Zpravy z celeho svetaRooseveltovi to nejak nejde.
rloveku, ktery sledoval poliiie-k- y
zivot v Americe za poslednieli
asi dcset roku, pofad se zda, jako-b- y
tu neco schazelo. Tomu. kdo
by si lined nedovedl uvedomiti, co
to je. lined take povime: Sclia7i
nam Theodor Koosevelt. Od pos-
lednieli listopadovych voleb nenipo neni skoro ani slechu. Je tosmutny osud, ktery tohoto velike-h- o
muze postihnul. Pfed dvcma 10
ky. byv urazen republika.iskoustranou. ktera inn odepfela datipresidentskou nominaci, pr:modilhrde: ''Vsak ja jsem vetsi ,nczli
eela strana republikanska." A abydal na jevo, ze to mysli do opravdysel a zalozil stranu z brusu uovou,ktera vzala o presidentskyeh vcl-bae- h
republikanmn mnoho hlasu a
velice pfispela k vitezstvi demo-kratickem- u.
Tenkrate se fikalo:''Tohle je jen zacfitek, pockejte za
dva roky!" Nuze, ty dva roky mi-liul- y,
pfisly nove volby a stranaPtoo.se vel tova utrpela porazkutak liroznon, ze nikomu ani ve snunenapada, ze by mohla hrati neja-ko- u
lilohu v roce 1916, az se imdevoliti president. Jiz dnes mnozijeji pfedaci vyslovuji pfani, abysepokorne vratila do strnny
cim dal patrnejsi,7.r Theodor Roosevelt jiz tfeu Hiu-t- u
presidentskou nedostane. Zi stane az asi do smrti pouhym
Soustati ziska valkou 500,000,000
dollaru rocne.Washington, D. C Edward
Pratt, naeelnik oddelein eizveMi-skeb- o
obchodu pravil, potrva-l- ivalka rok. ze Soustati tini ?jskaobchodu za $500,000,000. Prattsleduje dobfe situaci obchodui a mu okresu po sedmnact roku. Yk tomu zaverku pfisel sledovanim 1S82 zvolen byl do statni le-zvys-
'exportu Jen stro gislatury. Byl z nejznamej-j- u
jiz objednano z Evro3' j sich obcanu v teto casti statu.$10,000,000 do $15,000,000. Prvni;stroje zacalo kupovat Rusko, pro-toz- e
nasledkem Talkjr, nemohlo ku- -
sezona pqkud
obet'potravin. 162 pfipadu
ukaze(
,
sekdyz
:t
'
"lievysvetlitelnou
osudnic lepsi nez osud vojina b'jis- -
rok v ameri.'ky -- h
dolech 36oi !
se nezaznamenavaji, pone-- ,
vadz jsou nekdy tezsi a nekdy leh- -'
ci. se jich rokbylo americkveh
lech , uhelnyeh. kovovych i kamennych lomech, zamestnano
tak sedmkazde dva lidi.
dr.J.A.IIolmesi tomu, ze jest &a-i:- io
sebou nebeziecne, pfece jsouztraty velike a zbytecne,
jak pro zamestnavatele,tak i celou Pravi: "Tr-nem- e
vrazdenim Ev-
rope a pysnime se, nemame va-le- k
a pro zasadyidealy. Ysak muze zi-
vot lidi rok v jedinemodvetvi prumrslov(?m, dela namlianbu. pomysliti, ze
deje rok od a --'souZa posledni roky
spolkly amerieke doly 10.487a poranily.
