Zásobník pokusů a aktivit do hodin prvouky a přírodovědy ... · Anotace Závěrečná práce...

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Centrum DVPP

Závěrečná práce

Zásobník pokusů a aktivit do hodin prvouky a

přírodovědy na 1. stupni ZŠ

živá příroda

Program: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Vypracovala: Mgr. Lenka Doležalová

Odborný konzultant: PhDr. Jan Petr, Ph.D.

České Budějovice rok 2018

Prohlášení

Prohlašuji, že svou závěrečnou práci jsem vypracoval/a samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu

s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné

práce, a to v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí

archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části

databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích

internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému

textu závěrečné práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly

v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky

vedoucího a oponentů práce i záznam i o průběhu a výsledku obhajoby závěrečné práce.

Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé závěrečné práce s databází kvalifikačních prací

Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací

a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne: 15. 12. 2018 Podpis:

Anotace

Závěrečná práce nese název Sborník pokusů a aktivit do hodin prvouky a přírodovědy

na prvním stupni ZŠ – živá příroda. V teoretické části jsou definovány pojmy: metody,

formy, prostředky, principy a hodnocení v přírodovědných předmětech. Stručně je zmíněn

RVP, historický vývoj předmětů o přírodě a motivace žáků. Praktická část je založena na

metodě sběru, studia a analýzy dat. Cílem této práce je vytvořit didaktický materiál, který

pomůže učitelům při přípravě hodin prvouky a přírodovědy. Uvedené pokusy a aktivity by

je měly podnítit a inspirovat k vymýšlení a vytváření dalších, měly by sloužit jako základ

pro další činnosti. Cílem je shromáždit a představit několik rozdílných aktivit a pokusů

z oblasti živé přírody, které jsou zaměřené na houby, rostliny a živočichy. Tyto aktivity

a pokusy by měly zvýšit oblíbenost přírodovědných předmětů u dětí a pomoci učitelům

více zařazovat přírodovědné pokusy do výuky.

Klíčová slova: Přírodověda, prvouka, pokusy, aktivity

Abstract

The final work is entitled The Proceedings of the Experiments and Activities in Elementary

studies and Natural Sciences at the First Elementary School - Live Nature. In the

theoretical part are defined the terms: methods, forms, means, principles and evaluation

in natural sciences. Briefly mentioned is RVP, historical development subjects about

nature and motivation of pupils. The practical part is based on the method of collecting,

studying and analyzing data. The aim of this work is to create a didactic material that will

help teachers in the preparation of primary and natural sciences. These attempts and

activities should stimulate and inspire to think and create others, they should serve as a

basis for further activities. The aim is to collect and present several different activities and

experiments in the field of wildlife that focus on mushrooms, plants and animals. These

activities and experiments should increase the popularity of science subjects in children,

and help teachers to more closely enclose science teaching experiences.

Key words: Natural science, Elementary studies, experiments, activities

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Janovi Petrovi, Ph.D. za cenné rady,

připomínky a metodické vedení práce.

Obsah

1 Úvod ........................................................................................................................................... 7

2 Literární přehled ......................................................................................................................... 8

2.1 Vývoj předmětů o přírodě a společnosti v primární škole ................................................. 8

2.2 Rámcový vzdělávací program ........................................................................................... 10

2.2.1 Tematické okruhy oboru Člověk a jeho svět ............................................................ 10

2.2.2 Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět ............................................. 11

2.2.3 Tematický okruh Rozmanitost přírody ..................................................................... 12

2.2.4 Učivo ......................................................................................................................... 13

2.2.5 Časová dotace .......................................................................................................... 13

2.3 Vyučovací metody v předmětech o přírodě ..................................................................... 13

2.4 Vyučovací formy v předmětech o přírodě ....................................................................... 14

2.5 Vyučovací prostředky v přírodovědných předmětech ..................................................... 15

2.6 Didaktické principy, zásady a pravidla v přírodovědných předmětech ........................... 15

2.7 Hodnocení žáků v přírodovědných předmětech .............................................................. 16

2.8 Strach žáků z přírody ........................................................................................................ 16

2.9 Motivace .......................................................................................................................... 17

3 Metodika práce ........................................................................................................................ 18

4 Výsledky ................................................................................................................................... 19

4.1 Aktivity ............................................................................................................................. 19

4.1.1 Lidové písničky ......................................................................................................... 19

4.1.2 Přirovnání a rčení ..................................................................................................... 19

4.1.3 Říkadla ...................................................................................................................... 21

4.1.4 Hádanky .................................................................................................................... 24

4.1.5 Barvy zeleniny a ovoce ............................................................................................. 30

4.1.6 Co, jak a proč ............................................................................................................ 30

4.1.7 Lež, či pravda ............................................................................................................ 38

4.1.8 Zvířecí nej ................................................................................................................. 39

4.1.9 Pohled z výšky .......................................................................................................... 40

4.1.10 Detail ........................................................................................................................ 41

4.1.11 Poznej zvíře podle očí, tlapek ................................................................................... 41

4.1.12 Zvířata v próze .......................................................................................................... 41

4.1.13 Rostliny v poezii ........................................................................................................ 45

4.2 Pokusy .............................................................................................................................. 49

4.2.1 Byliny ........................................................................................................................ 50

4.2.2 Květiny – potřeba světla ........................................................................................... 54

4.2.3 Květiny – pozitivní a negativní přístup ..................................................................... 54

4.2.4 Barevné květiny – narcis, růže, karafiát ................................................................... 55

4.2.5 Barevný květák - přírodní barviva ............................................................................ 55

4.2.6 Šiška ve sklenici ........................................................................................................ 56

4.2.7 Vždy si najdou cestu - klíčící fazole a brambora, klikaté kořeny .............................. 56

4.2.8 Síla rostlin ................................................................................................................. 57

4.2.9 Mrkev/ředkvička – malá zahrádka ........................................................................... 57

4.2.10 Zahrada v lahvi ......................................................................................................... 57

4.2.11 Kompost a žížaly ....................................................................................................... 58

4.2.12 Motýli ....................................................................................................................... 58

4.2.13 Krmítko pro motýly .................................................................................................. 59

4.2.14 Jaké barvy lákají včely .............................................................................................. 59

4.2.15 Měření ...................................................................................................................... 60

4.2.16 Jak najít čtyřlístek ..................................................................................................... 60

5 Závěr ......................................................................................................................................... 61

6 Seznam literatury ..................................................................................................................... 62

7 Přílohy ...................................................................................................................................... 65

7

1 Úvod

Tématem závěrečné práce je Sborník pokusů a aktivit do hodin prvouky

a přírodovědy na prvním stupni ZŠ – živá příroda.

Cílem této práce je vytvořit didaktický materiál, který pomůže učitelům při

přípravě hodin prvouky a přírodovědy. Uvedené pokusy a aktivity je mají podnítit

a inspirovat k vymýšlení a vytváření dalších, mají sloužit jako základ pro další

činnosti. Cílem je shromáždit a představit několik rozdílných aktivit a pokusů

z oblasti živé přírody, které jsou zaměřené na houby, rostliny a živočichy, které by

měly zvýšit oblíbenost předmětů u dětí a pomoci učitelům, aby se nebáli používat

přírodovědné pokusy ve výuce.

Některé aktivity jsou pouze na několik minut, jsou myšleny jako krátké

motivační aktivity, popřípadě jako aktivity na závěr hodiny v případě, že zbude

trocha času nebo do jakékoli jiné části hodiny, kde by sloužily ke zpestření,

pobavení. Některé jsou určené na celou hodinu, popřípadě i na delší časový úsek.

Aktivity nejsou určené pro konkrétní ročník. Často se dají použít v různých ročnících

– jednou jako úvod do tématu, jindy jako opakování nebo připomenutí látky, téma

referátů, domácích úkolů, úkolů navíc a nakonec i trestů apod.

Podobně je to i u pokusů. Některé pokusy jsou určené jen na část hodiny,

jiné jsou plánovány na delší časový úsek, dokonce i na celý školní rok. Ročník je

u pokusů pouze doporučený.

Ve školství je časté a žádoucí vzájemně propojovat vyučovací předměty.

V níže uvedených aktivitách je přírodověda a prvouka propojena s celou řadou

dalších vyučovaných předmětů – s českým jazykem, s pracovní, výtvarnou a hudební

výchovou, s matematikou.

8

2 Literární přehled

2.1 Vývoj předmětů o přírodě a společnosti v primární škole

Podle Podroužka (2003) jsou počátky věcných nauk spojovány s dílem Jana

Amose Komenského. I přes to, že je jeho dílo ovlivněno geocentrickými

a teologickými myšlenkami, mají jeho pedagogické a filozofické názory význam

a dopad na přírodovědné a společenskovědné vzdělávání. Vytvořil zásady věcných

nauk, které se opírají o využívání smyslů a názornosti. Například procházky,

využívání praktických zkušeností žáků při práci na zahradě, v sadu, u rybníka atd.

Pozorování a praktická činnost dítěte měla být neustále doplňována učitelovým

popisováním a vysvětlováním.

V souvislosti s přírodními a společenskými vědami je z díla Jana Amose

významná Brána jazykům otevřená. Toto dílo je prvním pokusem o vytvoření dětské

encyklopedie. Komenský zde rozlišoval tři stupně poznání. První stupeň byl

empirický, zde poznáváme věc takovou, jaká je. Druhý stupeň je rozumový, který

vychází z pochopení věci samotné. Třetí stupeň utilitární je tehdy, když poznání

ověříme praktickou činností. Také rozlišoval tři prostředky poznání – smysly, rozum

a sdělení cizích lidí.

Dalším důležitým dílem je Orbis pictus. V tomto díle se odrážejí didaktické

myšlenky Jana Amose Komenského. Má také encyklopedický charakter. Komenský

chtěl, aby seskupené poznatky nebyly jen náhodně seskupená fakta, ale aby byly

základními normami pro vzdělání. Učivo je zde uspořádáno podle stupně vzdělání, je

dodržena souvislost pojmů s věcmi, poznatky o přírodě jsou svázány s praktickou

činností a s upotřebitelností v životě. Myšlenky J. A. Komenského ovlivnily počáteční

školství u nás i ve světě.

Jeho myšlenky také značně ovlivnily Karla Slavoje Amerlinga, který je další

osobností, která byla propagátorem názorného vyučování. Věcné nauky se staly

základem jeho školské reformy, která byla založená na soustavě přírodovědného

a technického vzdělávání. V časopise byl vydán jeho „Návrh pro národní školy“,

9

který představuje program jednotné školy, encyklopedické všestrannosti, vlastní

činnosti žáků ve vyučování, na zahradě, dílně, laboratoři apod.

V polovině devatenáctého století výuka věcných nauk klesla. Věcné nauky byly

vázány na literární vyučování. V roce 1868 dokument Základní školní zákon zavádí

tzv. Reálie, tedy základní poznávání věcí ze zeměpisu, přírodovědy, dějepisu aj.

V roce 1883 byl zákon novelizován, výuka reálií získala opět pouze literárně věcný

charakter. Situaci se pokusil řešit Josef Sokol. Teprve ale až Josef Smrtka navrhl nový

název prvouka. V tomto předmětu šlo o první soustavné řízení cvičení smyslů,

o první didaktický hovor o věcech atd.

Další významnou osobností byl Josef Tůma a jeho dílo Vyučování prvouce na

školách venkovských. Toto dílo se stalo až do 30. let 20. století východiskem pro

vyučování přírodovědných a společenských předmětů v počátečních ročnících školy.

Základními myšlenkami tohoto díla byly: individualizace vyučování, vyučování

v přírodě, využívání dětských zkušeností apod.

V roce 1915 vyšly nové učební osnovy, které rozdělily vyučování reálií do tří

stupňů: 1. a 2. ročník – prvouka, 3. - 5. - vlastivěda, poslední stupeň – přírodovědné

a společenskovědné předměty. Ve 30. letech se objevily snahy vytvořit pracovní

školy, které by si osvojovaly dovednosti pomocí vlastních zkušeností a práce žáků.

Později byl předmět prvouky chápán spíše jako výchovný předmět. Ve 40. letech

byla zase prvouka hodně spojována s výtvarnou výchovou, pracovním vyučováním.

V roce 1954 byla prvouka úplně zrušena a byla v 1. ročníku součástí mateřského

jazyka. V 5. ročníku byla zavedená přírodověda, v 2. - 4. ročníku byly doporučeny

předmětné hodiny, kdy žáci využívali svých poznatků z vycházek, z muzeí apod.

V roce 1976 byl vydán další dokument, který kladl důraz především na regionální

prvky učiva. Prvouka se vrátila do 1. a 2. ročníku a přírodověda jako samostatný

předmět do 3. a 4 ročníku.

V roce 1991 byl po pádu režimu vydán upravený Učební plán a osnovy pro

základní školy, ze kterého bylo vyčleněno ideologicky a politicky zaměřené učivo.

Prvouka byla zařazena i do 3. ročníku. Úpravy se týkaly změn v názvech jednotlivých

témat. Obsah byl téměř nezměněn. V následujících letech vyšly modelové učební

10

programy a další pedagogické dokumenty: Obecná škola, Základní škola, Národní

škola, Standardy základního vzdělání a především Rámcový vzdělávací program pro

základní vzdělání (Podroužek, 2003).

2.2 Rámcový vzdělávací program

Rámcové vzdělávací programy (Jeřábek, Tupý, 2017) jsou kurikulární

dokumenty, které vymezují závazné rámce jednotlivých etap vzdělávání. Do

vzdělávání v České republice byly zavedeny zákonem č. 561/2004 Sb.,

o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

zákon). Tento zákon byl novelizován v roce 2015 pod č. 82/2015. RVP jsou dostupné

na internetových stránkách MŠMT.

