ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSISSBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
Ročník LII 1 Číslo 4, 2004
7
VLIV hNojENí DUSíKEM A SíRoU NA PoDíL BíLKoVINNÝCh FRAKCí
PšENICE OZIMÉ
L. Hřivna, L. Hurtová, J. Gálová
Došlo: 2. dubna 2004
Abstract
HŘIVNA, L., HURTOVÁ, L., GÁLOVÁ, J.: The impact of nitrogen and sulphur fertiliying on the share of proteinous fractions in winter wheat. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2004, LII, No. 4, pp. 7-16
The impact of fertilizing containing combination of nitrogen and sulphur on the N-substances contain in grain and the share of particular proteinous fractions of wheat of Samanta species was researched within the small-allotment trials in years 2000–2001. It has been proved that application of nitrogen together with sulphur positively influenced the sum of extracted N-substances. In both trial years the increase reached the average variant in relative comparison 3,83–3,8%. While in the first trial year the impact of sulphur was stronger when the share of nitrogen was bigger (increase 6,7%) the next year there was opposite trend and the increase of N-substances contain was higher with lower share of N and S (5,77%). While in 2000 the share of albumin in grain varied, in 2001 it had decreasing trend as the share of nitrogen increased. Trial year had the strongest impact on the content of globulin, prolamin and glutein in wheat grain.
nitrogen, sulphur, proteins, proteinous fractions
Metabolické cesty dusíku a síry v rostlině spolu těsně souvisí. Efektivní využití dávek N, a tím i dosažení odpovídajícího výnosu, je přímo závislé na dostatečném přísunu síry (SCHNUG, HANE-KLAUS, 1994). Vliv aplikované síry na rostliny byl popisován již EARGLEM A EAToNEM (1951). Také TANDON (1992) uvádí, že dostatečná dávka síry zvyšuje utilizaci dusíku rostlinami. Vlivem síra-nové formy se podle SChNUGA et al. (1993) zvy-šuje využití dusíku u ozimé pšenice z 59 na 75 % a u jarní pšenice z 31 na 43 %. To má příznivý vliv na obsah bílkovin v zrnu.
Bílkoviny tvoří významnou složku pšeničného zrna. Jejich zastoupení a kvalita ovlivňuje nutriční, krmnou a technologickou jakost. Obsah bílkovin v sušině kolísá ve velmi širokém rozpětí od 8 do 20 % (PRUGAR a hRAšKA, 1986).
Bílkoviny pšeničného zrna tvoří složitý komplex
vzájemně se odlišující svými vlastnostmi. Význam-nou roli zde sehrává např. molekulová hmotnost, délka a rozvětvení řetězců, aminokyselinové složení, pohyb v elektrickém poli, rozdílná rozpustnost v růz-ných rozpouštědlech (šAšEK a PRUGAR, 1969).
Právě rozdílné rozpustnosti pšeničných bílkovin ve vodě, solných roztocích, v etanolu a ve slabých roztocích kyselin a zásad využil oSBoRNE (1924) k vypracování frakcionačního schématu, tvz. “solu-bility testu“, podle něhož je rozdělil na čtyři složky: albuminy, globuliny, prolaminy a gluteliny.
Albuminy a globuliny jsou funkční (protoplazma-tické) bílkoviny, které mají nejvyšší nutriční hodnotu po stránce aminokyselinového složení, ale podle některých autorů snižují kvalitu lepku (BUShUK, 1989).
Zásobní bílkoviny gliadiny a gluteniny jsou z nu-tričního hlediska neplnohodnotné, jejich biologická
8 L. Hřivna, L. Hurtová, J. Gálová
úloha ale spočívá ve vyživování klíčícího zárodku rostliny, při klíčení zrna se rychle štěpí na peptidy a aminokyseliny a vytvářejí tím zdroj dusíku pro syn-tézu bílkovin ve vyvíjejícím se zárodku. Zásobní bíl-koviny tvoří 70–80 % lepku a tím v rozhodující míře ovlivňují jeho technologickou kvalitu.
Fyzikálně chemické vlastnosti bílkovinného kom-plexu pšeničného zrna jsou dosti pevně geneticky fixovány v odrůdách, avšak do určité míry podlé-hají změnám podmínek vnějšího prostředí během vegetace, včetně agrotechnických opatření. Podle LEKEšE (1982) se odrůda na množství lepku podílí 24 % a agrotechnické podmínky 75 %, ale na jakosti lepku má odrůda podíl až 68 %, prostředí 32 %.
