1
MLADÄ FRONTA pondäli 13.4. 2015 B3 Vysodna Zena z pracovnflio ütadu 1 lekaf bojovali proti nacistüm Toje hlavni hrdinka knihy Hermy Kenne1ov~. Za välky pom~ha1a boji z pozice na pracovnfm üfadu. Zahynula 11. dubna 1945 v „lägru“ v Mauthausenu. Hlavni mu~skä postava knihy a Bo~enin milenec. Tak~ byl v odboji, välku pfniil a pr~v~ on pomohl spisovateice Herm~ Kenne1ov~, aby kniha vznikla. : Vojt&h Lu~a ~esk~ generäl, 1egion~ prvni sv~tov~ välky a pak ~eIn3r pi~edstavite1 protifahstick~ho odboje. Zastfelilijej protektorätni ~etnfci v obci Hfl~t~ u Pfibyslavi. Milan Genserek Velitele 3. üdern~ roty odboje zastfelili nacist~ 16. dubna 1945 v bm~nsIul vinnici. P0 välce mu stät zajeho ~iny ud~li1 in memoriam nejvy~i vä1e~n~ vyznamenäni. • .. — Franz Ziereis Tento mui stäl na nacistick~ stran~ „barikädy“. Velel v koncentra~nfm täbofe v rakousk~m Mauthausenu v dob~, kdy do n~j phjel transport s Bo~enou ~krabä1kovou. Jaroslav Paclik redaktor MF DNES JIHLAVA P1ynov~ komory, masov~ popravyzasti~e1enim i „schody smr ästroje k vybijenf lidi d 70 lety nacisni v koncent täboi~e Mauthausen. ~i1 11. dubna 1945 ~eny ~krabäIkov~. Na Tß novsku püsobila za druh~ sv~tov~ - cii. Vyuii~a1a k tomu 1 zam~stnäni na pracovnim tifad~. Mimo jin~ tam fa1~ova1ä pracovni kniiky a mu~un tak pomähala od totälniho nasazeni v n~meck~ fi~i. Do konce vällcy chyb~1 jen m~sic. VIak v~1 z Brna dc Mauthausenu 7. dubna .„V~zni v dobyt~äcich musi stät natluleni nisn~ jeden na druh~ho. Vzduch a denni sv~t1o sem proudi jen ~nirbinou ve snin~ vozu, asi nece1~ metr dlouhou a p~t atticet centimetrü ~irokou zven~i cikcak zadrätovanou ostnat~m drä tem,“ popisuje transport v nov~ kni ze spisovatelka Herma Kennelovä. Ten vlak niho~ dne navuler dora zu doJihlavy. „Na,peronu ~ekä pod ostrahou dozorcü je~ni osm v~zfiü. ~tyh z nich se jmenuji Krälovi. Däle sourozeneck~ pär zat~en~ za ~fe choväväni zbrani a jeden v~zefi, kter~ ve sv~m dom~ schoväval ~ida,“ popsala d~ni na nädi~nii Ken nelovä. Informace pro svou knihu ~erpaIa z vypräv~ni pam~tnikü, ale i z üdajüv archivech a z policejnich v~‘s1echü. Dva roky ~ila v Brn~, kde jeji man~eI püsobil jako poradce Ev ropsial unie. B~hem nod byl vlak pfipojen kvo jensk~mu transportu nämeck~ho wehrmachtu a da1~i den odpoledne dojel do ~esk9ch Bud~jovic. A ten näsledujici u~ byl v „cilov~ stanici“. „Bo~ena ~te pofäd dokola t~ch pär pismen na nädrnini ceduli - Mauthausen. Tojm~nojeji pov&lo mä. An~, ov~em, vädy~jsou kousek od Ennsu, kde jeji otec pracoval jako sprävce cukrovaru,“ zminila v knize Kennelovä. Jen~e hezk~ my~1enky na mlädi a studium na konzervatofi v Rakousku byly pro Bo~enu ~krabä1kovou rychle ty 441‘ :~; :‚ ~ ~~‘•~) tam. Uvid~la bränu koncentra~ni ho täbora a strä~nf v~e z lomov& ho kamene pfipomunajid stfedov& lul hrady. Tam