Zvláštnosti podnikatelského prostedí francouzského … · Foster, autor muzea moderního umní...

Vysoká škola ekonomická v Praze

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH�

Obor: Mezinárodní obchod

Zvláštnosti podnikatelského prost�edí francouzského

regionu Languedoc-Rousillon

Autor: Monika T�mová

Vedoucí práce: Ing. So�a Gullová

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalá�skou práci vypracovala samostatn� a vyzna�ila všechny citace z pramen�.

Praze dne 20. 6. 2006 …………………

1

Osnova: Úvod................................................................................................................................................ 2 1. Základní informace o regionu Languedoc-Roussillon............................................................ 3

1.1. Geografie regionu ........................................................................................................... 3 1.2. Administrativní rozd�lení ............................................................................................... 4 1.3. Obyvatelstvo regionu...................................................................................................... 4 1.4. Historické d�dictví regionu............................................................................................. 6 1.5. Kulturní d�dictví ............................................................................................................. 7 1.6. D�ležitá m�sta regionu ................................................................................................. 10

2. Sou�asná ekonomická situace regionu ................................................................................. 12 2.1. Vývoj hospodá�ství region� Languedoc a Roussillon od XVII. století až po sou�asnost ...................................................................................................................................... 12 2.2. Hrubý domácí produkt .................................................................................................. 14 2.3. Zam�stnanost v jednotlivých odv�tvích ....................................................................... 14 2.4. Pr�mysl ......................................................................................................................... 16

2.4.1. Zem�d�lsko-potraviná�ský pr�mysl ..................................................................... 16 2.4.2. Biotechnologie a zdravotnictví ............................................................................. 17 2.4.3. Lo�ní pr�mysl ...................................................................................................... 18 2.4.4. Obnovitelné energie.............................................................................................. 18 2.4.5. Recyklace a životní prost�edí................................................................................ 18 2.4.6. Stavebnictví a ve�ejné budovy............................................................................. 18 2.4.7. Meziprodukty........................................................................................................ 19

2.5. Inovace, výzkum a p�enos technologií ......................................................................... 19 3. Zem�d�lství a rybolov .......................................................................................................... 20 4. Turistický ruch...................................................................................................................... 22 5. Doprava a logistika ............................................................................................................... 24

5.1. Silni�ní doprava ............................................................................................................ 24 5.2. Železni�ní doprava........................................................................................................ 24 5.3. Námo�ní/�í�ní doprava................................................................................................. 24 5.4. Letecká doprava............................................................................................................ 25

6. Podnikání a podniky ............................................................................................................. 26 6.1. Podpory podnikání........................................................................................................ 27 6.2. Informa�ní a komunika�ní technologie (les technologies de línformation et de la communication – TIC).............................................................................................................. 28

7. Zahrani�ní obchod regionu ................................................................................................... 30 7.1. Vývoz regionu v roce 2005........................................................................................... 30

7.1.1. Komoditní struktura vývozu ................................................................................. 30 7.1.2. Teritoriální struktura vývozu ................................................................................ 32

7.2. Dovoz regionu v roce 2005........................................................................................... 32 7.2.1. Komoditní struktura dovozu ................................................................................. 32 7.2.2. Teritoriální struktura dovozu ................................................................................ 33

7.3. Obchodní p�íležitosti pro �eské výrobce se zam��ením na prohloubení spolupráce s regionem ................................................................................................................................... 33 7.4. Jak p�istupovat k francouzským obchodník�m ............................................................ 34

Záv�r ............................................................................................................................................. 37 Seznam literatury .......................................................................................................................... 38 P�ílohy:.......................................................................................................................................... 39

2

Úvod Cílem mé bakalá�ské práce je seznámit �tená�e s francouzským regionem Languedoc-

Roussillon, p�inést souhrnné informace o teritoriu, jeho ekonomickém a podnikatelském

prost�edí, zahrani�ním obchod�, o hospodá�ském potenciálu regionu a poukázat na možnou

spolupráci eské republiky s tímto regionem.

Languedoc-Roussion je region plný kontrast�. M�že se chlubit svým st�edomo�ským

podnebím, každý rok p�ivítá 15 milión� turist� a tím �adí Francii na �tvrté místo v turistickém

ruchu. Mnohé ekonomické sektory využívají moderní hospodá�skou základnu: v Montpellier se

nachází jedna z nejstarších léka�ských fakult v Evrop�, která ovlivnila vznik Euromedicíny,

biomedicíny, léka�ského pr�myslu, výroby léka�ských pom�cek - tedy takové výzkumné

aktivity, které tvo�í synergii s místními farmaceutickými spole�nostmi (nap�. laborato�e Bausch

& Lomb, Expansia). Region se svým rozpo�tem 375 milión� € na výzkum, inovace a

technologie hraje d�ležitou roli v p�enosu technologií, výpo�etní techniky a komunikací (TIC).

Languedoc-Roussillon je jeden z nejv�tších zem�d�lských region� Francie a jeho vinice jsou

nejrozsáhlejší na sv�t�. Hostí n�které velké celosv�tové potraviná�ské firmy jako jsou Nestlé a

Danone. Svou strategickou zem�pisnou polohou, p�ístupem k St�edozemnímu mo�i a dobrou

infrastrukturou hraje d�ležitou roli v rozvoji zahrani�ního obchodu a logistických služeb na jihu

Evropy. Je to region s nejrychlejším demografickým vývojem, obyvatelstvo roste dvakrát

rychleji než pr�m�r ostatních francouzských region�.

Tyto vynikající výsledky siln� kontrastují s dlouhodobou nezam�stnaností, jejíž pr�m�r

p�esahuje národní úrove�.

Proto také Languedoc- Roussillon musel p�istoupit k redynamizaci hospodá�ství, zvlášt� pak

zam�stnanosti a vzd�lání. Této problematice se v�nuji v 6. kapitole a uvádím druhy finan�ních

pomocí podnik�m ze strany státu, regionální rady a Evropské unie.

Konec práce jsem v�novala rozboru obchodních p�íležitostí pro �eské výrobce v tomto

regionu a zvláštnostem obchodního jednání s francouzskými obchodníky.

3

1. Základní informace o regionu Languedoc-Roussillon

1.1. Geografie regionu

Region se nachází na jihu Francie a jeho rozloha je 27 400 km2 (2 740 000 hektar�), tj. 5%

území evropské �ásti Francie.

Languedoc-Roussillon, p�ezdívaný amfiteátrem st�edozemního mo�e, s mírným a slune�ným

klimatem, je bohatý svou geografickou rozmanitostí. Nabízí 220 km mo�ského pob�eží. 180 km

skalnatého pob�eží p�echází v pláže s jemným pískem a �etnými jezírky. Na východ� regionu,

podél �eky Rýnu v Pyrenejích, se nachází rozlehlá rovina, kde se p�stuje vinná réva a jejíž m�sta

se chlubí historickým a kulturním d�dictvím. Sever regionu lemuje Centrální masiv. Rozmanitou

krajinu regionu tvo�í poho�í Aubrac, Margeride, Cévennes et Grands Causses, dále Pyreneje na

jihu s vysokými vrcholy a turisty navšt�vovanými lyža�skými st�edisky.

4

1.2. Administrativní rozd�lení

Francie se skládá z 26 region�, ty jsou dále rozd�leny do 100 department�. 22 region� leží

v evropské �ásti Francie (France métropolitaine), z nichž jeden tvo�í Korsika se zvláštním

statutem (collectivité territorale), a zbylé �ty�i jsou tvo�eny vždy jen jedním departmentem a

bývají ozna�ovány jako zámo�ské departmenty a regiony (Départements et régions dáutre-mer -

D.R.O.M.). Department je autonomní místní orgán s jedním volitelným poradním a výkonným

orgánem. Byl uzákon�n 10. 8. 1971. Je �ízen generálním radou, volenou na 6 let na základ�

všeobecného hlasovacího práva. Department má velké kompetence v sociální oblasti, výstavb�,

spravování gymnázií atd. Departmenty se dále rozd�lují na 342 okres� (arrondissement), do

kterých se nevolí žádné zastupitelstvo a mají smysl pouze pro za�azení a administrativu. Okresy

se �lení na 4 039 kanton�, ale ty op�t slouží jen pro administrativu a rozd�lení voli��. Poslední

�lánek tvo�í obce, kterých je ve Francii 36 684. Obce jsou samosprávné s voleným

zastupitelstvem (obecní rada).

Languedoc-Roussillon se skládá z 5 department�, podle velikosti – Aude, Hérault, Gard,

Lozère a Pyrénées-Orientales, 14 okres�, 186 kanton� a 1545 obcí.

Tabulka �.1: Administrativní rozd�lení regionu Languedoc-Roussillon v roce 2005

Aude Gard Hérault Lozère Pyrénées-Orientales

Languedoc-Roussillon

Okresy 3 3 3 2 3 14

Kantony 35 46 49 25 31 186

Obce 438 353 343 185 226 1 545 Zdroj : INSEE – Oficiální zem�pisný kód

1.3. Obyvatelstvo regionu

Podle výsledk� první kampan� s�ítání lidu v roce 2004, má region 2 421 000 obyvatel, což

reprezentuje 4,1 % evropské �ásti Francie. Pro srovnání také uvádím údaje s�ítání lidu z roku

1999, nebo s�ítání z roku 2004 se bude opakovat. V roce 1999 m�l region 2 296 000 obyvatel,

hustota obyvatel byla 84/km2.

5

Tabulka �. 2: íselné údaje v jednotlivých departmentech

Department Rozloha Obyv. v roce 1999 Odhad obyv. v roce 2003 Hustota obyv.

Aude 6 139 km2 309 770 324 700 50 obyv/km2 Gard 5 853 km2 623 125 655 400 106 obyv/km2 Hérault 6 101 km2 896 441 956 200 147 obyv/km2 Lozère 5 167 km2 73 509 75 100 14 obyv/km2 Pyrénées-Orientales 4 116 km2 392 803 413 700 95 obyv/km2 Zdroj : INSEE – Odhady obyvatelstva

V roce 2003 se po�et narozených stabilizoval a naopak se zvýšila úmrtnost, tím se p�irozený

p�ír�stek obyvatel snížil. Po�et narozených v roce 2003 �inil 27 471, zatímco po�et úmrtí

24 429, což bylo o 500 úmrtí více než v roce 2002.

V roce 2004, populace mladší 20-ti let se tém�� vyrovnává té starší 60 let a více.

Obyvatelstvo regionu je mírn� starší než je národní pr�m�r. Pozitivní demografický vývoj

regionu vyplývá z pozitivní meziregionální migrace obyvatel. Languedoc-Roussillon z�stává

nejatraktivn�jším regionem metropolitní Francie, se svou ro�ní migrací 107 obyvatel na

10 000 obyvatel oproti 75-ti v letech 1990-1999. Languedoc-Roussillon je také jediným

regionem Francie, který využívá pozitivního salda migrace s každým z ostatních region�

metropolitní Francie. Tato zvláštnost se objevila již v polovin� 70. let, v dob�, která znamenala

opravdový obrat v regionální demografii. Výsledky s�ítání lidu v roce 2004 ukazují, že to stále

platí i dnes. Nej�ast�jší vým�ny obyvatel jsou se sousedícími regiony Midi-Pyrénées a Provance-

Alpes-Côte DÁzur (PACA). Naopak, nejmenší migrace od 90. let je zaznamenána s regiony

Bretagne, Pays de Loire a Basse-Normandie. Nejv�tší nár�st obyvatel je v okolí hlavního m�sta

regionu - Montpellier, který na jednoho obyvatele p�ijme dva dodate�né.

V t�sném záv�su za Montpellier jsou pob�ežní m�sta Nîmes a Perpignan, která jsou také

charakterizována trvalým demografickým vývojem. V�ková struktura p�ist�hovalc� do regionu

je mladší než domácího obyvatelstva, a tím se také zpomaluje stárnutí obyvatelstva regionu.

Languedoc-Roussillon spolu s regiony PACA a Midi-Pyrénées t�ží z pozitivní vnit�ní migrace ve

všech v�kových vrstvách.

Nejhust�ji je osídlen department Hérault (147 obyv/km2), dále pak následují Gard, Pyrénées-

Orientales, Aude a nakonec Lozère (14 obyv/km2).