Hlavní biochemickou úlohou síry v bílkovinách je tvorba disulfidických vazeb (-S-S-) mezi pepti-dickými řetězci ze sulfhydrylových (-SH) skupin cysteinu a stabilizace bílkovinných struktur, což je velmi důležité při technologickém zpracování zrna, promítá se do jeho kvality a významně ovlivňuje ja-kost produktů ze zrna vyráběných, tj. mouky a chleba.
Enzymy obsahující síru se účastní i redukce nitrátů (MENGEL, 1991).
Rostoucí koncentrace síry v rostlinách má spojitost s nárůstem gluteninových polymerů a s poklesem po-dílu oligomerů a monomerů v extraktu bílkovin zrna, což se promítá příznivě do rheologických vlastností těsta (HŘIVNA et al., 1998, ZhAo et al., 1997).
Síra je tedy prvkem, který je z pohledu kvality zrna velmi významný. Ovlivňuje dusíkatý metabolismus rostliny a řadu technologických parametrů zrna.
Cílem práce bylo ověření optimálního hnojení sí-rou a jeho vlivu na obsah bílkovinných frakcí pšenice ozimé.
MATERIÁL A METODYV rámci maloparcelkových polních pokusů byl
v roce 2000–2001 sledován účinek hnojiv obsahujících síru společně s dusíkatou výživou na obsah bílkovin-ných frakcí pšenice ozimé. Pokusy byly založeny v ka-tastru a. s. Agrospol Velká Bystřice u Olomouce. Agro-chemické vlastnosti pozemků jsou uvedeny v tab. I.
I: Agrochemické vlastnosti půdy ve sledovaných letech
rok pH/KClP K Ca Mg Svodorozpustná
(mg. kg-1) (mg. kg-1) (mg. kg-1) (mg. kg-1) (mg.kg-1)
2000 6,2 132 217 2250 142 132001 7,1 136 244 4050 291 18,5
Poznámka: obsah živin stanoven ve vodném výluhu dle Mehlicha III.Síra byla stanovena ve vodném výluhu (1:5), (Zbíral, 1996)
Maloparcelkový polní pokus byl založen v obou le-tech shodně. Při předseťové přípravě byla provedena střední orba se zapravením P a K-hnojiv (Amofos 100 kg.ha–1/52% P2o5, 11,5%N/), KCl 200 kg.ha–1/60%K2O/). Setí bylo provedeno secím strojem Ama-zone s aktivními branami. Založení porostů v jed-
notlivých letech včetně dalších zásahů je uvedeno v Tab. II. Sklizeň pokusu byla provedena v plné zra-losti maloparcelkovou sklízecí mlátičkou Winterstei-ger, a to každé opakování samostatně. Z jednotlivých variant byly po sklizni odebrány vzorky zrna pro ana-lýzy, z každé varianty vždy ve čtyřech opakováních.
II: Agrotechnika pokusurok předplodina orba termín setí výsevek plocha parcelky sklizeň
2000 řepka ozimá střední 28.9.1999 4,30 MKS. ha -1 21,6 m2 25.7.2000
2001 řepka ozimá střední 27.9.2000 3,96 MKS. ha-1 21,6 m2 25.7.2001
V obou letech byla v pokusech vyseta pšenice Sa-manta, patřící k plastickým odrůdám zařazeným do
skupiny pšenic jakosti A. Schéma pokusů je uvedeno v Tab. III a IV.
III: Hnojení jednotlivých variant v prvním roce pěstování
variantaHnojení N (kg.ha-1) celkem (kg.ha-1)
regenerační 1.produkční 2.produkční N S1-kontrola 0 0 0 0 0
2 50 DA 0 0 50 03 50 DA 30 DA 0 80 04 50 DA 30 DA 30 DA 110 05 Sd + 50 DA 30 DA 0 80 126 Sd + 50 DA 30 DA 30 DA 110 127 50 DASA 30 DASA 0 80 408 50 DASA 30 DASA 30 DA 110 409 50 DA 30 DAM 0 80 010 50 DA 30 DAM 30 DA 110 011 50 DA 30 SAM 0 80 1012 50 DA 30 SAM 30 DA 110 10
Poznámka: DASA - dusičnan amonný se síranem amonným (26 % N, 13 % S) SAM - síran amonný s močovinou (24 % N, 8 % S) DAM - dusičnan amonný s močovinou (30 % N) DA - dusičnan amonný (34 % N) Sd - sádrovec (17,5 % S, 30 % CaO)
Vliv hnojení dusíkem a sírou na podíl bílkovinných frakcí pšenice ozimé 9
Z důvodu poměrně nízkého obsahu N-látek v zrnu pšenice po 1. roku pěstování byla v roce 2001 inten-
zita hnojení dusíkem zvýšena o 20 kg.ha–1 (Tab. IV).
