Běžný účet (= vnější nerovnováha?)

transcript

Jaromír ŠindelHP_482ZS 2006

Obsah přednášky

1. Vývoj běžného účtu v ČR

2. Makroekonomické identity

3. Udržitelnost běžného účtu

4. Běžný účet - nárazník

5. Běžný účet v USA

6. Běžný účet – přizpůsobení

7. Běžný účet v eurozóně a proces reálné konvergence

Saldo běžných transakcí s nerezidentyČR, 1995-2005, % HDP

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

NY NCT NX Běžný účet

Zdroj: ČSÚ.

Běžný účet ČRMožnosti analýzy

1.Strukturální pohled

Komoditní struktura, geografická struktura

Platební bilance

2. Ekonomie

Vztah úspor a investic

Analýza z pohledu časové konzistence

2. Makroekonomické identityHDP = C + I + G + NX = A + NX

Hrubý domácí produkt = absorpce + čisté exporty (výkonová bilance)

HND = HDP + NY

Hrubý národní důchod = HDP + saldo důchodové bilance

HNDD = HND+NCT = HDP + NY+NCT = A + NX+NY+NCT = A + CAB

Hrubý nár.dispon.důchod = HND + saldo běžných transferů = absorpce + běžný účet

HNDD = C´+ S = C + G + SDisponibilní důchod = spotřeba + úsporyC´+ S = A + CABC´+ S = C´+ I + NX + NY + NCTS – I = NX + NY + NCTÚspory – investice = běžný účet(SP + SG) – (IP + IG) = CAB

NX = S – I – NY – NCT

Běžný účet České republiky v roce 2002 v podání makroekonomických identit

Důchody, výdaje a kapitálové transakce ČR v letech 1995-2005 (běžné ceny, % HDP)

Název 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1 HDP 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

2a Prvotní důchody - od nerezidentů 3,1 2,8 3,4 3,2 3,5 3,8 3,8 3,0 3,3 3,3 4,2

2b Prvotní důchody - nerezidentům 3,3 4,2 5,0 5,1 5,8 6,0 7,2 7,6 7,6 9,0 8,7

2=2a-2b NY -0,2 -1,4 -1,5 -1,9 -2,4 -2,2 -3,4 -4,5 -4,3 -5,7 -4,4

3=1+2 HND 99,8 98,6 98,5 98,1 97,6 97,8 96,6 95,5 95,7 94,3 95,6

4a Běžné transfery - od nerezidentů 1,8 1,6 1,8 1,9 2,4 1,7 1,5 1,3 1,3 1,4 1,4

4b Běžné transfery - nerezidentům 0,8 1,1 1,2 1,0 1,3 1,1 0,9 0,7 1,2 1,4 1,6

4=4a-4b NCT 1,0 0,5 0,6 0,9 1,1 0,6 0,6 0,5 0,1 0,0 -0,2

5=3+4 HDD 100,7 99,2 99,1 99,0 98,7 98,4 97,2 96,0 95,8 94,2 95,4

6 C 71,7 72,2 74,7 72,7 74,1 73,5 73,0 73,5 75,1 73,1 72,0

7=5-6 S 29,0 27,0 24,4 26,3 24,6 24,8 24,2 22,4 20,6 21,1 23,4

8 I 32,6 33,7 30,5 28,4 27,1 29,5 29,5 28,6 27,2 27,5 26,2

9=7-8 NX+NY+NCT (9=1-6-8+2+4) -3,6 -6,7 -6,1 -2,1 -2,5 -4,7 -5,3 -6,1 -6,5 -6,3 -2,7

10a Kapitálové transfery - od nerezidentů 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,3 1,5 0,2 0,2 0,2

10b Kapitálové transfery - nerezidentům 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7

11 Č. poříz. nevyr. nefin. akt. od ner.(+)/(-) 0,1 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

12=10a-10b-11

Čisté kapitálové transakce od nerezidentů (+)/(-) 0,0 -0,2 0,4 -0,1 0,0 0,0 0,1 1,4 0,2 0,1 -0,5

13=9+12 Čisté půjčky(+)/výpujčky -3,6 -6,9 -5,7 -2,1 -2,5 -4,7 -5,1 -4,7 -6,4 -6,2 -3,2