6

Muži se dožívají pr�m�rného v�ku 75,9 let a ženy 83 let, což je v porovnání s evropskou

�ástí Francie podobné. 1

Grag �.1: V�kové složení obyvatelstva podle v�kových skupin v roce 2004

0

5

10

15

20

25

30

< 20 let 20 - 39 40 - 59 60 - 74 75 +


Francie Metropole

Zdroj: INSEE - Pr�zkum s�ítání lidu 2004

1.4. Historické d�dictví regionu

Region Languedoc-Roussillon prošel n�kolika okupa�ními vlnami: nejprve migrací obyvatel

v dob� železné, dále vpády Kelt�, kolonizací románskými národy, vizigótským vpádem,

nadvládou Frank� a kone�n� nájezdy Arab�.

První náznaky územní organizace jsou spojeny s usazením románských národ�. Románské

národy zahájili svou kolonizaci Galie od jiho-východu století po keltských vpádech. Tato

provincie se táhla od jezera Léman do st�edních Pyrenejí a je nejstarší románskou �ástí. P�ipojení

tohoto území p�isp�lo k uchování mate�ského jazyka a pozd�ji k zakotvení k�esanství.

Pod vládou Dioclétiona (v roce 118) se provincie stala Narbonnaise s hlavním m�stem

Narbonne a rozd�lila se na t�i �ásti. První �ást Narbonnaise p�edstavovala budoucí Languedoc a

Roussillon. B�hem vandalských vpád�, které zp�sobily rozpad západní �íše, se tato provincie

spojila do vizigótského království v roce 413, a ta se v roce 507 zmenšila na Septimanii. Výboj

frank� v roce 803 posunul hranice dále k Pyrenejím a vytvo�il barcelonské hrabství, kolébku

Katalánska.

1 Lánnée économique et sociale en 2004 en Languedoc Roussillon, str. 21-24

7

Konec prvního tisíciletí skon�il svržením vlády a došlo ke vzniku živého jazyka dÓc,

odvozeného z latiny. V té samé dob� vzniká m�sto Montpellier (985). Rozt�íšt�ním feudálních

hrabství z doby Karla Velikého dochází k objevování antagonistických sil, které obnoví

v Languedocu minulý režim. Na západ� roste m�sto Toulouse, které dosahuje svého vrcholu na

konci XIII. století, ješt� p�ed jeho p�ipojením k francouzskému království v roce 1271. Na jihu

roste Barcelona, která od roku 1137 na sebe bere budoucnost aragonského království, spojuje

aktuální hrabství Roussillonu a tím zajišuje vrchnost Montpellier. Roussillon, obklopen

Katalánskem, se stane definitivn� francouzským až roce 1659 Pyrenejskou smlouvou.

Languedoc vznikl z albigenských tažení v roce 1208 z iniciativy Filipa-Augusta a papeže

Nevinného III. porazit katarské kací�ství.2 Nejprve dochází k integraci západního Languedocu,

pod právním vymezením Beaucaire a Carcassonne, a pozd�ji k rozší�ení na východní

Languedoc, pod právním vymezením Toulouse. Tím byl dán vznik královskému Languedocu,

který setrval až do Francouzské revoluce. Dochovává si své zvyky, jazyk a specifickou

administrativu.

Corbeilská smlouva z roku 1258 potvrdila rozd�lení jihu: Corbieres tvo�í hranici mezi

francouzským aragonským královstvím. Montpellier byl prodán francouzskému králi

v roce 1349. V XV. století dochází ke vzniku parlamentu v Toulouse.

1.5. Kulturní d�dictví

Region Languedoc-Roussillon je vyjíme�ný tím, že m�že nabídnout jak bohaté starobylé

památky tak i moderní, mezinárodního jména. Uve�me nap�íklad jeskyn� v Clamouse,

prehistorické muzeum v Tautavel, románský dochovaný akvadukt Pont du Gard, kanál spojující

St�edozemní mo�e a Atlantický oceán - Canal du Midi, historické jádro Carcassonne. Poslední t�i

jmenované jsou zapsány jako sv�tové d�dictví v UNESCO v letech 1985, 1996 a 1997.

Románské um�ní v Saint-Gilles a st�edov�ká vesnice Saint-Guilhem-le-Désert jsou také

zapsány na listin� sv�tového d�dictví pod názvem „Cesta Saint-Jacques de Compostelle“. Ve

m�stech Pézenas, Montpellier, Nîmes najdeme n�kolik „partikulárních hotel�“ p�ízna�ných pro

XVII-XVIII. století. Také m�žeme slyšet jména moderních architekt� jako jsou: Sir Norman

Foster, autor muzea moderního um�ní Carré DÁrt; Jean Nouvel, architekt sociálního bydlení

pojmenovaného Nemausus v Nîmes; Špan�l Richardo Bofill, architekt m�stské �tvrti

v neo�eckém stylu „Antigone“ v Montpellier; a Paul Chemetov, autor m�stské knihovny

2 Les Cathares – k�esanská st�edov�ká kací�ská sekta na jiho-západ� Francie

8

v Montpellier. Mezi „m�sta um�ní“ �adíme Mende, Uzès, Villeneuve-lez-Avignon, Narbornne,

Pézenas a Nîmes.

V tomto regionu je vysoká koncentrace um�lc� jako nap�íklad divadelní režisér Jean-Claude

Fall, malí�i Vincent Bioulès, Claude Viallat, Hervé Di Rosa, spisovatelé Jean Rouaud, Christine

Angot,… Typické jsou také festivaly, jako nap�íklad st�edov�ký „Festival de Prades“,

Mezinárodní festival tance v Montpellier, Festival moderního tance v Uzès, „Printemps des

Comédiens“, koncerty filharmonického orchestru v Montpellier.

Region Languedoc-Roussillon je bohatý, nezávisle na historickém d�dictví, také jazykov� –

reprezentován jazykem dÓc a katalánštinou.V obou p�ípadech se jedná o jazyky živé, vzniklé

postupnou deformací z latiny. Od XI. století se jazyk dÓc, používaný od Limousin po Alpy a

od St�edozemního mo�e po Atlantik, stává jazykem psaným v literatu�e, který existuje až dodnes.

Nesmíme opomenout zmínit literaturu psanou v jazyce dÓc Maxe Rouquetta a literaturu

Reného Depestra. Centralismus francouzské monarchie spolu s tiska�ským pr�myslem ší�í jazyk

dÓïl na jihu Francie a tento jazyk se stává nejen oficiálním psaným jazykem (edikt Villiers-

Cotteret v roce 1539), ale také jazykem intelektuální elity.

Seznam kulturních událostí v regionu Languedoc-Roussillon

Leden

Únor Perpignan: Karneval

B�ezen Béziers: Mezinárodní salón výtvarných um�ní

Béziers: Tradi�ní svátek Saint-Aphrodise, patronky m�sta

Perpignan: Pr�vod Sanche (Svatý Pátek)

Duben Perpignan: Mezinárodní výstavní veletrh

Béziers: Celostátní sout�ž lyrického zp�vu / Festival um�ní: hudby, tance, zp�vu

�erven Nîmes: Letnice (Pentecôte), který trvá asi 5 dní a je jedním z nejznám�jších

svátk� v Evrop�

Perpignan: Týden Saint-Jean (svátek hudby, ohn� Saint-Jean, st�edov�ké trhy)

Perpignan: Les Estivales (divadelní festival)

Montpellier: Festival du Printemps des Comédiens ( jarní herecký festival)

�ervenec Béziers: Festival de Béziers (poslech nejv�tších orchestr� a sólist�, jak

francouzských, tak i zahrani�ních)

Perpignan: Oh�ostroj a lidový ples (státní svátek 14. �ervence)

9

Perpignan: Festival Méditerranéen ( hudební festival)

Montpellier: Festival de Radio France

Montpellier: Mezinárodní festival Montpellier-Danse (tane�ní festival)

Srpen Béziers: „la Féria“, lidové veselí spojené s bý�ími zápasy, oslavou vína, hudby a

léta; trvá 4dny a 4 noci

Zá�í Nîmes: Oslavy vinobranní

Perpignan: Mezinárodní festival fotoreportáže „VISA pour límage“

Perpignan: Jazz festival

Perpignan: Mezinárodní festival gramofonové desky

�íjen Perpignan: Svátek prvního vína

Montpellier: Festival du Cinéma Méditerranéen (filmový festival)

Montpellier: Jarmark vinné révy a vína

Listopad Perpignan: Festival sou�asné hudby

Perpignan: Jarmark Saint-Martin

Perpignan: Setkání stánka��

Prosinec Perpignan: Katalánské tradi�ní vánoce

10

1.6. D�ležitá m�sta regionu

Tabulka �. 3: Nejv�tší m�sta regionu podle s�ítání lidu v roce 1999

Název m�sta Department Po�et obyvatelstva

Montpellier Hérault 225 392

Nîmes Gard 133 424

Perpignan Pyrénées-Orientales 105 115

Béziers Hérault 69 153

Narbonne Aude 46 510

Carcassonne Aude 43 950

Sète Hérault 39 542

Alès Gard 39 346

Lunel Hérault 22 352

Agde Hérault 19 988 Zdroj : INSEE – Po�ítání obyvatelstva 1999

Montpellier

Montpellier leží 10 km od St�edozemního mo�e (Palavas-les-Flots) a 75 km od nejbližších

hor Mont Aigoual. Leží 168 km západn� od Marseille, 248 km od Toulouse, 305 km od Lyonu,

347 km od Barcelony a 750 km jižn� od Pa�íže. Je osmým nejv�tším m�stem Francie co do

po�tu obyvatelstva a je t�etím m�stem na ose St�edozemního mo�e, hned po Marseille a Nice. Za

posledních 50 let se po�et obyvatel zdvojnásobil a dosáhl 244 100 obyvatel p�i posledním s�ítání

v roce 2004.

M�sto bylo založeno v VIII. století na míst� benediktského opatství. Nejvyšší bod

Montpellier je jen 57 m nad mo�em - nám�stí Peyrou (d�ív�jší královské nám�stí se sochou

Ludvíka XIV.). Montpellier se nachází mezi dv�ma vodními toky Lez na východ� a Mosson na

západ�.

Montpellier je nejen pr�myslovým m�stem (zpracovatelský, textilní, potraviná�ský,

chemický a elektronický pr�mysl), ale p�edevším obchodním centrem. Je také sídlem starobylé

univerzity z roku 1289, která byla ve st�edov�ku kulturním centrem jižní Francie. Ta je známá

p�edevším pro svou léka�skou fakultu. Ve m�st� se narodil francouzský katolický sv�tec Svatý

Roch - uctívaný jako patron proti moru, zakladatel sociologie - August Compte �i malí� Fédéric

Bazzile.

11

Nîmes

Nîmes se nachází na rozhraní region� Provence a Languedocu. Leží na ose

Avignon/Arles/Marseille-Montpellier, 715 km od Pa�íže. V sou�asnosti má asi 150 000 obyvatel

a jeho po�et se zv�tšuje s p�icházejícími turisty b�hem sezóny festival�. M�sto je spojeno se

dv�ma pojmy: �ímem a džínovinou. Pat�ilo mezi jedno z nejbohatších románských m�st Galie,

jehož historické památky v mnohém p�ipomínají �ímskou �íši. Vyjmenujme alespo� n�které

z nich: elipsovitý románský amfiteátr z konce I. století našeho letopo�tu, nejzachovalejší

románská aréna ve Francii, která i dnes slouží k bý�ím zápas�m a koncert�m; Maison Carrée

(tvercový d�m), malý románský chrám, v�novaný bratr�m Agripp�m, postavený v I. století po

Kristovi, pat�ící k nejzachovalejším na sv�t�; Jardins de la Fontaine (Zahrady s fontánou)

z XVIII. století; nedaleký Pont du Gard – známý akvadukt, který dodával vodu z �í�ního údolí

Gardon; Tour Magne – z�ícená románská v�ž; a pozd�jší románsko-gotická katedrála Saint

Castor. Z d�l moderní architektury uve�me muzeum a knihovnu Le Carré d’Art, jehož autorem

je lord Foster.

Nîmes bylo historicky známo svým textilním pr�myslem, zvlášt� výrobou modrých džín,

které v XIX. století vyváželo na jih USA.

