Miloš Čermák: Budoucnost médií

Post on 25-Jan-2015

2,245 views 2 download

description

Přednáška Miloše Čermáka v rámci Bloku expertů na KISK FF MU

transcript

Miloš Čermák, Extra Média

Pšššt! Taky to slyšíte? Někdo volá o pomoc...

„The medium is dying!“

http://www.youtube.com/watch?v=uNI2Chjzr1M

Noviny a žurnalistika za sebou mají úžasnou éru ...

Jak by vypadal „Watergate“

dnes?

● Woodward a Bernstein by asi ani ve Washington post nepracovali

● … a pokud ano, neměli by čas pátrat● museli by psát články na web, blogovat atd.● možná by se snažili něco „vygooglovat“

Éra novin končí. Otázkou je, zda s ní skončí také žurnalistika

Kdo dnes četl noviny?

Odkud se dozvídáte zprávy?

● z novin● z televize, rádia atd.● ze zpravodajských serverů na webu● ze sociálních sítí

Odkud jste se dozvěděli, že zemřel Michael Jackson?

A kde se to dozvěděli

Američané?

● na Twitteru, pak šli hledat na Googlu, a z něj většinou zamířili na Wikipedii

● Google News získaly cca 7 procent kliků● Wikipedia přes 6 procent● CNN cca 1,5 procenta (první desítka)● LA Times < 1 procento (jediné noviny v

první dvacítce)

Dříve lidé vyhledávali zprávy ...

… dnes zprávy „chodí“ za nimi

MarkCuban: „Když je zpráva dost důležitá, tak si mě najde.“

Internetová generace

● narodili se v devadesátých letech, “vyrůstali” již s Internetem

● někdy se jim říká internetoví “domorodci”● noviny vůbec nečtou – a asi nikdy číst nebudou● mají zájem o kvalitní žurnalistiku (stejně jako

předešlé generace), jen ji “nekonzumují” na papíře

Rok 2009 pro noviny:

„dokonalá bouře“

● trend: prodej a čtenost novin klesají v Americe a Evropě už od nástupu televize

● pokles zájmu se uspíšil s nástupem Internetu● původní odhady předpokládaly „konec novin“ do

poloviny 21. století● kvůli ekonomické krizi je to teď otázka let

Konec novin v roce 2003?

● spisovatel Michael Crichton napsal v roce 1993 esej pro časopis Wired

● jmenovala se Wired● předpověděl v ní zánik novin do deseti let● vize: noviny nahradí specializované počítačové

programy● v roce 2003: nespletl jsem se, ale bude to déle

Nové datum: duben 2043

● profesor žurnalistiky Philip Meyer napsal v roce 2003 knížku Mizející noviny

● vzal si grafy klesajících nákladů novin● předpověděl, že poslední Američan si bude chtít

koupit noviny v dubnu 2043

Jenže to bude asi dřív

● finanční krize a nástup nových technologií vše uspíšily

● ve věkové skupině 18 – 30 nečte noviny NIKDO● vydavatelé se chlácholí, že číst začnou …● … ale to se nejspíš pletou

Steve Ballmer, červen 2006

● „Do deseti let nebude nikdo ´konzumovat´ média jinak než přes IP síť. Nebudou žádné noviny ani časopisy na papíře. Všechno bude šířeno digitálně.“

Pád inzerce

● v prvním čtvrtletí v USA meziroční pokles 29 procent

● nejhorší v historii novin od doby, kdy se to sleduje (50. léta)

● v roce 2004 činily příjmy z inzerce cca 50 mld.● letos budou zřejmě pod 30 mld.

Už “zemřely”:

● Rocky Mountain News● Seattle Post-Intelligencer● Christian Science Monitor

Mají na kahánku:

● L.A. Times● Boston Globe● Baltimore Sun

Některé přežívají. Ale “v

bezpečí” není nikdo

● Washington Post● New York Times

Omezování redakcí,

propouštění

● v říjnu 2009 oznámil šéfredaktor New York Times, že propustí asi 100 redaktorů

● je to zhruba 8 až 10 procent redakce● největší propouštění za posledních několik desítek

let

Trpí žurnalismus

● propouštění reportérů● “racionalizace” redakcí● omezování nákladné žunalistiky (investigativní,

zahraniční atd.)● zmenšování formátu

Typický příklad: Baltimore Sun

Typický příklad: Baltimore Sun

● za deset let se redakce zmenšila ze 420 na 140 zaměstnanců

● zrušeny redakce v Pekingu, Londýně a Moskvě● ve Washingtonu jeden reportér místo osmi● noviny nemají redakci ani v Annapolis, což je

hlavní město Marylandu

Jak se noviny brání?