14 Spotřeba fixního kapitálu 20,2 19,3 20,1 19,8 20,3 20,6 20,3 20,0 19,8 19,3 18,7

15=1-14 Čistý domácí produkt 79,8 80,7 79,9 80,2 79,7 79,4 79,7 80,1 80,2 80,7 81,3

16=3-14 Čistý národní důchod 79,6 79,3 78,4 78,3 77,4 77,1 76,4 75,5 75,9 75,0 76,9

17=5-14 Čistý disponibilní důchod 80,5 79,9 79,0 79,2 78,4 77,7 77,0 76,1 76,0 74,9 76,7

18=7-14 Čisté národní úspory 8,7 7,7 4,3 6,5 4,3 4,2 4,0 2,5 0,9 1,8 4,8

Název 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1 HDP 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

2=2a-2b NY -0,2 -1,4 -1,5 -1,9 -2,4 -2,2 -3,4 -4,5 -4,3 -5,7 -4,4

3=1+2 HND 99,8 98,6 98,5 98,1 97,6 97,8 96,6 95,5 95,7 94,3 95,6

4=4a-4b NCT 1,0 0,5 0,6 0,9 1,1 0,6 0,6 0,5 0,1 0,0 -0,2

5=3+4 HDD 100,7 99,2 99,1 99,0 98,7 98,4 97,2 96,0 95,8 94,2 95,4

6 C 71,7 72,2 74,7 72,7 74,1 73,5 73,0 73,5 75,1 73,1 72,0

7=5-6 S 29,0 27,0 24,4 26,3 24,6 24,8 24,2 22,4 20,6 21,1 23,4

8 I 32,6 33,7 30,5 28,4 27,1 29,5 29,5 28,6 27,2 27,5 26,2

9=7-8 NX+NY+NCT (9=1-6-8+2+4) -3,6 -6,7 -6,1 -2,1 -2,5 -4,7 -5,3 -6,1 -6,5 -6,3 -2,7

10a Kapitálové transfery - od nerezidentů 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,3 1,5 0,2 0,2 0,2

10b Kapitálové transfery - nerezidentům 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7

11 Č. poříz. nevyr. nefin. akt. od ner.(+)/(-) 0,1 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

0,0 -0,2 0,4 -0,1 0,0 0,0 0,1 1,4 0,2 0,1 -0,5

13=9+12 Čisté půjčky(+)/výpujčky -3,6 -6,9 -5,7 -2,1 -2,5 -4,7 -5,1 -4,7 -6,4 -6,2 -3,2

18=7-14 Čisté národní úspory 8,7 7,7 4,3 6,5 4,3 4,2 4,0 2,5 0,9 1,8 4,8

Reálné důchody ČR v letech 1995-2005 (ceny roku 2000, % rHDP, deflátorem je domácí konečné užití)

Název 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1 Hrubý domácí produkt 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

RHDD Hrubý domácí důchod 97,0 98,6 98,8 102,1 101,8 100,0 101,6 103,8 104,2 104,5 103,2

2=2a-2b

Čisté prvotní důchody od nerezidentů(+)/nerezidentům(-) -0,2 -1,4 -1,5 -1,9 -2,4 -2,3 -3,4 -4,7 -4,5 -6,0 -4,6

3=1+2 Hrubý národní důchod 96,8 97,2 97,2 100,2 99,4 97,7 98,2 99,1 99,7 98,5 98,6

4=4a-4b

Čisté běžné transfery od nerezidentů(+)/nerezidentům(-) 0,9 0,6 0,6 0,9 1,1 0,6 0,6 0,5 0,1 0,0 -0,2

5=3+4 Hrubý disponibilní důchod 97,7 97,8 97,8 101,1 100,5 98,3 98,8 99,6 99,7 98,5 98,4

16=3-14 Čistý domácí důchod 78,4 80,1 79,5 82,0 81,3 79,4 80,9 82,5 82,9 83,3 82,6

Příspěvky hrubých úspor a investic ke změně běžného účtu ČR

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Gross saving: general government Gross saving: private sectorGross fixed investment: general government Gross fixed investment: private sector Changes in inventories...: total economy CAB (National accounts) Gross national Investment Gross national saving

Čisté půjčky / výpůjčky sektorů v ČR vůči nerezidentům v letech 2004-2008

Poznámka: Pro rok 2006 odhad, pro roky 2007-2009 předpověď. 1) např. platby za licence, patenty a obchodní značkyZdroj: MF ČR – Konvergenční program, s. 16

Běžný účet platební bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny)

Zdroj: MF ČR

Saldo obchodní bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny)

Zdroj: MF ČR

Běžný účet ČRZávěr: Odlišné příběhy

1.Charakter vnější nerovnováhy

Čisté exporty vs. důchodová bilance

2. Bilance služeb

Stabilní zdroj příjmů pohasíná

Změna metodiky výpočtu?

