HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach

transcript

VÝVOJ CHEMICKÉHO ŠKOLSTVÍ A VeDY

V cECHÁCH

1348 – Karlova Univerzita

Vývoj chemického školství

a vědy v Čechách

Další středoevropské:

1365 – Vídeň

1367 – Pécs

1369 – Krakov

1387 – Heidelberg

1396 – Zadar

1409 – Lipsko

1465 – Bratislava

1576 – Olomouc

1348 – Karlova Univerzita

První evropská univerzita – 1088 - Bologna

Maroko – 859 – Fez

Egypt – 988 – Káhira

Západní Evropa – 1150 – Paříž

Anglie – 1167 – Oxford

Anglie – Cambridge – 1209

Španělsko – Salamanca – 1134Oficiální dekret – král Alonso IX až 1218

Portugalsko – Coimbra – 1290

Německo – 1402 – Würzburg

Universita Santo Domingo – 1538

Univerzita Tomáše Akvinského 1832 – 1914 uzavřena

Peru – Lima – universita San Marcos - 1551

nejstarší v USA – 1636 – Harvard

druhá nejstarší v USA – Yale – 1701

nejstarší v Austrálii – 1850 – Sydney

1745 Chemie pro studenty medicíny

první profesor chemie a fyziky

Jan Antonín Scrinci 16.10.1697 – 28.4.1773

český lékař a fyzik

jako první zahájil na na pražské univerzitě výuku

experimentální fyziky a chemie

Josef Gottfried Mikan3.9.1743 – 7.8.1814

český botanik a chemik

1798 rektor Karlovy univerzity

Karlova Univerzita

1784 první chemická laboratoř na univerzitě

Josef von Freymuth (1786-1819)

profesor obecné a lékárenské chemie

Adolf Martin Pleyschl10.10.1787 – 31.7.1867

profesor chemie ve Vídni i v Praze

1833 – chemický ústav na nádvoří Karolina

Karlova Univerzita

Josef Redtenbacher13.3.1810 – 5.3.1870

rakouský chemik – objev akroleinu a kyseliny akrylové

– přednášky z analytické chemie

1812 – UK může udělovat doktoráty z chemie

1848 – studium chemie převedeno

z lékařské fakulty na fakultu filosofickou

Karlova Univerzita

Vojtěch Šafařík26.10.1829 – 2.7.1902

český chemik a astronom

1869 – profesor chemie

na Pražské Polytechnice

1882 – profesor chemie na UK

pracoval na diethylmagneziu

zavedl koncovky v anorganickém názvosloví

1909 se chemické laboratorium UK dělí na několik oddělení

(později ústavů)

Karlova Univerzita

Bohuslav Brauner8.5.1855 – 15.2.1935

český chemik

profesor UK

vzácné zeminy

anorganická a analytická chemie

Bohuslav Rayman7.12.1852 – 16.9.1910

1896 řádný profesor UK

organická chemie, biochemie a kvasná chemie

Karlova Univerzita

Kristián Josef Willenberg4.5.1655 – 21.11.1731

vojenský stavební inženýr

Citát:

Chci vyučovat inženýrskému umění

k ochraně vlasti a k obecnému

dobrému

1717 – inženýrská škola

Reskript císaře Josefa I. českým stavům

1716 – hornická škola Jáchymov

1725 – stavovská akademie Olomouc

1735 – báňská škola

1763 – báňská akademie Banská

Štiavnica

Další inženýrské školy

František Josef Gerstner23.2.1756 – 25.7.1832

český matematik a fyzik

průkopník železnice

Karel Augustin Neumann(1771-1866)

– chemická technologie

Karel Napoleon Balling21.4.1805 – 17.3.1868

český chemik

1806 zahájila činnost Pražská polytechnika

František Xaver Maxmilián Zippe

1791 – 1863

1822 – profesor mineralogie na pražské

polytechnice

založil rozsáhlou mineralogickou sbírku

Pražská polytechnika

Jan Staněk(1828-1868)

– první česká učebnice chemie

Vojtěch Šafařík

26.10.1829 – 2.7.1902

František Štolba24.3.1839 – 4.4.1910

1864 z Polytechniky vysoká škola s rektorem

Karel Preis 20.8.1846 – 27.4.1916

Josef Hanuš 12.1.1872 – 24.12.1955

Další významní chemici

Emil Votoček 5.10.1872 – 11.10.1950

František Wald 9.1.1861– 19.10.1930

1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena.

1911 zřízen odbor chemického inženýrství

Jiří Baborovský28.8.1875 – 10.10.1946

1912 zakládá Ústav teoretické a fyzikální chemie

Otakar Viktorin23.3.1903 – 25.4.1958

Nyní VUT Brno

c.k. Česká vysoká škola technická v Brně

1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena

c.k. Česká vysoká škola technická v Brně.