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která

je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Oblast vymezuje obsah

týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví,

bezpečí a dalších témat. Směřuje k praktickým dovednostem. Pohled se uplatňuje

od historie do současnosti.

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, které děti nabyly již

v předškolním vzdělávání a v rodině. Žáci se učí pozorovat, pojmenovávat, sledují

souvislosti a vztahy, utváří si ucelený pohled na svět. Žáci se učí reagovat na názory,

myšlenky a podněty od jiných, vyjadřují své myšlenky.

2.2.1 Tematické okruhy oboru Člověk a jeho svět

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je rozdělen do pěti

tematických okruhů. Propojením těchto okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé

varianty vyučovacích předmětů.

Místo, kde žijeme

Tento okruh se zabývá organizací života v rodině, ve škole, v obci, ve

společnosti. Rozvíjí se národní cítění.

11

Lidé kolem nás

Žáci si upevňují a osvojují, jak má vypadat chování a jednání mezi lidmi, učí se

základům vhodného chování. Seznamují se se světem financí, s problémy soužití lidí,

s globálními problémy.

Lidé a čas

Žáci se učí orientovat v dějích a časech. Učí se, jak se věci vyvíjejí a podléhají

změnám.

Rozmanitost přírody

Žáci poznávají Zemi jako planetu Sluneční soustavy, poznávají rozmanitost živé

a neživé přírody. Učí se, jak mohou přispět k ochraně přírody. Poznávají, že vše je

v rovnováze a tvoří nedílný celek.

Člověk a jeho zdraví

Žáci poznávají sebe jako živou bytost, která má biologické funkce a potřeby.

Seznamují se s chováním člověka za mimořádných situací.

Na poslední dva okruhy, především pak na tematický okruh číslo 4, je tato

práce zaměřena.

2.2.2 Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových

kompetencí tím, že vede žáka k (byly vybrány pouze body týkající se přírodovědy

a prvouky):

utváření pracovních návyků

rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání

pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech,

názorech a výtvorech

samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní

a bezkonfliktní komunikaci v méně běžných situacích, k bezpečné

komunikaci prostřednictvím elektronických médií, k poznávání

a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)

utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání

možností aktivního uplatnění při jejich ochraně

přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu

prostředí

12

objevování a poznávání všeho, co ho zajímá, co se mu líbí a v čem by

v budoucnu mohl uspět

poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů

a jejich předcházení

poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování

a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti

i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných

událostech

2.2.3 Tematický okruh Rozmanitost přírody

Očekávané výstupy – 1. období (1. - 3. ročník)

pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých

ročních obdobích

roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede

příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich

společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí

jednoduchých nástrojů a přístrojů

Očekávané výstupy – 2. období (4. – 5. ročník)

objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip

rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem

přírody a činností člověka

vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru

souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní

podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly

v přizpůsobení organismů prostředí

porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních

organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá

k tomu i jednoduché klíče a atlasy

zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity,

které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika

vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se

účinně chránit

založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí

a vysvětlí výsledky pokusu

13

2.2.4 Učivo

látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství,

vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním

základních jednotek

voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě,

vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život

nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny

a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam

vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období

rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy,

průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších

druhů, význam v přírodě a pro člověka

životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam

ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí

rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy,

základní společenstva

ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí,

ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů,

likvidace odpadů, živelní pohromy a ekologické katastrofy

rizika v přírodě – rizika spojená s ročními obdobími a sezonními

činnostmi; mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana

před nimi

2.2.5 Časová dotace

Pro vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je vymezen maximální počet 12 hodin

týdně pro všechny ročníky 1. stupně. Rozdělení hodin je v kompetenci školy.

Minimální časovou dotaci je možné rozšířit o další hodiny z disponibilní časové

dotace.

2.3 Vyučovací metody v předmětech o přírodě

Charakterizování vyučovacích metod, a poté i samotné třídění, se v literatuře

liší. Podle L. Mojžíška (Podroužek, 2003) jsou vhodné a účinné takové metody, které

splňují následující: jsou informativně přínosné, jsou formativně účinné, aktivizují

a motivují žáky, respektují systém vědy, jsou výchovně působivé, lze je využít

14

v praxi, jsou didakticky ekonomické, jsou adekvátní žákům primární školy, jsou

hygienické.

Klasifikace metod se různí. Metody můžeme dělit podle poměru aktivity žáka

a vyučujícího nebo podle způsobu předávání učiva. Pro přírodovědné předměty se

zdá být vhodná klasifikace metod podle způsobu poznávání skutečnosti od V.

Mejstříka.

Mezi metody podle Mejstříka patří: slovní (vyprávění, popis, rozhovor,

didaktická hra), práce s učebním textem (pracovní učebnice, učebnice, žákovské

zápisky, atlasy, tabulky aj.), přímé smyslové poznávání věcí a jevů (pozorování),

bezprostřední manipulace s přírodninami (demonstrační pokusy, frontální pokusy,

morfologická cvičení, chov živočichů, pěstování rostlin, školní zahrada, koutky

přírody). (Podroužek, 2003)

Pro srovnání je uvedena klasifikace metod podle Kalhouse (2002): metoda

informačně-receptivní, reproduktivní, metoda problémového výkladu, heuristická

a výzkumná metoda.

Musíme mít na mysli, že nejlepší a nejvhodnější je kombinace metod. Některou

metodu určíme za hlavní, ostatní metody pak jen doplňují směr výuky.

V předmětech prvouka a přírodověda se dají dobře využít metody projektové.

2.4 Vyučovací formy v předmětech o přírodě

Také v této oblasti nepanuje mezi jednotlivými autory shoda (Podroužek, 2003).

Výrazněji se odděluje normativní hledisko a hledisko třídění podle sociální povahy

organizace.

Podle hlediska normativního rozlišujeme v přírodovědě a v prvouce tyto

vyučovací formy: vyučovací hodina, vycházka, exkurze, beseda, laboratorní práce,

práce na školním pozemku, mimotřídní a mimoškolní činnosti.

Z hlediska třídění podle sociální povahy organizace rozlišujeme tyto formy:

hromadné/frontální vyučování, skupinová výuka, individuální výuka, výuka

v odděleních.

15

2.5 Vyučovací prostředky v přírodovědných předmětech

Díky využívání vyučovacích prostředků, tj. vyučovacích pomůcek uplatňujeme

zásadu názornosti. Charakteristika podle Altmanna (Podroužek, 2003) říká, že

vyučovacími prostředky jsou všechny předměty, které přírodninu nebo jev

reprezentují. Tyto předměty rozvíjí pozorovací schopnosti žáků, aktivizují je

a motivují. Také usnadňují vytváření představ, rozšiřují zkušenosti žáků, pomáhají

pochopit vnitřní strukturu věcí a jevů.

V prvouce a přírodovědě můžeme využívat celou řadu prostředků (Podroužek,

2003):

Skutečné přírodniny v přirozeném prostředí – na školním pozemku, při

vycházkách

Skutečné přírodniny v umělém prostředí – květináče, koutky živé

přírody, skleníky a pařeniště, akvária a terária, klece

Přírodniny preparované a konzervované – vycpaniny živočichů,

přírodniny zalité v umělé pryskyřici, preparáty, herbáře, kostry

Vyučovací pomůcky nahrazující přírodniny – školní obraz, školní filmy

a videopořady, modely

Knihy a texty – učebnice, pracovní učebnice, pracovní sešity, listy

Nástroje, přístroje a prostory pro výuku – chemické a laboratorní sklo,

laboratorní nářadí, přírodovědné učebny, kabinety

2.6 Didaktické principy, zásady a pravidla v přírodovědných

předmětech

Didaktické zásady chápeme jako obecnou normu pro vzdělání a výchovu

(Kalhous, Obst a kol., 2002, Podroužek, 2003). Patří mezi ně zásada názornosti,

uvědomělosti a aktivity, soustavnosti, přiměřenosti, trvalosti. Tyto zásady mohou

být doplňovány ještě například zásadou vědeckosti, individuálního přístupu,

využívání prostředí, bezprostřední zpětné vazby, posloupnosti, trvalosti, opakování,

16

poskytování podnětů pro všechny smysly, těsného propojení se životem atd.

(Jančaříková, 2015).

Didaktickým principem rozumíme obecná stanoviska, která tvoří základ

systému výchovy a vzdělání v určitém státě a v určité době.

Didaktická pravidla chápeme jako určité praktické návody pro využívání zásad

ve vyučování (Podroužek, 2003).

2.7 Hodnocení žáků v přírodovědných předmětech

Podroužek (2003) uvádí, že v přírodovědě a prvouce se hodnocení zaměřuje na

tři složky - faktickou, procesuální, hodnotovou. I v těchto předmětech bývá

hodnocení vnímáno jako forma tlaku, který má žáka přinutit osvojit si vědomosti,

dovednosti a návyky. Hodnocení by nemělo sloužit jako nástroj k vyjádření sympatií,

jako forma trestu, jako řešení kázeňských trestů.

Cílem hodnocení by mělo být poskytnutí zpětné vazby, motivování do další

práce, sledování změn a pokroků v učení, posouzení připravenosti na další učení

apod.

2.8 Strach žáků z přírody

Ze srovnání výzkumu Jančaříkové (2015) z roku 2015 a z roku 2005, který byl

zaměřený na prožívání strachu žáků prvního stupně v přírodě a z přírody, vyplývá, že

žáci se stále více bojí přírody, konkrétně šlo o 11% nárůst. Nejčastěji se žáci bojí

hadů, pavouků, divokých prasat, medvědů, hmyzu a klíšťat, dívky se bojí častěji než

chlapci.

Strach ze živých systémů lze vypěstovat. Napomáhají tomu reklamy, odstranění

zvířat z běžného života, zákazy vstupu se zvířaty na různá místa. Nejde ale pouze

o živočichy, strach mají žáci i z rostlin – stromů u cest, pylových zrn atd.

Nárůst za posledních deset let je poměrně vysoký, a proto musí učitelé počítat

s tím, že se budou stále častěji setkávat s žáky, kteří budou mít z něčeho strach

a nebudou systémům rozumět.

17

I to je důvod, proč je třeba do výuky zařazovat co nejvíce pokusů a pozorování

alespoň v umělém prostředí a tím žáky co nejvíce motivovat ke kladnému vztahu

k přírodě.

2.9 Motivace

Je třeba si uvědomit, že neexistuje návod, jak udělat z dětí nemotivovaných

jedince toužící po vědění a studiu. Motivace je výsledkem interakce mezi žákem,

učitelem, spolužáky a učivem. Základy motivačním postojům ke škole a k učení dává

již rodina. Když rodiče podporují zájmy svých dětí, odpovídají na jejich otázky a učí je

využívat informační prameny, dávají jim tím pozitivní postoje k učení.

Může docházet také k motivační krizi, která může mít různé důvody, například

věk – dospívání, okolní prostředí atd.

Motivace je ve velké míře ovlivněna klimatem třídy a školy. Ve třídě a ve škole,

kde žáci cítí podporu, bezpečí, pozitivní přístup, je samozřejmě motivace vyšší.

Motivaci dělíme na vnější a vnitřní. Vnitřní motivací rozumíme to, když se žák

učí kvůli tomu, že ho učení, téma či činnost zajímá a baví. Žák pracuje i bez příslibu

odměny nebo naopak hrozby trestu. Naopak vnější motivace u žáků funguje tak, že

se žáci učí kvůli vidině odměny (dobrá známka) či se snaží vyhnout trestu (Kalhous,

Obst a kol., 2002).

21. století je dobou rychlého pokroku a v oblasti vědy a informačních

technologiích to platí dvojnásobně. Žáci často považují přírodovědně zaměřené

předměty jako prvouka, přírodověda, přírodopis aj. za ty málo oblíbené a těžké.

Tomuto názoru by více praktických ukázek, nabývání praktických zkušeností

a vlastních zážitků určitě pomohlo.

Ze žáka je třeba udělat při těchto hodinách aktivního jedince a ne pouze objekt,

který bude přijímat spoustu informací, které nebude chápat, které si nedokáže

propojit s dalšími věcmi, dát do souvislostí a nevyzkouší si je na vlastní kůži. Žák

musí chtít sám objevovat, musí chtít sám hledat odpovědi, řešení, nové otázky.

18

3 Metodika práce

Tématem závěrečné práce je sborník pokusů a aktivit. Byla zvolena metodika,

která spočívala ve studiu vybraného vzorku dokumentů. Obsah některých

dokumentů z různých zdrojů se překrýval nebo byl hodně podobný. Někdy šlo

o podobnost internetového zdroje s literárním, jindy o podobnost mezi dvěma

literárními zdroji. Několikrát se objevil pokus s barvením květin. V knize Pokusy

a kouzla (Krekeler, 2002) byl pokus Výbušné rostliny a v knize 1000 napínavých

experimentů (Bosch, 2001) pokus Silák hrách. Oba dva pokusy byly téměř totožné.

V publikaci Pokusy a kouzla (Krekeler, 2002) byl pokus Kudy ke světlu? provedený

s fazolí a v pracovním sešitě přírodovědy (Vieweghová, 2016) byl stejný pokus

provedený s bramborem. Byl tedy vybrán pokus, kde byl použit brambor, protože

fazole byla použita v jiném pokusu. Podobných případů se objevilo ještě několik.