3. Důchodová bilance

Reinvestované zisky … repatriované zisk

Obchodní bilance – stálé ceny

Deflátor - rozklad ERP

EURimp

CZKimp

expexp

Deflátor vývozu zboží - rozklad meziročního růstu

PCP vs. LCP

Zdroj: MF ČR

Zahraniční poptávka růst exportních trhů (růst zahraničního HDP)

Zdroj: MF ČR

Exportní trhy vs. exportní výkonnostrozklad meziročního reálného růstu exportu

Zdroj: MF ČR

2. Vnější nerovnováha - nárazník

Optimalizace spotřeby

Mezičasový přístup k vnější nerovnováze

Úspory vyhlazovací faktor spotřeby

Domácí či zahraniční úspory (běžný účet)

Investice a běžný účet

Zdroj: Kraay, Ventura (NBER 2002) This figure plots the current account as a share of GDP against gross domestic investment as a

share of GDP, using an unbalanced panel of 21 OECD countries over the period 1966-1997.

Investice a běžný účet

Dlužník vs. věřitel

Zdroj: Kraay, Ventura (NBER 2002) This figure plots the current account as a share of GDP against gross domestic investment as a

share of GDP, using an unbalanced panel of 21 OECD countries over the period 1966-1997.

tst CuCuCuU )(......).........()( )(

YYYCYrC

1))(1(.........

121112

2111 ))(1()( YCYruCu

Užitková funkce

Model dvou období

Maximalizujeme

β představuje subjektivní diskontní faktor

diskontováno r tržní úrokovou mírou

1.........

)(..............

)(....).........()1()(

CuCurCu

YYrCCCCCuCur

)1(.......)..()(............

1 212121

Eulerova rovnice

Rozpočtové omezení

tssss,tt,Cv,Hss,t )TLw(RNA)IR1(CR

99_Q1 99_Q4 00_Q3 01_Q2 02_Q1 02_Q4 03_Q3 04_Q2 05_Q1

Vývoj meziročních čtvrtletních změn reálného disponibilního důchodu, konečné spotřeby a úspor domácností ČR

99_Q1 99_Q4 00_Q3 01_Q2 02_Q1 02_Q4 03_Q3 04_Q2 05_Q1

Hrubý disponibilní důchod Spotřeba domácností Hrubé úspory domácností

100 potraviny a nealkoholickénápojealkoholické nápoje, tabák

odívání a obuv

bydlení, voda, energie, paliva

bytové vybavení, zařízenídomácností, opravyzdraví

doprava

pošty a telekomunikace

rekreace a kultura

vzdělávání

stravování a ubytování

ostatní zboží a služby

Směrodatná odchylka meziročních čtvrtletních změn reálné konečné spotřeby podle účelu spotřeby

Optimalizace spotřeby Velká Británie

Intertemporální přístup k běžnému účtu

tttt,Pt,Ct,Ft,C1t,Ct IGCYNFAIRNFANFACA

tttt,Pttttt,Ptt NXNIAYNIIGCYNICA

Statické pojetí vychází z makroekonomických identit národního účetnictví,kdy po úpravách a zjednodušujících předpokladech dostáváme

běžný účet jako toková statistika mezi čistými zahraničními aktivy.

Intertemporální přístup k běžnému účtu

1tvv,F

1R 0NFARlim s,Cs,t

tss,Ps,tt,Ct,F

tsssss,t YRNFA)IR1()IGC(R

Diskontní faktor Předpoklad nemožnosti rolování dluhu

Současná hodnota absorpce odpovídá současnému jmění a současné hodnotě budoucí produkce.