1911 zřízen odbor chemického inženýrství.

Jiří Baborovský (1875-1946)

1912 zakládá Ústav teoretické a fyzikální chemie

Otakar Viktorin (1903 - 1958)

Nyní VUT Brno

Chemie v Brně

Rudolf Brdička

25.2.1906 – 25.6.1970

český akademik

profesor fyzikální chemie na UK

redoxní reakce organických sloučenin

lékařská aplikace polarografie

autor vynikajících vysokoškolských učebnic

1920 – Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství jako

součást ČVUT

1952 – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

samostatná

Přeměny Pražské polytechniky

František Čůta15.11.1898 – 15.3.1986

analytická chemie VŠCHT

Rudolf Lukeš13.4.1897 – 17.10.1960

organická chemie VŠCHT

František Šorm28.2.1913 – 18.11.1980

organická technologie VŠCHT

Ústav OCH a Biochemie AV

Otto Wichterle

(1913-1998)

chemická technologie VŠCHT

Ústav makromolekulární chemie AV

– nejmladší ze všech deseti Wichterlovic dětí

– v šesti letech v důsledku šoku, když téměř utonul v jezírku močůvky

– trpěl horečkami, které neustupovaly celé léto

– rodinný lékař nařídil klid na lůžku a předpovídal mu jeden rok života

– učil se doma

– po přezkoušení ředitelem šel rovnou do páté třídy

– přes svůj nízký věk (devět let) nastoupil na Státní gymnázium v Prostějově

– byl daleko nejmladší (ostatním ve třídě bylo zpravidla jedenáct) a nejmenší

– během dvou let se to vyrovnalo a v tercii začal Otto hrát tenis

– stal se členem juniorského tenisového mužstva, které vzniklo v Prostějově

– do oktávy se ale vzpamatoval natolik, že odmaturoval s vyznamenáním

Otto Wichterle – životopis

1931 – fakulta Chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze

1935 – po promoci zůstává na škole u prof. Votočka

1940 – výzkumné chemické dílny fy Baťa u doc. Landy

1942 – prověřoval Carothersovy postupy a vyvinul polykaprolaktam

– v červnu 1943 se už spřádala příze a v poloprovozu vznikly první ponožky

a dámské punčochy

– punčochářští odborníci byli přesvědčeni, že paty a špičky se musí zesílit

bavlnou a syntetickou přízi pokládali za méně hodnotnou náhražku hedvábí

– po půlroce nošení se však bavlna ze „zesílených“ pat a špiček vydrolila

a samotný polyamid zůstal nedotčen

– výzkum se držel před Němci v tajnosti

– nemohl proto vzniknout větší poloprovoz a další výzkum probíhal

v poměrně stísněných podmínkách

– produkt se začal průmyslově vyrábět až po válce pod názvem Silon,

nejprve jen malé objemy, ale zanedlouho byla v provozu linka vyrábějící

desítky tisíc tun Silonu ročně

21.12.1942 byl Wichterle zatčen

– díky štěstí a korespondenci s německým chemikem Langenbeckem

nebyl poslán do koncentračního táboru

– uvězněn pouze na čtyři měsíce

– s koncem války skončilo Wichterlovo působení ve Zlíně, především

proto, že se do vedení firmy dostali jeho odpůrci

– krátce po válce (už v červnu 1945) se Wichterle vrátil do Prahy, aby

zjistil, jaký je stav na vysokých školách

– vybavení laboratoří sice nebylo zničeno, ale původní budova byla

v hrozném stavu, Wichterle však byl odhodlaný obnovit výuku na vysoké

škole

– spolu s docentem Lukešem museli nejprve najít vhodnou budovu

– v improvizovaných podmínkách v části Ústavu organické chemie

v Horské ulici zřídili laboratoře posluchačů a už během prázdnin se tu

začaly střídat turnusy studentů

– nebyly však k dispozici žádné návody ke cvičení

– Wichterle trávil většinu svých večerů sepisováním návodů pro základní

preparativní práce

– vznikají první skripta pro organickou i anorganickou chemii, která svým

pojetím předbíhala dobu

– později sám napsal dokonce německou a ruskou verzi těchto učebnic

– učebnice průběžně vylepšoval až do roku 1958, kdy byl propuštěn

z vysokých škol.

– spolu s Lukešem se pokusil zcela od základů změnit výuku na vysokých

školách

– na svých poválečných přednáškách zavedl průběžné testy a zkoušky

se staly jen formalitou, která doplňovala celkové hodnocení.