Byla vždy zvolena vhodnější varianta. Byl brán ohled na věkovou vhodnost, časovou

a materiální náročnost apod. Výsledky sběru dat byly vybírány podle pestrosti témat

tak, aby se pokusy týkaly živočichů, rostlin, člověka, hub. Při výběru bylo myšleno na

to, aby byla možnost provádět pokusy a aktivity během celého roku.

19

4 Výsledky

4.1 Aktivity

Tato část závěrečné práce je složena z aktivit na několik minut až po aktivity na

celou hodinu. Aktivity slouží k motivaci dětí, k pobavení, propojení vyučovacích

předmětů. Lze je využít jako domácí úkoly, témata referátů aj.

4.1.1 Lidové písničky

Tato aktivita propojená s hudební výchovou a je doporučená na začátek

hodiny. Jedná se klasickou motivační činnost. Pro malé děti na prvním stupni

základní školy je písnička na začátku hodiny příjemným začátkem. Děti vymýšlí

písničky například pouze s lesními zvířaty, s květinami apod. Učitel pak známou

písničku vybere a třída si ji zazpívá.

Zvířata Domácí - Kočka leze dírou, Utíkej, Káčo, Mámo, táto, Skákal pes

Hospodářská - Když jsem husy, Plavala husička, Když jsem já sloužil, Já

mám koně, Andulko Šafářová

Lesní - Na tý louce, Běží liška, Tancujte myši

Další - Vyletěla holubička, Rybička maličká

Rostliny Stromy - Pod naším okýnkem

Květiny - Červená růžičko

4.1.2 Přirovnání a rčení

Krátká aktivita propojená s českým jazykem. Zeptáme se dětí, zda si myslí, že je

vše, co se říká, skutečně pravda. Zda je had slizký, rak červený apod. Vysvětlíme

dětem, jak to skutečně je, jestli se něco zakládá na pravdě. Když je něco nepravda,

vysvětlíme, proč se takové přirovnání používá. Děti určitě vymyslí řadu přirovnání

samy. Pro zjednodušení může učitel říct zvíře a děti vymýšlí přirovnání vždy jen

k němu.

Starší děti necháme vymýšlet rčení obsahující zvířata. Opět si vysvětlíme

význam.

20

Z přirovnání můžeme vytvořit křížovku, do které ukryjeme například název

tématu hodiny.

Přirovnání

červený jako rak (rak zčervená po uvaření)

havraní vlasy (černé)

kočičí oči (zelené)

pomalý jako želva/šnek

špinavý jako prase (prasata jsou ve skutečnosti čistotná zvířata)

kvičet jako podsvinče

kvičet jako prase před porážkou

mít se jako prase v žitě

tlustý jako prase/vepř

slepý jako krtek/kotě

zalezlý jako jezevec

být jako pijavice

být jako z divokých vajec

hledět jako raněná laň

jít někam jako ovce na porážku

koukat jako výr

koukat jako vyoraná myš

nosit se jako páv

naříkat jako raněné zvíře

trpět jako zvíře

zapáchat jako tchoř

snést se na někoho jako supi

škrábat jako kocour

uhánět jako zajíc

zařvat jako lev

mrštný jako lasička

mrštný jako štika

21

mít hlad jako vlk (pohádkový původ)

mít oči jako rys/ostříž

být šedivá myš

být mlsná koza

mít jepičí život

plave jako delfín

studený jako psí čumák (na psím čenichu dochází k nepřetržitému odpařování, což

dělá čenich studeným a vlhkým)

brečí jako želva (mořská želva pije slanou vodu a sůl zpátky vylučuje ze zvláštních

žláz vedle očí)

řve jako pavián

slizký jako had (kůže hada je jemná a suchá)

dře jako mezek

mlčí jako ryba

(Dostupné z: http://www.ceskaprirovnani.cz)

Rčení

Potrefená husa nejvíc kejhá. /Potrefená husa se vždycky ozve.

Kdo chce psa bít, hůl si najde.

Mnoho psů – zajícova smrt.

Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.

Ještě vlka nezabili, a už na jeho kůži pili.

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.

4.1.3 Říkadla

Opět aktivita propojená s českým jazykem. Říkadla jsou vhodná pro menší děti

– první a druhá třída. Kromě trénování paměti se můžeme u říkadla zastavit

a rozebrat ho, zda v přírodě opravdu všechno platí, nebo zda se jedná o nesmysl

a v přírodě to funguje jinak. Například: Jedí myšky opravdu sýr? Létají včelky na

tulipány? Ukládají se skutečně medvědi a ježci k zimnímu spánku? Jedí medvědi

med?

22

Krásná říkadla lze nalézt na internetových stránkách Šikovný cvrček (Dostupné

z: http://www.sikovny-cvrcek.cz). Na této internetové adrese najdeme kromě

říkadel i nápady na vyrábění, pokusy aj.

Myšky

Myšky rády mlsají

smetanu a sýra.

Chodí na ně potají,

vědí, kde je díra.

Co však rády nemají,

jsou kočičí drápky.

To pak s lupem běhají

tam a zase zpátky.

Tulipán

Já mám radost, já se mám,

vykvetl mi tulipán.

A že květ má hodně velký,

radují se také včelky.

Čištění zoubků

Čistím zoubky řízy, řízy

ať jsou bílé jako břízy.

Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,

horní a pak dolní řadu.

Ať jsou bílé jako sníh,

ať má radost každý z nich.

23

Září, říjen, listopad

Září, říjen, listopad,

listí padá do vřesu,

a sluníčko půjde spát

za hájovnu do lesů.

Září, říjen, listopad,

duby v lese zahoří,

a sluníčko půjde spát

za hájovnu v Záhoří.

Zimní spánek

Prší, prší z výšky,

prší spáčům na pelíšky.

Listí spadne, bude zima,

spáče to však nezajímá.

Ježci, křečci, medvědi

o zimě nic nevědí.

Krtek

První, druhá, třetí, čtvrtá,

na zahrádce krtek vrtá.

Drápky má jak vývrtky,

staví metro pro krtky.

A ten kdo si zaplatí,

může se svést po trati.

Od okurek po macešky,

pak už musí každý pěšky.

24

Čmelák

Letí, letí letadlo,

jenom, aby nespadlo.

Letí, letí, je to drak,

černý čmelák bombarďák.

Přistane nám na letiště

rozkvetlého jeteliště,

rovnou dolů na maják,

na rozkvetlý vlčí mák.

Medvěd v lese

Chodí medvěd po lese,

každým stromem zatřese.

Myslí si, že právě teď,

najde v lese sladký med.

Brambor

Já jsem brambor šišatý,

bláto mám až na paty.

Kutálím se po poli,

v zádech mne vždy zabolí.

Očička mám jako ty,

ze mě všechny dobroty.

Žlutý jsem jak máslíčko,

přináším ti zdravíčko.

4.1.4 Hádanky

Aktivita hádanky je určena na začátek hodiny. Lze nechat děti hádat, jaké bude

téma hodiny. Hádanky lze vymyslet obyčejné nebo i veršované. Můžeme je nalézt ve

25

sbírce nakladatelství Albatros - Nejkrásnější hádanky (Mlynář, 2007) nebo můžeme

na internetu využít hádanky Václava Fischera (Dostupné z: http://detsky-

svet.blog.cz).

Z hádanek se také může vytvořit křížovka, ve které vyjde například název

tématu hodiny. Křížovka může být zaměřená pouze na zvířata, rostliny nebo ještě

konkrétněji – lesní, hospodářská zvířata, květiny na zahradě, na jaře apod.

Ukázka křížovky je součástí příloh – č. 1, 2

Pořád nosí jehelníček, ale nikdy nešije.

Ježek

Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku.

Houba

Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.

Šnek

Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň.

Osel

Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy.

Žížala

Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá.

Netopýr

Který tkadlec chodí nahý?

Pavouk

Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka.

Kocour

26

Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu

krásnou paní!

Muchomůrka

Znám jednoho ptáčka, dobrého zpěváčka. Černý nosí fráček, žlutý má zobáček.

Kos

Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku

není nic.

Pampeliška

Co se nečeše hřebenem, ale rukou? Ovoce

Kočka

Nejraději za pecí

přikrčena líhá,

v očích se jí rozsvěcí,

když na kořist číhá.

Pes

Malý velký, bílý, černý,

svému pánu vždycky věrný.

Ocáskem vrtí z radosti,

pochutnává si na kosti.

Beránek

Po obloze pluje,

na louce si skáče,

trká, vyhazuje,

má vlněný fráček.

27

Telátko

I když nemá žvýkačku,

ustavičně žvýká.

maminku má roháčku

a tatínka býka.

Osel

Umí stříhat ušima

a má tvrdou palici.

Jeho jméno slušívá

nejzadnější lavici.

Čuník

Kdo má ruce ušpiněné,

ať se smíří s jeho jménem.

Uň, uň, uní, uní,

tlustý je a funí.

Páv

Vznešeně si vykračuje,

vějířem se ovívá,

nad jiné se povyšuje

a je pyšný protiva.

Krocan

Chodí pyšně jako páv,

neodpoví na pozdrav,

červená mu nevoní,

moc se pro ni kaboní.

28

Hříbátko

Jménem je příbuzné s hříbky,

ale je jinačí.

Pustí se do otýpky,

po ovsu skotačí.

Slepička

Když udělá ko-ko-ko,

načechrá si peří,

bude vejce na měkko

pro mne na večeři.

Kohoutek

Má hřebínek, co nečeše,

má ostruhy a nerajtuje.

Někdy se točí na střeše,

jindy si na zdi pobrukuje.

Králík

Tety ho nosí na trh v nůši,

z nůše mu čouhají uši.

Jestli ty uši nesklopí,

ruka ho za ně uchopí.

Kráva

Celé týdny trávu žvýká,

aby dala krajáč mlíka.

Nepospíchá, má dost času,

rohy nosí pro okrasu.

29

Bratr s bratrem přes ulici žijí, jeden druhého nevidí. Co je to?

Oči

Dvě řady vojáků naproti sobě stojí, nikdy se však nepobijí.

Zuby

Chodí v koruně – král není,

nosí ostruhy – rytíř není,

má šavli – husar není,

k ránu budívá – ponocný není.

Kohoutek

Červené zvíře vidím v díře: u hlavy růžky, hladký má kabátek a chodí nazpátek.

Rak

Zelená jsem, tráva nejsem,

žlutá jsem, vosk nejsem,

sladká jsem, med nejsem,

tvrdá jsem, kost nejsem,

ocas mám, pes nejsem.

Mrkev

Je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno, a přece se nesmíchá.

Vejce

Bílé to vyhodíš, a když to spadne, je to žluté.

Vejce

Sedí v lese na větvi, houká, houká, přemýšlí.

Sova

30

4.1.5 Barvy zeleniny a ovoce

Zelenina i ovoce hrají všemi možnými barvami. Podle některých národů, učení

a názorů to není barva náhodná. Například podle tradiční čínské medicíny slouží

každá barva nějakému orgánu. Mluvíme o tzv. základní pětce čínské medicíny.

Zelenina a ovoce nemají svou barvu náhodou. Jejich barva je dána jejich složením.

Tato aktivita se může dále propojit s pokusem Barevný květák/rýže.

Necháme děti vymýšlet k jednotlivým barvám ovoce a zeleninu:

Bílá - květák, cibule, česnek, čínské zelí

Žlutá/oranžová - ananas, kukuřice, mango, meruňka, citrón

Červená - rajče, jahoda, meloun.

Zelená - brokolice, oliva, špenát, kiwi, zelená paprika

Černo-fialová - černý rybíz, červené hrozny, borůvka, švestka

4.1.6 Co, jak a proč

Tato aktivita je vhodná jako motivace na začátek hodiny. Má žáky přimět

zamyslet se nad věcmi v přírodě, které bereme jako samozřejmost, ale nikdy jsme se

nad nimi pořádně nezamysleli a vlastně nevíme, proč to tak je. Aktivita také může

sloužit jako téma referátu, domácího úkolu, popřípadě jako forma úkolu navíc či

trestu. Může také být využita pouze jako zajímavost ve výkladu.

Zajímavosti k této aktivitě byly čerpány ze tří zajímavých publikací:

Neuvěřitelné historky ze světa zvířat (Ludwig, 2009), Co, jak a proč? (Hůna, 1999),

Kniha všeobecné nevědomosti (Lloyd, Mitchinson, 2008). V těchto publikacích se dá

najít řada dalších zajímavých a často až neuvěřitelných informací jak ze světa zvířat,

tak i z říše rostlin a hub. Všechny tři publikace jsou psány vtipným, přirozeným

a zajímavým stylem, který je vhodný a čtivý i pro děti. Nejde jen o odborně a suše

podávané encyklopedické znalosti. Proto je třeba mít ale na paměti, že bychom měli

všechny informace raději vždy ověřit.

31

Houby

Proč potraviny plesniví?

Na zelenině, ovoci, chlebu nebo marmeládě se vytváří bělavá kožíšková plodnice. Je

to dáno tím, že jsou potraviny špatně uskladněné, a to je ideální pro plíseň

hlavičkovou.

Co je plísňový sýr?

Některé druhy plísní nejsou škodlivé. Jsou naopak zdrojem vitamínů a hojně se

využívají v potravinářství, například při výrobě sýrů.

Co je lanýž?

Lanýž je houba, která roste těsně pod povrchem, v dospělosti může vyčnívat nad

povrch a má výraznou kořenitou vůni.

Co je droždí?

Jde o lisovanou směs pivních kvasinek a mouky. Má vysoký obsah vitamínu B.

Proč je muchomůrka puntíkatá?

Plodnice muchomůrky je chráněna plachetkou. Když plodnice roste, obaly se trhají

a na klobouku zůstávají zbytky – puntíky.