mladä b1ond~nka z Ti~nova 11. dubna 1945 zahynula v p1ynov~ komofe. „To s tim sprchovänfm ie sprostä leä. Jedna z nejv~täfch nacistick~ch 1~i,“ v~d~1a pfed svou smrti. Pfesn9po~et ob~ti sousedidch tä borfi Mauthausen-Gusen se odha duje ni~ko. Ten üdaj se podle rüz nich badatelü pohybuie v rozmezi od 122 766 dc 320 tisic lidi. Fakta DaI~f vyso~1nskä stopa v knize Hermy Kennelov6 Franz Duba: Tento mu± so narodil v BedVichov~ u Jihiavy v roce 1902. Za druh~ sv~tovö väiky so stal spr~vcem v~zeniv bmön sk~ch KounIcov~ch kolejich. VÜ~I vöztlüm byt mimoF~dnö bna taini. Na skionku väiky byl sice za dr~en, ab 16. brezna 1946 so mu podallbo ut~ct a zmlzet. Jaroslav Honza: Kdy~ byl staros tou Hii~ta u Pl9byslavi, byl v töto obci v hostlncl zavra~d~n vy znamn~ ~esk~ gener& a jedna z veIk~ch osobnostf protinacis tlck6hoodboje, Vojtöch Lu~a. Öetnlci se o jeho prltomnosti dov~ dÖii nähodou. Starosta se jednomu z nich ~prokacI‘, ~o v obci jsou nöja cl dva tuläci. Honza byl po väIco byl postaven pred soud. Ton ho abo osvöbodbi. Smrt Lu~i byla jinak p0- mstanä krätce pro vra~d~, ötyi~i Öet nfky mu~I v odboji zabill. Jaroslav Paclik redaktor MF DNES JIHLAVA, TI~NOV N~meck~ spiso vateice Herm~ Kenne1ov~ vy~1a P0 pfib~hu umu~en~ch Nämcü na louce Budinka u Dobronina da1~i kniha. Opät se v~nuje drüh~ sv~tov~ väl-‘ ce, akorät v jin~ oblasti a z jin~ho pohledu. V knize s näzvemJe smut n~ opou~nit sv~t na jafe... popisuje osudy lidi, ktefi bojovali v protifa ~istick~m odboji na pomezi ji~ni Moravy a Vyso~iny. Hlavnimi hrdi ny jsou milenci Boäena Skrabälko vä ajaroslav Kofalnik. Zatimco dvaadvacetiletä divka, kterä byla zam~stnanä na pracov ulm üfad~ v Ti~nov~, zahynula v koncentra~nim täbofe Mauthau sen, Jaroslav Kofainlk välku pfe~u1 a byl jednim z pam&nflcü, ktefl Ken ne1ov~ s pfipravou knihy pomohli. „Od 2002 dc 2004 jsme ~i1i v Bm~, kde müj muä pracoval jako -poradce EU u antimonopolniho üfadu. A jä jsem pfem~1e1a: Neu mim ~esky, jak to ud~1äm. V televi zi jsem vid~la vysiläni, mluvil tam Jaroslav K1enovsk~ (po välce si znul niljrn~no z K&aln(ka - pozn. redak ce) veimi dobrou n~m~inou. 0 tom, ~ejeho divka zemfela v Mauthaüse nu i o tom, jak vid~l odsun N~mcü a i to jej zasählo,“ uvedla Herma Kennelovä. Klenovskäho si nnila v telefon- ulm seznamu,napsala rnu a on ji kontaktoval. „Söuhlasil, abych na-, psala o skupinä odboje, jejim~ byl ~1enem,“ potvrdula spisovatelka, kterä ji~ knihu pfedstavila nä ~te nich v Praze a Tßnov~. Nejen o brutalit~ gestapa „V N~mecku sec ~esk~m protifälis. tick~m odboji nic nevi. Byla jsem pfekvapen‘a, kolik takov~ch skupin bylo. Pfl~lo mi düleäini napsat 0 tom,jak to skuteäul bylo. 1 pfibli äit brutalitu jednotek SS a gestapa,“ dopinila k tomu, pro~ se dc takov& ho projektu pou~t~la. schodech hrubä vysekan~ bloky