Implikace Rakouské teoriehospodářského cyklu prostrategii cílování inflace

Michal KvasničkaMasarykova universita Brnoqasar@econ.muni.cz

Zpracováno v rámci projektu GAČR č. 402/05/2172.

� � � � � � �

Cíl prezentace

Cílem prezentace je

ukázat hlavní rysy Rakouské teorie hospodářského cyklutransformovat ji do „neoklasičtější podoby“upravit ji pro endogenní penízeprozkoumat její implikace pro strategii cílování inflace

Cílem není

systematizovat tuto teoriiukazovat její historický vývoj

� � � � � � �

Historický kontext

Populární ve 30. letech, po Keynesovi zapomenuta.

Navazuje na

Wicksellův „kumulativní proces“Böhm-Bawerkovu teorii kapitálu

⇒ ⇒

Mises(1881–1973)

Hayek(1889–1992)

Nobel. cena 1974

Rothbard(1926–1995)

Garrison*19??

Použita bude Hayekova verze teorie v Garrisonově prezentaci.

� � � � � � �

Základní literatura

Mises: The Theory of Money and Credit, [1912] 1953— Human Action, [1949] 1964— On the Manipulation of Credit, 1978

Hayek: Monetary Theory and the Trade Cycle, 1932— Prices and Production, [1931] 1935— . . .

Rothbard: Man, Economy, and State, 1962 [č. 2005]— America’s Great Depression, 1963

Garrison: Time and Money, 2001Selgin: Less than Zero, 1997Ebeling (ed.): The Austrian Theory of the Trade Cycle,1996

� � � � � � �

Jak začít: Záhada úrokové sazby

Studenti ekonomie se učí, že úroková sazba je

cena určená na trhu(neoklasická mikro / makroekonomie, . . .)nástroj monetární politiky stanovený centrální bankou(neo- / post- /nová keynesiánská makroekonomie, . . .)

Jak je to možné naráz?

Není. Platí jedno, druhé, nebo něco třetího.

� � � � � � �

Úroková sazba jako cena

St, It

rt

S∗t = I∗t

r ∗t

Sst

Idt

Reálná úroková sazba určena na-bídkou úspor a poptávkou po in-vesticích.

� � � � � � �

Změna reálné úrokové sazby

It

Ct

I∗t

C ∗t

A

[I∗t ]′[C ∗

t ]′ B

St, It

rt

r ∗t

A[r ∗

t ]′ B

Sst[Ss

t ]′

Idt

Úroková sazba nese informace o rela-tivní vzácnosti současných a budoucíchstatků.

Zvýšit investice lze pouze sníženímspotřeby.

Snížení úrokové sazby nese domácnos-tem informaci, že k dispozici jsou užpouze méně výnosné investiční projek-ty; firmám nese informaci, že domác-nosti jsou ochotné profinancovat i mé-ně výnosné projekty.

� � � � � � �

Úroková sazba a struktura výroby

Snížení úrokové sazby mění strukturu výroby:

vyrábí se více kapitálových statkůstatky náročné na kapitál se relativně zlevňují, tj. rostejejich výroba na úkor statků na kapitál nenáročnýchfirmy nahrazují ve výrobě práci kapitálem

Obecné nahrazení práce kapitálem ovšem není možné – práce bybyla nezaměstnaná.

Mění se časová struktura výroby.

Lze dobře ilustrovat „Hayekovým trojúhelníkem“.

� � � � � � �

Hayekův trojúhelník

Výroba probíhá v na sebe navazujících stupních – výstup před-chozího stupně vstupuje jako kapitál do následujícího stupně.Poslední stupeň výroby vyrábí spotřební statky.

(Uvažujeme pouze kapitál v podobě meziproduktů.)

časová struktura spot

ř.st

atky

(kapitál)

Existují různě „oklikové“ výroby. Oklikovější výrobní postupy častoumožňují při daném objemu primárních výrobních faktorů vyrobitvyšší produkt.

� � � � � � �

Změna struktury výroby při snížení úrokové sazby

It

Ct

I∗t

C ∗t

A

[I∗t ]′[C ∗

t ]′ B

St, It

rt

r ∗t

A[r ∗

t ]′ B

Sst[Ss

t ]′

Idt

Při snížení úrokové sazby se primární výrobní faktory přesouvajído výrob „vyšších řádů“ – trojúhelník se „natahuje“.

� � � � � � �

Proč snížení úrokové sazby zvyšuje oklikovost výroby

V každém výrobním stupni dva efekty:

firmy nahrazují kapitál prací (substituční efekt)firmy mění objem všech vstupů podle změny své poptávky(produkční efekt)

V posledním stupni klesá produkce ⇒ klesá poptávka po práci ikapitálu, po kapitálu méně.

V předchozím stupni totéž, ale jeho poptávka klesá méně.

Kumulativní proces ⇒ v počátečních výrobních stupních rostepoptávka po kapitálu i práci, po práci více.

Primární výrobní faktory se posouvají do oklikovějších výrob.

� � � � � � �

Intuice pro prodloužení časové struktury výroby

Dvě technologie:

Technologie A: Výroba bez meziproduktů, okamžitě nutno 32 li-dí.