12

2. Sou�asná ekonomická situace regionu

2.1. Vývoj hospodá�ství region� Languedoc a Roussillon od XVII. století až po sou�asnost

Region Languedoc

V roce 1790 se region Languedoc skládal z následujících department�: Tarn, Aude, Hérault,

Gard, Lozère a Ardèche. O historii ekonomiky m�žeme hovo�it od konce XV. století. Mezi roky

1490 a 1500 dochází k demografickému rozvoji, který postupn� m�ní charakter jihu a zvlášt�

pak region Languedoc. Toto období trvá dv� století a týká se p�edevším XVI. století, kdy

nedochází k žádným katastrofám a renesan�ní Francie se tak m�že orientovat na moc a expanzi.

Nicmén�, až na konci XVII. století se region demograficky stabilizuje, nehrozí p�elidn�ní a m�že

docházet k migraci obyvatel z Centrálního Masivu.

Na konci XVII. století dochází v regionu k rozvoji ekonomiky se st�ídavými obdobími

konjunktur a krizí. Od roku 1600 se rozvíjí v regionu vinice, zejména v okolí m�sta Béziers. Na

východ� dochází k p�stování kuku�ice, která se do regionu rozší�ila z Itálie, Špan�lska a

Portugalska, a která nahrazovala nedostatek pšenice. V Cévenne se rozvíjí výroba hedvábí, která

zásobí dílny v Nîmes, Aubenas, Privas, Avignonu a Lyonu. Textilní pr�mysl se rozvíjí díky

modernizaci techniky a otev�ení trh�. Výroba sukna vznikla v regionu za podpory Colberta,

který v t�žkých dobách dotoval výrobu a budování továren (Saptes, Villeneuvette).

Rozvoj výroby, vým�ny ideí, otev�enost národních a zahrani�ních trh� znamenaly posun ve

zp�sobu myšlení. V XVIII. století dochází k rozvoji silni�ních sítí, stav�ní kanál� (P. Riquet) a

p�ístav� (Sète), které umož�ovaly vývoz vína za St�edozemní mo�e a na sever Evropy a vývoz

plátna do Ameriky, íny, ect.

V XVIII. století dochází k pom�rné specializaci území. V horním Languedocu (Aude a horní

Garonne) dominuje obilná�ský a textilní pr�mysl, v dolním Languedocu se výroba specializuje

na pšenici, vina�ství a olivy. V oblasti Cévennes se p�stuje žito, kaštany, chová se dobytek a jsou

zde spole�né rezervy vody (château déau commun). Marseille je d�ležitým p�ístavem pro

mezinárodní obchod (i když nepat�í do tohoto regionu).

Na za�átku XIX. století a v následujících dvou stoletích územní specializace ješt� více

posílila. Horní Languedoc se soust�edil na výrobu obilnin. V dolním Languedocu textilní

pr�mysl propadl krizi zp�sobenou rychlým vývojem techniky a zahrani�ní konkurencí, a také

13

z toho d�vodu, že p�íjmy z vina�ství byly vyšší. Na konci XIX. století zde vyrostly vinice o

rozloze 450 000 hektar�, které m�ly odbyt díky vybudování silnic a také hustší osídlenosti m�st.

Uhelný pr�mysl v horách, vybudovaný v XIX. století, také nem�l dlouhou životnost.

Ve XX. století, Landuedoc se svou k�ehkou monokulturní ekonomií, je stále více odkázán na

vn�jší prost�edí. Závislost na vn�jším prost�edí odhalují nejistoty vina�� v roce 1907, uzavírání

továren, podmanivost solných dol�, uhelných dol� v departmentu Gard a kontrola místních bank.

Spole�nost první poloviny XX. století tvo�í panstvo, v�tšinou velkostatká�i, kte�í nejsou

obchodníci. Ekonomický výkon je rozdroben mezi mnoho malých podnikatel�. Hlavní aktivity

jsou soust�ed�ny více v administrativ� a obchodu než v pr�myslu.

Od 50. let v�tšina událostí p�ispívá k transformaci regionální ekonomie: návrat repatriot� ze

severní Afriky; zavlažovací program pro p�stování ovoce a zeleniny, uskute�n�ný Národní

Spole�ností pro Hospodá�ství dolní �ásti Rýnu (Compagnie Nationale dÁménagement);

budování turistických st�edisek do délky 150 km od pob�eží St�edozemního mo�e; zavedení

„Velkého plánu jih-západ“; modernizace sítí komunikace; delokalizace spole�ností mezinárodní

velikosti; a nejnov�ji - rozvoj výzkumu a universit.

Region Roussillon

Od roku 1659, stanoveno Pyrenejskou smlouvou, byla hrabství regionu Roussillon

(Vallespir, Conflent, Capcir a �ást Cerdagne) p�ipojena k Francii. Katalánská kultura z�stala

uchována v pevnostech jako nap�íklad Salses, Collioure, Villefranche a Montlouis.

Produkce t�chto území, která formují dnešní department Pyrenées-Orientales, se dopl�ují a

vytvá�ejí hospodá�ství: metalurgické výrobky pochází z dol� v horách a zem�d�lské výrobky

pochází z roviny. Pozice Perpignanu a jeho dávné vztahy s Katalánií a zejména s Tarragonou

p�ispívají k rozvoji obchodu a kultury. Hyacinthe Rigaud, narozený v Perpignanu, se stal

oficiálním malí�em dvora Ludvíka XIV.

Postupem �asu, se udržuje ekonomická a sociální rovnováha mezi regiony Languedoc a

Roussillon, lišícími se historií a jazyky: jazyk dÓc v Languedocu a katalánština v Roussillonu.

Rovnováha existuje až do konce druhé �íše, než byly vinice v Languedocu a russillonské rovin�

napadeni fyloxérou. Obyvatelé Languedocu byly první, kte�í našli nezbytný lék.

14

V první polovin� XX. století dochází postupn� k vylidn�ní hrabství v horách a roussillonská

planina se nachází mimo obnovený vinohrad. ást mladých lidí hledá budoucnost

v administrativ� nebo se st�hují. Díky rozvoji komunikace došlo k posílení úlohy m�sta

Perpignanu, které je situováno mezi hranicemi a rovinou, a které díky zavlažovacímu systému

zásobuje po dlouhou dobu národní trhy zeleninou a ovocem. Dnes je v hornatém vnitrozemí

Roussillonu rozvinutý letní a zimní turistický ruch a láze�ství.

Roussillonská rovina zaujímá první místo francouzského trhu ovoce a zeleniny, jmenovit�

mezinárodní trh Saint Charles a hraje hlavní roli ve vým�n� plodin se Špan�lskem. Pevné vztahy

se špan�lskými producenty a katalánci vysv�tlují odolnost trhu Saint Charles: Špan�lsko posílá

3/4 svého exportu ovoce a zeleniny do Francie p�es Perpignan. Obchodování ovoce a zeleniny

na trans-národní úrovni mezi Špan�lskem a Francií zajišuje letišt� Perpignan-Rivesaltes,

logistický terminál v Boulou, p�ístav Port-Vendres a budoucí trasa TGV.

2.2. Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt v roce 2002 byl 47,03 miliard € a tvo�il 3% hrubého

francouzského domácího produktu. Zaujímal 11. místo mezi francouzskými regiony. K 1. lednu

2002 bylo v regionu registrováno 127 570 podnik�, z toho 12 264 v pr�myslu, 17 849 ve

stavebnictví, 36 313 v obchodu a opravárenství a 61 144 ve službách.3

Tabulka �. 4: Hrubý domácí produkt (HDP) v b�žných cenách

Languedoc-Roussillon Metropolitní Francie

2002 2003 2003

Celkový HDP (v miliónech €) 47 029 49 510 1 560 192

HDP/obyv (v €) 19 519 20 279 25 991

HDP na pracovní místo (v €)(1) 56 977 58 861 64 151 (1)Zam�stnanci a samostatn� výd�le�né osoby Zdroj : INSEE – Regionální po�ty – kone�ná data roku 2002 a odhad na rok 2003 vypo�ítaný na základ� dat z roku 2 000

2.3. Zam�stnanost v jednotlivých odv�tvích

Region Languedoc-Roussillon zaujímá vyjíme�né postavení v srdci St�edozemní Evropy.

Region zaznamenal d�ležité ekonomické zm�ny: prudký rozvoj terciálního odv�tví, zejména pak

služeb podnik�m a soukromník�m, logistických a dopravních služeb, finan�ních služeb a

obchodu s nemovitostmi. Došlo ke zm�n� politiky vzd�lání, rozvoji v�dy a výzkumu, rozvoji

3 Servise des Investisseurs Internationaux

15

TIC, zdravotnického a energetického odv�tví, rozkv�tu turistického ruchu. Zem�d�lství se

orientuje na p�stování zeleniny, ovoce a bio produkt� a šlecht�ní vína.

Tabulka �.5

% HDP % aktivního obyvatelstva (odhady na 2003) Terciální odv�tví 77,6 % 77,2 % Pr�mysl 12,7 % 10% Stavebnictví 5,6 % 7,3 % Zem�d�lství 4,1 % 5,5 %

Zdroj: Služby mezinárodním investor�m, 2002

Tabulka �.6: Odhady zam�stnanc� a samostatn� výd�le�ných osob v jednotlivých odv�tvích

podle department� k 31.12. 2003

Aude Gard Hérault Lozère Pyrénées-Orientales


Zam�stnanci 97 916 194 896 304 821 24 988 120 255 742 876

Zem�d�lství 4 581 5 501 6 170 576 4 695 21 523

Pr�mysl 10 078 28 496 25 535 2 456 9 560 76 125

Stavebnictví 6 574 13 489 18 448 1 868 8 050 48 429

Obchod 15 319 29 626 50 442 2 462 21 189 119 038

Služby 61 364 117 784 204 226 17 626 76 761 477 761

Samostatn� výd�le�né osoby 15 795 26 962 38 534 5 311 17 285 103 887

Zdroj: INSEE - 2002

Departmenty Gard a Hérault seskupují 75 % pracujících pr�myslu v regionu, s místními

specializacemi: Alès (elektrické a mechanické p�ístroje, chemie, biotechnologie, sportovní

mechanika), Bagnols sur Cèze (nukleární pr�mysl, metalurgie), Nîmes (call centra,

chemie-farmacie, biotechnologie, potraviná�ský pr�mysl, informatika a informa�ní technologie,

aeronautika), Ganges-Le Vigan (textilní pr�mysl), Montpellier (TIC, elektronika, elektrické,

léka�ské, paraléka�ské p�ístroje, biotechnologie), Béziers (metalurgie, strojní a sklá�ský pr�mysl�

(SPL Camdib), léka�ské produkty na bázi rostlin, bylinká�ství).

Pr�myslové aktivity jsou r�znorod�jší v departmentu Pyrénées-Orientales (zem�d�lské

vybavení, papírenský, lo�ní pr�mysl, �okoládovny a výroba cukrovinek) nebo v departmentu

Lozère (metalurgie, výroba plech�, p�írodní farmaceutické výrobky, d�eva�ský, potraviná�ský

16

pr�mysl) a v departmentu Aude - okolí Limoux-Haute Vallée (d�eva�ský pr�mysl, stavební

materiál), v Castelnaudary (potraviná�ský pr�mysl).

Tabulka �.7: tvrtletní výše nezam�stnanosti v regionu v letech 2003, 2004, 2005

Languedoc-Roussillon Metropolitní Francie 2003 2004 2005 2003 2004 2005

1. �tvrtletí 14,1 13,8 13,9 9,6 10,0 10,2

2. �tvrtletí 13,9 13,8 13,7 9,8 10,0 10,1

3. �tvrtletí 14,1 13,7 13,6 9,9 10,0 9,8

4. �tvrtletí 14,0 13,7 13,0 10,0 10,0 9,5 Zdroj: INSEE

Z tabulky m�žeme pozorovat, že výše nezam�stnanosti v Languedoc-Roussillonu je nad

pr�m�rem metropolitní Francie.

