1 INN1-14-04
Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. – KIN
Ing. Bc. Marian Lamr
Konzultace: nebo dle dohody
Spojení: e-mail: [email protected]
Informatika 1 - 4
Informační bariéry, kognitivní aspekty informací informační
zahlcení. Vymezení definice informace pro různé disciplíny,
Wienerovo a Shanonovo pojetí informace, entropie.
2
Překážky, které je zabraňují získání či využití informací:
Technické bariéry
nedostupnost technických prostředků, neschopnost je ovládat
Dislokační bariéry
neschopnost orientace v obsahu a rozmístění datových zdrojů - nutná pomoc
potenciální informace se nemůže stát informací aktuální ("skutečnou")
Finanční bariéry
k pořízení technologií, služeb, k přístupu k datovým zdrojům
Diskriminační bariéry
embargo - politické, konkurenční…
jistá míra informačního embarga je nutná (státní či hospodářská tajemství), problém
optimální úrovně
zpochybňování dostupných informací, produkování dezinformací
+
INFORMAČNÍ BARIÉRY
Informatika 1
INN1-14-04
3
Jazykové bariéry
uživatel nerozumí jazyku a nemá pro něj interpreta (slovník, překladač)
Kognitivní bariéry
neschopnost správně informace interpretovat, či jí porozumět
potencionální informace zůstává pouhou zprávou - nemá žádnou nebo jenom omezenou hodnotu.
+
Informatika 1
INFORMAČNÍ BARIÉRY
Psychologické bariéry
psychické či morální zábrany pro získání dané informace
legislativní ochrana
složitost (i zdánlivá) - např. pro práci s počítačem nebo novým SW produktem
INN1-14-04
4
Problém kognitivních bariér
nemůže je plně odstranit ani spolupráce s odborníky
Schopnost uživatele interpretovat informaci je označována jako
kompetence (má subjektivní charakter).
Neodpovídá-li kompetence získávaným informacím, znehodnocuje celý
informační proces (tedy i prostředky na něj vynakládané)
+
INFORMAČNÍ BARIÉRY
Informatika 1
INN1-14-04
5
+
Informatika 1
INFORMAČNÍ ZAHLCENÍ
Nárůst nabízených a dostupných informací není provázen adekvátním rozvojem
schopností člověka s informacemi pracovat
Podoby INFORMAČNÍHO ZAHLCENÍ:
Člověk věnuje rozhodující část svého úsilí a pozornosti získávání informací
na úkor jejich interpretace a zužitkování (nezbývá na ně čas).
Obavy z informačního zahlcení vedou k vědomé rezignaci na informace
(získání či interpretaci) a k volbě méně kvalifikovaného způsobu
rozhodování.
Dostupnost informací není provázena schopností (a znalostmi) využít jejich
potenciál a zužitkovat je (např. v rozhodovacím procesu)
INN1-14-04
6
Obrana proti informačnímu zahlcení
užití vhodných informačních filtrů (rozlišení relevantích
informací (podstatných) od informací nedůležitých (irelevantních).
+
Informatika 1
INFORMAČNÍ ZAHLCENÍ
Obecně platí, že je lepší využívat méně informací, zato podstatných
pro porozumění problémové situaci a rozhodování.
INN1-14-04
7
Informace z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění:
je velmi široký, mnohoznačný pojem a užívá se v různých
významech.
V nejobecnějším slova smyslu je informace chápána
jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech
v něm probíhajících.
Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost (entropii)
systému (např. příjemce / uživatele informace).
Množství informace je dáno rozdílem mezi stavem
neurčitosti systému, kterou měl systém před přijetím
informace, a stavem neurčitosti, která se přijetím
informace odstranila. (zdroj: Wikipedia) INN1-14-04
8
Informace je čerpání zpráv nebo obsahu z vnějšího světa.
N. Wiener, 1948
Informace je vlastnost odstraňující apriorní neznalost příjemce.
C. Shannon, 1949
Informace je - v určitém smyslu - měřitelná veličina, nezávislá na fyzikálním
prostředí, kterým je přenášena. Z tohoto hlediska ji lze přirovnat ke vzoru.
Nejvhodnější míra informace je matematicky podobná míře entropie, existují však
závažné důvody pro změnu znaménka a pro konstatování, že informace je opakem
entropie jak ve skutečnosti, tak i v matematické formulaci.
D. A. Bell, 1952
Informace je název pro obsah toho, co si vyměňujeme s vnějším světem, když se
mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.
N. Wiener, 1954
Vymezení pojmu informace
INN1-14-04
9
Předávání (i uchování) informace je zásadně spojeno s výskytem nějaké množiny
možností. [...] K sdělování je tedy nutně zapotřebí množiny zpráv. To však není
ještě všechno; informace, která je předávána příslušnou zprávou, závisí na
množině, z níž je vybrána. Předávaná informace není vnitřní vlastností individuální
zprávy.
W. R. Ashby, 1956
V nejobecnějším smyslu je informaci možno chápat jako míru uspořádanosti nebo
organizovanosti.
