víceproduktových stanic bylo evidováno 53 a ostatních 25. Na konci roku 2017 bylo v tomto

sektoru evidováno celkem 526 vlastníků a 510 provozovatelů čerpacích stanic. Z celkového

počtu evidovaných čerpacích stanic s vymezeným přístupem jich bylo ke konci roku 2017

vedeno mimo provoz 20.

-43-

V sektoru neveřejných ČS tvořily ke konci roku 2017 také většinu stanice s prodejem pouze

motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno 2 344. Víceproduktových stanic bylo evidováno

43, stanic pouze na LPG bylo evidováno 6, stanic pouze na CNG bylo evidováno 11 a jako

ostatní byly evidovány 4 stanice. Na konci roku 2017 bylo v tomto sektoru evidováno celkem

1 844 vlastníků a 1 841 provozovatelů čerpacích stanic. Z celkového počtu evidovaných

neveřejných čerpacích stanic bylo ke konci roku 2017 mimo provoz 67 ČS.

3.9 Infrastruktura v ropném sektoru

3.9.1 Rafinérie

V České republice aktuálně probíhá zpracování ropy ve dvou rafinériích, a to v rafinérii Litvínov

a Kralupy. Tuzemské rafinérie pokrývají svou produkcí tzv. rafinérským výstupem přibližně

80 % tuzemské spotřeby motorového benzínu a nafty. Obě rafinérie jsou vlastněny

a provozovány společností Česká rafinérská. V minulosti docházelo ke zpracování ropy také

v rafinérii Paramo v Pardubicích. Rafinace surové ropy v tomto závodě však byla v roce 2012

ukončena a společnost se dále zabývá produkcí asfaltářských výrobků a mazacích

a průmyslových olejů. Obě rafinérie jsou provozovány v takzvaném přepracovacím režimu.

Rafinérie v přepracovacím režimu se zaměřuje pouze na výrobu ropných produktů tedy

zpracování ropy a nezabývá nákupem suroviny a prodejem ropných produktů. Souhrnná

zpracovatelská kapacita obou rafinérií odpovídá 8,7 milionům tun ropy ročně.

Rafinérie v Litvínově – Záluží zpracovává zejména sirnou ropu z Ruské federace (Russian

Export Blend), která je do České republiky dopravována ropovodem Družba (v malém

množství také ropovodem IKL). Jedná se o relativně moderní rafinérii s vysokou hydrorafinační

kapacitou, provozující dvě jednotky destilace ropy, čtyři konverzní jednotky a řadu

technologických zařízení na zvyšování kvality primárních destilačních produktů. Komplexnost

zpracování ropy vyjadřuje kupříkladu takzvaný Nelsonův index. Nelsonův index rafinérie

Litvínov odpovídá hodnotě 7,5, což je relativně vysoká hodnota v porovnání se zbytkem

rafinačních kapacit v Evropě. Důležitými produkty rafinérie v Litvínově – Záluží tvoří

automobilové benzíny, motorová nafta a LPG. Rafinérie však také produkuje vstupní suroviny

pro petrochemickou výrobu Unipetrolu RPA, který působí ve stejném výrobním areálu. Celková

kapacita zpracování činí 5,4 milionů tun ropy ročně.

Rafinérie v Kralupech zpracovává tzv. sladké ropy, tj. nízkosirné ropy dovážené do ČR

ropovodem IKL. Jedná se zejména o ropu z oblasti kaspického moře, tedy druhy ropy

označované jako Azeri, CPC a Turkmeni blend, a dále o ropu pocházející ze severní Afriky.

Rafinérie v Kralupech také zpracovává ropu z domácí produkce, která je dopravována

z Moravy ropovodem Družba. Kralupská rafinérie je komplexní konverzní rafinérií s moderní

jednotkou fluidního katalytického krakování, kterou byla rozvinuta původní hydroskimmingová

rafinérie. Nelsonův index komplexity zpracování odpovídá hodnotě 8,6. Existence jednotky

-44-

MTBE8 zajišťuje možnost vyrábět vysokooktanové bezolovnaté benziny. Kralupská rafinérie je

také výrobcem leteckého petroleje s označením JET A1, který se používá v rámci tuzemské

letecké dopravy. Celková kapacita zpracování činí 3,3 milionu tun ropy ročně.

S ohledem na rafinaci ropy je důležité zmínit zahájení výstavby nové polyetylénové jednotky

v areálu Záluží. Jedná se o zatím největší investici v historii českého petrochemického

průmyslu v rozsahu 8,5 miliard korun. Jednotka bude po zprovoznění, které je naplánováno

na polovinu roku 2018, patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě. Nová

polyetylénová jednotka do budoucna pomůže zvýšit využití etylénové jednotky a přispěje

k větší provázanosti petrochemické a rafinérské výroby.

Graf č. 47: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 2014

Zdroj: Český statistický úřad

3.9.2 Ropovody na území ČR

Na území České republiky se nachází dva ropovody. Jedná se o ropovod Družba a ropovod

IKL (Inglostat-Kralupy-Litvínov). Oba tyto ropovody, respektive jejich části nacházející se na

území České republiky, jsou vlastněny, provozovány a spravovány společností MERO ČR,

a.s. Následující obrázek uvádí mapu základní infrastruktury v ropném sektoru.

