+ All Categories
Transcript
  • 'VINCULUM NAS!M KNEZ¡M V EX!LU J a k o rukopis vydává Pracovní kroužek U n i o n Í 8 apostoRcae

  • YINcgLUM_vi.A_5j j-Fr SERVENEc_i252

    P a s t o r a č n i p r o b 1 é m p . Tento článek by spiše patřil do pastoračních sešitů "Na-ši jednoty"; poněvadž však nevidím, že by se nám poda-řilo v blízké době vydat nový sešit / pro nedostatek záj-mu v řadách spolubratři i pro nedostatek spolupracovní-ků/, přepisuji jej^ve Vinculum a doufám, že najde v na-šich radách alespoň několik pozorných čtenářů a vzbudí odezvu.

    0_SMYgLU_PRO_HŘÍCH.-Když jsem se po dvou letech působnosti v duchovní správě vrátil ke

    studiím, dostal jsem k zpracováni théma "Pojem hříchu v nově etice", při němž jsem si ověřil to, co mi bylo známo už ze zpovědnice a odjinud,že totiž moderní člověk a dnešní svět nebezpečně ztrácejí smysl pro hřích. Výsledky svého bádání, krajně zhuštěné, podávám zde svým spolubratřím.

    Svatý Otec Pius XII. stále připomíná, že "největšim hříchem dnešního světa je, že začíná ztrácet smysl pro hřích"/proj. k nár. katech.kongr. v Bostoně,26.10.46/; že je nepochopen nebo špatně vykládán křesťansky po-jem hříchu; že je také zlaicisován, "zmechanisován", zbaven své hrůzy. /Srv. enc. Hum. generis, proslov k postním kazat. 22.4.44, ván. pos.56, projevy o situační etice a k psychanal., atd./

    0 ztrátě smyslu pro hříoh se poslední dobou hodně píše a debatuje/srv. na př. Týden franc. katol. v list.1956/.

    Přehlédneme-li theologii, filosofii a praktický život, zjišťujeme -a-niž upadneme do přehnaného pesimismu - že pojem hříchu je v n ch převrá-cen, odstraněn nebo"překonán".

    Lutherův theologický pesimismus se tá&ne řadou reformačních theologů až po KierMhgaarda, který klade základf^gro situační morálku Barthovu,

    ' ' ̂ ' a j í zhoubné směry mrav-ního situá3n)KolaxTsmu, podepřené usilARněkterých theologů o přebudo-váni morálnf^theologie okolo osy otnosťS"lásky" a "opatrnosti". Mezi laiky - zejména lékaři poukazuji na polehčující okolnosti lidské odpo-vědnosti,ale tak. že někteří skoro popírají svobodu a blíží se svým a-theistickým kolegům, a takový A.Carrel má to ohledně hříchu v hlavě na-

    *** Í^Sz- lékař /M.Oraison/, jnž zejména v otáz-kách šestého přikázání jde vstříc psychanalysi a omlouvá z hříchu.

    filosofii po Spinozově pantheistickém racionalismu, podle něhož u-rážka Boži je pouhý antropomorfismus, empiristé vykládají hřích čistě po-sitivně, a idealismus už vůbec stírá rozdíl mezi dobrem a zlem. Vezmeme-^^slethické systémy, pak narazíme na amoralismus Nietzscheův, Guvauův.

    vzdycháni po řeckopohanském hedonismu Brochardovo, arijské blouznění Men-schingovo, nacionálně-pohanské "náboženství" Maurrasovo a pod., na praa-

    %^tiiAtelektualismus /Bergson/, v němž mravní zákon předmět rozmazány, a konečně na axiologismus či ethi-

    ku hodnot /Wertethik/,která vedle krásných zjevů /Le Senne,Lavelle.../vy-dala též atheistické plody takového Gusdorfa či Polina... ' ^

    Nejhůře jsme na tom s existencialismem, protože ať už si jel rozdělí-ateistický /Heidegger, Jaspers/, který od Bo-

    *Heisti

  • ržr 3BRYENEC_195.7 ř f ^ J i ^ y a bouří se proti mravnímu svědomí svému i celku...;totéž mů-žeme rici o divadle, filmu a televisi.

    Připojte si k tomu psychanalysi,. která ústy S.Freuda, E.Neumanna,A. Hesnarda a mnoha jiných se hříchu vysmívá, jej považuje 'za nemoĚnost a nioupost, majíc k tomu celv arsenál encyklopedieticko-racTonalintickTřnli a evolucionistických důkazŠ, a máte obrŽzek^skoro gp^°-"°^listickych

    Všecko se spiklo, aby vědecky, filosoficky, theologicky a praktickv nastolilo "morálku bez hříchu". V rodinné výchově, ve^spoleĚenskýc^ sty-d c í ' n H i l ^ ^ t ř ^ í . ^ ' ^ ^ ^ ^ ^

    i-osumu/agnosticismus, determinismus, relativis-věr^' subjektivismus, individualismus^ a víry /ne-vera, zoufalství, sobectví/. Hřích je pro některé MYTHEM /"nemohu hře-hř^ít^/? J ^ k ^ f nehřešit^, pro^ ostatní SLXB0STl7"5§Eu krestanský paradox "mohu neKrěšit" pohoršuje všecky,přo^ ze uznává a doznává existenci hříčHu-žgřoven-g-vítězstvím nad ním?

