Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945
Hospodářské dědictví po habsburské monarchii
• Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní
- Slovensko agrární, opoždění 30-70 let, průmysl dřevařský, potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví
- české země cca 92 % průmyslového potenciálu ČSR• Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu
(60% průmyslového potenciálu monarchie)• Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu
spotřebního• Slabé zastoupení progresivních odvětví (těžký průmysl,
elektrotechnika, chemický průmysl, energetika)• Ztráta trhů = problém exportu• Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť• Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství
Sociální zákonodárství
• 8hodinová pracovní doba
• Státní podpora v nezaměstnanosti
• Ochrana práce žen a dětí
• Tovární inspekce
• Drahotní výpomoc
• Ochrana nájemníků
Formování ekonomiky samostatného státu
• Nacionalizace státního aparátu• Poč. 1919 měnová reforma (Alois Rašín)
- cíl: zastavit inflaci a zavést novou měnu (Kč)
- provedení: okolkováním, poměr 1:1, cca 25% zadrženo jako nucený vklad
- výsledek: ve srovnání se sousedy inflace mírná, ceny jen 12x vyšší než v r.1914, postupná konsolidace měny
• Současně s měnovou reformou vytvořeno celní území
Dědictví války - inflace
Alois Rašín
Nostrifikace firem
• Politická moc získána, nikoli hospodářská, centra velkých podniků zůstávala ve Vídni či Budapešti. Proto přijat zákon o nostrifikaci akciových společností
- přenést sídlo na území ČSR
-většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR
Důsledky:
- posílen český, resp. slovenský vliv
- navázání bankovního spojení s domácími bankami (zejména českými)
- účast francouzského a britského kapitálu (Škodovy závody, Báňská a hutní společnost, Anglo-československá banka)
• Současně repatriace akcií čsl. podniků (výkup ze zahraničí)
Nostrifikovaná akcie
Pozemková reforma
• Důvody národnostní a politické- šlechta a církev byla oporou Habsburků- šlechta většinou jiného než českého původu (heslo „Odčiníme Bílou horu“)
• Důvody hospodářské- šlechta pronajímala půdu, nájemci neinvestovaliexistence fideilomisu omezovala trh s půdou = hlad po půdě
• Realizace:- zábor nad 150 ha orné a 250 ha veškeré půdy- výkup na nízké předválečné ceny státem- nabyvatel hradil státu s přirážkou o náklady na činnost Státního pozemkového úřadu- nebyla důsledná, existence tzv. zbytkových statků
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období I
• Dva hosp. cykly 1921-1929, 1929-1937, 1937-38 (nedokončen)
• 1921-23 poválečná krize
- 1922 deflační měnová politika pomocí zahraničních půjček (autor Alois Rašín)
- pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa
- deflační krize (zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky a dovozci)
- Karel Engliš (stoupenec stabilní měny) definoval „krizi z deflace“ (úpadek řady podniků a bank)
- stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah)
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období II
• 1924-29 konjunktura („zlatá léta“)• Investiční činnost (obnova i nové podniky)• Sociální sféra:
– Růst mezd, osobní spotřeby– Zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva– 1925 zavedení tzv. gentského systému, příspěvek
nezaměstnaným odborové organizace, jim náklady refunduje stát
– Prohloubení sociální diferenciace• Koncentrace a centralizace kapitálu
- např. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost, Pražská železářská společnost; Škodovy závody, Baťa
• Formování koncernů kolem průmyslových podniků či bank
Novostavba továrny ve VysočanechAvia BH-25 (první letadlo čsl. výroby používané Čsl. leteckou
společností)
Škodovy závody Plzeň – rám kormidla
Škodovy závody –houfnice (1934)
Aero 662 a Tatra 11
Motocykl z roku 1929 – Janečkova továrna Praha
Tomáš BaťaLetecké neštěstí 12. 7. 1932
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období III
• 1929-37- 1929-33 krize, doznívá 1936
- zhroucení zahraničního obchodu, agrární krize- nedostatek finančních prostředků na modernizaci
• Státní zásahy:- zákony na podporu kartelizace a syndikalizace- 1933 zaveden Kartelový rejstřík (evidence dohod a jejich vymahatelnost)- devalvace Kč (1934 znehodnocení cca o 30%, září 1936- obilní monopol (stát vykoupí přebytky od rolníků za předem sjednané ceny)
• Sociální důsledky: nezaměstnanost, exekuce, vystěhovalectví,• Politické důsledky: nárůst nacionálních konfliktů
Nezaměstnaní před pracovním úřadem v Betlémské ulici v Praze na počátku krize
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období IV
• Industrializace Slovenska – výstavba druhé báze čs. zbrojního průmyslu (Dubnica nad Váhom, Povážská Bystrica aj.)
• oživení 1936-7 zbrojní zakázky• 1937 signál krize
Výstavba opevnění na hranicích
Postavení Československa ve světovém hospodářství
• Zahraniční obchod: vývoz – textilní zboží, obuv, sklo, porcelán bižutérie, cukr, slad, chmel, uhlí, dříví
dovoz – suroviny (bavlna, vlna, rudy), chlebové obilí, tuky• Největší obchodní partneři: Německo, Rakousko, Maďarsko,
Polsko, Itálie• Po 1929 ČSR ztrácí pozice• Účast zahraničního kapitálu: francouzský, britský, říšskoněmecký,
belgický aj.• Vývoz kapitálu: hlavně Jugoslávie, Rumunsko• Pozice ve světě: 1938 z 55 zemí na 19-20.místě (podle HDP), na
rozhraní bohaté a chudé Evropy
- 1 auto v ČSR na 132 obyvatel, Německo 49, V.Británie 21, Fr. 19
Rozbití Československa
• Důsledky Mnichovské dohody 29.9.1938
- ztráta 2/5 průmyslové kapacity
-odliv zahraničního a židovského kapitálu
-příjem 450 000 uprchlíků
• 14. 3. 1939 vznik Slovenského státu, 15.3. okupace českých zemí a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava
Vjezd A. Hitleta u Vidnavy na území ČSR 1. 10. 1938
Česko-Slovenko po Mnichovu
Prezidentský slib E. Háchy 30. 11. 1938
Protektorát Čechy a Morava I
• Úřad říšského protektora• Protektorátní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda
pouze výkonným orgánem okupantů• Zavedeno válečné řízené hospodářství
- státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží
- centrální regulace zemědělské výroby
- kontrola zahr.obchodu
- státní řízení cen a mezd
- rozmisťování pracovních sil úřady práce
- přídělový systém v zásobování
Vyhláška o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava II
• Koncept germanizace- říšskoněmecké kapitálové účasti (Hermann Göring Reichswerke, Deutsche Bank, Dresdner Bank, IGFarben)- osídlovací politika- arizace židovského majetku
• Hospodářská exploatace - clearing- začlenění do „velkoprostorového hospodářství“ 1.10.1940 zrušení celní hranice- měna 1:10 (reálně 1:6-7)- tzv. matrikulární příspěvek (42 mld. K)-nedobytné pohledávky Národní banky-téměř 43 tun zlata-úhrn škod 233 miliard korun
Škodovy závody – součást Hermann Göring-Werke
Protižidovská opatření v Protektorátu Čechy a Morava
Rasová perzekuce
Koncentrační tábor Terezín
Reinhard Heydrich v Praze