8 Zkratka MTBE označuje methyl-terc. butyl éter, což je syntetická vysokooktanová složka automobilových benzínů.

0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000

LPG

Motorový benzín

Letecký petrolej

Motorová nafta

Topný a ostatní plynový olej

Topné oleje

Maziva a mazací oleje

Ropný asfalt a asfaltové směsi

tis. tun

Domácí spotřeba Rafinérský výstup

-45-

Obrázek č. 2: Infrastruktura na území ČR

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura

Ropovod Družba byl prvním ropovodem provozovaným na území ČR. Tento ropovod začal

zásobovat tehdejší Československo ropou již v roce 1962, kdy byl přiveden do Bratislavy.

V roce 1965 dosáhla pokračující stavba ropovodu také na území dnešní České republiky, a to

až do Záluží u Mostu, dnešního Litvínova. Ropovodem Družba je do České republiky

přepravována ropa ze zemí bývalého Sovětského svazu, zejména tedy z Ruské federace.

Ropa dopravovaná z Ruské federace (tzv. Russian Export Blend) je svou charakteristikou tzv.

středně těžká relativně sirnatá ropa. Kapacita celého systému ropovodu Družba odpovídá

přibližně 85 mil. tun ročně. Ropovod začíná v Samaře, v jihovýchodní části evropského Ruska,

kam se sbíhají další ropovody ze Sibiře, Uralu a Kazachstánu. Ropovod Družba má dvě hlavní

větve (rozdvojení se nachází v Běloruském městě Mozyr). Severní větev vede do Polska

a Německa a jižní větev spojuje Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Kapacita

severní větve dosahuje přibližně 900 kt/d, kapacita jižní větve pak činí cca 400 kt/d. Jižní větev

se v Ukrajinském městě Užhorodu dále dělí na dvě linie. Jedna z nich vede na Slovensko a do

ČR a druhá pak slouží k dopravě ropy do Maďarska, kde je Družba napojena na ropovod Adria

(respektive se nejedná o přímé napojení, ale sběh ropovodů v rafinérii), který vede z přístavu

Omisalj v Chorvatsku. Celková délka ropovodu Družba je 3 840 km. Jeho délka na českém

území včetně zdvojení a odboček je 473 km. Přepravní kapacita využitelná pro ČR je 9 mil.

tun ropy ročně. Rychlost proudění ropy v potrubí je přibližně 1,0 - 1,4 m/s. Využití přepravní

kapacity ropovodu Družba pak v posledních letech odpovídá přibližně 40-50 % celkové

přepravní kapacity. V roce 2016 odpovídalo využití 38,2 % celkové přepravní kapacity.

-46-

Správcem celého systému ropovodu Družba na území Ruské federace je ruská společnost

Transněft.

Graf č. 48: Množství ropy přepravené ropovodem Družba a využití jeho kapacity

Zdroj: MERO, a.s.

Výstavba ropovodu IKL byla realizována v letech 1994-1995, přičemž k rozhodnutí o výstavbě

došlo mezi roky 1992-1994. Spuštění nového ropovodu bylo důležitým mezníkem, protože

umožnilo České republice jak zdrojovou, tak dopravní divezifikaci a ukončení stoprocentní

závislosti na jedné zdrojové zemi. Zkratka ropovodu označuje Ingolstat-Kralupy-Litvínov, což

byla původní plánovaná trasa tohoto ropovodu. Trasa byla nakonec změněna na trasu

z Vohburgu na Dunaji do Nelahozevsi (u Kralup nad Vltavou), původní označení však již

ropovodu zůstalo. Ropovodem IKL je pak do Česka dopravována ropa původem zejména

z Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Z těchto zemí pochází ropa takzvaně lehká a sladká, tedy

ropa s vyšším zastoupením méně složitých uhlovodíků a relativně menší sirnatostí

(v porovnání zejména s ropou pocházející z Ruské federace). Ve Vohburgu je ropovod IKL

napojen na ropovod TAL (Transalpine Ölleitung), který dopravuje ropu z přístavu v Italském

Terstu. Ropovod TAL je kapacitně relativně velmi vytížený a je do jisté míry možné ho označit

za úzké místo i s ohledem na případné potřeby zvýšení přepravy ropovodem IKL. Od roku

2012 státní společnost MERO, a.s., vlastní 5 % podíl na vlastnictví ropovodu TAL. Tento podíl

již kupříkladu dává právo na přednostní transport ropy vzhledem k subjektům mimo

akcionářskou strukturu. Celková délka ropovodu IKL je 347,4 km, přičemž délka trasy na území

ČR je 168,6 km. Přepravní kapacita odpovídá 10 mil. tun ropy ročně. Rychlost proudění ropy

3 6383 785

3 8834 193

4 308

5 0365 218

4 6404 811

5 008

4 532

3 910

2 990

3 9293 728

3 919

3 442

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

Družba Využití kapacity

-47-

v potrubí je přibližně 0,5 – 1,2 m/s. Využití přepravní kapacity je relativně nižší než u ropovodu

Družba a činí přibližně 30 %.

Graf č. 49: Množství ropy přepravené ropovodem IKL a využití jeho kapacity

Zdroj: MERO, a.s.