Vnímání tranzitorních a permanentních změn

NFAR~I(

Y(NFA)R~IIR(CA

ttt,Pt,Ct,F

ttttt,Pt,Pt,Ct,Ft,Ft

Tranzitorní změny nepůsobí na vyhlazenou spotřebu nárazníkem se stávají úspory, respektive zahraniční úspory

Vnímání tranzitorních a permanentních změn

NFAR~I(

NFA)IRR~I()II

ttt,Pt,Ct,F

t,Ct,Ft,Fttttt,Pt,P

ts ss,tt,Ct,F NXRNFA)IR1(

V deficitním vyjádření

Solventnost běžného účtu (… dále viz udržitelnost)

Platební bilance roční klouzavé úhrny v procentech HDP

Zdroj: MF ČR

Devizové rezervy ČNB a zahraniční zadluženost stav koncem čtvrtletí

Zdroj: MF ČR

4. Vnější nerovnováha – USA – názorná ukázka

Vývoj vládních, soukromých a vnějších úspor v USA (% HDP)

Vývoj vládních, soukromých a vnějších úspor a investic v USA (% HDP)

5. Udržitelnost vnější nerovnováhy

Lawsonova podmínka – 10 % CAD při fiskální rovnováze

1994 Mexiko – v předvečer CB argumentovala Lawsonovou podmínkou

5 % a 40 %, nedluhové financování, otázka reinvestovaných zisků

Blíže k argumentaci Edwards (2001)

5. Udržitelnost vnější nerovnováhy

Strukturální indikátory

Otevřenost ekonomikyvíce otevřená ekonomika s vyšší exportní kapacitou bude lépe reagovat na CAD, než ekonomika méně otevřená, pro kterou by přesun zdrojů do exportních odvětví představoval dodatečné náklady

Potvrzeno Edwardsem, jenž poukazuje na skutečnost, že vyšší otevřenost ekonomiky v zahraničním obchodě zmenšuje náklady tzv. CA reversal (nutného poklesu či korekce CAD cca. o 4 % GDP) na hospodářský růst. Respektive pro ekonomiky méně otevřené bude namáhavější omezit domácí poptávku nebo budou muset provést výraznější reálnou devalvaci.

Blíže ke strukturálním indikátorům Milesi-Ferretti, Razin (1996)

Vývoj běžného účtu v USA v letech 1889-2004 (% HDP, před 1929 % HNP)

Zdroj: OECD Economic Studies No. 38, 2004/1

Čistá zahraniční aktiva v USA v letech 1976-2003 a jejich projekce do roku 2010 při 5% a 3% deficitu běžného účtu (% HDP)

Zdroj: OECD Economic Studies No. 38, 2004/1

Projekce čistého zahraničního dluhu USA (deficit 4,4% HDP, růst nominálního HDP 5 %)

Zdroj: Obsfeld, Rogoff (2004)

BCA Změna dluhu odpovídá bilanci běžného účtu

B pro změnu dluhu platí , kde YN je nom. HDP.

Pravou stranu upravíme vykrácením YN a dostaneme bY

rozložíme-li růst nominálního HDP na reálný růst a změnu cenové hladiny

Základní propočet

bgbcab

dosadíme-li do předchozí rovnice, získáme

Steady-state

pro steady-state platí

osamostatníme

čímž získáme úroveň dluhu, při které nedochází k jeho změně v % HDP.

Trajektorie zahraničního zadlužení v USA a ČR

2000 2003 2006 2009 2012 2015 2018 2021 2024 2027 2030

Poznámka: Vstupní data pro USA – deficit běžného účtu 4,4% HDP, růst nominálního HDP 5 %. Data pro Českou republiku – deficit běžného účtu 5,2% HDP a růst nominálního HDP 8 %. Zahraniční zadlužení jsou v případě USA čistá zahraniční aktiva.

Trajektorie zahraničního zadlužení v ČR

2004 2007 2010 2013 2016 2019 2022 2025 2028

b_cr(d=-5,2;y=8)

b_cr(d=+1;y=6)

b_cr(d=-3;y=6)

Trajektorie – příkládek

Příklad: Předpokládejme zahraniční zadlužení na úrovni 40 % HDP. Dále předpokládejme, že růst nominálního HDP činí 7 %. Jaký může být maximální deficit běžného účtu, nemá-li se změnit úroveň zadlužení?

