Objevem izotopů vodíku americkým fy -zikálním chemikem Haroldem Ureyemve 30. letech 20. století začalo obdobístudia stabilních izotopů. Sledování pře-rozdělování (frakcionace) izotopů lehkýchprvků (vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíkua síry) během fyzikálních a chemickýchprocesů poskytlo studiu přírody další in -formace oproti standardním fyzikálníma chemickým metodám. Primární aplika-ce v dlouhodobých procesech geologiea geochemie byly postupně doplněny stu-diem oborů biologických a biochemic-kých. V dnešní době jsou publikace s po -užitím izotopových analýz „živé“ přírodyčetnější a rozsáhlejší než aplikace pří -rody „neživé“. Umožňuje to i současnámetodika měření izotopů, která pokrývástudia systémů od molekulární úrovně porozsáhlé klimatické experimenty. Z těchtodůvodů je vydání knihy o použití izotopo-vých metod v biologii a ekologii vysoceaktuální a potřebné.
Kniha autorského kolektivu Evy Kaštov-ské, Jiřího Květoně, Jiřího Šantrůčka, HanyŠantrůčkové, Karoliny Tahovské, DanielaVrábla a Martiny Vráblové obsahuje krát-ký a zajímavý úvod a dále je rozdělena dosedmi kapitol:� Stabilní izotopy – terminologie, analýzy,přírodní výskyt (J. Květoň). Nezbytná, aleopravdu minimální, dávka teorie provšechny budoucí zájemce.
� Frakcionace izotopů uhlíku při foto -syntéze aneb proč jsme ochuzeni o těžkýizotop uhlíku (J. Šantrůček a D. Vrábl).Obsahuje výklad důležitých procesů foto-syntézy a jejich rozdílů, vše diskutovánona známých publikovaných pracích.� Toky uhlíku v celkovém systému rost -lina–půda–atmosféra a jejich sledování po -mocí 13CO2 (E. Kaštovská). Část věnovanározsáhlé literatuře o experimentech s oxi -dem uhličitým – podstata, rozdělení a způ-soby zpracování výsledků. Praktická kapi-tola, jak navrhnout a realizovat úspěšnýfotosyntetický experiment.� Izotopy uhlíku v ekosystémech a biosfé-ře (H. a J. Šantrůčkovi, M. a D. Vráblovi).Důležité téma sdílení CO2 mezi různýmičástmi terestrického ekosystému.� Izotopová frakcionace dusíku (H. Šant-růčková, K. Tahovská). Pátá část se věnujedalšímu z bioelementů. Procesy přeměnydusíku jsou natolik odlišné od uhlíku, žese jim dostalo oddělené kapitoly a jsoudoplněny teorií značkovacích experimen-tů a jejich zpracováním.� Izotopová frakcionace v hydrologickémcyklu (J. Šantrůček). Během neustálé pře-měny a pohybu vody dochází k rozsáhlé-mu přerozdělování izotopů vodíku a kyslí -ku – autor zde vysvětluje nezbytnou teoriik praktickým aplikacím.� Izotopy vody v půdě a rostlině (J. Šantrů -ček). Detailní popis přenosu vody mezi
půdou a rostlinami a vlivu na izotopovésložení vody.
Kapitoly jsou zpracovány přehledněa názorně. Jde o nezbytné minimum propochopení a aplikaci metody. Autoři jsoupedagogové a vědecká sdělení přinášejísrozumitelnou formou, přitom ale dostateč -ně podrobnou k realizaci vlastních experi-mentů, což je i původní záměr knihy. Pročtenáře nezbývá než doplnit – k izotopo-vým experimentům nepotřebujete vlastníspeciálně vybavenou laboratoř, stačí dobrýnávrh experimentu a spolupracující insti-tuci najdete i v České republice.
Academia, Praha 2018, 176 str.Doporučená cena 365 Kč
Časopis Botanika vydává Botanický ústavAkademie věd České republiky s cílemseznamovat čtenáře srozumitelnou formous výzkumem zaměstnanců ústavu, ale takéinformovat o vzdělávacích akcích apod.
Druhé letošní číslo obsahuje rozhovors hlavním editorem Klíče ke květeně ČRZdeňkem Kaplanem. Ale nejsou tu jen cév-naté rostliny, a tak si přečtete o databázimechorostů a lišejníků, která se právě budu-je. Dále se dozvíte, co dělat, když nemátezrovna Klíč po ruce, ale neznámou rostli-nu vyfotíte. No a kde se údaje o rozšířenírostlin pořizují? Odpověď naleznete v člán-ku o floristických kurzech pořádaných Čes-kou botanickou společností. Každý jistěpozná rákos, ale asi jste nezkoumali veli-kost jeho buněčného jádra. Napovíme vám,jaký to má význam při obsazování novýchstanovišť. A řekli byste, že takový plevel,jako je pýr, může v sobě nést geny vzdále-
ných příbuzných? Závěr léta přál i myko-logům, kteří si jistě se zájmem počtouo soužití hub a rostlin, o mykorhize. Hodněse teď mluví o nových metodách v země-dělství jako agrolesnictví, které vlastně anitak nové není, jak se dozvíte dále v tomtočísle. Pokud jste ještě nebyli v Botanickézahradě na Chotobuzi nebo v Třeboni, takk nám určitě zavítejte třeba příští rok. Kdejinde totiž můžete obdivovat takovou roz-manitost kulturních, ale i původních rost-lin v péči samotných botaniků? I o tompíšeme a přejeme vám příjemné čtení.
Časopis Botanika si můžete zakoupitv knihkupectvích Academia za 49 Kč,nebo předplatit dvě čísla ročně za 150 Kč,včetně poštovného. Předplatitelé získá-vají zdarma elektronickou verzi. Časopislze také objednat na e-mailové [email protected]. Další číslo vyjdev dubnu 2020.
Více se dozvíte na webové stráncewww.ibot.cas.cz/botanika
živa 6/2019 CLXXIII
František Bůzek RECENZE
Jiří Šantrůček, Hana Šantrůčková a kol.: Stabilní izotopy biogenních prvků. Použití v biologii a ekologii
Časopis Botanického ústavu Akademie věd ČR
Botanika – k pětiletému výročí nový vzhled
© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2019. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.