J. Klír, M. Valach, 1965
Základními pojmy kybernetiky jsou zpětná vazba a informace. [...] Funkce
kybernetického systému závisí na zprávách, obdržených z vnějšku a
odehrávajících se mezi receptorem, centrem a efektorem, tj. na přenosu něčeho,
co zpravidla je prezentováno nepatrnými kvanty energie, ale má význam pro
systém. Toto něco se nazývá informací a stává se novou fyzikální veličinou ve
srovnání s konvenčně fyzikálními veličinami, jako je energie a hmota.
L. v. Bertalanffy, 1967
Vymezení pojmu informace
INN1-14-04
10
Informace je evoluční událost, jíž živá hmota vysoce vynikla nad neživou přírodou.
[...] Život se točí kolem dvou makromolekulárních systémů. Jeden z nich je
katalytický, tvoří jej proteiny, představují jej enzymy. Druhý je informační a tvoří jej
nukleové kyseliny DNA a RNA.
J. Charvát, 1969
Informace jsou údaje vytvořené jako výsledek zpracování dat. Mohli bychom to
také formulovat tak, že informace jsou údaje přetvořené požadovaným způsobem.
R. M. Hayes, 1970
Informace je význam přisouzený datům.
ČSN 369001, 1972
Množství informace obsažené v určitém svědectví (zprávě) je [...] udáno počtem
nezávislých výroků, jejichž okamžité pravdivostní hodnoty jsou tímto svědectvím
určeny.
J. Švec, 1975
Vymezení pojmu informace
INN1-14-04
11
Živé organismy jsou otevřené systémy, které nemohou existovat bez výměny hmoty,
energie a informace se svým okolím. Informace je nezbytná pro život.
(J. Dvořák, 1986)
Když analyzujeme současnou realitu, zjišťujeme, že její čtyři součásti - materiál,
energie, život a informace se vývojem dostaly do nových vztahů.
(K. Ivanička, 1988)
Informace je to, co vyplývá z pečlivých analýz, zpracování a prezentace dat v takové
formě, která bude vhodná pro rozhodovací proces.
(L. Long, 1989)
Vymezení pojmu informace
INN1-14-04
12
+
CO JE TO INFORMACE ???
Informatika 1
ČSN 369001:
Údaj (datum, data) je obraz vlastností objektu, vhodně formalizovaný pro
přesnost, interpretaci, nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů.
Informace je význam, který člověk přisuzuje údajům.
Kybernetika dává informaci do souvislosti s jejím příjemcem (Norbert Wiener - 1954):
Informace je název pro obsah toho, co si vyměňujeme s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.
t.j. informace není "to, co si vyměňujeme", ale "název pro obsah toho, co si vyměňujeme"
Člověk vnímá svět prostřednictvím informací a na základě odpovídajícího
poznání jedná.
INN1-14-04
13
Pojetí informace, zdůrazňující její význam v souvislosti se změnami:
“Informace vyvolává změnu stavu nebo chování příjemce”.
Adamec, Ehleman:
Informaci lze charakterizovat jako zprávu nebo sdělení, které snižují entropii systému, příjemcovu neznalost daného jevu.
Data, na rozdíl od informací, jsou takové zprávy nebo výroky, u nichž n e p o ž a d u j e m e, aby snižovaly neurčitost nebo neznalost daného jevu.
CO JE TO INFORMACE
Informace jsou data, ale data nemusí být informacemi !!!
Data se stanou informacemi teprve účelným využíváním (např. v systému řízení).
Informační systémy 1
Pozn.: Entropie – míra neuspořádanosti systému
INN1-14-04
14
Shannonova definice
Informace - je míra množství neurčitosti nebo
nejistoty o nějakém náhodném ději odstraněná
realizací tohoto děje a získáním výsledků
Míra neurčitosti - entropie
Jednotka míry informace - 1 bit = neurčitost
realizace jevu, který má jen dvě možnosti
INN1-14-04
15
+
Informatika 1
DATA CAPTA INFORMACE
ZNALOST
MOUDROST
capta – capture data - výběr vhodných dat (ze všech dosažitelných)
INN1-14-04
Model DIKW (dle Hey, 2004)
17
Vztahy mezi jednotlivými termíny jsou definovány následujícím způsobem:
Data a informace mají vazbu především na minulost – týkají se faktů a jejich
kontextu.
Kontext umožňuje chápat vazby mezi jednotlivými zkušenostmi a rozumět
souvislostem.
Znalosti se zaobírají především přítomností – umožňují účelně konat. Jsou
získávány porozuměním a zkušenostmi (vnímáním kontextu). Čím větší je
porozumění souvislostem a předmětu zkoumání, tím rozsáhlejší jsou znalosti,
které lze prostřednictvím vstřebávání, interakce a reflexe získat.
Moudrost je především nástrojem projekce budoucnosti.
INN1-14-04
18
Technici/inženýři
tvůrci počítačových systémů
Administrativa
novináři
Manažeři
lidé při rozhodování
lidské poznání
vhodné signály prezentují
symboly či sekvence symbolů
Syntaxe
Sekvencím symbolů
je přiřazován obsah
Sémantika
zprávám je přiřazován
význam (smysl)
Pragmatika
SIGNÁLY
DATA
ZPRÁVY
INFORMACE
Fyzikální svět Myšlení - vytváření konceptuálních modelů světa
Sémiotické pojetí informace
+
Úrovně informace
INN1-14-04