Síť produktovodů je ve výhradním vlastnictví a zprávě společnosti ČEPRO, a.s. Ta propojuje

podzemním potrubím sklady a distribuční střediska společnosti ČEPRO, a.s., s rafinériemi

v Litvínově, Kralupech nad Vltavou, ale také s rafinérií v Bratislavě. Systém umožňuje přímé

čerpání a zásobování mezi jeho jednotlivými úseky. Výstavba prvních úseků produktovodu

začala v roce 19539. V současné době přesahuje jeho délka 1 100 km. Chod produktovodů,

základní technické parametry provozu (např. stavy zásob na střediscích, čerpací režimy)

a také údaje bezpečnostních systémů jsou řízeny respektive sledovány z centrálního

dispečinku společnosti ČEPRO, a.s.

3.9.3 Skladování ropy a ropných produktů

Ropa a ropné produkty jsou skladovány státními společnostmi MERO, a.s., (ropa) a ČEPRO

a.s., (ropné produkty). Společnost MERO, a.s., provozuje Centrální tankoviště ropy (CTR)

v Nelahozevsi. Centrální tankoviště ropy slouží ke skladování strategických nouzových zásob

ropy, dále jako krátkodobý mezisklad pro ropu přepravovanou ropovody Družba a IKL,

9 Část skladu Roudnice a první potrubí byla konstruována již za II světové války

2 0602 187

2 2652 220

2 146

2 7012 549 2 546

3 297

2 179

3 195

3 014

4 084

2 623

3 637

3 191

1 883

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

tis.

tu

n

IKL Využití kapacity

-48-

k míchání různých druhů ropy podle požadavků zákazníků a distribuci ropy k zákazníkům –

rafinériím.

Skladovací kapacity CTR tvoří čtyři nádrže o jednotlivém objemu 50.000 m3, šest nádrží

o objemu po 100.000 m3 a šest nádrží o objemu 125.000 m3. ČEPRO, a.s., provozuje více než

1 100 km produktovodů a 17 skladů. Počet nádržových kapacit odpovídá více než 700 nádrží

(z toho nádrží větších než 200 m3 je více než 350).

4 Očekávaný vývoj ropného sektoru do roku 2030

4.1 Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR

Budoucí spotřeba ropy a rafinérských produktů v České republice závisí na množství relativně

různorodých faktorů. Cílem této kapitoly je popsat a kvantifikovat možný vývoj očekávané

spotřeby ropy a ropných produktů. Níže uvedená prognóza je založena na přijetí některých

zjednodušujících předpokladů, které jsou pečlivě popsány, aby bylo patrné, jakým způsobem

ovlivňují výslednou prognózu, a bylo tedy možné zhodnotit případnou změnu ve výhledu

v návaznosti na změně daného předpokladu. Periodické zpracování této zprávy by mělo

umožnit případné korekce ve výhledu na základě nově dostupných informací a srovnání

předchozího výhledu se skutečností. Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů je pro

účely této analýzy omezena pouze na energetickou spotřebu. Prognóza využití ropy zejména

v petrochemickém průmyslu tedy není předmětem této kapitoly. V rámci zjednodušení je

energetické využití zúženo pouze na využití v sektoru dopravy, který tvoří více než 90 %

celkové energetické spotřeby. Zbývající část energetického využití pak tvoří spotřeba topných

olejů, zde se však nedá očekávat růst, naopak je možné očekávat, že bude docházet k dalšímu

poklesu využití tohoto druhu paliv.

V České republice se postupně zvyšuje počet motorových vozidel. V roce 1990 bylo v ČR

registrováno přes 2,4 mil. osobních automobilů. Během následujících deseti let se počet

osobních automobilů zvýšil o 1 mil. na 3,4 mil. automobilů. Mezi roky 2000-2010 počet narostl

o dalších 1,1 mil. Na konci roku 2016 pak počet osobních automobilů dosáhl úrovně 5,3 mil.

Dle dostupných statistik také postupně narůstal počet automobilů s naftovými motory

v porovnání s motory benzínovými. Zatímco v roce 2010 bylo téměř 90 % všech osobních

automobilů benzínových, v roce 2013 se jednalo již o necelých 70 %. Počet nákladních vozidel

kontinuálně rostl přibližně do roku 2008 a následně docházelo k relativní stagnaci, což bylo

dáno zejména dopady celosvětové hospodářské recese a s ní spojeným poklesem přepravy

zboží. Od roku 2013 však opět dochází k postupnému růstu. Počet autobusů již přibližně 10

let stagnuje na úrovni 20 tis. ks.

-49-

Graf č. 50: Vývoj počtu osobních automobilů v ČR v letech 1993-2015 dle typu motoru

Zdroj: Mezinárodní energetická agentura na základě národních dat ČSÚ

Tabulka č. 5: Stav vozového parku ČR v letech 2009-2016

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Motocykly 903 346 924 291 944 171 976 911 977 197 998 816 1 046 467 1 074 880

Osobní automobily 4 435 052 4 496 232 4 581 642 4 706 325 4 729 185 4 833 386 5 115 316 5 307 808

Mikrobusy a autobusy 19 943 19 653 19 674 19 882 19 619 19 808 19 950 20 097

Nákladní vozidla 587 032 584 921 585 729 595 438 593 439 608 711 646 792 667 705

Silniční tahače 14 735 13 045 11 503 8 717 7 626 6 621 5 283 4 488

Návěsy 52 415 53 637 56 184 50 129 49 752 52 183 53 815 53 826

Přívěsy 258 891 278 137 299 546 336 914 345 742 374 050 405 908 423 373

Speciální automobily 39 300 36 660 34 797 33 641 32 447 32 034 32 258 31 886

Zdroj: Ročenka dopravy 2016; Centrální registr vozidel

Níže je uvedena prognóza vývoje osobní a nákladní dopravy na základě materiálu Ministerstva

dopravy pro oblast rozvoje dopravní infrastruktury „Dopravní sektorové strategie 2. fáze“.