IV: Hnojení jednotlivých variant ve 2. roce pěstování
variantaHnojení N (kg.ha-1) celkem (kg.ha-1)
regenerační 1.produkční 2.produkční N S1-kontrola 0 0 0 0 0
2 60 DA 0 0 60 03 60 DA 40 DA 0 100 04 60 DA 40 DA 30 DA 130 0
5 Kl. 60 DA 40 DAM+kl. 0 100 0,756 Kl. 60 DA 40 DAM+kl. 30 DAM+Kl. 130 1,5
7 60 DASA 40 DASA 0 100 508 60 DASA 40 DASA 30 DASA 130 659 60 DA 40 DAM 0 100 010 60 DA 40 DAM 30 DAM 130 011 60 DA 40 SAM 0 100 1312 60 DA 40 SAM 30 SAM 130 23
Poznámka DASA - dusičnan amonný se síranem amonným (26 % N, 13 % S) DAM - dusičnan amonný s močovinou (30 % N) DA - dusičnan amonný (34 % N) SAM - síran amonný s močovinou (24 % N, 8 % S) Kl- Klomag (dávka 5 kg.ha-1, 20 % MgO, 15 % N, 15 % S)
10 L. Hřivna, L. Hurtová, J. Gálová
Sklizeň byla provedena v plné zralosti. Odebrané vzorky zrna byly analyzovány.
Celozrnný šrot byl získán pomletím zrna na šrotov-níku MILL 120 fy Perten Instr. Laboratorní rozbory byly prováděny na MZLU v Brně, Ústavu technolo-gie potravin.
Bílkoviny zrna obilovin jsou v přirozeném stavu re-lativně bezvodé a každá jejich studie vyžaduje proto jejich převedení do roztoku.
Pšeničné bílkoviny byly frakciovány upravenou metodou podle LUNDA a SANDSTRöMA (1943), která dobře vyhovuje pro charakterizaci čtyř základ-ních bílkovinných frakcí použitím klasických roz-pouštědel, nese však již všechny znaky moderních extrakčních postupů. Tuto metodu použil i šAšEK a PRUGAR (1969).
Vzorky zrna pšenice byly nejprve sešrotovány a uloženy v polyethylénových prachovnicích v temnu při laboratorní teplotě.
Do centrifugační kyvety byl navážen 1,000 g šrotu a přidáno příslušné extrakční činidlo. Třepáním na třepačce bylo extrahováno 20 minut a dále směs 5 mi-nut odstředěna při 6500 ot./min. a čirý supernatant slit do spalovací tuby. Pro stanovení albuminů a ostatních vodou rozpustných N-látek byla použita k extrakci destilovaná voda, globuliny byly stanoveny pomocí roztoku 5% KCl, prolaminy v 70% etanolu a gluteliny v 0,2% KOH.
Výluhy byly mineralizovány upravenou metodou dle Kjeldahla. Po spálení byly vzorky analyzovány na analyzátoru Kjel–Tec. Hrubý protein byl vypoč-ten jako množství dusíku násobeného faktorem 5,7.
Zastoupení jednotlivých frakcí bylo přepočteno na sušinu a vyjádřeno v procentech. Získané výsledky byly vyhodnoceny analýzou variance pro hladinu vý-znamnosti P = 95%.
VÝSLEDKy A DISKUSEHnojení dusíkem příznivě ovlivnilo především
sumu vyextrahovaných N-látek. V průměru obou ročníků byl nejnižší obsah zaznamenán u nehnojené kontroly. Ve většině případů obsah N korespondoval s dávkou dusíku (Tab. V a VI). Prokázalo se, že apli-kace dusíku společně se sírou příznivě ovlivnila sumu extrahovaných N-látek. Zvýšení v obou ročnících představovalo v průměru variant v relativním srov-nání 3,83–3,8 %. Námi dosažené výsledky korespon-dují i se závěry SChNUGA et al. (1993), HŘIVNY et al. (2001) aj. Zatímco v prvním roce pozorování se účinek síry výrazněji projevil při vyšší dávce du-síku (přírůstek 6,7 %), v roce následujícím byl trend opačný a přírůstek obsahu N-látek byl vyšší při nižší dávce N a S (5,77 %).