ka menü z lomu, kteni ~asto väiily ni 50 kilogramü. „Mnozi väzni se vy ~erpänim zhroutili a spadli na jin~ jdouci za nimi, ~im~ vytvof iii domi no efekt. Prvni ~lov~k padal na dal ~iho a tak däle, ni üplnä dolü,“ uvä di encyklopedie Wikipedia. Herma Kennelovä se chystä psät da1~i knihu. Wnovat se tenkrät hod lä nämeck~mu filmafi Wolfgangu Kaskelinovi. ‚Je to takov~ n~meck~ Walt Disney,“ fikä spisovatelka. U ~ry druh~ svätov~ välky züsta ne. Filmaf Kaskeline m~1 toti~ v dob~ velk~ prob1~my kviili tomu, ~e byl synem ~idovsk~ho tovärni ka. ~i1 v letech 1897 ni 1973. 0 Vice na str. B3 Bo~ena ~krabä1kovä Jaroslav Koialnik Bedfich B1a~ek Dc roku 1944 studoval medicinu y Tüblngenu, N~mcijej toti~ zafadili dc programu germanizace. V roce 1945 mu ale studia zakäzali, vedl partyzänskou nemocnici v Üjezdu. Posledul cesta odvä~n~ blond32ny: do lägru v Mauthause u pfes Jihlavu Pied 70 letyjel pfes Jihlavu vlak do kon centra~niho t~ibora v rakousk~m Mauthau senu. Uvniti‘ vagonüji nak slouifcich pro transport dobytka byli i ~1enov~ protifa~istic k~ho odboje na pome zi Vyso~iny a Brn~n ska.Jejich strasti pfibli ~ujevnov~knizesnä zvemJe smutn~ opou~ t~t sv& najafe... n& meckä spisovatelka Herma Kennelovä. :‚~ • •-~—•--- •- •~ ~~•‘i~ 4‘ ~ ‚~H ~ _1‘‘ ;i~‘. ~‘•~ ~ —~-~-- ‘~-~-.-•---— :~ ~.. ~ •„~‘:‘~ Otto Kosbowskl: Pracovabjako~j~ mIn~lnfrada bm6nsköho gesta pa. Na konci väiky se pfesunul do • ‘ Jlhiavy, p1esto byl chycen.B~hom - sv6ho transportu zpöt dc Bma so pokusil o sebovra~du. Udov~ soud joj 3. kvütna 1947 bdsoudii k smrti. Tihle p1efili Vüzni koncentraöniho täbora Mauthausen so vyfotili po osvobozeni 5. kv~tna 1945. Foto: Archiv ÖTK Alexander Schober: Od bodna 1945 volitol poboöky gestapa ve VeIk~m Mezii‘l~l. Na ja(s t6hof roku nav~zaI spoIupr~cl 8 ~os k~‘m odboJem. Nökdo to ale vyzra dli bm~nsk~ centräbe a z nl si pro Schobera p1b~il. P11 p1estPelce utr p~I tä~k6 zranönf, kterömu podieN. Sc o. y smrti? Ne,. lidi z dboje poslali. rovnou do plynu tel Jaroslav Achab Haidler. „A ani partyzäny Herma Kennelovä nijak nepoetizuje,“ upozornil. Kniha kon~i smutn~ - transpor tem fady lidi z odboje v lokalitäch okolo Tßnova a Doini Roäinky dc koncentrulniho täbora. Ten sice ul byl pfep1n~n9 a jeho vedeni v dub nu 1945 nejprve v&n~ nechnilo ph jmout. „~lus. Bez diskusi. Tährulte zpätky!“ usly~el velitel transportu Jan Baar od jednoho ze f.~fu Mau thausenu. Nakcnec ale pfijde pf i kaz: „Svhlknout. Musite dc sprch!“ Ten täbor byl nechvalzü znäm~ nejen „sprchami“ alias plynov~mi komorami, ale i takzvan~mi schbdy smrti. V~zn~ po nich nutili v fad~ jednoho za druh~m vynälet P0 186 ‚Je to skvostral napsanä, ten ph- PI~eo välce Herma Kennelovä mä b~h ~asem vtahuje,“ iekl pfeklada- novou knihu v öe~tin~. Foto: MAFRÄ MLADÄ FRONTA DNES 1 pondölil3. 4.2015