iri etvrtlidi. pfi torn
jest, ze mnoho z jest zbytec-neh- o,
die meho nahledu aspona "tvrtiny
poraneni. propovazime-li- , ty vhuly ev-ropsk- e,
ktere nyni bojisti pro-vade- ji
vrazdeni, setfihorniku mnohem vice a
v dolech obeti prumer-n- e
polovicni proti Poci-
ta m tisic horniku, coz jest po-
cet nejbezpecnejsi. Belgiipada 1000 jeden v An-
glii a Francii jeden pul, v Ne-mec- ku
dya pul, u nas a pfd.vysetfovani kaz-de-
pfipadu mnoho tu nezname- -
Nezli vladni lira- -
nad doly, pocet 10k
od. rokn rostl. se spise zmen-suje- ,
ackoli doly se prohlubuji a
prace stava se rok od roku
rocedo srpna. jednim
od
ale
je
tfi
zivo-t- u
pocet
dovna
1 -.- TXJ "
Chce zemrit a pomoci vede.N. Y. Frank Hic-ke- y,
poslan r. 1912 do k:izni-c- e
v Anbour llifitu od 20 rokudo dozivoti pro zavrazdeni 7 lete-h- o
hoclia v jest onimtrestancem. jenz dopisu ;ial;sr-nik- a
kaznice v Sing Sing TlmmaseMott Osbornea nabidnul se obeto-va- t
zivot ku ockovani rako-veli- o
virusu, aby zjistilo, je-l- i
ncnioc nakazliva. Prvni nabid-k- a
ucinena pfed nekolika niesieidr. Roswell Parkovi ze dejsihomesta, ktery dinDopis odkazan navlad-nim- u
Carmodymu, ktery rozhod-nu- l,
ze stat miti prava na-bid- ku
Hickey ze
udelal nabidku s myslenkoumozne omilostneni.
Dozil 102 let.Bellevue, Neb. Zemfel zde v
minulyeh dnech soudee J. Gow a e
veku 102 roky. Gow byl osatlnikemstatu Nebrasky po poslednieli sedesat let. Pfijel do Nebrasky v po-voz- u
v roce 1854 z Birmingham,a od doby trvale byl
usazen. Znal vsechny prvni nebrasske pionyry a pfitelem byl i
Peter Sarpy, po kterefai jed?i es
ziskal sve jmeno. Gownarodil se farme v state NewYork v roce 1812. New Yorkuzustal az do 40. sveho veku, na-ee- z
odstehoval se do Michiyanu.Po dvou letech odebral se za-pa- d
a usadil v Bellevue. ro-
ce 1S70 zvolen bd okresnim soud-ce- m
a tomto iifadu slouzil sve- -
Honebni sezonaDne prosince skoncila lio- -
spusti jeste jednou a cely uabojvjede lovci do tela. Ale daleko iu-j- -
jest pocet tech, ktefi bylijinymi Je pofad
Jeste stalc mnoho lehkomyslnyehlidi, kten strih v hustem lese, auizby pamatovali to. ze je v leselidi vice a kule leti daleko. nasje pravidlem, ze dostane lieensi,povoleni ku stfelbe o
pozada a pfedepsany poplatekzaplati. by vsak zadoueno, a-b- y
se lide takovi pfed vydanim li-
cense umi-l- i se zbraui za-chaz- et
a nehrozi-l- ilidem nebezpeci zivota.
Kolik vyaaduji zlociny nakladuSpojenych Statech.
Charles BushnellWashingtonu pfiblizne na-klad- y
zatykani, pfeliceni, sou-d- y,
tresty a stravovani zlocineu,ztraty jez kradezi, zhaf-stvi- m
a jinymi zlociny, a udava su-m- u
sest dollaru rocne. .ledost. Znalei se s shodnji. Zasumu by mohlo byt postaveno
12 panamskych pruplavu. hiestkratje tak velika jako kongress p".ro-li- l
vydani teto zeme rok.
Ten, kdo zada o obcanstvi Sp. St.,musi se podrobiti V LosAngeles.vyssi skole "kurs obcanstvi'. donehoz musi se dati zapsati kazdy
za druhy list. Jakmile timprojde, vysve
ktere rovna se zkousce a jetez soudem takove pfijinmno.
Balickova posta do Rakouska aNemecka obnovena.