Rostliny

Proč se říká prvosence petrklíč?

Tento název dostala prvosenka proto, že roste brzo na jaře a lidová pranostika říká,

že je klíčem, kterým otevírá svatý Petr brány jara. Jedním z důvodů může také být

to, že soubor kvítků může připomínat svazek klíčů.

Proč se violce říká maceška?

K této květině se váže šumavská pověst. Podle ní přišla zlá macecha domů ze

zábavy. Doma byly její dvě dcery, které předly. Místo toho, aby je macecha

32

pochválila, tak jim vynadala, proč si hoví každá na jedné židli. Sama si sedla na dvě

židle, aby si nepomačkala šaty, a dívky musely sedět společně na jedné. V té chvíli se

všechny proměnily v květinu, která má plátky uspořádané tak, jak seděly – dolní

největší plátek sedí na dvou kališních cípech, po stranách jsou dva plátky, každý na

jednom cípu. Nahoře je pastorkyně.

Proč se brambory jmenují brambory?

Kdo přivezl brambory do Evropy, není úplně známo. Dostaly se sem ale určitě přes

Španělsko a Anglii. Ze Španělska se dostaly do Itálie, zde dostaly jméno tartufel, pak

do Francie a Německa, odtud pak název Kartoffel. Do Čech byly přivezeny z oblasti

Branibor, odtud název brambory. Zajímavostí je, že původně nebyly pěstovány pro

jejich hlízy, ale kvůli jejich květu.

Co jsou (h)rozinky?

Rozinky/hrozinky jsou bobule bezsemenných odrůd vinné révy, které se suší na

slunci.

Co je kakao?

Plody, které se sklidí z kakaovníku (stále zelený strom, vysoký 5-33 m), se nechají 3-4

dny na hromadách. Plody se otevírají, vybraná semena se nechají přerušovaně

kvasit. Pak se omyjí, usuší a dále zpracovávají – upraží se, zbaví se slupek, oddělí se

kořínek a další části. Poté se rozemelou na pastu a oddělí se kakaové máslo. Zbude

pouze kakaový prášek – kakao.

Co je koka, kola a coca-cola?

Koka je keř až strom rudodřev koka, který roste například v Andách, Bolívii nebo

v Peru. Produkuje kokové listy, které obsahují kokain.

Kola je rod dřevin, který poskytuje jedlá semena, která se žvýkají nebo se používají

na výrobu nápojů.

33

Coca-cola je nápoj vyrobený poprvé v roce 1886 americkým lékárníkem J. S.

Pembertonem. Složkami tohoto nápoje jsou extrakty z listů koky a oříšků stromu

kola. Obsahuje kofein, výtažky z různých bylin a plodů. Hnědé zbarvení je způsobeno

karamelem, doslazuje se krystalovým cukrem.

Podávaný by měl být tento nápoj pouze vychlazený na teplotu kolem 4°C, jedině tak

vyniknou všechny aromatické látky.

Co je to vanilka?

Vanilka jsou plody (tobolky, ne lusky) orchidejovité rostliny vanilovníku

plocholistého. Jeho listy se otevírají pouze na jeden den a může být opylován pouze

jedním druhem včel a několika druhy kolibříků. Tento druh včel se vyskytuje pouze

v Mexiku. Dnes se využívá umělého opylování.

Co jsou jedlé kaštany?

Jde o plody kaštanovníku setého. Tento strom se rozšířil téměř do celého světa

z Malé Asie. V některých oblastech sloužily plody jako zdroj obživy – kaštany

obsahují 2x více vitaminu C než citron, z jejich prášku se dá upéct chléb, dají se

využít jako krmivo.

Živočichové

Co je babí léto?

Nejčastěji se jedná o pavučinu pavouka běžníka pocestného, který je takto unášen

větrem. Z hlediska meteorologického se jedná o období suchého a jasného

a relativně teplého počasí v Evropě. Severní Amerika má pro toto období označení

indiánské léto.

Přináší nám sršně a vosy nějaký užitek?

Názory se na tuto otázku liší. Faktem ale zůstává, že se obě živí hmyzem, který nás

obtěžuje.

34

Kolik je na světě mravenců?

Známe asi 10 000 druhů. Na každého člověka připadá asi 1 milion mravenců. I když

jeden mravenec nic neváží, všichni dohromady váží skoro jako celé lidstvo.

Co je jepičí život?

Jepice je řád hmyzu. Jeho přeměna je nedokonalá. Larvy žijí ve vodě, dospělý

jedinec na suchu. Nemůže ale přijímat potravu, proto brzo umírá.

Co je hedvábí?

Hedvábí je přírodní textilní vlákno. Odvíjí se z kokonů housenek různých druhů

nočních motýlů – především bource morušového. Kokon obsahuje až 4 km

dvojvlákna, dá se z něj smotat pouze 700-800m.

Proč světluška svítí?

U mnoha živočichů dochází k výdeji zářivé energie. Světélkující tkáň nebo orgán

vyměšuje zvláštní látku – luciferin. Tato látka se chemicky mění a při tom vydává

krátkovlnné záření. Odrazem od barevných pigmentů nebo kondenzací světla se

intenzita světla zesiluje a nám se zdá, že například světluška svítí.

Jak cvrká cvrček?

K vytváření zvuků může docházet dvěma způsoby. U kobylek a u cvrčků vzniká tak,

že se třou o sebe křídla. U sarančí vzniká zvuk třením stehen zadních nohou.

Kolik noh má stonožka?

Stonožka má 19-170 článků a na každém z nich je jeden pár nohou.

Jak vznikají perly?

U nás vznikají v perlorodce říční, v moři zase v perlotvorce mořské. Perla nejčastěji

vzniká na okraji pláště lastury. Nejdříve vznikne perleťový váček, který se vytvoří tak,

35

že povrchové buňky pláště vniknou do jejího nitra. Někdy může vytvořit jádro perly

nečistota, která se dostane dovnitř.

Co je kaviár?

Jedná se o pokrm, který si dopřávají obzvláště bohatší vrstvy. Jsou to jikry (vajíčka

ryb) jeseterovitých a lososovitých ryb, které se upravují většinou jen solením (kvůli

konzervaci).

Proč se had svléká?

Kůže hada neroste s tělem, proto se jí občas musí had zbavit.

Proč chřestýš chřestí?

Chřestýš má na konci ocasu prstence tvrdé kůže (chřestidlo), které při pohybu těla

šustí. Při svlékání vzniká vždy nový prstenec.

Proč má velbloud hrby?

Hrby slouží jako zásobovací zařízení. Velbloud v nich má nahromaděný lůj z dob

přebytku.

Největší živý organismus

Houba – václavka obecná. Nachází se v národním parku Malheur v Oregonu.

Rozprostírá se na ploše 890 hektarů, jeho stáří se odhaduje na 2000 až 8000 let

a váha na několik set tun. Lidé si nejdříve mysleli, že houba vyrůstá na různých

místech v trsech, teprve později se přišlo na to, že jsou všechny trsy propojené pod

zemí a tvoří tak jeden organismus.

Jakou největší věc dokáže spolknout plejtvák?

Potápěče? Auto? Grapefruit? Je to pouze grapefruit. Hltan plejtváka obrovského je

totiž v průměru velký jen jako dezertní talířek. Plejtváci toho osm měsíců moc

36

nesnědí, přes léto však spořádají až tři tuny potravy denně. Jejich potravu tvoří

plankton.

Co dělají chameleoni?

Podle všeobecně známého přesvědčení mění chameleoni barvu pro to, aby splynuli

s okolím. Platí to ale jen z části. Chameleoni mění barvu v závislosti na jejich

emocionálním stavu. Barvu také mění, když se před nimi objeví samička nebo

v závislosti na teplotě či světlu. Kůže chameleona obsahuje několik vrstev

speciálních buněk – chromatofory. Každá z těchto vrstev obsahuje různé pigmenty.

Když se změní rovnováha mezi těmito vrstvami, kůže odrazí jiné typy světla

a chameleon tak vypadá, že neustále mění barvu.

Kolik máme my a zvířata smyslů?

Na tuto otázku běžně odpovídáme pět. Tento počet poprvé uvedl Aristoteles.

K těmto pěti smyslům se dnes přidávají ještě další čtyři. Termorecepce – vnímání

tepla kůží, ekvilibriocepce – smysl pro rovnováhu zajištěný tekutinou ve vnitřním

uchu, nocicepce – vnímání bolesti na kůži, ve svalech, kloubech, vnitřních orgánech,

propriocepce – vědomí vlastního těla, stále víme, kde se nachází různé části našeho

těla. Někteří odborníci tvrdí, že smyslů může být až 21. Například hlad, žízeň, smysl

pro hloubku, pro synestezii (smysly se spojují – hudbu vnímáme jako barvy). Za další

smysly může být považováno vnímání elektřiny, vnímání nebezpečí. U zvířat jsou to

smysly, které člověk nemá. Žraloci mají elektrocepci – vnímají elektrická pole, další

zvířata (ptáci a hmyz) mají tzv. magnetocepci – rozeznávají magnetická pole,

echolokaci, infračervené vidění pro lov či pastvu v noci.

Proč se říká vzácný jako šafrán?

Toto přirovnání je opravdu pravdivé. Na 1 kilogram koření z této rostliny je totiž

potřeba 60 000 blizen. Dnes stojí půl kila pravého španělského šafránu kolem 4000

liber. Už fresky ze staré minojské Kréty z roku kolem 1600 př. Kr. zobrazují sběr této

37

květiny. Alexandr Veliký si prý myl v šafránu vlasy, aby měly oranžový nádech. V této

době měl šafrán stejnou cenu jako diamanty a byl dražší než zlato.

Kain a Ábel

Když má samice orla jasnohlasého vajíčka, většinou snáší dvě. Bohužel prvorozený

orel svého sourozence zabije. Vědci dodnes nepřišli na to, proč se to děje. Nejde

o boj o potravu, rodiče by dokázali uživit oba své potomky. Přesto svého silnějšího

potomka nechají, aby toho mladšího ukloval nebo vyhodil z hnízda.

Jak přežijí bez hlavy?

Švábi prosluli mimo jiné tím, že dokážou přežít bez hlavy. Je to dáno tím, že v hlavě

sice mají mozek jako ostatní živočichové, ale ten je ve větší míře doplněn činností

ostatních částí nervové soustavy. Nervovou soustavu mají totiž složenou z ganglií –

nervových uzlin rozmístěných po celém těle.

Existují piráti?

Fregatky jsou ptáci žijící v tropech a subtropech. Své jméno získali podle fregat –

rychlých a dobře ovladatelných lodí. Fregatky útočí na ostatní ptáky a za letu se jim

snaží vzít jejich kořist. Škubou své kořisti za ocas, klovou ji a čekají, jestli něco

odněkud nevypadne. Když ano, vrhnou se po kořisti a letí s ní pryč. U těchto ptáků

jde ale spíše o zábavu, získají tímto způsobem pouze 5% své obživy.

Nejlepší stavitelé

Nejlepšími staviteli jsou termiti. Jejich stavby jsou vysoké až 7 metrů, což při

porovnání odpovídá 4 budovám Empire State Building na sobě. V průměru u paty

mají až 28 metrů. Budovy z jílu a hlíny jsou pevné, plné propojených chodeb, ramp,

komor a s důmyslným větracím systémem.

38

Nejlepší ostřelovač

Stříkoun lapavý je ryba, která loví ojedinělým způsobem. Ostrým paprskem vody

dokáže sestřelit hmyz na břehu – mravence, kobylky. Ve vodě se postaví kolmo,

jazyk a patro spojí do trubičky a tudy protlačí vodu. Dokážou se trefit až na

vzdálenost 4 metrů.

4.1.7 Lež, či pravda

Lež, či pravda (Schmid, 2004) je podobná aktivita jako výše uvedená (Co, jak

a proč?). Lze brát náměty i z ní a opačně. Můžeme klást otázky například formou

kvízu, na konci vše vyhodnotíme a vysvětlíme, jak to opravdu v přírodě funguje.

Tato aktivita je vhodná pro starší děti.

Býci nesnášejí červenou – lež

Býci jsou ve skutečnosti barvoslepí.

V jablkách a švestkách jsou často červi – lež

Ve skutečnosti jde o housenky malého motýla.

Dvojčata jsou zcela identická – lež

Dokonce i dvojčata mají rozdílné otisky prstů.

Krkavci jsou špatní rodiče – lež

Krkavci jsou výborní rodiče. O svá mláďata se skvěle starají – vystýlají jim hnízdo,

zahřívají je, ochlazují v případě potřeby.

Lední medvěd a tučňák žijí spolu – lež

Tato dvě zvířata se ve volné přírodě nikdy nepotkají, každé žije na jiném pólu.

Slepýš je slepý - lež

Jde o chybu ve výkladu názvu. Jejich kovově lesklá kůže vedla k názvu, který

původně zněl oslepující plazivec.

39

4.1.8 Zvířecí nej

Zkuste si představit olympiádu, na které by soutěžili lidé a zvířata

dohromady. Kdo by vyhrál? Necháme děti vymýšlet různé sportovní disciplíny.

U některých disciplín můžeme s dětmi zkusit vymyslet, jaká zvířata by byla

nejúspěšnější a necháme děti sestavit medailové příčky. Jak by to asi dopadlo

v porovnání s člověkem a s jeho nejlepšími výkony během historie sportu? Jaký mají

děti odhad, co se našich fyzických možností týče?

Na internetové stránce Člověk vs. Zvíře – Olympiáda můžeme najít velice

zajímavá videa od National geographic - porovnání nejlepších sportovních výkonů

člověka s nejlepšími výkony zvířat ve stejné disciplíně. (Dostupné z:

https://www.national-geographic.cz).