● tvrdá úsporná opatření● mění se na multimediální firmy● noviny nejsou hlavní produkt, ale „branding

device“● mění se nejen produkt, ale i organizace práce

Změny v redakci

● „integrovaný newsroom“● změna role novináře● místo reportérů jsou „producenti mediálního

obsahu“● novináři publikují na webu, natáčejí videa, píší

blogy, používají Twitter

Noviny se mění

● nemůžou si dovolit už jen přinášet „včerejší zprávy“

● více analýz, více komentářů, více zpravodajství v souvislostech

● nepochybně i tzv. bulvarizace● … ale ani to moc nepomáhá!

Ne včerejší, ale dnešní noviny

● NE: „Letecká společnost SkyEurope zkrachovala“● ANO: „Klienti zkrachovalé SkyEurope mají šanci

na odškodnění“● NE: „Zemřel král popu Michael Jackson“● ANO: „Smrt Michaela Jacksona se vyšetřuje, není

vyloučena ani vražda“

Webová žurnalistika

● vzniká po roce 1995● nejprve spíše „překlápění“ obsahu tradičních médií

– ta berou web spíše jako marketing● velmi brzy se začíná vyvíjet autonomně● financována investory, později reklamou● experimenty s placeným obsahem neúspěšné

“A vy jste kdo?”

● otázka položená na tiskové konferenci v roce 2001 Václavem Klausem (redaktorovi webového portálu iDnes)

● webová žurnalistika: problém s identitou● jsme, nebo nejsme OPRAVDOVÍ žurnalisté?● web: „dětské hřiště“ pro začínající novináře

První válku vyhrála tradiční

média

● po roce 2000 „praskla“ internetová bublina● webovou žurnalistiku až na výjimky opanovala

tradiční média● web naopak upevňuje jejich pozici● nic nenasvědčuje tomu, že bude nějaká „mediální

revoluce“

Ale přichází „svět 2.0“

● blogy● YouTube atd.● termín web 2.0● dvě „p“: participace a personalizace● sociální sítě

Kdo, když ne TY?

● posedlost spoluvytvářením obsahu● konec PŘEDNÁŠKY ...● … média jsou KONVERZACE● představa: všichni budou vytvářet obsah● mění se pravidla hry

Spolupráce čtenářů

● nic nového pod sluncem● klasická novinařina vždycky počítala se čtenáři● vyzývala ke psaní dopisů, námětů, tipů● zejména bulvární novinařina● ale už i první noviny v USA (1690, Boston)

Opravdu to bude fungovat?

● pravidlo 90-9-1● 90 procent jen „konzumuje“● 9 procent pasivně spolupracuje (komentáře, reakce

atd.)● 1 procento vytváři originální obsah● pozor, taky pravidlo 99-1

Wikipedia = zpravodajství

● vznikla jako encyklopedie ...● … jako encyklopedie je velmi úspěšná● málo chyb, vysoká relevacnce● ale u aktuálních událostí funguje jako zpravodajský

server● často rychlejší a přesnější

Crowdsourcing

● jiný typ participace● čtenáři nesuplují roli novináře, ale pomáhají se

specifickými úkoly● využívá se tzv. kolektivní inteligence● James Surowiecky: „Moudrost davu“● expreti se často mýlí, poučený dav nikdy

Hodně dat, novinářova smrt

● říjen 2009: Guardian využil čtenáře pro prohledávání vyúčtování poslanců

● bulvární média sbírají informace o celebritách● možnosti sociálních médií (průmyslové kamery)

Síla „virálního“ žurnalismu

Síla „virálního“ žurnalismu

● reportér lokální televize se na Twitteru podivil, že je „národní den tvarohového koláče“

● zeptal se, zda někod neví, jak se takový den vyhlašuje

● vznikla online akce● o dva měsíce později starosta vyhlásil „den“ se

jménem tohoto novináře

Média na křižovatce

● „cesta New York Times“● žurnalistika založená na tradičních postupech a

tradičních hodnotách● „cesta Googlu“● redaktor je algoritmus● redaktor je dav

Znovu stará otázka: Co jsou

noviny?

● ne jen „nosič“ informací, ale instituce● utvářejí hodnotový systém● nabízejí ucelený pohled na svět, s kterým můžeme,

nebo nemusíme souhlasit● říkají, co je důležité

Experiment: 15 minut

● za 15 minut strávených se seriózními novinami se člověk víceméně dozví vše důležité

● za 15 minut strávených na webu se člověk dozví mnoho zajímavého, vyřídí spousty mailů atd.