"Washington, D. C. Yrchni )Ost-mis- tr
oznamil obnoveni balickovesluzby mezi Spoj.
a Nemeekem a Rakousko-lJher- -
povati v Nemecku jako drive. NT3r-- J nebni tak dalece,ni take Anglie a Francie kupuji 'dosly zpravy, ze ji kro-americ-
ke
stroje a nadobi. Nejvi- - me zvefe padlo za 110 zivotuce ovsem se tarn proda lidskych a poraueni.Zi jediny listopad se Je to pfilis vysoka dan z lidske lehiii bilanee $90,000,000 v eprospech komyslnosti. Nektefi z tohoto po-:Soust-
ctu utopili, jini byli zabiti aue- -
bo poraneni, jim nahodou pu--
; Horsi nezli valka. ska spustila, a tu jest ku podivu,
Washington, D. C. Yladui u- - jak je dosud v oblibe stary r,pusob
fatlovna pro dolv ydalc. zpn- - tahati pusku s hlavni proti sobe,
o iiesttstich v uheikveh doleeh a z'p cemz nahoill wfcvita. ze hormka neni o do11" kohoutek tfeba spusteny
nati. 7 1913 byr)
pobito IMi. Pfipadyzraneni
pocita za 100-00- 0.
Gelkem v do
1,047.010lidi ze pripada zabitychna tisice Reditel
pravi, Ze
vzdor hornict'i
jeho ato hanba
pro zemi.hruzou nad v
zepracujeme vyssi
a ze pfijiti o
36551 za
A miisime sise to roku, toztraty hrozne. tfi
zivo-t- u
eastecne navzdv zmrzacily nejinensim millio-li- u
A nejsmutnejsitoho
po-lovi- na
pHpaclfi zabitiNeni to cti Spojene
Staty, zena
takovesvych
majinasemu.
naasi Y pfi
na zabity,a
a tfitfrtdiii dohled a
n. byla zrizena
nestestinyni
ne- -
Buffalo, --J.
jenzna
Lackawannav na
sviijse
ta
za nekolikvrchnimu
nemfizeprijmouti. fekl,
na
se
Mich., te de
jeho
Soudeena
Y
nase Y
v
skoncena.1. se
vetsistr'eleni stfelci.
naU
kazdy kdone
Bylo
zkouseli,od jejich
veProfessor ve
odhadlna
povstaly
milioniito nimtu
na na
zkousce.California, zavedli ve
zadatelto kursem obdrzi
jako
postovni Staty
avykazuje,
vu
skem. To umozni zasilani tisieudarku vanocnich do Evropy. Za-stave- ni
bjdo zavineno nedostatkemlodi jiehz hyo upotfebeno pro va-lec- ne
ticely. Balickove zasilky po-stov- ni
dcpravi se nyni do vsechzemi, s nimiz ma Soustati balK'ko-vo- u
postovni umluvu vyjma doBelgie, Turecka a severni a vych.casti Francie, kde vojenske ope-rac- e
sluzbe one brani.
Valecna dafi "v behu."! 1. prosince po.'-a- i i se w Spo
Statech pUilfi juii iof :':.ln;'i
dan valecna. Zni to dosti podivne.Spojene Staty nevedou ziidne val-ky- ,
ziji v miru a pokoji s celymsvetein. a .na jednou musi lid
platiti valecnou dan. Ale jetomu tak skutecne a neni noznose tomu vjdinouti. Nasledkem val-k- y,
ktera zufi az v Evrope a v nizse Spojene Staty nijak nepodileji,zmenily se u mis pomery tak, ze sestala dan tato nutnosti. Kdyby ne-by- la
zavedena, byl by pfijem vlad-n- ipokladny tak maly, ze by nesta-zbohatn- ou
vyrobci del a obchod-nic- ivalecnym materialem, ale sirsi
vrstvy lidove budou z toho mitijen ztratu.
Vanoce se bliziYanoce, svatky lidskosti a sbli-zen- i,
svatky miru a lasky. Obmek-nem- e
sva srdce, zapomenmeminula a vsichni do
jednoho spojme se pod jednim pou-z-
praporem, abychom pod nim sliza jedinym cilem pouze : za cilelnbratrskeho a sesterskeho eiteili,kterym nejen zraky sve, ale i sve
nice s plnymi hrstSmi pfispevkuupirejme tain, kde jich tfeba nej-vic- e
do stare vlasti. Dokazme, zejsme se posud neodrodili, dokaz- -
svet
Wa
a
--lest
a
o
v
dukov-ni- k
a a-n- iz
jedinou
snad pfipoji val-c- e
spojencum.se ozna-muj- e.
ze dokonjilovalee.
