Zvíře jako potrava

6. hodina (25. 3. 2015)Úvod do Animal Studies

Katedra sociologie, FF UK v Praze

Mazlíčci vs potrava

Nástin počátků konzumace masa

• První primáti (před 50 miliony let)– konzumace převážně rostlinné potravy: ovoce,

ořechy, zelené listy; ale též hmyz a ptačí vejce– ale zároveň i všežravé formy (mršiny)

• Australopithecus (před 3 miliony let)– začal konzumovat maso (drobné živočichy) jako

doplněk převážně rostlinné potravy

Australopithecus

• 1) bipedalismus (vzpřímená chůze)• 2) konzumace masa • 3) rozvoj mozku– korelace mezi bipedalismem a rozvojem mozku?– korelace mezi masem a rozvojem mozku?

The Expensive-Tissue Hypothesis

• Aiello a Wheeler (1995): – „konzumace masa nebo jiných výživných zdrojů

potravy vedla k rozvoji mozkové tkáně“• mediální zkratka „maso nás udělalo chytrými“– další zdroje: ovoce, hlízy, olejnatá semena a ořechy– maso však mělo ve studii prominentní postavení –

móda tzv. paleolitického stravování

Energetics and the Evolution of Human Brain Size

• Navarette, Schaik a Isler (2011): – při kontrole proměnné „tuková tkáň“ nebyla

korelace mezi velikostí mozku a konzumace masa průkazná

– záporná korelace mezi velikostí mozku a tukové tkáně kvůli energii potřebné k přenášení

– lidé a kytovci– výhoda snadného pohybu– tukové zásoby nebránily vývoji mozku– maso jen jeden z mnoha faktorů energetické bilance

• Vylepšení diety (maso, hlízy, ořechy)• Bipedalismus + používání nástrojů• Nové způsoby úpravy potravin

• Homo habilis (před 2 miliony let)– začal lovit a používat kamenné nástroje, ale stále je

jeho potrava převážně rostlinná• Homo erectus (před 1 milionem let)– používání ohně, schopnost skladovat ořechy a hlízy

během zimy, sofistikovanější nástroje k lovu. Strava: maso, ovoce, výhonky, vejce a hmyz

• Homo sapiens (před 125 000 lety)– postupné rozvíjení metod zpracování potravin:

krájení, mletí, pečení a vaření– největší zastoupení masa v potravě – doba ledová– 9000 př. n. l. – domestikace zvířat, vznik

zemědělství

Evoluční význam konzumace masa

• Přizpůsobení se prostředí – konkurenční výhoda– Chladné období – živočišná strava– Nedostatek zvěře – rostlinná strava

• Samotný akt lovu – rozvoj sociálních dovedností

• Více kalorií• Lze aplikovat na dnešní svět?

Od zemědělství k industrializaci• Vznik zemědělství (8 – 10 000 př. n. l.)– Domestikace zvířat – ovce, kozy, krávy– Kultivace pšenice, ječmene a luštěnin– Zastoupení masa – cca 10% (dle oblasti)

• 14. – 18. století – Maso = luxusní zboží nejbohatších vrstev – Běžná strava: chléb, ovesné a luštěninové kaše– V novověku též brambory, rajčata a kukuřice

• 19. století – nástup industriální revoluce

Industriální revoluce

• Polovina 19. století• Růst objemu a intenzity živočišné výroby– Rostlinná výroba – zvýšení o 37 %– Živočišná výroba – zvýšení o 204 %

Jakubec, Jindra (2006). Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie, str. 124.

20. století - Evropa

• První světová válka – nedostatek všeho• Mezi válkami – nárůst konzumace, ale i obliba

vegetariánství (foto)• Druhá světová válka– Nedostatek masa– Ale fungující přídělový

systém

20. století - Evropa

• 1949-1989 – konzumace masa na historicky nebývalé úrovni, jak na západě, tak na východě– Velkochovy a družstva umožňují velkou produkci– Doporučení lékařů: jezte živočišné bílkoviny!

Intenzivní šlechtění• Důraz na vysokou užitkovost– Několikanásobně více masa, mléka, vajec– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.

20. století - USA

90. léta až současnost

• Mírný pokles konzumace masa– I čeští lékaři doporučují snížení konzumace masa– Odklon od červeného k bílému masu

• Roste počet vegetariánů v populaci• V rozvojových zemích však konzumace masa

vzrůstá + populační růst = problém?