    ííí^i^P^vš směsi omylu, propagandy a sobectví musíme si uvě-domit my katolíci, a obzvláště kněží, že člověk 1e reálně hříchu srhoncn a ze nase morální theologie, vhodně doplněná moderními poznatky ne však pozměněna pro pohodlí zkažené lidské přirozenosti, má pravdu a stálou platnost; dále musíme být přesvědčeni^ že pocit viny je zdravý ne Datho logicky zjev,z něhož nevyléčí žádný psychiatr , nýbrž jen a len kato-n ^ ^ ^ ^sou stejně za sve viny odpovědni /až na krajní případy!/ a ze se pri svém utrpení mohou a musí posvěcovat. ' světa jakožto sůl země a světlo

    I ň ^ li oo^vili a oživili SMYSE PRO HŘÍCH. K tomu cíli nutno dát lidem lepši poznání Boha a člověka. i^^^o H ^Bvtost osobní, kter6h možno skutečně urazit; nutno s ní počí-

    P ^ L T ^ ^ ^ E ^ ^ M h a ; j o A n e k o n ^ č n ý obžalovává, vo^á k / s á n ^ ý ^ s w ř " 0 nem stále mluví/; zlatou pomlkou jsou ignaciánské exercicie^ bdyXŽ Boží příkEzánfnelsou ' spoju!el'í^4sŽřbgzni; vv Lmokratíckéhn^^"? ^ legalistická - nutno vykořenit negativní vlil 1 círk^vn?. smysleni jez působí krisi poslušnosti autořitě Boží řádM ISÍ^ ukázat tragiku hříchu:neposlušnost - porušení

    InitíĚíKA tĚéol^ioue III ?°^^/S.Birngraber,J.Conneli:B.Haring, zenberaer F III".Laxza-Palazzini,L.M.Macali, M.Reding, J.stel-Pecka R f)*^^ J'A?Piazu, A.Peinador, L.Scremin, u nás byl Dom

    i co do°hřính^ duchová, samostatná a samovládná, tedy odpovědná

    či druhým- 7.r,?-r.i'-n+ ^^xi- V rí í přísnosti vucl sobe, shovívavosti vú-e L á S ^eho p M t o m M s t í / ? ^ M ^ + ? n / 31°vSka sasvgocného Bohu.polvě-

    hřiohf/^IteS-S prostředek poznání tajemství věrv V íviáln ^^"^^nqyi^a-Eis/, jeho hloubky a závažnosti, i vítězné dů-věry v spásu, a zároveň nejmocnější pohnutku lásky, aby s^ L l i H varo?^

  • YINCULUM_VI. ČE1VENEC_1957_J ^ Odpusťte toto schematické podání, ale šetřím Vaším časem i papírem

    Vincula; čím nesmíme šetřit, je kněžská modlitba, theologické studium,a-poštolsky duch, důvtip, síly a dech, abychom duše vytrhli z otroctví hří-chu, jez je v naši době mimořádně záludné, nebezpečné a kruté. -_ SVĚDKOVĚ NÁBOŽENSKÉ HISTORIE PRVNÍ ČESKÉ EMIGRACE V AMERICE^^"V na-ši diecési jsou t.zv. opuštěné kostely v opuštěných osadách. V devadesá-tých letech minulého století tam byla dědinka, postavili si dřevěný kos-tel - mnohá^mista^nebyla jen misiemi, ale přímo farnostmi - a dnes jsou tam opuštěné drevene domy i kostel a kolem roste vysoká tráva, obrústalí-ci^hrbitovni kameny. V jedné samotě je také kostel - původně tam byli C^si - , ale časem všichni odpadli, pak se odstěhovali a náš pan generál-ní vikář - jinak historik diecese - tam jednoho dne přijel a viděl, že na kostele byla cibulovitá bán, jako na pravoslavných kostelích. Tak mu to nešlo do hlavy, jak to, že to byli římští katolíci a postavili si věž s bani. Je to jediná toho druha v celé diecési a v širém okolí.

    Jednoho dne o tom přede mnou mluvil, tak jsem mu vysvětlil, že celé Cechy a Morava jsou plné takových barokních cibulovitých bání na kostel-ních věžích. Prostě před šedesáti lety si chtěli ti 莚i vysíavět kostel

    měli v Žechách. Bohužel všechno se to odtamtud vystěhovalo? Zbyla tam obydlena jen hospoda na rozcestí a tam uschovávají zápisy schú-formĚcS v Nikd°*však už není schopen o tom podat spolehlivé ín-iormace. V te dobe, kdy Češi v oné farnosti odpadli, rozšiřovali tam


Top Related