Zuzana Palková (371720)

PROVINCIE1 Balúčistán (Balochistan)2 Severozápadní pohraniční 

provincie (North-West Frontier Province)

3 Paňdžáb (Punjab)4 Sindh

TERITORIA5 území hlavního města 

Islamabádu (Islamabad Capital Territory)

6 Federálně spravovaná kmenová území (Federally Administered Tribal Areas)ČÁSTI KAŠMÍRU

7 Ázád Kašmír (Azad Kashmir)8  Severní oblasti (Northern 

Areas) pod přímou správou pákistánské vlády.

Oficiálny názov: Islamská republika Pakistan

Hlavné mesto: Islamabad

Rozloha: 803 940  km² 

Počet obyvateľov: 164,7 mil. (6. na svete, rok 2007)

Hustota zaľudnenia: 197 ob. / km²

Jazyk: urdština, angličtina

Náboženstvo: islám

Štátne zriadenie: federatívna parlamentná republika

Vznik: 1947 (nezávislosť na VB)

Prezident: Asif Alí Zardárí

Premiér: Naváz Šaríf

Mena: pakistanská rupia

Najvyšší bod: Čhokori (K2) (8611 m n. m.)

Historie• 7000 pnl. Naleziště nejstarší kultury u Mehrgarhu v

Balúčistánu • Později se v údolí řeky Indu rozvinula harrapská

kultura• Stářím se řadí ke kulturám sumerskoakkadské a

staroegyptské• 8 stol. První vlna islamizace po moři (Arabi)• 10 – 11.stol. druhá vlna po souši, opakovaně

pronikal z afghánské Ghazny sultán Mahmúd• Poč. 16.stol. existovala v Pákistánu Mughalská říše,

v této době se v oblasti silně prosadil islám• povolení k zakládání anglických obchodních faktorií

již od největšího mughalského vládce Akbara

Mohendžodaro

Britská Indie• název bývalé britské kolonie existující mezi lety 1858 –1947 na

většině území Indického subkontinentu• ustanoveno 1. listopadu 1858• dlouho před tím byla faktická moc v rukou Britské Východoindické

společnosti• 15. srpna 1947 byla Britská Indie na základě Zákona o nezávislosti

Indie rozdělena na dvě nezávislá dominia – Indii (později Indická republika) a Pákistán(později Islámská republika Pákistán a Bangladéšská lidová republika)• Východní a západní Pákistán v roce 1956 vytvořily po přijetí ústavy

Islámskou republiku Pákistán• V roce 1960 byl za hlavní město Pákistánu zvolen Islámábád

Kašmír• První válka v Kašmíru - vojenské

střetnutí mezi Pákistánem a Indií v letech 1947–1948 o území Kašmíru• Výsledkem bojů bylo rozdělení

bývalého knížectví Kašmír na pákistánskou a indickou část• hranice mezi územími se nazývá Linie

kontroly• Na indické části se dnes nachází

svazový stát Džammú a Kašmír• na pákistánské Azád Kašmír a Severní

oblasti (Gilgit-Baltistán)• Malou část Severních oblastí postoupil

Pákistán v roce 1963 Číně (+Aksai Čin)

• Neschopnost centrální vlády vyřešit zásadní problémy• Oslabování Muslimské ligy• Problematické vztahy mezi východní a západní částí země• První vláda Alího Džinnáha - Pákistán donucen využít americkou

hospodářskou i vojenskou pomoc• americká pomoc Pákistánu v roce 1956 už téměř 70% veškeré zahraniční

pomoci• Vlivem politického vývoje opuštěna idea islámského státu, jak jinavrhoval M. A. Džinnáh• návrh na zřízení sekulární, demokratické a federativní republiky -

odmítnut • Konečná podoba ústavy 29. února 1956• Prvním prezidentem se stal Iskandar Mírza

Pakistán nezávislý stát

• 1960 Ajjúba Chán prezident - nová ústava podle islámských tradic (1962)• V 60. letech jednostranná závislost na USA, začali navazovat vztahy se

svými sousedy, zejména s Čínou• Stále vyhrocená situace v Kašmíru• 1965 konflikt o území špatně přístupných a neúrodných Kaččských bažin

na pomezí Gudžarátu a Sindhu• rozhodnutí mezinárodního soudu v Ženevě - v roce 1967 přiznal 90%

sporného území Indii a pouze 10% Pákistánu - druhá válka o Džammú a Kašmír• od počátku roku 1965 pronikaly na indické území diverzní skupiny, úder na

pákistánská území• nasazeno tankové a dělostřelecké vojsko, letectvo i námořnictvo obou

zemí• Zastavila Rada bezpečnosti 22. září 1965, přestřelky pokračovaly • jednání o míru, Sovětský svaz v uzbeckém Taškentu