Technologie B: Výroba pomocí meziproduktů.

krok 1: výroba meziproduktu, 10 lidí, rok zrajekrok 2: zpracování meziproduktu, 10 lidí, rok zrajekrok 3: výroba finálního produktu, 10 lidí, pak spotřeba

Náklady technologie A: 32w

Náklady technologie B: [10 · (1 + r)2 + 10 · (1 + r) + 10]w

při úrokové sazbě 5 % jsou náklady technologie B 31.525při úrokové sazbě 10 % jsou náklady technologie B 33.1

� � � � � � �

Následné zvětšení produkce

Nové výrobní procesy musejí nabíhat postupně od výrob „nejvyš-ších řádů“.

It

Ct

I∗t

C ∗t

A[C ∗t ]′ C

[I∗t ]′B

Po dokončení celého výrobního procesu je k dispozici větší množ-ství spotřebních statků než bylo původně.

� � � � � � �

Ekonomický růst v reálném světě

V reálném světě je růst plynulý. Prodloužení procesu není spo-jeno s poklesem aktuální spotřeby a úrokové míry – domácnostiprostě nespotřebují celé minulé zvýšení produkce, nýbrž část pro-investují.

It

Ct

� � � � � � �

Úroková sazba jako nástroj

Pokud centrální banka používá úrokovou sazbu jako svůj nástroj,pak provádí cenovou regulaci.

Cenová regulace má obecně za následek

špatný přenos informací / špatné signály o relativní vzác-nosti„perverzní“ motivacineefektivní rozdělování zdrojů

(Pro jednoduchost budeme uvažovat zatím pouze stacionárníekonomiku a úrokovou sazbu fixovanou pod její rovnovážnouúrovní.)

� � � � � � �

Jak centrální banka fixuje úrokové sazby

St, It

Rt

I∗t

R∗t

A

[Sst ]′

Rpt

B

[Idt ]′

C

Sst

Sst + UF

Idt

Nabídku úspor a poptávkupo investicích zprostředko-vává bankovní systém.

Centrální banka stanoví úro-kovou sazbu Rp a dovolu-je komerčním bankám půj-čovat si za tuto sazbu.

Banky poskytnou úvěr každému, kdo je ochoten si ho vzít zacenu Rp.

Pokud Rp 6= R∗, pak trh není v rovnováze a úroková sazba nesešpatné informace o relativní vzácnosti kapitálu.

� � � � � � �

Wicksell: Snížení úrokové sazby zvyšuje ceny

It

Ct

I∗t

C ∗t

A

Sst′

[C dt ]′ B

Idt′

C

D

St, It

Rt

I∗t

R∗t

A

[Sst ]′

Rpt

B

[Idt ]′

C

Sst

Sst + UF

Idt

Při nižší úrokové sazbě rostou in-vestice a klesají dobrovolné úspo-ry, tj. roste spotřeba.

Ekonomika se snaží dostat nadhranici výrobních možností.

Skutečný agregátní produkt sezvýší, pokud vzroste nabízenémnožství primárních výrobníchfaktorů.

Zvýšení poptávky na všech trzíchznamená růst cenové hladiny.

(Vzrostl objem peněz.)

� � � � � � �

Wicksellův kumulativní proces

It

Ct

I∗t

C ∗t

A

Sst′

B

Idt′

C

D

Sst′′

B′

Idt′′

C′

D′

St; It

Rt

I∗t

R∗t A

Sst′

Rpt

B

Idt′

C[R∗

t ]′ A′

[Sst ]′′

B′

[Idt ]′′

C′

Sst

Idt

[Sst ]′[Id

t ]′Ve stacionární ekonomice je proceskumulativní.

Jakmile začne růst cenová hladina,roste očekávaná inflace, a tedy i rov-novážná nominální úroková sazba R∗t .

Sazba centrální banky Rp je tak rela-tivně ještě nižší – inflace akceleruje.

(Při dokonalých očekáváních, plněpružných cenách, nulových transakč-ních nákladech, . . . by cenová hladinaokamžitě „uletěla“ do nekonečna.)

� � � � � � �

V rostoucí ekonomice . . .

Jakékoli zvýšení objemu peněz v ekonomice způsobí snížení úro-kové sazby a misalokaci kapitálu.

Ve stacionární ekonomice je to spojeno s růstem cenové hladiny.

V rostoucí ekonomice roste poptávka po penězích . . .

⇓

V rostoucí ekonomie rovnováze odpovídá deflace (pokles cenovéhladiny).

Ekonomika může být přehřátá, i když se cenová hladina neměnínebo dokonce klesá.