Celou aktivitu můžeme propojit s tělesnou výchovou a matematikou.

Porovnáme světové rekordy profesionálních sportovců s výkony dětí a vypočítáme,

jak velké jsou rozdíly.

Sprint

Člověk běžel nejvyšší naměřenou rychlostí 44, 72 km/hod. U zvířat je nejlepší

běžec až dvakrát rychlejší. Například gepard je schopen na kratší vzdálenost běžet

rychlostí kolem 100 km/h. V olympijské disciplíně 100 m uběhl tuto trať nejrychlejší

člověk Usain Bolt za 9, 58 vteřin. Gepardí rekordmanka stejnou vzdálenost uběhla za

6,13 vteřin. Dalšími rekordmany ze zvířecí říše je antilopa vidloroh (88,5 km/h), na

bronzové pozici by se umístila antilopa nebo lev za výkon 80 km/hod.

Plavání

Lidský rekord v rychlosti v plavání je 8,6 km/hod. Mezi rybami je

nejrychlejším plavcem plachetník širokoploutvý, který se dokáže pohybovat až

rychlostí 109 km/hod a je nejlepším a nejrychlejším plavcem mezi rybami. Žije

v Indickém a Tichém oceánu a měří několik metrů. S 88 km/h se na druhém místě

umístil žralok mako a na třetím místě tuňák se 70 km/h.

40

Vzpírání

Nejvíce trénovaní lidé dokážou zvednout maximálně trojnásobek své váhy. Ve

zvířecí říši patří mezi rekordmany hmyz. První místo by vyhrál chrobák, který zvedne

až 1115krát těžší náklad než je on sám. Druhé místo by připadlo broukům

nosorožníkům (850-ti násobek své hmotnosti) a třetí místo by dostal mravenec rodu

Atta (50-ti násobek).

Maraton

Ani v dálkovém běhu bychom nezvítězili. Zatímco u lidí je za nejdelší

běžeckou trasu považován maraton, tedy běh dlouhý 42, 195 km, nejdelší změřené

trasy u zvířat, konkrétně u migrujících ptáků, jsou daleko delší. První příčku by

obsadil rorýs obecný. Ten uletí téměř v jednom kuse 500 000 kilometrů. Rorýs žije

v podstatě pořád ve vzduchu. To mu umožňuje mikrospánek, při kterém vypíná

jednu polovinu mozku, druhá kontroluje let a plachtění. Dalším rekordmanem je

rybák dlouhoocasý, ten musí urazit kolem 15 000 km.

Další možné disciplíny: skok do dálky, do výšky, potápění, atd.

4.1.9 Pohled z výšky

Na fotografiích jsou zachycena různá místa z pohledu z výšky. Žáci mají za úkol

uhádnout, na co koukají.

Tuto aktivitu je vhodné zařadit na začátek hodiny opět jako motivační nebo na

konec hodiny pro zajímavost. Lze vytvořit prezentaci nebo rozdat pracovní listy. Na

fotografiích mohou být například silnice, vodopády, zahrady, ledové kry, mraky,

sklizně plodů, levandulová pole, města atd. Můžeme se dětí ptát, co patří do živé

přírody, co do neživé přírody, co je dílem člověka, co vytvořila příroda sama.

Je doporučeno při vyhodnocení ukázat jiné pohledy nebo konkrétnější

fotografie míst, ze kterých si budou moci žáci utvořit jasnější představu.

41

4.1.10 Detail

Na fotografiích ukážeme detaily různých rostlin či jejich částí. Žáci budou

hádat, na co právě koukají. Na fotografiích může být zobrazen detail listu, pařezu,

květiny aj.

Tuto aktivitu lze zařadit na začátek hodiny jako motivační činnost nebo na

konec hodiny pro zajímavost. Fotografie mohou být namíchané z různých oblastí

nebo mohou být zaměřené na určitou oblast, téma (hospodářství, les, …). Aktivita

může být představena jako prezentace či jako pracovní list se správným řešením na

zadní straně nebo na tabuli, popřípadě jen ústní vyhodnocení. Doporučeno je při

řešení ukázat celou rostlinu hned vedle detailu.

4.1.11 Poznej zvíře podle očí, tlapek

Na fotografiích ukážeme žákům různé detaily zvířecího těla. Může jít o oči,

tlapy, ale můžeme vymyslet i jiné části.

Tuto aktivitu lze zařadit na začátek hodiny jako motivační činnost nebo na

konec hodiny pro zajímavost. Zvířata mohou být namíchaná z různých oblastí nebo

mohou být zaměřená na určitou oblast (hospodářská, šelmy, lesní, …). Aktivita může

být představena jako prezentace či jako pracovní list se správným řešením na zadní

straně nebo na tabuli, popřípadě jen vyhodnocena ústně. Doporučeno je při řešení

ukázat celé zvíře hned vedle detailu.

4.1.12 Zvířata v próze

Próza i poezie je plná nádherných básní a příběhů ze světa zvířat i rostlin a dají

se použít i v prvouce nebo přírodovědě. Pro začátek se můžeme zeptat, jestli děti

neznají nějaké pohádky nebo příběhy o zvířatech.

V jakých knihách se dočteme o zvířatech? Jaké znáš literární či pohádkové

(filmové, seriálové) zvířecí postavy?

Ferda Mravenec, Liška Bystrouška, Míša Kulička, Pojďte pane, budeme si hrát -

medvědi od Kolína, Krteček, Cvrček, Štěňátko, Medvídek Pú, Jelen Robátko, Maxipes

Fík, Bílý tesák, Kniha džunglí, Dášenka čili život štěněte, Kosí bratři, Maková panenka

42

a motýl Emanuel, Bob a Bobek, Štaflík a Špagetka, Káťa a Škubánek, Povídání

o pejskovi a kočičce, Kvak a Žbluňk, Žofka, Čtyřlístek, Mach a Šebestová - pejsek

Jonatán, Lassie, Bella a Sebastián, Asterix a Obelix – pes Idefix, Bimbo, Bambi, Lady

a Tramp, Scooby Doo, Hledá se Nemo a Dory aj.

Poté přečteme ukázku, která se nám hodí k tématu – změny v přírodě,

mláďata, lesní zvěř apod. Ukázka nám pomůže navodit správnou atmosféru, děti si

prostředí lépe představí. Můžeme se pak návodnými otázkami ptát na to, co se děti

z ukázky o tématu dozvěděly. Určitě se tak na začátek hodiny/tématu rozproudí

příjemná debata.

Srneček z křivoklátského lesa (Pecha, 1990)

Jaro přecházelo v léto a všude bylo plno svěží zeleně. Za hradbou vysokých

stromů prosvítala louka, na kterou srna večer vycházela na pastvu. Srnečka s sebou

ještě nebrala. Odložila ho do nízkého podrostu a on tam na ni poslušně čekal.

Srna došla k okraji lesa a dlouho jistila. Nasávala vlahý večerní vzduch

a jemným čichem prosívala tu spoustu vůní, jestli mezi nimi náhodou neobjeví

dráždivý pach nebezpečné škodné nebo člověka. Pak nejistě ukousla několik lístků

trávy a znovu rychle zvedla hlavu. Až po chvíli, když už si byla docela jistá, zabořila

hlavu do šťavnaté louky a dychtivě se pásla.

Vypadala v té chvíli bezstarostně, ale ve skutečnosti byla stále ve střehu. Co

chvíli se zaposlouchala do ticha lesa, připravená rychle se vrátit, kdyby zaslechla

Srnečkovo volání.

Otázky:

Co jsme se z ukázky dozvěděli o srně?

Jaká je srna – jako zvíře a jako matka?

Sotva přiběhl, už byl pod srnou a nedočkavě hledal vemínko, aby se nasál

teplého mléka. Srna byla trpělivá. Nevadilo jí, že pod ní poskakoval a žďuchal ji do

břicha někdy tak prudce, až to zabolelo. Nechala ho trochu napít a pak odběhla

43

kousek stranou. Srneček chvíli stál a pak se rozběhl za ní. Vypadal v té chvíli

rozčileně, vždyť ještě dávno neměl dost. Ale srna byla neoblomná. Jak k ní přiběhl

a začal hledat vemínko, už zas popošla. Teprve po chvíli nechala Srnečka zase napít.

Pak se k němu otočila a dlouho a něžně ho olizovala.

Otázky:

Co jsme se z ukázky dozvěděli o srně a Srnečkovi?

Je srneček savec?

Jaká je srna matka?

Listopad vstoupil do kraje s deštěm a s podzimními mlhami. Pole osiřela.

Zmizeli skřivani, odtáhly čejky a místo nich se objevila hejna černých havranů. I les

byl jako proměněný. Donedávna ještě hýřil barvami, a když zasvítilo sluníčko, zářil,

jako když ho zlatem poleje. A najednou jsou stromy holé. Dva tři mrazíky, trocha

větru a není z té nádhery nic. Jen zem pokrytá žlutým listím, do kterého vytrvale

prší. Je to smutný čas. Koncem měsíce se počasí trošku umoudřilo. Ranní mrazík

vysušil bláto a sluníčko dávalo dnům téměř sváteční náladu.

Otázky:

Jak se mění příroda na podzim, těsně před zimou?

Jaké je v tomto období počasí?

Co se děje se zvířaty?

Z deníku kocoura Modroočka (Kolář, 1991)

Jsem kocour Modroočko. Narodil jsem se, když všechno bylo zelené a plné

květů. Když bylo všechno už jenom zelené a květů bylo málo, dala mě maminka sem,

co teď žiju. Se mnou tu žije dvojnožec. Je velký a chodí jen po zadních – zkrátka

dvojnožec. Po čtyřech běhá, jen když mi pomáhá najít nějakou hračku nebo když

chce, abych si s ním hrál. To se pak válí po zemi jako já a je veliká legrace. Má tlapky

docela holé, nemá žádné drápky a ani z legrace nedovede kousnout. Musím dávat

pozor, abych mu něco neudělal. Když hrajeme „paci, paci, pacičky“a já ho trochu

seknu drápkem, teče mu hned červená a já dostanu pohlavek. To se urazím a jdu do

44

svého pelíšku. Když už vidím, že je dlouho smutný, vyskočím mu na rameno a předu

mu do ouška. To mě pak vezme do předních tlapek a hladí mi vousky a tváře

takovým dřevem, co jsou na něm taky vousky. Mnoho vousků, jenže kratších, než

mám já. On hladí a já předu.

Otázky:

Co jsme se z ukázky dozvěděli o koťatech?

Kdy se rodí?

Po jak dlouhé době mohou opustit matku?

Jak tráví koťata svůj čas?

Má už kotě drápky a zoubky?

Jakou má kočka povahu?

Co kočka dělá, když se jí něco líbí?

„Tak tady máš Zelenoočku s její rodinkou,“ pošeptal mi Bělovous Zrzunda.

„Buď zdráva, Zelenoočko! Jakpak se daří?“ Zelenoočka po mně otočila oči. Vůbec

nebyly zelené, ale celé tmavé, a řekla: „Buďte zdrávi, blíž ani krok!“ Tady jsme se

slušně posadili, ocásky otočili kolem předních nožek a koukali na ty kočičí děti. A já

povídám Bělovousu Zrzundovi: „Ty, Zrzundo, ta koťátka jsou ošklivá, viď? Vždyť ona

jsou, myslím, slepá.“ Zelenoočka vyskočila a vlepila mi z každé strany jednu. Pak

popadla do tlamičky to děťátko, které zrovna domyla, a utíkala s ním pryč. Za chvíli

se vrátila pro další, potom pro to poslední a už se neukázala.

„Tos neměl, Modroočko, říkat, tos neměl. Každou maminku bolí, když jí někdo

pohaní děti. Nemysli si, že tys byl hezčí, když ses narodil,“ povídal Zrzunda. „Ale slepý

jsem nebyl!“ „I byl. Byl jsi slepý jako každé kotě.“ Já nevěřil, protože jsem se na to

nemohl upamatovat. Zrzunda mi vyprávěl, že každé kočičí dítě, ať z něho vyroste

kočka tak veliká, jako je tygr nebo lev nebo puma nebo jaguár nebo levhart nebo rys,

nebo tak malá, jako jsem já nebo Zrzunda, každé koťátko přichází na svět s očkama

zalepenýma, zkrátka slepé. Když jsem se ho ptal, jak dlouho to trvá, řekl, že tolik dní,

kolik máme my dva dohromady nožek, a ještě k tomu musíme připočíst jeden

ocásek.

45

Otázky:

Co jsme se z ukázky dozvěděli?

Jak vypadají právě narozená koťátka?

Jak je přenáší jejich matka?

Jak se chová matka koťátek?

Za jak dlouho začne kotě vidět?

Labuťáček (Andreska, 1991)

Labutě se už po celý měsíc zdržovaly na rybníce. Lidé si je oblíbili, protože

byly krotké a nezvykle krásné. Jejich chování se však změnilo. Na dětské zavolání

připlouval jen labuťák. Přijal sice sousto, ale moc se čepýřil. Sípal a syčel a plul

s pozdviženými křídly, až se ho děti bály. Vyrážel proti nim prudkými záběry obou

plováků, krk nosil esovitě prohnutý, podivně bručel a tvářil se hrozivě. Na vodě po

něm zůstával nesebraný chléb. … Zatímco její neohrožený partner útočil u hráze na

děti i na dospělé, začala na druhém konci rybníka sbírat rákosová stébla a skládala je

na velkou hromadu. Poprvé, co kdo pamatoval, počala na rybníce stavba labutího

hnízda.

