MLADÄ FRONTA

pondäli 13.4. 2015B3

Vysodna

Zena z pracovnflio ütadu 1 lekaf bojovali proti nacistüm

Toje hlavni hrdinka knihy HermyKenne1ov~. Za välky pom~ha1a

boji z pozice na pracovnfmüfadu. Zahynula 11. dubna 1945v „lägru“ v Mauthausenu.

Hlavni mu~skä postava knihya Bo~enin milenec. Tak~ bylv odboji, välku pfniil a pr~v~ onpomohl spisovateice Herm~Kenne1ov~, aby kniha vznikla.

:

Vojt&h Lu~a~esk~ generäl, 1egion~ prvnisv~tov~ välky a pak ~eIn3rpi~edstavite1 protifahstick~hoodboje. Zastfelilijej protektorätni~etnfci v obci Hfl~t~ u Pfibyslavi.

Milan GenserekVelitele 3. üdern~ roty odbojezastfelili nacist~ 16. dubna 1945v bm~nsIul vinnici. P0 välce mu stätzajeho ~iny ud~li1 in memoriamnejvy~i vä1e~n~ vyznamenäni.

• .. —

Franz ZiereisTento mui stäl na nacistick~ stran~„barikädy“. Velel v koncentra~nfmtäbofe v rakousk~m Mauthausenuv dob~, kdy do n~j phjel transports Bo~enou ~krabä1kovou.

Jaroslav Paclikredaktor MF DNES

JIHLAVA P1ynov~ komory, masov~popravyzasti~e1enim i „schody smr

ästroje k vybijenf lidid 70 lety nacisni v koncent

täboi~e Mauthausen.~i1 11. dubna 1945

~eny ~krabäIkov~. Na Tßnovsku püsobila za druh~ sv~tov~

- cii. Vyuii~a1a k tomu

1 zam~stnäni na pracovnim tifad~.Mimo jin~ tam fa1~ova1ä pracovnikniiky a mu~un tak pomähala odtotälniho nasazeni v n~meck~ fi~i.

Do konce vällcy chyb~1 jen m~sic.VIak v~1 z Brna dc Mauthausenu7. dubna .„V~zni v dobyt~äcichmusi stät natluleni nisn~ jeden nadruh~ho. Vzduch a denni sv~t1osem proudi jen ~nirbinou ve snin~vozu, asi nece1~ metr dlouhou a p~tatticet centimetrü ~irokou zven~icikcak zadrätovanou ostnat~m drätem,“ popisuje transport v nov~ knize spisovatelka Herma Kennelovä.

Ten vlak niho~ dne navuler dorazu doJihlavy. „Na,peronu ~ekä podostrahou dozorcü je~ni osm v~zfiü.~tyh z nich se jmenuji Krälovi. Dälesourozeneck~ pär zat~en~ za ~fechoväväni zbrani a jeden v~zefi,kter~ ve sv~m dom~ schoväval~ida,“ popsala d~ni na nädi~nii Kennelovä. Informace pro svou knihu~erpaIa z vypräv~ni pam~tnikü, alei z üdajüv archivech a z policejnichv~‘s1echü. Dva roky ~ila v Brn~, kdejeji man~eI püsobil jako poradce Evropsial unie.

B~hem nod byl vlak pfipojen kvojensk~mu transportu nämeck~howehrmachtu a da1~i den odpolednedojel do ~esk9ch Bud~jovic. A tennäsledujici u~ byl v „cilov~ stanici“.

„Bo~ena ~te pofäd dokola t~chpär pismen na nädrnini ceduli -

Mauthausen. Tojm~nojeji pov&lo

mä. An~, ov~em, vädy~jsou kousekod Ennsu, kde jeji otec pracovaljako sprävce cukrovaru,“ zminilav knize Kennelovä. Jen~e hezk~my~1enky na mlädi a studium nakonzervatofi v Rakousku byly proBo~enu ~krabä1kovou rychle ty

441‘ :~;:‚ ~ ~~‘•~)

tam. Uvid~la bränu koncentra~niho täbora a strä~nf v~e z lomov&ho kamene pfipomunajid stfedov&lul hrady. Tam mladä b1ond~nkaz Ti~nova 11. dubna 1945 zahynulav p1ynov~ komofe.