Prognózy osobokilometrů a tunokilometrů, které jsou uvedeny v tabulkách níže, odpovídají

střednímu scénáři vývoje. V uvedeném materiálu je dále kvantifikován vysoký a nízký scénář

vývoje dopravních výkonů, který je vyjádřením možné kladné i záporné odchylky vzhledem ke

střednímu scénáři. V tomto ohledu je třeba zmínit, že níže uvedené dopravní výkony

v absolutních hodnotách se liší od statistik sledovaných Ministerstvem dopravy (kupříkladu

v Ročence dopravy), a to zejména z důvodu nižšího rozsahu sledované silniční sítě a leteckých

linek dopravním modelem. U železniční a autobusové dopravy byly modelově sledovány

0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

po

čet

[v m

il.]

Benzínové motory Naftové motory

-50-

pouze pravidelné spoje na území ČR. U letecké dopravy byly sledovány pouze pravidelné

spoje.

Tabulka č. 6: Prognóza přepravy v ČR (osobokilometry)

Rok data MD Výsledky DSS2

2000 2010 model=100% 2020 2035 2050

Automobilová doprava 88% 51 511mil.oskm=100% 114% 123% 133%

Autobusová doprava 89% 3 972mil.oskm=100% 112% 153% 150%

Železniční doprava 107% 6 955mil.oskm=100% 112% 152% 155%

Letecká doprava 55% 3 791mil.oskm=100% 140% 164% 172%

Celkem 88% 66 228mil.oskm=100% 115% 130% 138%

Zdroj: Dopravní sektorové strategie 2. fáze

Tabulka č. 7: Prognóza přepravy v ČR (tunokilometry)

Rok Statistika MD Výsledky DSS2

2000 2010=100% 2020 2035 2050

Železniční doprava 126% 13 770mil. tkm=100% 123% 133% 146%

Silniční doprava 75% 51 832 mil. tkm=100% 128% 166% 174%

Vnitrozemská vodní doprava 114% 679 mil. tkm=100% 170% 215% 234%

Letecká doprava 169% 22 mil. tkm=100% 105% 118% 132%

Celkem 86% 66 304 mil. tkm=100% 127% 160% 169%

Zdroj: Dopravní sektorové strategie 2. fáze

Následující grafy zobrazují výhledy přepravních výkonů v osobní, hromadné a nákladní

dopravě, který byly připraveny Ministerstvem dopravy, a to včetně výhledu přepravních

objemů, které zde nejsou uvedeny. Tento výhled vychází ze středního scénáře Dopravní

sektorové strategie 2. fáze, je však aktualizován k roku 2016 (od roku 2017 včetně se jedná

o výhled) a doplněn o aproximaci vývoje mimo pětiletá období, se kterými pracuje Dopravní

sektorová strategie 2. fáze. Je patrné, že u všech „typů“ dopravy (osobní, hromadná, nákladní)

se očekává růst přepravních výkonů, avšak s předpokladem postupného zpomalení tohoto

růstu.

-51-

Graf č. 51: Výhled přepravních výkonů v osobní dopravě

Zdroj: Ministerstvo dopravy (leden 2018) na základě Dopravní sektorové strategie 2. fáze

Graf č. 52: Výhled přepravních výkonů v městské hromadné dopravě

Zdroj: Ministerstvo dopravy (leden 2018) na základě Dopravní sektorové strategie 2. fáze

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

19

95

19

97

19

99

20

01

20

03

20

05

20

07

20

09

20

11

20

13

20

15

20

17

20

19

20

21

20

23

20

25

20

27

20

29

20

31

20

33

20

35

20

37

20

39

20

41

20

43

20

45

20

47

20

49

mil.

osk

m

Železniční doprava Autobusová doprava

Letecká doprava Vnitrozemská vodní doprava

Městská hromadná doprava Individuální aut. přeprava

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

19

95

19

97

19

99

20

01

20

03

20

05

20

07

20

09

20

11

20

13

20

15

20

17

20

19

20

21

20

23

20

25

20

27

20

29

20

31

20

33

20

35

20

37

20

39

20

41

20

43

20

45

20

47

20

49

mil.

osk

m

Tramvaje Trolejbusy Metro Autobusy

-52-

Graf č. 53: Výhled přepravních výkonů v nákladní dopravě

Zdroj: Ministerstvo dopravy (leden 2018) na základě Dopravní sektorové strategie 2. fáze

Na základě výhledu přepravních výkonů lze sestavit očekávání celkové spotřeby energie

v sektoru dopravy v rozdělení na jednotlivá paliva, samozřejmě s přijetím některých

zjednodušujících předpokladů. Model je samozřejmě zatížen relativně velkou nejistotou v řadě

faktorů. Největší nejistota pravděpodobně panuje v těchto oblastech: i) rozsah a dynamika

rozvoje alternativních paliv (zde zejména vozidel na CNG a elektromobilů); ii) úspory energie

respektive snižování měrné spotřeby; iii) budoucnost naftových automobilů v porovnání

s benzínovými vozidly. Také se samozřejmě jedná o problematiku uplatnění biopaliv, a to

mimo jiné s ohledem na plnění cílů přepracované směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Problematice biopaliv zde není věnován významný prostor a spotřeba benzínu a nafty je

uváděna včetně zákonného přídavku biopaliv a není tedy explicitně předjímán vývoj podílu

jiných typů biopaliv.

