Mirka Šafaříková Tel. 38777 5627 mirkasaf@usbes.cz Na Sádkách 7, 1. patro , č. dveří 140

Post on 21-Jan-2016

41 views 0 download

description

Mirka Šafaříková Tel. 38777 5627 mirkasaf@usbe.cas.cz Na Sádkách 7, 1. patro , č. dveří 140. Stručný úvod ke cvičnému programu purifikace proteinů: zopakovaní základních principů a postupů. Acidobazické rovnováhy v roztocích aminokyselin a bílkovin. R CH COOH. R CH COO -. - PowerPoint PPT Presentation

transcript

Mirka Šafaříková

Tel. 38777 5627

mirkasaf@usbe.cas.cz

Na Sádkách 7, 1. patro , č. dveří 140

Stručný úvod ke cvičnému programu purifikace proteinů:

zopakovaní základních principů a postupů

Acidobazické rovnováhy v roztocích aminokyselin a bílkovin

Aminokyseliny - amfionty

R CH COOH

NH2

R CH COO-

NH3+

H3O

+OH

-

R

+H

3N

H

C COO-

R

+H

3N

H

C COOH

R

H2N

H

C COO-

Komerční - většinou hydrochloridy (NH3+Cl-)

Amfolyty - sloučeniny schopné vystupovat jako kyseliny nebo jako zásady

pH 4 - 8 → aminokyselin jako amfionty

Proteiny – amfolyty

- na povrchu molekuly několik desítek postranních řetězců AK schopných disociace

Isoelektrický bod (pI)

Isoelektrický bod - Hodnota pH, kdy výsledný náboj molekuly je roven nule

R CH COO-

NH3+

pI = 1

2(pK1 + pK2)

amfolyty odštěpují H+amfolyty přijímají H+ pI

NH3+RCOOH NH2RCOO-

pI proteinů: neutrální cca 5-6 kyselé cca 2-3 bazické cca 9-11

Purifikace proteinů

Cíl: získat co nejlepší výsledek (čistota, aktivita, množství enzymu)

Dostupnost a typ vstupního materiálu, stabilita a obsah izolovaného enzymu, nároky na čistotu preparátu

počet purifikačních kroků – omezení ztrát, časová a finanční náročnost

Žádná metoda není dokonalá – je třeba si ujasnit k jakému účelu má sloužit

Typ purifikační metody a její parametry je třeba volit uváženě, abychom získali dobré výsledky.

- záleží na typu analyzovaného vzorku, parametrech metody, velikosti souboru zpracovávaných vzorků... (klinická lab, potravinářská a environmentální analytika, výzkum)

Metody obecně používané v

biochemických laboratořích

Metody

základní• rozpuštění• hrubé oddělení

speciální• izolace• stanovení

homogenizace, desintegrace, filtrace, centrifugace

chromatografické, elektroforetické, spektrofotometrické, enzymové, ...

převedení biomolekul do kapalné fáze

Volba separační metody

Dělení látek podle rozdílných vlastností: molekulová hmotnost elektrické vlastnosti povrchové vlastnosti biochemická aktivita

Metoda pokusu a omylu obvykle nedává optimální výsledky

Metody používané v programu:

purifikace - srážení, dialýza, chromatografie ionexová, hydrofobních interakcí, gelová, (chromatofokusace)

kontrola stupně purifikace – celkové množství proteinu, enzymová aktivita, elektroforesa, výtěžnost, nabohacení

Srážení (NH4)2SO4 - vysolováníprotein

(NH4)2SO4

snížení rozpustnosti

zvýšení rozpustnosti

(NH4)2SO4

vsolování – snižování hydrofobních int.

vysolování – ztráta hydratačního obalu

různé bílkoviny se sráží při různých koncentracích

Používá se v počátcích purifikace, kdy je koncentrace proteinu ještě vysoká (> 1mg/ml)

Množství pevného síranu amonného (g), které je potřeba přidat k 1 litru roztoku, aby se dosáhlo žádané změny v procentech nasycení roztoku síranem amonným.

Difuse nízkomolekulárních látek přes membránu vyšší koncentrace → nižší koncentrace

Použití:odstraňování (výměna) nízkomolekulárních látek (odsolování, výměna pufru)

Dialýza

koncentrační gradient

elektrodialýza - urychlení pohybu nabitých iontů v el. poli

Membrány: deriváty celulosy, MWCO 100 Da → 1 000 kDa

Membrány, dutá vlákna

odsolování – MWCO 10 (25) kDa

voda, pufr s nízkou iontovou silou

Ionexová chromatografieChromatografie na měničích iontů

Ion Exchange Chromapography - IEC

Princip: separace podle náboje

Iontoměniče (ionexy - “ion exchangers”) - pevné látky, které jsou schopny vyměňovat ionty s kapalnými fázemi. Částice iontoměničů obsahují kovalentně vázané ionizovatelné skupiny.

porézní materiály

elektrostatické interakce – eluce změnou pH, iont. síly

katex - výměna kationtů anex - výměna aniontů

Separace látek podle afinity k ionexu - velikost nábojů na povrchu molekuly, tvar molekuly

Pevnost vazby - pH, iontová síla roztoku

Ionex = nerozpustná matrice s kovalentně navázanými skupinami nesoucími náboj

Cl-, OH-Na+, H+

Vliv pH na velikost náboje:

Vliv iontové síly:

vyšší iontová síla → slabší vazba na ionex

P-

P+

pH:

většina bílkovin má pI v rozmezí pH 5 - 6 a je stabilní obvykle v rozmezí pH 6 - 9

katex: pH 3 – 8 (bazické proteiny)

anex: pH 5 – 10většinou vazba na anex

Funkční skupiny

CM karboxymethyl- slabý katex SP sulfopropyl- silný katexS sulfomethyl- silný katexSHP sulfohydroxypropyl- silný katexDEAE diethylaminoethyl- slabý anex TEAE triethylaminoethyl- silný anexQAE kvarterní aminoethyl- silný anexQ kvarterní amin – silný anexTMAHP trimethylaminohydroxypropyl- silný anex

Silné ionexy – jsou úplně disociovány v širokém rozmezí pH (sulfoskupiny, kvarterní aminoskupiny)

Slabé ionexy – jejich ionizovatelnost je silně závislá na pH. Slabé ionexy jsou obvykle ionizované při pH 6 - 9, jinak ztrácejí náboj

Průtoková rychlost:

závisí na: rozměrech kolony, velikosti a tvaru ionexových částic

rychlost 3 - 10 ml.cm-2.min-1 (cca 5 cm/h)

Eluce:

vymytí změnou složení eluentu gradientová eluce gradient iontové síly - vzestupný směrgradient pH – směrem k pI příkrost gradientu (příkrý - menší naředění, nižší rozlišení)celkový objem eluentu – 10ti – 20ti násobek objemu náplně kolony

Chromatografie s hydrofobní interakcí

Hydrofobní interakce

Makromolekuly - hydrofobní skupiny (na povrchu nebo zanořené v kapsách)

Zcela hydrofobní materiály (polystyren) – vazba molekuly ireversibilní (denaturace)

hydrofobní sorbenty – hydrofobní zóny

ligandy: oktyl-, fenyl-, propyl-

Desorpce: snížení iont. síly, záměna iontů s nižším vysolovacím efektem, snížení polarity, přidavek tenzidu

Metoda silně závislá na experimentálních podmínkách.

Síla vazby roste s:rostoucí iont silou (4M NaCl, 1M (NH4)2SO4, teplotou,nejsilnější interakce: pH – pI

Síla vazby klesá v přítomnosti chaotropních iontů, alifatických alkoholů, hydrofobních molekul

Gelová (permeační) chromatografie Gelová filtrace

na principu molekulárního síta - molekuly se separují podle velikosti a tvaru v pórech gelu

relat. nezávislá na složení mobilní fáze

Frakcionace peptidů, oligosacharidů, nukleotidů, bílkovin, enzymů, virů, nukleových kys.

malé molekuly – difuse do struktury gelu → pomalejší postup kolonou

velké molekuly – volně protékají

nesferické molekuly - chovají se jako by byly větší

Stupeň rozlišení:

Rs =vzdálenost mezi separovanými zónami

šířka zón Rs > 1.2

Rozlišovací schopnost stoupá úměrně s druhou odmocninou délky sloupce

Aplikace vzorku:

objem vzorku 1-5% objemu kolony, pro odsolení až 30%

neúčinné dělení zředěných vzorků!!!

Pro lepší rozlišení - delší kolony s menším průměrem (ale roste doba separace). → opakovaně aplikovat vzorek na kolonu nebo použít sérii kolon

Frakcionační rozsah gelu:

Rozsah molekulových hmotností nebo velikostí molekul, v němž změna velikosti způsobí změnu elučního objemu.

Sephadex G-25 1 – 5 kDa

Sephadex G-100 4 – 150 kDa

molekuly penetrují do gelu bez zábran Ve → Vt

molekuly nepronikají do gelu Ve → V0

mez vyloučení - velikost největšího proteinu, který může penetrovat do pórů gelu

Často se překrývají, potom lépe použít gel s nižší vylučovací mezí, protože požadované látky budou z kolony eluovány dříve.

Použití:

orientační stanovení Mr, odsolování (Sephadex G-25, oddělení molekul do 5 kDa)purifikace, zakoncentrování (přídavkem suchého Sephadexu G-25)

Výhody:

šetrná metoda, není důležité složení eluentu, separace je nezávislá na koncentraci látky (lze separovat i vysoce konc. vzorky – ale nesmí být moc viskozní), teplotělevná, jednoduchá

Omezení:

nutné aplikovat malý objem vzorku (ca 1% Vt) – omezení vlivu difuse

techniky s vysokou kapacitou

techniky s nízkou kapacitou

Produkt jedné metody by měl být využit v další metodě.

precipitace

hydrofobní interakce

ionexová chromatogr. (afinitní chromatogr.)

obsah solí, pH – není důležité objem a koncentrace vzorku

zakoncentrování vzorku (elektroforesa)

gelová filtrace odstranění částečně zdenaturovaných nebo agregovaných artefaktů

dialýza, gelová f. G-25

Obsah protokolu:1. Číslo a charakteristika enzymu2. U každého purifikačního kroku uvést zdůvodnění použité

metody a nastavení jejích parametrů 3. U každého purifikačního kroku uvést výsledek – případné

ztráty, výtěžnost (množství celkového proteinu a aktivity), nabohacení a efektivitu purifikace

4. Na závěr celý postup prezentovat formou tabulky

Izolace enzymuProtein (mg)

Enzym (U)Výtěžek

enzymu (%)Nabohacení

Časová náročnost (čl./hod)

Na začátku izolace 511 14700 100 1 0

Amonium sulfát 181 14831 100 2,8 0,01

Hydrofobní interakce 172 14075 95,7 2,8 0,06

Ionex 26,4 13879 94,4 18,3 0,12

Gelová filtrace 20,2 13544 92,1 23,3 0,18

5. Závěr: Formulovat výsledek celého purifikačního procesu