Alkohol v české společnosti a škody, které alkohol působí druhým Ladislav Csémy Národní ústav duševního zdraví Centrum epidemiologického a klinického výzkumu závislostí
Alkohol – známá fakta
Celosvětově 1, 5 mil úmrtí ročně, 2,8 % celosvětové mortality, 5 % v ČR.
PYLL 52 mil let (Ztráta potencionálních let života)
Dle WHO celosvětově 8. nejvýznamnější faktor úmrtnosti. V USA 3. místo
Podíl alkoholu na nemocnosti, invaliditě a úmrtnosti vzrostl v období 1990 až 2010.
Velmi významný dopad na ekonomiku. (224 mld USD, 72 % ztráta produktivity, 11 % náklady léčby)
Comparative Risk Assessment Study
Rehm, J., and Shield, K. Alcohol and mortality: Global alcohol-attributable deaths from cancer, liver cirrhosis, and injury in 2010. Alcohol Research: Current Reviews 35(2):174–183, 2013. PMID: 24881325
World Health Organization. Global health risks: Mortality and burden of disease attributable to selected major risks. Available at: http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/GlobalHealthRisks_ report_full.pdf. Accessed December 23, 2013.
Centers for Disease Control and Prevention. Alcohol-related disease impact. Available at: http://apps.nccd.cdc.gov/DACH_ARDI/Default/Default.aspx. Accessed March 6, 2014.
Bouchery, E.; Simon, C.; and Harwood, H. Economic Costs of Excessive Alcohol Consumption in the United States, 2006. The Lewin Group, 2010. Available at: http://www.lewin.com/publications/Publication/451/. Accessed May 14, 2012.
Dopady nadměrné spotřeby alkoholu Zdravotní rizika
Forouzanfar, M. H., Afshin, A., Alexander, L. T., Anderson, H. R., Bhutta, Z. A., Biryukov, S., ... & Cohen, A. J. (2016). The Lancet, 388(10053), 1659-1724.
Jsme skutečně národ s nejvyšší spotřebou alkoholu?
Země s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele
Registrovaná spotřeba alkoholu na obyvatele v ČR v letech 2004 až 2013 dle ČSÚ
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
100%
alk 9,8 10,2 10,2 10,4 10,4 10,4 9,8 9,8 9,9 9,8
Dest. 7,6 7,8 8,0 8,2 8,1 8,2 7,0 6,9 6,7 6,5
Pivo 160,5 163,5 159,1 159,1 156,6 150,7 144,4 142,5 148,6 147,0
Víno 16,5 16,8 17,2 18,5 18,5 18,7 19,4 19,4 19,8 18,8
9,8 10,2 10,2 10,4 10,4 10,4
9,8 9,8 9,9 9,8
6
7
8
9
10
11
12
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Potřebujeme zjišťovat konzumní vzorce v populaci?
50 až 80 procent všech zdravotních a socioekonomických škod je působeno problémovými pijáky a závislými.
Pro zavádění efektivních regulačních, léčebných i preventivních opatření je nutné znát konzumní vzorce populace, velikost a charakteristiky rizikových konzumentů, problémových pijáků i závislých. Tyto informace nemohou nahradit data o statistické spotřebě ani data o čerpání léčby.
Umíme měřit konzumní vzorce v populaci
Odhad spotřeby alkoholu:
Beverage Specific Quantity-Frequency Method
Metoda využívající graduovanou frekvenci
Timeline Follow-back method (posledních 90 dnů)
Identifikace rizikových konzumentů:
Screeningové instrumenty jako CAGE, AUDIT nebo ASSIST
Identifikace závislých na alkoholu:
Psychiatrické diagnostické rozhovorové inventáře (CIDI nebo MINI)
3,1
9,9
3,6
5,8
4,7
10,1
17,2
25,6
10,8
9,2
4,4
17,3
5,2
12,6
5,4
14
19,4
14
4,7
3,1
0 5 10 15 20 25 30
Nikdy v životě nepil/a
Nikdy v posl. roce nepil/a
Jednou za rok
2 - 5 krát za rok
6 - 11 krát za rok
Jednou za měsíc
2 - 3 krát za měsíc
1 - 2 krát týdně
3 - 4 krát týdně
Denně nebo téměr denně
Frekvence pití alkoholických nápojů podle pohlaví (%)
Ženy Muži
Pití alkoholu v dospělé populaci (SZU 2016)
20,4
28
28,1
23,6
5,2
18,8
32
44
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
Týdně a častěji
1 krát až 3 krát zaměsíc
1 krát až 11 krátza rok
Nikdy
Pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní epizodě (%)
Ženy Muži
Pití nadměrných dávek alkoholu v dospělé populaci (SZU 2016)
Pyramida konzumentů alkoholu
7,1 %
12,8 %
46,6 %
33,6 %
Problémoví konzumenti (včetně závislých)
Konzumenti s vysokým rizikem
Konzumenti s nižším rizikem
Abstinující a umírnění konzumenti
Procento problémových pijáků/závislých podle pohlaví a studie – srovnání s daty WHO
Rok Celkem Muži Ženy
Procenta (95% CI)
2002 - GENACIS 3,8
(3,6; 4,1)
6,8
(6,4; 7,3)
0,9
(0,7; 1,0)
2005 – Epid duš poruch 4,6
(4,4; 4,7)
7,7
(7,4; 8,0)
1,7
(1,6; 1,9)
2009* - Alk ml dospělí 2,9
(2,7; 3,1)
4,9
(4,5; 5,3)
0,9
(0,8; 1,1)
2012 – Tabák a alkohol 5,6
(5,2; 6,0)
7,7
(7,1; 8,3)
3,3
(2,9; 3,7)
2012 – WHO** (AUDs) 5,1
(3,5; 5,8)
8,7
(5,7; 11,7)
1,5
(0,2; 2,7)