2.4. Pr�mysl

2.4.1. Zem�d�lsko-potraviná�ský pr�mysl

Odv�tví, které zaznamenává trvalý r�st v posledních 10 letech a �adí se na první místo

v Evrop�, má obrat 8 miliard € a zam�stnává 25 500 lidí ve 1 174 podnicích. Spole�nosti

sv�tového jména zde vyrábí r�znorodé produkty: minerální vody (Skupina Nestlé – Perrier a

Quézac, Dannone – La Salvetat), nápoje (Marie Brizard, Chais Beaucairois, Bacardi-Pernod-

Ricard, Fruité), cukrá�ské výrobky/�okoládovny/smíšené zboží (Haribo, Kraft Foods,

BBCantalou/Cémoi), zpracování ovoce a zeleniny (Concerves France, Chr. Hansen, Crudi,

Zuegg), hotová jídla (Campofrio-Montagne Noire, Spanghero, Rivière), místní speciality krmení

pro domácí zví�ata (Royal Canin, SESA, Virbac Nutrition) a semena (Sakata Seed, Seminis,

Audecoop). Region je pr�kopníkem systém� optimalizace nutri�ní hodnoty a genetických úprav

odr�d kultivovaných rostlin.� Spolu s potraviná�ským pr�myslem došlo k rozvoji obalové

techniky – BSN-Glasspack-Owens Illinois (sklen�né lahve), Oeneo-Sabaté (korkové uzáv�ry),

Balírny Cévennes, Smurfit-Socar, Vitembal, ect.��

17

Tabulka �. 8: Zem�d�lsko-potraviná�ské produkty regionu

Produkty Podniky Po�et zam�stnanc� Obrat v mil. € Obrat exportu v mil. €

Víno 570 8 572 3 679 540

Ovoce a zelenina 117 4 487 1 132 164

Obilniny 286 4 280 1 035 226

Živo�išná výroba 158 4 536 1 048 31

Ostatní 103 3 686 1 069 74

Celkem 1 174 25 561 7 963 1 035 Zdroj: Agreste 2004

Zem�d�lsko-potraviná�ský pr�mysl zaujímá strategickou pozici díky geografické poloze

regionu v��i francouzskému a evropským trh�m, dobrým logistickým službám jako je denodenní

p�ístup ke 100 milión�m spot�ebitel�, optimalizace náklad�, plošná logistika, dodržování

správné teploty zboží, ect. Prvním evropským centrem ovoce a zeleniny je trh Saint-Charles

International v Perpignanu s obchodem 1,5 milión� tun ovoce a zeleniny za rok. Mezi hlavní

zem� vývozu potraviná�ských produkt� pat�í Špan�lsko, Itálie, N�mecko, Velká Británie a další.

Grag �. 2. Vývoz zem�d�lsko-potraviná�ských produkt� regionu

Zdroj : Etude Mesar 2003

2.4.2. Biotechnologie a zdravotnictví

Languedoc-Roussillon pat�í k hlavním evropským st�edisk�m biotechnologie, lék� a

zdravotnictví, zejména díky spole�nostem soust�ed�ným kolem Montpellier jako jsou Sanofi

Aventis (3. místo na sv�t�), Bausch&Lomb (o�ní p�ístroje), PCAS (jemná chemie), Proteus et

Idenix Pharmaceuticals, Ontex Healtcare (hygienické pot�eby), Pierre Fabre (kosmetika) a Arjo

Wiggins (1. místo na sv�t� v papírenství pro léka�ské pot�eby) atd. Zvlášt� jsou pak výynamné

výzkumy v oblastech - neuropsychiatrie, infekce a nákaz, rakoviny, regenera�ní lé�by,

biodiagnostiky a biomolekulární medicíny.

18

2.4.3. Lo�ní pr�mysl

Lo�ní pr�mysl zam�stnává 2 400 lidí ve 330 podnicích s obratem 163 miliard € . Mezi

nejd�ležit�jší z nich pat�í Allemand v Le Grau d’Agde, Catana Groupe Poncin

v Canet en Roussillon, Deltavoile v Mauguio, FE Industries v Marseillan, Martinez v Saint-

Cyprien, Outremer v la Grande-Motte, Ultramar v Les Angles, spojené do profesionálních svaz�

jako jsou Nautéa, FIN (La Fédération des Industries Nautiques), Pôle Marine a Alliance bassin

de Thau. ty�i departmenty regionu Languedoc-Roussillon mají p�ístup k mo�i, najdeme zde

13 velkých p�ístav� pro kotvení soukromých lodí, 8 tradi�ních p�ístav�, 3 obchodní p�ístavy a

85 000 registrovaných lodí.

2.4.4. Obnovitelné energie

Languedoc-Roussillon je energicky závislý, nebo vyrábí 0,7 % francouzské elektrické

energie, ale spot�ebovává 3,5 %. Dokáže tak pokrýt pouze 30% spot�eby elektrické energie,

zbytek musí dovážet z jiných francouzských region�. Tato situace vedla region k hledání nových

p�írodních zdroj� obnovitelné energie. Languedoc-Roussillon se tak stal prvním ve Francii a

druhým v Evrop� ve výrob� v�trné energie. Má také nejvíce slune�ných dn� - více než

2 600 hodin za rok. Díky podpo�e výzkumných center jako jsou Corad, CNRS, Thémis a

spole�ností APEX-BP Solar, Compagnie du Vent, VESTAS, Energie du Midi, Nordex, Tecsol,

Total Energie, Ventura, Vergnet se rozvíjí zdroje vodní, v�trné, slune�ní, a energie biomasy.

Direktiva Evropské Unie z roku 2001 vyty�ila Francii za cíl do roku 2010 zvýšit produkci

obnovitelné energie z 15 % na 21 %.

2.4.5. Recyklace a životní prost�edí

Více jak 4000 odborník�, inženýr� a v�dc� sv�tov� známé skupiny v oblasti jaderného

materiálu - CEA v Marcoule se rozhodli rozvinout další pr�myslové sektory oblasti

biotechnologie, životního prost�edí, �ízení vodních zdroj�, �išt�ní vod, asanace, analýz

zne�išt�ní, metod detekce zne�išt�ní, m��ení kvality vody, rostlinné výroby a zem�d�lství, ect.

2.4.6. Stavebnictví a ve�ejné budovy

Toto odv�tví roste od roku 1996 spolu s demografickým r�stem v regionu, p�edstavuje

6,8 % regionální zam�stnanosti s obratem 3,05 miliard €. Zárove� zaznamenáváme silný rozvoj

materiál�: �etné cementárny (Ciment Français, Lafarge), skupiny specializující se na výrobu

betonu �i cementu (skupina Feder, KP1, Calcia), na dlaždi�ky a keramické výrobky

(Lafarge, Guiraud Frères), na skelná vlákna (Owens Corning Fiberglass).

19

2.4.7. Meziprodukty

Zpracovatelský pr�mysl je koncentrovaný v okolí Béziers a Alès, m�st s ocelárenskou

tradicí. V regionu najdeme všechny zpracovatelské obory: ocelá�ství, slévárenství, kotelnictví,

výrobu plech�, lisování, spájení a obory jako je zpracování ropy a zemního plynu, zem�d�lské

strojírenství, železnice, letecký a automobilový pr�mysl. Strojírenská odv�tví a mechanické

sporty zam�stnávají 6 500 lidí v 500 podnicích, jmenovit� spole�nosti Cameron (bezpe�nostní

vybavení pro ropný pr�mysl a pr�mysl zemního plynu), SNR (ložiska) nebo PGO (automobily) a

malí a st�ední subdodavatelé strojírenského pr�myslu a kotl�.

Kovopr�mysl v St. Chély dÁpcher a v Laudun (Sollac, Pechiney-Electrométallurgie) nebo v

okolí Alès a Béziers (Richard-Ducros, Tamaris Industries, ATS) je charakteristický �etnými

malými a st�edními podniky vyráb�jící materiály pro zavlažování (Irrifrance - 1. místo v

Evrop�), lešení, mícha�ky betonu (Altrad – 1. místo v Evrop�), ect .

2.5. Inovace, výzkum a p�enos technologií

V regionu se nachází 4 university, 9 orgán� ve�ejného výzkumu, více jak 200 laborato�í a

11 000 v�dc�, USDA (USA) a CSIRO (Austrálie). AGROPOLIS je první evropský komplex v

oblasti agronomie s rozpo�tem 500 milión� € na výzkum, inovace a technologie. Výzkumy jsou

soust�ed�ny na oblasti biologie-zdraví, chemie-biofarmacie, agronomie-životního prost�edí, na

pr�zkum Zem� a vesmíru, pr�zkum vody, ect. Mezi laborato�emi dobrého jména nutno zmínit

CEA (atomová energie, životní prost�edí, keramické materiály), CEMAGREF (zem�d�lský

mechanismus a zem�d�lské inženýrství), CILBA, CIRAD, ENSAM, INRA a IRD (agronomie a

životní prost�edí), CNRS (chemie, farmacie, biologie, medicína, životní prost�edí, informa�ní a

komunika�ní v�dy), ENSCM (inženýrské v�dy), CINES, LIRMM a CEM2 (informatika, mikro a

opto elektronika), IFREMER (oceoánologie, akvakultura), LMGC (mechanika a civilní

inženýství), opírající se o university v Montpellier, Nîmes a Perpignanu a o soukromá výzkumná

centra jako jsou Horib ABX, IBM, Bauch&Lomb, Sanofi Aventis, Schering, Mars.

4 university dopl�uje 9 vysokých škol, 14 doktorátských škol, po�etné instituty, p�ípravné

kurzy na vysoké a strojní školy (BTS), celkem 90 200 student�

20

3. Zem�d�lství a rybolov Zem�d�lská p�da tvo�í 1 065 000 hektar�, 39% rozlohy regionu, z toho jednu t�etinu tvo�í

vinice. Sektor zem�d�lství zaujímá d�ležité postavení v regionu, zam�stnává 47 000 lidí s

tržbami 2,528 miliard €. Zem�d�lství bylo rozvinuto a modernizováno zejména díky spole�nosti

BRL, která se zabývá organizací regionu, hospodá�stvím vody a životního prost�edí.

Vina�ství zajišuje 60 % zem�d�lské produkce regionu. Vinice Languedoc-Roussillonu jsou

nejv�tší na sv�t� se svou pr�m�rnou produkcí 16 milión� hektolitr� vína (to p�edstavuje 33 %

francouzské produkce). Produkce se skládá z „vins de pays“ (regionální víno), „appellation

dÓrigine Contrôlée“ (AOC) - 15 % francouzské produkce, a „vins de cépage de qualité“

(kvalitní odr�dové víno).

AOC ozna�uje produkt, který pochází z ur�itého regionu nebo místa a který má typické

charakteristické vlastnosti pouze pro toto geografické území. Ve�ejná administrativní organizace

INAO (L'Institut national des appellations d'origine) navrhuje uznání AOC a zaru�uje kontrolu a

osv�d�ení produkt�m využívajícím toto ozna�ení. V sou�asnosti je takto ozna�eno více jak 467

AOC v oblastech vina�ství a minerálních vod. INAO zaru�uje kvalitu a p�vod zem�d�lských a

potraviná�ských produkt�.

Region zajišuje od 14 do 53 % francouzské produkce ovoce a zeleniny. Languedoc-

Roussillon je první ve Francii v p�stování broskví a nektarinek, dále vína, merun�k a produkce

semen...

Tabulka �. 9: Produkce ovoce a zeleniny v roce 2004 v Languedoc-Roussillonu

Produkty Množství v tunách % francouzské produkce

Meru�ky 53 323 43 %

Broskve 184 670 53 %

T�ešn� 9 246 18 %

Raj�ata 114 158 14 %

Ch�est 5 263 26 %

Arty�oky 9 711 19 %

Saláty 85 319 16 %

Melouny 58 587 20 %

Olivy 5 000 na jídlo 21,8 % olej 21 %

Zdroj: Agreste 2004

21

Produkce obilnin a olejnin (kolem 140 000 hektar�) se skládá hlavn� z pšenice, kuku�ice,

slune�nice a rýže. Region se také orientuje na bio zem�d�lství, reprezentuje � francouzské

produkce ovoce, zeleniny, vína a bio sýr�.