O úloze síry a jejím vlivu na kvalitu zrna pšenice se zmiňuje celá řada autorů. Většina z nich vidí význam síry v jejím příznivém vlivu na rheologické vlastnosti těsta, které se pak kladně promítají do objemu pečiva a kvality střídy. Jak uvádí RyANT (2002), RIChTER et al. (2001), ZhAo et al. (1997) aj., síra v kombinaci s racionální výživou dusíkem může významně přispět k vysokému a přitom kvalitativně velmi dobrému vý-nosu zrna. Pekařská kvalita zrna je dána především kvalitou bílkovinného komplexu a vzájemným pomě-rem jednotlivých bílkovinných frakcí.
V: Suma vyextrah. N-látek v suš. (%) (prům. hodnota ze tří opakování) rok 2000
VariantaSamanta
suma vyextrah. N-látek v % rel.%
1 10,92 100,002 11,59 106,133 10,85 99,354 12,06 110,435 11,16 102,196 12,14 111,177 10,75 98,448 12,20 111,729 10,98 100,5410 10,50 96,1511 11,19 102,4712 11,69 107,05
průměr 11,34
VI: Suma vyextrah. N-látek v suš. (%) (prům. hodnota ze tří opakování) rok 2001
VariantaSamanta
suma vyextrah. N-látek v % rel.%
1 10,91 100,002 11,58 106,143 12,06 110,544 13,31 121,995 12,15 111,366 13,02 119,347 12,66 116,048 13,15 120,539 11,16 102,2910 12,05 110,4411 11,91 109,1612 12,47 114,29
průměr 12,20
Vliv hnojení dusíkem a sírou na podíl bílkovinných frakcí pšenice ozimé 11
VII: Podíl jednotlivých bílkovinných frakcí u variant (rok 2000)
VariantaJednotlivé bílkovinné frakce v %
albuminy globuliny prolaminy gluteliny nerozpust. zbytek1 18,21 16,22 28,98 24,27 12,032 16,65 16,43 29,13 25,27 12,183 17,82 16,05 30,77 24,27 11,524 16,18 16,29 30,42 23,85 12,415 17,77 16,58 32,27 22,34 11,846 17,56 16,97 31,94 23,08 11,347 15,80 16,99 29,59 27,74 12,908 16,56 17,25 30,40 24,13 11,679 18,68 16,66 31,17 22,85 10,6410 17,09 15,95 33,07 24,04 11,4411 16,63 16,43 30,35 24,49 12,9212 17,36 16,72 30,85 23,68 11,41
VIII: Podíl jednotlivých bílkovinných frakcí u variant (rok 2001)
VariantaJednotlivé bílkovinné frakce v %
albuminy globuliny prolaminy gluteliny nerozpust. zbytek1 21,12 13,66 37,36 18,63 9,222 19,96 12,25 36,99 20,85 9,843 18,36 12,76 38,70 20,50 9,684 15,53 13,37 40,01 21,80 9,295 19,28 12,13 38,05 20,84 9,626 17,92 13,01 38,09 21,07 9,277 18,08 14,70 37,05 21,43 8,618 17,57 14,69 37,87 20,84 9,039 19,20 16,20 35,17 20,30 9,4310 17,96 15,25 36,86 21,38 8,7211 18,96 14,80 35,01 20,72 9,7312 17,72 17,01 33,34 21,97 9,95
Srovnáme-li výsledky z jednotlivých let, pak se rok 2000 vyznačoval vyšším obsahem globulinů, glute-linů a nerozpustného zbytku. Klimatické podmínky v roce 2001 vedly ke zvýšení tvorby albuminů a prolaminů (graf 6 a 7). V roce 2000 byl stanoven prů-měrný obsah albuminů 17,19 %, globulinů 16,54 %, prolaminů 30,54 % a glutelinů 23,92 %.
Zrno pšenice v roce 2001 vykázalo v průměru vyšší sumu extrahovaných N-látek (12,20 %), což je v průměru o 0,86 % více ve srovnání s rokem 2000 (graf 1). Vyšší suma extrahovaných N-látek souvisí mimo jiné, jak uvádí SChNUG et al. (1993), ZhAo (1997) i s celkově vyšší intenzitou hnojení dusíkem, která byla námi v tomto roce zvolena. S vysokým ob-
Z výsledků uvedených v Tab. VII a VIII vyplývá, že zastoupení jednotlivých bílkovinných frakcí bylo
ovlivněno především ročníkem a dávkou dusíku.