Zde je účelné spíše uvažovat několik scénářů možného vývoje, než se pokoušet o přesnější

jedinou predikci. Níže uvedené grafy uvádí shrnutí takových scénářů. Scénář 1 odpovídá

zachování stávající spotřeby na jednotku přepravního výkonu a relativně nízký rozvoj

alternativních paliv, i když i zde se jedná o ne úplně zanedbatelné zvýšení podílu. Ve scénáři

2 je pak počítáno s vyšší mírou jednotkových úspor. Scénář 3 pak počítá s mírou úspor

odpovídajících scénáři 2, ale vyšším rozvojem alternativních paliv v dopravě. Scénář 4 pak

odpovídá vysokému předpokladu úspor a stejnému rozvoji alternativních paliv jako ve scénáři

2. Tabulka č. 8 sumarizuje předpoklady jednotlivých scénářů.

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

19

95

19

97

19

99

20

01

20

03

20

05

20

07

20

09

20

11

20

13

20

15

20

17

20

19

20

21

20

23

20

25

20

27

20

29

20

31

20

33

20

35

20

37

20

39

20

41

20

43

20

45

20

47

20

49

mil.

tkm

Železniční doprava Silniční doprava

Vnitrozemská vodní doprava Letecká doprava

Ropovody Železniční doprava (výhled)

-53-

Tabulka č. 8: Popis předpokladů jednotlivých scénářů

Úspory Alternativní paliva

Scénář 1 bez úspor nízká trajektorie

Scénář 2 1/3 úspor dle ref. scénáře nízký trajektorie

Scénář 3 1/3 úspor dle ref. scénáře střední trajektorie

Scénář 4 úspory dle ref. scénáře střední trajektorie

Zdroj: MPO

Graf č. 54: Výhled spotřeby energie v dopravě (scénář 1)

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD

0

50

100

150

200

250

300

350

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

PJ

Automobilový benzín Motorová naftta LPG

Letecký benzín a petrolej Zemní plyn Elektřina

Uhlí

-54-

Graf č. 55: Výhled spotřeby energie v dopravě (scénář 2)

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD

Graf č. 56: Výhled spotřeby energie v dopravě (scénář 3)

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD

0

50

100

150

200

250

300

350

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

PJ

Automobilový benzín Motorová naftta LPG

Letecký benzín a petrolej Zemní plyn Elektřina

Uhlí

0

50

100

150

200

250

300

350

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

PJ

Automobilový benzín Motorová naftta LPG

Letecký benzín a petrolej Zemní plyn Elektřina

Uhlí

-55-

Graf č. 57: Výhled spotřeby energie v dopravě (scénář 4)

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD

Graf č. 58 uvádí výhledy celkové spotřeby energie dle jednotlivých scénářů. Je patrné, že

pouze při předpokladu relativně vysokých jednotkových úspor by i přes předpoklad

pokračujícího růstu přepravních výkonů nedocházelo ke zvyšování celkové spotřeby, ale

naopak k její relativní stagnaci, respektive poklesu. Graf č. 59 pak zobrazuje výhled spotřeby

automobilového benzínu v závislosti na předpokladech jednotlivých scénářů. Je patrné, že zde

spíše dochází k relativní stagnaci, respektive poklesu spotřeby benzínu do roku 2030. Pouze

ve scénáři 1 je spotřeba automobilového benzínu v roce 2030 vyšší, a to přibližně o 2 %. Graf

č. 60 pak uvádí výhled spotřeby motorové nafty. Zde je patrné, že v závislosti na vývoji

jednotkové spotřeby a rozvoji alternativních paliv může být budoucí spotřeba relativně odlišná.

Zatímco v případě scénáře 1 spotřeba do roku 2030 roste přibližně o 11,7 %, v případě scénář

4 spotřeba klesá o 13,8 %. Scénáře 2 a 3 se pak nacházejí někde v tomto rozpětí (7,0 %

a 0,7 %).

0

50

100

150

200

250

300

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

PJ

Automobilový benzín Motorová naftta LPG

Letecký benzín a petrolej Zemní plyn Elektřina

Uhlí

-56-

Graf č. 58: Výhled celkové spotřeby energie dle jednotlivých scénářů

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD

Graf č. 59: Výhled spotřeby automobilového benzínu dle jednotlivých scénářů

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD

0

50

100

150

200

250

300

350

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

PJ

Spotřeba Scénář 1 Scénář 2 Scénář 3 Scénář 4

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

tis.

tu

n

Spotřeba Scénář 1 Scénář 2 Scénář 3 Scénář 4

-57-

Graf č. 60: Výhled spotřeby motorové nafty dle jednotlivých scénářů

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě dat ČSÚ, MPO, MD

Graf č. 61 uvádí výhled spotřeby CNG pro střední kategorii, která je použitá ve scénáři 3 a 4.