Rusku, Srbsku. Anglii a Franciia
ku. Pricinou. ze jeste neprohlasi-l- o
jak sepravi,vyjednavani Ruskem,
a Anglii a nynijinym sta-te- m.
zakrocenijez
pfd mil. muzu tolikznainenalo pvo Ra-kous- ko
abylo by brzo rozdrceno.
bytrpkym pro Nmecko.
knilrodu llohenzollernu Nemc-k-
nasazuje takeRumunsko svou sranu.
me, ze vlasti nasi a naroda skych az napadnou anaseho nejsou nam lhostejnymi, do . jest pry o vsem vyborne informo-kazm- e,
ze posud jsme lidmi a dej- - van. Pani sleduji pry zejmena ces-c- il
vydani. jsou:ke listy a ceske vefejne,vsichni narodove sveta tak patrne za tim ucelem, aby vse
spojeni obchodem a priimy-- 1 celici referovalislem, ze kazda vetsi udalost jiz do Yidne. Ponevadz A'sak sami nejjest jeden, stava se citel- - sou moeni ceskeho jazyka,nou i u narodu ostatnich. Arae-'zfejm- o, ze maji zvedy, ktefi :na-rick- a
vlada vydrzovana byla vctjice cesky, tuto proraflnou praeisim dilem z eel zbozi z konaji, a co se zda zavazneho,ciziny. valky se dovoz konsulate sdeluji. Bjdo namzmensil a tim se take take diiverne oznameno, vdo se.
my narodni pokladny. Z toho ' takovymi vecmi zde zabyva a pa-vide- ti,
ze valkou, i kdyby brla ve- -' true zahodno, aby osoby ty,dena na druhem konci trpi budou byly z
cely. Blahobj't valka tato, ja- -
ko vseeky valky jine, nikomu ne- -
pf inese. Tu a tarn si z m listy, nevadi, dozvi se aspon, jokkapsy nektery armadni dodavatel, v Rakousku skutecne vypada a
kazdy die toioznosti, by a- - nemusi byti odkazani na pruhled-lepso- n
eastecne zniirnili ne nepravdive ufedai, do- -
in'v
Za
Ra-glica- ne
byl farme blizeterburgu, sto od Mafekm-gu- .
oddelenim BoeruAnglicanu pod vedenim plukovni-k- a
dopraven do Viy-burg- u.
325 mil od Johan-nesburg- u
zemi Budej)ostaven pfed vojensky soud naobzalobu velezrady, neni zna-
mo. jizniAnglii. mozno, mu bude
velmi sechut' k povstani jinymnespokojencum
Po-drobno-sti
nasledujici Za noci 21. listopaduhrstka jeho stoupenefi
sli Vaal se do Trausava-lu- .
jsouce )ronasledovani."Dne 27. listopadu
pronasledovani Vry-burg- u.
Mensi oddeleninimi seinik
Wolmarans, bratr Wol-marans- e.
Britsweta padesati stoupenci far-
me Povstalei,vyhladoveli, vzdali so,
by vypalili ranu
Tento stojina cely
Rumunsko ve
Lodyn. Y LondyneRumunsko sve
pripravy k aby se pfipojilokproti Rakousku, Turecku Nemec
valku, jest prodFran
eiii vedenymbalkansk'm
Riuuui'skama znamenite vycvieenou ar-ma- du
t'z re-serv- u,
by tonepfitele
Sjo-jen- i
Rumunska se spojenei
ponevadzf rumunsky jest
vseekyna
pozornost
uhrazovati schuzeuzee
spolu proti Rakousku''
postizen jest
na dovoz jimNasledkem na
zmensily pfijjest
budesveta, zjisteny, nasieh
to
me
narazy zpravy
loj'alnich
becuanske.
povstalcu
sklamanim
Nedluzite na ten to casopis?
Co JaponciTokio. Seznam valeene koristi
dobyte v Cingtau: 2500 pusk, 100strojnich del, 30 del,
vsak treba opravit. Dale nale-zen- y
male zasoby stfeliva,na hotovosti, 15.000 tun uhli, 40automobilu zasoby potravin, pro5000 osob na tfi mesice. Ysecky lo-
de v pfistave byly zniceny.