Languedoc-Roussillon je také p�ímo�ským regionem: zam�stnává 5 000 lidí s obratem

540 milión� €. Produkuje 45 000 tun mo�ských plod�, z toho 13 000 tun úst�ic a 3 000 tun

mušlí. Sète, který se nachází mezi Suezským a Gibraltarským p�ístavem, je nejv�tším rybá�ským

p�ístavem ve francouzském St�edozemí. Spolu s p�ístavy Port la Nouvelle, Port Vendres a

Barcares tvo�í flotilu 1 000 lodí a tvo�í 6-10 % francouzské produkce mo�ských plod� a ryb.

Spole�nosti zpracovávající mo�ské produkty zam�stnávají 1 200 lidí a mezi hlavní z nich pat�í:

Belmonte, Coudéne, MHP, Père des Pêcheurs, Raymond Geoffroy, Beuron Thierry

Transformation, La Marée Traiteur, ect.

D�ležitost les� je nesporná. Lesy jižního Centrálního Massivu pokrývají t�etinu území

(1000 000 hektar�) a nalezneme zde zelené a bílé kaštany, alpské borovice, smrky a p�ímo�ské

borovice.

Vyhlídky zem�d�lství do budoucnosti

P�ekážky rozvoje regionálního zem�d�lství spat�ujeme v nedostate�ném p�izp�sobení

nabídky poptávce n�kterých sektor� a v relativn� slabé pr�myslové a obchodní struktu�e.

Regionální zem�d�lství z�stává stále závislé na ekonomické organizaci, která není dostate�n�

ú�inná pro uvedení produkt� na trh. V roce 1997 došlo k seskupení ekonomických výbor� na

úrovni velkých produk�ních zón (Provence, Languedoc-Roussillon, Rhône-Alpes a Auvergne na

jiho-východu). Koneckonc�, spole�ná evropská zem�d�lská politika snižuje potenciál produkce a

omezuje substituce. Naopak regionální zem�d�lství má tyto výhody: p�íznivé klima pro

p�stování ur�itých plodin p�i optimalizaci zavlažováním, rostoucí populace na pob�eží

St�edozemního mo�e, systém výzkumu, vzd�lání a rozvoje v okolí Montpellier a AGROPOLIS.

22

4. Turistický ruch Turistický ruch regionu Languedoc-Rousillon je jednou ze silných stránek ekonomie regionu.

Jeho rozvoj byl zejména ovlivn�n projektem na vybavení pob�eží (Mission Racine) v roce 1963.

I p�es betonovou výstavbu na pob�eží si region uchoval 60 % chrán�ných území. Parky, p�írodní

rezervace, �etné laguny pokrývají 300 000 hektar�. P�íroda je stále relativn� dob�e chrán�ná. Ve

vnitrozemí, kde hustota obyvatel klesá až na 12 obyvatel/km2, tak jako je tomu v departmentu

Lozère, je p�íroda r�znorodá a pitoreskní (Gorge du Tarn, Aubrac, Cévennes, ect). V regionu se

nachází t�i p�írodní parky – Parc Régional du Haut-Languedoc, Parc National des Cévennes a

Camargue, které p�isp�ly k rozvoji politiky chrán�ných území. Nachází se zde nejvíce

klasifikovaných lokalit Francie: z období prav�ku - Tautavel, Cambon a Bondons;

galorománské d�dictví – Via Domitia, Nîmes, Narbonne, Pond du Gard; st�edov�ké d�dictví –

velké opatství Vallemagne, Fontfroide; ve své vojenské dimenzi – Carcassonne a Salses.

Klasicismus je reprezentován kanálem - Canal du Midi, Pézenas, Uzès, Montpellier, Beaucaire.

XIX. století bylo poznamenáno „vina�skou architekturou “ a pro XX. století je typická moderní

architektura v Montpellier a v p�ímo�ských st�ediscích.

Podle statistického ú�adu INSEE je Languedoc-Rousillon se 2 milióny l�žek považován za

�tvrtý region turistického ruchu Francie. Ro�ní návšt�vnost je kolem 15 milión� turist� (z toho 5

milión� cizinc�), s více než 100 milióny strávených nocí a s p�íjmem blížící se 4,8 miliard €.

Výhodami tohoto regionu jsou vynikající klimatické podmínky, kvalita vzduchu a vody,

celoro�ní bohatý kulturní život a festivaly sv�tového jména (v oblastech vážné hudby, divadla,

tance). Languedoc-Roussillon nabízí mo�e, hory, �eky, m�stský a vesnický turistický ruch.

13 láze�ských st�edisek za�azuje region na t�etí místo ve Francii, hned za regiony Rhône-Alpes a

Aquitaine. M�sto Agde je na prvním míst� v po�tu l�žek (150 000), Port-Camargue je

považován za nejv�tší p�ístav pro rekrea�ní lod� v Evrop�. Languedoc-Roussillon má nejv�tší

kapacitu kemp� pro karavany (336 300 l�žek), a je prvním regionem v množství druhotných

rezidencí.

Od roku 1997 do 2002 region zaznamenával expanzi turistického ruchu, poté došlo ke

snížení, zejména co se tý�e pobyt� v kempech. Zahrani�ní turisté up�ednost�ují kempy t�í a �ty�-

hv�zdi�kové ve vyšší cenové úrovni. Kempy jsou nejvíce navšt�vovány Holan�any, N�mci,

Belgi�any a Angli�any, naopak hotely jsou preferovány Angli�any, N�mci, Italy a Špan�ly

(podle po�tu strávených nocí).

23

Vyhlídky do budoucnosti

V rozvojovém programu „Objectif 2“ evropského fondu pro regionální rozvoj (Contract de

Plan et lÓbjectif 2 du FEDER) se pojednává o dokon�ení dálnice A75 a uvedení do provozu

spojení TGV mezi Lyonem a Barcelonou. Již dnes existuje spojení TGV mezi Lyonem a

Perpignanem, zbývá dokon�it úsek Perpignan-Barcelona v délce 350 km. Tento projekt by m�l

být dokon�en do roku 2009 a m�l by p�isp�t k rozvoji regionálního turistického ruchu, jak

p�ímo�ského, tak vnitrozemního, za podmínek zlepšení kvality a rozmanitosti nabídky a

bezpe�nosti turist�. V následujících letech dojde k modernizaci p�ímo�ských st�edisek a st�edisek

na b�ezích jezer, harmonické integraci turistického ruchu do m�st, rozvoji turistického ruchu v

blízkém okolí, expanzi venkovského turistického ruchu, podpo�ení odbornosti personálu a

moderní komercializace.

24

5. Doprava a logistika Zem�pisná poloha a silný demografický r�st dávají p�edpoklad pro úsp�ch vybudování

logistických služeb spolu s kompetencemi �ty� zp�sob� dopravy (silni�ní, železni�ní,

námo�ní/�í�ní, letecké), dobrou infrastrukturou, dostupností pozemk� a budov, p�íslušným

vzd�láním a vyškolením a synergií s technickými obory. V Languedoc-Roussillonu je odv�tví

dopravy a logistiky tvo�eno 2 000 spole�nostmi, v�tšinou malými a st�edními podniky, a

10 000 zam�stnanci.

5.1. Silni�ní doprava

K p�eprav� 91 % celkového množství tun zboží v regionu Languedoc-Roussillon slouží hustá

silni�ní a dálni�ní sí skládajícící se z k�ižovatky 4 dálnic spojujících (sever-jih Evropy:

Pa�íž / Barcelona, západ-východ Evropy: Bordeaux / Turíno, spoje mezi hlavními regionálními

m�sty: Lyon / Marseille / Toulouse / Clermont-Ferrand ), 1 500 km státních silnic, 17 500 km

krajských (departmentních) silnic a viaduktu v Millau na A75.

5.2. Železni�ní doprava

Do sou�asnosti bylo p�epravováno pouze 4,3 % celkového množství tun zboží v regionu,

ale železni�ní doprava by se m�la vyvíjet díky otev�ení se konkurenci pro p�epravu zboží.

Železni�ní doprava je konkurenceschopná na velké vzdálenosti a v Langudoc-Roussillonu je

dob�e organizovaná, s dobrou zem�pisnou polohou na jihu Evropy, na hranici se Špan�lskem.

V sou�asnosti se skládá z 5 hlavních nádraží (Nîmes, Montpellier, Béziers, Narbonne,

Perpignan), 1400 km železni�ních tratí, vlakové p�epravy zboží: Nîmes – Avignon. TGV

(rychlovlak) zajišuje 3h spojení mezi Nîmes a Pa�íží s tím, že TGV bude prodlouženo na trati

Montpellier-Perpignan sm�r Barcelona. Existují 3 projekty kombinované p�epravy (Montpellier,

Perpignan, Le Boulou).

5.3. Námo�ní/�í�ní doprava

P�epravuje kolem 4,7 % množství tun zboží v regionu. Skládá se ze 3 námo�ních p�ístav�

(Sète – druhý nejv�tší francouzský p�ístav ve St�edozemním mo�i, Port-la-Nouvelle,

Port-Vendres) a 3 �í�ní p�ístavy na Rýnském kanálu (LÁrdoise, Beaucaire, Sète). Nabízí

220 km mo�ského pob�eží a spojení mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem.

25

5.4. Letecká doprava

P�eprava zboží leteckou dopravou p�edstavuje jen slabou �ást v regionu, v�tšinou jen pro

výrobky s vysokou p�idanou hodnotou. Nicmén� m�že dojít k jejímu rozvoji zejména pro jižní

Evropu, severní Afriku a to díky 5 letištím (Nîmes, Montpellier, Béziers, Carcassonne,

Perpignan), 3 regionálním nákladovým letištím, která jsou otev�ena i pro mezinárodní p�epravu

(Nîmes, Montpellier, Perpignan) a volným letovým cestám.

V rámci logistické základny Pyreneje-St�edozemí existuje 6 logistických center na hranici se

Špan�lskem, které zajišují p�epravu více než 10 miliard tun zboží za rok. Pat�í mezi n�:

Saint-Charles International, který je nejv�tším evropským centrem ovoce a zeleniny

(1,5 miliardy tun/rok); p�ístav Port-Vendres specializující se na p�epravu �erstvého ovoce a

banán� (0,2 miliardy tun/rok); distribu�ní terminál Boulou (70 ha); železni�ní mezinárodní

terminál Cerbère (2,4 miliardy tun/rok); mezinárodní nákladové letišt� Perpignan-Rivesaltes;

Park spole�ností St�edozemí (ekonomické a logistické aktivity, 100 ha).

26

6. Podnikání a podniky Region prokazuje vysokou míru zakládání spole�ností, nicmén� také dochází k vzestupu

po�tu spole�ností, které mají problémy s p�edlužením (+ 6,3 % v roce 2004). Rozlišujeme �isté

zakládání podnik�, reaktivaci podnik� a p�evzetí podnik�. Od roku 2000 docházelo k silnému

rozvoji �istého zakládání podnik�, v roce 2004 bylo založeno 19 000 jednotek, z toho

12 000(+ 9,9 %) �istých založení. Naopak došlo k poklesu reaktivovaných podnik� v�tšinou

sezónního charakteru v oblasti turistického ruchu. Nejv�tší dynamiku zakládaní spole�ností

regionu pozorujeme u stavebního pr�myslu, kde jsou tendence porovnatelné s celostátním

pr�m�rem (18 %). Dále je to sektor služeb, obchodu a pr�myslových podnik�. Nejvíce

založených podnik� zaznamenal v roce 2004 department Hérault (8 020 jednotek), následuje

Gard (4 427 jednotek), Pyrenées Orientales (3 777 jednotek), Aude (2 315 jednotek) a nakonec

Lozère (358 jednotek).

