Macrofauna průměr těla > 2mm

Molusca Měkýši

Měkké nečlánkovanétělo112 000 druhův půdě Gastropodapulmonataasi 35 000 druhůcelosvětově z toho asipolovina žije v půdě

Měkké nečlánkované tělo, s vápenitou schránkou, krevní oběh jeotevřený, vylučování metanefridie, ústa vybavena radulou, nervovásoustava původně žebříčkovitá značně centralizovaná, častohermafroditi

Cepaea hortensis

Helix pomatia

Laciniaria

Isognomostoma isognomostomos

Arion lusitanicusLimax maximus

Bielzia coerulans

Limax cinereonigerArion subfuscus

Arion rufus

Euchondrus desertorum zNegevské poště (Israel) jevelý 12 mm. Je významnýherbivor lišejníků, podílí sena uvolňování dusíku dopůdy.

Celosvětově asi 6,000 druhů ve 20ti čeledích.např. Moniligastridae,Glossoscolecidae, Lumbricidae, Ocnerodrilidae, *Acanthodrilidae,*Octochaetidae, Benhamiidae, *Megascolecidae, Eudrilidae u nás jenLumbricidae. Většinou detritofágové víjmečně draví (Agriodrilus andPhagodrilus)

Žížaly Oligochaeta, Anellida

It may be doubted whether there are anyother animals which have played so importanta part in the history of the world, as havethese lowly creatures [Charles Darwin, 1881]

Oligochaeta jsou segmentovaníkroužkovci s prostornou tělní dutinou(coelom) která plní funkcihydroskeletu. Dosahují velikosti odněkolika cm do 2-4 m. Narozdíl odPolychaeta, Oligochaeta nemajíparapodia, mají 4 štětečky set nakaždém segmentu každá stětiškaobsahuje asi 25 chaet. Mohou senatoahovat a smršťovat pomocípodélných a okružních svalu.Jsou hermaphroditi, mají vnějšíoplodnění skladují sperma vspermathecách. Clitellum vylučujie"cocoon" do něhož jsou uloženyvajíčka a spermie.Mají uzavřený oběhový system.Ventrální céva vede krev posteriorně,dorsální anteriorněMohou regenerovat chybějící segmenty

Chlorocruorin (zelený,červený) mnohomioglobinovýchjednotek abnormálníhem 3600kDaErythrocruorin

Pod zemí se pohybují vlnovitými kontrakcemitěla, kterými se tělo smršťuje a prodlužujezkrácená část je širší a zakotvuje tělo v půděpohyb v půdě je usnadněn produkcí slizu

Ekologické skupiny žížal

Epigeické druhy

žijí v opadu nebo v povrchovýchvrstvách půdy

nepříznivé období roku přečkají vkokonech

rychlý vývoj

nebudují chodby nebo jsou chodby jenpři povrchu

živí se org. hmotou rychlý průchodpotravy střevem

Dendrobeaena octaedra

Lumbricus rubellus

Endogeické druhy

žijí v hlubších vrstvách půdy

nepříznivé období roku přečkají vhlubších vrstvách půdy

pomalý vývoj

budují chodby nebo jsou chodby

živí se org. hmotou v půdě pomalýprůchod potravy střevem

světle zbarvené

Aporectodea calliginosa

A. rosea

Anetické druhy

žijí v hlubších vrstvách půdy alopotravu scánějí na povrchu

nepříznivé období roku přečkají vhlubších vrstvách půdy

středně rychlý vývoj

budují chodby

živí se org. hmotou na povrchu půdyrychlý průchod potravy střevem

velké pigmentované zbarvené

Lumbricus terrestris

Význam žížal pro půdu

modifikují chemické vlastnosti půdy calciferní žlázy - zvyšovánípHzvyšují dostupnost řady živin N, P, K,Urychlují fixaci dusíku

Podporují tvorbu půdních agregátůZvyšují stabilitu agregátů a schopnost půdy zadržovat vodujiné druhy nohou agregáty destabilizovatPodporují aeraci půdy

Mohou podporovat minaralizaci, humifikaci a stabiliyaci organickéhmoty v půděPodílejí se na promíchávání organických a minerálních horizontůBioturbace.

Megascolides australisprůměr t ěla 2-3cm délka 1 - 4m

Onychophora Drápkovci

Asi 200 známých druhů žije vtropech a na jižní polokouli

Mají řadu vlastností typickýchpro Anelida a Arthropodatělo je článkované, bezexoskeletupokryté sametovými chloupkydrápky chitinóznídýchají trachejemidravci imobilizují kořistlepivou substancí

Arhropoda ČlenovciTělo vybavené exoskeletem inpregnovaným chitinemotevřený krevní oběhchitinové pláty spojené ohebnými spojičlánkované nohy

Hmyz a Myriapoda mají nohyjednoduché (Uniramia)Korýši nohy ze dvou větví vnějšítypicky žábra, vnitřní kráčivá.Arachnida jednoduchá noha ale patrnérudimenty druhé větve

Crustacea korýši

Velká skupina vodních členovců, několik zástupců proniklo na souš

Isopodacelosvětově4500 mořských druhů 500 sladkovodních 500 terestrických

Tělo rozděleno do 3 částí hlava (= cephalon), hruď, a zadeček (=pleon). První segment hrudi srostlý s hlavou ybývajícíh 7 volnýchčlánků (pereonitů) nese po páru uniramních nohou pereopods,adaptovaných k chůzy. Zadeček 5 článků plus poslední sloučený stelsonem, kyždý článek nese pád dvouramenných nohou. Na hlavě

složené oči a dva páry tykadel. První funguje jako chemorecetordruhý mechanoreceptor. Ústní ústrojí se sestává y mandibul,maxill 1, maxill 2, a maxilliped. Maxillipedy jsoumodifikovanýmy nohami 1 hrudního článku.