● v novinách si přečtete i to, co vás nezajímá● na webu se dozvíte vše o tom, co vás zajímá

Sociální sítě: druh mediálního

„filtru“

● typu Facebook, Twitter atd.● mohou nahradit do jisté míry noviny● vašimi „editory“ nejsou zaměstnanci

profesionálních médií …● … ale vaši známí a přátelé● sdílíte hodnoty, pohled na svět, zájmy

Proč noviny fungují?

● to jsme už řekli: protože jsou instituce● trávíme s nimi víc času, identifikujeme se s nimi,

věříme jim● proto je pravděpodobnější, že budeme věřit I

reklamě● noviny jsou „brand“, který propaguje jiné „brandy“

Proč noviny nefungují?

● protože jsou špatně dělané● jsou nudné● opakují zažité a odzkoušené postupy, které se však

přežily● lidé dnes mají zájem o konverzaci

Když to přeženeme ...

● … noviny dnes koncentrují negativa novinářské práce

● v porovnání s webem najednou vidíme, co je na novinách špatného

● web je svým způsobem návratem ke kořenům (americký novinový žurnalismus 19. století)

Desatero novinářských hříchů

média sledují pseudoudálosti, nikoliv skutečné události

(příklad: posedlost výročími, například sametové revoluce, teroristických útoků atd.)

Desatero novinářských hříchů

média nejsou dostatečně transparentní a maskují své nedostatky i chyby

(guru občanské žurnalistiky navrhuje: každý článek v novinách by měl obsahovat speciální rámeček nazvaný: “To, co nevíme”, a který by obsahoval přesně tohle)

Desatero novinářských hříchů

nebudeme zaměňovat vyváženost za vyvažování a objektivitu za objektivismus

(ne všechny mince mají dvě strany – vyváženost neznamená, že ke každému názoru publikujeme protinázor)

Desatero novinářských hříchů

„nejmenované zdroje“ neexistují, existují pouze novinářská lenost, nedostatek odvahy a špatné zdrojování

(příklad: posedlost výročími, například sametové revoluce, teroristických útoků atd.)

Desatero novinářských hříchů

„nejmenovaný zdroj“ má nejen svá práva, ale povinnosti

(když vzhledem k veřejnémun zájmu přistoupíme na požadavek anonymity, domluvíme se s dotyčným zdrojem na pravidlech)

Desatero novinářských hříchů

není pravda, že „čtenář neví nic“, ale naopak: „čtenář ví víc než já“

(žurnalistika není “přednáška”, ale “konverzace”. novinář musí přistupovat s pokorou k reakcím čtenářů)

Desatero novinářských hříchů

objektivita není pasivita ani rezignace na touhu zjistit pravdu

(když je stanovisko některého ze zdrojů zjevně klišé nebo snahou zamlžit fakta, tak citát tohoto zdroje nepoužijeme)

Desatero novinářských hříchů

vždycky přiznáme zdroj

(nebudeme předstírat, že některé informace “spadly z nebe”, když pocházejí od našich konkurentů, a pokud možno vždy přiznáme, odkud naše informace pocházejí)

Desatero novinářských hříchů

média informují o událostech (a mohou mít na události názor), ale neradí, co by jejich aktéři měli udělat

(tzv. altivistická žurnalistika nenaplňuje veřejný zájem, ale spíš nabízí alternativní politiku)

Desatero novinářských hříchů

nebudeme tisknout texty, jejichž autory nejsou novináři, ale politici, manažeři atd.

(jejich motivace je zásadně jiná než motivace novinářů – nehájí veřejný, nýbrž svůj vlastní zájem)

Desatero novinářských hříchů

nikdy nebudeme tisknout žádná desatera, top ten atd.

Jaké jsou trendy v médiích?

Text je stále „král“

navzdory multimediálnosti webu je stále text klíčový

lidé čtou, ale jinak výzkumy: návštěvník přečte v průměru 20 procent

textu z článku na webu lidé čtou pomaleji, „skenují“ první dvě nebo tři slova z odstavce

Dalším „králem“ je video

„nejpřístupnější“ médium denně shlédnou uživatelé jen na YouTube přes 100

miliónu videí kdyby chtěl jeden člověk vidět všechny videa na

YouTube, zabralo by mu to 430 let za jednu minutu nahrají uživatelé 13 hodin nového

videa

Sociální média

teď zrovna největší trend nejrychleji rostoucí weby v historii: facebook,

Twitter atd. 2/3 uživatelů na světě navštěvují nsociální sítě populárnější než pornografie třetí nejčastější aktivita – po vyhledávání a

mailování

Fenomén Facebook

kdyby byl země, nyl by 4. největší na světě lidé na něm denně stráví 5.000.000.000 minut publikují na něm 1.500.000 textů, fotografií a videí

týdně počet uživatelů stále roste, i když se v posledních

měsících růst zpomaluje

50 miliónů lidí

rádio je získalo za 38 let televize 13 let Internet 4 roky iPod 3 roky Facebook cca 6 měsíců

Sociální média?