„To s tim sprchovänfm ie sprostä

leä. Jedna z nejv~täfch nacistick~ch1~i,“ v~d~1a pfed svou smrti.

Pfesn9po~et ob~ti sousedidch täborfi Mauthausen-Gusen se odhaduje ni~ko. Ten üdaj se podle rüznich badatelü pohybuie v rozmeziod 122 766 dc 320 tisic lidi.

FaktaDaI~f vyso~1nskä stopav knize Hermy Kennelov6

Franz Duba: Tento mu± so narodilv BedVichov~ u Jihiavy v roce1902. Za druh~ sv~tovö väiky sostal spr~vcem v~zeniv bmönsk~ch KounIcov~ch kolejich.VÜ~I vöztlüm byt mimoF~dnö bnataini. Na skionku väiky byl sice zadr~en, ab 16. brezna 1946 so mupodallbo ut~ct a zmlzet.

Jaroslav Honza: Kdy~ byl starostou Hii~ta u Pl9byslavi, byl v tötoobci v hostlncl zavra~d~n vyznamn~ ~esk~ gener& a jednaz veIk~ch osobnostf protinacistlck6hoodboje, Vojtöch Lu~a.Öetnlci se o jeho prltomnosti dov~dÖii nähodou. Starosta se jednomuz nich ~prokacI‘, ~o v obci jsou nöjacl dva tuläci. Honza byl po väIcobyl postaven pred soud. Ton ho aboosvöbodbi. Smrt Lu~i byla jinak p0-mstanä krätce pro vra~d~, ötyi~i Öetnfky mu~I v odboji zabill.

Jaroslav Paclikredaktor MF DNES

JIHLAVA, TI~NOV N~meck~ spisovateice Herm~ Kenne1ov~ vy~1aP0 pfib~hu umu~en~ch Nämcü nalouce Budinka u Dobronina da1~ikniha.

Opät se v~nuje drüh~ sv~tov~ väl-‘ce, akorät v jin~ oblasti a z jin~hopohledu. V knize s näzvemJe smutn~ opou~nit sv~t na jafe... popisujeosudy lidi, ktefi bojovali v protifa~istick~m odboji na pomezi ji~niMoravy a Vyso~iny. Hlavnimi hrdiny jsou milenci Boäena Skrabälkovä ajaroslav Kofalnik.

Zatimco dvaadvacetiletä divka,

kterä byla zam~stnanä na pracovulm üfad~ v Ti~nov~, zahynulav koncentra~nim täbofe Mauthausen, Jaroslav Kofainlk välku pfe~u1a byl jednim z pam&nflcü, ktefl Kenne1ov~ s pfipravou knihy pomohli.

„Od 2002 dc 2004 jsme ~i1iv Bm~, kde müj muä pracoval jako-poradce EU u antimonopolnihoüfadu. A jä jsem pfem~1e1a: Neumim ~esky, jak to ud~1äm. V televizi jsem vid~la vysiläni, mluvil tamJaroslav K1enovsk~ (po välce si znulniljrn~no z K&aln(ka - pozn. redakce) veimi dobrou n~m~inou. 0 tom,~ejeho divka zemfela v Mauthaüsenu i o tom, jak vid~l odsun N~mcüa i to jej zasählo,“ uvedla HermaKennelovä.

Klenovskäho si nnila v telefon-ulm seznamu,napsala rnu a on jikontaktoval. „Söuhlasil, abych na-,psala o skupinä odboje, jejim~ byl~1enem,“ potvrdula spisovatelka,kterä ji~ knihu pfedstavila nä ~tenich v Praze a Tßnov~.

Nejen o brutalit~ gestapa„V N~mecku sec ~esk~m protifälis.tick~m odboji nic nevi. Byla jsempfekvapen‘a, kolik takov~ch skupinbylo. Pfl~lo mi düleäini napsat0 tom,jak to skuteäul bylo. 1 pfibliäit brutalitu jednotek SS a gestapa,“dopinila k tomu, pro~ se dc takov&ho projektu pou~t~la.

schodech hrubä vysekan~ bloky kamenü z lomu, kteni ~asto väiily ni50 kilogramü. „Mnozi väzni se vy~erpänim zhroutili a spadli na jin~jdouci za nimi, ~im~ vytvofiii domino efekt. Prvni ~lov~k padal na dal~iho a tak däle, ni üplnä dolü,“ uvädi encyklopedie Wikipedia.