* v roce 2009 bylo věkové rozpětí 15 – 39 let
** World Health Organization. (2014). Global status report on alcohol and health. World Health Organization.
Odhad podílu alkoholu na roční mortalitě ČR
Rok 2002 Počet úmrtí přiřaditelných
alkoholu
Podíl na mortalitě
Muži 4143 7,6 %
Ženy 2236 4,2 %
Celkem 6379 5,9 %
Zdroj: Vrána K.: Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice. http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=496
Společenské škody působené alkoholem
Laslett, A-M., Catalano, P., Chikritzhs, Y., Dale, C., Doran, C., Ferris, J., Jainullabudeen, T., Livingston, M, Matthews, S., Mugavin, J., Room, R., Schlotterlein, M. and Wilkinson, C. (2010) The Range and Magnitude of Alcohol’s Harm to Others. Fitzroy, Victoria: AER Centre for Alcohol Policy Research, Turning Point Alcohol and Drug Centre, Eastern Health.
Škody, které alkohol působí druhým Alcohol’s harm to others
Hlavní oblasti, v nichž alkohol škodí druhým
Dopady na zdraví druhých (např. dopravní nehody)
Dopady na kvalitu života a životní spokojenost partnera, rodiny, přátel
Kriminalita (násilná kriminalita, domácí násilí)
Dopad na děti (fetální alkoholový syndrom, týrání, zneužívání, zanedbávání)
Dopady na oblast práce (spolupracovníci, absence, ztráta produktivity
Poznatky o dopadu alkoholu na druhé
V ČR nelze tuto oblast komplexně vyhodnotit, protože máme data jen k některým oblastem (např. data o kriminalitě pod vlivem alkoholu).
Reprezentativních dotazových šetření, které by se zabývali touto oblastí je naprostý nedostatek.
Dopravní nehody
V roce 2015 bylo 4 373 nehod, kde u viníka dopravní nehody bylo zjištěno požití alkoholu. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 52 osob.
2691 z těchto nehod zavinili řidiči s BAC 1,5 promile a vyšším.
Vztah mezi životní spokojeností a duševním zdraví
16
14,3
13,1
11,4
10,4
11,2
12,1
16
9
10
11
12
13
14
15
16
17
Abstainers, moderateconsumers
Hazardous drinkers Harmful drinkers Problem drinkers
Life Satisfaction (Diener) MHI-5
Násilná kriminalita
Podíl alkoholu na celkové kriminalitě byl 11,5 %.
Na násilné kriminalitě 17 %.
Domácí násilí
Rates of IPV by gender and age group
(Experience of physical violence)
Form of IPV Males Females 18-29 30-49 50-64
Any physical violence
11,0% 14,1% 17,6% 12,5% 7,2%
More serious physical violence
1,8% 5,7% 4,9% 3,3% 3,1%
Repeated IPV (2x or more)
2,6% 4,1% 5,1% 2,6% 2,4%
Alcohol in time of violent event
25,121,8
18,4
7,13,6
10,2
21,3
27,3
22,4
46,4 47,349
Any IPV More serious IPV Repeated IPV0
10
20
30
40
50
60%
both partners victim only perpetrator only nobody
Heavy drinking and the IPV
20
13
23
3942
51
Any IPV More serious IPV Repeated IPV0
10
20
30
40
50
60%
Victim HED Perpetrator HED
Fetální alkoholový syndrom
Sporadicky se vyskytuje ve zdravotnických statistikách, vývojoví psychologové upozorňují na poměrně častý výskyt u dětí svěřovaných do pěstounské péče nebo umísťovaných do ústavní péče.
Ireverzibilní vrozená vada vyvolaná působením alkoholu na plod v průběhu těhotenství.
Málo studií o pití alkoholu během těhotenství u českých žen – výjimka je studie Bobaka a spol. 21 % těhotných pila alkohol v těhotentsví.
Bobak, M., Dejmek, J., Solansky, I., & Sram, R. J. (2005). Unfavourable birth outcomes of the Roma women in the
Czech Republic and the potential explanations: a population-based study. BMC Public Health, 5(1), 106.
Kvantifikace společenských nákladů alkoholu
Společenské náklady spojené s užíváním alkoholu v ČR v roce 2007:
Celkové náklady (přímé i nepřímé) 16,354 miliard Kč
z toho přímé náklady 8,780 miliard Kč
z toho přímé zdravotnické 2,639 miliard Kč (16 %)
Zábranský, T., Běláčková, V., Štefunková, M., Vopravil, J., & Langrová, M. (2011). Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a
nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha: Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.