Hnízdo – v ptačím životě není důležitějšího a posvátnějšího místa. Je to přece

kolébka vajec a budoucí domov mláďat. … Hnízdo je také pouto. Teď už nebude život

ptačího páru jen tak nějakým poletováním, teď se bude všechno točit okolo hnízda.

Otázky:

Co jsme se z ukázky dozvěděli o labutích?

Jak se běžně labutě chovají?

Proč se labuťák začal chovat agresivně, nebezpečně?

Jak se rodí labutí mláďata?

Jak bude labutí rodina fungovat? Budou se o mláďata starat oba rodiče? Jsou labutí

páry věrné?

4.1.13 Rostliny v poezii

S touto aktivitou můžeme pracovat obdobně jako s aktivitou uvedenou výše -

Zvířata v próze. Básně lze použít jako motivaci na začátku hodiny, lze klást otázky

46

týkající se přírody. Poezie je náročnější než próza. Je doporučené věnovat se básním

až ve vyšších ročnících. Básně jsou velice dobře dostupné na internetu nebo ve

sbírkách poezie.

(Dostupné z: antoninsova.cz, https://cs.wikisource.org/wiki/Zvony_a_zvonky,

https://wiki.rvp.cz, To nejlepší z poezie 19. století (výběr z děl, 2005)).

V první sluneční den - Antonín Sova

Vše osleplo, v zem slunce pere

o stromy, kopce, o blata,

o tisíc mezí brousí a dere

si jarní dravčí pářata.

Zelená trávka jako vlásky

se rodí hlavičce na lysé,

vstávejte, boží sedmikrásky,

v den prvý chudí zrodí se!

A vstávejte, vy srdce všecka,

jež lidská láska nehřeje.

Vstávejte, prostá srdce dětská,

to první slunce vaše je.

Lesní studánka – Josef Václav Sládek

Znám křišťálovou studánku,

kde nejhlubší je les,

tam roste tmavé kapradí

a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci, laně chodí pít

pod javorový kmen,

ti ptáci za dne bílého,

ty laně v noci jen.

47

Když usnou lesy hluboké

a kolem ticho jest,

a nebesa i studánka

jsou plny zlatých hvězd.

U řek – Antonín Sova

U řek mám večer vlažný rád,

u řek, kde plno mušlí leží,

kde zvolna z řeky vstává chlad

a bílá pěna z dálky sněží.

U řek mám břízy nejraděj

a olše, do nichž stín se dere,

a cvrčků šum a vážek rej

a v dálce města rysy šeré.

Rád u řek rybáře já zřím

za clonou par s lodičkou línou

se ploužit šerem večerním,

kdy červánky v mze modré hynou.

Přišlo jaro

Přišlo jaro se sluníčkem,

zem otvírá zlatým klíčkem.

Všechno se raduje, zpívá a notuje, jaro vítá.

První roste sněženka, malá bílá květinka.

Druhý zase petrklíček, nese s sebou zlatý klíček.

Fialinka voňavá hezkou vůni rozdává.

Pampeliška střapatá, celá je jak ze zlata.

https://wiki.rvp.cz/Knihovna/VÝROBKY_S_DĚTMI/Jaro

https://wiki.rvp.cz/Sborovna/5Pripravy_na_vyuku/1.st/Učitelské_praktikum_2011%2F%2F2012/Sluníčková_básnička_-_učíme_se_písmenko_Č%2C_č

https://wiki.rvp.cz/Kabinet/Obrazky/0.Biologicka_klasifikace/Říše%3A_rostliny_(Plantae)/oddeleni_krytosemenne/trida_jednodelozne_rostliny/rad_chrestotvare/celed_amarylkovite/Sněženka_jarníTitulek_stránky

https://wiki.rvp.cz/Kabinet/Obrazky/0.Biologicka_klasifikace/Říše%3A_rostliny_(Plantae)/oddeleni_krytosemenne/trida_vyssi_dvoudelozne/rad_malphigiotvare/celed_violkovite/Violka

https://wiki.rvp.cz/Kabinet/Obrazky/0.Biologicka_klasifikace/Říše%3A_rostliny_(Plantae)/oddeleni_krytosemenne/trida_vyssi_dvoudelozne/rad_hvezdnicotvare/celed_hvezdnicovite/Pampeliška_lékařská

48

Slunečnice

Velikánská květina k obloze se vypíná.

Hned od rána každý den, otáčí se za sluncem.

Její černá semínka, sype ptáčkům maminka.

Zakukala žežulička - J. V. Sládek

Zakukala žežulička z doubravy:

„Přišlo jaro, kdo je se mnou pozdraví?

Přišlo, jak by z nebe spadlo, samý květ,

pospěšte si, chcete-li je uvidět!“

„My bychom je pozdravili, ale jak?

My kukati neumíme jako pták.

Ale přec se půjdem na ně podívat;

nekukáme, můžem mu však zazpívat.“

První sněženka - Milena Lukešová

Stonek, dva lístky -

a je venku

zelená kolíbka

pro sněženku.

Ještě je v zavinovačce,

je docela malá

a jinak by se polámala.

Takhle si může klidně spát

a lehounce se kolíbat.

https://wiki.rvp.cz/Kabinet/Obrazky/Příroda/Květiny/Slunečnice

https://wiki.rvp.cz/Kabinet/Ucebni_texty/Říkanky/J._V._Sládek

https://wiki.rvp.cz/Knihovna/VÝROBKY_S_DĚTMI/Jaro

http://versovani.blogspot.com/2010/05/prvni-snezenka-milena-lukesova.html#_blank

49

4.2 Pokusy

Kdybychom měli níže uvedené pokusy zařadit podle výše zmíněných klasifikací,

metod, forem apod., řekli bychom, že patří mezi metody přímého smyslového

poznávání věcí a jevů (pozorování), bezprostřední manipulace s přírodninami,

heuristickou a výzkumnou metodu.

Pokusy na prvním stupni základních škol jsou velice důležité. Praktickými

ukázkami, vlastní zkušeností vzbuzujeme u dětí zájem o přírodu, o bádání

a poznávání světa kolem nás, o předměty prvouka, přírodověda a poté na druhém

stupni přírodopis, kladně je motivujeme. Jde především o to, rozvíjet v žákovi

záměrné pozorování a vzbudit v něm zájem objevovat a ptát se, jak věci kolem

fungují.

Jistými nevýhodami pokusů jsou velké nároky na přípravu učitele, materiální

možnosti školy, učitele a dětí, potřeba velkého časového prostoru, který častokrát

v hodinách není.

U dětí na prvním stupni nebude vyžadováno psát odborný zápis pokusu,

stanovovat hypotézy apod. Může být zaveden deník, kde si budou děti průběh

pokusu zakreslovat a připisovat stručné poznámky a postřehy, ale to spíše až ve

vyšších ročnících - u dětí ve 4. a 5. třídě. Budeme klást jednoduché otázky, kterými

budeme děti navádět: Co myslíš, že se stane? Proč? Co budeme dělat dál? Co jsme

udělali? Co děláme teď? Co k tomu budeme potřebovat?

Pokusy lze dělit na několik skupin podle toho, jak se provádějí (Šimik, 2011).

Pokusy může provádět sám učitel, jde o tzv. demonstrační pokus, děti vše pouze

pozorují. Tento způsob by měl být pouze začátkem samostatné práce žáků.

Dalším způsobem je, že učitel nic neukazuje, žáci dostanou pokyny, seznam

pomůcek, popis pracovního postupu a dále už vše provádějí sami. Žák využívá pouze

vlastních zkušeností a dovedností, dokazuje si vlastní domněnky a nápady.

Poslední možností je, že žáci dostanou pouze informaci o tom, co má být

výsledkem pokusu, na vše ostatní musí přijít sami. Tento způsob je nejtěžší, je

vhodný pro starší žáky.

50

Pokusy se mohou dělit také podle toho, zda jsou prováděny v jednotlivci, dvojici

či skupině. Toto dělení závisí na náročnosti pokusu, na zkušenostech třídy, na věku

žáků atd.

Pokusy učí dítě přemýšlet nad problémy, řešit problémy, postupovat soustavně

a postupně, žák se učí pracovním návykům, které by třeba jinde nezkusil a nezažil,

učí se pracovat samostatně, ale i ve dvojicích a ve větších skupinách, učí se hodnotit

vlastní práci a její výsledky, učí se zodpovědnosti. Všechno výše uvedené se žákovi

bude hodit v budoucnosti i v jiných předmětech a v životě.

Při pokusech na 1. stupni se snažíme vyvarovat nebezpečným věcem

a pomůckám. Myslíme tím pomůcky ostré, horké, jedovaté apod. Při velkém počtu

malých dětí ve třídě bychom nestíhali všechny pohlídat.

Pokusy byly sebrány z několika publikací. (Andrews, Knihgton, 2006; Bosch,

2001; Krekeler, 2002; Senćanski, 2013; Stuart, 2018; Vieweghová, 2016; Klepač,

1997). Některé pokusy byly velmi podobné a z toho důvodu vynechané, jiné byly

poupravené či zjednodušené.

4.2.1 Byliny

Ročník: 4. - 5.

Časová náročnost: dlouhodobý

Cíl: Cílem je naučit děti starat se o vlastní rostlinu, vypěstovat ji, aby ji bylo možné

dále využívat a pracovat s ní.

Pomůcky: květináč, hlína, sazenice bylin

Pracovní postup: Necháme děti vypěstovat některou z níže uvedených bylin z malé

sazenice (každé dítě si vypěstuje svou/ve dvojicích). Až budou byliny připravené

k trhání a použití (v případě, že by se nepovedlo vypěstovat všechny bylinky ve

stejný čas, můžeme je usušit), můžeme vyzkoušet smysly dětí, konkrétně čich. Každá

z bylin má specifickou vůni. Necháme děti poznávat bylinky se zavázanýma očima,

pouze přivoněním.

Poznámky/další informace:

1. Majoránka zahradní

51

Majoránka v kuchyni - dochucování polévek, omáček, zvěřiny, jater, zeleninových

i vaječných salátů, luštěnin a tučných jídel.

Majoránka v lékařství - Léčivé účinky majoránky jsou známy již od starověku.

Majoránka má protizánětlivé, desinfekční účinky, podporuje trávení, zvyšuje tvorbu

žluči i žaludečních šťáv, působí proti nadýmání i nachlazení, zmírňuje křeče, tiší

migrény, potlačuje nespavost, pomáhá při nervové slabosti, pomáhá hojit rány.

Majoránka se používá ve formě čajů, kloktadel, obkladů i na přípravu léčivých

koupelí, mastí.

2. Meduňka lékařská

Meduňka v kuchyni - má charakteristickou medovou vůni, která ladí s chutí zmrzlin,

pudinků i nápojů, slouží k ochucení jídel z ryb, drůbeže, ovocných salátů, nádivek.

Meduňka v lékařství - proti nespavosti, bušení srdce, migrénám, snižuje krevní tlak,

napětí a stres, dokáže zmírnit pocity úzkosti a dodat dobrou náladu, působí hojivým

a uklidňujícím účinkem na nervy i na žaludek, urychlují hojení zhmožděnin, pří

poštípání hmyzem. Používá se ve formě čajů i na přípravu léčivých koupelí, obkladů,

někdy pomáhá pouze přiložit na postižená místa čerstvé listy meduňky.

3. Bazalka pravá

Bazalka v kuchyni - Je nepostradatelným kořením v italské kuchyni. Bazalka se

nejlépe hodí k rajčatům, k ochucení pečených ryb, některých sýrů, zeleninových

salátů, těstovin, pizzy, zeleninových polévek.

Bazalka v lékařství - jako přírodní antidepresivum, usnadňuje trávení, odkašlávání,

zlepšuje činnost ledvin a pomáhá také proti zácpě.

4. Pažitka pobřežní

Pažitka “ šnytlík“ v kuchyni - k dochucení hotových polévek, hotových zeleninových

jídel, k pečenému kuřeti, chléb namazaný máslem posypaný nasekanou pažitkou.

Pažitka v lékařství - při prevenci i léčbě nachlazení, chřipek.

52

5. Petržel listová

Petržel v kuchyni - ozdobou mnohých jídel, včetně polévek.

Listová petržel v lékařství - zmírňuje urologické potíže a záněty, zlepšuje funkci

ledvin, zlepšuje zrak, čistí krev, podporuje tvorbu červených krvinek, zlepšuje

okysličení buněk, snižuje krevní tlak, dokonce má i protirakovinné účinky.

6. Koriandr setý

Koriandr v kuchyni – Je hojně používané koření v indické kuchyni. Kořen koriandru je

nezbytnou součástí indické směsi koření kari. Používá se k dochucování luštěnin,

některých bramborových jídel i polévek.

Koriandr v lékařství - proti nadýmání, migréně, podpoře trávení i k pročištění těla,

schopnost zbavit tělo těžkých kovů, zejména jedovaté rtuti, zmírňuje bolesti kloubů,

pro zvýšení chuti k jídlu. Používá se čaj, mast.

7. Tymián obecný

Tymián v kuchyni - k ochucení ovocných šťáv, salátu, zálivek, pikantních omáček,

sekaných mas, ryb, drůbeže, zeleninových jídel, k nádivce ke kuřeti, do rajčatových

omáček a polévek, do paštik i marinád.

Tymián v lékařství - proti nachlazení, zánětům průdušek, pylové alergii, mírní kašel,

dezinfekční účinky, ničí parazity, pomáhá proti nadýmání a průjmům, zlepšuje

trávení, podporuje prospěšnou střevní mikroflóru, pomáhá také při vyčerpání,

úzkosti, nespavosti a depresi, při artritidě, svalové bolesti. Používá se jako čaj, olej.