Tabulka �. 10: Zakládání sple�ností v regionu v roce 2004 podle jednotlivých odv�tví

Aude Gard Hérault

Založení 2003/2004 založení 2003/2004 založení 2003/2004

agro-potraviná�ský (IAA) 72 18 117 30,0 177 34,1

pr�mysl vyjma IAA 70 -7,9 211 11,6 250 0,0

pr�mysl celkem 142 3,6 328 17,6 427 11,8

Stavebnictví 469 25,4 933 13,4 1375 20,1

obchod 655 8,8 1224 -1,5 2314 -0,7

služby pro domácnosti 321 -5,9 659 -3,8 1289 9,5

doprava 41 10,8 63 3,3 121 45,8

hotelnictví/restaurace 322 17,9 474 3,7 963 4,4

služby pro podniky 365 5,5 746 6,9 1531 6,6

služby celkem 1049 5,2 1942 2,2 3904 7,9

celkem 2315 9,7 4427 4,3 8020 7,3

Lozère Pyrénées Oriantales Languedoc Rousillon

Založení 2003/2004 založení 2003/2004 založení 2003/2004

agro-potraviná�ský (IAA) 10 -16,7 75 -11,8 451 18,7

pr�mysl vyjma IAA 23 109,1 120 14,3 674 6,8

pr�mysl celkem 33 43,5 195 2,6 1125 11,3

stavebnictví 66 73,7 671 13,9 3514 18,4

obchod 67 -21,2 1151 -5,4 5411 -1,2

služby pro domácnosti 56 -28,2 670 -6,9 2995 -0,2

doprava 7 -36,4 38 -44,1 270 3,8

hotelnictví/restaurace 90 1,1 482 -15,9 2331 0,7

služby pro podniky 39 14,7 570 6,9 3251 6,7

služby celkem 192 -9,4 1760 -7,1 8847 2,6

celkem 358 0,0 3777 -2,9 18897 4,5 Zdroj: Insee - SIRENE

27

6.1. Podpory podnikání

Finan�ní pomoc na projekty podnik�m je p�id�lována státem v rámci hospodá�ského

rozvoje regionu. Finan�ní zdroje státu a jeho partner� (Evropská unie, územní orgány, ect.)

ur�ené k realizaci investi�ních a vzd�lávacích program� pro podniky p�ispívají ke zlepšení

ekonomické situace.

Trvalé posílení regionální ekonomiky hraje hlavní roli v politikách vedoucích ke zlepšení

kvality života obyvatel regionu. Od 1. ledna 2000 byly podniknuty kroky na pomoc podnik�m,

konkrétn� „Smlouva mezi státem a regionem o pomoci podnik�m“ („Contract de Plan

État-Région“) a programy Evropské Unie „Objectif 2“ a „Objectif 3“ ur�ené na období

2000-2006. K finan�ním podporám regionu navíc p�ibyly státní peníze ve form� p�ísp�vku na

rozvoj území, která se potýkají s problémy (PAT - Prime à láménagement du territoite) a fondy

na industralizaci dol�.

Smlouva o pomoci podnik�m (Contract de Plan État-Région)

Jedná se o spole�ný závazek mezi dv�ma partnery, státem a regionální radou. Je

výsledkem spole�ného jednání orgán� - zejména generálních rad - a spole�ensko-hospodá�ských

�initel� regionu. Hraje d�ležitou roli v politikách rozvoje území. Hlavními cíly je vymezit

orientaci rozvoje regionu Languedoc-Roussillon na následujících 7 let a dohodnout se na

ur�itých spole�ných aktivitách státu a regionální rady za ú�elem shromážd�ní finan�ních

prost�edk�. Hlavními prioritami je: vytvo�ení pracovních míst a aktivit (rozvoj podnik�,

zem�d�lství, turistického ruchu, výzkumu a vzd�lání), zmenšení nerovnosti a solidarity, kvalitní

životní prost�edí, územní vyrovnanost (kontrast venkova a aglomerací), otev�enost v��i

sousedícím region�m. Horské p�ímo�ské zóny využívají mimo jiné zvláštních podpor. Celkové

finan�ní prost�edky na období 2000-2006 tvo�í 1 443 milión� €, z toho stát p�ispívá

778 milión� € a regionální rada 665 milión� €.

Program Evropské unie „Objectif 2“

Rozvojový program „Cíl 2“ podporuje hospodá�skou a sociální p�em�nu problémových

region�. Soust�edí se na restrukturalizované oblasti, na zaostalé vesnické oblasti, na oblasti

zavislé na rybá�ství a na problémové m�stské �ásti. Program na rok 2000-2006 p�edstavuje pro

Languedoc Roussillon 316 milión� € z evropských fond�, dopln�né státní pomocí, územními

orgány (regionálními a departmentními), ve�ejnými organizacemi a soukromými fondy, celkem

1 119 milión� € na podporu rozvoje podnik�m, tvo�ícím se územním projekt�m a

k znovuobnov� „citlivých“ zón.

28

Suma 316 milión� € plyne ze t�í evropských fond�:

- FEDER (Le Fonds européen de développement régional): Evropský fond regionálního rozvoje

si dává za cíl podporu region�, kde je nutná restrukturalizace. Financuje zejména investice do

ekonomiky a výzkumné a rozvojové �innosti.

- FEOGA (Le Fonds européen dórientation et de garantie agicole): Evropský fond zem�d�lské

orientace a garance financuje rozvoj vesnic a modernizaci odv�tví.

- FSE (Le Fonds social européen): Evropský sociální fond se stal instrumentem v oblasti

zam�stnanosti a valorizace lidských zdroj� na období 2000-2006.

Program Evropské unie „Objectif 3“

Rozvojový program „Cíl 3“ podporuje adaptaci a modernizaci politik a systému vzd�lání a

zam�stnanosti. Francie založila svou strategii na bázi Evropského sociálního fondu. Podporuje

dlouhodobý hospodá�ský rozvoj, rozvoj zam�stnanosti a lidských zdroj� a rovnoprávnost muž�

a žen v zam�stnání. Francie �erpá 19,8 milión� € ro�n� z Evropského sociálního fondu.

P�ísp�vek na rozvoj území ( Prime à láménagement du territoite - PAT)

Jedná se o instrument na pomoc rozvoji hospodá�ských aktivit v problémových oblastech.

Stát se tím snaží vykompenzovat neatraktivnost oblasti poskytnutím finan�ní podpory podnik�m,

které jsou ochotny se v oblasti usadit a vytvo�it nová pracovní místa.

Intenzita pomoci a její okruh uživatel� se liší podle d�ležitosti zóny jakou má pro národní

politiku rozvoje území. Rozd�lení do zón závisí na zvláštních podmínkách. PAT je finacován

státem, ale v n�kterých p�ípadech p�ispívá region �i evropský rozvojový fond FEDER v rámci

programu „Objectif 2“ (v p�ípad�, že daná oblast je ozna�ena za zónu s nárokem na p�ísp�vek).

6.2. Informa�ní a komunika�ní technologie (les technologies de línformation et de la communication – TIC)4

Od roku 1997 byl ve Francii vyhotoven vládní program pro informa�ní spole�nost (le

programme dáction gouvernemental pour la société de lÍnformation – PAGSI) za ú�elem

vytvo�ení informa�ní spole�nosti pro všechny. Bylo nezbytné, aby tato centráln� podn�covaná

politika byla p�izp�sobena územním specifik�m. V roce 2000 regionální prefektura tímto

4 SIRENE, 2002

29

úkolem pov��ila Jeana-Yvese Saussola. Jeho posláním bylo oživit obor informa�ních a

komunika�ních technologií v Languedoc-Roussillonu.

Byla ur�ena vedoucí skupina pro informa�ní a komunika�ní technologie skládající se z

hlavních zástupc� územních orgán� a zástupc� státních služeb. Tato skupina m�la m�la za cíl

vytvo�it strategii TIC, shromáždit informace a zkušenosti, aby definovala hlavní politiku ve

prosp�ch TIC. Základními úkoly bylo vy�ešit p�ístupnost široké ve�ejnosti k multimédiím -

zejména internetu, problematiku rychlosti sít� a problematiku používání TIC zejména ve �ty�ech

oblastech – léka�ství, vzd�lání, kultu�e a ve�ejných službách.

V roce 2002 v oblasti TIC bylo registrováno 2 174 podnik� a bylo zam�stnáno p�ibližn�

11 900 lidí. Mezi roky 2002-2004 došlo k nár�stu podnik� o + 8 % a zam�stnanosti o + 3 %.

Hlavními centry TIC jsou Montpellier, Nîmes a Perpignan. Geografické rozmíst�ní TIC je dáno

r�znorodostí mezi východem a západem. Ve t�ech hlavních centrech se soust�e�uje 71,6 %

podnik� a 84,4 % pracovních míst. Z toho v Montpellier je soust�ed�no 45,1 % podnik� TIC

regionu a vytvá�í 67,8 % pracovních míst. Region vyniká v ur�itých aktivitách TIC, které jsou

konkurenceschopné na národní i mezinárodní úrovni. Jsou to produkty vysoké pr�myslové

technologie, výroba po�íta��, technických a v�deckých instrument�. Povaha t�chto výrobk�

otvírá region sv�tovému trhu, zejména s rozvojem komunika�ních a logistických sítí. Slabou

stránkou TIC v regionu je malá velikost podnik� co se tý�e do po�tu zam�stnanc�. Zakládání

podnik� velké velikosti z�stává d�ležitým faktorem rozvoje regionu. Sektor TIC se také potýká

se strukturálními problémy, jako je silná specializace pr�myslového odv�tví, financování a

stálost podnik�.

Spole�nost IBM postavila v Montpellier své centrum s nejv�tší výkonností v Evrop�.

Regionální pr�mysl výpo�etní techniky se tak otev�el mezinárodnímu prost�edí. Spole�nosti

Areva T&D, Cap-Gemini, Cimm-Informatique, Cognitis, Dell Computer, Orange, Genesys, GFI

Progiciels, Inforsud, OAOT, Palm-Source, Siemens Health Services, Soamai (ASG), Sopra

Group pomohly v regionu rozvinout výzkumná a rozvojová centra, výrobu specializovaných

po�íta�ových program� a technickou podporu. Po jejich boku vzniklo velké množství malých a

st�edních podnik�, které se rozvinuly v odv�tví informatiky, profesionální elektroniky a

léka�ství, jako nap�íklad Horiba ABX (p�ístroje na krevní analýzy), DMS Apelem (léka�ské

snímky), Asklé (autoclaves), Labover (laboratorní materiály), Latelec (kabely – cablage),

Cofidur Electronique, Flowlink, IES, Captels, Tmi-Orion a Fogale Nanotech (vybavení,sníma�e

a elektronické karty).

30

7. Zahrani�ní obchod regionu Výkon zahrani�ního obchodu regionu Languedoc-Roussillon v roce 2005 potvrzuje dobrou

orientaci již po dobu 4 let tém�� bez p�erušení. Region se �adí na 17. místo ve vývozu a drží si

14. místo v dovozu.

Tabulka �.11: Vývoz a dovoz regionu Languedoc- Roussillon v letech 2002-2005 v miliónech €

2002 2003 2004 2005 Vývoz 4 205 4 129 4 513 5 065

Dovoz 6 435 6 366 6 429 6 561

Saldo - 2 230 - 2 237 - 1 916 - 1 496

Krytí dovozu vývozem v % 65 % 65 % 70 % 77 %

Zdroj: Ministerstvo obchodu a pr�myslu 2006

Z tabulky vyplývá, že saldo zahrani�ního obchodu regionu se zlepšuje. M�žeme sledovat

stabilní dovoz - kolem 6,5 miliardy € . Oproti roku 2004 zaznamenáváme zlepšení vývozu o

12,2 %, což je t�ikrát více než je státní pr�m�r (4,1 %). Pokrytí dovozu vývozem se zlepšuje o

7 bod�: p�echází na 77,2 % (oproti 70,2 % v 2004) a poprvé od roku 1998, deficit obchodní

bilance dosáhl hranice 1,5 miliardy €. Celkov�, p�ínos obchodu regionu v porovnání s celkovým

zahrani�ním obchodem Francie je zanedbatelný, nebo region vyvezl 1,5 % francouzského

vývozu a jeho dovoz tvo�il 1,7 %, a�koliv obyvatelstvo tvo�í 4 % a hrubý domácí produkt 3 %.

Je také nutné podtrhnout slabé stránky vývozu: 70 % vývozu je relizováno 100 podniky, zatímco

z celkových 4 550 vývozc� je mén� než 1000, kte�í realizují obrat vyšší než 150 000 €.

7.1. Vývoz regionu v roce 2005

7.1.1. Komoditní struktura vývozu

Již dva roky po sob� (2004 a 2005) roste podíl vývozu civilní výroby na celkovém vývozu

regionu, zatímco podíl zem�d�lsko-potraviná�ského pr�myslu se zhoršuje. Po 2 letech tak�ka

stagnace kolem 1,6 miliardy €, vývoz agro-potraviná�ských výrobk� klesl na 1,5 miliardy € a

reprezentuje pouze 30 % celkového vývozu regionu (oproti 38 % v 2003 a 35 % v 2004).