12 L. Hřivna, L. Hurtová, J. Gálová
sahem sumy extrahovaných N-látek souvisel i vyšší průměrný obsah albuminů (18,47 %) a prolaminů (37,24 %), naopak nižší podíl globulinů (13,84 %) a glutelinů (20,16 %). Srovnáme-li poměr mezi pro-laminy a gluteliny v jednotlivých ročnících, musíme konstatovat, že v roce 2001 měla lepková bílkovina vyšší zastoupení prolaminů.
Obsah albuminů v bílkovině zrna můžeme v roce 2000 hodnotit jako rozkolísaný; v roce 2001 se prů-kazně s rostoucí dávkou dusíku snižoval (graf 2). Aplikace síry se v obou letech výrazněji na dynamice změn obsahu albuminů neprojevila. Obsah globulinů se při aplikaci dusíku a síry v průměru variant nepa-trně zvyšoval. V roce 2000 byl nejvyšší obsah globu-linů pozorován po aplikaci hnojiva DASA, v následu-
jícím ročníku se pak příznivě projevila aplikace vyšší dávky hnojiva SAM (graf 3). V roce 2000 byl obsah prolaminů pozitivně ovlivněn aplikací hnojiva DAM 390. V následujícím roce se pak výrazně projevila zvýšená dávka dusíku cca o 20 kg.ha-1 v obsahu pro-laminu u všech variant (graf 4). Nejvyšší zastoupení prolaminové frakce bylo zaznamenáno po aplikaci vyšší dávky dusíku ve formě DA (40,01 %). Apli-kace síry neměla na obsah prolaminů výraznější vliv. Nepotvrdily se tak závěry KöhLERA et al. (2003), kteří uvádějí, že s aplikací síry klesá podíl gliadinů a roste podíl gluteninů. Obsah glutelinů byl v roce 2000 vyšší než v roce 2001. Vliv hnojení dusíkem a sírou se zde výrazněji neprojevil (graf 5).
1: Suma extrahovaných N-látek (P = 95 %)
2: Obsah albuminů (P = 95 %)
Vliv hnojení dusíkem a sírou na podíl bílkovinných frakcí pšenice ozimé 13
3: Obsah globulinů (P = 95 %)
4: Obsah prolaminů (P = 95 %)
5: Obsah glutelinů (P = 95 %)
14 L. Hřivna, L. Hurtová, J. Gálová
SoUhRNV rámci maloparcelních polních pokusů byl ověřován v letech 2000–2001 vliv účinku hnojení sírou v kombinaci s dusíkem na obsah N-látek v zrnu a podíl jednotlivých bílkovinných frakcí pšenice odrůdy Samanta. Prokázalo se, že aplikace dusíku společně se sírou příznivě ovlivnila sumu extra-hovaných N-látek. Zvýšení v obou ročnících představovalo v průměru variant v relativním srovnání 3,83–3,8 %. Zatímco v prvním roce pozorování se účinek síry výrazněji projevil při vyšší dávce dusíku (přírůstek 6,7 %), v roce následujícím byl trend opačný a přírůstek obsahu N-látek byl vyšší při nižší dávce N a S (5,77 %). Zvýšení dávky N ve druhém roce sledování přispělo k nárůstu sumy vyextraho-vaných N-látek o 0,86 %. S tím pak souvisel i vyšší průměrný obsah albuminů (18,47 %) a prolaminů (37,24 %), naopak nižší podíl globulinů (13,84 %) a glutelinů (20,16 %). Zatímco v roce 2000 byl podíl albuminů v zrnu rozkolísaný, v roce 2001 se průkazně s rostoucí dávkou dusíku snižoval. Na obsahu globulinů, prolaminů a glutelinů v zrnu pšenice se nejvíce projevil vliv ročníku. Aplikace síry neměla na obsah prolaminů výraznější vliv. Vliv hnojení dusíkem a sírou se výrazněji neprojevil ani u gluteli-nové frakce.
dusík, síra, bílkoviny, bílkovinné frakce
Příspěvek byl řešen za podpory výzkumného záměru MSM 432100001.