C. k. rakouske konsu-lat- y
a ceska verej-no- st
v Americe.Novo-yorsk- y Hlas pi- -
se: "Jak jsme se ze spolehlivehopramene dozvedeli, venuje e. k.rakousky konsulat v New Yorkuvefejnemu zivotu Cechu nev.r-yo- r-
schuzi proste vyprovozeny en. Zesleduji pani na konsulate ceske
za to' 5e ani nemohou dotycm oce
kavati. by se jim jejich vernepro nasi sirsi vlast nejak
vyplatily. Doufame. ze toto upo-zorne- ni
staci aby nasiobcani ve projevech vl)fitomnosti jisty eh osob co nejo-)atrnejsim- i."
Jiz na pocatkujsme upozornovali na ruzne
veei podobneho jednoatoho nase casopisy neu-vade- ly
jmena a dokonce ne adresytech, ktefi posilaji dopisy. Jestzde dosti tech. jimz je Kakouskoraj em a snazi si zabezpeeit na-vr- at
domfi. Omyti se musi nej-lep- e
denunciaci dokazi.
Cisar zosnoval apripravil valku.
Francouzskii vlada vydaladiploma-ticko- u,
v otiskuje zneni vseclidiplomatickyeh not,
nemeckou. tak se ob-jasni- ly
valky.dokumenty
vydala vhida nemecka inlickalined na pocatku valky. Vsakcouzske vydani jest mnobem si,
ma 216 stranek a160 dokumentii. jinym
obsahuje take zneni smlouvy, kte
hladu a bidy, klere o T'jino- - davane jim Yidne. Take jst zdefich budou zvlasLo krnte pocit'o- - ceske ctvrti nekoik. obcanu, kte-van- y.
Alespon vdovtim a sirotkum fi jsou zde pomerne dosti ziiamisetfeme s tviifi slz3', ktere mimo a ktefi stale inklinuji k cernozlu-nada- ni
plni jejich oci ... te monarchii. jakymj
! tak cini.nam ovsem neni znamo.Boerske povstani v koncich. y posledni dobe vubec drub
Pfinesli jsme jiz zpravu, ze An-- se nejak napadne ujima
generala Kristiana kouska a hledi jeho hfichy omluvi-Dewet- a,
za nemecke penize' za kazdou cenu. Y nynejsi dobe
a nemeckymi dely a rucnieemi .l"est to c11e nahledu pochy-del- al
v jizni Africe rebelii. Tim '.hene.stanovisko a vzhledem na ne-je- st
asi povstani v' koneich. T)e- -' jistou budoucnost Rakouska mame
wet zajat na -
asi mil
Britse. Bylzapadne
v
z alezdali v Africe anebo v
zetrest pfisny, aby
odnala takenejen v jizni Afri-
ce. ale i v Egypte v Indii.zajeti Deweta udavaji
:
Dewet a prea dostali
patachzahajil
Brits
bylo zajato. Byl mezigenerala
Konecne dostihl Des na
blize "Waterburgu.
byliz pusky.
casopis pouze $1.00rok.
sek
Ion
zene svyjed
naviinim s
Yalecne
a
silneho Tur.c-k- o
bylo
z
a
paky, abydostalo
zajmy
Dnes
az
naplni
ukofistili.
polnich vsee-
ky$0000
a
Lidu"
zesluzby
a zadame,byli svych
valkydruhu a z
bylo. aby
a to
nynitak zvanou zlutou knihu
niz
s vh'ulou abypficiny nynejsi Po-dob- ne
diplomatickea
fran
obsa-huj- e
Mezi
z
ucelem
jisty
zajaliktery
s naseho
z
31
ao(A
0oo
15
aso
Jste s nami spokojeni? Co jsme pfedpovidaly stalo se!!K a v a opet lacinejsi!!!()ZX.1 r.JEIFj tiinto vsem nasim etenym pfiznivcum,
ze jsme opet snizliy eenu nasiSpeciality Kavy na 21 centu. ff
Jelikoz se zima blizi, mel by se kazdy v cas kavou, cajema kofemm zasobiti. Po.ileji budeme zase k Yanocum; objedmiv-kam- i
zaplaveni a proto kdo ma kdy a kava mu doehazi, at' ne-ota- li
se zaslanim objetlnavky v cas. abychom mohli. ji venovatitu nejl-'ps- i pozornost.