„Jsou tak trochu jako sex v pubertě. Každý to chce dělat. Nikdo neví jak. A když k tomu dojde, tak jsou všichni trochu zklamaní, že to nebylo lepší.“ Avinash Kaushik, Google.

Facebook nejen pro teenagery

v květnu 2008 v Americe průměrný věk uživatele 26 let

v říjnu 2009 průměrný věk 33 let (Pew Internet research)

dnes jsou nejrychleji rostoucí skupiny 40+ demografie se mění všude, I v Česku

Česko na Facebooku

stav k 10. listopadu 2009 celkem: 1700 000 lidí .. – 25: 1100 000 lidí 25 – 40: 560 000 lidí 40 – 55: 104 000 lidí 55 – .. : 21 000 lidí

Hyperlokální média

nezajímá nás, co se děje v Africe, ale kdy přijedou popeláři pro odpadky

další návrat ke kořenům: žurnalistika nejbližšího okolí

web a další technologie dávají nové možnosti projekt Naše adresa

To vše vede k tomu, že:

média jsou v krizi vlastně počkejte, v krizi jsou spíše jejich majitelé média prožívají úžasné období média nezkrachují ale určitě zkrachuje hodně mediálních firem co s tím?

Mění se definice médií, mění se definice novináře

Novinář je:

zaměstnanec mediální firmy, redakce atd. absolvent novinářské školy člen novinářského svazu nebo jiné instituce

… nebo každý, kdo se za novináře považuje

Joseph Pulitzer: “Přiveďte mi z ulice mladého kluka a já z něj

za dva týdny udělám špičkového reportéra.”

Novináři nikdy nebyli:

tak vzdělaní (vysoké procento vysokoškoláků, často absolventi speciálních novinářskýc nebo mediálních škol)

tak dobře placení tak vlivní tak selhávající v základní roli, kterou mají

Malcolm Gladwell

“Žurnalistika se musí stát chytřejší. Zájemci o novinařinu by měli přestat studovat novinářské školy a absolvovat nějaký specializovaný obor. Kdybych já dnes znovu studoval, udělal bych si diplom ze statistiky.”

Proč web nefunguje?

● na webu hledáme informaci a není pro nás důležité, kde ji najdeme

● často to ani nevíme● reklamy jsou „překážkami“ na cestě za informací● informace z novin má „visačku“, odkud pochází● reklamy jsou součástí té visačky

Ale může to fungovat bez profesionálního obsahu?

● sdílený obsah často pochází z tradičních médií● blogy, sociální sítě atd. „recyklují“ tento obsah● co se stane, když tradiční média zaniknou?● … nebo přestanou nabízet obsah bezplatně?

Placený obsah

● web etabloval „informace“ jako komoditu, která je primárně bezplatně

● přitom je velmi drahá● zvlášť některý druh informací● např. investigativní žurnalistika

Proč placený obsah?

● webová reklama nefunguje● příklad: britský Guardian● má tištěný prodej cca 420 tisíc kusů● webové stránky navštíví měsíčně 27 miliónu lidí● příjem z inzerce zajišťuje z 95 procent (!) papír

Lze lidi přinutit platit?

● internetoví analytici říkají, že nikoliv● poukazují na nepodařené experimenty v minulosti● „otevřeli jsme plechovku s červy“● úbytek čtenářů (a navázané inzerce) bude horší než

nárůst příjmů z prodeje● opravdu?

Murdoch: Připravte si

peněženky!

● Murdochova News Corporation přemýšlí o zavedení přdplatného, případně mikroplateb

● není sama● schůzka vydavatelů v Chicagu v červnu 2009● chtějí postupovat společně, bojí se

antimonopolního úřadu

Nejen web

● novinová branže sní o svém „iPodu“● přicházejí elektronické čtečky● Kindle, Sony Reader atd.● nabízejí komfort při čtení● učí lidi platit za obsah

Sulzberger: „news“ ano,

„paper“ možná

● mediální brandy budou nejspíš fungovat i na webu● … ale papír je geniální médium● „záchodový test“● Stephen Colbert: „Když se stěhujete, tak nádobí

nezabalíte do blogu. Věřte mi!“● jak dlouho papír vydrží?

Děkuji za pozornost!!

Miloš Čermák

cermak@extra.czhttp://extra.cz

http://facebook.com/milos.cermakhttp://twitter.com/cermak