8. Šalvěj lékařská

Šalvěj v kuchyni - Jako koření se používá k ochucení jehněčího a telecího masa,

zvěřiny, nádivek, sekaných, mletého masa, hodí se i k rybám a některým

zeleninovým jídlům. Šalvěj má velmi výraznou chuť a vůni, proto je třeba jí jako

koření používat pouze v malém množství.

Šalvěj v lékařství - Byla pro svoje četné léčivé účinky ve starověké Persii a Číně

považována za posvátnou. Má antibakteriální a antivirózní účinky, při nachlazení,

53

kašli a chřipce, při zánětlivých onemocněních a krváceních z dásní, proti bolestem

v krku, při nervovém vypětí, stresu, nespavosti, zlepšuje krátkodobou paměť, léčí

plísňová onemocnění kůže a mykotické potíže. Používá se jako čaj, nálev na kloktání,

koupel.

9. Pelyněk estragon

Pelyněk estragon v kuchyni - součástí dijonské hořčice, hodí se i ke kuřeti, k rybám

do zeleninových salátů, sterilovaných hub, zeleniny, čalamád, kečupů.

Pelyněk v lékařství - k léčbě nachlazení, zánětů průdušek, při léčbě žaludečních

potíží, při poruchách trávení i při ateroskleróze, podporuje tvorbu žluči, zrychluje

metabolismus, podporuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání, křečím trávicího

traktu, vypuzuje střevní parazity, jako jsou škrkavky, zastaví krvácení z nosu. Mezi

jeho další výhody patří jeho schopnost odpuzovat hmyz.

10. Máta peprná

Máta v kuchyni - zvýrazňuje chuť moučníků, nápojů, hodí se na zdobení, do

pečeného a grilovaného masa a ryb, omáček, zeleniny, rýže, bylinkového másla,

některých zeleninových salátů.

Máta v lékařství - podporuje chuť k jídlu, pomáhá při žaludečních potížích, uvolňuje

křeče, zastavuje krvácení, uvolňuje ucpaný nos, pomáhá při nemocech střev, tlumí

bolesti při podrážděném žaludku, podporuje vylučování žluče, posiluje nervovou

soustavu, pomáhá při nachlazení i chřipce, zmírní zánět dásní i bolest zubů a čistí

dech, mentol obsažený v mátě vyvolává pocit chladu a znecitlivuje, čímž zmírňuje

svědění, mírnou bolestivost a podráždění. Máta se používá také zevně ve formě

masti, jako čaj, koupel.

(Zentrich, Jonáš, 1990, Korbelář, Endris, 1981)

Další otázky, nápady, využití v dalších předmětech:

Vaření a využití bylin - V ideálním případě můžeme děti vzít do kuchyněk a můžeme

zkusit připravit několik jednoduchých pokrmů či nápojů, samozřejmě s použitím

54

vypěstovaných bylin. Tato aktivita může být zadána i jako dobrovolný domácí úkol.

Děti vyzkouší další ze svých smyslů - tentokrát chuť, protože většina z těchto bylin

má výraznou nejen vůni, ale právě i chuť.

Příklady jednoduchých receptů:

Bramborák (majoránka), salát caprese (bazalka), mojito, čaj (máta), pomazánka

(pažitka), čaj, sirup (meduňka), pečené brambory (tymián)

Vypěstované byliny si mohou děti také usušit a mohou sloužit jako základ pro herbář.

Herbář může být vytvořen pouze z léčivých bylin a ke každé může být uvedeno, pro

co nebo proti čemu slouží, léčivé účinky.

4.2.2 Květiny – potřeba světla

Ročník: 3. - 5.

Časová náročnost: týden

Cíl: Cílem pokusu je dokázat, jak důležité je světlo, vzduch a živiny pro rostliny.

Pomůcky: květina s dostatečným množstvím větších listů, alobal, potravinářská folie,

papír, síťovina, kancelářské sponky

Pracovní postup: Koupíme/vypěstujeme květinu, která má velké množství větších

listů. Na listy opatrně připneme papír, alobal, síťovinu, potravinářskou folii.

Necháme květinu na světlém místě. Každý z materiálů na zakrytí dáme alespoň na

dva listy. Sledujeme změny. Po zhruba 10 dnech sundáme materiály z listů

a pozorujeme změny. Jestliže porovnáme dva stejně zakryté listy a změny budou

stejné, poznáme, že jsou výsledkem zakrytí.

4.2.3 Květiny – pozitivní a negativní přístup

Ročník: 2. - 5.


Cíl: Cílem pokusu je naučit děti, aby se staraly hezky i o květiny a nejen o zvířátka.

Květiny jsou také součástí živé přírody a potřebují péči.

Pomůcky: dvě stejné květiny v květináči

55

Pracovní postup: O každou z květin se budeme starat odlišně. Jedné budeme zpívat,

otírat prach z listů, hnojit ji, dáme ji na teplé světlé místo, budeme ji pravidelně

zalévat. O druhou květinu budeme pečovat obyčejně, méně než o první. Uvidíme,

jestli budou obě rostliny vyrůstat stejně.

4.2.4 Barevné květiny – narcis, růže, karafiát

Ročník: 1. - 5.

Časová náročnost: 1 hodina

Cíl: Toto je známý pokus, jehož cílem je dokázat, že rostliny jsou vyživovány od

kořenů, přes stvol rozvádí vodu a živiny do celého těla rostliny.

Pomůcky: světlá/bílá květina – růže, narcis, karafiát, inkoust, barvivo, nádoby na

vodu

Pracovní postup: Zpravidla se pro tento pokus využívá růže, v ideálním případě bílá.

Zajímavým řešením je použít jinou květinu, např. narcis, karafiát. Obarvíme vodu

potravinářským barvivem nebo inkoustem. Pokus můžeme ještě vylepšit tak, že

opatrně rozřízneme stvol květiny po celé jeho délce a ponoříme každou polovinu do

jinak barevné vody. Vznikne nám strakatá květina.

4.2.5 Barevný květák - přírodní barviva

Ročník: 4. - 5.


Cíl: Cílem pokusu je dokázat, že i v přírodě můžeme najít výrazná barviva.

Pomůcky: dostupné ovoce a zelenina (borůvky, jahody, červené zelí, dýně aj.), varná

konvice, nádoby vhodné na nalévání horké vody, květák

Pracovní postup: Barviva z ovoce a zeleniny můžeme různě využívat. Například při

barvení vajíček na Velikonoce, obarvení jídla, polévek, nápojů, smoothie. Výbornými

příklady jsou červená řepa, červené zelí, mrkev, špenát, borůvky, maliny a ostružiny,

dýně, pomeranč, jahody, rybíz, koření, kakao, káva, cibule. Kousky květáku obarvíme

v horké vodě, do které jsme předtím dali různé rozmačkané kusy ovoce a zeleniny.

56

4.2.6 Šiška ve sklenici

Ročník: 1. - 5.


Cíl: Cílem pokusu je ukázat žákům, že se šiška otevírá a zavírá a že tento proces je

závislý na vlhkosti a na vyživování šišky.

Pomůcky: lahev se šiškou uvnitř

Pracovní postup: Nejdříve dětem ukážeme lahev se šiškou, kterou jsme tam dostali

ještě před vysušením a otevřením. Když je šiška otevřená, ze sklenice ji

nedostaneme. Necháme děti přemýšlet, jak jsme šišku dovnitř dostali. K čemu došlo

a proč.

4.2.7 Vždy si najdou cestu - klíčící fazole a brambora, klikaté

kořeny

Ročník: 4. - 5.


Cíl: Cílem pokusu je dokázat, že příroda si svou cestu vždy najde. Nezáleží, co jí stojí

v cestě.

Pomůcky: savý papír, semínko, dvě sklíčka, gumové sponky, nádoba s vodou, krabice

od bot, klíčící brambor, fazole, květináč, voda

Pracovní postup: Klíčící semena vložíme mezi listy savého papíru. Papíry se

semínkem vložíme mezi sklíčka a spojíme gumovými sponkami. Sklo položíme na

dno nádoby s vodou. Nádobu dáme na teplé a světlé místo. Každý den sklíčko

otočíme na opačnou stranu. Kořeny porostou vždy směrem dolů a výhonky směrem

nahoru.

Vytvoříme papírové bludiště v krabici např. od bot. Nasypeme substrát a na jeden

konec dáme klíčící brambor. Substrát zalijeme a dáme na teplé místo. Přikryjeme

víkem. Pravidelně kontrolujeme, jak klíčící brambor směřuje za světlem.

Klíčící fazole dáme do květináče a ten položíme na bok. Sledujeme, jak se fazole

zatočí a poroste opět směrem nahoru

Vysvětlení: Kořeny a výhonky poznají směr gravitace. Kořeny vždy porostou dolů

a výhonky vždy nahoru a vždy za světlem.

57

4.2.8 Síla rostlin

Ročník: 3. - 5.


Cíl: Cílem je dokázat sílu rostlin. Tímto pokusem vysvětlíme, proč jsou poničené

silnice a chodníky, kterými prorůstá tráva a jiné rostliny.

Pomůcky: plastový kelímek, sádra, hrst hrachu a fazolí

Pracovní postup: Sádru podle návodu rozmícháme. Přidáme do ní hrách a fazole

a vše nalijeme do kelímku. Sádru můžeme občas navlhčit. Po několika dnech se

začnou objevovat první praskliny. Tento trik využívali už staří Řekové, když chtěli

rozdělit velké kamenné kvádry.

4.2.9 Mrkev/ředkvička – malá zahrádka

Ročník: 1. - 3.


Cíl: Cílem je ukázat, že dokud má rostlina vše, co potřebuje k životu (živiny, světlo,

teplo, vodu), poroste dál.

Pomůcky: 3 skrojky mrkve/ředkvičky, talířek, papírový ubrousek, voda

Pracovní postup: Uřízneme vrchní části mrkví/ředkviček. Vršky dáme na vlhký

ubrousek. Pozorujeme, že po pár dnech z odřezků vyrůstají drobné lístečky. Po týdnu

už máme malou zahrádku. I při správné péči začnou rostliny vadnout, protože

spotřebují živiny z vršků a nemohou vytvářet kořeny. Jestli chceme, aby rostlina

pokračovala v růstu, musíme ji zasadit do květináče se zeminou.

4.2.10 Zahrada v lahvi

Ročník: 5.


Cíl: Cílem je vypěstovat malý ekosystém, na kterém mohou děti pozorovat hned

několik přírodních úkazů.

Pomůcky: velká skleněná nebo plastová nádoba s víčkem, štěrk, dřevěné uhlí,

substrát, malé sazeničky rostlin – kapradiny, mech, apod., voda

58

Pracovní postup: Do velké plastové nebo skleněné lahve nasypeme štěrk, na něj

vrstvu dřevěného uhlí, nakonec asi deseticentimetrovou vrstvu substrátu. Do takto

přepravené lahve zasadíme různé malé sazeničky rostlin – kapradiny, mech apod.

Zalijeme vodou. Zakryjeme víčkem a dáme na slunečné a teplé místo.

Na tomto pokusu může sledovat hned několik věcí – rostliny uvolňují vodu, každá

rostlina roste jinak rychle, každá potřebuje jiné podmínky pro svůj vývoj.

Poznámky/další informace: Tento pokus je vhodný do skupin. Je časově i materiálně

náročný. Skupiny pak mezi sebou mohou soutěžit, která se stará o svou zahrádku

lépe.

4.2.11 Kompost a žížaly

Ročník: 2. - 5.


Cíl: Cílem pokusu je ukázat žákům, jak dochází k obohacování půdy živinami, ke

kypření půdy a k míchání jednotlivých vrstev.

Pomůcky: plastová lahev, hlína, písek, suché listí, 2-3 žížaly, potravinářská fólie,

černý papír

Pracovní postup: Ustřihneme vrchní část lahve. Lahev naplníme vrstvami hlíny

a písku. Navrch položíme suché listí a nalijeme asi 4 lžičky vody. Do takto připravené

lahve vložíme žížaly. Vršek lahve zakryjeme potravinovou folií a uděláme do ní

několik provzdušňovacích dírek. Celou lahev obalíme černým papírem. Každý den

přidáme několik lžiček vody. Po dvou týdnech sundáme papír. Sledujeme, jak žížaly

promíchaly půdu (k tomu nám pomáhají různě barevné vrstvy hlíny a písku)

a udělaly tunely. Žížaly vrátíme zpět do přírody.

4.2.12 Motýli

Ročník: 4. - 5.


Cíl: Cílem pokusu je ukázat žákům celý proces vývinu motýla. V přírodě je těžké ho

zachytit, ale zde mohou být žáci přímými pozorovateli.

Pomůcky: krabička s víčkem např. od zmrzliny, listy, housenky

59

Pracovní postup: Do víčka uděláme několik dírek. Na listech zkusíme vyhledat

housenky. Opatrně je uložíme do krabičky a přidáme ještě několik listů. Krabičku

zakryjeme víčkem a dáme ji na teplé místo. Housenky kontrolujeme a dáváme jim

nové lístky. Po několika týdnech se housenky zakuklí. Poté je důležité housenky

pravidelně kontrolovat, třeba i několikrát denně. Jakmile zahlédneme motýla,

vypustíme ho ven.

4.2.13 Krmítko pro motýly

Ročník: 4. - 5.


Cíl: Cílem pokusu je ukázat žákům co nejblíže, jak motýli sají nektar a také pestrost

v barvách motýlích křídel.