Kdo si dosud nepsal o vzorek, mileradi poslouzime pullibernim vzorkem kavy. caje a cikorie.
Tez nejlepsi druhy kavy 24 a 26 centu, ktere pfedci kaz-do- u
30 a 41) centovou kavu. To se nepfeehvalujeme, piseme, jento. co nsi odkupnici dokazuji.
Tez jsou lacinejsi druhy kavy az o 6 centu na libfe, ktereale lry nedrziine na sklade a take bychom je nikomu neodpo-ruroval- i.
Jsme 33 let v ksivovein obchode, tudiz vime, co dobrakucha f ka potfebuje.
Objodnavky vyfizuji se jako vzdy od 25 liber vyse. Mimokavy mame na sklade vseho druhu kofeni, cele i mlete, a im-portova-
eeskou cikorii.Do prraic vsech krajanu porouci se nadale prvni cesky
velkobehod v Americe.
p JAVA COFFEEft J. Jretru, majitel,
1m 17061703 SO. RACINE AVENUE, CHICAGO, ILL.JU P. S. O poctivosti naSeito zavodu pfesvedcte se se u vvdavatel- -
il i. nsui alien u f irst iviiionai
Roman - Buffalo - BillUdrodilec Kcnlon King EI Ramon. loupeznile od Ria Grande Krasna Ioykynez Perchida El Sol. postrach stepi Mcxikan Malo knize hor StraSdlo na stepi.
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte-roukol-iv
adresu vyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek 2a$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stii-ne-k.
Kaada knizka jest sama 0 sobe ukoncena a jest velmilacina za cenu za kterou ji poskytujeme. Objednejte dokudzasoba staci. Adresujte: ODVARKA BROS., CLARKSON.
rou uzavf elj vlady trojdobody vtorn smyslu, ze Eusko, Francie aAnglie nebudou vj'jednavati 0 mirjednotlive, nybrz spoleene.
Listinr, ktere jsou ve sbirce teuvefejneny, neni mozno pro obrae-zeno- st'
mista probirati jednotlive.V souhrnu pravi 0 nick fraucouz-sk- a
vhida : ccBylo to na jafe v ro-
ce 1913, kdyz jsme prvne pozoro-val- i
tento obrovsky a nakladay pokus vojensky, neslycbane rozaino-ze- ni
armady, ktere nemohlo mitijiny eil, nezli pfemoei a ponemci-t- i
celou Evropu. Francie odpoT. e-d- ela
na to novym zakonem, jimzprodlouzila vojenskou sluzbu zedvou let na tfi. Nemecke vladni
(kruby nazvaly to "provokaci, kte-
ra nesmi byti trpena' Y dubnuroku 1913 vydaly nemecke lifady
jtajne nafizeni, kere se vzdor tomu, dostalo do vef ejnosti. Bvla vnem definovana narodni politikanemecka takto: "Illed'te pfe.sved-cit- i
lid, ze jest nezbytno. :ib-cho- m
napadli Francii; pfipravte povsta-ni v Kusku a ve francouzske sever-ni Africe ; ucinte pripravy, abychom v padu propuknuti valky
mohli zabrati Belgii a llo-landsko.-JJ
V torn smyslu I loskutecne pracovano, az na to. zese dve veei z toho, vzpoura v se-
verni Africe a zabrani Ilola.idskaneuskutecnily. Iy. franeouzkavlada. prohlasujeme, ze eisaf Vi-le- m,
ktery se ustavicne prohlasujeza patrona mini, doznal v rozml li-
ve s kralem belgicky'm, ze se ko-
necne pfiklonil ku radcuni valee-nym- .