Konzumace masa ve světě

Konzumace masa ve světě

• 2 miliardy lidí – převažuje živočišná strava (USA, EU, Austrálie)

• 4 miliardy lidí – převažuje rostlinná strava– ALE Začínají následovat „náš“ model

Ekologické otázky živ. produkce

• Nadměrná produkce krmiv v Jižní Americe• Emise skleníkových plynů• Spotřeba vody• Prostorová náročnost

Rostlinná vs. živočišná strava jejich vliv na ekostopu

Jak často konzumujete produkty živočišné výroby? Téměř vždy 1,6, nikdy 0,6

Další aspekty stravování a jejich vliv na ekostopu

• Průmyslové balení: větší část 1,1, velmi málo 0,9• Importované jídlo: import 1,1, regionální 0,8• Množství: mnohem větší 1,3, menší 0,8

Jak snížit uhlíkovou stopu

• Oxfordská studie (2014): Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK

• Snížení konzumace masa o polovinu: snížení uhlíkové stopy o 30 %.

• Přechod na vegetariánství: snížení uhlíkové stopy o 45 %

• Přechod na veganství: snížení uhlíkové stopy o 60 %.

Produkce krmiv v JA

Emise skleníkových plynů

• 16-20 % celosvětové produkce skleníkových plynů (Co2, CH4, N2O) je emitováno živočišnou produkcí (více než emise z dopravy).

• Chovy zvířat emitují 65 % lidmi produkovaných oxidů dusíku a 37 % metanu. Zdroj: UN Livestock's long shadow report 11/06

Spotřeba vody• Varování Stockholm International Water

Institute (SIWI, 2012)

Prostorová náročnost

• Zdroj: Cowspiracy (2014)

Prostorová náročnost

Rozlišovací schémata

• Jedlá a nejedlá zvířata • Rozdíly napříč kulturami• Reálné vlastnosti vs. sociální konstrukty

Rozlišovací schémata u nás

• Jedlá zvířata:– prase, kráva, kuře/slepice, krůta/krocan, ovce,

jelen, divoké prase, králík (?)...

• Nejedlá zvířata: – Pes, kočka, opice, delfín, morče, papoušek, labuť,

antilopa, kůň (?)...

Rozlišovací schémata jiných kultur

• Jedlá zvířata:– Morče (Peru), pes (Čína), kůň (Kazachstán)...

• Nejedlá zvířata: – Kráva (Indie), prase (Židé, Arabové), králík (USA)...

Co na obalech nenajdeme

Co na obalech nenajdeme

Co na obalech nenajdeme

Zdraví zvířat i lidí

• Velkochovy – velké riziko kumulace nemocí– Epidemie ptačí chřipky, prasečí chřipky, BSE...

• Antibiotika – ze zákona se nesmí podávána plošně, ale často porušováno

• Dlouhé transporty a špatné zacházení na jatkách – maso plné stresových hormonů

• Špatné pracovní a hygienické podmínky zaměstnanců

Udržitelná spotřeba

• Welfare, veganství, flexitariánství, permakultura?

Alternativní stravování a zdraví

• Proměna lékařského paradigmatu ve vztahu k veganství a vegetariánství– Sabaté, J. (2003). „The contribution of vegetarian

diets to health and disease: a paradigm shift?“• Tato proměna se týká zejména Kanady, USA,

UK, Austrálie, je znatelná i např. v Německu.• Stanoviska institucí: NHS (UK), Americká

dietetická asociace, Kanadští dietologové, USDA (USA), NHMRC (Austrálie).

Správně sestavený jídelníčekvlevo konvenční – vpravo vegan

Kvalitativní rozhovor 1/2

• Téma: karnismus• Respondent: majitel domácího mazlíčka a

zároveň konzument masa• 1. okruh otázek: domácí mazlíček• 2. okruh otázek: hospodářské zvíře– U obou: vztah k němu, jeho povaha, zda je

individuum, jsou-li srovnatelní, kdy je možné ho zabít, jak by s ním mělo být zacházeno atd.)

– Důležité je dodržet pořadí okruhů

Kvalitativní rozhovor 2/2

• Měl by být proveden minimálně s 1 osobou (délka 20 - 60 minut), nahrán na diktafon/tablet aj., poté přepsán a vyhodnocen

• Formát odevzdaného úkolu: dotazník (či okruhy témat), shrnutí výsledků a v příloze přepsaný rozhovor

• Délka 20 - 60 minut, diktafon, přepis, vyhodnocení

• Deadline: 30. 4. 2015, 3 body

Čtení na příště:

Singer, P. (2001). Osvobození zvířat. Praha: Práh, kapitola 1. Všichni tvorové jsou si rovni (str. 17 - 37)

Děkuji za pozornost