• smlouva 25. února 1966, země se zavázaly k dalším jednáním na nejvyšší úrovni

• ministr zahraničí Zulfikár Alí Bhutto, byl pro prosazováním spolupráce s Čínou a nepřítel Indie

• Volby v prosinci 1970 • ve Východním Pákistánu Lidová liga požadavky úplné

autonomie pro Východní Pákistán• Rozpor s politikou Bhutta, západopákistánska strana -

Pákistánska lidová strana - prosazoval silnou ústřední vládu• do Bengálska armádní jednotky vyzbrojené americkou a

čínskou technikou• ve východním Bengálsku (protestní generální stávka, hnutí

občanské neposlušnosti, zabito několik set tisíc lidí)• třetina Bengálců přišla o přístřeší a osmina jich uprchla do

Indie (vybavovala povstaleckou armádu zbraněmi)• odpor u pákistánských armádních velitelů - 3.prosince

1971 zaútočili na indická území• Během dvou týdnu utrpěla pákistánská armáda drtivou

porážku - na obranu Pákistánu musely vystoupit Spojené státy

• Kapitulaci pákistánské armády 15. prosince 1971, rozpad státu • Východní Pákistán vyhlásil nezávislý stát

Bangladéš 16. prosince 1971• Pákistánská lidová strana vyhrala volby v

březnu 1977 (třetí ústava - demokratické reformy, principy federalizace země, odpor k vyjednávání s Indií, odmítnutí nezávislosti Bangladéše, spolupráce s Čínskou lidovou republikou• pravicová opozice označila volby za

zmanipulované - masivní protivládní kampaň, vyústila v vážnou politickou krizi• 5. července 1977 náčelník generální štábu

generál Muhammad Zijául Hak vyhlásil výjimečný stav - vojensky režim • zahájená rozsáhlá islamizační kampaň

• 1983 vnitropoliticka krize – nespokojenost s vojenským režimem, stávky a demonstrace, tvrdě potlačovány

• 14. srpna 1983 vyhlásilo Hnutí za obnovu demokracie celostátní kampaň občanské neposlušnosti

• Možnost vylepšit hospodářskou situaci v zemi zahraniční pomocí , 1978 v Afghánistán prosovětský převrat

• Vláda generála Haka podporovala příliv milionů afghánských uprchlíků - výcviková střediska

• Vycvičení a vyzbrojení mudžáhidíni vysíláni zpět do Afghánistánu

• dodávky vojenského materiálu a finanční pomoci z USA, vojenský instruktoři z Číny

• Ztráta zahraničné podpory - 1988, odmítnutí tzv. ženevské dohody o politickém urovnání situace kolem Afghánistánu

• Pod hrozbou zastavení dodávek americké pomoci generál Hak přislíbit demokratické volby do Národního shromáždění

• V roce 1988 volby - vyhrála Pákistánská lidová strana, vedená Bhuttovou dcerou Bénázir Bhuttovou• volebního hesla „demokracie bez diktatury“, začala

urovnávat napjaté vztahy s Indií • uvolňování poměrů v zemi, demokratizace

veřejného života - uvolňování morálky a vysoký nárůst kriminality• V roce 1990 její vláda sesazena ve prospěch vlády

usilující o striktní uplatňování islámských tradic, podezření z korupce.• V roce 1993 byla opět zvolena - Napomohla

finančně nástupu Talibanu v Afghánistánu (stabilizace oblasti)• V roce 1996 opět odstupuje, obviněna z korupce,

exil SAE (Dubaj) v roce 1998

• V roce 1999 - generál pákistánské armády Parvíz Mušaraf puč - chopil se moci• Prezentuje se jako spojenec USA a

bojovník proti terorismu • Po 11. září 2001 se angažoval jako

spojenec USA při svržení afgánského Talibanu• 22. listopadu 2007 bylo Pákistánu

pozastaveno členství v Commonwealthu• nesplnil požadavky na ukončení

výjimečného stavu a rezignování na funkci velitele armády• po demokratických volbách na začátku

roku 2008 se Pákistán opět stal členem Commonwealthu

Dnešní situace• Země se potýká se sílící mocí

islámských radikálů• Centrální vláda nemá žádnou

kontrolu nad územím při hranici s Afghánistánem, kvete obchod se zbraněmi a drogami• snaha jihozápadní

provincie Balúčistánu vytvořit nezávislý stát• V červenci 2010 postihly

území Pákistánu katastrofální povodně, které bezprostředně usmrtily 2000 lidí a dalších 20 milionů připravily o domov

Zdroje:• VAVROUŠKOVÁ, Stanislava, Blanka KNOTKOVÁ - ČAPKOVÁ, Jan

FILIPSKÝ a Jan MAREK. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Srí Lanky. Praha: NLN – Nakladatelství Lidové noviny, 2003.• MAREK, Jan. Pákistán: Stručná historie států. Praha: Libri, 2002.• http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n