Herma Kennelovä se chystä psätda1~i knihu. Wnovat se tenkrät hodlä nämeck~mu filmafi WolfganguKaskelinovi. ‚Je to takov~ n~meck~Walt Disney,“ fikä spisovatelka.

U ~ry druh~ svätov~ välky züstane. Filmaf Kaskeline m~1 toti~ vdob~ velk~ prob1~my kviili tomu,~e byl synem ~idovsk~ho tovärnika. ~i1 v letech 1897 ni 1973.0 Vice na str. B3

Bo~ena ~krabä1kovä Jaroslav Koialnik Bedfich B1a~ekDc roku 1944 studoval medicinuy Tüblngenu, N~mcijej toti~ zafadilidc programu germanizace. V roce1945 mu ale studia zakäzali, vedlpartyzänskou nemocnici v Üjezdu.

Posledul cesta odvä~n~ blond32ny:do lägru v Mauthause u pfesJihlavuPied 70 letyjel pfesJihlavu vlak do koncentra~niho t~iborav rakousk~m Mauthausenu. Uvniti‘ vagonüjinak slouifcich protransport dobytka bylii ~1enov~ protifa~istick~ho odboje na pomezi Vyso~iny a Brn~nska.Jejich strasti pfibli~ujevnov~knizesnäzvemJe smutn~ opou~t~t sv& najafe... n&meckä spisovatelkaHerma Kennelovä.

:‚~• •-~—•--- •-

•~ ~~•‘i~

4‘

~ ‚~H~ _1‘‘

;i~‘. ~‘•~ ~

—~-~-- ‘~-~-.-•---—

:~ ~.. ~ •„~‘:‘~

Otto Kosbowskl: Pracovabjako~j~mIn~lnfrada bm6nsköho gestapa. Na konci väiky se pfesunul do

• ‘ Jlhiavy, p1esto byl chycen.B~hom

- sv6ho transportu zpöt dc Bma sopokusil o sebovra~du. Udov~ soudjoj 3. kvütna 1947 bdsoudii k smrti.

Tihle p1efili Vüzni koncentraöniho täbora Mauthausen so vyfotili po osvobozeni 5. kv~tna 1945. Foto: Archiv ÖTKAlexander Schober: Od bodna1945 volitol poboöky gestapave VeIk~m Mezii‘l~l. Na ja(s t6hofroku nav~zaI spoIupr~cl 8 ~osk~‘m odboJem. Nökdo to ale vyzradli bm~nsk~ centräbe a z nl si proSchobera p1b~il. P11 p1estPelce utrp~I tä~k6 zranönf, kterömu podieN.

Sc o. y smrti? Ne,. lidi z dboje poslali. rovnou do plynutel Jaroslav Achab Haidler. „A anipartyzäny Herma Kennelovä nijaknepoetizuje,“ upozornil.

Kniha kon~i smutn~ - transportem fady lidi z odboje v lokalitächokolo Tßnova a Doini Roäinky dckoncentrulniho täbora. Ten sice ulbyl pfep1n~n9 a jeho vedeni v dubnu 1945 nejprve v&n~ nechnilo phjmout. „~lus. Bez diskusi. Tährultezpätky!“ usly~el velitel transportuJan Baar od jednoho ze f.~fu Mauthausenu. Nakcnec ale pfijde pfikaz: „Svhlknout. Musite dc sprch!“

Ten täbor byl nechvalzü znäm~nejen „sprchami“ alias plynov~mikomorami, ale i takzvan~mi schbdysmrti. V~zn~ po nich nutili v fad~jednoho za druh~m vynälet P0 186

‚Je to skvostral napsanä, ten ph- PI~eo välce Herma Kennelovä mäb~h ~asem vtahuje,“ iekl pfeklada- novou knihu v öe~tin~. Foto: MAFRÄ

MLADÄ FRONTA DNES 1 pondölil3. 4.2015