– tato metoda však neuspěla – kvůli konservatismu profesorů, ale také

proto, že toto průběžné hodnocení se dalo jen špatně politicky ovlivnit

– souběžně s dosazováním členů komunistické strany do vedení školy

přibývalo Wichterlovi konfliktů a nepřátel

– když byl novým rektorem jmenován Vladimír Maděra začala politická čistka

vedoucí i k propuštění Otty Wichterla dne 31.8.1958

– i přes odvolání nepozbyla výpověď platnosti

– Wichterle poté získal vědecký azyl na Československé akademii věd, kde

vládlo přeci jen politicky liberálnější prostředí, než na vysokých školách.

– 4.12.1958 byl Wichterle jmenován vedoucím laboratoře makromolekulárních

látek ČSAV, z níž se vyvinul Ústav makromolekulární chemie (ÚMCH).

– Wichterle se pak stal jeho ředitelem (až do tzv. normalizace) a strůjcem

většiny jeho úspěchů

– nejznámějším vynálezem Otty Wichterla jsou samozřejmě gelové kontaktní

čočky

– impuls k práci na vývoji měkkých kontaktních čoček dal náhodný rozhovor

ve vlaku cestou z Olomouce do Prahy roku 1952

– spolucestující (dr. Pur) četl odborný článek o možnostech chirurgické

náhrady oka

– Wichterle si uvědomil, že lepší materiálem pro implantát než ušlechtilé kovy

by byla umělá hmota.

– začal tedy rozvíjet teorii o trojrozměrném hydrofilním polymeru, který by byl

pro oko dobře snesitelný.

– jako nejvhodnější se jevil HEMA-gel (poly-hydroxyethyl-methakrylátový gel),

který pohlcoval asi 40 % vody, byl průhledný a měl dobré mechanické

vlastnosti – problém byl s jeho zpracováním

– nejprve se gel lil do forem, čočky se však při otevírání forem trhaly a měly

nepravidelné okraje

– 1958, vyhazov z VŠCHT a likvidace tamějšího výzkumu hydrofilních gelů

a čoček

– spolu s Wichterlem pak do ÚMCH odešlo mnoho jeho spolupracovníků, mezi

nimi i Drahoslav Lím, a výzkum pokračoval pod záštitou ÚMCH

– na půdě ústavu pak vznikla nová metoda – odlévání gelu do skleněných

– získala se tak čočka s přesnou optikou ve střední části.

– některé čočky oko téměř nedráždily, ale výtěžky byly stále malé kvůli

složitému obrušování okrajů.

– první čočky byly již aplikovány i na pacientech 2. oční kliniky v Praze za

spolupráce s doktorem Maxmiliánem Dreifusem

– prokázalo se tak, že měkké čočky mohou poskytnout dokonalou korekci zraku

a jsou pacienty poměrně dobře snášeny

– ministerstvo zdravotnictví však výzkum i přes Wichterlovo naléhání v roce

1961 zrušilo kvůli malým výtěžkům.

– Wichterla napadl úplně nový způsob zpracování HEMA gelu

– odlévání v rotujících otevřených formách, ale protože na obzoru nebyla žádná

možnost pokračování v realizačním vývoji na půdě ČSAV, začal se Wichterle

touto metodou zabývat doma.

– na konci roku 1961 se mu doma podařilo podat důkaz, že lze kvalitní

kontaktní čočky vyrobit s minimálními náklady metodou odstředivého odlévání

monomeru v rotujících formách.

– tento první přístroj na výrobu kontaktních čoček je velmi známý, jedná se o

aparaturu sestavenou z dětské stavebnice Merkur nejprve s dynamem z

jízdního kola jako motorkem a poté i s motorkem z gramofonu

– po úspěšné zkoušce těchto čoček (opět na klinice u dr. Dreifuse) napadlo

Wichterla, že nyní se nejedná pouze o službu zdravotnictví, ale že s výrobou

čoček souvisí velké hospodářské zájmy především v USA

– k podobným závěrům došly i státní instituce, a proto byl Wichterle vybízen k

rozvinutí výzkumu čoček ve větší míře v ÚMCH.

– vymohl si tedy čtyřicet pracovníků a působiště mimo ústav, protože tvrdil, že

tento výzkum nepatří na půdu ústavu Akademie věd

– události roku 1968 výrazně ovlivnily vývoj Československa a také Wichterlův

život

– v lednu se uvolnila politická situace a pracovníci Akademie se postupně

začali scházet a vznikl i Svaz vědeckých pracovníků (Wichterle byl zvolen

předsedou přípravného výboru)

– Wichterle se postupně zapojil do politického dění a stal jedním z iniciátorů

manifestu 2000 slov

– Wichterle byl zvolen 10.7.1968 téměř jednohlasně členem České Národní

Rady a z politické scény odešel koncem roku 1969, protože nesouhlasil

s prodlužováním mandátu (poslanci si odhlasovali prodloužení vlastních

mandátů)

– jako jediný také odmítal poslanecký plat, protože se cítil být pouze vědcem

– 21.12.1969 1969 byl Wichterle jako signatář 2 000 slov zbaven funkce

ředitele ÚMCH a dále tam pracoval pouze jako řadový vědec

– přestože měl Wichterle všechny své vynálezy spolehlivě zajištěny patenty,

mnoho firem napříč Amerikou tyto patenty vědomě porušovalo.