Graf č. 62 pak zobrazuje výhled elektromobility použitý také ve scénáři 3 a 4. Graf č. 63 pak

zobrazuje relativní úspory v porovnání s rokem 2010 na základě Referenčního scénáře EU.

Graf č. 61: Výhled spotřeby CNG (střední trajektorie)

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě Očekávané rovnováhy (OTE, a.s.)

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

20

21

20

22

20

23

20

24

20

25

20

26

20

27

20

28

20

29

20

30

tis.

tu

n

Spotřeba Scénář 1 Scénář 2 Scénář 3 Scénář 4

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

GW

h

Osobní automobily (M1) Mikrobusy a autobusy (M2, M3) Nákladní vozidla (N1, N2, N3)

-58-

Graf č. 62: Výhled spotřeby elektřiny (střední trajektorie)

Zdroj: Vlastní výpočty MPO na základě Očekávané rovnováhy (OTE, a.s.)

Graf č. 63: Relativní úspory dle druhu dopravy (v toe/oskm; toe/tkm)

Zdroj: EU Reference Scenario 2016

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

GW

h

Motocykly (L) Osobní automobily (M1)

Mikrobusy a autobusy (M2, M3) Nákladní vozidla (N1, N2, N3)

-45%

-40%

-35%

-30%

-25%

-20%

-15%

-10%

-5%

0%

Osobní silniční Osobní železniční Osobní letecká Nákladní silniční Nákladníželezniční

Nákladní lodní

Ind

ex r

oku

20

10

[2

01

0=1

00

%]

2020 2030 2050

-59-

S ohledem na nejistotou spojenou s výhledem spotřeby ropy a ropných produktů je účelné

uvést i jiné dostupné zdroje, které obsahují očekávání spotřeby. Výhled spotřeby pohonných

hmot (k výše uvedenému) byl připraven pro účely návrhu zákona, kterým se mění zákon č.

201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména za účelem

zhodnocení plnění úspory skleníkových plynů v dopravě pro rok 2020 na úrovni 6 % proti roku

2010. Tento výhled, který je detailněji uveden v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů

regulace, byl připraven Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Tento

výhled je založen zejména na předpokladech vývoje tuzemského, ale i zahraničních trhů

(zejména Německého) s pohonnými hmotami. Jedná se však o výhled „pouze“ do roku 2020,

což souvisí se záměrem toho výhledu. Tabulky a grafy sumarizují očekávané trendy spotřeby

pohonných hmot. Detailnější informace jsou dostupné v závěrečné zprávě z hodnocení

dopadů regulace.

Graf č. 64: Výhled spotřeby motorového benzínu a motorové nafty

Zdroj: ČAPPO; závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace novely zákona č. 201/2012

Tabulka č. 9: Výhled spotřeby motorového benzínu a motorové nafty

Množství pohonných hmot (mil. litrů) 2014 2015 2016 2017 2017 2018 2019 2020

BA (vč. biopaliv) 2 103 2 110 2 090 2 080 2 080 2 055 2 030 2 000

NM (vč. biopaliv) 5 189 5 260 5 291 5 300 5 300 5 290 5 280 5 260

PHM (vč. biopaliv) 7 292 7 370 7 381 7 380 7 380 7 345 7 310 7 260

Podíl motorové nafty 71,2% 71,4% 71,7% 71,8% 71,8% 72,0% 72,2% 72,5%

Zdroj: ČAPPO; závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace novely zákona č. 201/2012

70,5%

71,0%

71,5%

72,0%

72,5%

73,0%

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

2014 2015 2016 2017 2017 2018 2019 2020

mil.

litr

ů

Automobilový benzín (vč. biopaliv) Morotová nafta (vč. Biopaliv) Podíl motorové nafty

-60-

Graf č. 65: Spotřeba energie z jednotlivých pohonných hmot a elektřiny

Zdroj: MŽP (2017) dle ČAPPO

Graf č. 66: Spotřeba energie z jednotlivých pohonných hmot a elektřiny

Množství pohonných hmot (PJ) 2014 2015 2016 2017 2017 2018 2019 2020 2020

BA Fosilní část 63,5 63,8 64,1 63,4 63,4 62,7 61,9 57,8 57,8

Bioethanol 2,5 2,5 1,8 2,1 2,1 2,0 2,0 4,1 4,1

NM Fosilní část 174,7 173,5 179,0 178,0 176,9 177,7 177,3 176,7 172,9

FAME 11,1 14,5 10,5 11,7 12,8 11,7 11,7 11,6 15,1

PHM Fosilní část + biopaliva 251,8 254,3 255,5 255,2 255,1 254,1 252,9 250,2 249,9

LPG 4,5 4,5 4,6 4,6 4,7 4,8 5,0 5,1 5,1

Metan

CNG 1,0 1,5 1,8 2,0 2,0 2,0 2,1 3,1 3,1

Bioplyn 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,3 0,3 0,3 0,3

LNG 0,0 0,0 0,0 0,2 0,2 0,2 0,3 0,4 0,4

Elektrická energie 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0

Vodík 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Celková spotřeba energie 259,3 262,2 263,6 263,9 264,1 263,5 262,6 261,1 260,8

Zdroj: MŽP (2017) dle ČAPPO

259,3 262,3 263,8 264,2 263,4 262,6 260,8

0

50

100

150

200

250

300

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

PJ

Benzín Bioethanol Nafta Bionafta LPG CNG+bioplyn+LNG Elektrická energie

-61-

Závěr

Předkládaná Zpráva byla vypracována na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické

koncepci ČR. Jedná se druhou verzi této zprávy, první byla vypracována na konci roku 2016

(listopad 2016) a je aktualizací zprávy z listopadu 2016. Stále relevantní textové části byly

zachovány, v případě změn došlo k jejich zohlednění a také byly aktualizovány grafy a tabulky

v případech kdy byly dostupné zpřesňující hodnoty.