Opomeneme-li lesnické produkty, jejichž d�ležitost je pouze okrajová, zjistíme, že motorem

agro-potraviná�ského pr�myslu je p�stování plodin a chov dobytka (114,8 milión� €, + 7,4 %).

31

V roce 2005 nápoje tvo�ily 9,5 % celkového vývozu regionu (oproti 15 % v 2003) a tak toto

hlavní pod-odv�tví zem�d�lsko-potraviná�ského pr�myslu ztratilo 20 % za jediný rok. Tento

pokles je zp�soben zejména poklesem vývozu vína (378 milión� €, - 16 %), který trpí

konkurencí nových zemí-vývozc�. Pokles odb�ru byl sledován u hlavních dovozc� vína jako

jsou Velká Británie, N�mecko, Nizozemí, Belgie, Spojené Státy, Kanada a Japonsko. Nová

odbytišt� se rýsují v Tajwanu, Rusku a Polsku.

Rozkv�t dynamiky pr�myslu se potvrzuje od roku 2003. Vývoz pr�myslu dosahuje

3,4 miliardy €, což �iní 67 % celkového vývozu Languedoc-Roussillonu. Od roku 2001 vývoz

automobil� zaujímal první místo. V roce 2005 byl nahrazen vývozem odborných výrobních

za�ízení, po�íta�� a vybavením výpo�etní techniky. Toto pododv�tví dosáhlo vynikajících

výsledk�: 7-krát v�tší obrat než v roce 2004 a posunulo se z 13. na 1. místo ve vývozu. iní tak

12 % celkového vývozu regionu a 10 % celkového státního vývozu v tomto oboru.

Výrobky zpracovatelského pr�myslu jsou také na vzestupu (+ 5,6 %). Vývoz tvo�í

1,56 miliardy €, což je hodnota ekvivalentní agro-potraviná�skému pr�myslu.

Spot�ební výrobky stagnují (- 1 %) a reprezentují jen 5 % celkového vývozu regionu.

Graf �.3: Komoditní struktura vývozu regionu v roce 2005

Vývoz

2,70%

30,80%

19,50%11,80%

4,90%

15,80%

14,50%

energie

meziprodukty

výrobní prost�edky

automobilový pr�mysl

spot�ební p�edm�ty

potraviná�ský pr�mysl

zem�d�lské produkty

Zdroj: Francouzská celnice

32

7.1.2. Teritoriální struktura vývozu

Departmenty Hérault a Gard soust�e�ují každý 30 % vývozu. Department Pyrénées

Orientales soust�e�uje 25 % vývozu a jedná se hlavn� o tranzitní zboží (auta na jedné stran� a

ovoce a zelenina na druhé stran�)

Z pohledu geografického rozmíst�ní vývozu, region Languedoc-Roussillon z�stává

orientován na 25 zemí Evropské unie, v roce 2005 vývoz do t�chto zemí �inil 72 %

(68% v 2004). Severní Amerika p�edstavuje 6,2 % vývozu a zem� Malgrebu v severní Africe

4,1 %. Hlavním obchodním partnerem regionu již od 90 let je Špan�lsko, do kterého mí�í

22 %vývozu. Špan�lsko je jasn� ve vedení oproti dalším trh�m: Velká Británie (11,4 %), Itálie

(10 %, na vzestupu), N�mecko (9 %).Spojené státy se dostávají na 5. p�í�ku mezi dovozci.

Nutno zmínit Irsko na 7. míst� se 4,8 %. Co se týká asijských zemí, vývozy do Japonska

poklesly na úrove� roku 2003 (67 milión� €), a vývozy do íny �iní jen 40 milión� €.

7.2. Dovoz regionu v roce 2005

7.2.1. Komoditní struktura dovozu

Dovoz stagnuje, až na n�jaké vyjímky jako je energie (zejména ropné výrobky) a

automobily. Je nutné p�ipomenout, že polovina regionálního dovozu p�ipadá na kategorii

tranzitního zboží, které je p�es Languedoc-Roussillon reexportováno do ostatních francouzských

region� nebo reexportováno. Ovoce a zelenina, pocházející p�evážn� ze Špan�lska a Maroka, je

seskupována na trhu Saint Charles v Perpignanu a p�edstavuje 1,3 miliardy € a tvo�í 1/5

regionálního dovozu. Dovoz automobil�, p�evážn� ze Špan�lska a N�mecka, se v roce 2005

zvyšuje (+ 12,2 %) a to po dvou letech zpomalení.Tvo�í 1,7 miliardy €. Dovoz paliv a

pohonných látek stoupl na 15 % celkového dovozu regionu (+ 31,3 %).

První místo v dovozu, co se tý�e hodnotového ocen�ní, pat�í meziprodukt�m –1 ,36 miliardy

€ a tvo�í 1/5 dovozu.

Dovoz výrobních prost�edk� a za�ízení zažívá pokles již 4 roky. V roce 2005 je to dáváno za

vinu poklesu „výroby kancelá�ských za�ízení a materiál� výpo�etní techniky“, která p�edstavuje

jen 200 milión� € v porovnání s rokem 2003 – 300 milión� €.

33

Dovoz spot�ebních výrobk� mírn� klesá (- 6,7 %), jeho hodnota je ekvivalentní s dovozem

za�ízení a vybavení (597 milión� €). Na poklesu je dovoz farmaceutických výrobk�, parfumerie.

Graf �. 4: Komoditní struktura dovoyu regionu v roce 2005

Dovoz

15,50%

20,80%

9,00%17,10%

9,20%

8,00%

20,40%

energie

meziprodukty

výrobní prost�edky

automobilový pr�mysl

spot�ební p�edm�ty

potraviná�ský pr�mysl

zem�d�lské produkty,lesnictví, rybá�ství

Zdroj : Francouzská celnice

7.2.2. Teritoriální struktura dovozu

25 zemí Evropské unie z�stává hlavním dodavatelem regionu Languedoc-Roussillon:

2/3 dovozu pochází z t�chto zemí, z toho více jak polovina (53 %) p�ipadá na 3 zem�: Špan�lsko

(29 %), N�mecko (14,6 %, na vzestupu) a Itálii (9,3 %, na poklesu). Spojené státy jsou za

Marokem (5,7 %) na 5. míst� (5 %). ína je na 7. míst�, ale reprezentuje pouhých

2,8 % regionálního dovozu. 5

7.3. Obchodní p�íležitosti pro �eské výrobce se zam��ením na prohloubení spolupráce s regionem

Francouzské spole�nosti kv�li drahé domácí pracovní síle a p�tat�icetihodinovému

pracovnímu týdnu, stále více hledají subdodavatele v zemích st�ední a východní Evropy. Pro

�eského producenta rozhoduje vysoká kvalita spolu s p�im��enou cenou a p�íznivou dodací

lh�tou. Nejd�ležit�jším faktorem, který ovliv�uje výsledky vývozu, je zvyšující se

konkurenceschopnost �eských firem a lepší marketingové zpracování regionálního trhu. Je

možné také využít podpory Czech Trade �i regionálních obchodních komor a objednat si pomoc

5 Regionální �editelství zahrani�ního obchodu, 2006

34

p�i zprost�edkování kontaktu s potencionálním zákazníkem. D�ležité jsou i reference, nebo

Francouzi stále ješt� pohlížejí na �eské firmy pon�kud opatrn�.

Perspektivními obory pro �eské vývozce v regionu jsou výroba spot�ebních p�edm�t�,

automobilový a obecn� kovoobráb�cí pr�mysl. Dobrý zvuk mají p�edevším �eští stroja�i.

Francouzští výrobci projevují zájem vyráb�ných �ástí automobil� (klimatiza�ní jednotky,

bezpe�nostní skla, brzdy, pneumatiky, ect.). V tomto technologicky náro�ném odv�tví se �eští

vývozci mohou stále více prosazovat. Mluvíme-li o obchodních p�íležitostech v regionu

Languedoc-Roussillon, nem�žeme opomenout trh zem�d�lských stroj� a technologií, techniku

pro menší farmy, vina�e a speciální použití. Dalšími perspektivními obory našeho vývozu jsou

energetika, informatika a biotechnologie a služby podnik�m.

Ze zem�d�lských a potraviná�ských výrobk� eská republika vyváží výrobky, jako je cukr,

sacharóza, máslo, sýry, tvaroh a pivo. P�edevším by se mohl rozší�it export piva do této oblasti.

Doporu�ení �eským dodavatel�m:

1) Základní je dobrá znalost francouzštiny a místních zvyklostí. Výhodou je dobrá znalost

teritoria a regionálních oby�ej�.

2) Klí�ovou podmínkou je bezchybné a v�asné zpracování obchodního p�ípadu (pr�zkum

trhu � oslovení potenciálních partner� � nabídka).

3) Pr�zkum trhu je nezbytnou podmínkou. Je možné jej provést vlastními silami (návšt�va

veletrh� a výstav, ect.) nebo je též možné využít místních agentur. V každém p�ípad� se

doporu�uje ješt� p�ed výjezdem do zahrani�í kontaktovat Czechtrade, který poskytne

�adu údaj� p�ímo v eské republice.

4) Velký d�raz je kladen na kvalitu výroby a výrobk�. Atestace dle ISO 9000 je vyžadována

pro subdodávky, atest CE pro finální výrobky.

5) Pro stroje a dopravní techniku je t�eba schválení elektroinstalace a ov��ení bezpe�nosti a

hlu�nosti.

7.4. Jak p�istupovat k francouzským obchodník�m

Obchodní jednání na jihu Francie se vyzna�uje n�kterými odlchylkami. Na rozdíl od

precizních a pragmatických seve�an�, jižané jsou spíše pomalejší, více rituální. Pro jižany je

typická výrazn�jší gestikulace, mimika a kv�tnatý styl mluvy a také pojetí �asu je rozdílné.

Smluvený �as je pro Francouze orienta�ní, m�žete po�ítat se zpožd�ním. Osobní vzdálenost

35

mezi komunikujícími je menší než jinde v Evrop�. Ve spole�nostech vládne rodinné prost�edí.

Zam�stnavatelé se snaží udržet své zam�stnance. Ve spole�nostech platí ur�itá disciplína, ale

také musí být ponechán prostor kreativit�. Loyalita firm� je samoz�ejmým o�ekáváním

francouzského zam�stnavatele.

Francouzi zpravidla nemají p�íliš velkou znalost o �eském prost�edí. eši, kte�í p�ijedou do

Francie, by m�li obchodní jednání brát jako kontaktní. „To, že se s vámi Francouzi osobn�

setkají, ješt� neznamená, že s vámi za�nou podnikat nebo že je spolupráce doopravdy zajímá“6,

poukazuje na tam�jší specifika manažer obchodní komory Pavel Holomek. Francouze oby�ejn�

p�esv�d�í, aby za�ali uvažovat o spolupráci, to, že vše vidí na vlastní o�i, vše si ov��í a osobn� se

se všemi setkají. Získat d�v�ru francouzských obchodník� je velice dlouhodobá záležitost. Proto

je d�ležité vytvo�it si osobní vztah k francouzskému partnerovi.

Na jednání obvykle p�icházejí dob�e p�ipraveni, s pat�i�ným množstvím podklad�. Logika je

jedno z klí�ových slov francouzského jazyka. Francouzi vycházejí z teorie a aplikují to na

konkrétních p�ípadech. D�ležitá je p�edstavivost. Jednání v�tšinou za�ínají neformálním

hovorem. Francouzi rádi komunikují. Um�jí naslouchat, zajímá je názor druhého �lov�ka na

problematiku. Vhodnými konverza�ními tématy jsou kultura, um�ní, d�jiny, jídlo a sport.

D�ležité je zachovat si pat�i�ný respekt k otázkám týkajících se soukromí, jako jsou rodina, víra,

politické p�esv�d�ení, otázka platu, ect.

Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni. Ve vyjednávání je francouzský partner

asertivní, jde za svým cílem a snaží se pro sebe vyt�žit maximum. Obchodní jednání jsou vždy

zdvo�ilá. Francouzi nemají rádi odbo�ování od tématu. I p�i dramatickém pr�b�hu jednání

zpravidla dojde k dohod�, která je kompromisem p�ijatelným pro oba partnery. P�edpokladem

pro uzav�ení kontraktu s Francouzi je nesmírná trp�livost, v obchod� s Francouzi se nesmí

sp�chat. Jakmile je již dosaženo dohody, je dobré ud�lat zápis z jednání, aby francouzští partne�i

nem�li tendenci vracet se k bod�m a snažit se je m�nit. Podepsané rozhodnutí je považováno za

závazné a nem�nné.

V obchodním jednání vládne francouzština. Zejména p�i prvních kontaktech znalost jazyka

velice pom�že. Ten, kdo je schopen vést jednání ve velmi dobré francouzštin�, získává sympatie.

Schopnost hovo�it francouzsky vnímají tamní obchodníci také jako um�ní vystupovat, vytvá�í se

6 Exporter, Magazín Hospodá�ských novin, 2005, �. 9, str. 23

36

tím lepší dojem a efektivn�ji se tak prezentuje firma i její výrobek.V mezinárodních firmách se

mluví anglicky.

Francouzi si p�íliš nepotrpí na používání titul�. Obvykle se oslovuje Monsieur, Madame a

Mademoiselle, ale bez p�íjmení. Ve firemním prost�edí se užívá �asto titulu PDG

(Président Directeur Général), tedy p�edsedy firmy. Pokud jde o vizitky, p�sobí lépe, jsou-li ve

francouzštin�. Po obsahové a formální stránce se p�íliš neliší našich. Nepoužívají se tituly, ale

jméno je dopn�no funkcí zpravidla na obecné rovin� (tj. v�tšinou �editel).

37

Záv�r Jednou z klí�ových úloh regionální rady v roce 2005 bylo zastavit spirálu nezam�stnanosti,

podpo�it rozvoj podnik� a vyzdvihnout úrove� vzd�lání. Cílem kvalifika�ního regionálního

programu je dovolit uchaze��m o práci t�žit z programu, který je ohodnocen uznávaným

diplomem, certifikátem z oboru. Tento program se týká klí�ových hospodá�ských regionálních

sektor� (sociálních, paraléka�ských), které jsou zapsány v rámci regionálního plánu rozvoje

profesního vzd�lání. eská republika by se také mohla pou�it z implementace t�chto

rozvojových program� do praxe a tím p�isp�t k redynamizaci n�kterých zaostalejších region�.

Na rok 2004 bylo p�id�leno 35 milión� € na rozvoj spole�ností. D�ležitým poznatkem je, že

region zaznamenává jednu z nejvyšší míry zakládání spole�ností, nicmén� mnohé z nich se

potýkají s finan�ními problémy. Proto se také klade d�raz na dlouhodobý rozvoj. Pomoc a

strukturalizace ekonomických odv�tví, složených z malých a st�edních podnik�, spolupracuje

s v�deckým výzkumem. Díky všem t�mto iniciativám, zejména vzd�lání v oboru nových

technologií a komunikací, dochází k rozvoji regionu a vytvo�ení nových pracovních míst.

T�i hlavní pobo�ky TIC v Montpellier, Nîmes a Perpignanu tvo�í 84,4% pracovních míst

v regionu.

V oblasti zahrani�ního obchodu je nabízena podpora t�m regionálním spole�nostem, které

nemají dostatek finan�ních prost�edk�, aby se spojily do klastr� pro vývoz. Podniky jednoho

seskupení musí být ze stejného sektoru a musí vyvážet do stejné zóny zemí. Výhody z toho

plynoucí jsou - snížení náklad�, zjednodušení organizace a zvýšení obchodního obratu vývozu.

Tuto pomoc poskytuje hospodá�ská komora v Montpellier ve spolupráci s generální radou

departmentu Hérault a regionálním �editelstvím práce, zam�stnání a profesního vzd�lání

(DRTEFR).

Francie je �tvrtou hospodá�skou mocností sv�ta s trhem, který skýtá mnohé možnosti pro

�eské výrobce. Možnosti vývozu Francie do tohoto regionu jsou v oblasti strojírenských

výrobk�, zejména automobil�, potraviná�ských výrobk� (nap�. piva), stavebních materiál�,

za�ízení výpo�etní techniky a komunikace a v oblasti služeb. Použitím vhodné marketingové

analýzy obou trh� se jeví perspektivním rozvoj turistického trhu. Languedoc Roussillon je

navšt�vován p�evážn� francouzskými turisty a tak by m�l více pracovat na propagaci regionu a

p�ilákat turisty z ostatních zemí a také z eské republiky. Dále by se mohla prohloubit

spolupráce v oblasti v�dy a medicímy a farmaceutického pr�myslu.

38

Seznam literatury Le Point, Édition affaires, 2005, �.1689, str. 24-25 Exportér, Magazín Hospodá�ských novin, 2005, �. 9 Objectif Languedoc Roussillon – magazín La gazette de Montpellier - �asopis http://www.insee.fr/fr/insee_regions/languedoc/rfc/docs/syn0506.pdf http://www.insee.fr/fr/insee_regions/languedoc/rfc/docs/AES2005/aes_edition2005_sommaire.htm http://www.insee.fr/fr/insee_regions/languedoc/home/home_page.asp http://www.insee.fr/fr/insee_regions/languedoc/zoom/chif_cles/chiffres_cles.htm http://www.insee.fr/fr/insee_regions/languedoc/publi/accueil_publi.htm http://www.insee.fr/fr/insee_regions/languedoc/rfc/docs/AES2005/syn0505_demographie.pdf http://www.languedoc-roussillon.pref.gouv.fr http://www.languedoc-roussillon.pref.gouv.fr/grandsdossiers/aidesauxentreprises/index.shtm http://www.languedoc-roussillon.cci.fr http://www.cg34.fr/accueil/Default.html http://www.herault.com www.export.cz http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/francie/1000421/ http://www.quid.fr/departements.html?mode=detail&dep=48&style=fiche http://www.cr-languedocroussillon.fr/2674-cultures-regionales.htm http://www.perpignan.cci.fr/dossier.php?zon=7&dos=13 http://www.saintcharlesinternational.fr/public/1a_marche_fruits_legumes_europe.asp http://www.sete.port.fr/ http://www.decouvrir-l-herault.com/litoetang.htm http://www.sunfrance.com/breves/index.php3 http://www.logassist.com/fetes.asp http://www.mairie-leboulou.fr/default_zone/fr/html/page-258.html http://www.saintcharlesinternational.fr/public/5f_le_boulou.asp http://www.invest-lr.com/documents/plaquette-economieenbref.pdf http://www.invest-lr.com/francais/tic.htm#terredaccueil http://www.brl.fr/Groupe/Composantes.htm http://www.midipyrenees.fr/prat/prdf/ http://www.interex.fr/serv/frame_dynamique.asp?url=/ATLAS/interex/region/region_languedoc.htm http://www.missioneco.org/languedocroussillon/documents.asp?IDdocument=121417&F=PDF&rub=3

39

P�ílohy: 1. Srovnání region� podle HDP

2003

HDP v miliónech €

HDP/obyv v €

HDP/pracovní místo v €

Alsace 44 187 24 713 60 968

Aquitaine 70 931 23 373 60 410

Auvergne 28 419 21 455 54 077

Bourgogne 36 045 22 313 55 901

Bretagne 66 817 22 281 55 771

Centre 57 067 23 045 57 949

Champagne-Ardenne 30 989 23 280 58 456

Corse 5 455 20 149 55 984

Franche-Comté 25 584 22 633 56 551

Ile-de-France 448 933 39 960 83 625

Languedoc-Roussillon 49 510 20 279 58 861

Limousin 15 408 21 638 54 195

Lorraine 49 343 21 209 58 054

Midi-Pyrénées 61 464 23 003 57 853

Nord-Pas-de-Calais 81 532 20 269 56 521

Basse-Normandie 30 796 21 371 54 544

Haute-Normandie 41 893 23 248 59 907

Pays de la Loire 78 522 23 556 56 969

Picardie 39 245 20 939 58 641

Poitou-Charentes 36 394 21 645 55 727

Provence-Alpes-Côte d'Azur 112 095 24 096 63 729

Rhône-Alpes 149 563 25 504 61 892

Francie vyjma Ile-de-France 1 111 259 22 775 58 634

Metropolitní Francie 1 560 192 25 991 64 151

Guadeloupe - - -

Guyane - - -

Martinique - - -

Réunion - - -

DOM 24 190 13 654 47 268

Francie celkem 1 585 172 25 650 63 834 Zdroj: INSEE

40

2. Míra nezam�stnanosti podle region�

4 �tvrtletí 3 �tvrtletí 4 �tvrtletí

2004 2005 2005

Alsace 8,6 8,7 8,6

Aquitaine 10,1 9,7 9,5

Auvergne 8,6 8,4 8,3

Bourgogne 8,7 8,5 8,3

Bretagne 8,1 8,0 7,9

Centre 8,8 8,6 8,4

Champagne-Ardenne 10,3 10,2 10,1

Corse 10,9 10,4 10,2

Franche-Comté 8,6 8,8 8,5

Ile-de-France 10,0 9,5 9,2

Languedoc-Roussillon 13,7 13,6 13,0

Limousin 7,8 7,7 7,5

Lorraine 9,9 9,9 9,8

Midi-Pyrénées 9,8 9,8 9,4

Nord-Pas-de-Calais 13,2 13,3 13,2

Basse-Normandie 9,5 9,3 9,0

Haute-Normandie 10,9 10,8 10,3

Pays de la Loire 8,3 8,1 8,0

Picardie 10,9 10,9 10,7

Poitou-Charentes 9,5 9,4 9,1

Provence-Alpes-Côte d'Azur 11,9 11,7 11,4

Rhône-Alpes 8,8 8,5 8,3

Metropolitní Francie 10,0 9,8 9,5 Zdroj: INSEE

41

3. Po�et podnik� podle jednotlivých sektor�

2004

Pr�mysl Stavebnictví Obchod Služby Celkem

Alsace 7 296 7 440 19 600 35 695 70 031

Aquitaine 15 880 21 726 42 123 74 555 154 284

Auvergne 7 600 8 507 16 222 27 597 59 926

Bourgogne 8 121 9 208 18 865 30 247 66 441

Bretagne 13 142 17 724 32 300 60 872 124 038

Centre 11 307 13 624 25 354 43 905 94 190

Champagne-Ardenne 6 432 6 225 13 954 22 367 48 978

Corse 1 615 2 954 5 626 10 278 20 473

Franche-Comté 6 521 5 909 12 074 19 754 44 258

Ile-de-France 55 802 58 627 168 206 397 326 679 961

Languedoc-Roussillon 12 342 19 342 37 802 66 336 135 822

Limousin 3 759 4 693 8 455 13 954 30 861

Lorraine 9 544 10 044 22 910 37 371 79 869

Midi-Pyrénées 14 927 20 137 36 013 66 366 137 443

Nord-Pas-de-Calais 12 589 11 469 36 589 64 026 124 673

Basse-Normandie 6 430 8 088 16 855 26 859 58 232

Haute-Normandie 6 898 7 611 17 742 31 007 63 258

Pays de la Loire 15 096 18 294 34 264 65 589 133 243

Picardie 7 036 7 866 16 696 29 599 61 197

Poitou-Charentes 8 365 10 943 20 022 31 919 71 249

Provence-Alpes-Côte d'Azur 24 693 36 272 81 640 156 528 299 133

Rhône-Alpes 35 388 37 561 76 214 154 879 304 042

Francie vyjma Ile-de-France 234 981 285 637 591 320 1 069 703 2 181 641

Metropolitní Francie 290 783 344 264 759 526 1 467 029 2 861 602

Guadeloupe 3 713 6 796 12 474 20 165 43 148

Guyane 1 053 1 441 2 465 3 292 8 251

Martinique 2 592 3 786 8 112 13 117 27 607

Réunion 3 200 3 788 10 498 14 704 32 190

Francie celkem 301 341 360 075 793 075 1 518 307 2 972 798 Zdroj: INSEE -SIRENE

Date post:	14-Sep-2018
Category:	Documents
Upload:	ngokiet
View:	213 times
Download:	0 times

Zvláštnosti podnikatelského prostedí francouzského … · Foster, autor muzea moderního umní...

Documents