– šlo především o výrobu čoček soustružením z tvrdého xerogelu a jejich

následné bobtnání ve vodě

– vedlo se mnoho soudních sporů proti velkým firmám, které patenty

porušovaly

– žalované firmy na svou obranu podávaly zrušovací žaloby proti platnosti

daných patentů, byla to pro ně jediná šance, jak uniknout těžkému finančnímu

postihu

– nejdůležitějším svědkem měl být přirozeně Otto Wichterle, k čemuž byla

samozřejmě nutná cesta do USA

– vzhledem k Wichterlově přítomnosti na černé listině české komunistické vlády

to nebylo vůbec jednoduché

– když však vládě došlo, že i ona by prohrou v soudních sporech o patenty

ztratila velké množství peněz, bylo Wichterlovi konečně dovoleno vycestovat

– u federálního soudu, kam až se spor dostal, Wichterle během několika málo

dní vyvrátil veškeré pochybnosti o pravosti patentů

– až v únoru 1982 vydal federální soud, nejvyšší instance, proti jejímuž

rozhodnutí nebylo odvolání, rozsudek potvrzující platnost Wichterlových

patentů, a to nejen v USA, ale i ve všech ostatních zemích

– firma NPDC tak postupně inkasovala desítky milionů dolarů, o které se již

nemusela dělit s českou Akademií věd, protože čeští mocipáni se v roce 1977

vzdali veškerých licenčních smluv

– chtěli tím zrušit účast Akademie na tomto sporu a sprovodit ze světa všechny

úspěchy spojené s jménem Otto Wichterle

– české hospodářství tak přišlo přibližně o miliardu devizových korun

– koncem 70. let začala pomalu opadat normalizační nenávist k Wichterlovi a

opět mohl cestovat do zahraničí, nejprve pouze dvě cesty ročně, ale mohl se

zúčastnit výše zmíněných soudních sporů a chemických konferencí

– po 1989 mohla být Wichterlovi projevena zasloužená úcta

– 1990 byl zvolen presidentem ČSAV a na této pozici setrval do roku 1993

– 1993 byl po něm pojmenován asteroid Wichterle

– do konce svého života se snažil být ve styku s chemií, přestože se již nemohl

naplno věnovat pracím v laboratoři, zajímal se o dění v oboru a rozdával rady

– 18.8.1998 zemřel Otto Wichterle na své chatě v obci Strážisko u Prostějova

ve věku nedožitých 85 let.

Zpracováno podle Wikipedie ze dne 5.12.2010

Syn Kamil Wichterle *11.10.1941 – chemik, metalurg, má 5 dětí a 12 vnoučat

1950 Vysoká škola Chemická Pardubice

1953 Vysoká škola chemicko-technologická Pardubice

1994 Univerzita Pardubice

Osobnosti:

Jan Wanka

Miroslav Jureček (1905-1984)

Jiří Klikorka *6.1.1922

Ladislav Kudláček *1932

Pytela Oldřich *25.12.1950

Chemie v Pardubicích

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Přírodovědecké fakulty v Olomouci, Brně, Ostravě a Hradci Králové

Vysoká škola báňská v Ostravě

Učitelství chemie:

Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové, Liberec, Ostrava, Plzeň

Další chemická vysokoškolská pracoviště

Základní školy přešly v roce 1773 z církve na správu státu,

učí se přírodopis nikoliv chemie

1867 učí se chemie spolu s fyzikou jako přírodozpyt

Po 1918 chemie je samostatná na gymnáziích a v

měšťanských školách

Vývoj základní výuky chemie

1770 Učená společnost (František Nostic)

1784 Královská učená společnost nauk

1872 Spolek českých chemiků (V. Šafařík, F. Štolba)

1880 První sjezd českých lékařův a přírodozpytcův

1892 Společnost pro průmysl chemický v království

českém

1907 Česká společnost chemická pro vědu a průmysl

1920 Československá společnost chemická

Vědecké společnosti zabývající se chemií

1876 první číslo časopisu Listy chemické

1891 první číslo periodika Časopis pro

chemický průmysl

1929 Collection of Czechoslovak

Chemical Communications

Vědecké časopisy zabývající se chemií

HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach

Education