Pomůcky: plastový kelímek, provázek, vatový tampon, barevná igelitová taška, voda,

cukr

Pracovní postup: Po stranách kelímku připevníme provázek. Do dna kelímku

uděláme díru. Dírkou prostrčíme vatový tampon. Ke spodní části kelímku přilepíme

kus igelitové tašky, aby to vypadalo jako květina. Z pěti lžic vody a jedné lžíce cukru

utvoříme směs a nalijeme ji do kelímku. Krmítko zavěsíme venku a pozorujeme,

kolikrát za den přiletí motýli krmítko navštívit. Sladká voda je totiž podobná nektaru

z květin.

4.2.14 Jaké barvy lákají včely

Ročník: 3. - 5.


Cíl: Cílem pokusu je dokázat, jestli se včely zaměřují na nějakou barvu, a v tom

případě i květinu, častěji, nebo zda létají náhodně.

Pomůcky: barevné papíry, nůžky, kružítko, misky, voda, cukr

Pracovní postup: Na barevné papíry uděláme kružítkem kruhy o průměru asi 15 cm

a vystřihneme je. Do misek nalijeme vodu, přidáme cukr a rozmícháme. Kolečka za

slunného počasí rozložíme na zahradě, v parku, na školním pozemku a položíme na

60

ně misky s roztokem. Časem k miskám začnou přilétat včely. Děláme si čárky podle

toho, k jakému kolečku přiletělo kolik včel.

4.2.15 Měření

Ročník: 2. - 5.


Cíl: Cílem pokusu a dlouhodobého pozorování a měření je ověřit si, že všechny živé

organismy rostou, vyvíjejí se, každý jiným tempem, v závislosti na genetice a různých

podmínkách.

Pomůcky: metr (krejčovský, svinovací, měřidlo na zeď), váha, tabulka

Pracovní postup: Žáci si vytvoří tabulku, ve které budou mít zapsané různé druhy

měření a měsíce. Můžeme si vybrat, jaká měření budeme provádět – měření výšky,

váhy, rozpětí rukou, velikost chodidel.

Poznámky/další informace: Důležité je dodržovat pravidelné časové rozestupy.

Další otázky, nápady, využití v dalších předmětech: Výsledky měření se dají dále

využívat v matematice při výuce převodů jednotek, při sčítání a odčítání velkých

čísel, při počítání s desetinnými čísly.

Do tabulky lze přidat také měření tělesné teploty či krevního tlaku. I ta se budou při

měřeních v jednotlivých měsících lišit.

Měření lze porovnat s různými hodnotami ze světa zvířat: rozpětí křídel u ptáků,

nejvyšší, nejdelší, nejtěžší živočich. Můžeme pro zajímavost zmínit i lidské rekordy.

4.2.16 Jak najít čtyřlístek

Tento pokus je vhodný provádět na vycházce, ve škole v přírodě, lze ho zadat jako

domácí úkol. Při hledání čtyřlístků platí následující pravidla:

Čtyřlístek najdeme na krajích cest spíš než uprostřed, na často sečené louce spíš než

na volném poli, tam, kde už jsme dříve čtyřlístek našli, tam, kde jsou malé a velké,

tmavé a světlé trojlístky.

(Andrews, Knihgton, 2006; Bosch, 2001; Krekeler, 2002; Senćanski, 2013; Stuart, 2018; Vieweghová, 2016; Klepač, 1997).

61

5 Závěr

V úvodu závěrečné práce byly formulované dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo

vytvořit didaktický materiál, který pomůže učitelům při přípravě hodin prvouky

a přírodovědy. Druhým cílem bylo shromáždit a představit několik rozdílných aktivit

a pokusů z oblasti živé přírody, které jsou zaměřené na houby, rostliny a živočichy,

které by měly jednak zvýšit oblíbenost přírodovědných předmětů u dětí a jednak

pomoci učitelům, aby se nebáli používat přírodovědné pokusy ve výuce.

Během studia vybraného vzorku literatury bylo zjištěno, že poměr

pokusů/aktivit z oblasti živé a neživé přírody je nerovnoměrný. Pokusů/aktivit

v oblasti neživé přírody bylo ve vybraném vzorku více. V závěrečné práci je

předloženo 13 aktivit a 16 pokusů z oblasti živé přírody. V práci je shromážděný

materiál, který učitelům pomůže při vytváření příprav. Pokusy/aktivity jsou z oblasti

hub, rostlin i živočichů, je možné je dělat v jednotlivcích, dvojicích i ve skupinách, je

možné provádět je postupně během celého školního roku. Můžeme tedy mluvit

o rozdílnosti a pestrosti pokusů/aktivit. Zda se nejrůznějšími pokusy a aktivitami

podaří zvýšit oblíbenost přírodovědných předmětů u dětí a zda budou učitelé více

zařazovat pokusy do výuky, zajistit nelze.

62

6 Seznam literatury

Literární zdroje

ANDRESKA, Jiří. Labuťáček. Jihočeské nakladatelství Růže, 1991. ISBN: 80-

7016-029-2.

ANDREWS, Georgina, KNIGHTON, Kate. 100 pokusů pro šikovné děti. Praha:

Svojtka a Co., 2006. ISBN: 80-7352-418-X.

BOSCH, Gerald. 1000 napínavých experimentů. Plzeň: NAVA, 2001. ISBN: 80-

7211-105-1.

HŮNA, Vladimír. Co, jak a proč? Praha: Petrklíč, 1999. ISBN: 80-7229-025-8.

JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání

předškolních a školních dětí a mladších žáků. Univerzita Karlova v Praze,

Pedagogické fakulta, 2015. ISBN: 978-80-7290-805-9.

JEŘÁBEK, Jaroslav, TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program. Praha, 2017.

KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.

ISBN: 80-7178-253-X.

KLEPAČ, Kamil. Velká kniha pokusů. Praha: Svojtka a Vašut, 1997. ISBN: 80-

7180-216-6.

KOLÁŘ, Josef. Z deníku kocoura Modroočka. Praha: Albatros, 1991. ISBN 80-

00-001380-1.

KORBELÁŘ, Jaroslav, ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Praha:

Avicenum, 1981. ISBN: 80-201-009-1.

KREKELER, Hermann. Pokusy a kouzla. Praha: Knižní klub: Euromedia group,

2002. ISBN: 80-242-0789-3.

LOYD, John, MITCHINSON, John. Kniha všeobecné nevědomosti. Praha: BB

art, 2008. ISBN: 978-80-7381-233-1.

LUDWIG, Mario. Neuvěřitelné historky ze světa zvířat. Velké Bílovice: TeMi,

2009. ISBN: 978-80-87156-31-5.

LUKELOVÁ, Ivana, ŽATEČKOVÁ, Ivana. To nejlepší z poezie 19. století (výběr z

děl). Praha: Levné knihy KMa, 2005. ISBN: 80-7309-280-8.

63

MLYNÁŘ, Pavel (vybral a sestavil). Nejkrásnější hádanky. Praha: Albatros,

2007. ISBN: 978-80-00-02013-6.

PECHA, Miroslav. Srneček z křivoklátského lesa. Praha: Albatros, 1990. ISBN

80-86031-38-1.

PODROUŽEK, Ladislav. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární

školu. Dobrá Voda u Pelhřimova: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk,

2003. ISBN: 80-86473-45-7.

SENĆANSKI, Tomislav. Malý vědec. Brno: Edika, 2013. ISBN: 978-80-266-

0084-8.

SCHMID, Ulrich. 275 populárních omylů o rostlinách a zvířatech. Praha:

Albatros, 2004. ISBN: 80-00-01415-7.

STUART, Colin. Přírodní vědy nás baví! Praha: Euromedia, 2018. ISBN: 978-80-

7549662-1.

VIEWEGHOVÁ, Thea. Přírodověda 4, pracovní sešit pro 4. ročník základní

školy. Brno: Nová škola, Duhová řada, 2016. ISBN: 978-80-87591-24-6.

ZENTRICH, A. Josef, JONÁŠ, Josef. Věčně zelené naděje. Ústí nad Labem:

Dialog, 1990. ISBN: 80-7047-035-6.

Internetové zdroje

Báseň: U řek – Antonín Sova. (cit. 2018-11-18)

Dostupné z: http://www.antoninsova.cz/u-rek/

Báseň: Antonín Sova - V první sluneční den. (cit. 2018-10-12)

Dostupné z: http://www.antoninsova.cz/basne-o-jaru/

Báseň: Lesní studánka – Josef Václav Sládek. (cit. 2018-10-12)

Dostupné z: https://cs.wikisource.org/wiki/Zvony_a_zvonky/Lesn%C3

%AD_stud %C3%A1nka

Člověk vs. Zvíře. Olympiáda zvířecích rekordmanů. (cit. 2018-09-20)

64

Dostupné z: https://www.national-geographic.cz/clanky/olympiada-

zvirecich-rekordmanu-clovek-by-nemel-sanci.html

Říkanky a říkadla, pokusy. (cit. 2018-10-18)

Dostupné z: http://www.sikovny-cvrcek.cz/ostatni-rikanky-a-rikadla

Přirovnání ke zvířatům. (cit. 2018-10-18)

Dostupné z: http://www.ceskaprirovnani.cz/tag/9-zvire

Jarní básničky. (cit. 2018-10-09)

Dostupné z: https://wiki.rvp.cz/index.php?title=Kabinet/Ucebni_

texty/%C5%98% C3%ADkanky/Jarn%C3%AD_b%C3%A1sni%C4%8Dky#

Prvn.c3.ad_sn.c4.9b.c5.been ka_-_Milena_Luke.c5.a1ov.c3.a1

Hádanky. (cit. 2018-10-09)

Dostupné z: http://detsky-svet.blog.cz/0910/hadanky-zvirata-vaclav-fischer

ŠIMIK, Ondřej. Pokus v přírodovědě na 1. stupni ZŠ a jeho praktické využití ve

výuce. Ostrava, 2011. (cit. 2018-11-17)

Dostupné z: http://www.simiko.cz/wp-content/uploads/2016/09/POKUS-V-

P%C5%98%C3%8DRODOV%C4%9AD%C4%9A-NA-1.-STUPNI-Z%C5%A0-A-

JEHO-PRAKTICK%C3%89-VYU%C5%BDIT%C3%8D-VE-V%C3%9DUCE.pdf

JEŘÁBEK, Jaroslav, TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program. Praha, 2017.

(cit. 2018-11-18)

Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/41216/

RVP. (cit. 2018-11-18)

https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/225/vzdelavaci-oblast-clovek-a-jeho-

svet.html/

65

7 Přílohy Pracovní list č. 1 - křížovka hádanky rostliny

Pracovní list č. 2 - křížovka hádanky zvířata

Pracovní list č. 3 - křížovka přirovnání

66

Pracovní list č. 1 – hádanky rostliny

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

S E D M I K R Á S K A

P E T Ř K L Í Č

R Ů Ž E

K O N V A L I N K A

S L U N E Č N I C E

S N Ě Ž E N K A

P A M P E L I Š K A

ˇ

67

1 Sedmikráska

Je nejkrásnější mezi všemi,

i když je maličká,

bílá hlavička vykukuje v zemi,

můžeš ji utrhnout, třeba 7x.

2 Petrklíč

Když přijde jaro,

přírodu nám odmyká,

hraje pestrou barvou,

chlapecké jméno má.

3 Růže

Když nedáš pozor,

škaredě tě popíchá,

její spousta lístků,

radost vždycky udělá.

4 Konvalinka

Cítím vůni omamnou,

vidím zelený kabátek,

z něj vykukují malé hlavičky,

když foukne vítr, schovají se nazpátek.

5 Slunečnice

Sama září jako slunce,

ptákům zobání dává

a svou krásnou hlavičku,

otáčí vždy k sluníčku.

6 Sněženka

Schovaná pod bílou peřinou

tiše na sluníčko čeká,

vystrčí hlavičku nevinnou,

vítá jaro i zbytek světa.

7 Pampeliška

S liškou nemá společného skoro nic,

možná jen kousek názvu, či snad víc?

Když pak foukne vítr do mraků,

všude kolem létá spousta padáků.

68

Pracovní list č. 2 – křížovka – hádanky zvířata

P E S

B E R Á N E K

V Č E L A

O S E L

P A V O U K

J E Ž E K

K O Č K A

69

1 Pes

Malý velký, bílý, černý,

svému pánu vždycky věrný.

Ocáskem vrtí z radosti,

pochutnává si na kosti.

2 Beránek

Po obloze pluje,

na louce si skáče,

trká, vyhazuje,

má vlněný fráček.

3 Včela

Létá od květu ke květu,

nejpilnější mezi zvířaty,

žihadlo pyšně ukazuje světu,

4 Osel

Umí stříhat ušima

a má tvrdou palici.

Jeho jméno slušívá

nejzadnější lavici.

5 Pavouk

Osm nohou, černé tělo,

sítě rychle splétá,

čeká nenápadně v rohu,

chytá vše, co kolem létá.

6 Ježek

Pořád nosí jehelníček,

ale nikdy nešije.

Často se kreslí s jablky,

ale nikdy nejí je.

7 Kočka

Nejraději za pecí

přikrčena líhá,

v očích se jí rozsvěcí,

když na kořist číhá

70

Pracovní list č. 3 – křížovka – přirovnání

moudrý jako

slizký jako

pyšný jako

pracovitý jako

bystrý jako

moudrý jako S O V A

slizký jako H A D

pyšný jako P Á V

pracovitý jako M R A V E N E C

bystrý jako L I Š K A

Date post:	18-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Zásobník pokusů a aktivit do hodin prvouky a přírodovědy ... · Anotace Závěrečná práce...

Documents