Jsou saprofágové, živý se opadem a asociovanouorganickou hmotou.V některých ekosystémech významní primárnídestruenti opaduu Některých byla demonstrována přítomnost celulázy

Pouštní druhy významnépři zatahování org.zbytků do půdy

Oniscus asellus

Porcelio scaberArmadillidium vulgare

Ligidium hypnorum

Arachnida PavoukovciTělo rozděleno do dvouhlavních oddílů prosoma andthe opisthosoma. Prosomanese 6 párů končetin. Prvnípár je přeměněn v chelicery.Druhý modifikován různýmzpůsobem. U štírů tvořípedipalpy u jiných zakrněl usamců pavouků tvoříkopulační orgán. Chelicerátinemají tykadla.

Dýchají vzdušnými vaky(modifikovaný žábra) spojenátrachejemi se vyduchem.

Palpigradi Bičovci Solifugae Solifugy

Skorpionida Štíři

Druhý pár končetinpřeměněnv klíšťkovité pedipalpy.Na konci zadečkujedová žlázamají až 6 párů očijejich kutikula v UVsvětle fluoreskuje.

Významný predátořizejména v aridníchoblastech

U nás jeden druh patrně zavlečený

Pavouci (Araneae)

34 000 druhů, u nás 800 druhů velikost 0,5 mm do 90mm.Tělo složeno z hlavohrudi a zadečku, připojen stopkouosm kráčivých končetin.Klepítka (chelicery) jsou dvoučlánkové a ústí do nichvývod jedové žlázy. Mají osm očí

Mají snovací bradavky, původně modifikovanékončetiny Na končetinách mají pak hřebínek, spřádají .

Pavouci jsou draví Trávení je mimotělníDýchání plicní vaky a keříčkovitě větvená tracheálnísoustava.

Lycosidae Xerolicosa nemoralis

Salticidae

Mitopus morio

Velmi dlouhé ktáčivé nohy prosoma a opisthosomaspojeny, nemajíjedové ani snovací žlázy. U některých druhů prvních 5 hrudníchštítků srostlých scutum, druhý pár nohou delší než ostatní sloužíjako tykadla. Ústní ústrojí (stomotheca) umožňuje pohlcováníkousků potravy. Tvořena výběžkypadipalpů a prvního pátu noh.Jeden pár oří uprostžed hlavy míří do stranyObrané žlazy (ozopores). Nemajívydušné vakz dýchjí trachejemi.Spirakuly meyi 4 párem nohouGonopore na spodu cephalothoraxu,kopulace přímá samci mají penissamice. Velikost těla okolo 7 mmJsou to všežravci, menší bezobratlýdetrit.

Opiliones Sekáči

Myriapoda

Mají mnoho nohou od 750 (Illacme plenipes) do méně než 10.Jeden pár kusadel a jednoduché oči.Tomaosvariho orgánykutikula dýchají trachejemi

Pauropoda SymphylaDiplopodaChilopoda

DiplopodaDva párz nohou na většině tělníchčlánků, celkem 80-400 (max 750) nohna hlavě tzkadla, Tomosvaryho organya jednoduché ocely.Mají obrané žlázy produkující tekutounebo plynou obranou látku HCNpro člověka většinou neškodnou.Jsou to saprofágové živí se mrtvouorg. hmotou.

Polyxenus lagurus Glomeris hexasticha

Polydesmus angustus

Iulidae

Chilopoda Stonožky

Predátoři, mnohočlankové tělo (až 170 článků) na každém článku párnohou. Nohy na straně těla, které je dosroventrálně zploštělé. První párnohou přeměněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou.Výjmečně jeudáváno umrtí člověka po kousnutí stonožkou. Jsou to dravci.Hlava opatřena tykadly Tomosvariho orgán. Na konci těla vlečné nohyNejvětší Scolopendra gigantea dorůstá 30 cm

ScutigeromorphaLithobiomorpha

Geophilomorpha

Scoloprendromorpha

Hmyz Insecta

106 druhů80% všechmetazoí

10-1 mmaž102 mm

max 76 cmvymřelé

dnes 30 cm

Archaeognatha Thysanura

Složené oči se ve předu dotýkajískáčí dozadupohybem zadečkutělo krytošupinkamiživý se detritemřasami lišejníky

Tělo kryto šupinkami. Na konci těla 3 štěty živí se mrtvou org. hmotou

Orthoptera Dermaptera

Dictyoptera (šváby a termiti)

Termiti nejrozšířenější skupina hmyzuv tropech. Živí se dřevem, majíschopnost rozkládat celulózu jednakdíky vlastním celulázám jednak díkysymbiontům, flagellata ale uTermitidae, (60% všech druhů) houby adalší org.

Armitermes meridionalis

Hemiptera

Ploštice (Heteroptera)Auchenothyncha křísy, cikády Sternorhyncha mšice

Bodavě savé ústní ústrojíherbivoři, některé ploštice dravci

Neuroptera

Coleoptera

Diptera

Mecoptera

Hymenoptera

Pogonomyrmex badius

Formicidaemravenci

Vertebrata

Gopherus polyphemus Talpa europea

Otázky ?