Po období relativně nízkých cen ropy, způsobených zejména převisem nabídky nad poptávkou

a zvýšenou produkcí nekonvenční ropy, došlo k opětovnému růstu cen, a to i díky dohodě části

nejvýznamnější producentů. Do roku 2020 by pak měla světová poptávka podle Mezinárodní

energetické agentury přesáhnout 100 mb/d. Ve střednědobém období (přibližně následujících

pěti let) je světová poptávka dostatečně pokryta produkcí. Pokud však investice do rozšíření

produkčních kapacit zůstanou střednědobě nedostatečné, může nastat období zvýšené

volatility cen.

Spotřeba ropy a ropných produktů v České republice tvoří konzistentně přibližně 20 %

primárních energetických zdrojů. Naprostá většina (energetické) spotřeby pak pochází ze

sektoru dopravy. V roce 2016 celková spotřeba energie překonala hranici z roku 2008, což

souvisí mimo jiné se silným hospodářským růstem. Tuzemská těžba ropy tvoří marginální část

v porovnání s tuzemskou spotřebou. Bilance ropy a ropných produktů v ČR byla v roce 2016

ovlivněna zejména výpadkem zpracovatelské kapacity, kdy část dovozu ropy byla nahrazena

dovozem rafinérských produktů. Dovoz ropy tak v roce 2016 činil pouze 5 324,8 tis tun.

Celkové saldo zahraničního obchodu s ropou a ropnými produkty odpovídalo v roce 2016 -

69,8 mld. Kč. Náklady na dovoz ropy v roce 2016 pak odpovídaly „pouze“ 41,1 mld. Kč, a to

v důsledku relativně nízkého množství dovezené ropy, ale také relativně nižších průměrných

cen, za které byla ropa pořízena.

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů v roce 2017 odpovídaly 84,8 dnům (v roce 2016 pak

zásoby odpovídaly 91 dnům). Česká republika tak neplnila závazky vyplývající z Evropské

legislativy. Spotřebitelské ceny pohonných hmot pak oproti roku 2015 klesly, a to mimo jiné

v důsledku relativní nízkých cen ropy na světových trzích.

Předkládaná Zpráva pak obsahuje očekávaný vývoj do roku 2030 při zohlednění dvou výhledů.

Jeden vycházející zejména z předpokladů dopravních výkonů a druhý je založený na

předpokladech vývoje trhu s pohonnými hmotami, který byl vytvořen ČAPPO (jen

s horizontem 2020) a byl převzat ze závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace novely

zákona č. 201/2012 Sb. Výhled do roku 2030 bude případně dále zpřesňován v následujících

zprávách.

-62-

Seznam grafů:

Graf č. 1: Světová nabídka ropy v letech 2013-2016 ..................................................................... 2 Graf č. 2: Světová poptávka po ropě v letech 2013-2016 ............................................................. 3 Graf č. 3: Spotové ceny ropy v letech 1991-2017 (měsíční průměry) ......................................... 4 Graf č. 4: Průměrné spotové ceny ropy North Sea Brent (FOB) .................................................. 5 Graf č. 5: Očekávaná meziroční změna v poptávce po ropě v období 2017-2023 ................... 6 Graf č. 6: Očekávaná změna v produkci ropy ve vybraných zemích v období 2017-2023 ...... 6 Graf č. 7: Očekávaná světová poptávka po ropě dle „New Policies Scenario“ .......................... 7 Graf č. 8: Očekávaná světová poptávka po ropě dle „Sustainable Development Scenario“ ... 7 Graf č. 9: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv ......... 10 Graf č. 10: Podíl ropy a ropných produktů na celkových primárních energetických zdrojích 10 Graf č. 11: Relativní zastoupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD (2016) 11 Graf č. 12: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví .......... 12 Graf č. 13: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR ................................................................. 13 Graf č. 14: Těžba ropy na území ČR (1990-2016) ....................................................................... 14 Graf č. 15: Počet ložisek ropy v České republice (k 31. 12. 2016) ............................................ 15 Graf č. 16: Zásoby ropy na území České republiky (k 31. 12. 2016) ........................................ 16 Graf č. 17: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 2016 .................................................... 17 Graf č. 18: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech 2005-2016 ....................................... 18 Graf č. 19: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech 2005-2016 ........................... 18 Graf č. 20: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2016 ................ 20 Graf č. 21: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech 2000-2016 ................ 20 Graf č. 22: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech 2000-2016 .................................................. 21 Graf č. 23: Průměrná cena dovážené ropy v letech 2000-2016 ................................................. 21 Graf č. 24: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2016 ........................................ 22 Graf č. 25: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle členských zemí .................... 23 Graf č. 26: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ...... 24 Graf č. 27: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2016 ............................ 24 Graf č. 28: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech 2000-2016 ........ 25 Graf č. 29: Vývoz ropy z ČR v letech 2000-2016 .......................................................................... 26 Graf č. 30: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech 2000-2016 ........................................... 26 Graf č. 31: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí . 27 Graf č. 32: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ......... 28 Graf č. 33: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření ..... 29 Graf č. 34: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření ...... 29 Graf č. 35: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření ........... 30 Graf č. 36: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření ............ 30 Graf č. 37: Vývoj ceny ropy Brent a záporného salda zahraničního obchodu v oblasti ropy . 31 Graf č. 38: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR .................................................................. 32 Graf č. 39: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 2014 ....................................................... 32 Graf č. 40: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů .................................................... 33 Graf č. 41: Spotřeba ropy na úrovni primárních energetických zdrojů na obyv. (2015) ......... 35 Graf č. 42: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR v letech 2015-2017 .......................... 36 Graf č. 43: Vývoj dodávek kapalných pohonných hmot na trh v ČR ......................................... 36 Graf č. 44: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR ............................................................................ 38 Graf č. 45: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU ......................................................... 39 Graf č. 46: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech 2011-2016 (Kč/litr) ......................... 41 Graf č. 47: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 2014 ................. 44 Graf č. 48: Množství ropy přepravené ropovodem Družba a využití jeho kapacity ................. 46 Graf č. 49: Množství ropy přepravené ropovodem IKL a využití jeho kapacity ........................ 47 Graf č. 50: Vývoj počtu osobních automobilů v ČR v letech 1993-2015 dle typu motoru ...... 49