� � � � � � �

Změna struktury výroby při snížení sazby

Předpoklady:

neuvažujeme dokonalá ani matematicky racionální očeká-vání – správnou kalkulaci dělá tržní procesceny směřují chování podnikatelů (ne mechanicky)nové výdajové toky „tečou“ hospodářstvím postupně – mě-ní jednotlivé ceny v různých okamžicích a do různé míry(tj. mění relativní ceny)přesouvají bohatství (nejen mezi starými věřiteli a dlužníky)

Pak:

agregátní produkt roste jen pokud se zapojí dodatečné pri-mární výrobní faktorystruktura produkce se mění vždymění se struktura kapitálu

� � � � � � �

Změny struktury výroby bez zapojení dodat. zdrojů

It

Ct

I∗t

C ∗t A

Sst′

B

Idt′

C

D

St, It

rt

R∗t

A

Rp B C

Sst

Idt

Umělé snížení úrokovésazby působí změnu ča-sové struktury výroby.

Pokud se nezapojí vícprimárních výrobních fak-torů, pak se zdrojepřesouvají k výrobcům.Vznikají vnucené úspo-ry. V extrémním přípa-dě ekonomika přecházído bodu C.

Hayekův trojúhelník se„natahuje“. ⇒ Špatné

investice.

� � � � � � �

Změny struktury výroby při zapojení dodat. zdrojů

It

Ct

I∗t

C ∗t A

Sst′

B

Idt′

C

D

St, It

rt

R∗t

A

Rp B C

Sst

Idt

Pokud se zapojí dal-ší primární výrobní fak-tory, pak mají vnuce-né úspory podobu vět-šího pracovního nasaze-ní. Cenová hladina ros-te méně – v extrémnímpřípadě ekonomika do-sahuje bodu D.

Ekonomika se snaží na-ráz přejít ke kratšímu idelšímu výrobnímu pro-cesu – Hayekův trojú-

helník se „rozlamuje“. Zdroje jsou investované špatně.

� � � � � � �

Konec expanze, příchod recese

Akcelerující míra inflace donutí centrální banku zvýšit úrokovousazbu Rp.

Při vyšší sazbě nelze prodloužené výrobní procesy profinancovat.

Specifický kapitál investovaný do opouštěných výrob je ztracen.

Produkce i zaměstnanost klesá.

Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost – část lidí nelze zaměst-nat, dokud výroba nepostoupí z vyšších řádů k jejich řádu výroby.

Recese je ozdravný proces.

� � � � � � �

Role centrální banky

Centrální banka může umělou expanzi vyvolat dvěma způsoby

snížit úrokovou sazbu Rp, když se rovnovážná úroková mí-ra R∗t nezměnilanezvýšit úrokovou sazbu Rp, když se rovnovážná sazba R∗tzvýšila

Centrální banka ovšem nemá žádnou možnost zjistit rovnováž-nou sazbu R∗t .

Ve stacionární ekonomice může poznat ex post podle změn ce-nové hladiny.

� � � � � � �

Implikace pro strategii cílování inflace

Otázky: Co je

vhodný nástroj monetární politiky?vhodný cíl monetární politiky?

Představuje cílování inflace zlepšení proti jiným strategiím?

� � � � � � �

Vhodný nástroj monetární politiky?

Použití úrokové sazby jako nástroje monetární politiky znamenácenovou regulaci nejdůležitější ceny v hospodářství.

Úroková sazba pak (pokud není rovnovážná)

špatně přenáší informacevytváří perverzní motivacešpatně rozděluje zdroje

Alternativní strategie dělají většinou totéž.

� � � � � � �

Predikční nástroje

Dopředu hledící strategie = zlepšení, pokud dokáže predikovatzměny rovnovážné úrokové sazby.

Problém s vlastní predikcí:

závisí na nabídce úspor a poptávce po investicíchmakro-predikční nástroje nemusejí být dostatečnépodstatná je struktura výrobyrecese může být ozdravný proces

� � � � � � �

Vhodný cíl monetární politiky?

V rostoucí ekonomice jsou peníze dynamicky neutrální při pokle-su cenové hladiny.

⇒ malá kladná míra inflace je zlepšení, ale ne dokonalé.

Snad nevytváří výrazné cykly, ale vede k plýtvání zdroji (špatnéalokaci).

Ovšem při poklesu cenové hladiny

mohou vadit nominální rigiditymohou vznikat špatná očekávání

⇓

„Optimální“ monetární politika nemusí být možná. Cílem by všakpatrně neměla být rostoucí cenová hladina.

� � � � � � �

Udržitelnost „malé kladné míry inflace“

Wicksellův kumulativní proces předpokládá, že inflace akcelerujevždy, když je úroková sazba pod svou nominální úrovní.

Co je třeba dělat, aby centrální banka udržela „malou stabilnímíru inflace“?

Neznamená to snižovat a zvyšovat úrokovou sazbu, aby inflaciudržela v daném koridoru?

Tj. motivovat špatné investice a později je bořit?

+ důsledky „flexibilního cílování“ (tj. vědomého nedodržení cíle)?

� � � � � � �

Závěr

Cílování inflace představuje zlepšení proti starším inflacionistic-kým politikám „bez závazku“.

Je dobré zvážit, zda nejít ještě dál – ke stabilní cenové hladiněči deflaci.

Cílování inflace není „tragédie“ (nevyvolává nutně krize), ale zřej-mě působí neefektivní alokaci zdrojů.

� � � � � � �

Děkuji za vaši laskavou pozornost.Otázky, komentáře, doporučení?