Trajektorie - příkládek

dosadíme do , tedy , čímž získáme hodnotu pro maximální deficit běžného účtu, jenž může dosáhnout 2,8 % HDP.

byca N 028,0)4,0(07,0 ca

Trajektorie – příkládek

Předpokládejme stabilní roční růst nominálního HDP ve výši 8 %. Kolika procent HDP bude dosahovat vnější dluh v steady-state, budeme-li předpokládat dva scénáře vývoje běžného účtu. První předpokládá stálý deficit běžného účtu ve výši 5 % HDP a druhý ve výši 8 % HDP.

Trajektorie - příkládek

HDPdluhbb %5,62625,008,0

HPDdluhbb %10000,108,0

- první scénář (-5 % HDP)

- druhý scénář (-8 % HDP)

Feldstein – Horioka paradox?

Vztah mezi mírou úspor a investic

(I/Y)t = α + β (S/Y)t

(I/Y)t = 0,035 + 0,887 (S/Y)t R2=0,91

(0,018) (0,074)

F-H paradox v letech 1990-1997

Zdroj: Obstfeld, Rogoff (2004)

Feldstein – Horioka paradox?Vliv finanční integrace

b Japan, c Singapore, d Korea, e Malaysia, f Thailand

Odhad β parametru F-H paradoxu v letech 1975-2000 různých ekonomických uskupeníVliv finanční integrace

Pramen: Blanchard, Giavazzi (2002) str. 38.

F-H paradox - Kritika

Engel (2004) – mezinárodní korporace se v rámci svých investičních projektů v dané ekonomice nerozhoduje na základě vývoje (tvorby) úspor či spotřeby v dané ekonomice

Buiter (2002) - … is one of the more pointless exercises in open economy macroeconometric … For instance, a country could have a perfect positive corelation between saving and investment while running a persistent current account deficit of 25 percent of GDP. And? So what?

Distribuce běžného účtu mezi

geografickými zónami

6. Běžný účet v eurozóně

Asymetrický charakter vývoje běžného účtu v eurozóně

Běžný účet a reálná konvergence

7. Přizpůsobení běžného účtu

StudieEdwards (2004), Freund (2000), Milesi-Ferretti a Razin (1998)

Předmětem ekonomického zájmu výzkumuSledování vlivu přizpůsobení vnější nerovnováhy na růst

v kombinaci s náhlými přílivy zahraničního kapitálu, měnovými a bankovními krizemi, rolí měnových kurzů atd.

Definice Samotné přizpůsobení vnější nerovnováhy lze definovat na

úrovni „zvratu“ – jedná se o dostatečný pokles běžného účtu v % hrubého domácího produktu v rozmezí jednoho roku (3-4 % HDP) či delší období 3 let (6 % HDP).

Samotné stanovení definice se nevýrazně liší, přičemž ustálené využití pramení z Milesi-Ferretti a Razin (1998).

7. Přizpůsobení běžného účtu

Edwards (2004) - charakteristiky

• přizpůsobení je spojeno s náhlým utnutím přílivu zahraničního kapitálu

• zvratem běžného účtu zachycuje relativně málo proměnných (minulé podíly běžného účtu na HDP, vnější dluh k HDP, úroveň mezinárodních rezerv, domácí úvěrová kreace a dluhová služba)

• negativní vliv zvratu běžného účtu na vývoj reálného HDP je vyšší než na vývoj investic

• flexibilnější režim měnové kurzu zmírňuje negativní dopady

• vyšší otevřenost ekonomiky zmírňuje negativní dopady

• větší finanční otevřenost (možno interpretovat jako jistý stupeň finanční integrace) přináší nižší pravděpodobnost výskytu tzv. sudden stop (náhlého utnutí) přílivu kapitálu

IMF (2007) - Episodes of Deficit Reversals and Large and Persistent Deficits

The chapter identifies 42 episodes of large and sustained deficit reversals in advanced economies, 60 episodes in emerging markets, and 17 episodes in oil-exporting countries. Moreover, 29 cases of large and persistent deficits were identified in the entire sample.

7. Přizpůsobení běžného účtu … a …empirie

Zdroj: Freund (2000): Current Account Adjustment in Industrialized Countries

7. Přizpůsobení běžného účtu … a …

Pramen: Freund (2000): Current Account Adjustment in Industrialized Countries Pramen: IMF (2007)

Zdroj: IMF (2007) … (advanced economies)

Literatura

Viz http://hp482.wz.cz/11.htm

Děkuji za pozornost

Běžný účet (= vnější nerovnováha?)

Documents