Botanika – nejmenší 2013Milan Štech, Jan Kučera

cvičení – Pavel Kúr, Jitka Kocková

Požadavky ke zkoušce Poznávačka Test

Základní literatura Obrázky kytek

* Hísek K. et Deyl M. (2003): Naše květiny. – Academia, Praha. Systém

* Mártonfi P. (2003): Systematika cievnatých rastlín. – Univerzita P. J. Šafárika v Košiciach, Košice.

* Judd W. S., Campbell C. S., Kellog E. A. et Stevens P. F. (2007): Plant Systematics, 3nd. ed. – Sinauer Associates, Inc. Publishers, Sunderland, Messachusetts.

* Soltis D. S., Soltis P. S., Endress P. K. and Chase M. W. (2005): Phylogeny and Evolution of Angiosperms. – Sinauer Associates, Inc. Publishers, Sunderland, Messachusetts.

Prezentace přednášek* http://botanika.bf.jcu.cz/materials/materialy.php?

Pohádky o kytkách* Briggs D. et Walters S. M. (1997): Plant Variation and Evolution. –

Cambridge University Press, Cambridge. (též český překlad – Proměnlivost a evoluce rostlin 2001, Olomouc)

Další literatura Paleobotanika

* Willis, J. C. McElwain (2002): The Evolution of Plants. – Oxford Univ. Press, Oxford.

* Kvaček Z. et al. (2000): Základy systematické paleontologie I. – učební texty Univerzity Karlovy v Praze, Praha.

Určovací literatura* Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. –

Academia, Praha.

* Hejný S. et Slavík B.; Slavík B.; Slavík B. et Štěpánková J. [eds] (1988–2005): Květena ČR 1–7. – Academia, Praha.

Užitkové rostliny* Valíček P. et al. (2002): Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2.

vydání – Academia, Praha.

Webové stránky prezentace z přednášek a systematika vyšších rostlin Krytosemenné

* Angiosperm Phylogeny Webside

* Delta (charakteristika čeledí)

Členění vyšších rostlinPodle organizační úrovně mechorosty „cévnaté“ rostliny

* rhyniové rostliny (částečně „předcévné“)* výtrusné rostliny (kapraďorosty)* nahosemenné rostliny* krytosemenné rostliny

Podle evolučních linií oddělení

vyšší monofyletické jednotky – Embryophyta, Polysporangiophyta, Tracheophyta, Eutracheophyta

Přímí předchůdci pravých cévnatých rostlin

Polysporangiophyta klíčové vlastnosti suchozemských rostlin se vyvinuly v

organizačním stupni mechorostů poslední společný předek všech suchozemských rostlin

* bezlistý gametofyt nesoucí jednoduchý sporofyt s jednou výtrusnicí

* vodící elementy omezeny na gametofyt

* průduchy na sporofytu s původní funkcí zajišťující transpirační proud z gametofytu

Předchůdci pravých cévnatých rostlin Klíčové inovace - pokračující adaptace na život na

souši* rozvoj sporofytu a jeho neukončený růst

* rozvoj vodivých pletiv

* vznik homoiohydrie sporofytu

* mykorhiza

Rozvoj sporofytu

Vstup rostlin na souš

Potřebné změny: vývoj kotvícího a absorpčního aparátu

kořenový systém vývoj systému na vedení vody a asimilátů prevence vysoušení a zajištění výměny plynů

epidermis, kutikula, průduchy vývoj specializovaného fotosyntetizujícího pletiva

chlorenchym – listy obrana spor proti vysušení

sporopolenin (složitý biopolymer – mastné kyseliny, fenylpropanoidy a další)

Protracheophyta neztloustlé vodivé elementy

podobné mechorostům samostatně žijící gametofyt

i sporofyt Horneophyton

Paratracheophyta primitivní výztuže vodivých

elementů* tracheidy typu S

počínající převaha sporofytu

Aglaophyton major

TracheophytaTracheophytacévnaté rostlinycévnaté rostliny

Eutracheophyta – pravé cévnaté rostliny

tradiční skupina v současném vymezení velmi pravděpodobně

monofyletická skupina * pravé orgány a cévní svazky

* převaha sporofytu

* lignin v buněčných stěnách – složitá polyfenolická látka pravá pletiva orgány

kořen, stonek + listy (prýt) – zákonité uspořádání

Eutracheophyta komplikované výztuže vodivých

elementů* tracheidy typu G a P

převaha sporofytu

úroveň rhyniových rostlin* Zosterophyllophyta

* Trimerophyta• 2 základní linie, které daly vznik

současným cévnatým rostlinám

svrchní silur

spodní devon

Protracheophyta

410

420

400

390

380

370

360svrchní devon

RhyniophytaTrimerophytaZosterophyllophyta

Lycopodiophyta

„Progymnospermae“, Spermatophyta,(Euphyllophyta)

Equisetophyta,Polypodiophyta,

Stáří prvními možnými známkami existence

suchozemských rostlin jsou spory* střední ordovik (475-450 mil. let)

první zbytky vodivých pletiv* svrchní ordovik (450-440 mil. let)

skutečné makroskopické nálezy těl cévnatých rostlin* svrchní silur a spodní devon (420-390 mil. let)

Cycadophyta

Lyginopteridophyta

„Progymnospermae“

Rhyniové rostliny400

300

200

100milionů let

Lycopodiophyta

EquisetophytaPolypodiophyta

PinophytaGinkgophyta

GnetophytaMagnoliophyta

Lycopodiophyta

• mikrofyly (lepidofyly)

• dichotomické větvení

• laterální sporangia

•„biciliátní“ spermatozoidy

Euphylophyta

• megafyly

• axilární větvení

• terminální sporangia

• polyciliátní spermatozoidy

Monilophyta

• výtrusy

• samostatně žijící gametofyt

• speciální utváření protoxylému

Spermatophyta (semenné rostliny)

• semena

• gametofyt vázáný na sporofyt

Gymnospermae – nahosemenné rostliny

• nahá semena

• dobře vyvinutý gametofyt, často dlouhověký

•jednoduché oplození,

•bez trachejí a průvodních buněk sítkovic

•různé utvářené „tyčinky“ (=mikrosporofyly)

Angiospermae, Magnoliophyta – krytosemenné, kvetoucí rostliny

• semena krytá v plodu

• redukovaný krátkověký gametofyt

•dvojité oplození

•pravé tracheje a průvodní buňky sítkovic

•unikátní stavba tyčiny

Kolik jich je? Plavuně – ca 1200 Monilophyta - kapradiny včetně přesliček – ca 10 000 nahosemenné rostliny – ca 1000 krytosemenné rostliny – ca 250000