-63-

Graf č. 51: Výhled přepravních výkonů v osobní dopravě .......................................................... 51 Graf č. 52: Výhled přepravních výkonů v městské hromadné dopravě ..................................... 51 Graf č. 53: Výhled přepravních výkonů v nákladní dopravě ....................................................... 52 Graf č. 54: Výhled spotřeby energie v dopravě (scénář 1) .......................................................... 53 Graf č. 55: Výhled spotřeby energie v dopravě (scénář 2) .......................................................... 54 Graf č. 56: Výhled spotřeby energie v dopravě (scénář 3) .......................................................... 54 Graf č. 57: Výhled spotřeby energie v dopravě (scénář 4) .......................................................... 55 Graf č. 58: Výhled celkové spotřeby energie dle jednotlivých scénářů ..................................... 56 Graf č. 59: Výhled spotřeby automobilového benzínu dle jednotlivých scénářů...................... 56 Graf č. 60: Výhled spotřeby motorové nafty dle jednotlivých scénářů ....................................... 57 Graf č. 61: Výhled spotřeby CNG (střední trajektorie) ................................................................. 57 Graf č. 62: Výhled spotřeby elektřiny (střední trajektorie) ........................................................... 58 Graf č. 63: Relativní úspory dle druhu dopravy (v toe/oskm; toe/tkm) ...................................... 58 Graf č. 64: Výhled spotřeby motorového benzínu a motorové nafty ......................................... 59 Graf č. 65: Spotřeba energie z jednotlivých pohonných hmot a elektřiny ................................. 60 Graf č. 66: Spotřeba energie z jednotlivých pohonných hmot a elektřiny ................................. 60

Seznam tabulek:

Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech 2005-2016............................ 19 Tabulka č. 2: Dovozy rafinérských výrobků do ČR v tunách v letech 2010-2016 ................... 22 Tabulka č. 3: Vývozy rafinerských výrobků z ČR v tunách v letech 2000-2016 ...................... 27 Tabulka č. 4: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech 2011-2016 (Kč/litr) ....... 40 Tabulka č. 5: Stav vozového parku ČR v letech 2009-2016 ....................................................... 49 Tabulka č. 6: Prognóza přepravy v ČR (osobokilometry) ........................................................... 50 Tabulka č. 7: Prognóza přepravy v ČR (tunokilometry) ............................................................... 50 Tabulka č. 8: Popis předpokladů jednotlivých scénářů ............................................................... 53 Tabulka č. 9: Výhled spotřeby motorového benzínu a motorové nafty ..................................... 59

Seznam obrázků:

Obrázek č. 1: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky ........................................... 14 Obrázek č. 2: Infrastruktura na území ČR ..................................................................................... 45

-64-

Seznam zkratek:

CNG stlačený zemní plyn (compressed natural gas)

CTR Centrální tankoviště ropy

ČGS Česká geologická služba

ČS čerpací stanice

ČSÚ Český statistický úřad

EHOB Extra těžká ropa a dehet (extra heavy oil and bitumen)

EU Evropská unie

FOB free-on-board

IEA Mezinárodní energetická agentura (Internationa Energy Agency)

LNG zkapalněný zemní plyn (liquefied natural gas)

LPG zkapalněný ropný plyn (liquified petroleum gas)

LTO light tight oil

MD Ministerstvo dopravy

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

NAP CM Národní akční plán čisté mobility

NGLs natural gas liquids

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (The Organisation for Economic Co-operation and Development)

OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu (Organization of the Petroleum Exporting Countries)

SSHR Správa státních hmotných rezerv

WEO World Energy Outlook