6: Průběh teplot v období trvání pokusu
7: Průběh srážek v období trvání pokusu
Vliv hnojení dusíkem a sírou na podíl bílkovinných frakcí pšenice ozimé 15
LITERATURA
BUSHUK, W. (1989): Glutenin-Struktur und Einfluss des Glutenins auf die Backqualität. Getreide, Mehl und Brot, 43, (9), 259-263.
EARGLE, D. R., EATON, F. M. (1951): Sulphur nu-trition of cotton. Plant Physiology, 26 (4): 639-654.
HŘIVNA, L. RICHTER, R., RYANT, P.: The effect of sulphur on nitrogen utilisation and food quality of winter wheat. Fith congress 28 june-2 july 1998, Nitra, Slovak rep. Short communications Volume I, p .235-236
HŘIVNA, L., RICHTER, R., LOšÁK, T. (2001): The effect of the content of water-soluble sulphur in the soil on the utilisation of nitrogen, on the yields and quality of winter rape. Rostl. Výr., 47, 2001 (1): 18-22
KÖHLER, P., WEISER, H., GUTSER, R., TUCHER, S.: Einfluss der Schwefeldüngung auf die quantitative Zusammensetzung der Kleberproteine des Weizens. Getreide Mehl und Brot 57, 2003 (4). 204-207
LEKEš, L.: Vědeckými metodami k naplňování cílů ve výrobě obilovin v 7. pětiletce. In.: Úroda, 1982, 30, 195-196.
LUND, A. P., SANDSTRÖM, W. H.: The proteins of various tree seeds. J. agric. Res., 1943, 66, p. 350-355
Mc GRATH, S. P., ZHAO, F. J., WINTERS, P. J. A., EVANS, E. J., MONAGHAN, J. M., SALMON, S. E., SHEWRY, P. R.: Yield and bread making qual-ity responses of winter wheat to sulphur fertiliser. HGCA Project Report, 1999, No. 197, 85 p.
MENGEL, K.: Ernährung und Stoffwechsel der Pflanze. Jena, Gustav Fischer Verlag, 1991, 466 p.
OSBORNE, T. B.: The vegetable proteins. London, Longmans, Gree and Co.,1924.
PRUGAR, J., HRAšKA, š.: Kvalita pšenice. Príroda, Bratislava, 1986, 221 s.
RICHTER, R., HŘIVNA, L., RYANT, P., šOTTNÍ-KOVÁ, V. (2001): Vliv síry na výnos a kvalitu ze-mědělských plodin. In: Sborník z konference „Ra-cionální použití hnojiv“, ČZU v Praze, 62-69.
RYANT, P. (2002): Vybrané aspekty výživy pše-nice dusíkem a sírou. Doktorská disertační práce. MZLU v Brně. 176 s.
SCHNUG, E., HANEKLAUS, S. (1994): The eco-logical importance of sulphur. Norwegian Journal of Agricultural Sciences. Supplement No. 15: 149-156.
SCHNUG, E., HANEKLAUS, S. MURPHY, D. (1993): Impact of sulphur fertilisation on fertiliser nitrogen efficiency. Sulphur in Agriculture, 17: 8-12.
šAšEK, A., PRUGAR, J.: Dělení pšeničných bílko-vin u odrůdového a šlechtitelského materiálu podle rozdílné rozpustnosti. Gen. a šlechtění, 1969, 5, 2, 147-156.
TANDON, H. L. S. (1992): Sulphur in Indian Agri-culture, Update 1992. Sulphur in Agriculture, 16: 20-23.
ZBÍRAL, J.: Estimation of water soluble sulphur in soil. Analýza půd II. 5/24
ZHAO, F. J., Mc GRATH, S. P., SALMON, S. E., SHEWRY, P. R., QUAYLE, R., WINTHERS, P. J. A., EVANS, E. J.: Optimising sulphur inputs for breadmaking quality of wheat. Aspects of Applied Biology, 1997, 50, 199-205.
ZHAO, F. J., SALMON, S. E., WINTHERS, P. J. A., MONAGHAN, J. M., EVANS, E. J., SHEWRY, P. R., Mc GRATH, S. P.: Responses of breadmaking quality to sulphur in tree wheat variets. Journal of the science of Food and Agriculture, 1999,79 (13), 1865-1874.
AdresaDr. Ing. Luděk Hřivna, Ústav technologie potravin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ze-mědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika, Ing. Lenka Hurtová, Bendlova 2, 613 00 Brno, Česká republika, Ing. Jitka Gálová, Těmice 57, 696 84 Těmice, Česká republika
16