Spojil se s temi. kdoz pfalivi'dce, jsa pry pfesvedcen. ze s nadlouho odkladati ned;'i. Byl si jist.ze se musi setkati se zdarem. Ve-
fejne mineni bylo militaristy po-stva- no
a bvlo 11111 dokazova 10, zev zalezitosti agadirske utrpelo Xe-mec- ko
)otupnou porazku. Bylotvrzeno, ze mocna Francie jest
pro Nemecko a ze vse toda se rzlustiti jedine valkou,kt?rajiste skonci vitezstviin. Ty:o va-
leene disposice ohrozovaly evrop-sk- y
mir jiz davno, a to ustavicne.'A' dalsi'm francouzska vhida nro-bir- ii
do podrobna vsecko diploma-
ticke jedilani a vyklada. jak ra-
kouska vhida byla jedine niistro-je- m
Nemecka a v jeho sluzbaehutoeila na Srby a vypovedela jimA'alku. Kdyz jiz byla valka pfededvefmi, lekla se rakouska vladadusledku sveho jednani a byla L'a-klone- na
k vyjednavani s Euskem,jez bylo nuceno Srbu se zastat.Kdyz se jiz zdalo. ze je vsecko ne-
bezpeci odvraceno, vystoupilo Ne-
mecko s poslednim trumfem a po-da- lo
Rusum ultimattum, nafizu'jicpferuseni mobilisace. To yvilalovalku neodvratne.
ill
0)
oo30)
o
oace
ILLS,
rjanicy v (Jlncagu. jp
Rusko valcf s Tureckem po
V poslednieli 150 letech Ruskopo sedme valci s Tureckem. Budejiste zajimati, p.ovrlne-l- i o minu-lyeh valkacb rusko-tureckyc- h
Prvni rusko-tureck- a valka po-ca- la
r. 1768; trvala 6 let. Skonci-la inirem v Kainardze r.1774. Mezitim odstoupilo Turecko Eusku'ii-ze- mi
mezi Dneprem a Bugeuir-- 'amesta Kinbnrri. Azov, Kerc,. Jehi-kal-e
a Perkop. Mimo to melo Rus-
ko protektorat nad kfesfarty tu-recky- mi
a muselo Turecko povolilisvobodnou plavbu po CernSm aMarmarskem mofi a volny pru-cho- d
Dardanela'mi.V druhe valee od r. 17871792
bojovalo Rusko proti Turecku spo-
leene s Rakouskem. V miru v Ja-sie- h
ziskalo Rusko uzemi mezi Bu-ge- m
a Dnestrem a mesto Oakov.Tfeti valka od r. 1806 1812
skoncila porazkou Turecka. TIirv Bukuresti urcil feku Prut za hranici mezi obema fisemi.
C'vtrta valka trvala jen 2 roky,a sice od r. 1827 1S29. Skoncilamirem Odrinu. Rusku pfipadlousti Dunaje, dil Armenie a dosta-lo 10.000 cekinu viilecne nalivady.
Pata valka mezi Tureckem aRuskem vypukla r. 1853. Byla totak zvana krvmska valka, v'o kte-r- e
s Tureckem bojovaly proti Rus-
ku Anglie a Francie.Valka ta skoncena mirem v Pa-fi- zi
r. 1S56. Rusko vzdalo se ustidunajskeho a casti Bessarabie; pozbylo panstvi na C'ernem mofi i
vyhradne ochrany kfesfauu bal-kansky-ch.
.Sesta rusko-tureck- a valka ;o-ea- la
r. 1877; trvala 1 rok. Ruskozajistilo si tehdy neutralitu Ra- -
kusko-Uhersk- a tim, ze 11111 pfizna-l- o
pi-av-o na Bosnu a Hercegovimi.
Na strane ruske bojovalo tez Rumunsko. Sdruzene armady dne 24.dubna r. 1S77 pfekrocily iureekehranice. Rusove pocali na ICavka-z- u
oblehati pevnost Kars: Ve val-
ee te kapituloval Osman pasa sposadkou 40.000 muzu a due 31.ledna bylo v Odrinu uzavfe.10 pfi-ine- fi
a dne 3. linora ve Sv. stiipa-n- u
uzavfen mir.
Mirem tim odstoupilo TureckoRusku cast Armenie s Karsera aButume'm, Rumunsku Dobrttdzu,pf iznalo neodslost C'erne Hofe aSrbsku a svolilo. aby Bulliarskostalo se knizectvim, ktere hy zn1
Bulharsko, Rumelii a cstkedonie.
Tento mir, jak znamo, bylrpvi-dova- n
kongresem v Berline.
Richter's Anchor Pain-Expello- r.